Datum vygenerování souboru: 01.04.2012
Nastaveno pro možnost tisku

Název questu: Zelené Údolí
PJ(pán jeskyne): Miaug_Beleg
Popis:
================================================
Miaug_Beleg8. Července 2011 22:54:54
*128*Vítejte v questu Zelené údolí *128*

Vím, že nejste nováčci ale pro jistotu pár pravidel, koukněte hlavně na barvičky pro mluvu. Byl bych moc rád, kdyby byli barvičky dodržovány. Děkuji moc.

Tento quest je expovaný, což znamená, že zatím budete dostávat zkušenosti, po ukončení dostanete za celý quest další expy. Chci, abyste dodržovali několik věcí:

1)*134* Mějte vyplněnou historii postavy ve vašem osobním deníku, je velmi důležité vědět, jaká je vaše postava a odkud pochází.

2) *134*Neopouštějte quest. Pokud budete mít nějaké potíže s questem, napište mi, jistě to spolu vyřešíme. Pokud ale quest opustíte, přijdete nejen o odměnu za jeho dokončení ale i o zkušenosti, které byste na konci získaly, a těch nebude málo.

3) *134*Buďte aktivní. Při přijímání do questu jsem požadoval jistou aktivitu, dodržujte ji. Pokud nenapíšete týden nic, přeskočím vás. Pokud nenapíšete měsíc a nenapíšete ani na fórum „Dlouhodobá neaktivita“ nebo přímo mě, z questu vás vyhodím. Nechtěl bych to dělat ale pokud budete tak dlouho mimo, musel bych s vámi dohrávat moc dlouhou část a zdržovali byste ostatní.

4) *134*Když budete za svou postavu cokoli psát, vžijte se do ní. Dejte jí hloubku, popište nejen co dělá a říká ale i na co myslí, co cítí. Ctěte její chování, ten kdo je jednou zbabělec prostě nebude za 10minut hrdina a podobně – prostě se soustřeďte na svůj RP(role play). Nezapomeňte odlišit, co vaše postava ví a co víte vy. V příspěvcích neopakujte to, co píšu já nebo vaši spoluhráči, popisujte věci z vlastního pohledu. Nezapomínejte také na vaše vlastnosti. Postava s inteligencí 10 nevymyslí plán jako elfí kouzelník s inteligencí 21. Ten ale zase neuzvedne těžší kladivo a nezatluče hřebík. Samozřejmě jen pro ilustraci. Příspěvky by měli být alespoň na 3 řádky. Pokud ale budete mít víc, nenatahujte je zbytečně. Není důležitá kvantita ale kvalita.

5) *134*Dodržujte pravidla pro psaní tu uvedené:
To co vaše postava dělá, pište klasicky.
[I]Myšlenky pište kurzivou[/I] za pomoci tagů [ I] a [ /I] (bez mezer)
[B][OJ]Přímou obecnou řeč pište tučně žlutě [/B][/OJ] pomocí tagů [ B][ OJ] a [ /B][ /OJ] (bez mezer)
[B][BA] Přímou barbarskou řeč pište tučně červeně [/B][/BA] pomocí tagů [ B][ BA] a [ /B][ /BA] (bez mezer)
[EL][B] Přímou elfskou řeč pište tučně zeleně [/B][/EL] pomocí tagů [ B][ ELG] a [ /B][ /EL] (bez mezer)
[TR][B]Přímou trpasličí řeč pište tučně modře[/B][/TR] pomocí tagů [ TR][ B] a [ /B][ TR] (bez mezer)
[B][OR]Přímou krollí či jinou řeč mimo výše uvedených řečí pište tučně hnědě [/B][/OR] pomocí tagů [ B][ OR] a [ /B][ /OR] (bez mezer)

[U]Pokud něco šeptáte, pište podtrženě + barvou jazyku viz minulé příklady[/U] pomocí tagů [ U] a [ /U] (bez mezer)
Pokud by vám barvy nevyhovovaly, napište mi na vzkazník a můžeme to změnit.

6) *134*Nepište zbytečně samostatné příspěvky pod čarou (***************)pokud se netýkají questu, do klasického příspěvku můžete informaci pod čarou vložit tak, že pod příspěvek napíšete několik hvězdiček či jiných oddělovačů a pod ně tuto informaci. Nechci, aby se tu posílali zprávy mezi hráči ani jiné neherní věci, na to je vzkazník, Poznámky pod čarou slouží jen pro předání důležité herní informace jako je například používání zvláštních schopností. Pokud byste toto adresovali někomu jinému než PJ, prosím napište před to jméno adresáta, příklad:
***********************
Franta: líbí se mi, jak hraješ, tvoje postava je úplně super.

7) *134*Nestrpím žádné zbytečné vulgárnosti. Pokud máte pocit, že vaše postava potřebuje mluvit sprostě, používejte jemnější výrazy. Myslete na to, že to, co píšete, může číst kdokoli včetně nezletilých. Také nechci, aby se hráči mezi sebou uráželi, nezapomínejte, že se jedná jen o hru.

8) *134*Nepoužívejte v herních příspěvcích smaily, v poznámkách pod čarou můžete.

9) *134*Pokud chcete někomu něco pošeptat, vyberte jeho jméno v seznamu odesílatelů. Tyto zprávy uvidí jen daná osoba, vy a já. Většinou toto budu využívat já, pokud vám budu chtít sdělit informace tak, abyste je věděli pouze vy. Stejně tak vy můžete napsat něco, co děláte jen mě tak aby to ostatní neviděli.

10) *134*V případě, že dojde na boj, pište pouze to, co stihnete udělat za jedno kolo = 10 sekund. Samozřejmě můžete připojit myšlenky.

11) *134*Nejsem pedant na pravopis, sám s ním občas bojuju, takže vás za to nebudu jakkoli plísnit. Ale pokud to půjde, pište s diakritikou, pište tečky za větami a tak podobně.

12) *134*Kdyby byl jakýkoli problém, s něčím jste si nebyli jisti či podobně, napište mi na vzkazník nebo na ICQ 216 352 022. Nemějte strach, jsem normální smrtelník, co se může snadno zmýlit a stejně tak má pochopení pro chyby. Snažím se být férový ke všem tak se nebojte, že bych vás za nějakou stížnost perzekuoval nebo nějak poškodil.

13) *134*Jako PJ mám ve všem poslední slovo a mám vždy pravdu *1*. Respektujte to prosím, a pokud se vám něco nepovede, nestalo se to z jakékoli zaujatosti vůči vaší osobě. Pokud se vám něco nebude zdát, dle minulého bodu mi prosím napište a můžeme to vyřešit.

14) *134*Jakmile začne quest, zavřou se vám všechny obchody. Pokud tedy chcete dokoupit nějaké vybavení, udělejte to, dokud můžete, v průběhu questu se dá nakupovat pouze v rámci RP pokud narazíte na nějaký obchod.

15) *134*Pokud bude potřeba něco doplnit, bude to doplněno. Určitě jsem na polovinu věcí zapomněl a doplním je v průběhu.

16) *134*Hlavní zásada – bavte se, bavte své spoluhráče, bavte svého PJ a všichni budeme nadmíru spokojení.

Přeji příjemnou hru, o to tu přece jde nejvíc :-)
Lískulička8. Července 2011 22:59:15
________________________
Zdravím všechny, doufám, že si hru užijeme... jsem pro svižnější tempo *1* Jináč... předem se omlouvám- nejsem moc na barvičky... dělá mi to problémy...
Riky8. Července 2011 23:03:43
----------------------------
Nikoho z vás neznám a vůbec ste mi ukradení a já du spát! :D
Né...nazdárek lidi, snad si to tu užijem..AKTIVITA NADEVŠE! :D
Lískulička8. Července 2011 23:04:56
________________________________
Přesně tak- nejde o kvalitu ale o kvantitu! (Ne, kecám... :D)
Miaug_Beleg9. Července 2011 12:25:33
Tak moji drazí spammeři, poprosil bych vás aby jste sem hodili stručný popis zevnějšku vaší postavy, aby bylo jasné, jak vypadáte a co máte na sobě. Děkuji moc.
Lískulička9. Července 2011 12:31:03
Lískulka je na elfku vysoká- měří 175 coulů. Má snědší pleť, která naznačuje, že vyrůstala na Jihu. Dominantní rysy obličeje jsou výrazné lícní kosti, čokoládové oči, malý nos a rty. Její vlasy jsou černé, dlouhé až po pás- ty jsou pro ni význačné- nejspíš nejvýraznější na celém těle, hrozně ráda si s nima hraje, až je to někdy nesnesitelné. Obvykle má na sobě jen černé oblečení- volné kalhoty i halenu- halena má u výstřihu knoflíky, které jdou rozepínat- když se rozepnou naplno výstřih se značně prohlubý.
Na krku se pohupuje zlatý orel, ale hlavním doplňkem jsou korálky na zápěstí- jsou na obou rukách a dosahují vysoko. U boku má krátký mečík a několik dýk. Jednou z nich je krásně zdobená tantó- dýka z cechu Róninů. Z kůže vychází příjemná květinová vůně- pokud teda není propocená a tuto osobní vůni nepřehluší pot.
Mohlo by se zdát, že kvůli oblečení působím tajemně nebo nepřirozeně, ale opak je pravdou. Postavení těla a můj způsob chůze a postoj těla neukazuje až tak úplně na nebezpečí. Vypadá lehce naivně, ale to je jen zdání, protože když chce, tak umí ty dýky u pasu používat. V důsledku působí možná trošku podivně, ale rozhodně ne nedůvěřivě.
________
jinak se můžete podívat na ten velký avatar, je nakreslený přesně na moji postavu- až na to, že ještě vysoké boty nemám, měly být, ale nejsou.
Riky9. Července 2011 13:20:20
Riky, celým jménem Rikitán Rudý Tygr, postavou moc na barbara nevypadá. Má pouhých 184 coulů a postavou vypadá spíše jak obyčejný mladík. Obličej raději zakrývá kápí od svého pláště, kterým také zakrývá svou šupinovou zbroj. Obličej spíše nahání strach a hrůzu než radost na dětských tváří. Kápi sundavá jen málokdy. Na jeho obličeji je ale přeci jen něco krásného. Má úžasné hnědé oči, které bohužel spíše pohlcuje oheň zloby. Středně dlouhé, ale přesto husté hnědé vlasy mu nepříliš krásní jeho tvář.
Na zádech má připevněný trejúhelníkový, dřevěný, pevný štít, který kryje záda. Kolem krku se mu plazí stříbrný náhrdelník se zvláštním znakem a pod rukavicema rytíře má ukryt stříbrný prsten, se kterým si rád hraje. Černé, pevné nátepníky skrývají dýku s magickými schopnostmi. Přes jedno rameno má zavěšený dlouhý luk a toulec se šípy, které jsou postříbřené. Přes druhé rameno mu vysí batoh s neznámým obsahem (jídlo a zbytek věcí). U svého pasu vystavuje na obdiv monstrózního zabijáka...svůj řemdich. Na levém rameni má větší jizvu - od drápu vlkodlaka.
Od cvičení běhu na krátké vzdálenosti má krásně vyrýsované, svalnaté nohy. Ruce nejsou až tak barbarsky svalnaté, ale přesto nějakou tu sílu skrývají. Trup má , až na břicho, které je svalnatější, jako obyčejný mladík. Celkově díky plášti a řemdichu působí spíše děsivě tajemně. Malé, bílé kotě, které bylo pojmenováno Loo (holka), nepřidává moc na kladném či záporném dojmu. K barbarovi působí spíše matoucně. Vypadá, že vydrží dost. Celkově je již ošlehaný větrem a bouřemi a i přes to všechno co nese, jde s jistou...lehkostí. Očividně mu nošení i špatné počaí moc problémy nedělá
--------------------------------------
nevim jak to bude vypadat :D
Miaug_Beleg10. Července 2011 20:10:26
Bylo to nedlouho poté, co se Riky a Mory vrátili po posledním společném dobrodružství. Cestou se zastavili v cechu Alborejců, Rikyho domovském cechu. Na něj tam již čekal dopis. Dopis podepsaný neznámým jménem - Cenetamop. Stálo v něm, že nabízí práci a že nabízí 1000 zlatých odměnou za vykonání jisté, nenáročné práce. A že pokud má zájem, má se stavit pro podrobnosti. Byla přiložena i adresa. Když spolu s Morym probírali v taverně další plány, k Rikymu si přisedla také Lískulička, známá Alboreiská kráska se známou slabostí pro barbary. Slovo dalo slovo a dívka, touto dobou bez práce, se ke dvojici přidala a ráno, když se po notné opici vypotáceli z hostince, společně zamířili navštívit Cenetamopa. Kdyby nic, alespoň zjistit, co ho přimělo dát si takové jméno...

Cesta ubíhala v celku příjemně, škaredý barbar si s pohlednou elfkou velmi dobře rozumněli a Mory, i když byl za křena, také nepokazil žádnou zábavu. Po nějakých dvou dnech na cestě konečně trojice dorazila na místo, do vsi zvané Malukta. Nemuseli se ani dlouho vyptávat a na okraji našli chatku, kde onen výstřední stařík žije.

Nyní stojíte před kulatým domkem se slaměnou střechou, velmi podobným jako ostatní ve vsi. Před vámi jsou dveře s malým průzorem, asi o dva sáhy napravo i nalevo je okno. Celá chatka má podle všeho průměr tak 5 sáhů, zevnitř je slyšet pohyb ale nic neobvyklého. Je čas zjistit, co má tenhle Cenetamop za lubem.

****************
Jestli chcete, můžete popsat cestu a co se dělo před tím. Jinak vás tu vítám a doufám že si užijeme dobrý a zábavný quest ze kterého neodejde žádná elfka těhotná*1*
Mory10. Července 2011 20:41:28
..............................
omlouvam se za ten spam, ale odpustit si to pro začátek nejde...
zdravim vás a doufam, že si to užijeme... :-) Díky Peťane za ten Questík :-)
jen pro informaci, popis mam v deníku, přepisovat se mi to nechce
a další věc je skutečnost, že s Lískulkou už se stejně moje postava zná :-)
toť asi vše
Lískulička10. Července 2011 20:44:51
Broudala jsem se po okolí Albore, byla jsem na vycházce, trochu si pročistit hlavu, protože jsem se před chvilkou pohádala s polovinou cechu. [I]Achjo... já snad nikdy nezapadnu- pořád jsem- "ta od Tomasiiho" nebo "Ta, která si omotala kolem prstů cech mistra"[/I] Smutně jsem kopla do kamene před sebou. [I]Já se na to můžu vykašlat![/I] V tom jsem uviděla Rikyho- vlastně jsem ho ani mockrát neviděla, ale za tu krátkou dobu mi přirostl k srdci- taky jsem měla vůči němu lehké výčitky svědomí, protože jsem dala přednost Tomasiimu. [I]Riky... hm- nebyla to chyba? Nevím..[/I]
Z nějakého popudu jsem si za ním sedla a vyslechla jeho příběh. [I]Potřebuju vypadnout- taky další peníze a tohle bude skvělá příležitost.[/I] [OJ][B] Dobrá, jdu do toho! [/B][/OJ] Řeknu a mrknu na něj. [I]Hm... ale tohle už mě to leze krkem...[/I] Zamířím proto do hostince a začnu do sebe házet jedno víno za druhým, až se mi začne plést nohy, jazyk.. prostě všechno... [OJ][B] Mohla... mohla bych jenom u vás přespat? [/B][/OJ] Netuším, jestli hostinstký z dobré známosti nebo prostě proto, že mu mě bylo líto mi poskytl postel.
Ráno jsem zaplatila hostinskému a vyšla ven. Držíc se za hlavu vycházím z hostince tam na mě už čeká Riky. [I]Mně je blbě, mně je tak blbě, už nebudu pít. příště.... příště si dáš zase[/I] Ozve se škodolibý hlas v mé hlavě. [I]Neber si to tak, je to normální.[/I] Prohlásí hlas ovládaný matčinou výchovou, které mu ihned otcův, laskavý odporuje [I]Není, podívej se, jak tě bolí hlava! ...[/I] Zatřepu hlavou, abych se nějak probrala, ale to mi nepomůže, protože ztratím rovnováhu a málem bych upadla. [EL][B] Já se na to můžu...! [/B][/EL] Vyprsknu, když se chytnu stěny.
[I]Hm... Riky... dlouho jsem se s ním neviděla.[/I] Když je uvidím sáhnu si do vlasů a přiložím prsty k spánkům. [OJ][B] Ahoj, hm... takže kam jdeme? [/B][/OJ] * Zeptala jsem se inteligentně a už jsme šli ke chatce. [I]Hm... fajn- bude dobrý, když vyzkoušíme, kdo tam je a co se děje.[/I] Upravím si vlasy, uhladím oblečení a zaťukám na dveře.
________________________
* Budeme rozebírat konzervaci?
Miaug: nikdo těhotnej nebude :P ani Riky ani Mory :P
Mory: Vítej :D Hele- sem si vzpomněla, že se známe z Traviče, že?
Miaug_Beleg10. Července 2011 21:05:03
***********
Klidne si vesele konverzujte, minimalne nez se dostanete na misto. Sleduju vas *1* Jen vsechny proradne Liskulky prosim, aby obecnou psaly tou zlutou. (ano, je to v tom mojem uvodaku napsane tak pls, ta hneda je fakt hnusne vyblita)
Lískulička10. Července 2011 21:12:37
_____________________________________
Ta žlutá je taky hnusná... nejhezčí je jenom tučně :P
Riky10. Července 2011 22:15:32
Dny..týdny cestování. Tma a světlo..Noc a den. Pouště, hory a konečně...Alborojské lesy...[OJ][B] Tady přespíme Mory. Já..mám tam cech, takže...ale nic luxusního..teprve se to musí postavit. Ale můžeme přespat v hospodě [/B][/OJ]podotknu s úsměvem a vykračuji si bezstarostně dál. Jako bych ty kila na zádech vůbec necítil. [B]Mňááááu[/B] podotkne Loo a já jen souhlasně pokývu hlavou. Slunce pálí a lehký větřík nás strká do zad a popohání nás kupředu. Vstupujeme do lesa. Stín a chládek. [OJ][B] Už tam skoro..jsme [/B][/OJ] řeknu když si všimnu lehce spoceného Moryho. Od poslední zhastávky je to ostatně už pár hodin pálivé cesty. Až konečně přejdeme řeknu a uvidíme brány Albore...města mého cechu.
Prošli jsme branou a po prašné cestě plné ruchu pracujícího města jsme pokračovali dále. A v tom jsem jí uviděl. Jak bych si vůbec někdy mohl nezapamatovat její tvář...její postavu..její vlasy a lad...moment...[I]Ladnou chůzy jak laňka po louce? Teď na to nevypadá..tvař se, že jsis ničeho nevšiml[/I] projede mi hlavou a usměji se. V tu mi ale do cesty vběhne malý chlapec a vrazí mi do rukou dopis. V tu ráno zmizí. [OJ][B] Hej! Poč..Mmm..co to je? [/B][/OJ]a prohlédnu si obálku. To už ke mě razí Lísk na horlivé vítání. Zastavím jí ale v půlce cesty a navedu jí do hospody..Gesty. Já s Morym tam vejdeme první. Poloprázdno. Většina lidí teď pracuje na stavbě sídla. Vezmeme si stůl v rohu. Mám rád klid a rohy...Samotu. [I]Oh mocný Thoooooreee! Svatej klid...kéžby..kdy už mi ho zařídíš[/I] a s touto tichou prosbou k bohu unaveně usedám a sundavám věci na zem. Loo položím na klín a podrbu jí. Mory se doslova svalí, unaven cestou. V otm příjde Lísk. [OJ][B] Velo snad boží světlo do této tmavé místnosti plné kouře a celé to tu pročistilo, nebo jen Lískulička vešla do hospody? [/B][/OJ] povím jí s úsměvem a obejmu jí na přivítanou. Poodsunu jí židli a zase jí i s ní zasunu. Objednám 2 piva a víno, počkám až to donese, upiju ze zlatavé tekutiny a kouknu na dopis. Otevřu ho a přečtu si. Se zahvízdáním to podám Morymu a nakloním se k Lísk. Řeknu jí obsah dopisu a mrknu na ní. [OJ][B] Já nevím Mory. Tohle se nedá odmítnout. Co Lísk...přidáš se k nám? [/B][/OJ] upřený pohled..psí oči. Po rozhovoru a propitém pivu se dohodnem že všichni 3 vyrazíme další ráno a skočíme objednat pokoje. Přeci jen, pokec zabral pár hodin a už se schyluje k věčeru. Usteleme si, lehnem a zaberem.

Mě probudí až zpěv toho otravného ptactva a svit ještě horšího, laserového paprsku slunce. [BA][B] A grrr... Thore..ty si umíš vybrat.. [/B][/BA]zamručím, ale vstávám. Venku už čeká Mory. Lísk však nikde. Vrátim se do hospody, kde se ještě válí párek smradlavých opilců, kteří se bojí domů kvůli ženuškám. Uchechtnu se nad nima a hodím hostinskému prachy. Chvíli čekám, přemýšlím, zdali jít nebo nejít nahoru. Nakonec mi to přijde až moc vlezlé a vyjdu ven na čerstvý vzduch. A o pár minut později již vychází Lísk. Ale něco s ní je. Pozoruji jí a jakmile vidím že padá, okamžitě přiskočím a podržím jí. Opře se ze mě o stěnu a něco prohlásí v pro mě nesrozumitelném jazyce a tváří se dost zničeně. Mno...po pár minutách uklidňování se a zjišťování, že Mory u nás nestojí 3x ale pouze jednou...jsme vyrazili na cestu.
[OJ][B] Takže Mory..Odkad se znáš tady s růžičkou? Teda..tady..s..Lískuličkou...oříškem..aaee...ehm.. [/B][/OJ] a raději už mlčím. [I]Sakra chlape..jak se to chováš.zabiják..zabiják...[/I] aaa...puf...Andílek a ďáblík na ramenou... [I][BA][B] Chladné srdce zabijáka..tak si s ní uží a nech jí plavat [/B][/BA]....[OJ][B] Ne...žádné užít a nechat..To, co tvé srdce cítí je přeci jasná lá.. [/B][/OJ] DRŽ HUBU[/I] a protřepu hlavou. Andílek s ďáblíkem jsou rázem pryč. Průběh cesty vypadal zajímavě. Občas jsem se bavil s Morym, občas totálně balil Lísk sladkými řečmi o její kráse a tak. OBčas, a to jen málokdy, jsem nechal mluvit ty dva.
Párkrát jsme museli přespat na cestě, ale nakonec jsme tam dorazili...Jelikož jsem měl po celou cestu kápi, nemusel jsem se obtěžovat s ostychem a koukajíc do země jsem se zeptal nějaké paní na..mno a toho chlápka. Ukázala svou kostnatou rukou směr a my jsme jí naivně poslechli. mno..najivně..měla pravdu. Něco cinklo..Upadl mi váček se zlaťáky. Zastavil jsem se a sebral ho. Ovšem zvednout jse, se nemoh. [I]Bože...ta...ta je tak...uhh...[/I] zamručím při pohledu na Lísk. konkrétně na její pozadí. Když se otočila, dělal jsem jako že nic a vstal. Doběhl jsem je a šli jsme dál...

Dorazíme k..boudě. [OJ][B]Tak jo..tenhle týpek asi bude...odhadeeem..stařík..neob někdo kdo je rád sám a chce někoho na delikátní prácičku... Tak jo..promyslíme si plán..Takže...hej! [/B][/OJ]nestihnu nic říct...Lísk už klepá na dveře. Vyjdu spíše dopředu a lísk nenápadně postrčím za sebe. [I]Kdyby vylétlo něco ostrého nerad bych, aby to zranilo právě jí..[/I] zamručím si a čekám kdo nebo co vyleze. [OJ][B]Slyším pohyb. Už asi jde.. [/B][/OJ] zamručím k Morymu a Lísk.
---------------
hmmmm...pardon za velikost...:D
Mory11. Července 2011 08:48:53
Opět samé cestování. [I]Kéž by se k nám dobrodružství hrnuly samy, to by byla pohodička, nikdo by nemusel nikam cestovat, potažmo po svejch... [BA]Máš koště ty jeden blázne.[/BA] Ty mi dej taky pokoj, vysvětloval sem ti,že mi je to blbý si tady lítat když musí Riky šlapat pěšky. Navíc mě moc neštvi nebo půjdeš taky po svým, bolí mě rameno.[/I] To je jen jeden z několika menších problémů této cesty. Nakonec není tak dlouhá, jak jsem čekal a Riky mne pozve do svého města, respektive do cechovní hospůdky. [I]Nemají to tady tak ošklivý viď?[/I] Můj pohled nyní zůstává pouze na Rikym a jeho přítelkyni z cechu. Chvilku možná koukám jejím směrem trochu podivně, páč v hlavě hledám čas a místo, kde jsme se viděli. [I]Sakra, vždyt jí znám, ale odkud... Musim si vzpomenout....[/I] párkrát si klepnu do hlavy a nakonec na to přijdu.


Druhého dne když se v pohodě vyvalím z postele a zbalím všechno svoje harampádí včetně ďáblíka, vyrazím ven před hospodu. Riky už tam trochu nedočkavě čeká na svou společnici z cechu a ta po chvilce vyjde ven, ne v nejlepší kondici. [I]Co jsem si to myslel? Slušné město to není, ale nějak to tam s ní vydržim. [BA]Správně, už ses naučil mluvit jenom za sebe, chválim.[/BA] Nevěřim svý hlavě, jak je ta malá potvůrka drzá. Mazej si hrát s Loo, ať mam chvíli klidu.[/I] Kouknu na Rikyho s úsměvem a můžeme vyrazit na další cestu. [B][OJ]“Jo tak známe se krátce a už je to taky nějaká doba. Jednou jsme spolu chytali takového poloblázna, nevim jak jinak bych to vysvětlil...“[/OJ][/B] Cesta pokračuje celkem svižně a taky se nakonec svého cíle dočkáme. Již v nohách několik mil a na jazyku skoro žádná kapka. Po chvíli stání na místě před polorozpadlou chatou se mi zdá že při každém vydechnutí ze mě jde místo vzduchu jenom chuchvalec prachu.
Zatím postávám opodál a sleduji, co se před nimi zjeví za věci, až někdo otevře. V rukou svírám svou hůl, vždy připraven zasáhnout. [I]By mě zajímalo, co to bude za člověka, kdo to napsal. 1000 zlatých za nějakou práci? Dost velkej balík.[/I]
….....................
do pátku tady nebudu tak moc nešilte jo, až mi skončí dovolená, můžeme to rozjet na plný pecky
Miaug_Beleg11. Července 2011 20:19:09
Jako první se ke dveřím rozejde Lískulka. Je to i logické, na koho jiného by muž reagoval lépe než na krásně tvarovanou elfku? Těžko říct. Ale je to opravdu muž? Odpověď na tuto otázku přinese zaskřípání dveří a obličej šedovlasého mužíka, notně rozcuchaného a vyvaleného. Když uvidí Lískuličku, pookřeje a otevře dveře. Pak si všimne i dalších dvou a trochu smutnějším hlasem vám poví: [OJ][B]Co pohledáváte u starého blázna jako já? Pojďte dál. Posaďte se. Ale na nic nesahejte. Jsou to křehké věci.[/B][/OJ]
Otevře dveře dokořán a vejde dovnitř, zamíří přímo do středu, kde je obdélníkový stůl asi 2x3 sáhy a podél něj dvě lavice. Gestem vám naznačí, ať si sednete, sám se posadí na jednu lavici tak, aby na vás viděl a lišácky se usměje. Viditelně čeká, až si přisednete a povíte mu, kdo že to vlastně jste a co chcete...

V místnosti je krom stou ještě po obvodu hodně stolků, krabic a podobně a všude jsou knihy, baňky a různé jiné, vám neznámé propriety. Různé baňky s tekutinami všech barev a celkově zvláštní odér, který vás hned po příchodu praští do nosu.
Lískulička11. Července 2011 20:35:49
Riky mě zakryje svým tělem a já nespokojeně udělám krok stranou, abych byla vidět. [OJ][B] Dobrý den. [/B][/OJ] Usměju se na starce a na jeho pozvání vejde do místnosti. [I]Hm... takže žije sám? Asi ano... a co má zalubem? Hm... hlavně se usmívat, udělat dojem.[/I] Roztáhnu po svém obličeji příjemný úsměv a prohlížím si místnost. Kolem dokola můžu vidět láhvičky a různé baňky neznámých obsahů. Nejspíš by bylo hodně riskantní se některé z nich napít. [I]Opovaž se u něj něco pít! Musí to být... hm... alchimista.[/I] Vybaví se mi příběh o alchimistovi, který říkal náš bard. Už se ani moc nedivím. [I]Kdybych mu někdy věřila... ale není přece možné, aby nějaká obarvená voda mávala s člověkem jako vlajka na stožáru. A nebo ano? Raději nebudu riskovat.[/I]
Přesně takto vypadal, byl starý, měl šedé vlasy, seschlou kůži a vždy spoustu příběhů. [I]A snad ve všem měl pravdu... i toho draka jsem viděla, hm... asi mu budu věřit i protentokrát.[/I] Znovu se mi ozvala v hlavě vzpomínka. [I]Nejsou jen zlí alchimisti, ale také dobří... jako všichni ostatní, ale stejně pít nic nebudu.[/I] Probrala jsem se ze zadumání, když se nás zeptal co tu pohledáváme. [OJ][B]Nemusíte se nás bát, my jsme jen přišli... hm- Riky?[/B][/OJ] Otočím se na barbara, protože zrovna on dostal dopis a já už si toho moc z nějakého důvodu nepamatuji. [I]Neměla jsi tolik pít! ... Bla, bla, bla[/I] Zatím vypnu a koukám se po barevných tekutinách. [I]Hm- mohl by mi dát lektvar rudého kříže?[/I]
Riky11. Července 2011 22:10:20
Sklopím hlavu a nechám vstoupit tmu, mou sttarou známou, do mé tváře. Lehce zvednu hlavu, ale opět jí svěsím. [I]Stařík..to jsem věděl..nelíbí se mi to...něco tu smrdí..oh...to bude ten skřet[/I] zamračim se a snažím se vypozorovat Loo. Nachvíli jsem vypnul, ale vzhledem k tomu, jak se všichni valí dovnitř, nahodil jsem rychlejší tempo a vešel jsem taky. Opatrně jsem si nejdříve prohlédl místnost. Když usoudím, že je to většinou cajk, začnu koukat po něčem cenném, ale jen velmi nenápadně. Přitom si sedám. [I]Uhmm...napadá tě to samé, co mě? [BA][B] šlohnout mu něco? Rovnou ho zabít? [/B][/BA] brzdi kámo....času dost[/I] pousměji se nad představou kuchání starce a braní si jeho peněz a začnu vnímat. Když se vracím pohledem (mno, do tváře mi díky velké kápi vidět není) zpátky na starce, řeknu si [I]momeeent[/I] a vrátím se pohledem na jednu z baněk. [I]Už vim co tu tak smrdí...a Prcek ani Loo ani ten stařec to nebude...i když, nesázel bych na to...[/I] zamručím si a vrátím se zpátky pohledem na starce.Počkám až Lísk skončí to co nakousla jemným odkazem na mě a začnu... [OJ][B]Vy jste Cen...Cen..eh..pardon...vy jste Cenetamop? ňák ták to býlo.. Přišel mi vod vás dopis. Že prej, téda..nevim jak by jste na to jako vzal jo, ale že prej nabízíte ňákejch 1000 zlatejch za ňákou nenááročnou mákačku... A prachy..ty se dycky bodnou...víte co myslim... Zajmalo by mě, vo co jako jde...A taky...emm...Vaše méno se mi zdá jak ňáká zkrátka...Cený ten mop bo ňák ták vejte co myslim.. Ale hlavně tá mákačka..[/B][/OJ] [I]čurat...chce se mi čůůrat[/I] zazoufám si, ale snažím se tomu moc nevěnovat pozornost
Miaug_Beleg12. Července 2011 09:13:50
Všichni tři se posadíte na lavici naproti rozevlátému mužíkovi. Chvíli si vás prohlíží a poslouchá a když už to vypadá, že nikdo nemá co říct, promluví i on:
[B][OJ]Aaa, tak to jste vy? Výborně, výborně. Ano, nějakou práci mám. A se jménem si nedělejte starosti. Každý mi říká Cem. Výtečně, výtečně. Myslel jsem, že nedorazíte. Jse už třetí, komu jsem dopis poslal. A nikde nikdo. Snad se jim nic nestalo. No to je jedno. Jakou jste měli cestu? A dáte si něco k pití?[/B][/OJ]
Za dobu, co mluví můžete vypozorovat, že chvíli se zdá normální, chvíli jakoby mluvil sám se sebou a chvíli jako by zapomínal, že tam vlastně jste. Otevřenými dveřmi spolus vámi vstoupil do místnosti také kyslík, takže se všude začal lehce vířit prach a to ve vás občas vyvolává dusivé pocity takže si musíte odkašlat. Jak tu chlapík mohl žít, to si nejste uplně jistí. Ale viditelně mu to vyhovovalo.

*****************
Posouvám jen lehce, at Mourkovi neutečete moc dopředu :-)
Riky12. Července 2011 16:15:07
[I]Na co tak čumí?[/I] zamyslím se nad upřeným pohledem staříka. Když konečně začne mluvit, oddechnu si. [I]Třetí? Tak moment..další 2 výpravy? To se mi nelíbí...nejsu společnejskej typ a nechci další bastardy, co se budou plazit za naší skupinou..ještě by tak někdo mohl vočumovat Lísk...to tak[/I] zavrčí můj vnitřní hlas a poslouchám dál. [OJ][B] Já bych si... [/B][/OJ] menší kašel... [OJ][B] nic nedal [/B][/OJ][I]raději[/I] a nenápadně ťuknu i do Lísk, aby to raději také nariskovala a pokračuji. [OJ][B]Ale rádi bychom už slyšeli vo co se jako jedná [/B][/OJ]zamručím aktivně jako první. [I]Hmmm...zapomíná, má problémy s dýcháním, prach mu nevadí... pít jeho pití rozhodně nehodlám. Ten dědek se mi vážná nelíbí..[/I] pomyslím si, když ho tak pozoruji. Vítr...prach se zvedl...opět jsem se zakuckal. [I]Ku...rňa už ale...já potřebuju ven...tady se mi nelíbí[/I] a podrbu se na lýtku, které mě začalo lehce štípat a svědit. [OJ][B]ss..jau [/B][/OJ] zasyčím potichu, když má jizva na rameni dá o sobě jasně vědět pálivým a svědivým pocitem. Pokusím se to jemně promnout a poškrábat, ovšem přes brnění mi to není moc platné, takže se to spíše snažím přetrpět, než dávat něco najevo.
--------------------------------
Vyrazit něco lepšího jako odpis mi dalo práci *1*
Lískulička12. Července 2011 21:27:12
Starý pán si pochvaluje, že jsme dorazili a trochu si nás ohlíží. [I]Přemýšlí, jestli na tu práci stačíme? Možná... možná taky ne, ale já prostě nějaký peníze potřebuju... nebo aspoň vypadnout z Albore.[/I] Pak se pán ptá na pití, pochopila bych i bez Rikyho šťouchnutí. [OJ][B]Ne, děkujeme, jste velice laskav, ale máme své.[/B][/OJ] Řeknu rychle i za Moryho. [I]To víš, ani náhodou... Já jsem ráda na tomto světě a nehodlám se otrávit[/I] [OJ][B]Cesta byla dobrá, hezky nám to ubíhalo. [/B][/OJ] Usměju se a začnu si pohrávat s vlasy.
[I]Dědoušek už asi zapomíná... ach jo... to bude těžké...[/I] Nakonec se Riky připomene. Do místnosti vstoupí vzduch plný prachu a mě vlítne do očí a do úst i nosu. Rozkašlu se a musím si dát před ústa ruku. [I]Kurňa co to bylo? Že by to dělala ta jeho místnost?[/I] Sednu si na kraj židle a upravím si svoje oblečení- přejedu přes něj rukou, abych jej uhladila. [OJ][B]Tak tedy?[/B][/OJ]
Miaug_Beleg12. Července 2011 21:38:48
Děda, nespokojený s tím, jak jste ho odbyli si odfrkne. Něco si zamumlá pro sebe na téma netrpělivých mladých generací ale pak mávne rukou a nejistým hlasem povídá:
[OJ][B]No dobře dobře, tedy...co jsem to chtěl...ano. Úkol. Něco potřebuji najít. Ano. 3 věci. A donést je sem. Možná mocné, možná ne. Sám nevím. V knihách jsem je našel. Jejich polohu, mapu...je to poblíž. Proto tu teď žiji. Studoval jsem to tu. Najdete je pro mě?[/B][/OJ]
Velmi netrpělivě se po vás rozhlíží, čeká co z vás vypadne a jestli budete mít zájem. Také z nějakého záhybu své róby vytáhne staře vypadající svitek a začne si s ním pohrávat.

*******************
Jelikož vedeme rozhovor, příspěvky nemusí být dlouhatánské. Takže v pohodě, pokud napíšete jen na pár řádků :-)
Riky13. Července 2011 10:08:57
Bedlivě poslouchám. [I]3 věcí? Kniha? On si čte knížku a hodlá udělat dobrodrůžo kvůli knižce? A nabízí za to 1000 kousků zlata? Co to je sakra zač? Skrývající se mág? Čaroděj?´Nelíbí se mi to. [/I]Opět mi vlétne prach do úst, když se nadechuji, abych něco řekl, takže místo první věty se rozkašlu. [OJ][B] Mocné? A co jde za knížku? Mimo to, jeslti jsou poblíž tak, my to rádi příjmeme, že? [/B][/OJ]a kouknu na Moryho. [OJ][B] Hmm...tak co sou to za věci a kde je jako najdem..Jo a, jak ták znám z cést...v čem je jako ten...emm...háček? [/B][/OJ] a i když to nevidí, tak jsem pozvednul obočí. Loo se mi zrovna proplétala mezi nohama, tak jsem se sehnul a vzal si jí na klín, kde se krásně uvelebila. Automaticky jsem jí začal hladit.
Lískulička13. Července 2011 12:09:44
Jeho kecy o netrpělivosti mě lehce pobouří, ale možná i trochu pobaví. [I]Hm.. netrpělivost? Sám byl přesně takovej a možná ještě horší... to známe, takoví co nadávají... hm...[/I] Opřu se o stůl a spojím konečky prstů k sobě, abych ukázala, že ho poslouchám. [I]aspoň někdo z nás musí zanechat dobrej dojem...[/I] Když mluví, po chvíli zjistím, že jenom tupě čumím na jeho rty jak se pohybují, ale občas prostě nedávám pozor. Až když skončí a Riky se zeptá, tak se proberu. [OJ][B]Proč tu pouť nemůžete udělat sám? Neuražte se, samozřejmě jsme rádi, že jste si nás najal, ale vrtá mi to hlavou, vypadáte jako statný muž, kterého jen tak něco nezlomí.[/B][/OJ] Vyseknu mu nenápadně poklonu. [I]Jedna z prvních zásad jak na někoho udělat dojem... matka by ze mě měla radost- ikdyž, ta by si asi rozepla nějaké ty vrchní knoflíčky, hm.. nemůžu být dokonalá, že...[/I]
Miaug_Beleg13. Července 2011 19:59:12
Chlapík domluví a vy na něj vyvalíte své otázky. Zatváří se zaraženě, se slovy: [OJ][B]Prrr prrr pomalu. Vy jste mi upovídaná banda. Postupně...[/B][/OJ]zvedne ruce na znak toho, že máte příval otázek zpomalit. Pak se uvelebí na místě, kde sedí a spustí:
[OJ][B]No takže, co jste to chtěli. Ano háček. Vždy je v tom háček. Že ano. I tu. A nebo ne? Nevím. Mám mapu z knihy. Kniha je deník. Deník jednoho chlapíka, co tu kdysi bydlel. Tedy ne tu. Tam. Ano.[/B][/OJ] Zamyslí se na chvíli a protáhne si ruce, aby mohl dál pokračovat ve svém vyprávění a neztuhl. [OJ][B]Já jsem stár. Podívejte na mne, vy švarní junáci. Já nemůžu chodit po horách a dolinách jako kdysi. Být mladší, už jsem na cestě. Teď ale raději trávím čas se svými věcmi, že. No ano. A navíc nebezpečí. Kdo ví, co za tvory v těch místech žije. No já ne. A nechci se nechat sežrat medvědem, to ne.[/B][/OJ] skončí svůj proslov a podívá se na vás. Vidouce, že ještě něco musí být zodpovězeno se podrbe na bradě a prohrábne si vousy.[OJ][B]Ach ano, vás by zajímalo, co to je. Podle knihy jeden z předmětů je dřevěná hůl, hozená do propasti, jeden je železný plášť, pohozen v lese a poslední je kamenné srdce, vržené do hlubin blízkého jezera. Ještě něco vás zajímá, moji drazí dobrodruzi?[/B][/OJ] Nahodí spokojený usměv, vyjadřující spokojenost nad tím, jak vám všechno pověděl a tázavý pohled, vyjadřující očekávání dalších otázek...
Riky13. Července 2011 20:31:50
[I]Náš chlapíku stařičký, zlámu ti ty ručičky... a všichni...tádydády tydlydom![/I] zabroukám si v hlavě, když začne šermovat s rukama. Zatímco on se po proslovu "tu a tam" protahuje, aby neztuhnul, já se protáhnu, abych neusnul. Přičemž Loo se jemně zavrtí v nespokojeném pohybu pána. [I]Já jsem stár...a nemocen...Huba mi jede...mozek však né...co mě to pálí u srdce? Ach..to ten meč, který projel mým srdec...pálí jak ..umm..měl bych toho nechat[/I] zamyslím se při dalším skládání něčeho čehosi v mé hlavě. Jeho proslov mě ničí a dopaluje. [BA][B] Jsem stár..vy švarní junáci...junáci..není to urážka? A co ty..doliny? Jako že chodi v dolech? [/B][/BA]nejdříve si brumlám sám pro sebe, raději v barbarštině a doufám, že jí nikdo nerozumí...Nakonec to nevydržím a rupnou mi nervy. Postavim se, strhnu kápi a řeknu, trochu více nahlas... [OJ][B]Vidíte ten xicht? Ten, u kterého každého druhého starce trefí infark? Švarní junáci? Nebezpečí? Sežrat medvěděm? Takže radjěi necháte sežrat nás.. [/B][/OJ] a tvrdě dosednu na lavici, až Lísk nadskočí. Loo, která viděla, že zuřím, raději seskočila. Chvilku snáším udivené pohledy lidí v místnosti a po minutě ticha zamručím [OJ][B] sorry... je tu prach a pálí mě jizva.. Mám hold trošec výbušnou póváhu... [/B][/OJ] [I]a stejně tě zabiju..mmm..to už by se rýmovalo[/I] domručím si konec věty v hlavě. Pokynu mu rukou, aby pokračoval dále a následně je založim na hrudi. Když si ho vyslechnu, zamyslím se. [OJ][B] Emm..je v tom děníku něco o tom, jak se dostanem do té propasti, ve kterejm lése najdem to želézo a něco o jezerní příšeře chánící to kamenné srrrrdce? Jen takovej vodhad... Vodhadem.. dohromady to dá něco mocného a vodhadem, hůl a brnění jsou mágickcé a budou fungovat s tím nesmrtelnost zařizujícím srdcem že? Propast bude háček v tom, jak se tam dostat a bude tam nějaká vélka bestia... Les...zbroj bude chráněna lesními pižďuchy a tím myslim kentáury bo nějaké magory hopsající na větvích, nic proti Lísk... A jezero.. To bude ten největší problém, jde vo srdce...Mám pravdu? Umm a můžu dostat jako do rukou tén dénik a mapu? [/B][/OJ] zeptám se a nakloním tázavě hlavu na stranu. Vychrlil sem toho tolik, že můj mozek si teď zařizuje týdení dovolenou na Bahamách a můj jazyk objednává kýbl ledu na schlazení. [I]Kurňa..doufám že to stařík pobere[/I] zamumlám si, když si uvědomím co jsem řekl. Pak se nakloním k lísk, šeptnu jí [OJ][B] promiň [/B][/OJ], jelikož jsem jí nepustil ke slovu. To samé pak udělám i s Morym a nakonec se protáhnu, odkašlu si, narovnám se a čekám, jestli to ten stařík přežíl
-------------------------
Trochu výbušná postava ten Riky...Mory zná :D
Lískulička13. Července 2011 21:03:40
Pozoruju zvláštní tvar jedné "jizvy" dřeva, je tak zvláštně točená, že připomíná vlnku v moři, má trochu jiný odstín a mě bůhví proč připomněl větřík, který se probírá mými vlasy, když jsem v korunách stromů. [I]Je to příjemné... proč jsem tam vlastně nezůstala? ... ty to víš, víš to, proč jsi tam nemohla zůstat, bylo to kvůli tomu trpaslíkovi...[/I] Bylo zvláštní, že v tu chvíli se otevřenými dveřmi vehnal přesně takový větřík, až se mi na obličeji usadil připitomělý úsměv. Je vám tedy všem jasné, že když najednou vedle mě Riky vyskočí a začne ukazovat svoji tvář a přitom se tváří velice bojovně, tak se můj pulz vyžene do největších obrátek a já naskočím už jen při vyplivnutí těch slov.
[OJ][B]Ššššš... [/B][/OJ] Snažím se ho uklidnit a pohladím ho po ruce, což moc nepomáhá. Pak naráz vychrlí tolik slov, že je nejsem ani schopna všechny zachytit, nakonec si to přeci jen dám dohromady. [OJ][B]Hm... to nic. [/B][/OJ] Řeknu lehce vyděšeně, takhle jsem ho ještě neslyšela křičet, trochu se třepu, ale snažím se uklidnit pohráváním s vlasy a jako by omylem zavadím o knoflíček u haleny, takže můj výstřih už neodhaluje pouze pár centimetrů kolem krku, ale sahá níž, mnohem níž. [I]Jestli mi to nepomůže... tohle možná bude trochu risk, ale pokud to výjde, bude to stát za to.[/I]
[OJ][B]Hm... nesmíte se hněvat, můj přítel tady, chtěl jen zdůraznit, že pokud nás posíláte do něčeho takového, měl by jste nám říci podrobnosti a [/B][/OJ] snažím se vypadat co nejvyrovnaněji a koukat se mu přímo do očí. [OJ][B]také zvýšit odměnu, chápejte přece do jakého rizika nás taháte a jsem si jistá, že ty věci pro vás mají mnohem větší cenu než nějakých 1000 zlatých.[/B][/OJ] Dodám a snažím se vydolovat z toho všeho co nejvíce. Používám získání důvěry, snažím se na něj působit... ehm... celou moji bytostí. Zlehka položím Rikymu i Morymu ruku na jejich, jako signál, aby to nechali na mě- snažím se, aby to starec neviděl, hned je zase odtáhnu.
Riky13. Července 2011 21:22:37
Když dosedám, tak teprve v tom okamžiku ucítím její dotek ruky na mém. Zahřeje mě to u srdce a trefí elektrickým šokem ďábléka na mém rameni. Kouknu na ní a usměji se. Při protahování a dávání ruce dolů, přejedu Lísk se slovy "Promiň" po zádech. Chvilku jí hladím po páteří a pak toho nechám. Proč? Protože rázem stuhnu. Sedím relativně blízko, takže můj výhled spadne na samé dno jezera a uvidí..rozhodně né kamenné srdce. Začnu chápat význam slov, které pronesl stařík, a to chodit po horách a dolinách. V puse začínám mít poušť, takže polknu a musím odvrátit pohled, jinak by si toho určitě všimla. Když přejíždím pohledem pryč, opět se mě dotkne. Ale tentokrát i Moryho. Mírně jeho směrem zavrčím a začnu se opět věnovat dokonalým...u...stařečku
---------------------------
*3* stačí?
Lískulička13. Července 2011 21:28:38
____________________
ano, opravdu jde poznat, co si tvůj barbar odnesl z mého přednesu :D
Miaug_Beleg13. Července 2011 22:35:28
Stařík pozoruje Rikyho výstup s rozšířenýma zorničkama. Viditelně se bojí a spíš čeká, až to přejde. Naštěstí zasáhne Lískulka a tak je po chvíli zase klid.
[OJ][B]Ano ano, pověsti o vás nelhali. Jen ten obličej, opravdu škaredší než jsem myslel. Ano. Vám kdyby se podívala do očí meduza tak zkamení. Jsem rád, že jste přišel. Anoo. To jsem. Ano a vystavuji vás nebezpečí. Ano. Kdyby nebylo, nemusím si přece platit zkušeného dobrodruha. Nebo jejich skupinu. To bych mohl dát 10 zlatek tady lojzovi ze vsi. Že ano. A víc ani náhodou nedám. Neberte, nechte být. Peněz je to hodně. Na menší procházku a koupel, že. A nebo ne? Nevím. Mám mapu, starou mapu. 300 let starou. Že. A knihu, tu vám nedám. Nerozuměli by jste jí. Nene. Stála mě majland. Ale mapu dostanete, tumáte. Berte ano?[/B][/OJ]
Vezme stočený pergamen, jenž má v ruce a roztáhne ho. Pak vám ho podá.

#eringara_mapa_final.png#

Ukáže na 3 místa, les na severo-západ od vsi, jezero mezi horami na sever a proláklinu mezi kopci na severo-východ.
[OJ][B]Stará mapa, neukazuje pravdu dnes. Ale pátrat je potřeba. Neznám to tam. O příšerách se v knize nemluví. Nebyly tu. Nee. Jsou teď? Kdo ví? Já ne. Nene. My jsme na jih asi 3 míle od té vesnice. Ale prý tam jsou jen ruiny. Ano ruiny. Staré. Hodně. Tak co, vezmete práci? Víc vám nepovím, víc nevím. Kniha je stará,mapa je stará. Bohužel, že aaano.[/B][/OJ]

Místo polekaného výrazu, který by se dal očekávat je tu výraz vychytralý. Zářivé oči starce vás sledují. Ano, vystrašen byl ale jako by s tím počítal. Nebo snad ne?
Riky14. Července 2011 10:53:20
Když se vzpamatuju z počinu Lísk, sesumíruji si v hlavě, co vlastně řekla. [I]Ummm..1000 zlaťáků je dost..někdy až moc...i když..na to že se máme nechat sežrat příšerou z hlubin..hmm[/I] ale dál se tím moc nezabývám. Když se stařec,který po mírně vyděšeném výrazu, nad kterým se uchechtnu, zasejc naváže nit a zmíní se o mém obličeji, raději si zasejc nasadím kápi přes hlavu a nechám vstoupit temnotu do mé tváře. [BA][B]To s tou medůzou beru jako poklonu.. [/B][/BA]zamručím trochu šťastněji pod vousy a zamyslím se nad představou, která se mi právě jak obláček kouře vyrojila nad mým mozkem. Usměju se nad ní, jelikož jsem si představil, jak kouknu na medůůzu, která zkamení. [I]Heh....trošku ironie...[/I] usměji se a poslouchám staříka dál. Po jeho proslovu převezmu jako první mapu do ruky já a prohlédnu si jí. [OJ][B] Beeezva...není jediná znáčka v tom lese..bo sem slepej jak tentononc... Ta vesnice se mi nelíbí..možná jsem podezřívavej ale aj tak..[/B][/OJ] zamručím si při přemýšlení nad mapou, kterou následně pošlu Lísk se slovy [OJ][B] pak to hoď Mórymů...[/B][/OJ] a natočím se zpátky na staříka. [OJ][B]Když si to tak přehraju jako v tý hlavě...Tak ste mi furt neřekl,jo, jestli ta hul a brnčo nabejvaj moci jen když sou spolu se srdcem, co by vám přineslo nesmrtelnost...vy ste nějakej tentononc...čároděj? Na co tyhle věci vlastně chcete? Kus klacku, kus šutru a kus žéleza...jak vlatně ty věcičky poznáme? [/B][/OJ] vychrlím na něj opět a pod kápí se pousměji. Pak mi docvakne signál Lísk. [I]Ty pitomče...[BA][B]jop.seš dokonalej příklad...ne...dokonalá ukázka pitomce. Typickej barbar...nejdříve zabíjí, pak až se ptá... [/B][/BA] neštvi mě (ano, pomyslel sem si něco jiného) ty malej skrčku[/I] zakončím rozhovor s tím rudým skřetem (né, Prcek to není :D), který se mi neustálě objevuje na rameni. Ďáblíčke mého Já. Pak mé oči zbystří a všimnou si výrazu starce. [I]Vážně se mi ten dědek nelíbí..mám chuť ho vodkrouhnout už ted, než až se nám s celým setem promění v neporazitelného magického draka[/I]
Mory15. Července 2011 12:17:37
Po chviličce Lískulku u dveří přivítá nějaký vyšedlý chlapík a optá, se, co tady vlastně pohledáváme. [I]Jak co tady pohledáváme, sami od sebe tu nejsme. [BA]Jo to je fakt, lízat nohy by nám měl.[/BA][/I] V tu chvíli se na Prckův popud trochu uchechtnu, ale snažím se to udržet uvnitř sebe. Možná to vyznělo jako kdybych se smál přímo jemu, ale s tim už nic nenadělám.
Poté nás pozve k sobě domů, takže se uvolním a vyjdu za nimi jako poslední a zavřu polorozpadlé dveře. Posadím se ke stolu a s podivením se rozhlédnu kolem sebe, jako by mne zajímalo, co všechno tu uvidim, ikdyž ve skutečnosti mě to moc nezajímá, spíš se snažím odvrátit svůj pohled od toho staříka.

Jakmile stařík promluví znovu a poví o něco delší větu než předtím, je mi ihned jasné, kde to vlastně jsme. [I]Dostali jsme se k magorovi, jen blázen by si nevšiml, že má o kolečko víc.[/I] Každopádně zakroutím hlavou na otázku, jestli si dáme něco k pití a nechám ostatní mluvit. [I][BA]To by mě zajímalo, jak se mu tady dejchá, musí mít plíce jak dva pytle na brambory.[/I][/BA]

Po chvilce, kdy všichni instinktivně odmítnou staříkovo pití se konečně dostáváme k našemu úkolu, pro který jsme více či méně tady. Nahnu se více ke staříkovi a po chvíli sezení konečně ukážu, že jsem zde a projevím trochu toho zájmu o ostatní, respektive o svitek a další staříkovo povídání, ikdyž jeho slova mě občas pěkně nafouknou a mám co dělat, abych nevybouchnul smíchy. [I]Jo tak tři věci, povídej dál dědo, jinak si tu přesedim prdel.[/I] [B][OJ]“Jo to by mě taky zajímalo, kde je háček.“[/OJ][/B] Odpovím na Rikyho popud a tázavě čučim na starouška.

Konečně se následně dozvídáme větší podrobnosti o trojici předmětů. Přitom, jak stařík vypráví, mnu si bradu přemýšlejíc, co v tom může bejt za hádanky. [I]Možná to bude prostě jen tak, jak to říká a my budem muset pod vodu a někam do propasti. Snad je to nějaká metafora. Je to blázen, něco takového by jistě vymyslel, nebo spíš ten magor předtím.[/I] Stále se moc do rozhovoru nezapojuji, spíše jenom vstřebávám informace a snažím se udělat si malý obrázek sám pro sebe o tom staříkovi a o věcech, které máme za 1000 zlatých někde poblíž najít.
Riky poté začne bláznit a staroušovi toho vykecá víc než měl, chvilku mám dokonce pocit, že ho vyrazí ze dveří, kdyby neměl na prach rozpadlé klouby, ale Lískulka ho nakonec uklidní a to je pozitivní zpráva.
Stařík poté začne mumlat dost podivně a to už mi Ďáblík seskočí z ramene do klína, aby se mohl pod stolem potichu a neviděn uchechtat do bezvědomí. [I]Blbe, nesměj se mu.[/I] Pak si prohlédnu mapku a přikývnu na souhlas, že práci beru za stávající cenu. [B][OJ]“Jednou jste sem šli pro tisíc zlatých, tak nesmlouvejte. Jste jak děti. Beru to!“[/OJ][/B] To jsou má slova po dleší době, kdy se mi vše rozleželo a hlavě.
Riky zase začne s tou jeho nesmrtelností, už mi to nedá a musím ho okřiknout. [B][OJ]“Hej, už toho sakra nech, nemusí tě to zajímat. Navíc je to pěkná hovadina. Takže se seber a jestli ještě něco chceš, tak se zeptej a můžeme vyrazit. Není čas ztrácet čas.“[/OJ][/B] A poté se podívám s úsměvem na staříka.
…............................
Tak zaprvý, pěkně mi utíkáte, ale už mi končí dovča, takže budu psát normálně.
Zadruhý nejsem Mourek a neser :-)
Zatřetí, sorry za tu barvu, měla bejt žlutá, nějak jsem na to zapomněl.
Lískulička15. Července 2011 21:25:29
Nespokojeně ohrnu nosík na odmítnutí, ale není to tak hrozný, tak nějak jsem s tím už počítala, pokrčím rameny. [I]Škoda... přitom- myslela jsem, že jsem dobrá. Ten pevnej pohled, achjo. Nikdy nebudu tak dobrá jako moje matka... Jsi lepší, ty jsi nezemřela, byla jsi cech mistr.[/I] Odpoví mi druhý, laskavý hlas otce. [I]Jo, zemřela, zemřela kvůli tomu, že se snažila něco vydělat... šššš, to už jsme spolu probírali, pomstila jsi ji, už můžeš být klidná.[/I] Zatímco mi prolítávají myšlenky na matku, tak se Riky dožaduje dalších poznávacích znaků, ale Mory už je přichystán jít.
[I]Možná by bylo dobrý zjistit, jak to vypadá...[/I] [EL][B]Nebylo by lepší, kdybychom je nedřív dokázali poznat? Jinak s tebou souhlasím, že bychom už měli jít, jsme tu již příliš dlouho.[/B][/EL] Domluvím se s Morym v elfštině, pak se otočím na staříčka. [OJ][B]Dobrá tedy, to bude naše poslední otázka- mohli bychom se potom pachtit několik dalších let. [/B][/OJ] Řeknu na Rikyho slova a pak si "uvědomím" svůj výstřih a rychle si pozapínám knoflíčky. [OJ][U]Ehm... [/U][/OJ] Zamumlám a přehluším tím výhled. [I]Stejně se nic nestalo, vůbec to nepomohlo.[/I]
Miaug_Beleg16. Července 2011 10:36:55
Riki se zase rozjede a když začne povídat o nesmrtelnosti a o tom, že je čaroděj, vyvalí bulvy ještě mnohem víc, než když se na něj málem vrhl. Chvíli čeká, Pak ale konečně přijde logická otázka a tak se trochu usměje. A když se do toho vloží Mory a pak Lískulka, vypadá zase v pořádku.
[OJ][B]Milej pane, nesmrtelnost z toho vopravdu nebude, to neee. Ale jestli chcete nesmrtelnost, zkouším jednu novou směs, měl by to být lektvar nesmrtelnosti. Áno. Klidně to můžete zkusit. Aaano zkusit pane, mohl by jste. A co ty předměty, co? No poznáte je. Ano. Jistě. A nebo ne? Ale ano. Měli by mít vlastní energii. Ano měli by. Měli by energií pulzovat. To si pište. Alespoň se to tedy píše. Ano v knize, víte. Tak co? Ještě něco?[/B][/OJ]
Stařík se začal tvářit viditelně otráveně, v průběhu hovoru si hrál s rukama, prsty dával do zvláštních tvarů a věnoval tomu mnohem víc pozornosti, než tomu, co říkal. Asi se už začíná nudit...

******************
Napište mi sem, prosím, co si myslíte o přijetí Izidora do Q. Mě je to jedno. Klidně ho vemu pokud budete chtít vy.
A druhá věc, napište mi sem časy, kdy nebudete moct o prázdninách hrát.
A poslední věc - Mourek Mourkem zůstane *2*
Riky16. Července 2011 10:57:12
[OJ][B] Hele...von je dost vyšinutej a já vim, co nám řikáli u nás ve kmeně [/B][/OJ]zašeptám Morymu nesouhlasně. Pak si ti dva začnou mumlat něco v elfštině, což mě lehce namíchne. [BA][B] Co třeba se ho zeptat na to, proč ty věci potřebuje? Ste takový hrr..a..heeerrrr...[/B][/BA] zamručím si v barbarštině a pozoruju zpod kápi staříka. [OJ][B]Né, díky [/B][/OJ]odmítnu poněkud chladně staříka, při nabízení lektvaru nesmrtelnosti. Počkám až dohovoří a pak se protáhnu. [OJ][B] Mno, na pulzování énergie tu máme Moryho, mno...mapu vem ty Lísk, prosím, a kdyby ještě něco...hmmm... můžete dát, prosím, tady slečně něco proti bolení hlavy? [/B][/OJ] řeknu milým tonem hlasu, seberu Loo, která se mi právě proplétala mezi nohama, dám si jí na rameno a zvednu se ze židle. [OJ][B] Omlouvám se, ale musím jít... stranou, děkujem a kdyby něco tak nashle... [/B][/OJ]zamručím a jdu ven. Moje kroky zvýří prach válející se na zemi, což mě donutí si odkašlat. Loo nesouhlasně zaryje drápky do ramene, ale se mnouto nic neudělá. Rozrazím dveře, vyjdu, a zavřu je. [BA][B] Kurňa! (neřekl kurňa, ale musim omezovat sprostá slova =D)[/B][/BA] zavrčím trochu více v barbarštině, až se pá listů na stromech zachvěje, jako dítě na které jsem jednou takle zavrčel. [I]Pitomče..nemáš nic, kromě vyslání na smrt. MMmm..další úkol, alespoň bude co dělat. Né, já bych věděl co dělat. Ale což..kášlu na to. [B]Ano, důležité je přeci to, že máš přátelé kolem sebe na této nebezpečné cestě[/B] a ty mě nech už taky napokoji ty... mesiáši...[/I] zavrčím a zamyslím se. [OJ][B] Vážně se mi chce na malou... [/B][/OJ] zavrčím nesouhlasně, ale stejnak si zajdu za chatku a vymočím se. Pak už se jen s úlevou vrátím a opřu se vedle dveří o stěnu domu a čekám, až vylezou.
-----------------------------------------
jak sem řek, mě je to šumák =D
Jinak, nebudu tu 22.srpna..to přijedu dom a ihned pudu pozdravit kámoše ven *3*
Mory16. Července 2011 13:46:43
Když stařík začne opět mluvit, místy mám pocit, že bych ho měl asi ihned uspat jednou pěstí mezi oči, jelikož jeho řeč se mi zdá velmi podivná a víceméně by to bylo v jeho zájmu aby si chvilku odpočinul, ale nakonec se k tomu nehodlám uchýlit a raději klidně sedím na místě a vyslechnu si další důležitou informaci, tentokrát ohledně energie, která má údajně z oněch předmětů pulzovat. [I]To jsem na to zvědavej teda.[/I] Riky se poté zvedne a staříkovu nabídku odmítne, nic jiného se vlastně čekat nedalo. Zvednu se tedy také ze židle, přátelsky zasalutuji starci a dveřmi odejdu ven z chajdy. Tam se protáhnu a po delší době se konečně mohu nadechnout čerstvého vzduchu. [I]Konečně vzduch, můžu se protáhnout, teď už jenom uklidnit ty dva a bude klídek. Můžeme vyrazit. [BA]Hej Riky šel chcát, slyšim ho. Nezdá se ti, že se chová trochu divně.[/BA] Jo asi se mu ten děda nelíbil, snad už se bude chovat normálně, zdá se mi jakoby na něj lezla nějaká schíza či co.[/I] Počkám tedy na Rikyho.
Jakmile se barbar vrátí z poza domku již vyprázdněn, tázavě se na něj podívám. [BA][B]“Hej nezdá se ti, že seš trochu divnej? Měl by ses sebrat, ať ty předměty získáme a pak můžeme někde konečně dýl posedět a užít si trochu volna, rozumíš?“[/B][/BA] Nemluvím špatným tónem, jen trochu vážně ale hlavně dost přátelsky. Jakmile se objeví také Lískulka, mávnu rukou a můžeme konečně vyrazit směrem na sever, do rozpadlé vesničky, zobrazené na mapě. [OJ][B]“Přestaňte už se chovat jako blázni a vyrážíme, do zítra bych to rád dokončil.“[/B][/OJ] Povím trochu upjatě a vyrazím směrem na sever.
….....................
Jak jsem říkal, Izidor je dobrej a bavit ho to nepřestane, takže já jsem pro všema deseti.
A neříkej mi tak nebo ti nakopu prdel *3*
Lískulička16. Července 2011 21:08:29
Trochu udiveně se kouká na Rikyho, jak naštvaně odchází. [I]Já myslela, že chce dobrodružství. Nebo ne?[/I] Na nabídku léku jenom zavrtím hlavou. [OJ][B]Ne, děkuji, to bude dobré.[/B][/OJ] Pokusím se usmát a jen sleduji, jak oba mí společníci odcházejí. [I]No tak to je teda úžasný....[/I] Chvíli je trapné ticho a uvědomím si, že jsem naproti staříkovi sama. [I]Hm.. asi by jsi taky měla jít.. takhle mě nechat samotnou.[/I] Pomyslím si lehce podrážděně. Po trapné chvilce se usměju na stařečka, vjedu si rukama do vlasů, abych se trochu uklidnila, jeho přítomnost mě z nějakého důvodu znervózňuje.
Vezmu do ruky mapu, kterou nám tam nechal. Podám přátelsky muži ruku. [OJ][B]Tak tedy nashledanou. [/B][/OJ] Rozloučím se s mužem a rychlým krokem výjdu z chaty, jakmile jsem venku, ztuhlý postoj uvolním a najednou vypadám stejně jako předtím, než jsem sem vkročila. [I]Bude to těžký úkol, ale tak co, při nejhorším můžu vzít nohy na ramena, nikdo mě tu nedrží..... Opravdu? A co tví přátelé, jsi ochotna pro ně riskovat život?[/I] Zazní mi v hlavě otázka a já ji nechám vyjít skrz mé vědomí. [I]Víš, že jsem si tuhle otázku pokládala mnohokrát... ano a vzpomeň si taky, jaká byla nejčastější odpověď... nechci na to myslet. Budu, ale až tomu budu čelit. Nyní, nejsem si jistá.[/I] V podobném duchu se mé myšlenky pro a proti prolínají mojí myslí, ale nejsou schopny se rozhodnout, protože moje vědomí odmítá odpovědět.
V tom uvidím před sebou Rikyho a Moryho. [I]Fajn, tak na mě přece jen počkali...[/I] Bodne mě jistý, možná směšný, pocit zbytečnosti. [I]Co pro tuto skupinu můžeš vlastně udělat? Umíš trošku léčit, ale ne na tolik, aby ses mohla považovat za bylinkářku nebo snad léčitelku. Umíš dobře vystupovat, ale to taky není vše, ani větší odměnu jsi nezískala- a na co ti to je, když budeš chodit venku a široko daleko nikdo? Umíš trochu zápasit, ale proti někomu silnějšímu jsi bezbranná... Umíš celkem dobře šplhat, schovávat se, zneškodňovat pasti, ale i to má své omezení.[/I] Lehce zatřepu hlavou, jak se snažím dostat ty myšlenky ze sebe. Ale ani Riky nevypadá, že by byl v bezvadném stavu, jeho výbuchy zlosti... [OJ][B]Copak se děje?[/B][/OJ] Zeptám se starostlivě, položím mu ruku na rameno a podívám se mu zpříma do očí.
_____________________________
Takžé pánové, hrozně se omlouvám za svoji budoucí nepřítomnost a to je v termínech:
18.7- 1.8. a pak 6.8.- 13.8.
Moc mě nemlaťte :D
Miaug_Beleg17. Července 2011 11:22:41
Postupně opustíte chajdu, kde dlí váš současný zaměstnavatel. Konečně se vám dýchá lépe a také se můžete oddat potěšení z dlouho odkládaného vyměšování. Mory jako správný vůdce, i když možná nejmenovaný, zavelí k cestě a rovnou vyrazí, nechávaje Rikyho a Lískulku o něco pozadu. Ale za chvíli ho dohoní a zase jste všichni dohromady.

Míjíte jeden dům za druhým, postupně jejich množství ale klesá a za pár minut ostré chůze už ves pomalu mizí za vámi. Mělo by to trvat několik hodin, než dojdete do oblasti zaznamenané na mapě a tak ani nespěcháte, jen se procházíte krajinou. Klidnou a mírnou. Ani na obloze nekrouží žádný dravec. Snad rád pro všechny mírumilovné? Nebo jen zdání? Neviděli jste v dáli se něco zalesknout?

***************
Jen tak lehce, nechci vás posouvat moc dopředu, musím vymyslet napojení Izidora :-)
Mory17. Července 2011 11:38:54
Po chvilce konečně všichni tři, respektive čtyři necháváme polorozpadlou, prachem prolezlou chajdu za svými zády a vyrážíme hbitě střelbitě směrem na sever. Chvilku jsou naše kroky dosti rychlé, vlastně ani nevím proč a jakmile tedy mineme poslední domek, zvolníme své tempo na vycházkové a nohám dám trochu toho oddechu.
[I]Mě by ale fakt zajímalo, co se děje s Rikym, od tý doby, co se mu nadlouho ztratila Loo je nějakej divnej, už jsem to na pár lidech viděl a říká se tomu schíza, ale že by to chytil taky?[BA]Jo oni tihle to snad chytaj jak rýmu, měla to ta ženská s divným jménem, ten blbej magor taky, to bylo poznat.[/BA] Jo jakoby měli dvě osobnosti, který se přou o to, která vyjde na povrch. Je to hnus a docela těch lidí lituju, moc velká výhoda to není. [BA]Ale zase na druhou stranu si pokecaj a nepotřebujou nikoho jinýho.[/BA] Ty vždycky najdeš nějakou pitomost viď?[/I]
[OJ][B]“Heleďte nezdá se vám tahle krajina nějaká podivná? Nikde žádnej pták a ani srnku jsme neviděli. Hele támhle něco bliknulo.“[/B][/OJ] Ukážu přímo před nás a s klidem v nohách pokračuji dál, doufajíc že ti dva mne nebudou jen mlčky následovat.
…..................................
Už jsem na to přišel, budu ti říkat Peťánku *1*
Miaug_Beleg--- > Izidor       17. Července 2011 12:25:06
Po posledním dobrodružství si měl celkem volno, snažil jsi se najít si občas nějakou práci a podobně ale nic, co by bylo na tvé úrovni jsi nenašel. Proto jsi šel stále dál a až v jedné hospodě, po pár sklenkách přišlo pár silných slov a vidina slíbené hromady zlata, kterou si spolu můžete vydělat, tě přesvědčila. Nakonec, když už svítalo, jsi v obětí kolem ramen tak, aby jste alespoň ušli vzpřímeně, vyšel spolu s tvým novým přítelem. Odpoledne, když už alkohol přestal tolik účinkovat a ty jsi se probudil v lese ti došlo, že tohle není jen tak obyčejnej chlap. A ten výdělek taky není jen tak. Slovo lup mělo přesný a jasně definovaný význam...

Nechtělo se ti ale utíkat, už to, že se musíš každou chvíli otáčet, zda neuvidíš nějakého zpropadeného mága, ti stačí. Ještě utíkat před bandou lupičů. Navíc, ten výdělek byl celkem zajímavej. Přeci jen zlstat pár měsíců, obrat pár boháčů a pak se vytratit s pytlem zlatejch...koho by to nelákalo.

Po dalších pár hodinách cesty lesem jste se dostali i do tábora. Pár chatek, nepříliš vábných. Ohniště. Nic moc. Ale alespoň je to skryto před zraky cestovatelů. Tu by tě neměl najít ani nejlepší kouzelník...

Když ti tvůj přítel ukáže tábor a představí jeho 8 kumpánů, přidělí ti chatku s jedním snad poloskřetem polobarbarem a poví: [OJ][B]Užij si chvíli volna. Slyšel jsem o skupince tří dobrodruhů, co budou brzo projíždět okolo. Neměli by dělat potíže...[/B][/OJ]

****************
Nevím, jak je na tom tvoje postava s pitím, pokud by si byl moc proti, klidně to ignoruj. Snažil jsem se co nejvíc držet nějaké uvěřitelné linie dle tvého osobáku ale je možný, že je tam něco, co by tvoje postava neudělala...
Riky17. Července 2011 13:14:16
Když úlevně vylezu zpoza chatky, uvidím Moryho. Tiše si zasakruju a povzdychnu si. Promluví ke mně a já trochu vypnu, takže když skončil, mírně jsem sebou trhnul a zamručel tipovaně [OJ][B] ooo-kej?[/B][/OJ] a podrbu se na místě pálivé jizvy. Když tu se ke mně zezadu přitočí Lísk, dá mi ruku na rameno a chce mě obejít tak, aby mi viděla do tváře. Jenže jakmile se mě dotkne, tak mé maximální soustředění na podrbání pálivé jizvy vytrhne, trhnu sebou a škrábnu se přes ní. [BA][B] JááááááááhahahaaaaauuuuUUUu! KUR**....[/B][/BA] zaúpím a bolestivě se chytnu za rameno. Když se po pár minutách vzpamatuju, tedy ihned potom, co sem si v hlavě promítl, jak na mě skočil vlkodlak, já uhnul a on mě naštěstí jen škrábnul do ramene, pustím jizvu, narovnám se a zpod tmy mé kápě pronesu k Lísk na její otázku "copak se děje" chladným hlasem [OJ][B]nic... [/B][/OJ]. [I]Jen mě pálí jizva..a taky mám příšernou chuť někoho probodnout..Cítím, jak dýka zajíždí do masa těl nějakéo nebohého človíčka. Cítím ten pach krve, ano, mé Já, mé srdce, mé žíly a tepny prahnou po krvy...Po cizí krvy...Aaargh! Co se to s tebou děje...[/I] a zmaten a oklamán vlastní myslí vyjdu za Morym, nechávajíc za sebou zmatenou Lísk. [OJ][B] Promiň[/B][/OJ] pronesu k ní velmi tišše, když se snažím dohnat Moryho.
Zamyšlen sám nad sebou, utápějíc se ve vlastní bažině zmatenosti jdu nevědomky za Morym. Ticho. Jen naše kroky, které se začínají poněkud vléct. Znepokojující. [I]Klap,klap, kalp... čvach, klap...[/I]...Když tenhle stereotyp přeruší Moryho hlas. Začnu zase vnímat a zaostřím do krajiny. [OJ][B]Já nic neviděl...Ale to mrtvé ticho..ticho před bouří mě....znepokojuje [/B][/OJ]řeknu mírně chladným hlasem zabijáka. [OJ][B]Kdyby tu zvířata nebyli...proč? Před čím by utíkali s jejich 6tým smyslem? Něco se tu stalo... [/B][/OJ] zamručím, opět mírně nevědomky a to opět ledovým hlasem, až cítím mrazení na vlastní páteři. Ohlednu se, jestli je Lísk furt s námy, a pak si dále hledím stop a případných zvuků kolem.
Izidor--- > Miaug_Beleg       17. Července 2011 13:30:55
[I]No to jsem to zase dopracoval... [/I] řekl jsem si, když jsem prolezlézal do polorozpadlé, poloshnilé, lajdácky postavené chatky, v táboře plném osob pochybné pověsti. [I]Když jsem si tu slivovičku poroučel, nečekal jsem, že to dopadne zrovna takhle... Herdek filek... No, ale co už. Dokud mi tahle barabizna nespadne na hlavu, tak to tu snad nějak přečkám. Teda, jestli má tahle banda aspoň trochu slušnosti. Přiznávám, taky nemám nejčistší svědomí, ale nejsem zabiják! No dobrá, ale kouzelník je něco jiného! Říkejte si co chcete, ale ten kousek cti v sobě přecejenom ještě mám.[/I] vzápětí mne ovšem z myšlenek vyruší jakýsi nemytý krříženec barbara a skřeta [I]No fuj! To je dech! To by porazilo i vola![/I] a prohodí něco o triu dobrodruhů, co by měly procházet okolo. [I]Takže dobrodruzi, jo? No tak to jsem zvědavej. Devět proti třem je dobrý poměr, ale jen bohové vědí, co je to za individua. Jestli jsou to nějací drakobijci, nebo mocní arcimágové, natuty poteče krev! Bude lepší se pořádně připravit...[/I] Shodím tornu ze zad na zem a začnu se přehrabovat v jejím obsahu a jen tak se ještě zeptám svého nového "kolegy:"[OJ][B] No tak to jsem zvědav.Snad z toho něco kápne. A mimochodem, jakým způsobem se tady pracuje? V rukavičkách, nebo beze svědků?[/B][/OJ] [I]Prachy jsou prachy, ale pokud to nebude nutné, krky řezat nehodlám! Patnáct let jsme s Berenem po nocích kradli a nikoho to život nestálo! Ani hlady nikdo neumřel, natož tak násilím! Teda až na...[/I]
Miaug_Beleg--- > Izidor       17. Července 2011 14:09:36
Rychle se zabydlíš a také se seznámíš se svým novým spolubydlícím. Na tvojí otázku se zazubí až vykouknou jeho krásné zoubky barvou odpovídající přibližně dřevěnému uhlí: [OJ][B]Vod nich to závisí. Ale lepší je kuchnout, voni pak nevyzraděj nic. Haha. Ale dyž budo chytri, budem jak se to řika...noo nezni, to je vono.[/B][/OJ]
Tohle vyjádření tě v celku překvapilo. I když tvůj kolega asi není z nejchytřejších a už vůbec ne nejhezčích. Dostat od něj ránu by však nebylo vůbec příjemné.

Ty si chvíli děláš svoje ale tvůj kolega popadne kyj, co musí vážit jako menší prase, hodí si ho na rameno a vyjde ven z místnosti se slovy: [OJ][B]Dělej, už se čeká. Prachy čekaj![/B][/OJ]
Na chvíli tak zůstaneš o samotě. Máš alespoň klid na pořádné prohlédnutí si své místnůstky. Střecha teče, podlaha je z udupané hlíny. Dvě "postele" vystlané listím a vším možným. Kolega má taky deku. Nějakou krabici také má v místech, kde byl postaven jeho kyj. Jinak zde nic není. Buď to tak dobře nenese a nebo se peníze zázračně ztrácejí...to si vysvětlit nedovedeš.
Izidor--- > Miaug_Beleg       17. Července 2011 14:49:33
Sotva ze sebe vysouká rabiát ne zrovna nejjasnější odpověď, popadne v rohu mítnosti kyj a se slovy: [OJ][B]Dělej, už se čeká. Prachy čekaj![/B][/OJ]¨vyrazí ven. Očividně to není zrovna mírumilovná osoba. [I]No, tak tomu bych se nechtěl dostat pod ruku... jedna rána kyjem a hlavu mám někde mezi nohama... Raději ho nerozčilovat...[/I] Nakonec však jen pokrčím rameny a pokračuji v přehrabování se svými zavazadly. [I]Tak, copak to tu máme... Hm... šipky, ty si dám raději do kapsy... pergamen, inkoust, brk... naprd... A hele, bylinky! No, ty si dám raději taky do kapsy. A tuhle lahvičku taky. Pokud se nepletu, je to Růžová mast. Může se hodit. Dále... železný spár, pochodně, to taky nic... A hele! Kamuflážní sada! Tu už jsem dlouho neměl v ruce... Hm... Co kdybych... no... a vlastně proč ne? Přecejen bude lepší, kryž mě nikdo nepozná. O členství na seznamu hledaných osob příliš netoužím. A třeba bude i sranda, che che che...[/I] vezmu do rukou balíček, otevřu ho a vyndám jednu ze tří tub voskovacího plátna, černé barvy. Trochu ji požmoulám a natřu si s ní obličej a ruce (rukavice sundám a sklidím). Výsledek si prohlédnu v zrcátku. [I]No... není to tak špatný, ale chtělo by to trochu doladit... špinavý ksicht není všechno ne... Hm... co takhle...[/I] Sbalím zbytek sady a z batohu vyndám zmuchlaný lehký plášť, co jsem si pořídil před pár týdny do deště. Dost se to na něm podepsalo a chtěl by vyprat. Na to teď však není čas ani důvod. Z jeho kraje utrhnu dlouhý pruh, široký asi jako moje dlaň. Pásek si pak ovážu přes hlavu, přes levé oko. [I]Obličej možná umyjete, ale ať vám někdo zkusí dokázat, že vám narostlo oko.[/I] Pak si přes hlavu omotám turban, také uskadněný v batoku (okolo hlavy i pod krkem). Další pohled do zrcátka: [I]Teda, já ale vypadám...[/I] Nakonec si ještě vyzuju vysoké zimní boty a místo nich si nasadím staré, žebrácké škrpály, opatřené právě pro tuto příležitost a zahalím se do zmíněného pláště, jako do hábitu. [I]No a teď si zkuste vymyslet popis, který by na mne seděl! Stačí skočit do řeky a je to v suchu! Teda, víte jak to myslím.[/I] Pod pláštěm si ještě za opasek strčím svůj krátký meč a dýku, vyrobené ze stříbra a připevním i nabitou zlodějskou kuši. Kapsy pak naplním devítkou kovových šipek, růžovou mastí, všemožnými bylinkami a železným spárem. Všechno ostatní naházím zpátky do batohu a s dubovou holí v ruce, mírně shrbený, opouštím chatku a ocitám se před partou loupežníků, nedočkavý, jak na ně můj provizorní převlek ala beduín zapůsobí.
**************
Schopnost převleky: 24%+8%
Miaug_Beleg--- > Izidor       17. Července 2011 15:21:37
Vyfintěný podle nejlepší jižanské módy vylezeš ze stanu jako úplně jiná osoba. Pryč je sebevědomý, mladý a vzpřímený zlodějíček. Nyní je tu shrbený starý jižan bez oka. Všichni na tebe neuvěřitelně koukají a nechápou, kdo nebo co vlastně si a jakou magií ses sem sakra dostal.
Tvůj spolubydlící, nepříliš bystrého úsudku, si tě změří pohledem a utrousí: [OJ][B]Další nováček. Sakra kolik jich tu dnes je? To taky bude spát u mě? Sakra šéfe!!![/B][/OJ] vyčítavě se otočí na muže, který tě přivedl před krátkou dobou do tábora. I ten chvíli kouká ale pak se rozesměje. [OJ][B]Vy blázni, však je to ten samej. Jen se koukněte. Je ale vážně dobrej. Nevědět to, asi bych ho minul a ani bych si nevšiml, že ho znám. Dobrá práce. [/B][/OJ]

Chvíli si tě ještě prohlížejí a někteří tomu nechtěj věřit, jiným ser to zdá divný a tvůj kolega s kyjem stále nechápe, kam ses vlastně zkoval a proč je tu ten jižan. Většinou si ale ani nejsou schopni vybavit, jak jsi vlastně vypadal ještě před chvílí. A jestli i to nebyl převlek. Ale každopádně, po nějaké čtvrthodince se rozruch utiší a pomalu se vydáte na cestu. Chvíli jdete lesem až dojdete k cestě, kde na vás už z dálky mává jeden bandita a ukazuje kamsi na cestu. Postupně zamíříš pohledem po jeho prstu až na místo a uvidíš přibližovat se 3 postavičky. Jedna vepředu a dvě vzadu. Obličeje, natoš ošacení nerozeznáš. Na to sou moc daleko. Kapitán se dívá také a pak vydá tichým hlasem rozkaz: [OJ][B]Všichni na místa. Zkusíme je vyděsit. Snad nebudou problémy...[/B][/OJ]
Miaug_Beleg17. Července 2011 15:41:42
Jdete dál a stále nic. Stále žádná zvěř, žádné zvuky jen to, jak jdete. Jen to, co povíte. Žádné další zalesknutí se nekoná. Kousek, možná půl míle před vámi se vám zdá, že se něco v trávě pohnulo. Hlavně Lískulka dokonce natáhla svou jemnou paži a ukázala směrem, kde se to stalo. Všichni se v tichosti zadíváte tím směrem. Napětí by se dalo krájet a vaše smysly se snaží zachytit sebemenší známku pohybu, hluku či čehokoli jiného, přicházejícího z onoho směru...

V tom náhle z křoví asi sáh od vás vyběhl malý zajíc, proběhl přes cestu a zmizel na druhé straně. Nechal vás v šoku, div si Mory nenadělal do kalhot. Trvalo opravdu asi minutu či dvě, než jste se vzpamatovali a uklidnění se rozhodli pokračovat v cestě. Ale stejně, čím dál se dostáváte, tím víc máte pocit, jako by vás něco sledovalo...
Izidor--- > Miaug_Beleg       17. Července 2011 15:51:17
[I]Musím říst, že až takový úspěch jsem teda nečekal.[/I] Parta lapků na mě hledí jako na zjevení. Očividně jim nejde do hlavy, co se to se mnou stalo. Jestli jsem tak najednou zestárkul, nebo je to iluze, či snad byla iluze to před tím. Teprve po chvilce to kapitánovi docvakne. [I]No, že jim to trvalo![/I] Ohnu se ještě o kousek níž a zdvořilým hlasem povím: [OJ][B]Všichni děláme co je v našich silách.[/B][/OJ][I] No, jak kteří...[/I] Některé to rozesměje, jiní koukají ještě vyjeveněji, nicméně já jsem rád, že moje snaha přináší ovoce. [I]Tak alespoň vím, že to funguje a když bude třeba, můžu to použít zase. Hm... možná by to ještě chtělo přibarvit vlasy a vousy... Nejlépe doběla. A raději bych měl trochu změnit hlas... No, ale o tom až potom. Teď se jde "makat!"[/I] To už se tlupa dává do pohybu a po krátkém putování dorážíme k lesní cestě, kde už čeká jeden lapka. Dorazili jsme právě včas, neboť v dálce už se přibližuje trio postav neznámé identity. [I]Nepochybně to budou ti dobrodruzi, co o nich mluvil ten kozel s kyjem...[/I] Náčelníkův rozkaz to jenom potvrzuje. Schovám se tedy za strom někde blízko cesty. Ovšem ne příliš blízko, aby mne náhodou nezahlédli příliš brzo, ale zase přecejenom víc dozadu, než ostatní.
Mory17. Července 2011 15:57:23
Po chvilce se před námi v trávě něco pohne. Okamžitě zastavím a všimnu si, že Lískulka také a dokonce nám ještě ukazuje směr, odkud ono zašustění vyšlo. Začnu tam čučet jako nějakej poloblázen. [I]Do prdele co to tam...[/I] v tu chvíli se odtamtud vyřítí malý zajíc a já se leknu, že jsem si málem ustříknul do trikotu. Udělám rychlý krok zpět, div do někoho nenarazím a opřu se o svou hůl, abych sebou nešvihnul na cestu. [I]Do prdele sem se lek. [BA]Je muj, hajzlík.[/BA][/I] Ozve se mi v hlavě a Prcek se ihned odrazí svými maličkými nožičkami z mého ramene tak prudce, že mě až málem poškrábe drápky. Vyskočí přímo předemně a já instinktivně pustím svou hůl na zem a v letu ho chňapnu do rukou. [OJ][B]"Nikam nepudeš, seš horší jak psi, stejně by ti utek."[/B][/OJ] Možná to vypadá trochu směšně. [I][BA]Hej proč si mě nenechal, aspoň se proběhnu.[/BA] Hele příležitostí bude dost, teď ale ne, mam divnej pocit. [BA]To já taky už dlouho, ale nevim proč.[/BA][/I] Prcek se ihned zklidní, takže ho nechám po ruce vyšplhat na rameno zpátky. [OJ][B]"Pochcanej zajíc, kdyby sme měli aspoň psa, kterej by ho chytil, zající maj prej dobrý maso."[/B][/OJ] Povím a podrbu se na hlavě. Pak se otočím na Rikyho a Lískulku. [OJ][B]"Možná budu vypadat jako blázen, ale mam takovej divnej pocit, nevim co to je..."[/B][/OJ] Nakonec zvednu svou hůl ze země a vyjdu opět dál, abychom se zbytečně nezdržovali jedním blbým zajícem. [I]No na druhou stranu, je vidět, že nemám čisté svědomí, už abychom byli na místě, ta chůze mě štve.[/I]
Riky17. Července 2011 16:21:12
Mé civění do země přeruší divný zvuk. Zvednu hlavu a zastavím se, jinak bych totiž narazil do Moryho. Zastavim jsem se těsně za ním, div mu nedýchám na záda. Vedle mé hlavy se něco vstyčí, takže jemně pohnu očima na stranu. Ruka...né, ručka. Její. Udělám malý krok zpět a kouknu do trávy. Ticho. Začínám dostávat mravenčení do zad. [I]Musí to být malé...možná, nějaký had...nebo plížící se skřet[/I] a potichounku vytáhnu svůj řemdich z poutka u mého opasku. Pevně ho v pravé ruce stisknu. Pak mi v hlavě probleskla myšlenka, že luk by byl možná vhodnější, ale už je pozdě. Opět se něco pohnulo. Ticho...nervy praskají ve švech. Pak v tu ránu...zajíc...Zajíc? Spíše to nepobírám, než abych se leknul, ale zato s Morym to zamávalo. Jakmile vyletěl zajíc, už už sem málem švihnul řemdichem kamsi dopředu, takže by to nejspíše švihlo Moryho, ale naštěstí má nízká inteligence na úrovni krolla nepobírala, takže sem nestihl zareagovat. Mory rychle couvne, takže do mě vrazí a následně zabodne hůl těsně vedle mé nohy. Poodstoupím, takže vrazím do Lísk, která je připláclá na mých zádech, ale naštěstí ji stihnu zachytit před jejím pádem, přečemž pustim řemdich, který s hlasitou ránou a cinknutím dopadlo na zem. Opatrně jsem Lísk zvedl na nohy a sehnul se pr můj řemdich. zkouknul jsem situaci. Mory, držíc Prcka mě moc nevyvedl z míry. Ale v tom okamžiku jsem si vzpomněl na Loo a začal jí hledat. Našel jsem jí během vteřiny. Drápky měla zabodlé do mého lýtka a držela se zuby nehty. Když se mi jí podařilo servat z nohy, dal jsem si jí na rameno opět se rozhlédl. Mory se zmíní o divnym pocitu. [OJ][B]Ano...mám takový pocit jako když mi někdo propaluje záda [/B][/OJ]řeknu ledovým hlasem a zandám řemdih. Sundám si ale z ramene luk, z toulce vytáhnu šíp a připravím se k případné palbě... Trochu poodejdu dozadu od skupinky, natáhnu šíp a pročešu krajinu dravčím pohledem
Miaug_Beleg17. Července 2011 16:37:41
Postupně a velmi obezřetně postupujete krajinou. Pomalu krok za krokem se rozhlížíte a čekáte, co se stane. Stále nic ale divný pocit sílí a sílí až najednou vám v hlavách doslova zacinká, když z porostu vyjde muž. Celkem upravený, světlé vlasy učesané do culíku a celkově přijatelně vypadající. Není sice tak pohledný jako Mory a Lískulka ale určitě se ho děti nelekají jako Rikyho. Jde pomalým tempem a zastaví asi tak 10 sáhl od vás. Vidíte, že je ozbrojen, Zvedne ruce na znamení, abyste zastavili a jako na povel z křoví vyběhne dalších 6 chlapů. Většinou barbarů nebo lidí. U pár z nich ani nejde určit, co jsou za rasu. Pak spustí ruce a promluví: [OJ][B]Tohle je naše území. Pokud chcete projít, za každou osobu zde musíte zaplatit 30 zlatých. Jinak se musíte vrátit.[/OJ][/B]Když uvidí Rikyho s lukem, dodá ještě:[B][OJ] Nedělejte žádné hlouposti, v houští mám skrytých 20 lučištníků na každé straně cesty.[/B][/OJ]
Opravdu je slyšet nějaký hluk z houští ale jestli je to od dvaceti chlapů, to si nedokážete troufnout odhalit. Najednou se zdá vše jasné. Kam se poděla zvěř i kdo vás sledoval...
Miaug_Beleg--- > Izidor       17. Července 2011 16:43:23
Čekáte v krytu před procházejícími když váš šéf vydá příkaz a vyjde sám na cestu. Pak každý naučeně hraje svou roli. 6 největších vyjde za ním když zvedne ruce a zbylí na každé straně se snaží dělat hluk, aby vzbudili dojem více lidí. Ty ze svého krytu za stromem pozoruješ příchozí a nestíháš se divit. Mory a Riky. Tvoji staří známí. Co tu u všech ďasů dělají? A budou ochotní zaplatit 30 zlatejch každý? Hlavně Riky, známý svou výbušnou povahou. Sám si nejsi jist, jak se zachovat. Okrást své staré druhy a doufat, že se vše obejde bez následků, zradit své nové druhy a doufat, že je Mory s Rikym a další dívkou přemůžou a nebo něco úplně jiného? Volba je jen a jen tvá, rozhodovat se však musíš rychle...
Mory17. Července 2011 17:05:08
Po menším incidentu se zajícem a vším tím bouráním do sebe se konečně zase rozhýbeme na cestu. Pokračujeme několik okamžiků a já mám pořád ten podivný pocit v zádech, který nelze identifikovat. Vypadá to jako kdybych šel někam vpřed a věděl že se předemnou nachází past do které spadnu, ale z nějakého důvodu mi tělo nedovolí se jí vyhnout. [I]Sakra to je hrozný.[/I] A náhle padám....

Před námi se objeví podivně vypadající chlapík, jehož podivnost je vlastně to, že vypadá zcela normálně. Chvilku na něj civím jako by se jednalo o nějakého blba, co se chce na dlouhé cestě pobavit, ale hned jak spatřím také šestici dalších mužů, kteří nás nehodlají pustit dál, zastavím se a začnu se rozhlížet kolem sebe.
Onen muž začne vyprávět, že tohle místo patří jim a že musíme zaplatit. [I]Já ti dam třicet zlatých mladíku, udělam z vás sekanou.[/I] Už začínám přemýšlet, co bych jim asi tak za jejich drzost vyvedl, ale jakmile se zmíní o další dvacítce mužů, mé myšlenky se v cuku letu zastaví na mrtvém bodě. [I]A kurva, s tim sem nepočítal, naženeme trochu času. [BA]Hele já tě znam, moc ho neprovokuj.[/BA] Neboj se, nenecham se zabít.[/I] Svou hůl stále držím na jednom konci a druhý je opřen o zem, aby nevypadalo, že mám v úmyslu útočit. [OJ][B]"Pánové, co tak zhurta? Co kdyby jsme se třeba nejprve uklidnili a pak si můžeme v klídku pokecat."[/B][/OJ] Ohlédnu se na ostatní dva členy naší družiny. [OJ][B]"Co takhle dát sem nějakou ceduli že je to vaše, možná bychom se vám vyhnuli. Nebo mi ukažte nějaký svitek který to prokáže."[/B][/OJ] S notnou dávkou drzosti mluvím směrem k zjevnému veliteli skupinky. [I]Snad ho to přinutí ukázat svoje lučištníky. Uvidíme jestli jich má tolik, každopádně třicet zlatých je moc.[/I] Podívám se na svého ďáblíka na rameni a mrknu na ním jedním okem, zatím žádné další pohyby raději nedělám a Prckovi nedávám instrukce. Raději.
.........................
moc se nerozjíždějte, za chvilku letim do práce
Izidor--- > Miaug_Beleg       17. Července 2011 17:44:08
[I]Šedesát jedna, šedesát dva, šedesát tři,... hergot to to trvá... Co se vleče neuteče, tak se koláč neupeče... Krucinál, co jim to tak trvá?! Vlečou se jak zchromlí slimáci! No sláva! Už jsou tady![/I] Trio budoucích obětí se konečně doplahočilo blíž k nám. Na chvíli se zastavili uprostřed cesty a vypadá to, že tuší, že tu nejsou až tak úplně sami. [I]No tak... ještě kousek... pojďte blíž... Ať vás můžeme hezky obklíčit... [/I] Náčelník ovšem nehodlá na nic čekat a v doprovodu šesti největších hromotluků vystoupí z lesa na cestu, kde začne vyjednávat o mýtném. [I]No nevím nevím, ale jestli to nejsou nějací holobrádci s plnými kalhotami, asi poteče krev. Hm... copak je to vlastně za sebranku... NO TY VOLE![/I] Přesunu se trochu blíž k cestě, abych si kořist trochu lépe prohlédl a nevěřím svým očím. Teda, teď spíše oku, ale to je vedlejší. [I]Mory?! MORY?! Co ten tady kurnikšopa dělá?! A ten druhej je... RIKYTÁN! Do prčic... To je v řiti... Snad ti pitomci stáhnou ocas a zaplatí... jinak asi...[/I] To už se ovšem Mory ujal slova a snaží se vyjednávat. Popravdě řečeno, žádný zázrak to není. Spíš takový marný výkřik do tmy. [I]Tak to je v pytli... Mory si pouští pusu na špacír a ten barbar s kočkou už tuplem nezaplatí... Herdek, jestli nějak nezasáhnu, tak poteče krev. Nejspíš na obou stranách... Krucinál... Ale co, stejně jsem nikdy nechtěl být loupežníkem...[/I] Shodím svoji tornu na zem a nechám ji za stromem. Aspoň mě nebude tolik omezovat v pohybu. A tak zatím co zbylí loupežníci dělají randál, ve snaze zastrašit kořist, já pomalým krokem, s ohlým hřbetem, šklebem ve tváři a syčením vystoupím z lesa, mezi obě skupinky. Snažím se pajdat a opírám se o hůl, abych vpadal jako nějaký neškodný stařík. [I]Lapky tím už sice neoslním, ale třeba je můžu vystrašit nějak jinak...[/I] [OJ][B]Ssssss Jen klid, můj ssssss pane...[/B][/OJ] ukloním se směrem k náčelníkovi a natočím se bokem k oběma skupinkám, čelem k místu, kde se skrývá zbytek tlupy. [OJ][B]Ssssss Tady pán Tasssssartir bude jisssstě rozumný a neudělá žádnou hlouposssst... Ssssstejně jako Rudý sssss Tygr... Že ano ssss pánové?[/B][/OJ]
**********************
Přetlumočíš jim to, nebo to mám dát pro všechny? *4*
Riky17. Července 2011 18:27:42
Připronesení slov: tohle je naše území, mě jizva začne pálit ještě více, takže napnu svaly i luk o něco víc. Mé tělo se klepe zuřivostí a chutí vrhnout se na něj a mozek se srdcem zůstávají jako kus ledu, pohřbený někde v Arktidě u Yettiho. Až když ruka Lísk pobídne mě, jemným dotekem a zatlačením na rameni, abych sklonil luk, tak až po tom ho skloním a kdyby mi teď viděl do tváře, viděl by ten nenávistný, vražedný pohled. [I]to budeou ti vesničani zatracení...[/I] zamručím si. Ty kecy o placení a o vlastnictví jen přidávají dříví do ohně v mém nitru, který je bičován vztekem a začíná mě pomalu spalovat. Pak začne mluvit Mory. Já však stále skrz kápy nepřestávám probodávat chlápka spalujícím pohledem. [I][BA][B]Dvacet mužů...dal bys i 30..Stačí ho rpobodnout..tou..dýkou co máš schovanou..tam...noták... víš že to chceš...že to potřebuješ..jak dýka zajíždí do toho masa...ta krev... [/B][/BA][/I]křupnu krkem a nahodím představu masakru, který by nastal, kdybych zaútočil. Nechám Moryho domluvit. Rozhostí se ticho, které je občas přerušováno křupáním větviček v křovích, či přerušovaným dechem napjaté Lísk. Mám chuť někoho probodnout i přitočit se k Lísk zezadu a namasírovat jí záda. Divné...
.-----------------
ted víc nevymáčknu
Lískulička17. Července 2011 19:55:37
_______________________
Uh... to si děláte srandu? Jsem si původně myslela, že bych i ještě poslední příspěvek ze sebe vydolovala, ale už asi nee :D
Miaug_Beleg17. Července 2011 19:59:09
Do vyhrocené atmosfery kdy blesky z očí Moryho či Rikyho se křižují s blesky hromotluků na druhé straně vyjde stařík. Velmi zvláštní stařík. Na hlavě má turban, přes jedno oko pásku, celý špinavý, že ani barvu kůže člověk nepozná. Šine si to přímo doprostřed cesty k překvapení jak Moryho, Rikyho a Lískulčina na straně jedné tak i lapků na straně druhé. Všichni ho sledují a on postupně došel a spustil divnou řečí: [OJ][B]Ssssss Jen klid, můj ssssss pane..[/B][/OJ] na to se uklonil kapitánu banditů, na to se natočí čelem k lesu a bokem ke všem ostatním a dodá:
[OJ][B] Ssssss Tady pán Tasssssartir bude jisssstě rozumný a neudělá žádnou hlouposssst... Ssssstejně jako Rudý sssss Tygr... Že ano ssss pánové?[/B][/OJ]
Kapitán lapků na něj chvíli kouká nevěřícně a nic neříká. Nakonec se zmůže na: [OJ][B]Aaano, měli by jste být rozumní, jak říká můj jižanský přítel. [/OJ][/B] Pak se zase zadívá na Moriho a chladným hlasem dodá: [B][OJ]A hlavně by jste neměli být drzí. Nechceme přece, aby se někomu z vás něco stalo, že ano?[/B][/OJ]
V okolních křoviscích je stále slyšet mnoho zvuků od šoupání nohou až po lámání větviček. Množství nepřátel se ale odhadnout nedá....
Miaug_Beleg--- > Izidor       17. Července 2011 19:59:43
************
Zatím piš mě, já jim to budu tlumočit. Ať to nemaj tak jednoduché. :-)
Riky17. Července 2011 20:20:10
Mé vražedné zírání na chlápka přeruší stařík. Jeho řeč byla....jistým spůsobem uklidňující. Jeho pomalé, belhavé kroky fascinující. Mezi tou bandou mladíků byl klenotem. Proč? Tuto otázku jsem si položil, ale nedokázal na ní odpovědět..prozatím. Jeho oči...nebo spíše oko spolu s hlasem hypnotizující. Překročím z nohy na nohu. Jizva pálit pomalu přestává, svaly se povolují, luk se šípem už jen vlaje v mých rukách jako oběšenec houpající se na provaze. Nespouštím z něj oči. [I]Tasartir? to už jsem někdy někde slyšel...[/I] pozastavím se nad lehce elfským jménem. Nad poznámkou, že neudělá žádnou hloupost se pousměji, ovšem když zmíní Rudý Tygr, úsměv mi spadne a já sklapnu..vlastně ani nevím čím. Jestli úžasem, omámením, překvapením či čím. [I]On...někdo..mluvil na mě? Nebo tu je ještě někdo? Ne...musel mluvit na mě...ale..je tu spousta barbarů...Ale..jak zná...mé..můj...kmen?[/I] svět jako by se pro mě zastavil. Vzpomínám, vidím můj kmen, mé dětství...dětský smích slyším v uších, je to jako opera. A také vidím..jí...
[I]Byli jsme mladí, ona byla úžasná...Jmenovala se Lily. Ona jediná se mě nebála, ani se mi neposmívala. Byla láskou mého dětství. Než...[/I] mé srdce se opět zamrazilo. Zmizela s celým kmenem. Ty stopy.. Celé to se mnou zammávalo. Upustím luk na zem, stále nevěřícně zírám. Udělám pár rychlých kroků ke starci a položím mu ruce na ramena. Kouknu mu do očí. [OJ][B]Rudý tygr? Mluvil jste na mě? Odkud...znáte jméno mého kmene? Kdo jste? [/B][/OJ] řeknu až prosebným, ztraceným a zoufalým hlasem.
Lískulička17. Července 2011 20:37:04
Když výjde ven mužík, pomalu si ho prohlédnu. [I]Hmmm... co je to za chlapa?[/I] Podivím se. [I]Další lupič, přepadávají lidi, jenom aby si něco přivydělali.[/I] Zazní mi myšlenka v hlase, ale není to zhnusené, ale chápavé, přesto lehce nesouhlasné. [I]Taky sis takhle vydělávala... takhle ne, nikoho jsem přitom nezabila... ne, ty jsi jen zbaběle utíkala... raději být živý zbabělec než statečná mrtvola...[/I] Zazní mi v hlavě matčino heslo a já se trochu ušklíbnu. Pak si povšimnu, jak Riky zvedá luk s tětivou, rychle mu položím ruku na rameno a zatlačím mu ji dolů.
[I]Nejlépe bez bitvy![/I] Proletí mi hlavou myšlenka, která mě naplní. [OJ][B]Ale no tak, pánové... přece nebudete útočit na... bezbranou ženskou.[/B][/OJ] Roztáhnu ruce, jde vidět jen pár dýk, ale přeci jenom, vypadám celkem křehce, na své tváři vykouzlím vyděšený, beznadějný pohled a zapojuji svůj um získání důvěry a trochu herectví. [OJ][B]Já... jsem... ochotna zaplatit za každého... 10 zlatých, ale víc... já... já víc nemám. [/B][/OJ] Řeknu s lehkou hysterii. [I]Jo... tak tohle tě maminka učila pěkně dlouho, že? No moc se nesměj, fakt mám trochu strach a nějak úžasnej bojovník nejsem... Ty ne, ale Riky a Mory jsou....[/I] Přidám mírnej třes, abych dodala svému představení opravdovou šťávu.
Pak, ale vystoupil stařík a začal cosi hučet do Rikyho. [I]Je to cvok... tohle není možný- chce dělat z Rikyho vola? To se mu nepodaří[/I] Pomyslím si jistě, jaké je pak překvapení, když Riky zkrotne jako beránek. [I]Do háje... on ho vydírá![/I] Uvědomím si a rychle přemýšlím, jak ho mám podpořit, aniž bych neztratila svoji role ubohé kolemjdoucí. [I]Ne... vlastně se to tam hodí....[/I] [OJ][B] Ach ano.. nikdo.. nikdo nebude dělat nic, co by jste nechtěli... [/B][/OJ] Připojím i pár slziček. [OJ][B]Prosím... pusťte nás, nechte nás být, copak nevidíte... že.. my... nebudeme se stavět na odpor... to... ne [/B][/OJ] Dodám plačtivě.
___________________________
Herectví- 5. stupeň
Získání důvěry- 31%
Izidor--- > Miaug_Beleg       17. Července 2011 21:16:44
[I]Klid, jenom klid... Nedej na sobě nic znát... Stačí jen, když je přesvědčíš, že nejsi jen tak někdo... Že jsi nějaký mocný -fuj- čaroděj. Nebo nějaká... mocnost... něco, čeho by se měli bát... Měnit vzhled umíš, takže zbývá jenom něco, čím je ohromíš... no jo, ale co?![/I] Jak tak stojím uprostřed cesty a upírají se na mne oči všech okolostojících osob, přišourá se ke mě barbar Rikytán. Jak se zdá, dvě prostá slovíčka na něj zapůsobila jako nějaké zaklínadlo. Nejenže zkrotnul, ale dokonce mi pokládá ruku na rameno a ohromeně se mne ptá: [OJ][B]Rudý tygr? Mluvil jste na mě? Odkud...znáte jméno mého kmene? Kdo jste?[/B][/OJ] Třetí osoba, ze které se vyklubala vcelku pohledná dívčina, [I]A ty jsi co zač? Kurtizána? Hm, asi těžko, když máš ty nože...[/I] zatím doslova prosí o milost. [I]No to je teda výhra... S takovou daleko nedojdeš, holka...[/I]
Udělám krok dozadu, směrem pryč od Rikyho, ke kterému nyní stojím čelem a pokračuju ve svém tajuplném monologu. [OJ][B]Kdo jssssem? Co jsssssem? Jssssssem pán tisssssíce tváří,... Stssssín podzemí,... Král noci,.... Jssssem ten, kdo zná tajemsssství nessssmrtelnossssti,... Pán píssssků... A kdo jssssi ty? Rikytáne Rudý ssss Tygře? Co jssssi? Víš to? Ssssss...[/B][/OJ] Zakoulím okem a přehodím si hůl z jedné ruky do druhé a zase nazpátek. [I]Uff... to je ale snůška lží...[/I]
Pomalu barbara se syčením obejdu a zamířím k jeho společnici. [OJ][B]A co sssss ty? Dívčino? Dívčino ssssss elfsssskou krví? Víš kdo jssssssi? Víš co jsssssi? A kam ssssss jdeš? Ossssuš ssssi ssslzy. Tady ti ssss nepomohou...[/B][/OJ] [I]A když už, tak leda tak do něčího lůžka.[/I]
Mory18. Července 2011 08:43:30
....................
Izidore, to byl krásnej převlek, to se ti fakt povedlo *3*
Mory18. Července 2011 08:58:16
Pozoruji s napětím, jak na moje popudy budou ti pitomci reagovat. Z mého sleodvání a nedočkavéých pohledů, které chtějí dozajista slyšet jen malý náznak výzvy, vyruší nás nějaká podivná postava, jakoby piráta, který se k nám přiblíží a ihned začne mluvit dost podivným přízvukem, chvíli se mi až z jeho postavení zdá jakoby nechtěl, abychom mu viděli přímo do špinavé tváře.
[I] Hej slyšel jsi co řekl? Zná moje příjmení a celé Rikyho jméno. [BA]Hej no jo, jak je to možný? Že by nám viděl do hlav? To asi těžko. Nevypadá na to.[/BA][/I] Pořádně se zahledím na chlapíka a celé to divadlo hrající Riky s Lískulkou opomíjím, věnuji se pouze tomu podivnému maníkovi. [I]Jen hrstka lidí zná moje příjmení, ještě menší hrstka lidí zná i celé jméno Rikyho.[/I] Vůbec se již nevěnuji veliteli lapků a penězům, které máme zaplatit, pouze tomu chlápkovi. [I]Zná nás Axin, to byl válečník, trochu menší. Medivh ten by to mohl být, ale krom toho že to byl povaleč toho z kouzlení asi moc nepochytil.[/I] Poté přejedu opět pohledem celou jeho postavu a změřím si od oka přibližně jeho velikost. [I]Pak ještě Samsung, ale to byl malej tlouštík. Zbývá....[/I]

[OJ][B]"Ať se propadnu ihned do pekla. Ty buď umíš hodně dobře číst myšlenky sykavče nebo seš prostě jenom pan Izidorovič. Moje příjmení zná jen několik málo lidí a v tý hospodě Riky poprvé vyslovil své celé jméno. To tě prozradilo mladej."[/B][/OJ] Pokývu hlavou a čekám na jeho reakci.
Poslední věta velitele těch lapků mě trochu namíchne, vlastně mi tak trochu skáče do řeči. Stále ale civím na (piráta) a lehce mávnu rukou. [OJ][B]"S dvěma tucty bojovníků se to kecá viď?"[/B][/OJ]
.......................
možná budete mít kecy že jsem neoddělil postavu od hráče, ale tenkrát, kdy se Izidor dověděl o mým příjmení a o Rikyho celém jméně jsem se rikyho jméno dověděl taky, takže nikdo jiný z dřívějška nás oba takhle detailně znát nemohl... *1*
Riky18. Července 2011 10:17:35
----------------------------------
a jestli je to Izidorovič tak dostane do zubů *3*
Izidor18. Července 2011 11:08:59
********************
Pánové, asi vás zklamu, ale o totožnosti toho araba vím asi tolik co vy. V současnosti rabuju v táboře banditů a dávám si načas...
Miaug_Beleg18. Července 2011 18:09:50
Lískulčiny snahy o vyjednávání jsou přímo přebity jižanovým výstupem. Ten odejde od zkoprnělého Rikyho a pokračuje ve svém monologu:
[OJ][B] Kdo jssssem? Co jsssssem? Jssssssem pán tisssssíce tváří,... Stssssín podzemí,... Král noci,.... Jssssem ten, kdo zná tajemsssství nessssmrtelnossssti,... Pán píssssků... A kdo jssssi ty? Rikytáne Rudý ssss Tygře? Co jssssi? Víš to? Ssssss....[/B][/OJ] Zakoulí okem a přehodí si hůl z jedné ruky do druhé a zase nazpátek.
Pomalu barbara se syčením obejde a zamíří k jeho společnici. [OJ][B]A co sssss ty? Dívčino? Dívčino ssssss elfsssskou krví? Víš kdo jssssssi? Víš co jsssssi? A kam ssssss jdeš? Ossssuš ssssi ssslzy. Tady ti ssss nepomohou...[/B][/OJ] I lískulka vypadá vcelku překvapeně. Neříká ale nic a spíše se od starce odtáhne.
To Mory se pokusí totožnost staříka odhalit. Nazveho Izidorovičem ale ten na toto oslovení nezareaguje. Zato kapitán banditů začíná být poněkud nerózní: [OJ][B]No tak, nechte už té šaškárny a plaťte. A nebo vypadněte. Nejsme tu charita, slevy na bezbranné nedáváme. Rozumíte mi?[/B][/OJ]
Dva z hromotluků udělají dva kroky směrem k Rikymu. Vypadají velmi "inteligentně" a velmi otráveně. Chtějí se být. Je to na nich vidět. Čekají jen na krev. Jeden z nich má na rameni kyj velký jako malé tele, druhý má halapartnu a drží ji v obou rukách.
Izidor--- > Miaug_Beleg       18. Července 2011 18:56:46
[I]No do prdele... to se dalo čekat! Ten pitomej čáryfuk je zas chytrej tam, kde se to nehodí! On si snad myslí, že ti loupežníci jsou nějací najatí herci a já si z něj jenom dělám prdel! Sakra, já mu zkopu prdel do špičata, jestli to přežijeme![/I] zakleju v duchu. Nicméně zatím nezbývá, než v té maškarádě pokračovat. Zakoulím na elfku okem a znova si přehodím hůl z jedné ruky do druhé a nazpátek. Nakonec ji se syčením obejdu [I]Hm... pěkná, pěkná...[/I] a přepajdám k Morymu. [I]Tak a teď jde do tuhého... [/I]
Pohlédnu mu přímo do tváře a zašklebím se, jako kdybych právě posnídal bednu citrónů. [OJ][B]Issssidorovič? Možná jsssssem jím kdysssi byl, možná ne sssss... Chodím po této ssss zemi již celá sssstaletí... Tak dlouho ssss, že jssssem ssssvé jméno již ssssám zapoměl... Ale co sssss ty, mladý sssss mágu? Ssssstále toužíš sssss po moci? Ssssstále hledáš cesssstu na vrchol? Pošetilče... Sssss podívej sssse na mne... Vidím do ssss tebe... A ssssstálo mne to mé sssss oko... Umím sssskrýt svou tvář... A sssstálo mne to mé sssss mládí... Znám tajemsssství, ssssskrytá pod tváří tohoto sssssvěta... A ssssstálo mne to sssss duši... Rozmysssssli ssssi dobře, zda je cessssta, po které ssss kráčíš ta sssssprávná...[/B][/OJ] Na závěr ještě přehodím hůl sem a tam, zakoulím okčkem a pomalu pajdám okolo Moryho. Přitom mu ještě pokud možno tiše a nenápadně, ale důrazně, pošeptám: [OJ]Drž sakra hubu, ty pitomče! Až zvednu hůl nad hlavu, tak na mě sešli nějaké silné, plošné kouzlo! Ne dřív! A nezkoň tolaskavě! [/OJ][I] Tak a teď jdeme do finále... Teď už jen musím trochu odvést pozornost a seskupit jich co nejvíc na jedno místo... [/I]
Když dokončím svou obchůzku, zamířím svým šouravým krokem pro změnu směrem k náčelníkovi loupežníků. [I]Hm... začíná být nervózní... To je dobře, nejspíš si už sám není jistý, jestli to jenom hraju, nebo jsem opravdu nějaký mocný čaroděj.[/I]
Miaug_Beleg18. Července 2011 19:23:19
Starý jižan si chvíli pohazuje s holí a jde směrem k Morymu. Stoupne si k němu čelem a začne znovu svým hlasem:
[OJ][B] Issssidorovič? Možná jsssssem jím kdysssi byl, možná ne sssss... Chodím po této ssss zemi již celá sssstaletí... Tak dlouho ssss, že jssssem ssssvé jméno již ssssám zapoměl... Ale co sssss ty, mladý sssss mágu? Ssssstále toužíš sssss po moci? Ssssstále hledáš cesssstu na vrchol? Pošetilče... Sssss podívej sssse na mne... Vidím do ssss tebe... A ssssstálo mne to mé sssss oko... Umím sssskrýt svou tvář... A sssstálo mne to mé sssss mládí... Znám tajemsssství, ssssskrytá pod tváří tohoto sssssvěta... A ssssstálo mne to sssss duši... Rozmysssssli ssssi dobře, zda je cessssta, po které ssss kráčíš ta sssssprávná...[/B][/OJ]
Pak si znovu přehodí hůl z ruky do ruky a přijde ještě blíž k Morymu a zašeptá:[U][OJ][B] Drž sakra hubu, ty pitomče! Až zvednu hůl nad hlavu, tak na mě sešli nějaké silné, plošné kouzlo! Ne dřív! A nezkoň tolaskavě![/B][/OJ][/U]
Nikdo tohle neslyšel, pouze Mory a Lískulka a ta trochu pobledla, udělala krok zpátky a nechápavě se zadívala na muže. Snad jen Mory tuší, co se děje...
Riky18. Července 2011 19:25:55
Lísk mírně uplakaná až trochu histerická reakce mě překvapí, dojme, zasáhne u srdce. [I]Holka, ty...co..co blbneš?[/I] řeknu si s lítostí v hlase (v hlavě :D). Ale pak..Moryho poznámka o Izidoroviči mě poněkud vytrhne z míry. [I]Izi? Co ten by tu sakra asi dělal?[/I] a pak se zahledím na staříka. [I]Oh...men![/I] a sevřu ruku v pěst, ošem, pak stařík promluví. Jeho slova jako by se mi zaryla do hlavy. [I][B]A kdo jssssi ty? Rikytáne Rudý ssss Tygře? Co jssssi? Víš to?[/I][/B] Pustím starce, mírně to se mnou zamává. Poodstoupím. Záblesky vzpomínek..
[I]Chlapec, o dost menší než ostatní, co kolem něj udělali kruh, ale zároveň ve stejném věku. Chlapec sedí u stromu, obličej zabořený do kolen, které má přivinuté k tělu. Děti se mu posmívají, ukazují na něj prstem, křičí na něj. Chlapec však nebrečí. Opodál stojí dívka. Ona..Lily. Kouká na něj mírně smutným výrazem. Kolem ramen jí drží chlapec. Mohutnější než ten, co sedí u stromu. Směje se mu (stojící->sedícímu). Lily se v jeho objetí necítí dobře. Sedící chlapec vzhlédne a uvidí ji. Záblesk..Pozdější doba. Je jim tak +- 16. On, chlapec, kteý dříve seděl u stromu teď jede na koni lesem. Vedle něj další kluk, mohutnější. Ten, co držel Lily. Nahlas se směje a předhání chlapce. K tomu huláká, jak byl k Lily hrubý, jak hnusně se k ní choval. To už chlapec, Riky, neunese. Předežene chlapce a zastaví před nim koně. Chlpacův kůň se vstyčí na zadní, shodí chlapce z hřbetu a rozeběhne se pryč. Riky sleze a chlapce praští. Chlapec huláká něco o pěstní rvačce a tak se začnou prát. Chlapec má nad Rikym převahu a přepere ho. Veme jeho koně a odjede pryč. Záblesk. Tatáž noc, Riky vystavěn posměchu. Něco se v něm ale zlomí. Odběhne pryč, do lesa, hraje smutek. Čeká. Ví, že chlapec za ním vždy doleze s omluvou, že to byla jen sranda. A když o pár minut později uvidí chlapce v lese, vytasí dýku. Počká, až se k němu otočí zády a pak...Ho zezadu chytí za ústa a probodne ho se slovy [B]promiň...bratře[/B]...pronese to ledovým hlasem a nechá bratra klesnout na kolena. Bratr se ještě stihne zeptat, [B]proč?[/B] a Riky s ledovým hlasem řekne to, co mu dycky říkal jeho bratr. [B]Je prostě jiný... Odlišný od nás, krvežíznivých a hodujících barbarů. Jsem..jiný[/B][/I]
Vzpamatuju se z prolití těchto vzpomínek, které přivedou mé srdce opět ke kusu ledu. [I]Díky bratře[/I] poděkuju mu v duchu a vzhlédnu k nebesům. Počkám až dohovoří vůdce těch trapáků s kyjem a lukama a pak ledově pronesu. [OJ][B]Kdo jsem? Co jsem? Jsem...jiný [/B][/OJ]pronesu do ticha. Tenhle typ hlasu u mě ještě nikdy nikdo neslyšel. Není to ten klasický, přemýšlivý, ledový styl. Je to něco, z čeho kouká smrt. Z čeho jde mráz po zádech. Rozhlédnu se po křovích. Na obličeje dvou maníků, kteří...mno, jsou lehce zmatení, ale čekají na povolení ke krveprolití. Na netrpělivého vůdce bandy. Na vyděšenou Lísk. Na starce. [OJ][B] Pán tisíce tváří...lehký vánek, nebo uragán. Stín podzemí, aneb toho, kde slunce nesvítí, kde je jen vzduch. Král chladných nocí, které ovládáte. Ten, kdo zná tajemství nesmrtelnosti...té nekonečně vlající nesmrtelnosti...Pán písků..nebo spíše, pán písečných bouří..? Kdo jsi? Jsi vítr... nebo spíše..si jako vítr? Jelikož já vítr opravdu nemám rád...[/B][/OJ] [I]protože jestli si Izi tak tě vážně zabiju[/I] pronesu jen tak mimo ke staříkovi, abych trochu napjal šéfa a zahustil atmošku... a taky proto jelikož mému krolímu mozku to přijde jako docela dobrej nápad...a svou pozornost s úsměvem předám vůdci maníků. [OJ][B]Máte vskutku krásnou sbírku lučišníků a tupců s těžkejma zbraněma [/B][/OJ]pronesu směrem k těm dvoum. [OJ][B]Ale proč? Heh..copak sám nic nezvládnete? Pche..Nulo...Bojíte se...moment...heh...vy se NÁS BOJÍTE?! Hahaha! [/B][/OJ] a ukážu na něj prstem. [OJ][B]Hej Mory...tenhle prďola se nás bojí![/B][/OJ] otočím tvář hlavu se smíchem k Morymu a pak zase na šéfa. Shodím bágl s lukem ze zad a stisknu v rukou řemdich. [OJ][B]Co takle udělat si trochu více respektu...vždyť i tamten [/B][/OJ]ukážu na chlápka s kyjem [OJ][B]by byl lepší a silnější vůdce jak ty..a odvážnější...Pletu se? Přesvěč mě...Vyzívám tě na souboj..heh...nebo se mě snad bojíš? Nejsem ani barbar, ani člověk! Jsem něco mezi! Lama.. Copak...netroufáš si? Ohohoh... [/B][/OJ] a zasměju se. Nakloním hlavu na stranu. [OJ][B]Vyzývám tě...ty, co si říkáš vůdce.... na duel...souboj tváří v tvář... [/B][/OJ]a poodstoupím, kvůli případnému rozmachu. Napjatě čekám...
Mory18. Července 2011 19:46:48
Mé menší vyprovokvání velitel nechá být, může mě to trochu namíchnout, ale spíše mě to nabudí, jelikož se mu do pře nechce. [I]Bude až na prdeli posranej. [BA]Hele ten chlapík by zasloužil drápkem po xichtě, co kdybych se trochu pobavil.[/BA] Nech toho, ještě budeš mít spoustu příležitostí. [/I]Uklidním svého malého přítele sedícího na rameni.
Poté začne znovu mluvit ten maník, o kterém mám své mínění už nějakou tu dobu. Jeho další slova mě trochu znepokojí, mluví jako opravdovej blázen. [I]Mluví skoro jako ten dědula. [BA]Jo to máš asi pravdu, ale ten takhle nešišlal.[/BA][/I] Mírně se uchechtnu, ale jeho malé nachomítnutí ke mě a krátké zašpitání mě dost překvapí. Na malý okamžik vyvalím oči. [I]Ty vole je to Izidor, poznal by si ho, hraje to fakt moc dobře, snad nám to pomůže utéct tomu pitomýmu placení. [BA]Mam takovej divnej pocit, že nemáš třicet zlatých.[/BA] kušuj Prcku, raději ho sleduj, hned jak zvedne hůl nad hlavu, vyvolej kolem něj velký dým, ať v něm na chvilku zmizí, než se to rozfouká. [BA]Jasně, spolehni se.[/BA][/I]

Riky poté začne trochu překvapivě provokovat velitele banditů, stejně jak jsem se o to snažil já. Tímto toho na sto procent nechám, jelikož hned takhle ze začátku jsem nechtěl být tak moc přímý, ale Riky je prostě o něco jiná povaha. [I]No snad ví, co dělá.[/I] Stále pozoruji velitele banditů a na tváři se mi objeví šibalský úsměv, jistě je vidět, že čekám na to, až se velitel posere strachy z Rikyho. [I]Sleduj ho, musí to dobře vypadat.[/I]
...........................................
Jakmile Izi zvedne ruce, Prcek kolem něj vyvolá kouzlo Dým za tři magy. *1*
Izidor18. Července 2011 20:23:20
[I]Tak jo... klid... jenom klid... ty to zmákneš... Stačí pár správných slov, dobré načasování a Mory se postará o zbytek... Uff... sakra, kterej to vlastně je...[/I] Zasunu levou ruku pomalu pod hábit a nadále pajdám směrem k náčelníkovi, kterého zatím dost provokuje barbar Rikytán [I]No to je suprový... Teď se na sebe všichni vrhnou a plán je v háji...[/I] Lavou rukou šmátrám na levém boku, kde mám za pasem přichystánu trojici svitků, určených pro chvíli jako je tahle. [I]Takže... odpředu... Slabej, velkej, pak silnej, malej a nakonec silnej velkej... Hm... nejlepší bude malý dosah, takže číslo dvě![/I] Vybraný svitek vyndám zpoza pásku a opatrně, abych nezlomil předčasně pečeť, jej vezmu do dlaňě. [I]Tak a teď hlavně bacha, aby se to nespustilo příliš brzo... Nemuselo by to dopadnout dobře...[/I]
Konečně se došourám před vůdce banditů. I na něj udělám ten svůj tajuplný kukuč a zasyčím: [OJ][B]To nejlepší ssss na konec... Co ty sssss? Kdo jsssssi? Co jsssssi? Ssssstále ssssi mysssslíš, že jssssem jenom nějaký ssss vandrák, kterého jssssi včera opil v hossspodě? Aby za tebe sss makal a ty ssssses mohl válet? Chyba sssssvalovče... chyba... A já ti teď ukážu jaká ssss...[/B][/OJ][I] Teď a nebo nikdy![/I] Zvednu nad hlavu hůl v pravé ruce a levou dlaň stisknu co nejvíc, abych rozlomil pečeť na svitku. [I]Jestli mě ten alchymista podvedl, tak ho vlastnoručně vykuchám![/I]
*******************
Používám Svitek ochrany před kouzly, rozsah 0,5 sáhu, síla 8 magů.
Tak krytí je v háji, tak přejdu do normálního odpisu. *4*
Miaug_Beleg18. Července 2011 20:47:35
Riki začne nadávat a posmívat se dvoum agresivním hromotlukům a ti mu to sežrali i s navijákem. Ten větší si vzal svůj kyj do ruky a začal s ním o druhou poklepávat. Druhý pevně sevřel halapartnu a se slovy [OJ][B]Tady si někdo chce hrát, co?[/B][/OJ] vykročí vůči Rikymu...

Kolem nich projde v opačném směru Izidor, jenž se odhalil a promluví k veliteli banditů, který zůstal stát s otevřenou pusou. Celé tak pěkně nacvičené představení se mu nějak vymklo z rukou. Načeš ho ještě víc dostane Izidoruv proslov k němu. A když náhle zvedne ruce a kolem něj se objeví dým, ve kterém se oba a ještě další 3 hromotluci úplně ztratí z dohledu. Z dýmu se ozve pouze kašlání a sada nadávek. Jeden z hromotluků s pěknou velikou sekerou se rozběhne směrem na Rikyho za jeho dvěma kolegy. Zbraň pěkně v pozoru.

Vzduch protne jeden šíp který se zabodne Morymu u nohy a ve stejnou chvíli se Lískulka chytí za krk a po pár okamžicích zvrátí oči v sloup a padne do prachu cesty.

***************************
Dál prosím kolový souboj, nemusím vám to asi vysvětlovat. Co se děje máte nastíněno. Do toho. Nenechte se nakopat :-)
Izidor18. Července 2011 20:57:33
[I]Sakra, ono to fakt funguje... Žiju! Cha chá, ono to funguje! Asi dlužím Pelopsovi pochvalu... Počkat, počkat... tady něco nehraje...[/I] Okolo mne se sice zvedla namodralá ochranná clona, doprovázená spoustou šeidvého kouře, ze který nedělá náčelníkovi a jeho poskokům vůbec, ale vůbec dobře. Nicméně, stále žijí a to není to, co jsem původně očekával. [I]Já toho čaroděje zaškrtím! Tak jo, zkusíme to postaru![/I] Pustím z ruky hůl, se kterou to stejně příliš neumím, ponořím ruce pod plášť a tasím svůj stříbrný mečík a dýku. Zkusím přitom využít jejich pohybu a seknout s nimi náčelníka do kříže přes prsa, krk, nebo obličej. Podle jeho výšky. Do toho ještě křiknu: [OJ][B]Tak co je kurňa s tím ohněm a sírou?!!! [/B][/OJ]
Mory18. Července 2011 21:18:08
Situace po tom, co Izidor zvedne ruce a Prcek použije kouzlo se celkem rychle zvrtne. Malý okamžik trochu nechápu, co se vlastně kolem děje, ale rychle mne probudí šíp, který se zabodne do země přímo vedle mojí nohy. Ihned pochopím, že ten chlapík nekecal a opravdu tu hrsku lučíštníků v záloze má.
Nyní už jenám hodně rychle. Pevně uchopím svou hůl do rukou. [I]Ihned se teleportuj na toho šmejda s halapartnou, vyškrábej mu oči. Má velkou zbraň, nic ti s ní neudělá.[/I] Povím v myšlenkách svému ďáblíkovi a ten během vteřiny zmizí z mého ramene. Ihned jakmile ucítím změnu tlaku na svém rameni, dám ruce k sobě a hůl, která nyní svisle visí k zemi na steném místě obejmu oběma dlaněmi. Přiložím je k hrudi, zavřu oči a skloním hlavu k dlaním.
Ihned celé mé okolí zmizí a já se soustředím pouze na svůj další následující úkon. Po vteřině opět zvednu hlavu. [EL][B]"Kir lchec!"[/B][/EL] zakřičím z plných plic a prudce rozpažím obě ruce, hůl zůstane v té levé.
Najednou se z obou rukou začnou linout podivné proudy energie, možná to vypadá jako kdyby vylétaly nějaké proudy prachu, ale bleskurychlé. Během několika málo okamžiků se kolem mne vytvoří obrovská kopule. Teď už jen hledím vzhůru, čekajíc, že se objeví malé žluté blesknutí, důkaz toho, že se kouzlo vydařilo. [OJ][B]"Riky, teď nás braň."[/B][/OJ]
.................................
Takže technicky, Prcek využívá schopnost teleportace na halapartníkovu hlavu a bude se mu snažit vyškrábat oči. Já vyvolávám kouzlo Ochrana před šípy.
Riky18. Července 2011 21:55:02
Každý má své mouchy. Takže od syčení starce na vůdce bandy jsem začal být poněkud zmaten. Zmaten, sveden a oklamán myslí. Zase. [I]Oh...men![/I] řeknu a rozpažím ruce ve stylu: že já se na to nevys.... To už ke mě míří hromotluci, ale najednou se kolem starce/Iziho objeví kouřová clona, Moryho prcek mizí a...Lísk padá k zemi držíc se za krk. Tenhle pohled je jako trn v oku...
[I]Noc, les...Riky a Lily sedí u ohně. Temný muž se schovává za stromy. Útočí. Ošklivě zraňuje Lily, která padá do bezvědomí. Riky se naštve a využije toho, že Lily nevnímá. Vrhne se na lapku a během minuty ho vyřizuje. Lapka, už mrtvý a zbitý je na zemi. Riky do něj v záchvatu vzteku stále buší. Láme mu všechny kosti v těle, krev stříká kolem...[/I]
Ten okamžik, co sem viděl Lísk padat na zem, v mých očích zažehnul oheň. Oheň nenávisti. S velmi, velmi...opravdu veeelmi hlasitým zařváním čehosi, co znělo jako [BA][B]UGHRAAAAA! [/B][/BA]si sundám kápi a zařvu na 2 hromotluky, valící se na mě, takže na ně asi dopadne i pár slin. V jedné ruce roztočím řemdich a v druhé pevně sevřu štít a vrhnu se na ně hlava nehlava. Možná to bude tím, že v tu chvíli sem ztratil hlavu a nepřemýšlím, kdo je kdo.
-----------------
Snad sem moc nepřekročil limit... Zezačátku zastrašování a pak bezhlavej útok :D (ber v potaz vícenásobný útok :D )
Miaug_Beleg19. Července 2011 09:38:01
Izodor se nejrychleji zmátoří z překvapení, jenž připravil Moryho ďáblík, vytáhne své zbraně a sekne do míst, kde ještě před krátkou chvílí byl velitel banditů. Už to vypadá, že minul ale nakonec špička meče zatne do něčeho tuhého. Překvapený bandita se nezmůže ani na protiútok. Netušíš ani, co se s ním či ostatními stalo protože je zahalen dýmem, stejně jako vše kolem něj.

To Mory se dal ihned na vyvolávání ochranného kouzla proti šípům, začne se zmítat v rauši a křičet podivná magická slova a opravdu, po chvíli další šíp letící přímo na jeho hlavu neškodně spadne na hranici bariery. Další šíp ho ale zasáhne. Neviděný protivník, jenž byl skryt na druhé straně poblíž cesty a po seslání kouzla se tak dostal ne ven nýbrž dovnitř okruhu, kde kouzlo působí. I když o tom sám nevěděl...dá se asi vytušit, odkud střílel ale přímo ho není vidět.

To kousek od Moryho se rozzuřený Riky, jenž svým zjevem a zuřivostí defakto zastaví chlapíka s halapartnou se ostře vrhne na poloskřeta s kyjem. Jeho řemdih ho tvrdě zasáhne do ramene ale chlapík ani nezaúpí a rozmáchnutým kyjem Rikyho nabere. Ještě že se oběvil v akci Moryho ďáblík, který se zhmotnil přímo na halapartníkovo hlavu a zatne do něj své drápky. Ten pustí halapartnu, ďáblíka chytí a odhodí pryč, až se dokutálí až k Morymu. Kouká sice jako tele a vypadá trochu odřeně ale jinak mu nic zlého není.
Riky19. Července 2011 10:54:48
Štít držím vlajíc v ruce, takže se nebráním a svým zjevem úspěšně zastavím chlápka s halapartnou. Roztočeným řemdichem to napálím do krollova/trollova/skřetova/obrova ramene, div mu nerozštípnu kosti, ale nic. Než se stačím vzpamatovat, jak to, že neslyším zaúpění, mocný, raněný řev, tak už mě odhazuje kyjem jak míček baseballkou a já poodletím cca půl sáhu od něj. Nejdříve se chytnu za poraněný bok, ale pak se mírně pokrčím a zvednu štít do úrovně hlavy. Vedle štítu napnu ruku, otočím jí a zápěstí ohnu dolů. Namířím to přímo na kusy hadru, co má obr na sobě (takže jakoby na obrovy trencle), soustředím se, svět sice nezmizí, ale hlasy se mi utlumí a následně mírně křiknu [OJ][B]Igneum! [/B][/OJ] a po vyvolání ohně na obra, pomalu rukou postupuju až k jeho hlavě (prostě se ho snažím podpálit a popálit). Stále se soustředím na oheň.
---------------------------------
Kouzlo oheň z mé dýky, která je ukrytá v nátepníku. Nemusí se vytahovat :))
Izidor19. Července 2011 12:03:51
[OJ][B]Ech ech... *kuck*...[/B][/OJ][I] Do řitě! Zatracenej kouř... je tu houby vidět![/I] Což o to, překvapení se sice povedlo, nicméně není to zrovna to, co jsem očekával. V tom oblaku dýmu jsem sice hůř vidět, nicméně to samé platíi pro loupežníky, kteří jsou na rozdíl ode mne v přesile a nedá se čekat, že celá záležitost půjde vyřešit po dobrém. Náčelníka jsem sice jemně škrábl špičkou meče, ovšem to ho asi jen těžko pošle do věčných lovišť. [I]Herdek! Tak jo! Rychle udeřit a zmizet, však to znáš...[/I] Namířím své zbraně přímo před sebe, do míst, kde zmizel vůdce tlupy a vyrazím prudce vpřed s úmyslem zarazit mu je do břicha a následně hbitě uskočit bokem pro případ, že by se vzpamatoval některý z jeho kumpánů.
Mory19. Července 2011 12:37:23
Kouzlo se mi k mému potěšení povede a očekávaný žlutý záblesk kopule se na malý okamžik zjeví. Ihned poté, snad ani vteřina neubyde se jeden šíp zastaví o barieru a odrazí někam do neznáma. V tusamou chvíli Prcek přistane u mých nohou a na tělíčku se mu objeví nános prachu a kusy vytrhané trávy. [I][BA]Ten zmrd jeden pitomej, nestihl jsem to, chytil mě a podívej jak se tady válim, jako prase, budeš mě mejt.[/BA][/I] ihned Prcek začne nadávat, když se mu jeho útok nepodaří.
Jenomže v tu chvíli mi do nohy vlétne obrovská bolest, až z toho zasyčím jak pára nad hrncem. V rychlosti se ohlédnu a zjistím, že kopule je moc velká a jeden z lukostřelců nedobrovolně zůstal uvnitř a tím pádem jsme zranitelní. [I]Sakra, nesmí už vystřelit, zjistili by jak to funguje. [BA]To je práce pro mě, bude v tom křoví.[/BA] Upal ho zaživa, nesmí vystřelit!![/I] Dám Prckovi rychlé instrukce a přikývnu na povzbuzení. Ten ihned jako lusknutím prstů zmizí a já se věnuji jednomu z tří bojovníků, kteří se snaží počechrat Rikyho. [I]Tak to ani náhodou...[/I] Můj zrak nyní ulpí na muži se sekerou, který s rozmachem běží na Rikyho.

Dění kolem Izidora a Prckova vyvolaného dýmu nesleduji, není čas a ani nic jiného jako zvuky boje mne nepřilákají, takže se věnuji už jen a pouze tomu sekerníkovi.
Levou rukou obkroužím horní půlkruh, pravou rukou spodní v opačném směru. Poté obě ruce semknu k sobě a zavřu oči. Stále se naplno koncentruji. Ruce dám od sebe a pravou připažím silně k tělu, na ukazováčku levé ruky se objeví čtyři malé modré blesky. [EL][B]“Artak bárak!“[/B][/EL] poté prst přiložím k levému spánku a v tu samou chvíli otevřu oči, ty začnou silně modře světélkovat a už je to jen otázka sekundy, kdy zasáhnou blesky svůj cíl.
….........................
Takže technicky:
Já sesílám 4 modrý blesky na týpka se sekerou, co se rozěhl na Rikyho.
Prcek se teleportuje k tomu lukostřelci a podle situace ho buď pořádně seřeže nebo zapálí. Má Int. Asi 14 takže by to měl sám podle toho co uvidí zhodnotit.
Miaug_Beleg19. Července 2011 18:04:56
V dýmu se Izidor rozeběhne kupředu ale očekávanou kořist nenalezne, místo toho vyběhne z kouře ven a tam uvidí volnou cestu a nikde nikoho. Nevidí ani co se děje na druhé straně ani žádnou známku pohybu z kouře, nic...pouze nepříliš lákavé zvuky boje.

To na druhé straně je situace mnohem dramatičtější. Na Rikyho, který doslova podpálil svalnatce s kyjem, jenž se nyní marně válí po zemi ve snaze se uhasit, naběhne chlapík se sekerou a ten jeho úder tak tak vykryje a když se napřáhne pro další, Vyšlehnou z Moryho očí 4 mocné modré blesky které ho odhodí na zem a on zůstane ležet. Mrtev nebo ne, kdo ví...Než se ale stihl Riky vzpamatovat, doběhli další 3 chlapy jeden s dlouhým mečem, druhý s širokým a se štrítem a poslední s mečem a dýkou, jenž vyrazili z kouře jako jediný. Prvním dvěma se obratně vyhnul a vykryl je štítem ale třetí jeho pohyb vychytal a zasekl mu meč do boku až málem ztratil rovnováhu. Rána sice není hluboká a nebezpečná ale silně začala krvácet. Také poslední chlapík zvedl halapartnu a nebezpečně se blíží k Rikymu.

Moryho ďáblík měl v celku štěstí a patrně mu i zachránil život. Teleportoval se do trávy kousek od bandity napínající právě tětivu z luku. Ihned se na něj vrhl a zabránil mu tak ve vypuštění možná smrtícího projektilu. Nepovedlo se mu ale muže nijak vážně zranit a ten zase minul svůj mocný kopanec a nyní vytáhl meč aby se mohl bránit na plno. Z druhé strany se ale na nepřipraveného Moryho vrhl druhý bandita, jenž nepřipravenému mágovi sekl po krku. Snad jen reflex Moryho zachránil ale rána šla do hrudi, pronikla přes Moryho zbroj a zatnula se do drobných prsních svalů. Róba se zabarvila krví a Mory se zapotácel několik kroků nazpět.
Mory19. Července 2011 18:22:24
Kouzlo se vyvede a na mé tváři to vykouzlí ďábelsky vypadající pohled. Rikyho to nejspíš na chvilku zachránilo. [I]Je jich moc sakra.[/I] Bleskne mi hlavou a v tom už vidím jednoho z banditů, respektive jeho meč, který protíná vzduch kolem mého boku, instinktivně se přikrčím a rána, které už se nešlo za žádných okolností vyhnout mne trefí do prsou. [I]Kurva, Izi kde seš?[/I] Bleskne mi hlavou když svůj pohled namířím na bandity, kteří mne překvapili.
Jenže usnout na vavřínech nelze. Pravou rukou se chytnu za pořezané místo na hrudi a silně si ránu přitlačím. Druhou ruku pozvednu o něco výše a znovu vztyčím ukazováček. Nyní již bez zdlouhavého soustředění z prstu vyšlehne čtveřice, asi deset coulů dlouhých blesků modré barvy. [OJ][B]To si neměl kamaráde.[/B][/OJ] Povím mu otcovským tónem a prstem se znovu dotknu svého levého spánku. [EL][B]Artak bárak![/B][/EL] pak už mi celý svět zmodrá a já čekám, až zase nabere své obvyklé zbarvení.
…................
Takže znovu 4 na toho, co mi dal mečem.
Prcek ať si to rozdá s tim lukostřelcem.
Riky19. Července 2011 19:26:30
V mých očích se odráží plamen, jenž ten mučí a trýzní svíjejícího se trolla. Neuvěřitelné. Oheň sžírá každou část jeho sebe samého. Tak fascinující. To už se na mě ale v mém zorném poli řítí sekerník a já se jen tak tak natočím na bok a jeho sekeru nechám sklouznout po mém štítu. Při tom mě ale ten nátlak položil na zem. Podjela mi noha a já ležel.Pokusil jsem se rychle vstát, ale opět mi to podklouzlo, takže sem se vyškrábal do dřepu a pevně chytil řemdich. To už se na mě ale řítí další tři. Ze dřepu kupodivu obratně vyskočím na nohy a díky otočce jeden útok odrazím štítem a druhému se vyhnu. Ovšem, nejsem zrovna baleťák, takže dopad na nohy je poněkud malátný a...Mým bokem cosi projede. Ohnivá a spalující bolest...
[I]Je noc, chata, venku prší. Stojím na schodech a vystřeluji postříbřený šíp. Šíp sice vlkodlaka zasáhne, ale tenstále běží. Rychle tasím meč a otočkou ho říznu do hrudi. Ale on mě ještě stihnul seknout drápem do ramene...[/I]
Chvilku se mi rozostří smysli a já se chytnu za bok. Nevím jak,co nebo kdo a kam se přemístil za tu vteřinu, co jsem byl mimo, ale aktuálně jsem mírně obklíčen. Po pravé straně halapartna, vepředu dva hromotluci, vzadu jeden. Jediná volná strana je levá. [B]EH..eh...aaargh...[/B] oddechnu s těží a bolestí a rozhlédnu se kolem. Mory se potácí a vyvolává kouzlo, Lísk...rozmazanej pohled...leží na zemi. Izidor mimo obzor, Loo mimo obzor, Prcek to samé. Vběhnout do kouře už nestíhám. Udělám tedy to, co by tupý mlátič udělal... Zařvu, krvácení nevnímám, a pevně chytnu řemdich do ruky. V levé ruce svírám štít, v druhé řemdich. Poodskočím nalevo tak, abych na všechny 4 viděl a jsem připraven odrážet útoky bezhlavým šviháním řemdichu (nebo, nějak tak no *3*)
Izidor19. Července 2011 20:50:52
[I]Arrrrrghh... Tak pojď ty smrade! Tak pojď![/I] Mé myšlenky se ubírají jen jedním směrem. Zabít náčelníka. Zabít náčelníka. Bez odporu postupuju vpřed, skrz oblaka dýmu. Ovšem v plánu se brzy objevuje povážlivá trhlina. Stále nenacházím kýžený cíl a místo toho nalézám okraj zakouřené oblasti. Loupežníci nikde. [I]A do prčic... tak ten se buď rozplynul, nebo uhnul... sakra! Co teď?[/I] Otočím se chvíli koukám, jak přede mnou ze země vystupuje dým a zcela zakrývají výhled na zbytek cesty. Zdáli se pouze ozývá ryk boje, řinčení zbraní a nějaký ten výkřik bolesti. [I]Tak to je v řiti... přesila, moment překvapení... Ti z nich nadělají fašírku...[/I] [OJ][B]A zase abych to zachraňoval já! Hergot![/B][/OJ] zakleju, pořádně si dupnu a vyrazím poklusem zpátky do lesa, po levé ruce (tam, co byli loupežníci schovaní). V křoví se snažím krýt a postupovat obezřetně. Pokud narazím na nějakého lapku, nejspíše lučištníka či kušaře, půjdu mu rychle po krku, nejlépe zezadu.
Miaug_Beleg19. Července 2011 21:35:23
Mory držíce si ránu poodstoupí a vrhne bleskový pohled na chlapa, jenž ho před tím zasáhl. Snad horší soustředění, snad únava či smůla ale způsobily, že úder byl o poznání slabší než minule. Muže bolestivě zasáhl, to ano. Ten ale ránu ustál a napřáhl k mocnému úderu. Pokud před tím při seslání kouzla měl Mory smůlu, nyní si to bezpečně vynahradil. Přesně vystihl nepřítelův pohyb a ustoupil tak, že ho jen ovanul vítr z rozvířený čepelí meče...

Kousek dál se jeho ďáblík marně pokoušel zasáhnout lapku stejně tak jako ten marně protínal vzduch kolem drobné stvůrky. Souboj zdá se stále nerozhodný.

Ještě nahnutěji to vypadalo s Rikym. Barbar udělal rychlou piruetu tak, aby vyvázl z obklíčení svých protivníků a už se musel vyhýbat letící čepeli halapartny. Rána, jenž zastavil štít by mnohého položila. Ne však mohutného Rikytána, jenž s zuřivostí sobě vlastní sobě vlastní po svém soku švihl řemdihem a halapartníkovi vyrazil dech a způsobil zrudnutí pokovovaného brnění krví. Ostatní na nic nečekali a vrhli se na něj jako vosy ale rozjetý Riky se vyhnul útoku chlapíka se štítem a širokým mečem, druhý útok vykryl štítem a poslední seknutí málem také. Jen drobná jizva na paži mu bude připomínat, že měl být o malinko rychlejší. Nyní má 4 nepřátele před sebou. Vypadá to, že Halapartník ještě chvíli bude sbírat síly k dalšímu útoku ale ostatní už zase doléhají...

A Izidor obešel lesem dýmovou clonu a celé toto představení sleduje z dálky a z krytu. Nikoho cestou lesem nepotkal a proto si ani nemusel špinit ruce. Avšak Riky dlouho pod útokem nevydrží. I on je pouze smrtelník a bez pomoci se brzo vyčerpá. Pak už bude snadným cílem...
Riky19. Července 2011 22:26:39
Když se vracím zpátky, nohy se mi mírně zamotají a já se zapotácím. K mému štěstí zůstanu nakonec poměrně pevně stát na nohou. Kouknu kolem. Lísk leží bezmocně, skoro bez dechu, na zemi v tom hnusném prachu. Mory má krví politou zbroj. Jeho krví. Začínám pociťovat ostrou a pálivou bolest na boku. Jedna ruka mi k němu neustále sjíždí v potřebě si ho krýt. Přírodní instinkt. [BA][B]THOOOOOREEEEE! THOOOOORE! ŽÁDÁM TĚ O SÍLU....THOOOOORE! [/B][/BA] zařvu mohutným barbarským hlasem směrem k nebi, k bohovi, kterého uznávám. Kterého uznával můj kmen. K bohovi boje a válek. K bohovi veškerého krveprolití. Pak se opět obrátím zpátky na 3 aktivní nepřátelé a díky ztrátě krve mi pár vteřin trvá, než zjistim, že jich tam není 6. Obraz skutečnosti, té hnusné a rozdrásané reality, se mi vrátí. Krví politý halapartník se ještě vzpamatovává. [I]Doraz jednoho, nebo odraz útok ostatních. Doraz nebo budeš doražen...Nedej na sobě znát únavu a blížící se bezmoc[/I] a přešlápnu z nohy na nohu. [BA][B]Pojďte vy bastardi![/B][/BA] zařvu směrem k těm třem a počkám, až se ke mě opět rozeběhnou. Jednotlivě, jako jeden muž, či jako stádo rozzuřených kentaurů. Počkám na tu chvíli a pak roztočím řemdich a pokusim se skrz ně prosekat k halapartníkovi a dorazit ho...Cítím, jak se mi občas zamotá hlava, rozostřují se mi smysli a dochází síly. Ale přes to všechno se snažím vzpamatovat a chovat se stále zuřivě, jako doposud. I přes tu krev, co pomalu ale jistě odchází z mého těla... Na obloze něco hýklo. Žeby supy?
Izidor19. Července 2011 22:55:08
[I]No tak... vylezte vy šmejdi... no tak kde jste sakra...[/I] Opatrně prolézám lesem, ale stále nenalézám žádné ukryté nepřátele. [I]Buď jsou už všeichni na cestě, nebo jsou někde dál, nebo zdrhli. No, to poslední nám asi nehrozí...[/I] Obrátím tedy svou pozornost k cestě, kde zrovna zuří bitva. Barbar stojí osamocen proti čtyřem nepřátelům a hlasitě řve cosi v barbarštině. [I]No tak ten už dlouho nevydrží...[/I] O kud za ním se snaží Mory bránit útokům dalšího protivníka. [I]Tak ten už má taky namále. No vidíš, kde je teď ta tvoje slavná magie![/I] Zhluboka se nadechnu a potichu si řeknu: [OJ][B]Tak jdeme na to... [/B][/OJ] [TR][B]Vodšpuntuj flašu kémo, možná si brzo připijem![/B][/TR] Zastrčím dýku za opasek a místo ní vezmu do levé ruky zlodějsou kuš. Druhou rukou si z hlavy stáhnu nyní již zbytečný turban a pásku přes oko, která by mohla nepříznivě ovlivnit přesnost mojí střely. Vystoupím z lesa, na chvíli se zastavím a se slovy: [OJ][B]Jménem krále! Všichni ruce vzhůru![/B][/OJ] vystřelím po nejbližším lapkovi. [I]No, chabý trik, ale třeba nám to získá pár vteřin...[/I] Po výstřelu znovu tasím dýku a bežím barbarovi na pomoc.
Mory20. Července 2011 15:50:36
Blesky se mi opět bez jakýchkoli problémů povede vykouzlit, chlapík bojující proti mě začíná mít navrh, začíná se projevovat únava z kouzlení při každém kole a nepřítel ne a ne padnout na zem. Sotjím před velkou otázkou. [I]Použít hůl nebo s nim zatočit blesky, mám to zaklínadlo v puse, byla by to smrtelná rána, ale pak nebudu mít jak utéci.[/I] Dál už svou hlavu netrápím a pustím svou hruď. Hůl pevně uchopím oběma rukama a dam chlapíkovi pořádnou raketu na nějaké slabé místo, které si zrovínka moc nebrání. Snažím se přitom aby alespoň dvojice ostnů zajela do jeho těla, krev je silnější než pouhá zhmožděnina.
Miaug_Beleg20. Července 2011 18:11:58
Mory si promyslí své šance, bleskově se rozhodne a zvolí úder holí. On i jeho protivník na tom nejsou nejlépe ale právě odhodlání a rychlost rozhodnout v prospěch Moryho. Zvedne hůl oběma rukama a z posledních sil se rozhodne k finální ráně. Bandita mu nastaví meč ale odhodlaný Mory mu ho doslova vyrazí z ruky a švací ho po hlavě...ve stejnou chvíli ale upustí hůl protože ho doslova bodne u srdce. Síla, s jakou se rozehnal mu ještě zhoršila jeho zranění a to se ozvalo opravdu silně. Muž mu ale leží u nohou.

Kousek za ním v trávě se jeho prcek vydá na strastiplný útok svými zuby, které zatne lapkovi do nohy pod kolenem jen pár sekund po tom, co se vyhne prolétající čepeli. Chlap zařve bolestí a drorbného ďáblíka kopancem vymrští do vzduchu až plachtí několik metrů, v zubech stále trochu masa.

To Riky se odhodlá k riskantnímu kroku. Ve snaze dorazit chlápka s halapartnou se pokusí projít kolem 3 dalších. Udělá krok, menší otočku, zvedne štít a hekne, když ucítí pálení na zádech. Rozběhnutou serii pohybů ale nezastaví a setrvačností vyrazí svým řemdihem proti halapartníkově hrudi. Ten se ani nestačí bránit a jen zachroptí když dopadne o 3 sáhy dál. Sílu zvednout se nemá. Mohutný Riky by to také ustál, nebít dalšího úderu po jeho levém stehnu, vedený chlapíkem se širokým mečem. S úpěním se svalí na zem a několikrát otočí. Bandita s dlouhým mečem se rozhodne ho dorazit, dokud je na zemi ale v tu chvíli se zjeví Izidor a vykřikne [OJ][B] Jménem krále! Všichni ruce vzhůru! [/B][/OJ] To ho na chvíli znejistí. Čekal cokoli, jen ne tohle. Druhá věc, která ho překvapí je šipka v jeho pravé ledvině. Přijít o něco později, asi by ostatní mohli Rikyho jen oplakávat. Rána to ale není smrtelná a tak se podlý zločinec rozhodne pokračovat ve svém plánu. Riky má však pár sekund k dobru.

Na nohou je nyní vidět čtyř nepřátel. Jeden, stále bojující s dorážejícím ďáblíkem, jeden se štítem a širokým mečem jenž se rozhodl zbavit se svého nedávného kumpána a nyní se chystá proklát jím svůj meč a dva poslední, ohánějící se dlouhým mečem a kombinací meče a dýky, jenž se chystají ležícího Rikytána poslat do věčných lovišť či valhaly podle chuti. Určitě však pryč z tohohle světa...
Mory20. Července 2011 18:28:23
Moje odhodlání je v tuhle chvíli silnější než moje rozsekané, unavené tělo. Rozmach a rána směřující na chlapíka se ale vydaří a ten se skácí na zem. Ihned mi ale z rukou vypadne hůl, kterou jsem už neměl ani sílu udržet v rukou. To už mě zrovna v tuhle chvíli moc netrápí.
Jedna noha už nevydrží nápor mého těla a já jsem nucen se postavit do polohy, kdy klečím na jednom koleni a druhou nohu mám o něco vpřed, abych se vyvažoval a neseknul sebou na trávník jako šutr. [I]Do prdele, tohle je bolest, tohle je masakr. Kvůli pitomým zlodějíčkům.[/I] Ihned poté zaslechnu boj a s vypětím všech sil se snažím otočit se, abych viděl, co se po mém boku děje.
Po chviličce se mi to povede a můj pohled na věc je dosti znepokojivý, Riky ležící na zemi a kolem něj ještě další protivníci, kteří budou mít možnost ho dorazit když leží na zemi. [I]Tak to teda ne!!!!![/I] Seberu poslední špetku svých sil a znovu pozvednu svůj ukazováček. [EL][B]Tak naposledy....[/B][/EL] povím si potichu pro sebe. Ihned se na prstě objeví trojice malých modrých blesků. [EL][B]"Artak bárak!"[/B][/EL] Vykřiknu z posledních sil a ukazováčkem se opět dotknu své hlavy. Pak už mi jen pohled zmodrá.
Za okamžik se zase vrátí zpět, ale to už neslyším ani necítím vůbec nic. Vidím rozmazaně a zjevně se mi i motá hlava. Jen co vyšlehne trojice blesků, mé malátné tělo se postupně sesype na zem a teď už jen ležím v mdlobách na zádech a držím se oběma rukama na hrudi. [I]Do prdele, co to je? Co je to za stav? Co je to za pocit? Jsem po smrti?[/I]
..................
poslední 3 blesky do nějakýho chlapíka kterej se snaží dorazit Rikyho, kterej je z mýho pohledu nejlíp vidět
Izidor20. Července 2011 18:33:32
[I]Trefa![/I] Šipka zdárně dorazila do cíle a očividně na poslední chvíli. Lapka se totiž zrovna chystal dorazit barbara, který se po svém dosti riskantním výpadu a ocitl na zemi, neschopen obrany. [I]No ještě, že mě tu máte![/I] Lotr teď ovšem obrátil svou pozornost na mě, což je stinná stránka celé akce. No, ale aspoň má Rikytán o protivníka míň. [OJ][B]Tak pojď, ty jeden smraďochu![/B][/OJ] řeknu, když pustím kuši, připevněnou na řemínku a místo ní se mi v ruce objeví zase dýka. [OJ][B]Podíváme se, cos měl dneska k snídani![/B][/OJ] Na dlouhodobou bitvu, počítající s vyčerpáním protivníka, zrovna není čas, tak zkusím jinou taktiku. Přiblížím se k němu, zkusím uhnout jeho očekávatelnému útoku, přiskočím k němu ještě blíž, doslova na tělo a teprve pak zkusím bodnout pěkně zblízka.
***************
Jen tak mimochodem, z jakého materiálu je cesta?
Riky20. Července 2011 18:57:38
Nepřátelé se vydali proti mě. Udělám krok, trochu se natočím, abych se vyhnul letícímu bodnutí meče a zvednu štít, ve snaze se ubránit dalšímu meči. Ubráním se, jenže jak jsem natočen a natáhnu ruce, ucítím bodavou bolest, která mi jako blesk projede páteří do všech nervů v mém těle. [OJ][B]Ah..[/B][/OJ] syknu, ale není šance na ústup. Už se nemohu vrátit zpět. Jako bych ty pohyby měl zakodované ve svalech, uzamčené jak nejlepší systémy. Udělám pár kroků a s řemdichem, připraveným jak baseballka, odhodím halapartníka. Už mám chuť zařvat Strike!, jenže v tom najednou se mi zorničky zůží a něco se mi zařízne do levého stehna. Cítím, jak to prožízne kalhoty, kůži... jak si to napohodu jede masem jako při krájení jablka. Pár mých nervů zařve bolestí. Už i téměř cítím, jak čepel onoho meče mi cinká o kost. [OJ][B]AAAAARGHAAAAA![/B][/OJ] zařvu bolestně na celý kraj a svět se se mnou zatočí. Vše zhasne. Cítím vzduch, který plyne kolem mě. Cítím závrať a prach. Tupá rána na mé záda. Tuhle ránu už jsem neustál a spadl... Celým mým tělem projíždí záblesky a návaly příšerné bolesti, pulzující na mém stehně. Boj není ukonce... Ovšem naučil jsem se, nikdy se nevzdávat...Nikdy né snadno. Když už máte chcípnout, vemte někoho sebou a proveďte ho peklem. Překulím se na bok. Ve snaze vstát, či se aspoň odplazit. Marně. Opět klesnu na cestu. Zkusím to znova, ale uklouznu po kaluži mé vlastní krve, která se podemnou tvoří. Je to jako jáma pekelná. Cítím z ní to teplo. Krev je jen cesta...spojnice Pekla a zemí. Už vidím úsměv na tváři rozmachujícího se dorážeče... Vím, že neskončím v nebi, kde již nejspíše spí má matka, ale v pekle...Za ty vraždy. Prachsprosté vraždy. Už vidím růže. Slyším vlky výt. Ne...ještě ne..ne takle brzo... V tom jako zázrak..Izidor..[OJ][B]Mám-li jít do pekel... Tak ty pudeš se mnou[/B][/OJ] a naposled se rozmáchnu řemdichem po noze nejbližšího protivníka a doufám, že uslyším rupat kosti.. a doufám že né moje. Pak už se jen kryji štítem, případně řemdichem, ale hlavně tím štítem. Snažím se vychytat případné rány a odplazit se po zádech pryč. Noha bolí, pálí. Ďábel...samotnej Satan už si pro mě jde..a takle mi to dává najevo. Ta bolest se stává nesnesitelnou..
Miaug_Beleg20. Července 2011 20:00:10
Když Morymu upadne k nohám jeho protivník a i on skončí na kolenu, vypadá to opravdu bledě. Naposledy zazáří jeho oči modře, poslední bandita jenž si ještě neodnesl šrám se chystal posledním finálním úderem skolit Rikyho ale neměl šanci svůj úder dokončit dostal ránu od beranidla. Meč tak ležícího chlapíka zasáhl jako vržený a pořezal ho na boku. Proud energie z Moryho očí zločince naštěstí odnesl několik sáhů dozadu. Sice ležet nezůstal ale po této ráně prokázal více rozumu než mnozí jiní a dal se na útěk. Mory se svalil na bok a s poslední dávky síly se otočil na záda. To, že leží v kaluži krve mu nevadí...přece tak hezky hřeje. Jen smrtka s kosou zatím chodí okolo a vzít si ho nechce...

Nechce si vzít ani Rikyho. Ten také s posledního máchl po přibelhávajícím se otrapovi s dlouhým mečem. Zranění šipkou mu chůzi opravdu znesnadnilo a tak přízemní úder nebyl schopný vykrýt. Kosti se sice nelámou ale úder mu podrazil nohy a on spadl na záda a vyrazil si dech. Nevypadá, že by se chystal vstát. Riky ale krvácí jako o život. Není jisté, že přežije konec boje. Vedle něj leží doutnající mrtvola skřeta, kterého zapálil a spálený obličej se na Rikyho až vyzývavě směje.

Ještě dál poslední, kdo stojí bezpečně na svých nohou je Izidor. Pokusí se nabodnout muže svým mečem ale ten jeho pohyb vystihne a vykryje ho. I tak ho ale zraní Izidorova dýka do ramene. Ten si odplivne a zavrčí: [OJ][B]Chcípni ty hnusný zrádce!![/B][/OJ] Na to se připraví k dalšímu úderu.

Taky ďáblík se snaží, další útok a znovu se vyhnul letící čepeli a ještě ošklivě drápl muže po paži. Smrtelná rána to není ale příjemné rozhodně taky ne. Lapka se nasraně koukne po prťatém Moryho příteli a křikne po něm: [OJ][B]Kašlu na tebe ty mrštná svině!![/B][/OJ] otočí se a začne prchat do lesa.

*****************
Cesta je hliněná, ale hodně udupaná.
Izidor20. Července 2011 20:26:00
[I]Sakra!Vykryl to![/I] Lump, který jak se zdá vytrvává jako poslední až do hořkého konce, můj úder bohužel vykryl. Nicméně i tak se mu nepodařilo mne zasáhnout a sám dostal malý zásah dýkou do ramene. Navíc se Rikytánovi a Rikymu nějak podařilo, i přes jejich zjevně těžká zranění nějak zahnat/zlikvidovat/omráčit zbylé zbojníky a ten co stojí přede mnou je posledním z celé té slavné tlupy. [I]Do prčic, budu to muset rychle skonřit, jinak se ti dva utopí ve slatní krvi! A ta elfka se jako na potvoru někam ztratila... To je vřiti tohle to...[/I] Nezbývá tedy nic jiného, než odstranit poslední překážku na cestě k vítězství a... rabování. [OJ][B]Nevzpomínám si, že bych vám přísahal věrnost.[/B][/OJ] odpovím na rabiátovu urážku, doprovázenou plivnutím. [OJ][B]Taková špína jako seš ty by to stejně nedotáhla dál než na šibenici! Teda pokud by katovi stálo zato, aby si s tebou špinil ruce![/B][/OJ] zařvu ně něj, s úmyslem vyprovokovat ho. Při troše stěstí po mě bez rozmyslu vyjede. Zkusím se opětovně vyhnout jeho útoku, obskočit ho a zaútočit na jeho pravý bok, který nemá krytý štítem.
Mory20. Července 2011 20:36:36
Padnu na záda a v mdlobách se mi začíná pomalu, ale jistě zdát podivný sen. Muž s kosou chodí okolo mého těla a sleduje, co se uvnitř mě děje. Jenže mám zatím trochu toho štěstí a muž zahalený v temně černém plášti ne a ne po mě kosou seknout. [I]Na to zapomeň mladej, dneska mě nedostaneš.[/I] Chvilku se vydýchám a poté se s vypětím všech sil převalím na bok a sundám ramínko od torny. Přehodím ji před sebe. [OJ][B]"Kurva, kvůli pár zlaťákům."[/B][/OJ] Zakleju a pak začnu pomalu hrabat v torně, abych vyndal pár potřebných věcí.

Prcek se mezitím pere s jedním lukostřelcem, ale ten se záhy vzdává a utíká někam do neznáma. [I]Hej ihned pojď ke mě, musíš pomoct Rikymu. [BA]Chci ho dohnat...[/BA] Nech ho být.[/I] V tu chvíli už mám z torny vyndány tři věci, lahev s moštem, popelavý kamínek a medvědí kožíšek. [I] Tak dělej!!!![/I] V tu ránu se vedle mě malý skřetím objeví a já mu do ručky podám Popelavý kamínek. [I]Dej to Rikymu, musí to sníst, natrhej to. [BA]Jasně, mam léčitelský schopnosti.[/BA][/I] Černý Prckův humor raději nedávám najevo a věnuji se prozatím sám sobě.
Medvědí kožíšek roztrhám na čtveřici menších dílů a všechny je nasoukám pod brnění a jednou rukou je narovnám, aby přilnuli na ránu. Jakmile toho docílím, otevřu flakónek s moštem a v poloze na boku začnu popíjet trochu té tekutiny. [OJ][B]"Riky, jak seš na tom?"[/B][/OJ]
Mory20. Července 2011 20:37:55
----> TENTO PŘÍSPĚVEK NELZE EDITOVAT! <----
Riky20. Července 2011 21:12:44
Ztlumené hlasy. Křik několika mužů. Ječení žen. Pláč dítěte. Tupá rána vedle mě. S těží oddechuji. Pootočím hlavu napravo. Nedýchající, ale stále žijící nepřítel se válí na zemi po mém úderu řemdichem. Pohlédnu na nebe. Uslyším hluboký, mužský smích. Nebe se zalilo krví. Smrtka na mě kýve a podává mi ruku. Pootočím hlavu doleva. Hořící skřetí úsměv, říkajíc: prohráls. Mění se ve smrtku, v hořící lebku. Z očí se mi začínají kutálet pomaličku slzy. [OJ][B]He eh... [/B][/OJ]heknu nad dalším schodem blíže ke smrti. Nad další bolestí. [OJ][B]Mory...řekni...řek eh![/B][/OJ] další bolest. Jen těžce oddechuji. Iluze? Vidím úsměvy lidí, které mám..které jsem měl rád. Je to trest? Nebo odměna? Další bolestné heknutí a s ním další promítání mého mizerného života. Probodnutí svého vlastního bratra. Ubodání mého kamaráda. Nechání napospas vlkům dalšího. Pak se mi zjeví Lily...Stojí vedle mě. [BA][B]Lily...[/B][/BA] řeknu s úsměvem. Další záchvěv bolesti. Ty nádherné a hezké chvilky s Lily...ale..najendou..se od toho začnou promítat obrazy s Lísk. [OJ][B]Řekni Lísk...že...že jí...že..eh..že sem jí miloval[/B][/OJ] řeknu, jelikož chci, aby poslední co o mě věděla bylo to nejhezčí. Smrtka se náhle mění v Lily. Vstávám a jdu k ní. Spíše kulhám. Další záblesk bolesti, co mě vrací do reality. Stále ležím na zemi. Stále žiji. Ale představa být s ní..už navždy..mě láká víc. Vše...celý život se mi dopromít před očima. Už natahuji ruku k Lily. Skoro se jí dotýkám konečky prstů. Když tu náhle mi něco malého rve cosi do pusy. [OJ][B]Lily... Tu rostlinu...na rány...[/B][/OJ] vzdechnu když pomalu Lily mizí. Mění se ve smrtku a ta s pokýváním taky mizí. Polknu. Něco mi projde tělem. Bolestný vzdych. Teplo. Teplo vlastní krve, od které jsem celý promáčený. Ve které se válim jak prase. Ve které jsem ještě před chvílí pomalu umíral. Ostrá bolest. Malý skřet - Prcek, mi dává cosi do/na ránu na stehně. Následně ostrá bolest, když se mi další kousek snaží nasoukat do rány na boku. [OJ][B]Ahah! Zabíj mě...ZAB MĚ! Lily! [/B][/OJ]křiknu bolestně. Pak pomalu ztrácím vědomí a cítím, jak krev pomalu přestává téct. Má hlava se zvedne a já to uvidím. ten masakr. Mory, válející se v kaluži vlastní krve. Ale naštěstí vypadá, že přežije. Zpomalené pohyby Izidora, bojující proti poslendímu hromotlukovi. Lísk...lísk.. Má hlava opět spadne na zem s dalším bolestným výkřikem. Uvědomuji si, že jeslti přežiju, tak že nebudu nějakou dobu..dlouhou dobu..chodit normálně. Nejspíše. Pokusím se plazit k Lísk, ale Prcek mě razantně položí zpátky. Snažím se ho odstrčit, ale už nemám sílu. [OJ][B]Lísk[/B][/OJ] vzdechnu. Zavřu oči a potlačím výkřik, či obyčejný bolestný vzdech. Mozek mi začíná pomalu fungovat. [I]Nemůžu tu Lily... Lily už je pryč... neviděl jsem jí..kolik let.. Teď je tu ona...nová naděje..Lísk...[/I] zapřemýšlím se. Další iluze. Lily...usmívá se a podává mi ruku. Já se slzy v očích řeknu [OJ][B]promiň..odpusť mi.. [/B][/OJ] a lily se rozplyne. [OJ][B]Prohledej mi bágl.. mám tam další medvědí...argh...kdyby ti tohle nestačilo..vem si..ho...tam... [/B][/OJ] řeknu s bolestí v hlase Prckovi a zmlknu. Zavřu oči, ale vidím vše před sebou. Jak bodám bratra. Znova a znova. Otevřu oči. V puse cítím kovovou pachuť krve. Mě tak známou. Vyplivnu jí...Čekám a doufám v zázrak. Cítím, jak mi Prcek přikládá další rostlinky na rány...
Miaug_Beleg20. Července 2011 21:50:07
Izidor zlosyna předběhne zaútočí rychle a obratně, jako správný zloděj. Meč mu zarazí do břicha a ten na něj vyplivne krev. Už nemá žádné další poznámky ani pohrdání. Jen jeho meč dokončí dráhu připravovaného úderu a spokojeného Izidora překvapí na levé paži. Ten zasyčí bolestí. Jeho sok ale padne na kolena do trávy a svalí se na bok. Boj skončil...

Mory si vyčerpaně naskládal pod svou zbroj lístky medvědího kožíšku a i když bolest neutlumil, alespoň ho přestala opouštět životadárná tekutina. A co šlo ven, je potřeba dostat dovnitř a tak začne po doušcích upíjet mošt. To z Rikyho teče a on se napůl v realitě, na půl v mdlobách snaží ďáblíkovi vysvětlit, co má dělat. Ten mu první svými malými tlapičkami nacpe dar od Moryho přímo do pusy, že ho málem udáví. Pak začne prohledávat Rikyho batoh stylem, že do něj celý vleze a postupně vyhazuje to, co nechce. Jen díky předešlému setkání s Morym si zhruba pamatoval, jak asi medvědí kožíšek vypadá. Krátký kontakt s Morym a obdržel také instrukce o tom, jak ho použít. Bolest je stále nesnesitelná, protože Riky není schopen rychle spolknout to, co mu bylo násilím vsunuto do úst ale bylinka roztrhaná v ďáblíkových rukách začala hojit jeho nohu a bok. Bohužel, nevšiml si zlé rány na zádech a tak Riky stále ztrácí krev. A to nejen ze sekance na zádech ale také z mnoha menších ranek, na které už bylinka nevyzdívá. Nyní, když je mnohem zkušenější Izidor volný, snad se dostane blouznícímu barbaru lepší péče.

Otázkou, která zůstává nezodpovězena je přítomnost velitele banditů. Dým se již rozptýlil ale po něm se slehla zem. Přitom dorazit lehce raněné Izidora a polomrtvý zbytek skupinky by nemusel být takový problém.
Izidor20. Července 2011 22:25:16
[OJ][B]Pozdravuj v pekle, vagabunde![/B][/OJ] Zbojník to má spočítané. Ono moc lidí s mečem v břiše se rána nedožije. Spokojeně se zašklebím na budoucí mrtvolu a vzápětí doplatím na svou nepozornost. Z posledních sil mi rabiát ještě zasadí ránu do levé ruky. [OJ][B]Au! Kurňa tos přehnal![/B][/OJ] pootočím mečem v lapkově břiše, abych mu způsobil ještě nějakou tu bolest před smrtí. Po chvíli už se bezvládné tělo sveze z čepele na zem a zůstane bezvládně ležet. [I]A máš to, zmetku![/I] Nikde v okolí už žádného živého/bojeschopného protivníka nevidím. [I]Hm... Vida, tak jsem to přecejenom ve zdraví přežil. Teda, skoro.[/I] Ostatní jsou na tom ovšem o poznání hůř než já, se svojí ránou na ruce. Barbar, ošetřovaný Moryho ďáblíkem, se doslova koupe v krvi, naneštěstí vlastní, a Mory na tom taky není zrovna nejlíp. [OJ][B]Do prčic... A zase abych to zachraňoval já, co?[/B][/OJ] prohodím trochu naštvaně, ale přecejen zastrčím zbraně za opasek a začnu šmátrat po kapsách. [I]Tak moment... Kdepak to je... Jo, mám to! Bylinky zabalené v plátýnku a Růžová mast![/I] Popojdu k barbarovi a kleknu si nad něj. [I]No do řiti, tak ten už skoro dodejchal... ajajajaj... Do řitě...[/I] Rány na boku a nohách už ďáblík jakž takž ošetřil. Sice mizerně, ale ode mne to asi nebude o moc lepší. Přetočím ho na břicho, abych odhalil velké zranění na zádech. [OJ][B]Sakra, chlape, žiješ ještě vůbec? To je krve jak z vola![/B][/OJ] Pak si vzpomenu na elfku, která se tu před bojem někde vyskytovala. [OJ][B]Hej! Špičatý ucho! Jestli tu někde jsi, hodila by se nám tu pomocná ruka![/B][/OJ]Z plátýnka vybalím další Medvědí kožíšek a přiložím několik lístků na ránu. Potřu ji i trochou Růžové masti. Pak si sundám plášť a natrhám z dlouhé obvazy, kterými ho pak obvážu. Sice přes zbroj, ale co můžete chtít po zloději z kanálu. [OJ][B]Tak už mi dlužíte za plášť a za svitek, pánové![/B][/OJ]
Když je barbar z toho úplně nejhoršího (snad) přejdu k Morymu, který taky nemá daleko k tomu, aby vypustil duši. [OJ][B]No že ty si vždycky najdeš nějaký způsob, jak ze sebe udělat cvičný terč... Sakra chlape, kdybys nebyl tak blbej a udělals cos měl, nemusels takhle dopadnout...[/B][/OJ] I u něj použiji zbylé lístky Medvědího kožíšku, část Růžové masti a obvazy z roztrhaného pláště. [I]To jsem to dopracoval... Místo aych ho podřízkul, tak mu ještě zachraňuju život... ach jo...[/I]
No a nakonec věnuji nějakou pozornost i ráně na své ruce.
Izidor20. Července 2011 22:26:15
----> TENTO PŘÍSPĚVEK NELZE EDITOVAT! <----
Riky21. Července 2011 11:05:14
Prcek mi něco narval do pusy. Začnu se dusit. Ze špetky mého výškrabku sebeovládání to ale nevyprsknu a snažím se uklidnit. Potlačím další bolestný výkřik. Prcek někam zmizel a já v leže ne a ne polknout tu zvláštní pachuť v hubě. Ucítím ledový závan větru. Je tu. Někde blízko. Chodí okolo mě. Kýve na mě. Pohrává si s kosou. Zubatá Smrt kývá a mizí. Ale furt slyším její děsivé kroky. Je to jako chodit po kamenné dlažbě v místnosti, kde se ozvěna odráží od zdí. Klap, klap, klap. Kam jde? Jde pro mě...
V tom mě ale opět z menšího výpadku probere cloumající prcek, který mi, když si všimne, že jsem zase otevřel oči, začne ve spěchu rvát rostlinku na rány. Pouhý dotek v okruhu mého stehna. Lehký vánek, padnutý lísteček na ránu ve mě vyvolává nesnesitelnou až agónickou bolest. A tenhle tah, přiložit mi neohrabaně rostlinku na ránu ve stehně, mě už u tichého zasípání nenechal. Opět bolestně zařvu. Opět se začnu dusit tím něčím, pro mě neznámým, co mi vyvolává hnusnou pachuť v hubě. Na pozvednutí hlavy nemám sílu, takže šance spolknout něco v mé hubě pomalu mizí. Ztrácí se, jako moje vědomí. Divím se, že jsem již neomdlel dříve. Další bolest nahánějící dotek. Na mém boku. A opět ten mráz...
Je tam. Kývá na mě. Pomalu se promění v bratra. Kývá na mě. V mou matku. Usměje se na mě. V pobodaného kamaráda, přivře oči. V roztrhaného kamaráda. Prosebně na mě koukne. V Moryho, smutně a pomalu zavrtí hlavou...V Lily. Natáhne ke mě ruku. O krok blíže ke smrti... Někde v okolí slyším hlas. Známý hlas. Z vidění mě na malou chvilku vytrhne...
Izi se mě snaží přetočit na břicho. Silně bolestně zařvu. Podobá se to bolestnému vytí psa. Jakmile se o minutu později přetočím, ucítím tlak na mém stehně a na mém boku. Už jen bolestně zakňučím... Na Iziho otázku už neodpovídám. Už jsem zase všude jinde, ale né v realitě. Tím, že mě převracel, mi rostlinka z úst vypadla. Leží vedle mě. Já už ležím spíše jak potrava pro supy. Stále žiji. Aspoň chvíli..Už ale zase mimo realitu...
Krok. Má noha se nyní bez bolesti zvedá a došlapuje na schod. S úsměvem vstříc Lily, né smrti...ale Lily. I když vím, že je to jen převlek...plášť neviditelnosti, co smrt použila. Už jsem blízko. [OJ][B]Lily... Co Lísk...kdo se postará o ní? Kam jsi zmizela? Mám tolik otázek...[/B][/OJ] Lily se zasměje. Nemluví. Proč nemluví? Co jsem jí udělal? To mě zastaví. Ohlédnu se zpátky. Mory. Nyní už je na druhé straně. Dostal se z toho. Smrt ho už nechce. Chce mě. Lily. Ale na opačném konci? Stojí tam. Všichni. Říkají, nedělej to... Mory, Izidor, všichni z bratrstva, všichni co žijí, znají mě. Lísk... Na schodech se objeví krev. Bolestné hýknutí mě vrací do reality...
[OJ][B]H-eh....[/B][/OJ] otevřu oči. Prcek i Izidor je u Moryho. I když rány přestaly krvácet, bolest přetrvává. Překulím se na neporaněný bok. Bolest se o jeden stupeň ze 100 zmenšila. Koukám na rostlinku předemnou. [I]Jsi troska...nebo jsi barbar. Postav se realitě....Musíš se postarat o Lísk. Lily... Ta neodejde. Bude čekat dál[/I] a rozklepaně natáhnu ruku po rostlině a vložím si jí do úst. Polknu. Cítím, jak se bolest zmenšuje.
-------------------------------
jinak migi, přičteš mi taky nějakou přesnosti? *1* s řemdichem
Mory21. Července 2011 16:57:59
Po přiložení kožíšku na ránu se mi trochu uleví. Palčivá bolest která mou hruď zasáhla pokaždé, kdy moje srdce zabušilo a krev se roztelka po celém těle, je tatam, ale zbytek různých bolestí snad po celém zuboženém těle ne a ne odejít. Stále se snažím udržet své tělo na boku, abych mohl přijmout zbytek tekutin. Pomalu tedy piju mošt až do úplné prázdnoty lahve.
Prcek se ihned vydá k Rikymu a začne mu sice trochu nemotorně, ale jistě dost potřebně pomáhat vyléčit spoustu zranění, která se nalézají snad úplně na celém barbarově těle. [I] Dobře, jen trochu opratrně, musí ho to dost bolet, tipuju podle toho řevu. [BA]Hej ty seš zase chytrej, si to poď udělat sám ne?[/BA][/I] Poté se přidá Izidor, který si nejspíš ještě musel poradit s posledním odvážným bojovníkem. Nejprve pomůže Rikymu a pak se přimotá taky ke mě s trochou bylin a nějaké mastičky. Prozatím se nezmůžu na téměř žádná slova. [I]Nech už Rikyho být, podívej se na Lískulku, co jí to skolilo na zem, doufám že ne šíp do zad. Nezaregistroval jsem, co to bylo. [BA]Jasný a flašku rumu by si nechtěl?[/BA] Koukej něco dělat, jestli zařve, tak to bude v prdeli.[/I] Izidor se poté začne věnovat svému vlastnímu zranění někde u ramene. V rámci moností jej sleduji a přitom v poloze na boku se snažím odpočinout a dostat všechnu tu bolest přirozeně pryč z mého těla. [OJ][B]"To by mě zajímalo, jak ses odtamtud dostal."[/B][/OJ] povím dosti dlouhou větu na stav ve kterém se nalézám. Z hluboka se vydýchám a na prsou se začne ozývat mírná úleva, krev se zastavuje a mě se maličko uleví. [OJ][B]"Ikdyž...."[/B][/OJ] pak si dvakrát odkašlu, z pusy mi přitom vylétne chuchvalec sražené krve. [OJ][B]"... docela ti to trvalo."[/B][/OJ] a snažím se na tváři vykouzlit letmý úsměv, aby si nemyslel, že by na něj měl být naštvaný. [I]A taky by mě zajímalo, jak nás našel.[/I] Počkám poté chvilku, až se dověnuje svým vlastním ranám a jako jediného, pohybu schopného ho musím o něco požádat. [OJ][B]"Izi... Prohledej prosím ty grázly, možná najdeš něco, co se nám hodí."[/B][/OJ]
Izidor21. Července 2011 18:34:28
[OJ][B]Ty si myslíš, že taková základní věc mě snad nenapadla?[/B][/OJ] prohodím směrem k Morymu, když si obvazuju ránu posledním kusem pláště. [I]Sakra... tolik peněz to stálo a teď jsou s něj akorát hadry... Tohle mi někdo zaplatí...[/I] Nicméně, projednou má kouzelním pravdu. Kolem se válí spousta těl a byla by věčná škoda, nechat je tu i se všemi jejich poklady vranám. [I]Hm... akorát se mi zdá, že předtím jich bylo nějak víc... Kampak se asi poděli...[/I] Nejdříve se ovšem odeberu do lesíka, kde se dám do pátrání po svém vlastním zavazadle, jež jsem si tam odložil před bitkou. [I]Jestli mi ho ti šmejdi šlohli, tak je vlastnoručně stáhnu z kůže![/I] Naštěstí však očividně měli příliš práce s utíkáním a moje věci nechali napokoji. Po cestě zpátky k silnici ještě seberu pohozený turban a pak už konečně začnu systematicky rabovat! [I]Tak se ukažte, vy lesů páni... [/I] Beru všechno od peněz, zbraní, obsahu kapes, až po boty, brnění a ošacení. [OJ][B]Mimochodem, kam se poděla ta lesní panna, co šla s vámi? Snad nezdrhla zpátky do města?[/B][/OJ]
Miaug_Beleg22. Července 2011 09:15:43
S pomocí Izidorovou se povede zastavit krvácení jak u Riky a Moryho, tak i u něj samotného. Teď jde spíše o čas, který je potřeba věnovat odpočinku. Riky blouzní po bilince, kterou pozřel a i když se snaží udržet vědomí nezakalené, účinky rostliny to aktivně sabotují. Mory se zase válí v krvi své i svého protivníka a spokojeně dodává svému tělu tekutiny. Kousek za ním leží stále omráčená Lískulka. Z krku jí trčí drobná šipka, kterou si Moryho ďáblík se zájmem začne prohlížet. Nedělá zatím ale nic.

Izidor začne se spokojeným rabováním. Krom zbraní, občasných dýk a pár měďáků po kapsách ale nenajde nic. Snad jen prohledávat doutnající mrtvolu smrdící přiškvařeným masem se mu nechtělo. Vypadá to, že na akci si sebou loupežníci moc pokladů nebraly.

Prohledávání zabrala skoro půl hodiny a mezi tím se stačil i drobeček Riky trochu probrat a dát do kopy. Na sprint to ještě nebude, pravděpodobně se ale bude moci alespoň každý z nich hýbat. Jen Lískulka stále leží bez hnutí...

********************
Izi Lískule leží kousek za Morym. Je tam vidět takže prosím o úpravu poslední věty. :-) Určitě ji uvidíš.
Riky22. Července 2011 10:35:25
Nebe se začíná zbarvovat všemi barvy duhy.. Dokonce i některými navíc, které byli ale také krásné. To je nebe, že? Položil jsem si otázku sám pro sebe. [I]Notak, snad nezačneš přemejšlet o změně a očistci své duše...blouzníš! Vzpamatuj se[/I] řeknu si a zaklepu hlavou. Válet se ve vlastní krvy taky není moc fajn. Ale zatím nemám potřebné síly na sebrání se. Jediné co jsem zatím zvládl je to, že jsem se vyškrábal na lokty a zmateně koukal na tu situaci. [I]Jak dlouho jsem byl mimo? Kdo je všechny zabil sakra?[/I] zavrčím nespokojeně a sleduji rabujícího Izidora. Snažím se matně si vzpomenout, co se to vlastně stalo. Křik a pláč...[I]ne to není ono[/I]. Křik, smrad spáleného masa....[I]hmmm, to by už možná bylo ono. Dokonce by to i vysvětlovalo toho spáleného skřeta[/I] zamyslím se a pohledím na tlemící se xicht naškvarek upáleného skřeta. Uchechtnu se, ale vedle mě někdo zasípá. Kouknu na druhou stranu. Bolest hlavy. Už se mi vše začíná vybavovat. [I]Sakra...jen má vyražený dech[/I] a doplazím se blíže k němu. Jako by mi chtěl něco říct, ale neměl dech. Jak ironické. [OJ][B]Víš, můj drahý přítely[/B][/OJ] začnu... [OJ][B]Možná bych ti odpustil. Prominul. Nechal tě říct tvé poslední přání. Nechal tě jít, poté co začneš horoucně slibovat, jak se změníš, že po tomto se dáš na víru...[/B][/OJ] uchechtnu se. Nakloním se k jeho tváří blíže a nenápadně z nátepníku vytáhnu dýku. Zírá na mě. Oči plné strachu. [OJ][B]Jenže to bych pak nemohl být chladnokrevný vrah..[/B][/OJ] zašeptám mu do ucha ledovým hlasem a bodnu ho do krku. Přidržím ho jednou rukou na hrudi na zemi a počkám, až se přestane definitivně hýbat. Pak dýku se zasvištěním vytáhnu a zandám si jí zpátky do nátepníku. [I]Smrt chtěla oběťi..tak tady máš jednu za mě..[/I] řeknu v duchu Zubaté s kosou. To už se k mrtvole horoucně vrhá Izidor. Usměji se a opět padnu na záda. [OJ][B]Jsem zpátky [/B][/OJ] řeknu si spíše sám pro sebe a nechám se ovanout ledovým vzduchem, který opět trochu ochladí mé srdce. Po pár minutách se vyškrábu s menšími obtížemi na nohy a dokulhám se k Izimu a hromadě věcí. [OJ][B]Bereš si z toho všechno? Nebo bych si mohl vzít tyhle 2 dýky? Případně tuhle dýku a meč[/B][/OJ] řeknu se zamyšlením v hlase a po ukázání na 2 páry zbraní pohlédnu na Iziho. [OJ][B]Kde je vůbec Lísk[/B][/OJ] a rozhlédnu se. Leží za Morym. [OJ][B]Možná jí omráčil ten váš kouř... Nebo jen omd... [/B][/OJ] v tom ale slunce zasvítí a jí se zaleskne něco v krku. [OJ][B]Doprdele...[/B][/OJ] řeknu a rychle se k ní belhám. U ní padnu na kolena, poodstrčím prcka a prohlédnu si to. Patrně to vyndám a prohlédnu. [OJ][B]Bastardi...to je určitě omračovací šipka...grázlové...[/B][/OJ] a starostlivě pohlédnu na Lísk. Něžně jí pohledím hřbetem ruky po tváře a řeknu [OJ][B]probereš se z toho...jinak za to někdo zaplatí... [/B][/OJ] nahnu se k ní a zašeptám [OJ][B]všichni...má lásko...[/B][/OJ] a se starostlivým úsměvem se odtáhnu. Ještě nikdy jsem nebyl takle chladný k něčemu, co by se týkalo jí... Trhne to se mnou a svou pozornost obrátím k ostatním.
Mory22. Července 2011 17:05:08
Izidor jak jsem již předpokládal se s vervou pustí do práce a každého padlého hezky po pořádku prohledá. Po chvíli, kdy už se ohýbá nad třetím a nalézá pořád to samé mě to čučení přestává bavit a spíš jen hledím na Rikyho a jeho podivné blouznění. [I][BA]Hele to bude z tý kytky, určitě si mu dal nějakej fet a on je teď zmaštěnej jak taška.[/BA] Prosim tě, měla to bejt normální rostlina, co ti utlumí tep, uklidní tě, aby tak nekrvácel. [BA]No to vidim, koukni jakej je z toho magor. To mi neříkej že se mu to zdá.[/BA][/I] S mírným strachem sleduji počínání Rikyho, které mě dost vyvede z míry, nevím co si o tom pomyslet. [I][BA]Hej m něco v krku zabodlýho.[/BA][/I] Ozve se mi v hlavě když už Prcek stojí vedle Lískulky a prozkoumává její nehybně ležící tělo. [OJ][B]"Něco má v krku? Nějakej jed?"[/B][/OJ] Prcek ještě chvilku odtažitě sleduje, co to může být, ale raději se drží dál, aby svou nemotorností nezapříčinil nějakou nehezkou věc.
Po chvíli se Riky konečně vzpamatuje a ne že by se nějak moc chtěl bavit, hned letí k Lískulce a Prcka odstrčí pryč. Ten samozřejmě trochu nasranej. [I][BA]Hej ten si dovoluje, teď sem ho ošetřil a už mě zase sere.[/BA] Nech ho být, nějak se do ní zbláznil. Myslim![/I] Prcek obejde Lískulčino ležící tělo. [I]Zkus jí nahmatat na krku puls, snad žije, jestli je to jed, tak to není moc dobrý.[/I] Počkám chvilku jak si Prcek povede.
Izi mezitím prohledal snad skoro všechny kromě toho, co vypadá jako kus živočišnýho uhlí. [OJ][B]"Máte něco jinýho než zbraně? Riky nechceš nějakou jejich zbraň? Mě se nehodí."[/B][/OJ] snažím se ho alespoň na chvilku odpoutat od Lískulky, abych jí zkusil sám pomoci, mohu se už totiž zvednout ze země, aníž by stříkala krev, takže se pomalu zvedám.Věci nechám ležet na zemi a pomalu dojdu k Lískulce. [OJ][B]"Tak jak to vypadá?"[/B][/OJ]
Izidor22. Července 2011 19:12:10
[I]Teda, jeden by řekl, že toho u sebe budou mít víc... Ale co, zbytek bude určitě v táboře. Nesmím se tam zapomenout stavit.[/I] Jako na potvoru jsem zase narazil na bandu amatérů, co nebyli schopní nahrabat si ani hromádku mědi, natožtak zlata. Navrch je jeden z nich spálený na popel. A jako na potvoru je to ten, co měl asi nejlepší boty ze všech! Barbar se zatím jakž takž vzpamatoval a dokonce byl schopen postavit se na nohy. [I]Herdek, to je obluda! Před chvílí skoro umřel a už zase běhá jako srnka! No, teda spíš jako slon, ale přece...[/I] Zato jeho hlava to očividně odnesla hůř. Chvíli blábolí, pak mluví z cesty a pak si zamlouvá část výbavy lapků. Vzápětí se ovšem dává do hledání té elfky, co tu byla s nimi. Nějaké Lísk... [I]Lísk? No, to bude nejspíš jen přezdívka. Nedokážu si představit, že by se někdo takhle jmenoval.[/I] Brzy ji nachází jak leží o kus dál, v houštině za Morym a hned se k ní vrhá a zjišťuje, zda už nedodýchala. [I]Počkat, to je ona?! Já myslel, že je to jeden z těch lapků... Herdek, šipka v krku! No tak to je zlý samo o sobě, i bez jedu... A léčivé prostředky jak na potvoru došly... ... ... No dobrá, dobrá! Nedošly! Ale sakra, víte, kolik jsem za ten lektvar dal! A vůbec, ať se vytasí teď s něčím oni! Už jsem kvůli tomu kozelníkovi vyplítval svitek za sto padesát zlatých![/I] Naházím veškerou nalezenou a použitelnou kořist na hromadu, uprostřed cesty a přejdu blíž k elfce, kterou se zatím jali opečovávat ti dva výtečníci.
**************
Tak a já bych prosil upřesnit, co jsme teda vlastně všecko našli.
Miaug_Beleg22. Července 2011 19:41:45
Mory a Riky se nakonec dobelhají k Lískuličce, Riky si k ní klekne a jemně jí vytáhne šipku z krku. Má štěstí, že neměla žádný pořádný hrot. Na dívčině nezvykle bílém krku se objeví kapka rudé krve. To je však vše. Nevydá ani hlásek. Ďáblík ale nahmatá pulz. Srdce jí bije ale velmi, velmi pomalu a tiše. Pohyb jejího hrudníku není málem ani vidět. Když se jí Riky dotkne na tváři, málem se spálí, jakou má horečku. Její tělo s něčím opravdu bojuje. Po bližším ohledání šípu Riky uvidí opravdu očekávaný zářez pro jed. Co ale dělat teď?

Izidor se také přijde podívat ale ještě před tím shromáždí veškerou výbavu, co najde na jedné kopě. Hlavní část hromady tvoří zbraně. Je tu jeden dlouhý meč, dva široký, dva krátké meče, obouruční sekera, ohořelý kyj, halapartna a krátký i dlouhý luk. Pak 4 dýky, 2 stříbrné prstýnky, 3 měděné prstýnky, jeden přívěšek na krk a celkem 17 měďáků. Štít, zbroje a oblečení by se daly také vzít ale nejsou v moc dobrém stavu. Necháte mrtvoly tak, jak byli nebo si kořist rozdělíte? A komu připadne co?

***************************
Žádný z kousků zbraní není nikterak zajímavě vyzdoben ani naopak jakkoli škaredý, zničený. Všechno vypadá jako obyčejně vykované zbraně.
Měděné prsteny nejsou jako předměty ale pro informaci, nákupní cena je 1 stříbrný za kus.
Riky22. Července 2011 20:23:32
Seberu si 2 dýky a jeden stříbrný prsten. Zbytek zatím nechám ležet ladem a přejdu..nebo spíše překulhám se směrem k Lísk. Noha mi ujede a já se nebráním v tom, abych si k ní kleknul. Nebudu se vzpírat vlastnímu tělu..né teď. Pohlédnu na ní a uchopím šipku ve snaze jí co nejopatrněji vyndat. Šipka vyklouzne jak po másle, ale přesto s menším trhutím a bolestným šrámem na mém srdci. Periférním viděním jsem si všim ještě krapet vyděšeného výrazu Moryho po tom, co jsem udělal tomu lapkovi. Kapka krve. Jako inkoustová tečka na papíře. Z fascinujícího pohledu mě vytrhne prcek, který na ní chmatá. Cosi říká, že bych měl zvednout ruku a uhodit ho hřbetem tak silně, že by poodletěl a nevstal. Šahá na Lískuličku. Na můj poklad. [I]Doprdele ale už chlape prober se[/I] a pohladím lísk na tváři. Jenže rukou rychle trhnu zpátky. Co to sakra bylo? Jako když malý chlapec poprvé sáhne na kamna a neví co si má myslet. Pálí to...sáhnout ještě jednou? Třeba to byl jen optický klam. Sáhnu na ní ještě jednou. Tentokráte už opatrněji a ruku na ní i přes pálení chvíli ponechám. Pak jí nechám volně sjet po tváři a pozoruji krvavou stopu, která je po tahu ruky zanechávána. Má vlastní krev. Cítím to. Sálá to z ní. Horko z boje. Obrané mechanismy běží na plné obrátky. Kéž bych jí tak mohl pomoct... Ale ovšem...Sáhnu po té šipce a prohlédnu si jí. [OJ][B]A kurva..[/B][/OJ] a podám šipku Izimu.[OJ][B] Jed... Ne..nene...ty ne! [/B][/OJ] řeknu už směrem k Lísk a mírně s ní zatřesu. Pohlédnu na krvavou kapku na její krku. Můj mozek začne zmatkovat. Srdce tluče jako oživot, kdežto to její nikoliv. [I]Kéžbych to teď mohl změnit. Vyměnit si to...[/I] a pohlédnu na ní. Co teď? Jed...má hlava začne vymýšlet všeljaké plány... Vyberu jeden, který se mi zdál nejlepší. [OJ][B]Promiň...[/B][/OJ] zašeptám a sehnu se k jejímu krku. [OJ][B]Nedovolím aby to vzalo tebe...když už si má smrt vybrat..tak ať jsem to já..ty nikoliv... [/B][/OJ]zašeptám a opatrně se rty dostknu jejího krku. Přejedu na ranku a políbím ji tam. Následně se pokusím vysát jed z rány. Vždy vysaji a vyplivnu to. Pokusím se jí u toho nezabít...
Lískulička22. Července 2011 21:04:17
Vidím, jak moje hra zabrala tak maximálně na mé společníky, což je na jedné straně dobře, protože to bude aspoň vypadat, že taková opravdu jsem, ale bohužel na něj ne, což je zásadní chyba když přihlédneme k tomu, že zrovna na něj to mělo působit. [I]Nesbaštil to, on... není obyčejný člověk...[/I] Slzy mi rázem přestanou téci a ustoupím o krok dozadu, jako opařená a jenom koukám z něho na Rikyho. [I]Maminko, proč to nefunguje?[/I] Zeptám se zoufale, sahajíc po své dýce. Srdce se mi začne klepat jako srdce malého ptáčka. Rychle, zběsile, snažíc se být rychlejší než gepart. [I]Musím se uklidnit.[/I] A jako by to bylo málo, tak ještě srdce popohání adrenalin mými žílami.
Nepostřehnu, co všechno se stane, když v tom najednou ucítím lehkou bolest na mém krku. [EL][B]Ach![/B][/EL] Vydechnu tlumeně elfsky. Popadnu se za krk. [I]Eset! Pomoz mi! Osirisi![/I] Oči mi proletí v sloup a uvnitř těla ucítím rychlý účinek drogy, která využívá mého divokého tempa srdce a dostává se mnohem rychleji do celého mého těla. Najednou se mi zatmí před očima, ztrácím rovnováhu i vědomí a padám... padám hlouběji a hlouběji. Jak mým tělem pulzuje jed, tak se i zvedá teplota mého těla.
Najednou se mi před očima objeví znovu celý příběh mého života. Přichází matka i otec. Oba mě objímají, je to příjemné. Oba miluji. Jsou tak rozdílní, jako noc a den. Pak se všecko mění, všechno dostává krvavou barvu. Vidím moji matku, jak se snaží okrást trpaslíka, ale v tom. [I]NE!!!! Tohle ne!!!![/I] Zakřičí moje podvědomí, když vidím, jak trpaslík ji zabíjí, všechno ve mně se bouří nad tím hnusem. Obraz se rozplyne najednou je přede mnou on, sám. Neví, že jsem tady, neví, že chci pomstít smrt mé matky. Útočím, bodám... on padá k zemi, v mém stehně je dýka. Obraz se zase proměnil, vidím otcovy ruce, jak mě zvedají, bum! Zase změna, znova smrt mé matky, smrt trpaslíka, otcovy ruce! [I]Tak už mě zabij! Eset! Pomoz mi!!!![/I] Křičí to ve mně, neustále bojuji s trpaslíkem, neustále zažívám stejnou bolest, na kterou se snažím již léta zapomenout.
______________________________
Než pojedu do Francie tak posílám dáreček :D
Izidor22. Července 2011 21:12:31
S elfkou to vypadá špatně. Hodně špatně. Šipka do krku naštěstí žádné vážnější zranění nezpůsobila. Horší zpráva je, že někdo si dal tu práci, aby šipku otrávil. [I]Jed? No do prčic. To nám tak chybělo...[/I] Rikytán je z toho na prášky. Nejspíš mu na té holce dost záleží. [I]Herdek, to je jak v nějakém románku...No, akorát to bude bez toho šťastného konce, ve kterým rytíř a paní jeho srdce skončí v milostném obětí a zazvonil konec a pohádky je konec! Teda pokud někdo z nich nemá v kapse nějaký univerzální protijed. Já teda... ano... No jo![/I] Prásknu se do čela. [OJ][B]Sakra! Málem bych na to zapoměl![/B][/OJ] Shodím kabelu ze zad na zem a začnu se v ní zuřivě přehrabovat. Pak se prásknu do čela znovu a sáhnu do kapsy. Vyndám plátýnko, ve kterém přechovávám bylinky a vyndám malou rostlinku, s růžovími kvítky. [I]Elfské jablko pro elfskou Sněhurku? No, snad to nebude účinkovat jako v té pohádce, che che...[/I] Skloním se k barbarovi, poklepu mu na rameno a podám mu rostlinku se slovy: [OJ][B]Zkus tohle. Prý to chrání před otravou, možná to bude účinkovat i jako lék.[/B][/OJ]
Riky22. Července 2011 22:46:45
U toho sání jedu se mi úspěšně vrací připomínky toho, že prakticky umírám. Začínají mě bolet záda z toho sklánění a pracování svalů. Tím pádem i rána na boku. Stehno se také netváří zrovna fajn. Nevnímám to. Vnímám pouze její vůni a kovovou pachuť krve, která mi i přes plivání zůstává v ústech. Izidor...mm..periférním viděním vlastně ani nemohu rozpoznat, co dělá. Zda-li zmatkuje a panikaří, nebo něco hledá. Všechny mé smysly doufají ve druhou možnost. [OJ][B]Aaaah noták Lísk[/B][/OJ] řeknu mírně bolestně (míšená fyzická a psychická bolest) po...hmm...už vlastně ani nevím po kolikátém vyplivnutí. Už mi dochází síly a bolest začíná být větší a větší. Začínám pomalu ale jistě propadat panice. Při poklepání na rameni se otočím ta prudce, že ho málem praštím. Kolem i vevnitř pusy mám spoustu krve. Už ani nevím, čí je...jestli její, moje, míšená...Každopádně to může vyvolávat dost děsivý pohled. Něco mezi maniakem, vrahem, upírem či vlkodlačí bestií. Chvilku koukám na něj, na rostlinu, na něj, pak si rostlinu horlivě převezmu a natočím se zpátky k Lísk. Už už chci něco udělat...když zjistím, že vlastně nevím co. Mozek mi začíná vyvěšovat bílou vlajku. Nejspíše. V panice vyštěknu [OJ][B]a to jí to mám dát jako sežrat, narvat jí to do té rány nebo co?[/B][/OJ] a už už se sesypávám. Vyčerpán. Zrazen vlastním tělem a teď i myslí. Svěsím hlavu. Po chvilce ji opět pozvednu v naději. Malá žárovička nad hlavou. [OJ][B]Zkusim to použít jako..myší...medvědí...aaah..[/B][/OJ] zařvu, jelikož mi docházejí slova a klame mě vlastní paměť. Až příliš zraněn na to, abych nebyl mimo. Rostlinku opatrně přiložím na ranku, kolem které je hromady krve. Od mých úst. [OJ][B]Nemůžu..už..já... Izi...za..vem...mě...zamě..[/B][/OJ] zahuhlám už napůl v mdlobách, vyškrábu se na nohy. Trochu se zamotám, zacouvám, opět si rychle sednu a přepadnu do lehu. Chvíli koukám na nebe než zavřu oči. [OJ][B]Promiň..být...až..moc...vyčerpán.. [/B][/OJ] zahuhlám, než začnu být myšlenkami a bytím mimo realitu.
Izidor22. Července 2011 23:25:51
Barbar, který se předtím pokusil vysát jed z rány [I]Jestli se chceš taky přiotrávit, nic lepšího jsi vymyslet nemohl![/I] se prudce otočí, div nedostanu po čuni. [I]No fuj, ten vypadá! Tak z rytířského románku přecházíme do děsivého hororu, ve kterém se upír zmocnil krásné panny a zakousl se do její labutí šíje... To je ale blbina...[/I] Nicméně nabízenou bylinku přijme, načež ovšem zazmatkuje. Zkrátka a dobře, neví co s ní. [I]A ty si myslíš, že já jo? Já vím jen to, co mi řekla bába kořenářka![/I] Nakonec ji položí elfce na krk. Víc nezvládne. Malátně se zvedne, ustoupí o pár kroků vzad a posadí se. Očividně na tom taky není nejlíp. Nevím, jestli je to z těch jeho zranění, nebo se opravdu přiotrávil, ale očividně není při smyslech. [I]Cože?! Já?! No tak to se s ní můžeš rovnou rozloučit, kamaráde... [/I] Povzdechnu si a pokrčím rameny. [I]Herdek, Mory taky mele z posledního... No tak jo... uvidíme... řekl slepý a šlápl do hov...[/I] Kleknu si tedy k ležící spící elfce, vezmu do ruky rostlinku, utrhnu jeden lístek a přiložím ho na ranku. Zvednu ji a opřu si ji o koleno, do pololehu. Jemně jí pootevřu ústa a vložím dovnitř zbytek kytky. [OJ][B]Hej! Slyšíš mě?! No tak... Sněz to... Sněz to a bude ti líp![/B][/OJ] Mírně ji proplesknu po tvářích a nadzvihnu hlavu. [I]Jestli mi tu chcípne v náručí, tak mě Rikytán zaškrtí... Sakra, jak jen to Beren říkával...[/I][TR][B]Dyž už se něco potentuje, tož já musím bejt u teho![/B][/TR]
Lískulička23. Července 2011 12:41:56
___________________________________
Tj hrozný, jak vy jedete... uh :D
Miaug: Díky moc... :))
Ostatní: Moc nám toho Pj neužeňte, jinak se budu zlobit, protože já si skoro ten Q neužila :(
Mory23. Července 2011 17:16:34
Po chvilce zjistíme, že Lískulčin srdce stále bije, ale velmi slabě. Dost na to, že navíc dostala ukrutnou horečku takže se moje obavy rychle naplní. Ihned Prckovi ukážu, aby od Rikyho a Lískulky odstoupil kousek dál a sám si kleknu z druhé strany vedle její hlavy. Chvilku civím na poblázněného Rikyho, když ho ovšem napadne vysát jed z její rány na krku, musím se rychle otočit, už ten pohled mě trochu děsí. [I][BA]Bude tam mít cucáka jako kdyby to byla nějaká puberťačka.[/BA] Di už taky do prdele, děláš si ze všeho srandu.[/I] Pouze v myšlenkách, pro ostatní tedy nepozorovaně sprdnu Prcka.
Izidor poté začne cosi hledat v batohu a poté v kapse. Když vytáhne nějakou bylinku, trkne mě to taky. [I]Tu žu jsem někde viděl, no kurňa vždyť jí budu taky mít.[/I] Rychle mi v hlavě bleskne celý můj herbář. To už ale Izi přistupuje a podává bylinku Lískulce. [I]No myslim že si to trochu nevystihnul, na tý ráně je jí to fakt k ničemu.[/I] Ještě naplněn ukrutnou bolestí vstanu z pokleku a dojdu těch oněch několik málo bolavých kroků k torně. Z ní rychle vyhrabu poslední flakón s tekutinou.
Poté se vrátím zpět k Lískulce a znovu k ní pokleknu. Otevřu flakónek. [OJ][B]"Musíme jí nějak probudit, jinak je ta rostlina k ničemu, musí to sníst!"[/B][/OJ] Naliju si trochu vody do čistější dlaně a pak jí vodu nakapu na čelo. Přitom jí na něj sáhnu, abych zjistil jak je na tom s tělesnou teplotou. [I]Tak tohle je docela masakr, div se ta voda nevypařila. Nebejt tady Riky tak jí to chrstnu do obličeje že se tejden z šoku nevyspí.[/I]
Prcek se mezitím přesunul k Izidorově hromadě harampádí, kde se začal z vlastní iniciativy hrabat v různých zbraních a dalších pitomostech. [I][BA]Hele jak mi ty prstýnky padnou.[/BA][/I] Instinktivně se otočím na prcka a zamžourám abych viděl detailně, co to tam to malý blbý stvoření vlastně provádí. Prcek si nasadil všechny čtyři zbylé prsteny na prsty a teď se tím pohledem kochá jako nějakej maniak. [I][BA]Hele i ty dýky by se hodili, kdybych jí měl kam dát.[/BA] Prosim tě nech toho. Ještě se budeš tahat s nějakým harampádím. [BA]Jednu si vemu do ruky.[/BA] Já ti říkam že jestli se mě s ní jednou dotkneš, tak ti jí strčim do prdele. [BA]Jo strčim tě jí do ucha až to nebudeš čekat. Viděl si jak sem se vypořádal s tim pitomcem, mával tam mečem jako kokot.[/BA][/I] Znovu na ďáblíka vrhnu pohrdavý pohled a už ho nechám být, ať si dělá co chce.
.............................................
Tak na tebe Izi nezbyde ani prstýnek *3*
Miaug_Beleg23. Července 2011 17:37:43
Riky se jako pravý, i když ne příliš inteligentní, gentleman vrhne k Lískulčině ráně a začne vysávat jed. Možná by to i pomohlo, být to ihned po ráně ale nyní, ve chvíli, kdy Lískulino srdce jed rozpumpovalo po celém těle, to moc nepomáhá. Slabý barbar zoufale zkouší pomoct ale jeho neudržovaný chrup, plný ranek vytvoří most mezi jedem a jeho krevním oběhem. Už jeho pokus o pomoc tomu jasně nasvědčuje. Nakonec, pronese pár slov o vyčerpání a padne vedle Lískulky. Nereagujíce na žádné podněty. A ani Lískuličku se nedaří vzbudit. Nikterak nereaguje na doteky ani na Moryho lázeň. Nevypadá to, že by se ji povedlo jen tak lehce vzbudit.

Pach krve ale přilákal očekávané supy a i lesa se vám zdá, že vás něco sleduje. Slunce sice stále svítí ale krev, ta je silným lákadlem. I Moryho prcek, ověšený bižuterií svlečenou z prstů mrtvých banditů, začíná být hodně nesvůj a dochází mu je ho břitký humor.
Mory23. Července 2011 18:13:50
Můj prvotní nápad jak probudit Lískulku zatím nevychází. Trochu mě to naštve. [I]Aspoň na chvilku, jen to spolknout.[/I] Přistoupím na trochu drastičtější přístup. Znovu si poliju celou dlaň a tentokrát nadzdvihnu spodní část jejího tmavého brnění a studenou, namočenou rukou jí sáhnu na rozpálené břicho. Snažím se přitom vyhnout ostatním partiím, abych nějak nevybouřil Rikyho nebo nenavedl podivné myšlenky ostaních. [EL][B]"No tak se probuď!"[/B][/EL] Pokud ani toto nepomůže, vezmu zbytek vody a naliji to Lískulce přímo na obličej, hlavně ne moc do nosu a do pusy, nechci aby se utopila na souši, popřípadě použiju ruku, abych odklonil stékající vodu. [I]Tohle už musí zabrat. [BA]Hele ne že bych ti do toho tvýho kurírování chtěl kecat, ale v tom lese zaručeně někdo je. Někdo nás pozoruje.[/BA][/I] Ohlídnu se prozměnu dost nervózně na Prcka. [OJ][B]"Nechceš to jít prohledat? Máš novou dýku. Stačí je vystrašit."[/B][/OJ] poptám se Prcka. [I][BA]No ne že bych se bál, ale lepší je se na něco připravit než jim lézt do rány.[/BA] No dobrá, vem si tu dýku a jdi to jenom obhlídnout, když někoho uvidíš ihned se ztrať. [BA]No tak jo, ale dáš mi potom maso, zase mi vyhládlo až mi z toho kručí milan. To musíš slyšet.[/BA][/I] Pohodím hlavou, abych dal Prckovi vědět, že má konečně zmizet a jí to obhlídnout. Tomu se sice moc nechce, ale nakonec vyběhne směr les. [OJ][B]"Ty si tam odsud přišel, kde si se tam vzal? Víš určitě o koho jde, bavil jsi se s nima, můžeš tušit kolik jich tam může být?"[/B][/OJ] zeptám se Izidora.
Izidor23. Července 2011 20:03:44
Elfka stále nereaguje a ke konzumaci rostlinky se mi ji přimět nedaří. [I]Hergot, co teď? Jestli to do ní nedostaneme, tak nevím... [/I] Ani Moryho procedůra se studenou vodou z čutory nezabízá. [OJ][B]Hm... tak teď už nevím. Buď budeme muset počkat, až se sama probere, nebo ji odtáhneme někam do vsi, k nějakému felčarovi.[/B][/OJ] [I]No, myslím, že i na vás dvou by se vyřádil.[/I] Ovšem druhá varianta padá i s barbarem, který znenadání ztrácí vědomí. Elfku bychom do vsi ještě možná dostali, ale Rikytána už těžko. Rozhodně ne s dolámaným Morym. [I]Herdek, to tu budeme asi muset zůstat přes noc... To je teda výhra...[/I] Rozhlédnu se po okolí a hned se mi do duše vkrádá ten známý pocit, že mě někdo sleduje. [I]V mém případě to zpravidla nebývá zrovna kouzelný dědeček...[/I] Čáryfuk vzápětí vyšle ďáblíka, vybaveného dýkou, na průzkum okolí. [I]Hm... tak vlci se nažerou a nás nechají na pokoji? Asi ne. Moc malá porce.[/I] Otázka, kde jsem se tu vlastně vzal a co mám s tou bandou společného, mi není zrovna příjemná. [OJ][B]No co... Zkrátka a dobře jsem šel okolo a v nedaleký hospodě mi jeden chlápek nabídl práci. Ovšem nějak se zapoměl zmínit, že je náčelníkem skupiny lapků, takže asi takhle... V táboře jich bylo asi tak... osm, devět, možná deset...[/B][/OJ][I] Sakra, to je pravda... kolik jich vlastně zdrhlo...[/I] Vstanu, přejdu k hromadě a pohledem spočítám mrtvá těla. Pak sundám ze zad batoh a začnu do něj skládat veškerou zbylou kořist, bez vyjímky, i s botami a zbrojemi, co jsou stále na mrtvolách. [I]Tááák... a teď se napakuju![/I]
Riky23. Července 2011 20:38:41
Mumlání. Spíše cvakání predátorů. Uběhlo pár minut od toho, co se mi zatmělo před očima. Pomalu..velice pomalu otevírám oči. Vidím rozmazaně. Občas dvojmo. Vyšoupu se na lokty. Snažím se zaostřit. Vidina Moryho dotýkajícího se Lísk mě ale opět srazí. Dalších pár minut nicoty, věčné tmy a klapání kostnatých chodidel mé staré známé. Rukou sevřu v dlaních nějakou trávu. Prohrábnu jí. Je jemná. Jemná a nádherná jako vlasy Lísk. Otevřu oči. Když už se mi povede zaostřit a vyškrábat se na lokty, uslyším nemilý zvuk, který rozbubnuje mé ušní bubínky jako bubnování na popravišti. Pozvednu hlavu. Supy. [BA][B]Svině...[/B][/BA] zavrčím nepřítomně směrem k supům a pohlédnu na situaci přede mnou. Lísk je stále v nelítostném boji sama se sebou, Prcek zmizel a...cosi chlupatého se mi přitočilo k nohoum. Loo. Zachovám ledovou tvář a natáhnu k ní ruku. Pohladím jí. Odměnou je mi spokojené vrnění. To mě vrací zpátky do reality. Lísk. Izidorovič si cpe cosi do báglu. [OJ][B]Bezva...mám po dýkách...[/B][/OJ] zavrčím a přetočím se na břicho, z něj na všechny 4 a z nich se pak jaksi dostanu zpátky na nohy. Dobelhám se k báglu. Nejdříve do něj vrátím to co Prcek vyházel a pak vyndám 2 věci. Měch s vodou a kýtu. Mé nervy a svaly možná žádají pauzu, ale žaludek rozhodně ne. Zakousnu se do kýty. Jako bych si v tu chvíli hleděl svého. Chvíli sleduji Moryho počínání a rychle jím kýtu. Cítím, jak kousky masa padají do mého žaludku, kterej se mi odmění psychickou spokojeností. Pak vemu měch, napiji se, ale jen málo a dobelhám se k Morymu a Lísk. Otevřu měch a vyleju to na Lísk. [OJ][B]Prober se! PROBER SE UŽ PROSÍM![/B][/OJ] křiknu na ní u toho a trochu s ní zacloumám. Nevšímám si zvuků kolem. [OJ][B]Jestli se neprobere, jste v háji[/B][/OJ] řeknu jakoby nenápadně a potichu a sáhnu jí na čelo. [OJ][B]Kdo má mapu? Kam je to blíže? Ke starci nebo k vesnici...Dohajzlu notak?! [/B][/OJ] už opět v rozpacích a lehké panice.
Riky23. Července 2011 20:39:03
----> TENTO PŘÍSPĚVEK NELZE EDITOVAT! <----
Miaug_Beleg24. Července 2011 10:14:05
Když všechny pokusy probudit Lískulku selžou a i barbar se ocitne v bezvědomí, dopadne na vás celkem zoufalství. Izidor si alespoň zapakuje všechny zbývající věci, co po mrtvých zůstaly. Když si chce zapakovat i jejich poničené zbroje, uvědomí si ale, že by je nemusel unést. Už váha tolika mečů a dalších zbraní ho hodně táhne k zemi.

Pak se ale probudí Riky, opatrně a pomalu si zabalí svoje věci do báglu. Jednou u toho na pár sekund dokonce omdlí. Jed se stále připomíná. Protože ale jeho milá se stále neprobírá, on propadá stále horšímu a horšímu zoufalství. Pak si vzpomene na alchymistu, který ho sem pozval a uvědomí si, že cesta k němu nazpět by mohla být kratší, než zkoušet štěstí ve vesnici, kam jste měli namířeno. Na to znovu omdlí.

Moryho ďáblík velmi odvážně dojde na kraj lesa a tam ho zastaví hluboké vrčení. Vypadá to, že hlouběji nepůjde ani kdyby měl dostat všechny ďáblice světa. Zní to, jako kdyby tam čekala nějaká šelma. Nebo možná šelem více...

Riky se za chvíli znovu probere na rozdíl od elfky a tak je jasné, že musíte rychle něco udělat. Jinak děvče skončí zle. A nikdo by nechtěl vidět běsnícího Rikyho po její smrti...

*************
Izi pokud chceš všechny ty poničené věci, můžeš. Napsal jsem ti jen takové malé varování. Klidně to zapracuj do dalšího příspěvku :-)
Riky24. Července 2011 10:37:01
Když si balím věci, cosi ve mě škubne. Srdce jako by se zastavilo. Ucítil jsem mrazivý, štiplavý pocit uvnitř mě. Krev mi ztuhla v žilách, svět kolem nabyl barvy duhy a náhle se setměl. Poslední co jsem ucítil byl tupý dopad mého bezvládného těla na zem. Po pár minutách se ale proberu, trochu si se připomenu a pokračuji v mých plánech. Občas si vážně myslím, že mě neskolí jen tak něco. Přesto cítím pálivou bolest v mém krevním oběhu. Nemám rád jedy. Pak už jen pokračuji v mém plánu oživování polomrtvé Lísk...
Pomalu se začínám poddávat horšímu a horšímu stavu zoufalství, jelikož neúspěchy na probrání Lísk úspěšně selhávají a padají jak domino. Minuty se začínají měnit v hodiny. Hodiny paniky a bezmoci. Alespoň pro některé z nás. Většině kolem ale spíše záleží na tom, aby probrali Lísk kvůli nebezpečí, co všechno by ve mě bouchlo v případě její smrti. [OJ][B]Dohajzlu... [/B][/OJ] zavrčím při dalším marném neúspěchu a odplazím se s bolestmi k báglu. Chvilku se tam hrabu. Ostatně, najít tamněco po tom, jak "krásně" jsem to tam naházel dá docela zabrat. Ale nakonec to najdu. Polštářky prstů pohladím bavlněnou deku a následně ji vytáhnu. Po menším zkoumání, jeslti je deka v pořádku zkonstatuji, že je. Dobelhám se k lísk a deku rozbalím těsně vedle ní. Pak Lísk obejdu a položím ji ruku pod kolena a pod hlavu, v duchu si odpočítám do 3 a zvednu jí. S tímhle pohybem se i zároveň posunu dopředu a pokusím se ji jemně položit na deku. Následně se dobelhám zpátky k báglu. Ukořistěný stříbrný prsten si nasadím na prst, jednu dýku za poutko u lýtka a druhou za to druhé poutko. Následně zbytek věcí, válející se kolem, jako by nikomu nepatřili, naházím zpátky do báglu, zavřu jej a hodím si ho na záda. Stejně jako luk s toulcem a řemdich za poutko. Prostě a zkrátka si sbalím své saky paky a vrátím k Lísk. [OJ][B]Vemte jí někdo se mnou...Izidoroviči... [/B][/OJ]řeknu, když vidím, že Mory by to asi neutáhl se svým zraněním. Pravda, já jsem na tom nejspíše hůře. Pořezán jak kus vola a do toho mi v žilách proudí spolu s krví nějaký ten jed, kterej jsem nevyflus pryč. Ale furt mě pohání touha, zbytky vzteku a stále pumpující srdce. Pohání mě to více jak Moryho. [OJ][B]Musíme se vrátit zpátky k tomu alchymistovi...Pomůže jí...snad [/B][/OJ] řeknu a rohy deky dám k sobě, přičemž se mi vytvoří jakýsi držák. Ten chytím a čekám až někdo udělá to samé na druhém konci. Tím vytvoříme jakoby houpací síť a doneseme tak v pohodlí a bezpečí Lísk k alchymistovi....Snad. Případně se občas vystřídám s Morym, kdybych cítil, že jsem na pokraji sil a mé tělo se už nepochybně vrhá ke kytkám na zemi.
Izidor24. Července 2011 14:41:22
[I]Hergot, to kšeft... místo hromady zlata, hromada železa o dvojnásobné váze a poloviční ceně... No, ale lepší něco, než-li nic, že ano.[/I] Hrabivost ve mě opět zvítězila a brzy v mém báglu zmizí veškerá použitelná výzbroj, kterou po sobě zbojníci zanechali. A že toho je! Další na řadě jsou "zbroje" a obuv, teda jestli se tomu tak dá vůbec říkat. [I]No, nevím nevím. Tahleta by se hodila akorát tak na podpal... tahle je proseklá... boty rozšklébené, tady zase prošoupané... ach jo...[/I] Nakonec si ale přecejen vyberu jednu lepší, jakž takž zachovalou zbroj a nějaké ty tři páry použitelných bot. [I]No, žádný poklad to není, ale třeba to někde střelím.[/I] Pokrčím rameny a zkusím batoh zvednout. Teď se ovšem ukazuje druhá výhoda hotových peněz. I když je to nepříliš cenné zboží, váží to více než bedna zlaťáků. [I]Uff ufff to je tíha... A já si vždycky myslel, kolik toho sebou netahám... Ale co, nějak už se s tím do vsi došourám...[/I] To už se však přechodně probral Rikytán, který se očividně rozhodl odtáhnout elfku k nějakému alchymistovi, co nejspíš bydlí nedaleko. [I]No, nevím, jestli by nebylo lepší spíš dotáhnout toho alchymistu sem...[/I] Nicméně rozmlouvat teď barbarovi něco asi nebude nejlepší nápad. [I]A zase to je všecko na mě... ach jo...[/I]
Jeho nápad s dekou sice není špatný, ale vyžadoval by dva zdravé nosiče, což v tuhle chvíli nemáme. Znovu tedy shodím batoh ze zad a vyndám z něj, mimo svých zimních bot [I]Tydle ty jsou dobré opravdu akorát tak pro žebráka...[/I], kožených rukavic a klobouku i lano. Jakmile si nasadím svoji obvyklou garderóbu, přejdu s lanem k elfce. [OJ][B]S dovolením... Tohle bude podle mě lepší...[/B][/OJ] podlveču pod dekou, na které leží lano, zabalím ji do látky a převážu lanem, jako do balíku. Oba konce svážu dohromady, přehodím křížem přes prsa a zvednu jako bandalír, nebo otépku dřeva. [I]Hek... Ještěže je to takové tintítko... Táhnout takhle Rikytána...[/I] [OJ][B]Já jsem připraven. A vemte mi prosimvás někdo moje věci. Zase tolik toho neunesu... Nebo to zkuste nějak zavěsit na to Moryho pometlo! Máš ho ještě nebo ne?[/B][/OJ]
Mory24. Července 2011 18:43:32
Všechny pokusy o to přivést Lískulku k alespoň krátkému vědomí selhávají. Nezbývá než toho zanechat a trochu té vody si ponechat na horší časy. Sednu si vedle jejího těla a zahledím se někam do dáli. [I]Sakra, jak jí probudit? Mám tu jednu rostlinku, ale ta by spíš odpudila medvěda než probudila ženskou z bezvědomí. Jenže zase vypotřebuji vodu a stejně to nezabere.[/I] Nakonec se zvednu na nohy a chvilku jen tak postávám a hledím směrem, kam zmizel Prcek. Nikde ho zatím nevidím. [I][BA]Hele já ti na to pěkně seru, sou tam nějaký šelmy, možná vlci, sice už sem jich za život zmlátil hordu, ale teď, když ste na tom takhle to riskovat nebudu.[/BA] Hm nemá to cenu, vrať se a budeme doufat, že nás nezvětřili.[/I] Za malý okamžik už se Prcek zjeví nedaleko mě. Živý a zdravý.
Riky se začne belhat k Lískulce a po chvilce vytvoří jakési nosítka a s Izidorovým vylepšením mohou nyní Lískulčino tělo přesouvat. [I]Jestli si myslíte, že jsem schopen jí táhnout, tak jste na omylu klucí.[/I] Každopádně nevěším hlavu na špagát, zato dojdu ke svým věcím a všechno svoje nářadíčko si hezky připravím. Hůl zavěsím na poutko místo koštěte a to si vezmu do rukou.
[OJ][B]"Tak Izi dej mi ty věci, pokusim se doletět k tomu chemikovi a tam naše věci necham, Prcek, jak o něm hezky mluvíš nám je pohlídá. Neboj nic ti neukradne, snad."[/B][/OJ] sice se to zrovna nehodí, ale trochu se pousměji. [OJ][B]"Já se budu snažit Dědulu připravit co nejdřív a pokud možno ho dovést co neblíž k vám naproti."[/B][/OJ] Přijdu k Izimu a nasadím si vedle své torny ještě tu jeho, momentálně totálně nacpanou. [I]Ty krávo že musim znát zrovna takový pitomce co vokradou mrtvoly o ošoupaný boty. [BA]Já už ti to říkam jakou dobu, že je to magor a ty si to nenecháš vymluvit.[/BA][/I] Trochu zahekám, když tu tíhu vrhnu na svá záda. [OJ][B]"Riky cestu zná, uvidíme se snad brzy."[/B][/OJ] Pak nesednu na koště a dvěma prsty v puse hvízdnu na Prcka. Ten se ihned teleportuje na moje rameno a pořádně se chytne oblečení. [EL][B]"Drž se."[/B][/EL] Nakonec jim mávnu rukou a odletím na koštěti co nejvyšší možnou rychlostí směrem k tomu bláznivýmu dědovi. Výšku se budu snažit udržovat takovou, abych byl mimo dostřel lučištníkům.
Miaug_Beleg--- > Mory       24. Července 2011 19:12:21
Sebereš Izidoruv batoh,prcka a naskočíš na koště. Vzneseš se nad stromy a maximální rychlostí vyrazíš vstříc alchymistovi. Koště letí jako o závod a tobě vlasy čechrá protivítr. Možná za čtvrt hodiny se dostaneš na dohled od vosnice a tak to sklopíš dolu. Přistaneš u chaty muže, jenž vás najal a rovnou zaklepeš.

Po chvíli šouravých zvuků se otevřou dveře a když tě muž uvidí celého od krve, pořádně se vyděsí. A ještě víc, když tě na chvíli opustí síly a ty mu padneš přímo do náruče. Odtáhne tě na postel a rychle se začne přehrabovat ve svých věcech. Nakonec najde flakónek s jasně rudou tekutinou. Se slovy [OJ][B]Kopni to do sebe a řekni mi, co se u všech ďasů stalo![/B][/OJ] ti nápoj podá a zdá se, jako by se na chvíli choval normálně. Nebo alespoň méně senilně...
Mory24. Července 2011 20:35:49
Jen co slezu z koštěte na konci své cesty, nohy se mi skoro až podlamují. Zaklepu na dveře a úmorná chvíle, kdy musím čekat na otevření od staříka mi přijde nekonečná. Po chvilce se otevřou dveře a nohy už mi nadobro vypoví službu, pokleknu před dědou na kolena a div ho neporazím vlastním tělem. [I]Kurva co se to děje?[/I] Prcek se mi zkutálí z ramene, jelikož takovou reakci nečekal. Prokutálí se dědovi mezi nohama a ten div nenadskočí. Ihned se snažím postavit se znovu sám od sebe na nohy, ale ty mne neposlouchají, koště pohodím ve dveřích, jelikož teď víc potřebuji ruce.
Za chvilku mi děda pomůže na postel. [I]Sakra, celý ti to tady zaseru.[/I] Zatím se nemohu zmoci ani na slovo. Ihned po té, co mne uloží do příjemné polohy, přinese jakýsi flakónek s nějakou tekutinou. Ihned mi dojde, že se jedná o lektvar. Rukou staříka zastavím. [OJ][B]"Nemůžu si to vzít. Já ho prostě nevypiju. Nemáte mast? Nejde to, opravdu to nemůžu vypít."[/B][/OJ] začnu trochu blouznit z další únavy. [OJ][B]"Lapkové, přepadli nás lapkové, byli jich mraky. Přežili jsme jen tak tak."[/B][/OJ] znovu se z hluboka nadýchám. [OJ][B]"Ostatní jdou sem, nesou tu elfku na nosítkách, má v krvi jed ze šipky, barbar je raněn, může za chvíli vykrvácet."[/B][/OJ] zakašlu a vykašlu vedle sebe na podlahu další chuchvalec krve. [OJ][B]"Máte něco na jed? Vezme tu lahvičku Rikymu, támhle je koště, umí lítat, vemte si ďáblíka, pomůže vám, jdou sem po cestě. Vracejí se..."[/B][/OJ] a pomalu upadám do slastného spánku.
..................................
můžete teď odehrát trochu příspěvků mimo mě, jakmile se mě zase bude něco týkat, počkejte.... zítra jsem v práci takže ráno můžete a pak už tu budu zase odpoledne....
dobrou *1*
Miaug_Beleg24. Července 2011 21:27:02
Na cestě:
Po tom, co Mory doslova odletí se Riky s Izidorem rozhodnou Lískuličku zabalit do deky, aby se jim lépe nesla a pomalu vyjdou směrem, odkud přišly. Dívka se táhne těžce a jde to ještě hůř, když Riky každou chvíli upadne na hubu bez chutě vstát. Proto jde cestování opravdu velmi pomalu.

Zpět ve vesnici:
Když Mory ztratí vědomí, stařík se lišácky usměje a se slovy [OJ][B]Neboj se mladíku.[/B][/OJ] Morymu doslova nalije lektvar do pusy a drží mu ústa tak dlouho, dokud se všechen neztratí.[U][OJ][B]Mladej a už odmítá lektvary. Na takové řeči sou dobří senilní dědci a báby kořenářky...ale co s tím koštětem...[/B][/OJ][/U] zamumlá si pro sebe a shodí zbytek věci na podlahu jeho chatky. [U][OJ][B]Jakže se to dělávalo? Už jsem to dlouho neměl v rukou.[/B][/OJ][/U] znovu si zamumlá a pak si na koště sedne a zhluboka se začne soustředit. Koště se pohne pomalu kupředu a najednou sebou trhne že chlap málem spadne na zem. Ještě chvíli se snaží a po chvíli, když vyladí komunikaci s démonem s uspokojením sleze. Zkontroluje zpátky Moryho a naštvaně se ožene po ďáblíkovi, kterej se mu začal prohrabovat baňkami a různými jinými proprietami. [OJ][B]A už ty mrcho, nestrkej ty tvoje mrňavé pracičky kam nepatří. Nenechavče jeden. A pojď, letíme.[/B][/OJ] S těmito slovy vezme svojí brašnu, Moryho přehodí ho přes koště a posadí na něj prcka, kterému se to vůbec nelíbí. Pak pomalu a opatrně vyletí směrem po cestě.

Zpět na cestě:
Po delší době marného snažení jste oba vyčerpaní. Pohly jste se jen málo a Lískulce není o nic líp. Alespoň že jed v těle Rikyho se rozptýlil a barbar je sice unavený a vyčerpaný až na hranici svých možností ale alespoň stále neomdlévá. Ducha oboum pozvedne přílet staříka na koštěti. Ten i s Morym přehozeným přes koště přistane a nechá ho dopadnout na zem. Koukne se na Rikyho, na Líksulku a pak i na Izidora. [OJ][B] Sakra ti vás zřídily. No alespoň bude klid. Tady, chytej.[/B][/OJ] řekne kupodivu normálním hlasem stařec a hodí po Rikym čerstvě vytažený flakónek s jasně rudou tekutinou. [OJ][B]Chlape potřeboval bys jich tak 5 ale víc jak jeden ti nedám. Nejen, že jsou drahé jako svině ale taky by tě mohli zabít. Dej si a pak ti to ztrhnu z odměny. Ale co tahle spící princezna?[/B][/OJ] rychle přiskočí k Lískulce a začne ji prohlížet. Hlavně její obličej, dotýká se její tváře a dokonce jí otevřel oči aby se podíval na její bělmo. Pak se posadil do prachu cesty a zklamaně prohlásil: [OJ][B]Ano ano, tohle je fakt špatný. Vím co to je a jen tak jí neproberete. Můžu udělat lék ale trvalo by to dny a tolik ona nemá. Ti, kdo jí to udělali musí mít protijed. Jinak by takovou věc ani nenosili sebou. Musíte to najít. Já vám jí pohlídám. Ano pohlídám vám ji. Budu ji tu střežit. [/B][/OJ]
Koukne na vás pohledem, říkajícím "Vzbuďte toho pitomého čaroděje a pakujte se pro ten protijed ať vás tu už nevidím"
Izidor24. Července 2011 22:04:40
Tahle cesta je utrpení. Což o to, já bych to s elfkou na zádech ještě vydržel, hlavně když je ta elfka dokonce skoro lehčí, než ta spousta harampádí, co sebou obvykle tahám, ale Rikytán je doslova v posledním tažení. [I]Herdek... tak se začínám bát, že ho asi budu muset táhnout taky... no to by mi tak chybělo...[/I] Ploužíme se už bohové ví, jak dlouho, když se k nám začne přibližovat nějaký neidentifikovatelný létající objekt. [I]No konečně! To musí být Mory, s tím alchymystou![/I] A taky, že je! Elf už na něm sice visí jako hadrový panák, ale i tak je to konečně obrat k dobru. Čapnu si opatrně položím elfku na zem. [I]Áááách... to je úleva...[/I] Po přistání se alchymista hned pouští do práce. Rikytána obdaruje lektvarem a radou, ovšem s elfkou je to horší. [I]No to je teda výhra... Tak my se sem táhneme takovou dobu, aby nás poslal zase nazpátek! A ještě s náma mluví jako s nějakými vandráky![/I] [OJ][B]Tak prrr, drahej pane![/B][/OJ] uhodím na něj, pokud možno zdvořile, ale přísně. [OJ][B]Tak za prvý, nemoh byste z kapsy vytáhnout ještě něco, na tu moji ruku? Za druhý, o jaký odměně to tu mluvíte? A za třetí, dávejte si prosím pozor na ústa. Vím o pár nehostinných celách, ve kterých by se vám příliš nelíbilo![/B][/OJ] [I]Tak uvidíme, jak na něj zapůsobí pan úředník Kondratěnko.[/I]
*****************
Nosič st. 4
Etiketa st. 4
Převleky 24%
Jen tak mimochodem, jak to dopadlo s tou zbrojí a dvěma páry bot?
Riky25. Července 2011 11:04:13
Sednu si na zadek a pozoruju počínání Izidora. Cosi mručím a kouknu kolem. Ano. Už i já uslyším vrčení. Tohle vrčení mi rozhodně není neznámé. Hlavou mi probleskne vražda kamaráda, kterého jsem hodil do jámy a nechal napospas divé zvěři...[OJ][B]Vlci...cítí krev, oběti bitvy...maj hlad...[/B][/OJ] zavrčím nespokojeně. Teď už chápu slova mého otce. Smrt čeká všude. Pobijeme jednu vlnu, přijde druhá. Nekonečné... A já nemám nekonečné boje rád. Dal bych si přestávku. Mory mezitim odletěl na jeho koštěti... [I]co? koště?[/I] zamručím nepochopitelně při konečné registraci koštěte. To už Izidor dává pokyn k přesunu. Kritickým pohledem obdaruji jeho výtvor a s obtížemi vstanu. Noha bolí jako čert. Ale jde o Lísk, takže bez zaváhání se snažím pomáhat Izimu. Jdeme jak třetí den na poušti. Navíc mé překonávání bolesti se mi obrací v neúspěch. Každou chvilkou se mi zúží zorničky a mě se zatmi před očima. Pak když otevřu oči, zjistím že zase ležím na zemi. Bolest je větší a větší. [I]Pro tebe vše...[/I] řeknu si a vstávám..opět.
Po nějaké té době už necítím štiplavou až pálivou bolest uvnitř mého těla. Je po jedu. Ovšem má únava se vyšplhala na Mount Everest. Cítím, že jsem napokraji sil a možnosti. S těžkostí ale zvedám nohy a šlapu dál. Posledních pár kroků už jsem ale nezvlád. Podjela mi levá noha a já jsem opět spadl. Tentokrát už ale opravdu nemám sílu vstát. Tak moc bych chtěl zavřít oči a spát. Spát a spát a spát. Na nic nemyslet. Bezesně spát...[I]ne![/I] řeknu si a pokusím se pohnout prsty. Využiji toho, že ruce mi ještě slouží a ve svých skrýších mají uschovanou nějakou tu sílu na nejhorší časy a zvednu se. Nohy se tváří, jako by mi nepatřili, ale přesto je donutím a stoupnu si. Po pár vyčerpávajících minutách vstávání uvidim naději. Nebo ptáka. Ne..je to naděje. 2 osoby letící na koštěti, přičemž jedna se tváří jako mrtvá. [I]Ted nevím jestli mám doufat, že to není Mory, nebo doufat, že to není stařík, kvůli záchraně Lísk[/I] zamručím. Zaostřím. Mory padá na zem, dýchá a stařík čilý jak rybička jde k nám. A už po mě něco hází. Pokusím se to chytit. Když konečně věc - flakónek sevřu v rukou, ztratím rovnováhu a opět padám. Teď už opravdu nevstanu..
Vyslechnu si instrukce staříka. [I]Co? Zabít? Moment..[/I] [OJ][B]co? Jaký zabití? to mi má pomoct, abych už necítil bolest? Nikdy...? [/B][/OJ] zamručím nechápavě a kouknu na flakónek. A ještě mi to ztrhne z odměny. [OJ][B]Jasně..takže já tady skoro chcípnu kvůli šutru, kusu klacku a kusu železa a ještě mi to ztrhne z platu [/B][/OJ] zavrčím si pro sebe nespokojeně. To už se vrhá k Lísk se slovy spící princezna. [OJ][B]Tak na tu spící princeznu bacha! I na vaše ruce...[/B][/OJ] zavrčím už nahlas tak, aby to stařec slyšel. [OJ][B]To je totiž královské zboží... [/B][/OJ] dodám a nespouštím z něj oči. Jeho verdikt mě... sklame. Nemám rád, když mě něco sklame. Ale v tuhle chvíli je to naše jediná naděje. Už chci něco říct, ale Izi začne první. [OJ][B]Izidoroviči! [/B][/OJ]okřiknu ho a nadechnu se. [OJ][B]Dobré..tady pán je al...tentononcka.. no..a pověřil nás úkolem s jistou odměnou. Máme...máme najít tady v okolí nějaké magické předměty a donést mu je. Jeden je v lese, druhej někde na dně ňáké propasti a třetí..už nevim..Mory a Lísk si to pamatujou....Máme mapu...A když mu to donesem, dostanem prachy. Klid... [/B][/OJ] řeknu Izimu a obrátím se na starce. [OJ][B]Kolik má času? Tábor..někde tady bude tábor... Izi, kde je ten tábor? sakra...[/B][/OJ] řeknu když se mi zase zatmí před očima. Ovšem to už rozdejchám. Kouknu na flakónek s podivně rudou tekutinou. Otevřu ho a přičichnu. Pak pokrčím rameny a vypiji ho. Cítit v puse opět něco jiného než poušť je příjemné a uklidňující. [I]Jestli mě to zabije, tak sem alespoň dal Lísk do dobrých rukou. Jestli ne...[/I] zamručím a čekám na účinky. [OJ][B]Střežit..budete jí střežit jako by ona byla to nejcennější v evašem životě, jasné? [/B][/OJ] zavrčím když je mi lépe. Pokusím se vstát. [OJ][B]Izidoroviči...jde se do tábora...veď nás...[/B][/OJ] prohlásím a přejdu k Morymu. Opatrně s ním zatřesu, když by se neprobral, mírně ho proplesknu a opět s ním zatřesu. Prostě se ho snažím vzbudit. Když se mi to konečně povede, seznámím ho se situací a pomůžu mu vstát. [OJ][B]Izidoroviči...zaveď nás k tomu táboru... [/B][/OJ]
Mory25. Července 2011 16:47:24
Dědula ihned jak odmítnu lektvar udělá velmi nečekanou věc. Zachová se jako by to byl můj doktor a lektvar mi naklopído pusy násilím. Bohužel neseberu tolik síly, abych se bránil, ikdyž se velmi snažím, ale vzhledem k tomu, že mě takovej důchodce dokáže udržet jednou rukou svědčí o tom, v jakém stavu se nacházejí moje síly.
Ihned jak s donucením spolykám lektvar, staroušek povolí a já taky. To je to poslední, co si pamatuji, pak už jen tma. [I][TR]Barák, uprostřed lesa. V ohni místo dřeva hoří vlkodlak. Kolem domu smečka dvaceti vlků. Čarodějnice. Blesky, vlci, pokoj.[/TR][/I]

Pak sebou trhnu a ihned se celé mé tělo orosí studeným potem. Ležím někde na cetsě na hubě a ruce podél těla, div mi do pusy nenatekla nějaká voda. Chvilku malátně šiju hlavou, dostávám několik menších facek. Pak už slyším i nějaký hlas. [I]Riky, to musí být Riky.[BA]Už se probuď, pořád musíš omdlívat, hovno vydržíš.[/BA][/I] Ozve se mi v hlavě hlas Prckův a za malý oakmžik křečovitě otvírám oči, jako bych se probouzel ze zimního spánku. [OJ][B]"Riky? Riky! Nech toho...."[/B][/OJ] okřiknu barbara, aby mě přestal fackovat a šinout mnou jako s nějakým hadrem. Za chvilku klečení už jsem schopný i pozorovat co se kolem mě děje a komunikovat. [OJ][B]"Hej sakra, jak si mě na to koště dostal?"[/B][/OJ] zeptám se spíše řečnickou otázkou. [OJ][B]"Riky, co se děje? Proč chceš do tábora banditů? Izi, nech toho pána, máme s ním pakty, vysvětlí mi někdo co je s Lískulkou?"[/B][/OJ] začnu se vyptávat a přitom se postavím na nohy. Koště leží vedle mých nohou. Kouknu k zemi a natáhnu ruku. Aniž bych se pro něj ohnul se samo vymrští a už ho držím v ruce.
Miaug_Beleg25. Července 2011 17:13:28
Stařík nevěnuje Rikyho řečem pozornost a stejně tak ignoruje i Izidora, kterého nezná. Mumlá si něco pro sebe a pak přiloží Lískulce ucho na hruď a zaposlouchá se do rytmu jejího srdce. [B][OJ]Má pár hodin, spíš míň než víc. Tak sakra co tu ještě děláte? Chcete aby umřela?[/B][/OJ] podívá se velmi nakvašeně na Rikyho. [B][OJ]Vaše problémy si vyříkejte cestou. Tábor asi nebude za rohem. Než ho najdete, potrvá.[/B][/OJ]

Pak Riky vzbudí i Moryho a ten se začne zmateně vyptávat. Jediná suchá poznámka od starce [B][OJ]Co dělá? Chcípá tu![/B][/OJ] ho ale umlčí. Další pohled na vás na všechny znovu říká, že jste tu už sakra moc dlouho. Život Rikyho milované dívky je přeci jen v sázce...

Alespoň že Moryho lektvar postavil na nohy a i Rikymu je mnohem lépe. Izidor na tom celkově není moc zle a navíc jeho mast taky začíná učinkovat. Chtělo by to krátký odpočinek ale na ten prostě není čas.
Riky25. Července 2011 18:30:41
Zranění na zádech, stehně a boku o sobě stále dává vědět. Teď už ale mnohem potišeji. Pochopili, že moje nervy mají menší kocovinu a tak na ně mluví šeptem. Hrají na ně, jako na harfu. Takže je mi podstatně lépe. Naštěstí. Mohl bych děkovat. Mám více síly na záchrany Lísk. Stařec do mě začne hustit nějaké kecy. Přestávají mi dávat smysl. Vše se sebíhá tak rychle a já pomalu ale jistě začínám panikařit. Svět kolem se točí. Cítím a slyším jak napoplach bít své srdce. Chytnu se za spánky, nepomáhá. Jeden řve přes druhého. Otázky a popohánění. Nervy mi bubnují, srdce pumpuje, Lísk jen dále a dále ztrácí své drahocené minuty života. Z dálky slyším hejno hodujících supů. Nevydržím to. [OJ][B]DRŽTE VŠICHNI KURVA HUBU! [/B][/OJ] zařvu mohutným hlasem, až se lesy otřesou a vylétne z nich pár ptáčků jako při výstřelu. Můj mohutný temperament, moje poklička nad hrncem, co naskakovala, moje pomalu tikající bomba - vybuchla. Zvládne ticho. Zavřu oči. Otočím se na Izidora. [OJ][B]Mory, protijed maj ti v táboře a my ho potřebujeme...ona ho potřebuje..Izidoroviči...mohl bys nás do toho tábora zavést, prosím? Na odpočinek bude čas potom...až něčí život nebude viset na vlásku[/B][/OJ] řeknu už relativně klidným hlasem, ale nervy furt pumpují a srdce bije napoplach. Zachovat si ho ledově chladné a nervy v klidu mi prostě teď nějak nejde. Příjmný závan větru. [OJ][B]Musíme sebou hodit... [/B][/OJ] a vyrazím směrem určeným Izidorem. Na cestě se ale na chvíli pozastavím. [OJ][B]Jestli umře... [/B][/OJ] vytáhnu dýku a přejedu si jí po ruce, jemně. Všechny sjedu lehce děsivým pohledem. [OJ][B]Nebude se mi to líbit...[/B][/OJ] a dýku zarazím zpátky do nátepníku. Otočím se a jdu dál Izidorem určenou cestou. Pokusím si uhlidat nervy v klidu.
Izidor25. Července 2011 20:14:06
Alchymista je příjemný jak pr..., Rikytánovi se plantá jazyk i s myšlenkami, Mory se konečně probral a já zjišťuji, že odpovědi na otázky se nedočkám a nejspíš se budu muset účastnit výpravy do tábora přeživších lapků a požadovaný jed budeme muset nalézt v určitém časovém limitu. [I]Bohové... do čeho jsem se to zase připletl... To nemůžu někdy narazit na nějakého tlustého, bohatého pitomce, kterýmu nezáleží na tom, jestli mu čmajznu z kapsy pár set zlaťáků? Ne, já se prostě musím dostat do takovéhle polízanice... herdek...[/I] Malou útěchou je akorát zjištění, že stařík si tu trojku výtečníků najal za účelem nalezení nějakých věciček a dokonce je obdařil i mapou. [I]Hm... Jestli na to potřebuje tři "dobrodruhy", asi to bude něco ceného. A jestli je to něco ceného, určitě za to dobře zaplatí... Hm... Čichám čichám penízky...[/I] Než se však budeme moct vydat na cestu za pokladem, musíme postavit tuhle elfku na nohy. Už jenom kvůli Rikytánovi. [OJ][B]Tak dobrá... Uvidíme, co se dá dělat.[/B][/OJ] Pokrčím rameny a ještě se podívám na obsah svého báglu, visícího na koštěti, které div nerupne. Vezmu si z něj pár vecí, které by se mi mohly hodit, rozuměj Lektvar rudého kříže, Železný spár, Velký vak, Čutoru, Kovové šipky (9 kusů) a Dýku pěšáka. Zbytek nechám viset na koštěti, podívám se přísně na staříka a ukazuje na tornu řeknu přísným hlasem: [OJ][B]Dejte mi taky prosím pozor na tohle moje železářství. Jestli se něco ztratí, dám vás zavřít, až zčernáte![/B][/OJ] [I]Sice nevím jak, ale nějak to udělám.[/I] Pak se otočím na podpatku a rychlým krokem vyrazí po cestě k místu, kde došlo k přepadení. [OJ][B]Hejbněte kostrou, chlapi! Jestli to není banda pitomců, tak se nejspíš budou brzo stěhovat![/B][/OJ] dodám a přejdu do poloklusu.
*********************
Tak co je s tou zbrojí a dvojema botama?
Mory26. Července 2011 07:55:31
...................................
promiň Izi ale mam takovej podivnej pocit, že na koštěti tvoje ani moje věci nejsou, máš tedy k dispozici pouze to, co je nasazené, stejně tak jako já... *3*
Mory26. Července 2011 08:25:32
Po chvilce se dozvídám tu ošklivou pravdu, se kterou bohužel z mojí pozice nemůžu nic udělat. Chvilku zůstanu bezdušně civět na Lískulčino ležící tělo, snad ve snaze něco vymyslet. Jenže hlavou mi neproudí vůbec nic. Přemýšlím asi jen o tom, jak provedeme její záchranu.
Po chvilce mi dojde, že Izidor nakonec v jejich táboře byl, takže cestu i vlastní tábor zná. [I]Stejně by mě zajímalo, co ho táhlo mezi lapky? Kolegyálnost to asi nebude, ten hamižnej parchant se nehodlá s nikym dělit. [BA]Jo je to grázl, kdybych si nevzal ten prsten a dýku, tak by mi to všechno vzal lakomec jeden.[/BA] Nesmíme ztrácet čas.[/I] Riky už začíná být víc než nervózní a to se mi trochu nelíbí. Má na kahánku a ještě se takhle rozčiluje, naopak mě se udělalo velmi dobře a kdybych měl ještě suché a čisté oblečení, dalo by se říci, že jsem celkem v pohodě, ale když vypadám takhle, pořád se cítím podivně nesvůj. [OJ][B]"Jasně, nemáme čas ztrácet čas, jdeme!"[/B][/OJ] Zavelím a ihned nasednu na koště.
Pěšky se mi šlapat nechce, takže vylétnu několik sáhů do výšky, abych mohl obhlédnout naše okolí. Poté zase níž k ostatním. [OJ][B]"Lískulku tu pohlídá, nedělej si starosti, už si pohněte."[/B][/OJ] Následně čekám na Izidora kudy nás povede. Prcek mi po chvilce přistane na rameni a jsem tudíž kompletní. [I]Mít u sebe ještě nějakou zbraň by se hodilo. [BA]Na mojí novou dýku ani nekoukej, ta je moje.[/BA] Blázne stejně s tim neumíš, máš drápy jak vorel a ještě se tu machťáš s nožem. [BA]Hele nezapomeň že sedim na tvym rameni a mam ten nůž v ruce.[/BA] Už sem ti říkal předtim, že jestli se mě tim dotkneš, nedostaneš maso a pudeš pěšky.[/I] Při letu se snažím obhlížet okolí, mohlo by se hodit abychom věděli o možných nepřátelích.
Miaug_Beleg26. Července 2011 13:19:42
Chvíli se ještě dohadujete a ukazujete ramena ale nakonec se vydáte zpět na msto, kde jste svedli před krátkou dobou bitvu s bandity. Už z dálky uvidíte nejen siluety mrtvol ale také další, psům či vlkům podobné siluety sklánějící se nad mrtvolami. A nad hlavami vám krouží ptáci. Nevíte jací, ale můžete celkem přesně hádat. Když vás zavětří, podívají se vašim směrem ale nevzrušují se dál vytrhávají maso z mrtvých těl.

To Mory se vznese nad špičky stromů a sledoval, co se děje. Bohužel, shora viděl pouze cestu a vrcholky stromů. Žádná mítinka v lese ani nic jiného.
******************
Izidor: ty zbroje a bory a stejně jako tvůj bágl odnesl mory, sou moc těžké na tahání sebou. A do inventáře je nedostaneš protože poškozená zbroj není jako předmět ale neboj, vím o nich.
Izidor26. Července 2011 13:41:57
****************
Nevidím tu nikde napsané, že by je někde z toho koštěte vyložil.
Jinak lektvar, spár a šipky jsem měl už předtím v kapse, stejně jako bylinky. *4*
Šlo mi hlavně o to, že nebyly v osobáku. *4*
Izidor26. Července 2011 13:57:07
Cesta ubíhá tentokrát o poznání rychleji. Rikytán už se po konzumaci lektvaru dokáže udržet na nohou, nevláčíme sebou žádnou polomrtvou elfku a Mory si poletuje někde nahoře nad námi, na koštěti. [I]Hm... už by to nemělo být daleko... akorát nevím, jak rychle to najdeme... přecejen, tenhle les vypadá místy úplně stejně... Ale co, prostě zahneme vpravo a nějak už to najdeme! Máme tady vzdušného průzkumníka a přecejen nehledáme zrovna jehlu v kupce sena. Spíš pořádnou železnou tyč a navrch určitě nebudou ti rabiáti zrovna potichu.[/I] Opravdu to dlouho netrvá a dorazíme na bojiště. To už ovšem stihl opanovat někdo jiný. Vlci, vrány, toulaví psi a jiní mrchožrouti. [I]Tak tyhle raději naprovokovat... Hlavně když tu máme barbara, zbroceného krv od hlavy až k patě...[/I] [OJ][B]Klid chlapi, dokud maj co žrát, po nás nepůjdou. Tudy![/B][/OJ] poznamenám jen tak stranou a zabočív vpravo do lesa, směrem, kde tuším tábor lapků. [OJ][B]A snažte se zůstat potichu! Ne, že tam někdo z vás vběhne a začne kolem sebe mávat mečem, jako šílenec![/B][/OJ] [I]I když, jak znám barbary, moc bych se tomu nedivil...[/I]
Riky26. Července 2011 14:32:41
Následuju Izidora. Mory si zatím lítá na koštěti. Začínám být příšerně unavený a vyčerpaný. Rukou si promnu oči a snažím se zůstat při vědomí. Nejvíce ze všeho se teď těším na to, až zachráníme Lísk a já se konečně budu moct prospat. Až zavřu oči a mé tělo vypne. Až se mnou provalí ta božská a nadevšechno cenná úleva. Těsně nad hlavou mi něco proletí a následující závan větru mi prohrábne vlasy. Pomalu vzhlédnu na oblohu. Jsme blízko. Draví ptáci se slétají na velkolepý oběd. Přímo svatební hostinu pro několik dalších snoubenců. Jeden z pokrmů už mají dokonce upečený. Ugrilovaný na kost. A jsme blíže a blíže. Už slyším vrčení a štěkot divokých psů peroucí se o maso a spokojené vrčení hodujících vlků. Hýkání ptactva a hlavně supů, peroucí se o chutné vnitřnosti. Krvavé lázně. Zastavím se a koukám na otevřené divadlo. Úžasné jak si matka příroda dovedla poradit. Pak shlédnu sebe. Jsem celý od krve a špíny ze země. Přešlápnu z nohy na nohu. Izidor zavelí doprava a Mory letecká třída ho následuje. Jdeme udělat i večeři pro divou zvěř. Izidorovič také podotkne něco o šílencích, přičemž mi docvakne že je to spíše urážka myšlená na mě. Bohužel, zatím mu nic provést nemohu, jen on ví, kde je tábor. ALe zapisuji si to a sčítám..
Miaug_Beleg26. Července 2011 15:53:41
*************
Izi: sorry, napsal sem to jen šeptem morymu a uspěšně na to zapomenul...*1* Oki ale, beru to v potaz, protože si to opravdu psal. Pamatuju si na to :-)
Mory27. Července 2011 06:43:49
..............................
sorry kluci teď tu chvilku nebudu, napíšu až zejtra večír, klidně mě přeskočte
Miaug_Beleg28. Července 2011 08:37:16
Izidor sejde z cesty a Riky ho následuje. Ač stromy vypadají pořád stejně, mu se daří držet přibližný směr k místu, odkud před pár hodinami vyšel. Ani nevíte, jak dlouho jdete kdy se před vámi v dáli mezi stromy objeví první náznak osídlení - primitivní chatrč z větví a jiného v lese běžně dostupného materiálu. Když se podíváte více tím směrem, uvidíte jich více, každá originál. Asi si je lapkové stavěli sami. Než se stihnete více rozhlédnout, uslyšíte ďábelské a trochu i šílené zasmání přicházející od tábora.
Riky28. Července 2011 11:46:23
Jednou rukou sáhnu dozadu pro luk a šíp. Trochu syknu když se mi objeví opět ta mírně křečovitá bolest na zádech z těch řezných ran. [I]Ksakru už ale...tohle mě bude ještě nějakou dobu trápit že?..Grrr...[/I] Křupnu si krkem a připravím si šíp. Pořádně se rozhlédnu a jemně se přikrčím. Přeci jen, má hluboká rána na stehně tam furt je a dává to dost jasně najevo. [I]Tohle se mi podepíše na budoucnosti..už to vidim..[/I] zamručím a chvilku přemýšlím a zaposlouchám se do hluku. [OJ][B]Kolik že jich tu je? 10? Izi..Mory..někdo..musíte najít ten protijed..dalších 10 by jsme už asi neudolali...A lísk... Lísk jde vo život [/B][/OJ] zašeptám k těm dvoum po straně. Ďábelský smích se mnou trhne. [OJ][B]Co to bylo?[/B][/OJ] zašeptám s postřehem a rozhlédnu se pořádně. Doplazím se ke křoví, za které se přikrčím tak, že klidně mohu vystřelit i tak, že sem poměrně dost krytý. V žilách mi pumpuje krev zabijáka a já musím potlačovat každičký nerv, abych tam nevběhl jako manikak a nezačal je tam masakrovat...nebo spíše..nezačal být masakrován. Nebo abych teď nenatáhl tětivu a nepustil šíp se proletět vlastní cestou. Trochu si i prohlédnu chatrče. Mírně mi to připomíná domov. Můj kmen. I když...to naše obydlí bylo z mírně pevnějšího materiálu...Po čele mi sjede napětím kapička potu a udělala čistou cestičku přes špínu a krvavé stopy z minulého boje. Tenhle "posed" také nedělá moc příjemné chvilky pro můj bok a stehno. Což záda...záda se smířej..ale ty zbylé dvě? Snad to bude za tu odměnu stát. [I]Navíc...prachy se hoděj. Tuhle sem si vyhlíd ve vobchodě jednu zbroj...A taky helmičku. To teprve budu nahánět strach..hehehe..[/I] zamyslím se a začnu vnímat Izidora...
--------------------------
na to tvoje odepsat něco delšího je něco teda.. *3*
Izidor28. Července 2011 14:01:18
I]No sláva! Už jsem se bál, že jsme zabloudili![/I] Nakonec se nám tábor přecejen podařilo najít a dokonce bez toho, aby si nás všimli. [I]Tak jo, teď už jenom vymyslet nějaký plán... Vrhnout se na ně jen tak by nás dostalo leda tak do hrobu... [/I] [OJ][B]Tiše chlapi![/B][/OJ] zavelím šeptem, načež se ozve bujarý smích zbojníků. [I]Ti tam snad něco oslavují... Hm... zvláštní, ale může se to docela hodit...[/I] Na Rikytánovu otázku odpovím neurčitě. [OJ][B]Nejsem si jist. Původně jich bylo tak kolem deseti... Teď jich tam bude tak nanejvýš pět, možná šest...[/B][/OJ] [I]Někteří jsou možná zranění, ale i tak je to na nás pořád moc velká síla... Barbar by další podobnou bitevní vřavu asi jen těžko přežil...[/I]Gesty naznačím Morymu, který zatím sleduje vše z výšky, aby slítnul dolů k nám. Pak pokynu oběma, aby mě následovali a ustoupím tak deset metrů zpátky, směr hluboký les. Dřepnu si a počkám, až se kolem mě shromáždí do kruhu.[OJ][B]Tak jo, tady je plán.[/B][/OJ] Pravidí vytasím stříbrnou dýku a začnu jí čmárat do jehličí. [OJ][B]Tohle je tábor...[/B][/OJ] nakreslím kruh [OJ][B]a tady jsme my...[/B][/OJ] křížek na dolním okraji kruhu, zhruba na šesté hodině [OJ][B]Zkusíme je vzít ze tří stran najednou. Mory, ty se zkus dostat někam sem,[/B][/OJ] křížek na desáté hodině [OJ][B]Najdi si nějaké místo, odkud budeš mít dobrý výhled a čekej. Až tam budeš, pošleš toho svého čertíka za mnou, někam sem.[/B][/OJ] křížek na třetí hodině [OJ][B]Jakmile budu připraven, pošlu čertíka za Rikytánem, který zůstane tady. Až budeme připraveni, zaútočí jako první a my po něm. Nejdřív střelné zbraně. Zkuste si je držet dál od těla. S trochou štěstí jich pár vyřídíme, než se vzpamatují. Mory, jestli máš v rukávu nějaký trik, tak je zkus pokropit, dokud budou v chumlu. Pokud možno, něčím, co z ncih nenadělá hromádku rosolu! Tu flašku s protijedem musíme získat celou! Nějaké otázky? Ne? Tak jo. Na místa![/B][/OJ] [I]No, snad to vyjde...[/I] Zvednu se a zamířím určeným směrem, tedy vpravo, obloukem okolo tábora.[OJ][B] A hodně štěstí![/B][/OJ] dodám ještě na závěr. Pak už se snažím pokračovat co nejtišeji, nejopatrněji, ale přecejen dostatečně rychle. Koneckonců, nemáme na to celej den. Na poslední chvíli se ještě otočí směrem k barbarovi, který se v tom mém výkladu očividně trochu ztratil a kývnutím hlavy mu naznačím, že to nakonec přecejen pochopil správně.
*****************
Schování se ve stínu: 44%
Tichý pohyb: 22%
Orientace ve tmě, stupeň 3 (Jen tak pro jistotu)
Riky28. Července 2011 14:14:56
Chvilku zírám a absolutně nechápu. Můj mozek to prostě nepobírá..křížky, kolečka...jde mi z toho hlava kolem. Vypadá to spíše jako křížovka...nebo křížová výprava. [OJ][B]Jasně..takže...až se u mě Prcek objeví, tak mám jít a někoho sejmout? Lukem? [/B][/OJ]zeptám se jestli jsem dobře pochopil. Počkám na Iziho odpověď a pak už jen sleduji, jak všichni mizí. Promnu si ruku, stehno a rameno. Trochu si s ramenem zakroužím, abych se protáh. Protáhnu svaly, procvičím klouby, aby mé nabíjení šlo rychle od ruky. Zkusmo si zamířím dopředu a pak povolím (nepouštím, jen to zase skloním). [I]Fajn..to by šlo[/I] řeknu si a nahodím kápi. Přesunu se blíže, tam jak jsme byli předtím, abych měl lepší výhled a byl blíže celé té hře. Přitom přemýšlím, kde asi budou mít ukrytý ten protijed. Prokřupu zápestí a připravím se. Čekám, až se vedle mě objeví ďáblík. Napětí je, že by se dalo krájet. Ještě že ti bastardi neví, co je během minuty potká. Ještě ji nevidí. Neslyší, jak kolem nich klape. Stará známá. Chodí kolem nich a prohlíží si je. Sem tam se koukne na svůj černý seznam s krví napsanými jmény a jen tiše pokýve hlavou. Poté si sedne na pařez či nejbližší kámen a začne si brousit svou kosu. Půjde to rychle...když se nebudete moc bránit, nebude vás to ani tak moc bolet hoši. [I]Peklo není zlé... To jsou jen ty bytosi uvnitř..Nebojím se smrti, jen nechci být přitom, až si pro mě přijde...Thore...věrného služebníka ochraňuj[/I] řeknu si potichu v hlavě a soustředím se na Izidorův plán. [I]Jestli ti tohle nevyjde...přísahám, že tě zabiju...[/I] zavrčí mé Já ještě a pak už nastává plné soustředění...
Miaug_Beleg28. Července 2011 14:28:25
************
Izi budeš ještě něco psát?
Odpověď na Rikyho otázku nebo tak něco

a s Moryho podporou nepočítejte, dělá letecký průzkum i s ďáblíkem...
Riky28. Července 2011 14:30:01
----------------------------
ty umíš zkazit hezké plány *3*
Izi: takže jak dáme signál? Prozvoníš mě? *3*
Miaug_Beleg28. Července 2011 14:58:08
***********
Rušit nemusíte, jen je trochu upravte. :-)
Miaug_Beleg28. Července 2011 15:15:55
Pomalu se ze dvou stran blížíte k táboru. Našlapujete a dýcháte tak plytce jak to jen jde. Každý výdech vám přijde jako ten nejhlasitější koncert vašeho těla. Blíží te se ale nikde nikdo. Další smích. Bláznivý a ďábelský. Na pár sekund vás zachvátí panika ale po chvíli pokračujete kupředu. Dalších pár kroků. Ticho. Najednou se ozve pološílený hlas a vy znovu ztrnete: [B][OJ]Čekám tu na vás. Kde jste tak dlouho?[/B][/OJ] Něco vám ten hlas připomíná a vy si nemůžete vzpomenout co. Až po chvíli ticha vás napadne vyměnit šílený tón za sebevědomý. Vše do sebe klapne. Jediná osoba, která defakto nebojovala. Šéf banditů. Už ho i vidíte. Oba. Sedí uprostřed jejich vesničky. Vedle ohniště a vykopané díry. Kolem něj je hromádka zlatých rozházených po okolí. Taky nějaké stříbrné a kopa měděných. Také jeho meč a pár dalších věcí, mezi nimi je i několik flakónků, nekteré plné a jiné ne. Nejdivnější na tom všem ale není to, na jaké hromádce sedí ale jeho pohled. Oči mu temně žlutě žhnou. Vlasy vůbec nemá. Stejně tak ani žádné vousy. A na sobě má pouze zbroj, oděnou na náhém těle. Jeho svaly jsou impozantní. Sedí úplně bez hnutí.[B][OJ]Co to tedy bude? Co chcete? Přišli jste si pro smrt?[/B][/OJ] Poví vám úplně infantilní hlas bez jakékoli známky normality. Vypadá jako časovaná bomba. Ale co ty oči?
Mory28. Července 2011 17:12:06
Létám nad korunami stromů, snažím se obhlížet nejbližší okolí a také stále udržuji na svých očích a uších Rikyho a Izidorovu pozici, abych měl trochu přehled o tom, kde zrovna jsou.
Po chvilce bloudění lesem se oba zastaví a začnou na něčem domlouvat. [I]Jistě už jsme na místě.[/I] Z výšky zahlédnu jeden, dva obrysy nějakých chatrčí a tak ihned usoudím, že jsme asi na místě. [I]No tak to jsme tu rychle, ještě najít ten jed, snad mají tam dole plán. [BA]Hele slyšel si to? Někdo tam divně mluví, vypadá to na toho jejich šéfíka, co nás chtěl obrat o peníze.[/BA] Hele to máš asi pravdu, zjistíme, kde tak může bejt.[/I] Rychle sletím o něco níže, přímo nad špičky stromů a u jednoho nižšího se zastavím.
Zaposlouchám se do cizí řeči. [I]Podle mě je tam jenom jeden, ale můžeme si být jistí? Každopádně ho musíme překvapit, vylákat a snad se ti dva postarají o zbytek. [BA]Počkej já mu ukážu, kde má kanec píču.[/BA][/I] Ještě chvilku počkám a rozhlédnu se. Ujistím se, kde se nachází Izidor s Rikym a ten maník. [I]Je jasné, že už o nich ví a jenom blbec by jim byl otočenej zády. [/I] Nasměruji tudíž koště někam do míst, kde není takový porost, ale jistě za jeho záda. [I]Hned jak slítnem dolů, zkusim upoutat jeho pozornost a ty se na něj vrhneš, dávej bacha, jestli budou ti dva střílet, musíš bejt na zemi, aby tě nesejmuli. [BA]Jasný, to není problém, já mu ukážu. S náma si nebude hrát zmrd jeden.[/BA]Tak jdeme na to...[/I]

Podle hustoty porostu začnu střemhlav klesat do výše několika málo sáhů, ihned jak uvidím zdroj té podivné řeči, které nepatřila ani Izidorovi ani Rikymu, snažím se svým letem upoutat pozornost, proletím mu někde nad hlavou, ale tak, aby mě nemohl seknout mečem. Pak podle situace a hustoty porostu zaletím někam mezi větve.
Riky28. Července 2011 17:38:20
[I]Sem barbar..proč sem sakra barbar? Dýchám nahlas a dupu...Do toho má zbroj také není nejpotiššejší..sakra..doháje[/I] naříkám si, když se mi zrovna moc tichý pohyb nedaří. Koutkem oka spatřím Moryho poletovat kolem. Další smích udeří do mé hlavy jako do zvonu. Připadám si, že mám kocovinu, jelikož mě z toho burácivého smíchu začíná bolet hlava. A navíc, ten ďábelský smích je poměrně nakažlivý, takže se snažím držet, abych se taky nezačal smát. Najednou onen hlas promluví. [I]Já to nebyl. Já nás neprozradil![/I] začnu mírně panikařit a poslouchám. [I]Cože?[/I] řeknu s velmi nechápavým výrazem. Vzhledem že Mory si nad ním poletuje a osoba je tam sama tak vylezu, šíp namířený na něj. Trochu si ho prohlédnu a zaposlouchám se do hlasu. Párkrát si ho přehraji v hlavě. Pak mi to dojde. Kupodivu zachovávám ledový klid. Normálně bych byl asi vzteky bez sebe a pokusil se ho zabít. Teď ale né. Začínám se dávat do kupy. Je zoufalý. Prohlédnu si okolí. Pár z těch zlaťáků by se asi šiklo ale i tak...teď jde o něco důležitějšího. Když to tak zkoumám, nelze si nevšimnout jeho těla... Skutěčně impozantní kousek. A pak...ty oči. Lehce uhranující pohled. Zahledím se do nich. [OJ][B]Pro smrt? Ne.. my jsme přišli se smrtí bojovat! Někde tu máš protijed, že? My ho chcem. Necháme tě napokoji..prozatím.. chcem jen ten pitomý protijed. Napáchal si až dost škody. Vlastně jsi kvůli pár zlaťákům přišel o všechny! O všechny tvé..přátelé, blízké či prostě jen přisluhovače.. O tvou smečku..že? A jestli jsi nějaká pekelná zrůda, jako například vlkodlak nebo jiná havěť, tak nám to řekni hned, ať to máme z krku, zbalíme protijed a pudem...nebo taky sbalíme protijed a tvou hlavu navrh...Vyber si... A bejt tebou..sebou hodim[/B][/OJ] zavrčím poměrně v klidu a čekám na reakce, luk stále napnutý, stejně jako mé svaly i mé nervy. Nezpouštím ho z očí. Nebo spíše jeho oči nespouštím z mého zorného pole. Ty oči už jsem někdy někde viděl a nebylo to jen na bitevním poli před pár minutama. Nebo snad hodinama? Umm..už ztrácím pojem o čase, utíkajícím kolem nás. On..je tak zničený. Zoufalý zmagořelý hlas. Ztratil vše co se dalo, až na to zlato, na kterém sedí. Něco mi v hlavě tiká. Možná to je ta časovaná bomba, co sedí v zoufalství před námy tak jak jí bůh stvořil a místo listu má brnění.
Izidor28. Července 2011 18:56:21
[I]Fakt tipický... Tolik se snažím vymyslet skvělý, bezchybný plán na likvidaci půl tuctu lapků na nakonec to dopadne takhle...[/I] Mozek, nyní již pobité, bandy lapků, nás již čeká a nejspší už o nás věděl. Co je ovšem horší, něco málo mi na něm nesedí... No, něco málo... [I]Sakra, tohle se mi přestává líbit... Ten vypadá, jako kdyby ho posedl démon... Herdek, tady něco neštimuje... Chlápek se tváří jako polobůh a přitom nás klidně nechal, abysme pomlátili ty jeho pohůnky... Navrch, kdyby byl tam mocný, jak se tváří, asi těžko by se živil jako lapka... Kurňa to je penízků... che, sedí na nich, na hromadě jako nějakej drak... drak... Ne! to je přece blbost! Ne, opravdu totální blbost! I když... jeden nikdy neví...[/I] raději se chopím kuše (levá ruka) a tasím i krátký, stříbrný meč. [I]Kurňa, ale vypadá vůbec nějak divně... vlasy a vousy jsou v tahu... šaty skoro taky... Herdek, to je zase průser... [/I][OJ][B]A co ty seš sakra zač? Vypadáš, jakobys zorvna prošel ohněm.[/B][/OJ]
**************
Sakra, PJi, jestli je to fakt drak, tak si mě nepřej!
Miaug_Beleg28. Července 2011 20:28:44
Pomalu se přibližujete a i Mory sletí níže a jeho drobek se přenese dolu k Rikymu a drze na ně koukne. Nic z toho ale s Vůdcem lapků ani nehnulo. Nehnutě sedí, oči otevřené před sebe. Stále tak hypnotizujíce žhnou. Lákají. Riky pronese svůj proslov a i Izidor si poví svoje. Chvíli je ticho. Zdá se, že se ani lísteček nehne. Je to až nepříjemné, jak dlouho to trvá. Vysychá vám v ústech a napjatě sledujete nehybnou siluetu. Ta sedí a sedí. Najednou znenadání muž něco sebere, zatne pěsti, zvedne se vítr a on se jakoby magicky postaví. Vypadá to jako kdyby ho něco prostě zvedlo. Vše se zase utiší a on znovu nehybně stojí. Oči záříce jako dva drahokamy. [OJ][B]Tak protijed. Tenhle protijed? V téhle křehké flaštičce? Ten vy chcete?[/B][/OJ] ukáže na flakónek v jeho ruce. Hlas nezní o nic lépe a méně zlověstně či šíleně než před chvílí. [OJ][B]Co za něj?[/B][/OJ] tentokrát se tón změnil. Sice stále trochu šílený ale také úlisný. Připomíná obchodníka, co se chystá vyjednávat o obchodu svého života. Nehýbe se. Ruka s lektvarem je stále napřažená ve stejné póze jako když vám lektvar ukázal.
Izidor28. Července 2011 21:48:48
[I]Sakra to je vedro... Jak uprostřed července, někde v poušti... Tohle se mi nelíbí... [/I] Chlápek začně předvádět opravdu zajímavé triky. Nejdřív se nějakým způsobem, za silného větru, vznese a pak nám ukáže lahvičku s protijedem, kterou od něj vyžaduje Rikytán. [I]Tady něco smrdí. A řekl bych, že sírou... Ten to říká, jako kdyby za to chtěl něčí duši, nebo aspoň ruku, nohu a oko. Sakra, ale jestli uděláme něco, co se mu nebude moc líbit, může tu lahvičku rozmáčknout v ruce a s elfkou je konec. Sakra, takže nezbývá, než hrát tu jeho hru, dokud se nedostaneme do výhodnější pozice.[/I] [OJ][B]A co bys tak chtěl, ty přerostlý ještěre?[/B][/OJ][I] Tak a teď bude jasno. Jestli je to drak, tak ho to rozhodně nasere. No, nebyl by to sice zorvna nejlepší vývoj událostí, ale co nadělám.[/I], zeptám se ho medovým hlasem a pořádně si ho prohlédnu, zda jsem něco důležitého nepřehlédl. Například, jestli to není jenom iluze, nebo nějaký trik. Také prozatimně skloním zbraně a popojdu o pár kroků vpřed, ale zárověň vpravo, abych zvětšil vzdálenost mezi mnou a barbarem.
Riky28. Července 2011 22:12:21
Po tom, co se chlápek zvedne si jen zostřím smysli. Pozoruji lahvičku v jeho ruce. Je tak křehká..stejně jako Lísk. Ano. To co teď ten chlápek drží v ruce... je to malá křehká lahvička, nebo snad malé, pomalu a těžce bijící srdíčko křehké stejně jako elfka či lahvička sama. Mám jeden plán. Ale až moc riskantní. To už zareaguje Izidor. Vzhledem k tomu, že stojí blízko mě, málem šíp vypustím. Tak moc jsem se soustředil na oči až se mnou prostě Izidorům hlas cuknul. Sundám si kápi a pohlédnu na Izidora s pozvednutým obočím. [OJ][B]Přerostlej ještěre? [/B][/OJ] a svou pozornost opět obrátím k chlápkovi a pozorně si ho prohlédnu. [I]Nezdá se, že by měl na sobě šupiny. Možná tak kůži, pár chlupů, zbroj a v mozku piliny...[/I] zamručím a luk svěsím. Sehnu se a čapnu prcka. [OJ][B]Válečná porada! [/B][/OJ] zavelim a druhou rukou čapnu Izidora. Oba dva si odtáhnu dozadu tak, aby nás ten chlápek neslyšel, se syknutím se přikrčím a řeknu. [OJ][B]Nic mu dávat nehodláme, jasné... Takže..Izidore, já vystřelím šíp, namířený na jeho ruku, ve které drží lahvičku. Prcku, ihned jak vystřelim se teleportuješ k němu, na jeho ruku nebo někam a lahvičku mu sebereš a ihned se telneš pryč. Izidore...jakmile vystřelím do ruky ty vystřelíš přímo do jeho hlavy jasné? [/B][/OJ]zašeptám plán, s obtížemi vstanu a jdu zpátky. Počkám až se všichni postaví na svá místa a opět na něj namířím luk. Tentokráte se pekelně soustředím a zaměřím na jeho ruku, spíše někam na předloktí.
Izidor28. Července 2011 22:32:05
Rikytán začíná být dost nervózní a očividně v něm přímo vaří jeho barbarská krev. nejenže nesklonil luk, ale dokonce to vypadá, že by mu nejraději poslal šíp mezi oči. [I]No jasně! Provokuj! Až nás roztrhá na cucky, tak ti možná dojde, cos udělal za blbinu![/I] Ale aspoň má tolik rozumu, aby se předtím podělil o své plány, ať už jsou jakkoliv přitroublé. Odtáhne mne kousek stranou, kde tentokrát převezme roli velitele on. [I]Při bozích, to je pitomec... Kdybychom ho mohli sundat šípem, či dvěma, tak by si s náma takhle nehrál! A jestli je to opravdu drak... Při bozích![/I] Když se pak barbar otáčí, aby převedl slova v činy, chytnu ho za paži zase já. [OJ][B]Tak poslouchej, ty blázne! Tohle není člověk, co před náma stojí! Nebo možná ano, ale v každém případě je to někdo, kdo tě roznese v zubech během minuty! A klidně bych vsadil svoje boty na to, že je to velkej, šupinatej, křídlatej plaz, co plive oheň! Chápeš?! Tak a teď sakra odlož ten luk a nech mluvit mě! A jestli ti to nestačí, tak si uvědom, že mu stačí zatnout dlaň a protijed je v háji! Jasný![/B][/OJ] napjatě očekávám barbarovu reakci.
Riky29. Července 2011 11:12:08
Ve vstávání mě zarazí Izidor. [I]Čekal jsem odpor..[/I] a poslouchám. Ihned 4 slovo mě naštve. [OJ][B]Blázne? mě budeš nazývat bláznem?[/B][/OJ] a ihned po něm skočím s vytaženou dýkou. Jednu ruku mu dám na hrudník, čímž ho tlačím k zemi a druhou s nožem přitisknu na krk. [OJ][B]To myslíš že je to...velkej okřídlenej, oheň plivající plaz jen kvůli té hromádce zlata? Blázne? Sou to banditi! Tohle si nakradli...Mě se opovaž nazývat bláznem... Dám ti 5 minut na kecy, pak jednám... Bejt to drak tak všechny svoje kumpány už sežere! [/B][/OJ]křiknu na něj potichu (takej ten zvýrazněný tón ale zároveň potichu) a pak z něj slezu. Dýku zastrčím zpátky do nátepníku a vstanu. Na Prcka jen kývnu, aby kdyžtak sledoval a stoupnu si zpátky. [OJ][B]Tak žvaň... [/B][/OJ]zavrčím na Izidora tak na..Toho magora stojícího před námy. [I]Drak..Drak...bože...já ho zabiju. Oba. Každou chvílí...[/I] zamručím a pro jistotu stejnak namířím na toho týpka před náma. [I]Dávám jim 5minut...pak jednám. I když nemám moc pojednání o čase, pokusim se to nějak odhadnout..stejně voba skončej pod drnem...[/I] zamručím si nespokojeně a soustředím se.
Izidor29. Července 2011 13:33:30
[I]Kurňa![/I] Hned po první větě, zahrnující i slovo "blázen," které se barbarovi očividně moc nelíbí, skončím na zádech, Rikytánem na hrudi a nožem na krku. [I]To je ale cvok! Ještěže ho znám jenom od vidění! Člověk mu zachrání život, podá mu pomocnou ruku při zachraňování té jeho sněhurky a co z toho má? Je o hlavu kratší![/I] Když mě konečně s vrčením pustí a já se můžu postavit, obořím se na něj zase já. [OJ][B]Tak hele, chlápek má žluté oči, přímo před náma tady levituje, někam se mu ztratily vlasy a vousy a tobě to vůbec nepřijde divný?! I kdyby to nebyl drak, pořád má protijed v hrsti! Když ho nerozmáčkne, pořád může spadnout na zem a rozfláknout se o kámen! Tak drž chvíli hubu a čekej![/B][/OJ] [I]Bohové... jestli po nás bude chtít výměnou duši, s radostí mu Rikytána předhodím! A Moryho hned pak, aby mě náhodou nepráskl![/I] No, hlavní je, že se konečně můžeme vrátit k vyjednávání. Zopakuji hlavounovi svou otázku, úplně stejným tónem jako předtím. [OJ][B]A co bys tak za ten protijed chtěl, ty přerostlej ještěre?[/B][/OJ]
Mory29. Července 2011 17:19:20
Vylítnu o něco výše, nad hlavu toho poloblázna a z výšky sleduji jeho chování. Zprvu se mi to nezdá nijak zvláštní, snad kvůli tomu z jakého pohledu na něj civím, ale za chvíli mi dojde, že to asi nebude obyčejný válečník a jeho pohyby musejí být doprovázeny nějakou magií. [I]Hej to se mi nějak nezdá... Mam podivnej pocit. [BA]Hej ten magor Izidor si myslí, že je to drak, to je fakt idiot.[/BA] No ty vole, ale bacha na to... Může to bejt kdokoli, nesmíš ho podcenit.[/I] Začnu v myšlenkách rozmlouvat s Prckem a po chvilce usoudím, že na tomto místě toho příliž nezmůžu. Začnu se prodírat pomalu mezi větvemi stromů, někam mírně za jeho záda. [I][BA]Hej ti magoři se začali prát, Riky se nasral a vrhnul se po Izim...[/BA] Ty blázni pitomý. [BA]Celkem pokoukáníčko, škoda že už toho nechali.[/BA][/I] Prcek na Iziho a Rikyho chování civí se založenýma pacičkama jako by si měl kaýdou chvilku zaklepat na čelo. [I] Hele dávej pozor, co dělají, já slítnu dolů a zjistíme, co má ten blázen za lubem. Zatim nic nedělej a Rikyho plány nech na jindy. [BA]No jasný, nejsem žádnej akrobat abych tu chytal letící baňku s protijedem.[/BA][/I] jakmile se ocitnu několik sáhů za chlapíkovými zády, přistanu na zemi a koště nechám stát vedle sebe. (levitace) Z nátepníku vytáhnu ebenovou hůlku a zatím ji nenápadně schovám za záda, respaktive za stehno, abych nebyl tak nápadný. Sleduji, co oba blázni provádějí, zatím to vypadá, že se Izi snaží vyjednávat, nebudu mu v tom bránit.
Miaug_Beleg30. Července 2011 15:43:32
Muž stojí a nehnutě pozoruje hádku Rikyho s Izidorem stejně jako Moryho na koštěti. Stále bez hnutí. Izidor se ho zeptá, co by si představoval za protijed. On se zasměje a zadívá se na něj.
[OJ][B]Princeznu a půl království k tomu. Co jinýho jako drak můžu chtít?[/B][/OJ] další zasmání, při kterém tuhne krev v žilách. Hlas má pořád pološílený jen tentokrát se sarkastickým podtextem. Viditelně si věří. Ukáže dozadu na Moryho: [OJ][B]Hodně se mi líbí to koště. A nebo ne, překvapte mě. Jsem zvědavý, s čím vyjdete. Takový pěkný protijed.[/B][/OJ] sevře flakónek v ruce a ten vám zmizí. Zdá se, že sebemenším tlakem by ho mohl rozdrtit.
Izidor30. Července 2011 16:33:55
[I]Pán je vtipálek. Ale aspoň to není drak. Ten by při slovu "ještěr" přímo soptil. Ale pořád lepší vtipálek, než surovec či blbec. Tak jo... Co bych mu tak mohl nabídnout výměnou... Peníze ne... Nějakou zbraň, to taky ne... Hm... možná... Jo, možná ty moje svitky... Ne! Jsou drahý a za ten protijed nestojí! Takovej blbej obchod neberu! Dál... Hm... Rikyho a Moryho hlavu! No, to by možná šlo, teda kdyby se mi podařilo jim je setnout, což se asi nepovede... Ále co, stejně to byl blbej nápad... Hm... Tak co dál... Možná nějaký... Jo! To je ono! A když už nic tak tím nic neztratím! Cha! Tohle bude kšeft století![/I] Lišácky se usměji, poškrábu se na bradě pronesu: [OJ][B]Tak ty chceš abychom tě překvapili? No dobrá... Něco bych tu možná měl... Ale musel bys něco přihodit. Nejlépe tak tu hromádku zlata, stříbra a drahého kamení, co na ní stojíš. Pak by to bylo docela fér.[/B][/OJ][I] A já z té námahy budu alespoň něco mít.[/I] Natočím se k šéfíčkovi levým bokem a pomalu popojdu kousek dál, od Rikytána, aniž bych změnil svou vzdálenost od hlavouna. Po chvíli mlčení pak promluvím tajuplným hlasem. [OJ][B]Nabízím ti... tajemství. Tajemství nesmrtelnosti![/B][/OJ][I] A pozor! To myslím naprosto vážně![/I] No a taky, že se vážně tvářím. Vážně a tajuplně.
Mory30. Července 2011 17:54:41
Stále připraven na místě, bránit sám sebe jakýmkoli způsobem. Koště stále levituje vedle mé ruky a jsem kdykoli připraven nasednout a letět kam se mi jen zachce. Izidor na druhé straně začíná rozmlouvat o té lahvičce a jak vidno, ten pitomec, co jí drží v ruce za ní chce něco velmi cenného.
Ovšem když se zmíní o mém koštěti, můj pohled se změní z neutrálního na mírně naštvaný výraz. [EL][B]"Políbit prdel bys zasloužil."[/B][/EL] zabručim si pro sebe. [I]Blázen, taky by mohl chtít naše duše a ještě by mu to mohlo být málo. Je to jen pitomá lahvička, Riky by mu měl nabídnout život a ne nějaké speciální dárečky. [BA]Chceš něco říct? Riky je pochcanej strachy, klepe se jak osyka, jestli nedostane co chce, asi se zblázní. Před chvilkou se poprali a teď tu funí jak lokomotivák, nebude to dlouho trvat a vybouchne.[/BA] Tak to by si měl Izidor hodně pospíšit.[/I]
Po chvilce však přijde Izidor s jednou volovinou. [I]Pane bože, to je ale debil. Proč ho pokaždý napadne taková píčovina.[/I] V první chvíli mám pocit, že bych mu měl vyškrábat oči, hned jak bych mu poklepal na čelo jakej to je vůl, ale raději jeho připitomělý plán nechám dokončit a tvářím se pořád stejně. Nechci na sobě dát vědět ani špetku rozhození nebo snad jen strachu.

Ovšem raději nehodlám toho blázna naštvat. [OJ][B]"Hej když jim dáš tu lahvičku, dám ti jednu speciální věcičku. S tou budeš stejně jako já nepřemožitelný."[/B][/OJ] chvilku hledím na své koště, ale nahlas to neřeknu. [OJ][B]"Dej jim tu lahvičku, nech je odejít a pak se domluvíme."[/B][/OJ]
Riky30. Července 2011 19:36:55
[I]Idioti[/I] řeknu když už mě to všechno přestane bavit a luk svěsím. [I]Jeden jako druhej. Stejný...líný a arogantní..[/I] začínám zuřit. Alespoň že se ten chlápek Anisenehnu vysměje Izidorovi do tváře. Pak ovšem projeví zájem o Moryho koště. To mě trochu zaujme. Mory něco zamumlá a nezní to moc spokojeně. Následně převezme řeč Izidor. Jednoduše na něj natočím hlavu a otevřu hubu. Dostávám tik do oka. Můj výraz vypadá jako výraz úžasu. Né nějakého zjištění o nesmrtelnosti, ale spíše zjištění typu [I]ty vole...to je debil...to je debil...[/I] a zavřu oči i s pusou. Oči si následně promnu. Já mám dost. Jsem unavený, naštvaný a krve v mém těle také moc není. Mory pak začne také oblbovat. [OJ][B]Jeho nápad se mi zdá možná kapánek lepší..[/B][/OJ] zvednu ruku v pěsti a palcem kývám na Moryho. Rozpažím, otevřu dlaně v ústupovém gestu. [OJ][B]|Tak a co bych ti mohl nabídnout já...zámek nemám, princeznu... [/B][/OJ]zamyslím se, pousměji se ale ihned zavrtím hlavou... [OJ][B]prakticky taky nemám. Koště leda vobyčejný... Prachy taky nemám, ale ty jich máš koukám dost...[/B][/OJ] zívnu, protáhnu se a promnu si oči. [OJ][B]Má duše je upsaná ďáblu a svou hlavu mám rád...takže jestli nechceš přes držku tak mě nic nenapadá [/B][/OJ]a z trucu si už dřepnu. Jsem vážně unavenej a jeho laxní postoj mě jen víc a víc nudí než aby mě dráždil. O to se stará jiná bytost v mé blízkosti. A Prcek to není.
Izidor30. Července 2011 19:47:15
***************
Sakra chlapi, ale já to s tou nabídkou myslel fakt vážně, tak mi to nekažte! *4*
Miaug_Beleg31. Července 2011 14:35:40
Izidor se pokusí nabídnout nesmrtelnost ale to postavu jen znovu rozesměje. [OJ][B]Nabízej to, co nemám. A nebo to, co bych mohl chtít. A určitě ne něco, co nemáš.[/B][/OJ] Pravděpodobně si vzpomenul také na to, jak se Izidor pokusil mu to nabídnout před bojem. Pak ale začne mory a nabídne neporazitelnost. To už se chlapík ani nerozesměje. [OJ][B]Myslíš neporazitelnost jako před chvílí, když si ležel v prachu a v kaluži vlastní krve?[/B][/OJ] Sarkasmus z něj jen srší. I Riky se pokusí nabídnout ale na nabídku, že mu dá přes držku ani nereaguje. [OJ][B]Jestli nemáte nic opravdu cenného, táhněte k čertu nebo si pojďte pro smrt.[/B][/OJ] Otevřel pěst a pohodil si s protijedem. Pak se ohne pro meč, který mu ležel u nohou a opřel se o něj. Ví, že mu hraje do karet to, že není čas zachránit Lískulku jinak, než protijedem který má. Opravdu v rukou drží její život. A je vidět, že ho to už nebaví...
Izidor31. Července 2011 15:08:42
Jak se zdá, podivín mi moc nevěří. [I]No, vlastně, dobře děláš. Obyčejně toho dost nakecám, ale tentokrát mluvím pravdu.[/I] Stejně tak Mory neuspěje se svojí nabídkou neporazitelnosti. [I]No tak pochybuju, že to myslel tak vážně, jako já. Já alespoň nemluvil do větru.[/I] S trochou času bych ho možná i přesvědčil o pravdivosti svých slov, ovšem to už se rabiát chápe meče. [I]Sakra práce... tak dneska asi poteče krev. Znovu.[/I] [OJ][B]Opravdu si myslíš, že mluvím jen tak do větru? Kdepak, holobrádku. Co já řeknu, to platí! Nikdy neobchoduju s tím, co nemám! Možná se ti to nezdá, ale vím o tomto světě víc, než se zdá... Nicméně, pokud trváš na tom, aby se tento spor vyřešil pomocí zbraní, můžeš to zkusit.[/B][/OJ] znovu tasím své zbraně, přičemž nabitou kuš nechám viset na řemínku. [OJ][B]Pojď a vyzkoušej svou ocel proti mému stříbru. Svou sílu, proti mé. Pojď a okus moji Pomstu! Nebo máš strach? Pojď, neboj se, pánové budou jistě tak laskavi, aby se nám nepletli pod nohy. Tak pojď. Pojď přesvěč mě o své nesmrtelnosti a neporazitelnosti.[/B][/OJ]
****************
Handlování stupeň 3, jestli na to není už pozdě. *4*
Mory31. Července 2011 16:07:07
Chlapík jako první vylíčí Izidorovi, jak je mu u zadku jeho nabízená věcička, kterou stejně Izi jistě mít nemůže a díky tomu mu nejspíš náš soupeř nevěří. [I]Jak by mu mohl věřit, když si vymyslí takovou hovadinu. Taky mohl říct něco normálnějšího.[/I] Poslechnu si další jeho vyjádření, tentokráte ohledně mé nabídky. [I]No to má sice chlapec pravdu, ale co bylo potom už nemůže vědět, nebyl tam, takže si honem rychle něco vymyslet.[/I] Začnu drtivě rychle přemýšlet. [I][BA]Izidor se asi chce prát, tasí tady zbraň a chce ho vyzvat na boj jeden na jednoho. To bych se klidně díval, jak ten blázen dostane na hubu. Já bych se vsadil o kilo masa, že vydrží dvě kola, co myslíš ty?[/BA] Nech toho prosím. Musíme dostat tu lahvičku bez boje. Když ti blázni odejdou pryč, zůstanu tu sám a až budou v bezpečí, hezky se s ním domluvím. Nebo prostě zmizím.[/I]
Po chvilce ovšem slovo převezmu já a mluvím hodně jistě a sebevědomě.

[OJ][B]"Ha ha ha..."[/B][/OJ] zaburácim ďábelsky, jak jen se mi to povede. Vyzívavě rozpažím a usměju se. [OJ][B]"Zapomněl si přitom na pár věcí. Rozsekal jsem čtyři tvoje kamarádíčky a jak můžeš vidět za několik málo minut jsem jako rybička. Nic mi není a jsem plnej energie."[/B][/OJ] možná při tom mém máchání rukama zahlédne ebenovou hůlku, ale na to jsem nějak pozapomněl, nic už s tím neudělám. [I]Kdyby tam věděl, že už mi doopravdy těch sil moc nezbejvá.[/I] [OJ][B]"Jen to oblečení spravit neumim..."[/B][/OJ] pronesu si jen tak pro sebe, ale možnost, že to slyšel tu je. Pak se sám prohlédnu, abych zjistil, kde všude jsem potrhaný.
Riky31. Července 2011 16:49:15
Zatím co se chlapík tváří, že má 4 esa v rukávu a vysmívá se každému nápadu, Izidor ho vyzývá na souboj jeden proti jednomu, mory ho furt přesvědčuje a já jsem úspěšně v posledním tažení. [I]Ti dva hopsaj, jako kdyby před pár minutami vůbec neumírali. Minimálně jeden z nich[/I] a kouknu na Moryho. [I]Tak nevim..mám se připojit na stranu tupouna se zbraněma nebo magora tak nějak s mocí, bez moci...Hmm..toť otázky[/I] zamyslím se a začnu si prohlížet nehty. Po úspěšném zjištění, že je v té špíně nemohu najít, se začnu opět věnovat těm 3. Pohlédnu do tváře tomu chlápkovi, co stojí před námy. V jedné ruce meč, ve druhé život. Očividně je znuděn a nedočkavý. [I]Jako bych tenhle výraz už dneska neviděl...Dohajzlu...[BA][B]nemůžeš si tu jen tak sedět a nechat se pohlcovat špatnými myšlenkami o bezvýznamnosti a špatném konci...vschop se..jsi barbar a..heh..zachraňuješ život..nebo bys to měl aspoň udělat...hned...jestli ti na ní záleží [/B][/BA].. jo? a od kdy ty mluvíš jak anděl? [/I] ale slova "ďábla Rikyho" mě vschopí a pomůžou mi pochopit situaci. Napnu svaly a vyškrábu se na nohy. [OJ][B]Sakra chlape...pojď na čestný souboj! Jestli se teda nebojíš..ale vzhledem k tomu že..[/B][/OJ] žárovička.. [OJ][B]Vytratil ses a ztratil spoustu mužů. Co udělat výměnu. Já ti podepíšu věrnost a zasvětím svůj život tobě... [/B][/OJ] [I]bože to je kravina...[/I] [OJ][B]a ty jim naoplátku..jeden život...dáš...A víš, jak jsem rozsekal polovinu tvých mužů a mám jen pár škrábnutí! [/B][/OJ] [I]bože...jedna větší kravina než druhá[/I] [OJ][B] Tak co ty na to? Upsal jsem svou duši ďáblu ale smlouvu pořád svírám v ruce já.. Co upsat svou duši...tobě? Když jsi už...nesmrtelný[/B][/OJ] s menším opovržením kouknu na Izidora.. [OJ][B]Máš zlato a moc....[/B][/OJ] normální pohled na Moryho.. [OJ][B]Ale něco ti přeci jen chybí...otrok...spolubojovník... přisluhovač..Já...Hmm? Teď máš docela dost slušné nabídky...Souboj tady s mistrem ulice [/B][/OJ] hodim hlavou směrem na Izidora.. [OJ][B]Tady tu naší zářící energii [/B][/OJ] hodim hlavou na Moryho a ďábelsky se pousměji [OJ][B]nebo jednu...dušičku...Hmmm? A ty víš..že jsem dobrý... [/B][/OJ] řeknu mírně svůdným tónem, myslim to smrtelně vážně. Alespoň si to v této situaci myslím...
Izidor31. Července 2011 18:35:49
*****************
Halo, PJi, mohl bys mi prosím povolit výcvik v rámci questu, prosím? Přinejhorším, aspoň po bitvě? *4*
Miaug_Beleg31. Července 2011 18:43:47
Znovu předložíte své "nabídky" a reakce vrchního loupežníka je jasná. Sekne mečem do země a vytvoří hlubokou rýhu jako by proťal vodu. [OJ][B]Dost! Nejste-li schopni nabízet hodnotné věci za život té vaší děvečky, protijed nedostanete. Sbohem.[/B][/OJ] Totálně bez jediné známky zájmu vyjde směrem pryč a je mu jedno, co děláte. Flaštičku má stále v levé ruce, meč v pravé. Když se otočil zády, vidíte jak mu hraje každý sval. Zdá se, že by mohl jen pěstmi kácet stromy...
*****************
Izi: dovolím, jen jak vyřešíte tuhle "drobnost"
Izidor31. Července 2011 19:08:49
[I]Tak tohle se jen tak nevidí. Tenhle chlap se mi přestává líbit...[/I] Poté, co mu Mory a Rikytán nabídnou ještě větší blbiny, než předtím, se náčelník nafoukne, máchne mečem a se vztyčenou hlavou odchází. [I]Do řitě. Tohle je ale blbej zvrat. No co, tak to zkusíme po zlém. Jinak to stejně asi nepůjde.[/I] Schovám zase dýku za opasek a místo ní se chopím zavěšené Zlodějské kuše a střílím. Nejlépe na nějaké nechráněné místo. Například zezadu do kolene, abych mu zhoršil chůzi. [I]No, předtím krvácel z hrudi, tak když už nic jiného, aspoň ho zpomalím, nebo upoutám jeho pozornost. Zbytek domyslím potom.[/I] Po výtřelu opět měním kuši za dýku.
Mory31. Července 2011 19:33:27
Chlapík nakonec ignoruje všechny naše pokusy o vyjednávání a poté, co naštvaně rozbije nevinný kus země sklopí hlavu a v klídku si odejde aniž by jakkoli pozdravil a rozloučil se. [I]No tak to je masakr, co si myslí?[BA]To nevypadá dobře, Izidor....[/BA] Jo vidim![/I] Nenechám Prcka ani domluvit a přerušim ho, když zpozoruju Izidora, jak míří kuší na toho blázna. [I]Riky, přidej se sakra. Teď už není cesty zpět.[/I] Pomyslím si a ihned do druhé ruky čapnu koště. Vždy připraven zasáhnout, ikdyž bezezbraně. [I]Dávej pozor, buď připravenej se věnovat tý baňce. [BA]Jasně, nestihne ani dopadnout na zem.[/BA][/I] Prcek ihned duchapřítomně Rikymu poklepe na nohu, aby ho trochu povzbudil a motivoval. Nyní už není cesty zpět.
Riky31. Července 2011 19:55:13
Máchání mečem a následné tvoření rýhy do brány pekel do mě sekne. Hlavou se mi promítne smích Lísk. Ihned mi dojde, že už přesvědčování nebude zabírat. Že když pevněji sevře pěst, zemře jedna osoba. Otáčí se a teatrálně se má k odchodu. To mě zase postaví na nohy. Moc špatně hraje na moje nervy, že i krysař by se krys lek. Obratně připravuji luk se šípem a namířím mu to do zad. Ihned potom s bojovým řevem vytahuji další šíp a opět a poslední 3. šíp mu namířím do levého ramene (je to rychlé). To už si všimnu i Izidorova počínání a cosi se dotkne mé nohy. Nemám čas zjišťovat co to je a přímo nasraně vytahuju řemdich, který se s řinčením skoro dotkne země. Zařvu. [OJ][B]Jen 2 bytosi si mohou zahrávat s lidským životem...A ty to nejsi. Slyšíš jí? Už tu chodí...cítíš ten mráz v zádech... Už po tobě jde... TY...[/B][/OJ]a s vychrlením dostatečného množství nadávek se s napřaženým řemdichem rozebíhám proti němu a pokusím se ho zasáhnout. Kam kamkoliv. Kamkoliv, jen né do levé dlaně. V očích mi plápolá oheň vzteku a srdce touží po krvy. Duše, černá jako samo peklo, touží po krvy. Cítím, jak se mi napíná každičký sval v těle a pokouším se ho vší silou zasáhnout.
-------------------------
zastrašení mi tu asi moc nepomůže :D..takže alespoň vícenásobný útok
Miaug_Beleg31. Července 2011 21:07:19
[OJ][B]Tak přece...[/B][/OJ] vypustí muž když ho minou Izidorovo a Rikyho šípy. Otočí se a z očí mu kouká smrt. Zvedne meč do výšky a rozběhne se proti vám. Něco je zvláštní, je opravdu hodně rychlý. Riky nestihne ani vystřelit druhý šíp a už je nějaké dva sáhy od něj. Meč zvednutý do výšky a připravený k útoku. Izidor je nyní asi 10 sáhů od něj. V dalším kole je na boj proto Riky sám, maximálně s Moryho ďáblíkem.

**************
Nezapomínejte na kolový režim. Proto jsem nenechal Rikyho vystřelit další šípy. A přeju hodně štěstí, Rambové *1*
Riky31. Července 2011 21:12:33
Izidorova bleskurychlá šipka a můj ohnivým vztekem poháněný šíp jen proletí vzduchem a šéfikovi neudělají ani škrábnutí. Ani se nestihnu vzpamatovat, když už je pár kroky během pár sekund u mě. Neuvěřitelná rychlost a obratnost. Nevěřícně koukám a na vystřelení dalšího šípu už pak není čas. Probral jsem se trochu moc pozdě. [OJ][B]Co to kurva... [/B][/OJ] stačím říct v údivu. Soupeřova síla a dovednost mě lehce vykolejí, ale už už jsem zpátky ve formě. Odhazuji luk, který dopadne na zem kousek odemě, a tornu, která skončí stejně a chytím pevně řemdich. Jeho prvnímu náběhu a útoku se pokusím vyhnout tak, že mu uhnu doleva a pokusím se dostat za jeho záda. Pokud-li se mi povede se útoku vyhnout, sundavám ze zad štít, připraven vykrýt další jeho útok. [OJ][B]Kurva..kurva..kurva![/B][/OJ] řeknu když se mi do toho všeho ozvou rány. Jáma pekelná je teď pod náma obouma. Zubatá chodí kolem nás dokola. Chcípnem oba, nebo jen jeden z nás. A tím jedním snad nebudu já. Co má smlouva s ďáblem? To je její životnost tak krátká? Mory bojovat nemůže, nebo alespoň nemá zbraň. Prcek bude odhadem hlídat lahvičku. Aspoň že ten Izidorovič se žene na boj. [I]Heh..už jsem někomu z vás řikal, že jsem unavenej a teď mě pohání jen vztek? Heh..a ty prachy...Mory..jasné...Mory tu lahvičku doveze zpátky. A rychle..takže já se tu zdržím a něco si naberuu...hahaha...[/I] promyslím si krásný plán. [I]Zachráníme Lísk a ještě to něco vynese...krásné[/I]
Izidor31. Července 2011 22:10:47
[I]A je to tady! No, nemůžu říct, že bych to nečekal...[/I] Barbarovi očividně také (jaký to div) došla trpělivost a poslal po lapkovi šíp, přibližně ve stejný okamžik, jako já. A také minul. Nato se rabiát otočí a s mečem nad hlavou se jako drak (obrazně řečeno) přižene k Rikytánovi. [I]Hergot, to byl fofr![/I] Ovšem na kochání se pohledem, jak dostane barbar do zubů není jaksi čas. Se zbraněmi v rukou se vydám poklusem vstříc nepříteli. [TR][B]Lepší zemřít ve stoje, než žít celý život na kolenou![/B][/TR]
Lískulička1. Srpna 2011 14:30:27
________________________________________
Ehm... tomu říkate neuhant pj? :D
Mory1. Srpna 2011 16:39:51
Izidor a poté i Riky se prostě jen rozhodnou jednat. Nic jim bohužel nebrání v tom, aby se do boje pustili a plným nasazením, takže nejprve Izi a poté i Riky na protivníka vyšlou smrtící hroty. [I]No tohle bude zajímavý. [BA]No počkej, já mu dam.[/BA] Hoď mi dýku!!![/I] Ihned zavolám koště mezi své nohy a bleskurychle se nadnesu. Prcek mezitím připravený vedle Rikyho stojí v bojové pozici a ihned jak dostává povel, hodí svou dýku někam do míst, kde předtím seděl ten blázen. [I]Díky...[/I] Snažím se co nejrychleji se přesunout k dýce. Hned jak své nohy pustím na pevnou zem, sehnu se pro dýku. [OJ][B]"Tak už dost!!!!!!"[/B][/OJ] pro jistotu se ještě rozhlídnu kolem sebe, jestli nenajdu něco zajímavýho krom peněz.
Miaug_Beleg1. Srpna 2011 17:30:45
Riky se pokusí vyhnout očekávanému útoku úskokem v levo ale není dost rychlý. Rozběhnutý bandita ho sekne přes stehno až barbarovi vystříknou slzy a zaúpí. Pokusí se ho alespoň šlehnout řemdihem ale jeho chabému pokusu se svěží a odpočatý muž lehce vyhne. Izidor se rozeběhne na pomoc s bojovnými slovy v trpasličině a už je jen pár kroků od nepřítele s protijedem v ruce. A Mory s ďáblíkem hrdinsky prchnou k místu, kde poprvé muže viděli. Když se ale přiblíží na dosah hromadě zlata, uvidí jen několik flakónků s rudým nápojem, dalších několik prázdných a po zlatě a jiných cennostech není ani stopy. Zdá se, že vás obelstila nějaká iluze. Ostatní to ale nevidí. Pouze Mory s prckem.
Riky1. Srpna 2011 18:32:22
Všechno je náhle tak rychlé. I ta tma co najednou spadne kolem mě. Už zase. Tentokrát je to už ale vážně moc. Cítím, jak meč protivníka mi zajíždí do svalu na stehně. Vzduchem proletí závan nové a čerstvé krve. Vlhkost přepadne mé oči a světlo ve světě zhasíná. [OJ][B]Jáhahahauuu![/B][/OJ] zařvu bolestně a letím k zemi. Přitom se ale ještě stihnu ohnat řemdichem. Vidím, jak kovová koule s ostny proletí předemnou, ale mine cíl. [OJ][B] Bože můj já už na to seru![/B][/OJ] zařvu a na zemi se rozleje krev. Opět. Obratně, z posledních sil, sundavám ve zad štít a otočím se na záda. Začnu se krýt. Je to teď to jediné, na co se zmohu. Odplazit se pomalu pryč, vycouvat z této krvavé scény a přitom vykrejvat další rány, které, myslím si, přiletí jak déšť. Krvavá stopa začne se tvořit za mým zoufalým pokusem o vycouvání. [I]Thore..THORE! POMOZ MI! Bože můj..Lísk.. To bolí...aah! THORE...SLYŠ MOU PROSBU. OCHRAŇUJ TVÉHO SLUŽEBNÍKA! [/I] [OJ][B]Aaaa-a-ah..![/B][/OJ] zaúpím opět bolestně mezi mou prosbou svého boha o pomoc. Už toho mám dost. Chci si lehnotu u táboráčku, najedený, napitý, přikrej se dekou, přivinout se k Lísk a usnout. Necítít bolest ale zároveň nezemřít. Težký jest úděl žív, přežívat v tomhle světě, který si přezdívá "ráj na zemi"...kecy...peklo je to!
Mory1. Srpna 2011 19:22:38
Jak jen to nejrychleji jde se přesunu na místo, kde celou dobu náš protivník posedával. Jakmile se ocitnu na místě, není vše tak jednoduché, jak se zdálo před malou chvilkou. Boj mezi Rikym a tim velitelem už probíhá a já mu prozatím nemohu pomoci, ikdyž bych moc rád.
Kolem mne už nevidím žádné zlaťáky, štříbrňáky ani měďáky, které jsem jistě předtím viděl. [I]Sakra, co to bylo za iluzi? Co je tohle za chlapa.[/I] Vjede mi do hlavy, když si uvědomím, jaké je to bojovat proti němu. [I]Počkat, něco tady hodně nehraje. Nejdřív ho na vzdálenost pár sáhů oba třelci minou aniž by musel uhýbat a pak oba z nich rozseká na maděru.[BA]Jo před chvílí tu byla spousta věcí, jakto že je nevidim. Do prdele co je to za maníka?[/BA] To fakt nevím.[/I] Nehodlám nad tím už dál dlouho přemýšlet, rychle čapnu plnou lahvičku a dvě prázdné. Oba flakónky rozbiju o něco tvrdého, ale tak, aby mi vždy kus s hrdlem zůstal, může se hodit jako zbraň. [I][BA]Beru si flakón a jdu na něj.[/BA] Zkus oči, obličej![/I] Rychle dám Prckovi instrukce pro jeho následný útok na maníka a možnou, sice nepravděpodobnou záchranu Izidora a Rikyho. [OJ][B]"Hej maníku!! Co tenhle flakónek?"[/B][/OJ] natáhnu k němu ruku a ukážu mu lahvičku s načervenalou tekutinou. [OJ][B]"Myslim, že má úplně stejnou barvu jako to co máš v ruce."[/B][/OJ] [I]Pospěš si Prcku![/I] Koště nenápadně dostanu blízko sebe, kdyby chtěl čirou náhodou napadnout bezbraného Moryho.
Izidor1. Srpna 2011 19:36:52
Rabiát se žene do boje jako ďas a Riky, který se vlastně ještě ani nestačil zotavit z posledního boje. [I]Sakra, tak ten půjde rychle pod kytičky... A čaroděj samozřejmě zase nic... Do řiti...[/I] Barbar po utržené ráně a chabém pokusu o protiúder přechází do těžké defenzívy. Dokonce se mi zdá, jakobych slyšel i nějaké to volání o pomoc... [I]A zase abych ho zachraňoval...[/I] To už jsem se konečně dostal lumpovi na dosah a navíc i za záda. [I]Tak a teď už jenom kapku štěstí. Když správně udeřím, skončím to dřív, než ten barbar vykrvácí.[/I] Vyčkám na tu správnou chvíli, kdy nebude lapka dávat pozor a zaútočím. Sehnu se a seknu ho zezadu naplocho přes kolona, přes šlachy. To jeho brnění bych prorazit nemusel a při troše štěstí se mu po mém zásahu se mu podlomí kolena.
Lískulička1. Srpna 2011 21:17:51
A sen se mění... konečně se dostávám ze zajetí dýky, která jakoby mě chtěla držet stejně tak jako ta trpaslíkova v mém stehně. Najednou ve snu vidím Rikyho rty, jak se přisávají k mé kůži na krku, vypadá že je zoufalý, unavený a.... zraněný? To není možný, Riky- ten Riky jakého znám nemůže být zraněný. Chci zvednout ruku a pohladit ho po tváři, jako když matka uklidňuje své dítě, že vše bude v pořádku, ať se nebojí, že se o něj postará. Ale ouha! Ruka se nechtěla pohnout a zůstává na svém místě- tedy v prachu na cestě. [B]Co se to děje????[/B] Zakřičím ve snu celá zoufalá, křičet mi jde, ale pohnout ne.
A sen se mění, najednou ležím u ohně, opět jsem s Rikym, ale tentokrát se mohu hýbat a on vypadá v pohodě. Prostě jsem jen o něj opřená a užívám si to teplo. Krásné plameny šlehají. Rikyho ruka se mi obtáčí kolem ramen a mně to z nějakého důvodu příjde příjemný. Než si stačím uvědomit, co se to se mnou děje... tak se sen opět mění a tyto krásné plameny mě začínají pohlcovat vydávají se skrz mě do mého celého těla přes krevní řečiště. Pálí to. Vykřiknu na Rikyho. Bojím se a padám, celá se zmítám v plamenou a Riky i když by chtěl, tak s tím nemůže nic dělat. [B]Uhas to![/B] Zařvu na něj, vidím jen jeho oči, jak se na mnou zklání. [B]Hořím! Uvnitř mě to hoří! Pomoz mi![/B] Zakřičím zběsile a dál se zmítám.
____________________________
aby jste neřekli, že nepíšu *1*
Každopádně ještě příští týden budu pryč, ale pak už se vám budu plně věnovat :))
Miaug_Beleg2. Srpna 2011 10:16:11
Barbar zatlačen do defenzivy se pokouší bránit ale jeho zesláblé tělo neposlouchá tak, jak by chtěl. Lapka udělá piruetu, aby se vyhnul Izidorovu útoku a pomelého Rikyho naplocho sekne zezadu přes holeně až Riky vyletí a ještě ve vzduchu mu dá loktem takovou do obličeje, že se barbarovi zatmí. Ani už nevnímá jak dopadl a jek se bandita otáčí k Izidorovi. Natož to, jak se u nohy tohoto vraždícího stroje objeví prcek s rozbitým flakónkem a sekne mu po noze. Opravdu se objeví malý stružek krve rozprášený kopancem jenž zasáhl malého ďáblíka přímo do prsou. I Mory zkouší nějaké finty aby zvrátil běh bitvy. Na jeho výczu muž jen lakonicky poznamená: [OJ][B]Nemysli a ochutnej. Je to celkem dobrý víno.[/B][/OJ] Na to zvedne meč a znovu se vrhne, tentokrát na Izidora.

***************
Riky je v bezvědomí na jednu směnu.

Edit: doplnil jsem prcka, který byl tak trochu pozapomenut.
Riky2. Srpna 2011 11:36:42
Pozvednu koleno a pokusím se odrazit od země tak, abych se odplazil pozadu pryč... marně. Stehno prostě po těch ranách potřebuje odpočinek, takže jakmile jsem více zabral, jen mi podjela noha a já se hnul maximálně o pár milimetrů. Když to zkouším jako had. Ozve se bok. Drásání zad o zem také není zrovna bezbolestné. Už to vzdávám a chci se krýt jen štítem. Šéfik ale tančí, dělá piruetu a vzhledem k tomu, že štítem jsem si zatim kryl jen hruď, tak jsem ho nestihnul posunout níže. Vykvíknu jako divoké prase a jemně nadskočím, spíše v úmyslu se chytnout za teď pulsující bolestí..holeň. Byla to rána. Chladivá ocel rozpálila mou nohu. Když se ohnu, abych se chytnul, už jen vidím jak ostrý loket mi letí do obličeje. Krátká, kratičká bolest a následuje tma. Už si nic, co se dělo potom...nepamatuji...
[I]Tma...Tma a strach. Strach z bezmoci a beznaděje. Slyším křik. Zamlžený obeaz, rychle se vrací zpátky. Sedím u ohně. S osobou, díky které se mi rozmrazuje ten kus ledu, co mi má bít v prsou. Co tam dělám? Proč nebojuji? Je mi...příjemně. Nenáápadně se posunu blíže. Protáhnu se dozadu a následně ji obtočím levou ruku kolem ramen. Ovšem najednou...Pálí. Jsem nucen jí pustit. Plameny se rozhoří a začnou šlehat na ní. Pak se najednou všechno sebíhá tak rychle. Pokusím se jí vytáhnout ale nejde to. Ona křičí a já nemohu nic dělat. To co křičí je mi najednou nesrozumitelné. Když skáču do ohně...
Tma..tma a strach. Strach z bezmoci a beznaděje. Tentokrát jsem už zpátky ale...nemohu se hýbat. Nemohu otevřít oči. Jsem stále v bezvědomí, ale zdá se, jako bych slyšel hlasy a bojový řev. Až pak se cleý svět zatočí a já konečně vidím jen tmu a necítím vůbec nic...[/I]
Izidor2. Srpna 2011 14:02:05
[I]To není dobrý... to není dobrý...[/I] Rabiát tady k naší nelibosti předvádí hotové taneční kreace. Otočkou se vyhne mému útoku, podrazí barbarovi nohy a ještě ho pošle ranou do říše snů. A teď se chystá na mě. [I]Do řeitě, ten je rychlej jako blesk... Sakra...[/I] Šance zasáhnout ho se prakticky rovná nule. Nezbývá než bránit se jeho výpadům a počkat, až se trochu unaví, nebo do boje zasáhne čáryfuk. Ustoupím o krok či dva dozadu, abych zvětšil vzdálenost mezi námi a měl pár vteřin k dobru, než se ke mě dostane. [TR][B]Sviňo jedna zavšivená! Dostaneš po čuni, až se ti to kůsavé otočí dozadku![/B][/TR] Vyčkávám jeho dalšího útoku, který se pokusím odrazit svými vlastními zbraněmi. Případně přidám nějaký ten kopanec. Sice ho to asi nezabije, ale trochu ho to rozhodit může.
Mory2. Srpna 2011 17:04:03
Lahvička s neznámou kapalinou se mi ze začátku jeví jako dobrá záminka ho na chvíli zdržet, ale nakonec zjišťuji, že je v ní nejspíš jen obyčejné víno. [I]No ne že bych měl čas k tomu čuchat.[/I] Ať je to co chce, rychle dám tu lahvičku do nejbližší kapsy a ohnu se pro dýku. Jednu s prázdných flakónů pustim na zem a druhý rozbiju, abych získal provizorní ostří. [I]Tak a jdeme si pro smrt.[/I]
Náš protivník se zdá být celkem udatný. Jako prvního srazil k zemi Rikyho a ne že by se tím nějak zvášť unavil. Nyní se do něj pouští Izidor a taky prcek. Oba ale dopadají podobně. Bez výsledku. [I]Obličej!![/I] Dám jednoduchý pohled Prckovi a rozběhnu se směrem na chlapíka.
Jestli leží Rikyho tělo blíž než stojí ten maník, seberu Rikymu z nátepníku dýku a jestli opačně, vrhnu se na toho maníka jenom s jednou dýkou a rozbitou baňkou. Jediný místo, kam se ho snažim pobodat je obličej.
..............................
Hej jak do nohy? *4*
Miaug_Beleg2. Srpna 2011 19:02:33
Když Riky bezhybně leží, pozornost bandity se Izidora. Ten s respektem volí obranu před útokem ale rozjetému válečníkovi to problém nedělá. Mohutným sekancem mu vyrazí dýku z ruky a ještě mu udělá pořádné škrábnutí v oblasti břicha. Jendou z toho bude krásná jizva na ukazování dětem. Teď ale bolí pekelně. Při tom se ale na jeho rameni zhmotní ďáblík a pokusí se ho seknout skleněným střepem do obličeje. S tím ale neuspěje, protože muž je v pohybu ďáblík se nezvládne udržet nahoře a skutálí se mu po zádech a střep mu vypadne z tlapiček a odkutálí se kousek dál. Mory se vydal proti nepříteli. Když se přiblíží, zjistí, že by se sice mohl zkusit dostat pro Rikyho dýku ale kolem mečem široce mávajícího muže to nebude jen tak snadné.
***************
Mory: tak sem nakonec šel do tý pasti na udržení a na postřeh. Asi to je nej. Jinak na utok ses nestihl dostat, byl si daleko ale alespon máš ted rozmyšlenou.
Izidor2. Srpna 2011 19:49:16
[OJ][B]Aaargh...[/B][/OJ][I] Kurňa, to pálí![/I] Zbojník opravdu není žádné máslo. Je rychlý jako kočka a silný jako býk. S tím svým mečem to umí líp, než řezník se sekáčkem. Stačilo jedno máchnutí a dýka je v trapu, ve zbroji zeje dýka a z břicha mi valí krev. [I]Do řitě! Ne, tohle dlouho nevydržím a jeho rány taky nezadržím... Sakra, tak to zkusíme jinak![/I] Jelikož zbraněmi nad protivníkem nezvítězím, zvolím prostší taktiku. Vyhnu se dalšímu úderu a pak se na protivníka jednoduše vrhnu celým tělem, zkusím ho povalit a ihned ho začnu škrtit.
Riky2. Srpna 2011 19:58:27
----------------------------------------
směna je 10 kol že? kdyžtak mě zatim přeskakujte mno *3*
Lískulička2. Srpna 2011 20:19:38
__________________________________
Riky: Ještě mě napadlo, že můžeme rozepsat ty sny... nebo ne?
Riky2. Srpna 2011 20:39:58
--------------------
já jsem v klimbu,teď se mi nic nezdá..ale ty to klidně rozepiš :P :D
Lískulička2. Srpna 2011 20:51:34
Riky se mi snaží pomoci, ale nejde to. Oheň mě pořád spaluje a já ho cítím každou částí mého těla. Vypaluje se mi do mozku, do mé duši. Už ani nekřičím, nemohu, neboť mi oheň spaluje hrdlo. Všechno kolem mne žhne. A naráz... oheň přestane, ale bolest je ještě stále cítit. Bezmocně ležím v prachu cesty. Rikyho nevidím, neboť se nemohu pohnout. Možná je za mnou, ale také možná ne. Mé tělo je... v pořádku? Není vidět žádná ohořelina, ale stejně se nemohu pohnout. Jen bezmocně ležím. [B]Umírám... vím to...[/B] zašeptám a tělem mi projíždí bezmoc. [I]Ó Osirisi, příjmi mě do svých zahrad![/I] Proletí mojí hlavou myšlenka. Před sebou uvidím, jak se přede mnou objeví mí rodiče, oba mi položí ruku na čelo a pohladí mě tak, jak mě hladili, když jsem byla ještě malé cvelfátko. Pak zmizí a já se cítím tak sama... umírám sama? [I]To je symbol mého života? Každý umírá tak, jak žil celou dobu... a já jak? Sama? Nikým nechtěná? Nestojím nikomu ani za to, aby byl se mnou?![/I] Z očí mi vytečou slzy.
_______________________________________
Tak si trhniiii :P
Miaug_Beleg3. Srpna 2011 10:35:08
******************
Ode dneška do pondělí budu vykazovat nulovou aktivitu, jedu na hlučín a pak se stěhuji takže nejdříve odepíšu v pondělí ráno ale spíš až v úterý. Do té doby se tu mějte hezky a nezlobte se na mě za zdržení.
Mory3. Srpna 2011 14:56:07
Prcek po chvilce začne plnit moje plány a útočí chlapíkovi po obličeji. Svůj pohyb směrem k němu zrychlím, nerad bych přišel k boji, když už by byl Izidor ve stejný nebo horší pozici jako Riky. Prckovi se ovšem útok tak trochu nevydaří, ale nic se mu nestalo. [I]Jen tak dál, příště už to musí vyjít.[/I]
Rikyho dýku díky chlápkovo meči nechám dýkou a zaměřím se spíše na nepozorovaný útok sezadu/zboku, nevím jak přesně se nacházím.
Izidor ale dál nbojuje podle mých představ, ale spíše se vrhá na maníka s úmyslem jej srazit k zemi. [I]Ne že by to nemohlo vyjít, ale zdá se dost silnej.[/I] Dál už ani sekundu neváhám a vrhám se za Izidorem ve snaze pomoci mu v jeho úmyslu.
Miaug_Beleg8. Srpna 2011 17:20:11
Izidor se v posledním zoufalém pokusu zkusí vrhnout na lupiče vlastním tělem s rukama kolem jeho krku. Opravdu překvapivý manévr podpořený Moryho útokem zezadu a znovu se přiteleportnuvším ďáblíkem. Chlap upustil svůj meč, chytil Izidora za ruce a pokusil se ho strhnout ale ďáblík ho rozptýlí a rozsekne mu obočí svým pařátkem. I Mory se pokusil přidat svou trošku k akci ale zasáhl zubatým koncem flakónku pouze jeho brnění. Zapříčinil ale pád bandity na záda. Ten doslova strhl Izidora sebou ale nohou ho přehodil přes sebe a ten hlavou dolu přeletěl 3 sáhy a narazil do stromu. Dopad na zem pak už ani nevnímal díky úderu do hlavy, jenž mu strom uštědřil. Bandita na zemi v rychlosti zatočil nohama a podrazil ty Moryho. Elfík se bezradně svalil na záda až mu to vyrazilo dech. Pár sekund jeho slabosti ale nezůstalo nevyužito a muž na něj hned skočil, odněkud vytáhl dýku a přiložil ji chroptícímu Morymu ke krku až vytryskl trochu proužek krve. [OJ][B]Jestli se ten tvůj hnusnej šmejd pohne, zaříznu tě jako podsvinče![/B][/OJ]
Mory8. Srpna 2011 18:18:00
Izidorův první nápad se z počátku zdá být dosti náročný, ale po větší snaze všech tří soupeřů se náš protivník svalí na zem jak padlá šiška. Ovšem vyhráno ještě zdaleka není, respektive je to vlastně dost v prdeli, jelikož náš protivník ovládá i boj v jiných polohách a nyní ležmo.
Jako první strhne Izidora a doslova s ním praští o nejbližší strom. Už už chci ležícího maníka nakopnout špičkou do zadku a v tom letim stejně jako on, akorát že o dost větší rychlostí. [I]Kurva!!![/I] Nestihnu se ani posrat a chlapík už na mě klečí a cosi nepříjemného a studivého mi přiloží na krk.
Z křeče otevřu oči a vidím tu spoušť kolem sebe, Izidor v bezvědomí, Riky taky na půl tuhej a já k tomu nemam zase tak daleko. [I]Sakra, tohle nevypadá vůbec dobře. [BA]Počkej já mu ukážu.[/BA][/I] I přesto, že chlápek je asi dost naštvanej a nejbližší položivá bytost jsem tady já, Prcek se nebojí. Ovšem zůstává na svém místě a nehýbe se, přesně jak si ten chlap přeje. [I]Ukaž mu jak hoří hovno!!![/I] Nakáži Prckovi, ikdyž tuším, že nejspíš já osobně z toho budu mít trochu polízanici.
Pouze tedy z hluboka dýchám a snažím se ani nehnout se, přičemž jen civím bez známek strachu do jeho očí. Jakmile se mu ale na zádech objeví plamen, budu se snažit za každou cenu uchránit svůj krk.
..................................
ať mu zapálí záda *1*
Riky8. Srpna 2011 19:16:26
--------------------------------------
tož já su furt tuhej že? *3* já ted psát nebudu, nemám co :)
Izidor8. Srpna 2011 19:55:48
[I]Je načase, vzít věci do vlastních rukou![/I] Doslova. Manévr rabiáta očividně překvapil, hlavně když si Mory taky rýpnul do lapky zezadu. Palicí po palici by to bylo sice lepší, ale co už. Naneštěstí lotr se zdá být pevný v kramflecích. Pustí zbraň a místo toho mě chytí za ruce a pokusí se mne přetlačit. [I]Ne... Tak snadný to mít nebudeš... ty psí prde![/I] No, nevím nevím, jak by to dopadlo, lapka je bohovéví proč silný jako medvěd, ale zkrátka nestíhá červená příšerka po něm škrábe jakýmsi střepem a dokonce se mu povedlo ho zvrátit dozadu. [I]Výborně! Teď ho stačí udržet na zemi a- AU![/I] Zbojník však nemíní složit zbraně a během pádu mi nějakým způsobem zasadil tak silnou ránu do břicha až jsem odletěl jako hadrový panák. [I]Kurňa co![/I] Což o to, ten let ještě nebyl nejhorší, ale ten dopad... Přímo na kokos, až se strom otřásl a někde dokonce spadla šiska do trávy a já do bezvědomí. Pro mě tím boj nejspíše skončil.
Miaug_Beleg10. Srpna 2011 14:42:41
Oproti všem předpokladům i zdravého rozumu Mory vyšle příkaz k upálení zákeřného bojovníka, jenž vám usiluje o život. Opravdu, nad jeho zády se objeví oheň a muž zasyčí bolestí, ale nevznítí se. Na sobě nemá žádné hořlavé oblečené, snad s vyjímkou kalhot a bot. Místo toho se otočí na záda a Moryho zvedne nad sebe a strčí mu hlavu do ohně. Stačí jen těch pár sekund Morymu vzplanou všechny vlasy a opálí se obočí, řasy i vousy. Chlap s lehoukkým elfem dokončí obrátku a jednu mu ubalí, že i Morymu se zatmí...

Na prcka který se vrhne k bezbranému Morymu se už bandita vykašle, s obtížemi se zvedne na nohy a odplivne si. Znovu se zasměje, tentokrát jako vítěz. Na hruď Morymu hodí flakónek s protijedem se slovy směrem k jeho ďáblíku: [OJ][B]Lakomci namyšlení.[/B][/OJ] Sebere si svůj meč a přistoupí k Rikymu. Tomu vytrhne z náramku dýku a spokojeně si ji prohlédne a zasune za opasek. Pak přijde k Izidorovi a sebere mu jeden ze svitků. Nakonec se zaměří na levitující koště, dojde k němu a vezme ho do rukou. Pro sebe si poví [OJ][B]No ty ses mi vždycky líbilo.[/B][/OJ] Pak se sebere a pomalu odejde směrem pryč, kudy chtěl odejít už před tím.

O nějakých 20 minut později se pak všichni proberete. Po banditovi není nikde ani vidu ani slechu. Dalo by se jej sledovat asi po jeho stopách ale mělo by to smysl? Je to na vás. Nesmíte ale zapomenout na Lískulku, jenž snad ještě žije...

************************
Každého jsem připravil o jeden předmět. To je daň za chamtivost a nepřiměřenou akčnost proti jasně silnějšímu protivníku. Když se ale budete snažit tak vám ztráty vynahradím.
Izi tobě povolím přestup na další uroveň za chvíli.
Jinak kdo napíše první, první se vzbudí. Proto na to berte ohled :-)
A Izidorovi přeju všechno nejlepší k narozeninám, pokud je opravdu má.
Izidor10. Srpna 2011 16:59:32
*****************
Řval bych jako tur a hádal se, o jakouže chamtivost jde, když jsem mu učinil takovou unikátní nabídku a on mě poslal do háje, ale když si spočítám, že jsem s příjmy stále silně v plusu, mlčím. *1*
Mory10. Srpna 2011 17:19:45
.........................
kurva litr v píči, vlasy v píči, vousy sem neměl a obočí jak kdybych měl rakovinu... no počkej v sobotu, já ti ukážu, ti z toho bejváku udělam kůlnu na dříví to se budeš divit *3*
Mory10. Srpna 2011 17:30:26
Prckovi se kouzlo vydaří a chlapíkovi to krásně popálí záda, ten ale ani nezasyčí a v klídku tu bolest přejde. Co je ovšem horší je jeho bleskurychlá reakce, já jen čekal, kdy se mi jeho dýka zabodne hluboko do krku a místo toho se mé tělo nepředvídatelně vyzvedne do vzduchu a sám se krásně popálim o vlastní ohníček. [OJ][B]"ÁÁÁ..."[/B][/OJ] stihnu zakřičet a pak už jenom tma.

[I]Hej kurva co mi to teče po tý hubě? Co to tady proboha smrdí?[BA]Krev a vlasy ty pitomče. Ten chlapík to byl nějakej pořádnej magor.[/BA][/I] Po chvilce křečovitého ležení na zádech se probudím a rozkoukám se kolem sebe. Vlasy nemám žádné, obočí opálené na prach, smrdím jako by se pálili koňský kopita, jsem celý mokrý. [I][BA]a co je horší, koště v prdeli.[/BA] Kurvaa!!!!![/I] Prudce se zvednu do sedu a proklepu se. Prcek sedící velde mě v ruce dřímá malou lahvičku, která byla předtim v jeho rukou. [EL][B]"Já tě nemít..."[/B][/EL] začenu celkem v klidu. Poté ale trochu přidám na hlase. [EL][B]"Měl bych vlasy, obočí, koště... Proboha proč si kurva to kouzlo nezrušil když čumíš co ten magor dokázal. Počkej já si ho najdu, jenom ať se těší, ukážu mu, co dokážu."[/B][/EL] Nasraně bouchnu do země. [OJ][B]"Do prdele, ten mamrd nás pořádně vokrad. Izi, přišel si o něco? Riky... Stávej, co ty? Jak seš na tom?"[/B][/OJ]
Izidor10. Srpna 2011 20:16:10
V hlavě mi hučí jak ve zvonici o polednách, tělo mě bolí jako čert a ležím na zemi, v trávě. [I]Her... got... Že já se zase popral v hospodě... Ne... Necejtím chlast... Kurňa moje hlava![/I] Konečně se jakž takž probírám a po rychlém přehlédnutí okolí mi postupně dochází, co se stalo. Pitka, završená rvačkou to rozhodně nebyla. Už jen proto, že s Morym bych se jen těžko opil. Zase tolik mu nevěřím. Vlastně žádnému čaroději. [I]Do řitě... Ten chlap nás ale zrichtoval... Kde vůbec ksakru je...[/I] To už se ovšem zmíněný kouzelník stihl probrat a vzápětí vyřvává cosi v elfštině, pak i obecném jazyce. Má proč. Dostal na kokos očividně víc než já a navrch přišel i o veškeré vlasy a obočí. Neudržím se a dám se do smíchu.[OJ][B]Cha cha cha! Teda chlape, ty vypadáš! Cha cha cha! To máš z toho svýho kouzelnictví! Cha cha cha! Kdyby sis nehrál s ohněm, tak se nespálíš! Cha cha cha![/B][/OJ][I] Že by to byl přecejen drak? Ne, to by z něj byl škvarek, ne holohlavec... Moment![/I] Na chvíli smích přeruším, abych si ověřil, zda jsem nutrpěl stejnou, či podobnou ztrátu. Naštěstí ne. [I]Uff... ještě že tak... No, bylo by to sice skvělé maskování, ale když už mám takovou pěknou bradku, tak se jí jen tak nevzdám![/I] Znovu se rozesměju a přestanu teprve ve chvíli, kdy čaroděj odhalí, že mu někdo zcizil koště. A podlě všeho to nebyl nikdo, kdo by potřeboval zamést v sednici. Spíš ten hlavní lapka. [I]Do řitě, kdybych věděl, že je to tak snadný, šlohnu mu ho sám! Do háje, snad mi taky něco nečmajz... Hm... naštěstí sem si toho sebou moc nevzal... Zbraně tu jsou, klobouk a šaty taky... Lektvar a bylinky pořád v kapse... kuše... raz dva-[/I][OJ][B]Do prdele![/B][/OJ] Ten syčák mi čmajzl jeden z mých tak těžce opatrovaných svitků proti magii! [I]Slabý na velký dosah! Svině jedna tříbarevná![/I] [OJ][B]Kurva! Až toho smrada potkám, vlastnoručně ho vykuchám a z jeho lebky si udělám lucernu! Do řitě! 150 zlaťáků v háji![/B][/OJ] nadávám jako dlaždič, dokud z kapsy nevytáhnu uschovaný lektvar rudého kříže. Naštěstí se nerozbil, takže můžu obsah láhve obrátit přímo do sebe.
Izidor10. Srpna 2011 20:16:18
----> TENTO PŘÍSPĚVEK NELZE EDITOVAT! <----
Riky10. Srpna 2011 20:56:17
Nadávky, cizí řeč, křik... Ostrý, štiplavý zápach zabodává své jehličky smradu do mého nosu. [I]Nepamatuju, že by jsme pálili koně...Nee...tak zvrhlý nejsem. Uhm...kde to...jau...kur...ňa. Co to sakra. Jau. Hrozně...hrozně mě bolí stehno a... hlava. Co to dohajzlu[/I] a pootevřu oči. Vidím krapet rozmazaně. Párkrát mrknu a je to spraveno. [I]Les? Mory?[/I] zareaguje moje hlava, když zaslechu elfův hlas. Vydrápu se na lokty a pozoruji dění. Najednou výkřik, který rozduní mou hlavu. Prudce se za ní chytnu, pevně stisknu a potlačím výkřik. [I]Všichni jsme se vožrali a já mám teď kocovinu?[/I]. [BA][B]Doprdele...už [/B][/BA]řeknu a pustím hlavu. Podrbu se na hlavě a přejednu rukou přes obličej. Promnu oči a podívám se na ruku. Špína a krev. Zasměju se. [OJ][B]Hele Mory...zdál se mi takej praštěnej sen. Normálně, jo, sme byli na nějaké cestě a napadli nás banditi...jo..a pak.. a pak... [/B][/OJ]ale noha se ozve. Panicky kouknu na stehno a začnu rozhrnovat látku. Čistý řez. [BA][B]KURVA [/B][/BA]zařvu. [OJ][B]Ještě že mám furt svůj řemdich...svůj bágl, svůj luk a hlavně svou dýku...[/B][/OJ] sáhnu na řemdich, kouknu na luk, kouknu na báglu, sáhnu na nátepník...výkřik. Naštvaný výkřik. [BA][B]Urghaaa! [/B][/BA]..který se změní v bolestný výkřik, když se mi ozvou všechny rány [BA][B]Aaaaa!uuuu...! [/B][/BA]a padnu na záda. Opět výkřik. [OJ][B]A vysrat se na to nemůžu?![/B][/OJ] [I]kurva...[/I] kypím emocema. Obrátím se na bok a potlačím výkřik. [OJ][B]H-ah...[/B][/OJ] bezvládně se zhroutím. Tělo jak mršina nabízející se supům. Mám příšernou chuť zavřít oči a..spát, ale nemůžu...Něco, v paměti mám šutr, který mě tlačí a brnká na nervíky. Nechápu. Něco...něco se děje. Něco..Někdo... Srdce mi buší. [OJ][B]Lísk[/B][/OJ] řeknu vyčerpaně. Obrátím se na břichu, z toho na všechny 4 a z toho pak na 2 nohy jako...mnimálně jako lidoop, podle postavení, které mi značně ztěžují rány. [OJ][B]Ne, ještě, není...čas...jít spát. Můžeme...musíme ještě zachránit jeden život... Musíme..[/B][/OJ] kulhám k Morymu a cestou sbírám všechny mé věci, které si nandavám. Sehnu se k prckovi. [OJ][B]Dej mi to...odnesu jí to...musíme...spěchat[/B][/OJ] je jasně vidět že smyslama jsem už mimo, v říši snů, že občas mluvím z cesty, jako bych něco citoval. Občas se malátně motám. Jsem hrozně unavený, špinavý, vyčerpaný a zraněný. Ale furt mě popohání ten malý motůrek, záchrana Lísk. [OJ][B]Musíme...rychle jít...My...Já...Lísk...Prcku dej mi to...dělej...Musíme ji...zachránit...pak růžový dům postavíme...schody...schody do říše snů...Lektvar..dělej... [/B][/OJ]
Miaug_Beleg10. Srpna 2011 22:30:55
Pomalu se probíráte plni emocí a silných pocitů. Nenávisti k neznámému muži který vás okradl ale také radosti nad tím, že žijete. A Moryho taky trochu pálí obličej. No vlastně celkem dost a jediné jeho štěstí je, že snad mu vlasy dorostou jinak bude velmi škaredá spálenina vidět.

Nejlépe je na tom asi Izidor, dostal sice šlupku do hlavy ale jinak ho moc nezřídil. Ještě to potupluje temně rudým flakónkem, který do sebe vyklopí a ihned pocítí, jak se mu rány zatahují. Jizvy sice zůstaly ale on se cítí jako nový. Na rozdíl od zbylé dvojce a hlavně Rikyho, který tango s vrchním lupičem pořádně odstonal. Chodit, i když těžce a pomalu ale zvládne. Takový Mory problémy s chůzí nemá. Ale smát se asi ještě chvíli nebude.

*********************
Nikam jsem vás neposunul, klidně se bavte spolu dál a až budete hotovi, posunu vás :-)
Izidor10. Srpna 2011 23:26:26
Lektvar od Pelopse je opravdu kvalita. Sice nebyl zrovna levný, ale pořád lepší, než krvácet jako prase o zabijačce. Navrch to nechutná zrovna špatně. Nebýt tak drahý a nemít to vedlejší účinky, dávám si dávku denně. [I]Tak jo, nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem. Raději se podíváme, jestli tady ještě někde něco nezůstalo. Třeba nosítka pro barbara...[/I] Rikytán se zdá být v posledním tažení. Ani předtím na tom nebyl nejlíp, ale teď, když ho ještě dořádil ten vůdce zbojníků. [I]Tak nevím, jestli by se spíš než nosítka nehodila nějaká velká díra v zemi a nepoužitá rakev.[/I] Pomalu se zvednu a když jakž takž naberu rovnováhu, koneckonců pár ran jsem schytal, a posbírám si své věci, započnu s průzkumem okolí. Znáte to, v takovém táboře lesní chátry se dá najít lecos zajímavého. Před vstupem do prvního stavení se ještě otočím směrem k Morymu: [OJ][B]Hej, chlapi, jestli vám pořád ještě tolik záleží na tý vaší elfce, tak by měl ten čertík šupem popadnout ten protijed a petat přímo k tomu alchymistovi. A obratem by možná mohl přinýst i nějaký ty masti a obvazy. No, ale to je na vás. Já si to tady zatím trochu projdu.[/B][/OJ][I] hmm... hmmmm... hm... stejně je to nějaký divný, že tu ten lék nechal, nepodříz nás a navrch vzal jenom něco... žádný peníze, jenom pár drobností. No, drobností...[/I]
Mory11. Srpna 2011 16:43:22
Po chvilce se konečně můžu zvednout a začnu si prohrabávat svou hlavu, respektive ohořelá místa, kde se předtím nacházely krásné vlasy. Do smíchu mi opravdu není, ale vrátit zpět to také nelze, takže nezbývá nic jiného než si na to dočasně zvyknout a přejít to jako nějakou chvilkovou anomálii.
Riky ihned i ve svém stavu začne shromažďovat svoje věci a pak chce po Prckovi onu lahvičku, Prcek mu jí v klídku podá a zatváří se trochu nechápavě. [I][BA]Hej dyť u něj to je mnohem víc v prdeli, jak bude nadrženej a odhodlanej to tam donýst, tak to někde rozmlátí nebo vyklopí. Když byl v bezvědomí, tak s nim byla větší prdel.[/BA] Hele nech si toho, teď musíme vyrazit. Teda, já tu klidně taky zůstanu, pudeš s nim a přivezeš nám věci. Izimu taky. Hlavně přiveďte tu holku nebo se z toho Riky zmagoří.[/I] Rozkecam se s Prckem a Izidor ihned na to začne ptohledávat okolí, jestli takhle náhodou něco nenajde. [OJ][B]"Riky, Prcek pújde s tebou, pomůže ti s věcma nazpátek, sejdeme se tady. Co nejdřív."[/B][/OJ] ihned mávnu rukou na povel, aby už oba neztráceli čas a odešli.
[OJ][B]"Izi, ne že bych byl nějak zvlášť chamtivej nebo tak něco, ale jestli najdeš něco užitečnýho pochlub se, když ti pak povim, co vlastně máme za úkoly, budou se neobvyklý věci taky hodit."[/B][/OJ] poškrábu se na hlavě, kde už nemam ani chlup a začnu taky hledat nějaký hovadiny kolem sebe, všechno použitelné shromáždím u té studny.
Riky11. Srpna 2011 17:49:34
Už už začínám ztrácet rovnováhu a ostrá bolest v ruce mi způsobuje křeč, až mi v hlavě vyskočí myšlenka na to, jak mi jí Lísk masíruje, kdesi v lese u teplého ohně. Já jsem odpočatý, rány obvázané a ošetřené a mě je dobře. Jenže zpátky do kruté přítomnosti.
Uchopím lahvičku , kterou mi s nevelkou ochotnou Prcek podává, a s lehkou eufórií si ji dám do batohu. Jeho mírně rozhozený výraz mi neunikne, a tak se alespoň pokusím na něj usmát. Z vět co říká Izidorovič a Mory slyším už jen málo, smyslama jsem totiž někde mimo. Vlastně to se mnou cloumá někde na hranici pekla a zemí. Záčíná mi z toho vážně být horko. Moryho mávnutí rukou vidím zpomaleně, ale Prcek už mě tahá k pochodu. Seberu poslední zbytky sil, vyškrábu je a přihodím jako palivo do mého životního motoru. Na chvíli jsem plný energie a jdu za vedoucím Prckem. Slyšel jsem něco o nebeském klidu? [I][B]Ano, to jsem byl já...ale jeslti budeš takle blbnout, tak se ho nedočkáš[/B] [BA][B]Blbnout? On že blbne? Podívej se na něj? Ten už na blbnutí nemá[/B][/BA][/I] započne ďáblík s andělem na mých ramenech rozhovor, ale já je rozpráším tichým, unaveným povzdechem. Puf a jsou pryč. Jako kouzlo...Co třeba kouzlo klidu?
Kapka potu se slkouzla po mém čele. Zprvu třpytivě čistá, ale na zem dopadá jako kus bahna. Na mé tváři se vytvořila další poločistá cestička. Jsem unavený, polomrtvý a začínám být i hladový...opět. Mé pulsující, bolestivé rány již vyslali signál do celého těla, takže je bolest každým krokem větší. Srdce už je u Lísk, nohy povolují a volně kloužou po terénu. Řemdich i se zbrojí mě táhnou k zemi. Luk má neustálou chuť padat, takže ho vždy musím narovnat. Nevím proč, ale zraněním podléhá nejspíše i žaludek, takže musím polikat občasnou chuť, nutkání zvracet. Prokřupnu si krkem a levým ramenem. Syknu, rána na boku se se ozvala. Záda si raději ani protahovat nebudu. Ještě začnu opět krvácet jak starý prase a to už opravdu nemám zapotřebí. [BA][B]Prcku... [/B][/BA]šeptnu vyčerpaně. Jestli už tam budem se nestačím ptát. Nevím, jestli už jsem mrtvej a tohle je očistec, jestli kráčím po schodech do nebe, nebo jeslti je to iluze. Ale vidím Lísk, blouzní, je smutná, cítím to. Rozmazaně vidím i Alchymistu. Vyndavám z batohu malou lahvičku a podávám jí prckovi. [OJ][B]Dones mu jí..dělej [/B][/OJ] zakňučím, udělám tři kroky a šlehnu sebou bezbranně a absolutně vyčerpaně na zem. Nespím, mám jen pootevřené oči, círám kamsi na žížali do země a snažím se sebrat sílu...
------------------------------------------------
kdyby jsi mi zabránil tam dojít, tak sem hold viděl jen nějakou iluzi, lahev sem předal prckovi a vyčerpaně klesnul do trávy *3*
Miaug_Beleg12. Srpna 2011 13:18:33
Riky a Prcek:
Trvá to sice dlouho ale nakonec se dobelháte na cestu, kde čeká alchymista s Lískulkou a dalšími čtyřmi vesničany. Vidíte, jak chystají provizorní nosítka z větví a látky. Na jedněch už leží Lískulka a druhé se právě dokončují. Riky dá flakonek prckovi a spadne na zem. Leží a kouká nad sebe, na mraky a slunce, na koruny stromů a kroužící dravce nad hlavou. Prcek se ale nezdržuje, s flaštičkou se teleportuje k alchymistovi a dá mu ji s výmluvným pohledem. Ten se podívá a pokrčí rameny a se slovy:
[OJ][B] Ať je to co je to, nepřitíží jí to.[/B][/OJ] jí otevře ústa a nalije ho celý dovnitř.
[OJ][B] A teď jí vezmeme ke mě, bude to chvíli trvat, než se zotaví. [/B][/OJ] Pak se vydá k Rikymu, ležícímu opodál, klekne si a zeptá se: [OJ][B]Mylsel jsem, že budete potřebovat také odnos. Odpočinete si u mne? Postaráme se o vás i o slečnu.[/B][/OJ] Chudák Riky je tak vysílený, že není schopen ani mluvit. Pokývání a nebo zakroucení hlavou ale zvládne.
Ďáblík, vidouce že jeho úkol skončil se doslova vypařil na cestu zpět k Morymu...

Mory a Izidor:
Mory také odpočívá, aby nabral ztracené síly. A Izidor se činí, probíhá chajdu za chajdou a šmejdí po harampádí, které zůstalo. Zdá se, že banditi ale nebyli zrovna dvakrát bohatí. Našel dohromady 14 měďáků, jeden zašlápnutej prstýnek, několikery šaty ale spíše rozbyté než použitelné, Nůž, dřevorubeckou sekeru a nějaké nádobí, které banditi pouřívali k vaření. U jedné chatky jsou v zemi zapíchané 4 dřevěné šípy.

K Morymu došel Prcek a myšlenkou mu sdělil, co se na cestě stalo a ještě asi děje...
Riky12. Srpna 2011 15:35:20
Hotová Fata morgana. Alespoň co se týká 4 neznámých lidí kolem. To, že je lísk na nosítkách a druhá jsou prázdná mě...lehce znepokojí. [I]Je mrtvá? Žije? Co ta druhá nosítka? Pro koho? Někdo další je raněn? mrtev? Můj..aaah[/I] nejsem schopen zdravě a rozumně myslet. Poslední smysly, které ovládám, je poloviční zrak a poloviční sluch. Podám s úsměvem lektvar prckovi. Lísk žije. Svůj úkol, tuto misi, snad úspěšnou záchranu života...jsem, dokončil. Jsem hrdý sám na sebe, a hrdý na sílu Lísk, kterou začínám obdivovat. Natáhnu k ní pravou paži. První, těžký krok. Blíže a blíže slávě a zlatým dveřím nebeské brány. Letmý, pomalý pohled dolů na nohy, které vypovídají službu. Mluva a výkřiky, teď již nesrozumitelné, rozmazané, občas zostřené obrazy lidí a starce. Pozvednu hlavu. Další, těžký a malátný krok. Levé stehno se sečnou ranou vypovědělo službu. Ještě se ale stále držím, alespoň na té jedné noze. Tělo je najednou těžké. Sundavám batoh, luk, toulec i řemdich. Vše pomalu dopadá s řinčením na zem. Poslední krok. Stojím, koukám. [OJ][B]Postarejte se o ní, o mé věci, o vše potřebné...a až potom, o..[/B][/OJ] chytnu zbroj a přetáhnu ji přes hlavu a nechám padnout k ostatním věcem. Mé pořezané, napůl rozsekané, zhmožděné, špinavé a spocené tělo se ukáže. Každý vyrýsovaný sval a šlacha opadají. Vypovídají sllužbu. [OJ][B]..mě[/B][/OJ] dokončím větu. Zavřu oči, klesnu na kolena a následně se mé tělo shroutí na stranu. [I]Je tohle pocit štěstí?[/I] zeptám se sám sebe. Draví ptáci a supy zahýkají. Nabízím se jim tu na stříbrném podnose. Kroky? Stařec? Mluva? Pouze kývnu a zavřu oči. Už necítím bolest, únavu, těžkost či cokoliv jiného...právě mě pohltil úžasný pocit. Buď jsem spadnul do bezvědomí, či sem jen..usnul
Izidor12. Srpna 2011 16:23:40
Žádná sláva to teda není. Prstýnek, sekyrka, nůž, šípy, nějaké to ošacení... hromádka měďáků... [I]Hm... a zlato nikde. No, to se dalo taky čekat, když ho ten hlavní rabiát odtáhl sebou.[/I] Barbar se mezitím odebral spolu s čertíkem směr vesnice a Mory se pokouší popadnout druhý dech. Teda, dnes už spíš tak pátý... [I]Hm... a já si myslel, že odneseme Rikytána na nosítkch. To je vidět, kdo je tady skutečný blázen. I když... Mory k tomu taky občas nemá daleko.[/I] Ačkoliv to, co jsem nalezl mi asi zrovna nezajistí spokojené živobytí až do smrti, nehodlám to tady nechat shnít. Peníze si do měšce přisypu automaticky, stejně tak tam přihodím i prstýnek. Obojí pokud možno někde mimo Moryho dohled. [I]Jo, to jsem celej já. Pro měďák bych si nechal koleno vrtat.[/I] Šípy si zastrčím za opasek, přecejen, když už jsem našel takové dva pěkné luky, jistě se budou hodit. Stejně naložím s nožem a dřevorubeckou sekyrkou, [I]To už by pár mincí hodit mohlo...[/I] a ani nádobí a hromádku šatstva tu nenechám jen tak ležet. [I]Nikdy nevíte, kdy se vám něco takového může hodit. Třeba se jednou budu muset přestrojit za kuchaře. Sice sotva umím ohřát polívku, ale co už...[/I]
***************
PJ: Vidíš? Teprve TOHLE je chamtivost! *3*
Mory12. Srpna 2011 18:18:57
Chvilku se porozhlížím po čemkoli, co by se nám mohlo v dalším putování alespoň trochu hodit. Po několika minutách toho ovšem nechám, jelikož mi dojde, že jeden slídil je až příliž a usadím se na obruč studny. Nyní mám chvilku odpočinout si a nadýchat konečně čerstvého vzduchu, který nepáchne krví, možná jen trochu spáleninou z mojí hlavy. [I]Každopádně máme dneska pořádnou smůlu, co se mohlo posrat to se taky posralo a celkem sekácky. [BA][B]Hej Riky tam leží a asi ho odtáhnou do vesnice, Lískuli už dali tu baňku. Taky jí odtáhnou.[/B][/BA][/I] Ozve se mi po delší době, kdy jen zírám na hledajícího Izidora a do korun stromů, které mi toho stejně moc neříkají. Za malý okamžik už tu Prcek je. Z čista jasna. [OJ][B]"Hmm, do vesnice? Já myslim že jim s tím Rikym pomůžeme, už jsem nabral trochu sil, procházka a bezpečné ponocování nám neuškodí."[/B][/OJ] Počkám, až se mi zase Izidor zjeví. [OJ][B]"Izi, naber co uneseš a jdeme do vesnice, přenocujeme tam, sebereme síly, ráno moudřejší večera, teda vlastně moudřejší než celej tuten pojebanej den."[/B][/OJ] Dál už nečekám a prcka nechám vyskočit si na rameno.
Poté vyrazím směr vesnice a ležící Riky, poppřípadě, že bych nevěděl cestu, poradí Prcek.
Miaug_Beleg12. Srpna 2011 20:12:25
********************
Izi pls dopiš, klidne i podčarovku, jestli jdeš taky nebo ne.
Izidor12. Srpna 2011 20:28:09
Takže "kořist" mám posbíranou a de facto už tu nemám co na práci. [I]Tak, teď už se jenom dostat někam do civilizace, kde by se to dalo zpeněžit. Ono toho sice není moc, ale když přidáme tu hromádku ostrého železa, co mám schovanou u toho alchymisty, snad na tom taky něco vyzískám... A když ne, tak aspoň nebudu tolik v mínusu.[/I] Teď už zbývá jen dostat se zpátky do civilizace. To už se jakž takž probral i čáryfuk a podle toho, co povídá, nejspíš zná onu tajuplnou cestu fdo nejbližší vesnice. [I]I když... ono nemusí být člověk arcimág, aby pochopil, že ta silnice, co je nedaleko odsud vede do nějaké osady.[/I] Nato se Mory odebere směr les no a já ho pochopitelně následuji. Sice ho mám plné zuby, ale co už nadělám.
Miaug_Beleg13. Srpna 2011 10:19:32
Izidor, obtěžkán další dávkou kořisti se vydá spolu s Morym a jeho Prckem na rameni k cestě. Netrvá to ani dlouho a jsou tam, vesničané zrovna nakládají obrovitého bezvládného Rikyho na provizorní nosítka a pořádně u toho hekají a sténají. Když uvidí Moryho, dva z nich vyjeknou strachem jen jim oči pohlédly na jeho spálenou hlavu. [OJ][B]Klid klid, ti jsou s námi. V pořádku.[/B][/OJ] Ihned je uklidní alchymista a dál je diriguje v nakládání Rikyho.

Když je po pár minutách připraveno, jedna dvojce sebere Lískuli, druhá Rikyho a vydají se v Doprovodu zbylé dvojce a alchymisty zpět do vesnice, kde vás najali. Cesta trvá necelé dvě hodiny, většinou jdete mlčky, unavení z toho, co jste zažili. Všem se zvedne nálada, když uvidíte první domy vesnice, kam míříte. Pak už jde vše ráz na ráz. Udělají vám místo v domě hned vedle alchymisty, Rikyho a Lískulku tam uloží a Morymu s Izim připraví postel. Na to vás nechají osamotě, pouze s alchymistou. [OJ][B]Taaaak, teď jak se rozkřikne, že jste ty bandity porazily, budete hrdinové. Že ano. Je dobré být hrdina. Byli mooc odporní. A odložte si, ano. Máte čas, než tady poupě vykvete.[/B][/OJ] ukáže na Lískuli. [OJ][B]Taky velikánský barbar, ten nervák, bude potřebovat odpočinek. Slavný Riky. Ano velmi slavný.[/B][/OJ] podívá se na RIkyho a ten se v tu chvíli probere a začne koukat kolem. [OJ][B]A máme tu jednoho obchodníka, nakoupíte zásoby, co si jen budete přát. Velký výběr, opravdu velký.Věci vaše u mne v chajdě jsou, přijďte si pak pro ně.[/B][/OJ]
Touhle poslední větou skončí a vám se zdá, že zněl senilně jako poprvé, když jste jej potkaly. Ne jako před chvílí, kdy břitce řídil vesničany a vše okolo...Kdo ví.
**************************
Izi povoluju ti přestup, skilly a nákup, můžeš věci u sebe poprodávat, udělal bych to ale raděj v RP. Záleží na tobě. A ty nové předměty ti přidám až budu někde s lepším netem. Ted to moc nejde
Mory13. Srpna 2011 11:26:26
Cesta netrvá ani tak dlouho, jen několik mil pod nohama a jsme na místě. Zprvu to tam chvilku nepoznávám, ale jakmile se ocitneme znovu vedle alchymistova domu, je mi hned jasné, že tu jsme zpět. Prcek ihned neváhá a dojde mi do jeho domu pro věci. [I]Sakra, kéž by sme si před několika hodinama sedli do hospody a počkali na zejtra.[/I] Profičí mi hlavou naše smůla, která nás potkala snad na každém našem kroku.
Rikyho a Lískulku odnesou na nosítkách do nějakého vedlejšího domu, který už je nejspíš nachystaný jen pro nás. Oba jsou v klídku položeni na postele a já tu svou také spatřím. [I]No ne že bych byl nějakej blb, ale spát se mi rozhodně nechce. [BA]Říkal že jr tady nějakej obchodník a mam ti prej připomenout, že mi dlužíš maso. Na to nezapomeň.[/BA][/I] Poslechnu v duchu Prcka a zalovím v torně, odkud vytáhnu kus sušeného masa, celkem velký. Ulomím si tak na dvě sousta pro sebe a otočím se na jediného člověka v místnosti při smyslech. [OJ][B]"Izi, chceš taky kus?"[/B][/OJ] [I][BA]Hej to si snad děláš kozy ne? To maso je pro mě vole.[/BA][/I] Ihned na to se zlostně podívam na ďáblíka a jestli Izidor bude souhlasit, polovinu porce mu poskytnu a zbytek dostane Prcek. Jestli ne, dostane Prcek všechno.

Po chvíli se ale náš přítel senilní stařík rozkecá a už v něm zase poznávám toho starého blázna jako na začátku. [I]Možná že jen ve stresu je takovej magor.[/I] Každopádně si vyslechnu, ikdyž trochu znuděn všechno, co má stařík na srdci a řeči o tom, jací tu nyní jsme hrdinové mě také moc nenadchnou. [EL][B]"No to je paráda, jestli mě budou otravovat na každým rohu a nenechaj bejt, tak to bude masakr."[/B][/EL] Pak si ale sáhnu na svou popálenou hlavu. [EL][B]"Nebudou!"[/B][/EL] a spálené místo přikryju svým kouzelným baretem. [OJ][B]""No tak se tady tedy mějte, já jdu za tím obchodníkem, mám pár věcí, které se mi nebudou hodit a pár věcí, které zase potřebuji.[/B][/OJ] nakonec mávnu rukou na pozdrav tomu staříkovi. [I]Ty tady zůstaň, budeš hlídat ty dvě polomrtvoly.[/I] Nakážu Prckovi, který v tuhle chvíli, kdy si sice s problémy, ale i tak užívá svou porci sušeného masa. Jistě se mu nikam nechce.
Vyrážím tedy k místnímu obchodníkovi. Všechny kolemjdoucí raději míjím s pokleslým zrakem, aby mě moc nevočumovali a nepoznali o koho tak může jít. [I]Stejně to byla trochu nadsázka že sme hrdinové. Ještě toho musíme dost udělat. Jen doufám, že zítra budeme mít víc smůly, to už si můžu rovnou pořídit rakev.[/I] za malý okamžik se ocitnu u stánku místního obchodníka. [I]Celkem velký to stan, musí tu mít spoustu věcí.[/I] Počkám až chlapík předemnou dokončí svoje obchody a já se konečně dostávám na řadu. Jako první nechám trochu asertivně pozdravit obchodníka a poté se pustím do řeči sám.

[OJ][B]"Dobrý den přeji, slyšel jsem o vás, že disponujete celkem širokým sortimnetem zboží. Mám tu pár věcí, které už se mi nehodí a také několik požadavků na další moje nesnadné cesty."[/B][/OJ] jakmile domluvím, svou tornu sundám ze zad, hůl opřu o nějaký kus dřeva ze kterého je domek postaven a začnu se hrabat uvnitř. [I]Táák, knížku z bilinkama ne, tohle taky ne...[/I] Za chvilku vytáhnu z torny světle modré, hezky urovnané šaty a položím je na pultík. Dále jednu dýku, amulet a stříbrný prsten. [OJ][B]"Raději se ani neptejte komu tyhle věci patřili."[/B][/OJ] povzechnu si, jakmile to všechno vysoukám ven. [OJ][B]No a proti tomu bych rád pořídil alespoň trojici růžových mastí. Bylo by to možné? K tomu polobláznivýmu dědovi se mi nechce, jde z něj trochu strach.[/B][/OJ] ušklíbnu se a podrbu na zátylku.
Izidor13. Srpna 2011 14:42:06
Cestu zpět nemá moc cenu popisovat. Zkrtka a dobře jsme zamířili směrem k silnici a pak k vesnici. [I]Tak jo, hezky po pořádku... Nejdřív vyzvednout kořist, pak někde prodat kořist, dokoupit nějaké ty léčiva, vyzvědět něco o té odměně a na závěr zjistit, jak bych z toho mohl taky něco vytřískat![/I] Nabízené maso s díky odmítnu. Zatím mám dostatek vlastních zásob a tolerovat čaroděje ještě neznamená bezmezně mu věřit. [I]Stejně by zasloužil jednu do nosu, za to, jak to na té cestě zkonil...[/I]

Netrvalo to dlouho a jsme na místě, kde jsme předtím zanechali otrávenou elfku, v rukou alchymisty. Nutno dodat, že teď už je tu mnohem živěji. Nejen, že tu leží i barbar, ale přibyli také čtyři vesničani a dvoje nosítka. [I]No, tak aspoň se s nima nebudeme muset tahat sami. Čáryfuk utáhne ztěží sebe... Ale hlavně, že jsem to přežil já. A dokonce v docela dobrém stavu, no ne?[/I] Po zhruba dvou hodinách dalšího trmácení se na obzoru vynoří malá vesnička. [I]No, žádné velkoměsto to není, ale lepší než nic.[/I] Stařík hned začne blekotat cosi o hrdinství, v podobě likvidace těch lapků, co se nám připletli do cesty a teď je žerou vlci. [I]No, tak až zase taková sláva to nebyla. Dva přizabití, jeden domlácený kouzelník a zisk skoro žádný... Kdyby aspoň měli nějaký pořádný poklad, nebo tak něco... Sakra, kdybych jim aspoň uřízl hlavy, mohl jsem je vzít na nejbližší posádku a zažádat o odměnu... Herdek...[/I] Informace o obchodníkovi už je o dost užitečnější. [I]Hm... tak tady splníme bod číslo dvě, prodat kořist.[/I] Mory se vzápětí nato rozloučí s tím, že navštíví toho zmíněného kupčíka. Já zatím zůstanu s průvodem, dokud nedorazíme do staříkovy chaloupky, kdy konečně spatřím většinu svého movitého majetečku. [I]Hele! Tak to máme jedničku splněnou! Vyzvednout kořist![/I] S úsměvem se vrhnu ke svému batohu, ze kterého vykukují zbraně, jež dříve patřily lapkům. S jeho zvedáním už je to krapet těžší. [I]Uf uf, to je tíha... Tak a teď už to jenom musím zpeněžit... Kopa železa určitě něco hodí.[/I] [OJ][B]No, tak hlavně, ať nezaklepou ti dva bačkorama. Já se vrátím, jen co si trochu odlehčím.[/B][/OJ] prohodím k alchymistovi a vydám se směrem, kde tuším kupcův příbytek.

Tam už postává Mory. Podle všeho ještě nedokšeftoval, takže jen zase shodím nacpanou tornu na zem a se slovy: [OJ][B]Nenechte se rušit, já mám času dost.[/B][/OJ] v klidu čekám, až na mě přijde řada. Čas si krátím tím, že vyskládám svou kořist na zem. [I]Tak to máme...
2x Široký meč 24 zl.
Halapartna 2 zl.
Kyj s ostny 138 zl. 9 str. 2 m.
Dřevorubecká sekyrka (jednu si nechám) 1 zl.
Krátký luk 2 zl.
Dva krátké meče 16 zl.
Nůž ?
Prstýnek ?
No... není toho málo.[/I]
*********************
Zatím mi nic neodebírej, rád bych si trochu zahandloval.
Riky13. Srpna 2011 14:57:27
Cítím chladné doteky rukou. Tedy...to je asi tak to poslední, co cítím, neboď pak se odeberu do tmy...
[I]Slavný Riky...moooc slavný...hrdina...hrdina..! Začnou provolávat mé jméno...Riky, Rikky, Riky![/I] gramofonová deska poněkud zavrzala. Teplo pohladí mé polonahé tělo. Zamžourám zakalenýma, lehce skleněnýma očima. Obraz se mi pomalu rozostří a pak zase zostří. Stařec? Budova? Vedle mě?... [I]Moment...vedle mě leží Lísk? Ale...vypadá vpořádku...že jo?[/I] a poněkud poplašeně trhnu hlavou směrem k lísk. Následně se mi v hlavě probudí oni otravní permoníci a začnou mi zevnitř do ní tesat, bušit a kutat. Se zaskučením padnu na záda a chytím hlavu. [OJ][B]Jahau...[/B][/OJ] zaskučím už i kvůli zádům. Otevřu oči. Po druhé. Pohlédnu, kde to vlastně jsem. Mory odchází. Kam jde. Prcek...něčím se láduje... A já...Kde mám zbroj. [OJ][B]Kde mhám sakhra věééci? A..aa...a... A zbroj a...měl sem vopravdu tolik modřin a ran?[/B][/OJ] řeknu, né příliš duchaplně a přítomně, když se následně začnu prohlížet. Začnu zjišťovat, že léta tréninku a posilování se na mě začne rýsovat. Pár černých, zakroucených chloupků je pro mou hruď jako dekorace, mezi rysy svalů jak pro brnění. Jakmile dokončím prohlídku mého těla s menším obdivováním, co ze mě vyrostlo, otočím pomalu hlavu na Lísk. Dýchá. Její hrudník se zvedá. Bude v pořádku. Už jen odpočívá...spí. Zvednu se na předloktí a rozhlédnu se po místnosti. Izidor se taky balí, aby mohl jít prodat svou kořist a odlehčit si chůzi. Kouknu smutně na svoje nohy, které odmítají vstát, dokud si pořádně neodpočinou. Povzdechnu si. Náhle se mi cleá scéna, co se stalo, přehraje před očima. [I]Hmm..cože to hledáme? Hůl, kamenné srdce a...zbroj? Zbroj je v lese? Neměl..ne...ne! Bože...blouzním...[/I] řeknu si a lehnu si. Zavřu oči a odpočívám. Vypadá to, že klidně spím, ale přitom mám jen zavřené oči a jsme při vědomí
Mory13. Srpna 2011 15:03:25
Prcek, sedící vedle Rikyho postele se v klídku láduje sušeným masem. Chvílemi vydává podivuhodné zvuky a to toho důvodu, že maso jak je skvěle vysušené, je příliž tvrdé a malý ďáblík s ním má problémy. Za chvilku se probudí Riky a chvilku jakoby blouznil. Prcek zbystří, ale do té doby, než své polonahé a rozsekané tělo nezvedne z postele. Prcek ihned vystřelí a otočí se na Rikyho s tím, že popojde kousek dál, aby viděl co se na rikyho vysoké posteli děje.
Riky zase klesne na zem a poté, co odejde i Izidor tu malé pekelné stvoření zůstane s těma dvěma mrtvolama samo. Riky pak zavře oči a pomalu zkusí usínat. Prcek k němu střelbitě přiběhne a utrhne kus sušeného masa, která Rikymu zavoní u nosu. Dále Riky ucítí trojici malých klepnudí na tváři. Prcek mu zaklepal, aby jej zbudil a nabídl Rikymu něco k snědku.
Riky13. Srpna 2011 15:28:37
Má únava a zranění je silnější, než má částečná touha být vzhůru a jen odpočívat. Pomalu ale jistě začínám klimbat... [I]Oheň tančí v divokém tanci plném temperamentu. Ležím na již ošetřených zádech na krásně vyhřátém kameni. Hrudník se zvědá v pravidelném a klidném dechu. Po ráně na boku je už jen a pouze jizva. Stehno je furt obvázané, ale už nekrvácí a zotavuje se. Někdo přilehá vedle mě a jemně se mě dotkne na hrudi. Otevřu oči. Lísk. Leží vedle mě a usmívá se na mě... Usměju se. Ona se začne pomalu natahovat a...[/I]
Zase to vrzání gramofonové desky. Cosi mi kleplo na čelo. Čich zapracuje, zahýbu nosem a vtáhnu pramínek vůně masa. Otevřu pravé oko. Předemnou levituje kus masa. Otevřu druhé oko a zamrkám. Až po chvilce si všimnu Prcka, který mi s masem máchá před čumákem. Vezmu si maso, usměji se na něj a kývnutím s lehkým naznačením pusou slova děkuju mu vyjádřím své dík a přivoním k masu. Začnu uždibovat až ten kousek celý sním. [OJ][B]Máš to u mě [/B][/OJ]zašeptám, abych nevzbudil Lísk. [I]..Kdybych náhodou se rozhodl zabíjet, zemřeš rychle[/I] a usměji se na Prcka v milém a děkovném gestu. Pak opět zavřu oči a relaxuji. Občas mírně klimbám, ale jen občas. Odpočívám a nabývám sil. [OJ][B]Hmm..prcku...Teleportuj se k Morymu a zeptej se ho, jestli není možné, aby tu hledanou zbroj v lese neměl ten hlavní grázl a díky ní, jestli že má takovou moc, nebyl tak silný a rychlí..děkuju[/B][/OJ] řeknu a pohodlně se zavrtím v posteli. Se zavřenýma očima vnímám příjemné teplo domu.
Lískulička13. Srpna 2011 18:55:37
Pomalu cítím, jak se dostávám z toho vězení, ve kterém jsem nemohoucně ležela. Začne na mě pršet déšť, který mi chladí a uklidňuje srdce, dech i tep a moje tělo zaplavuje krásná pohoda. Kapičky deště, jako by obnovovaly celé mé tělo, buňku po buňce. Noční můra je pryč a já se pomalinku probouzím do reality... konečně.
Probouzím se vedle Rikyho. Otevírám pomalu oči a zkouším pohnout rukou. Sevřu prsty v pěst a spokojeně oddechnu. [I]Jsem živá! Jak... jak jsem jenom přežila? A proč... Riky? Proč leží vedle mne?[/I] [OJ][B]Riky? [/B][/OJ] Zašeptám potichu, ochraptěle. Mým hlasivkám se moc nelíbí, že je vyrušuju, ale přesto... nějaký ten šepot výjde.
_____________________________
Tak jsem zpátky- jste rádi? O:)
Miaug_Beleg14. Srpna 2011 13:45:28
*******************
Drahá Lískule, ještě jsem tě nechtěl probudit ale dobře, když ses vzbudla, fajn. Jen nejsi v kondici, aby si se zvedla, natož aby si se nějak víc hejbala a pořádně mluvila.
Mory14. Srpna 2011 13:46:54
.................................
prostě chce říct: Lež a drž hubu! *40*
jo a od dnešního večera se tu neukážu tak do čtvrtka... *1* mam dovču
Lískulička14. Srpna 2011 14:38:13
__________________
Už jsem to pochopila :D Takže se nemůžu hejbat a mluvit pořádně nebo vůbec? O:)
Miaug_Beleg14. Srpna 2011 14:45:57
************
Lísk můžeš se lehce hejbat ale si mega zesláblá a tak. Určitě ti už někdy bylo fakt zle, že si se nemohla ani hnout...

Mourek: oki, nějak tě přeskočíme
Lískulička14. Srpna 2011 14:52:09
_________________________
Jop... jasné ;) Díky za umělý spánek :D ;)
Riky14. Srpna 2011 17:28:26
-------------------
mě přeskočte, kdyžtak to Riky nezareagoval, mam tu nějako práci a tak.. ;)
Lískulička14. Srpna 2011 19:22:48
________________________
Riky: Nemám, co psát, nic moc mě ani nenapadá... a vzhledem k tomu, že mám zítra dvanáctku, tak napíšu nejdřív okolo osmé hodiny večer ;)
Izidor14. Srpna 2011 20:00:30
************
No hlavně už s tím trochu hejbněte.
Miaug_Beleg15. Srpna 2011 08:04:23
Mory s obchodníkem se chvíli handrkují a nakonec, když to vypadá, že jednání nikdy neskončí, Mory spokojeně opustí stan. Za tím vyjde obchodník. Lehce zakulacený, usměvavý a tak trochu s podlézavým výrazem se zaměří na Izidora. [OJ][B] Pojďte dál, drahý pane. Už se na vás těším. Snad vám nezkazilo náladu to čekání.[/B][/OJ] Odtuší trochu omluvně a už mizí ve stanu.

V chatce, kde ležel Riky a Lískulka se stalo něco, co nikdo ještě nečekal. Spící kráska procitla ze sna a jedového opojení a uviděla svého drahého Rikyho, ležícího hned na vedlejší posteli. Mít více sil, jistě by se op něm vrhla, objala ho a ošetřila mu rány. Takto však vysílena může jen ležet a bezmocně sledovat, co přijde. A přišlo děvče, možná 17 let. Krásná blonďatá slečna, jakmile uviděla Lískulku, rychle k ní přiběhla, položila jí ruku na čelo a zasyčela bolestí. [OJ][B]Drahá paní, ležte prosím. Byla jste otrávena. Vaše tělo ještě svádí boj se zbytky jedu. Ale vypadá to dobře, budete žít. Jen tomu dejte čas a spěte, jak to jen jde.[/B][/OJ] Ustaraně tě sleduje a pak se podívá na Rikyho, až se trochu začervená. Takového chlapa asi ještě v životě neviděla. Ten zrovna lehce podřimuje, ale je v pořádku. Až na to zdání, že prošel peklem a každý čert si do něj trochu řízl...

***************
Prosím, nespamujte mi tu jako blázni.
Izidor15. Srpna 2011 11:04:08
[I]To to trvá, to to trvá... No konečně![/I] Čáryfuk konečně nakoupil co potřeboval a nyní vyklízí pole, takže jsem nyní na řadě já. Hned za elfem vyběhne se stavení kupčík a hned spustí svoji obvyklou, tisíckrát opakovanou průpovídku zákazník do domu, peníze do ruky. [I]No, uvidíme, jak se budeš usmívat, až budu odcházet.[/I] Zvednu batoh na záda, poberu do náruče vyskládanou kořist [I]Připadám si jako na nějaké pouštní tržnici. Tam taky skládají zboží přímo na zem.[/I] a zanesu ji dovnitř, za kupcem. Tam ji opětovně rozložím na zemi a povídám: [OJ][B]Tak měl bych tu na prodej nějaké zboží. Všechno v perfektním stavu, minimálně opotřebované! Na nejbližší strážnici, nebo posádce se o to určitě přímo poperou! A ač na tom tratím, za 250 zlatých je to všechno vaše![/B][/OJ] [I]Tak nevím, kdo na tom bude tratit víc... Ale kývnout by na to mohl, zase až tolik jsem nepřestřelil.[/I]
*******************
Handlování st. 3
Miaug_Beleg15. Srpna 2011 11:16:04
Vejdete do stanu a Izidor rovnou začne nabízet celou hromadu věcí, kterou má. Obchodník ho pozoruje a prohlíží si věci, jenž se před ním vzaly. [OJ][B]Ukažte ukažte. To je mi ale pěkná hromada harampádí. Opravdu myslíte, že vám dám za to 250 zlatek? Nejsem si ani jest, zda o všechno budu mít zájem. Pojďme si to přebrat postupně, co vy na to?[/B][/OJ]
Bez čekání na odpověď pak začne přebírat zbraně a komentovat je:
[OJ][B] Tu máme dva krátké a dva široké meče, to by se dalo. Ty se hodí. Za ty bych vám mohl dát 45 zlatek. [/B][/OJ] 4 meče odloží na bok a začne si prohlížet halapartnu. [OJ][B]No, tohle je celkem pěkná halapartna, zásah udělá z jednoho dva a ani nemrknou. Ale zpracování nic moc. Nějaké ty zuby na ostří. Zlaťák a 6 stříbrnejch na to je víc jak dost. [/B][/OJ] I halapartnu odloží a vezme si dva krátký luk. [OJ][B]Ten by se tu měl dát prodat, ve vsi budou potřebovat lovecké náčiní. Za ten bych vám klidně 3 zlatky dal i když mi to trhá srdce.[/B][/OJ]
Luk dá na jiné místo a vezme dřevorubeckou sekerku. [OJ][B]I tohle by tu mohlo najít uplatnění. což takhle zlaťák a 5 stříbrnejch k tomu? To by šlo.[/B][/OJ] zamumlá si pod vousy a odloží sekerku k luku. Na stolku už leží jen kyj, nůž a prstýnek. [OJ][B] Za tyhle dvě bych vám mohl dát tak 7 stříbrnejchB][/OJ] poví směrem k noži a prstýnku. Nakonec se koukne na kyj s ostny. [OJ][B] Tohle je pěkný zbraň, to ano. Ale je těžká a dost zle prodejná. Normální vojáci s tím bojovat nemohou, je na ně moc těžká. A krollů či podobných tady moc nemáme. A ještě méně častý je výskyt zlata v jejich měšcích. No ale že ste takovej dobrej obhcodník, dám vám za něj 110 zlatek.[/B][/OJ] Pak se zamyslí a ty vidíš, jak mu prsty cukají na znamení toho, jak počítá. [OJ][B] To máme celkem zaokrouhleně nějakejch 155 zlatek. Víc vám milej pane dát nemůžu. I když jste ten hrdina.[/B][/OJ]
****************************
[/B]Tak jsem to dopsal, jako když by si chtěl prodat to, na co jsi myslel. A drobnosti - ty i když vidíě do obchodu tak neznáš "reálné" ceny zboží. Takže to, jak si přemejšlel, kolik to dá by mělo bejt trochu mlžnější. Příklad: [I]Široký meč, takovejhle pěknej kousek by se dal střelit někde mezi 10ti až 15ti zlatkami[/I]
A poslední věc, pokud budeš chtít počítat, nahlaš mi to jako použití schopnosti počítání a já ti pak řeknu, jestli si uspěl nebo ne.
Izidor15. Srpna 2011 15:46:05
Obchodník mne seznámí se svým vlastním návrhem a postupně sám ocení nabízenou kořist. Nutno dodat, že se snaží držet cenu dost nízko. Nakonec ohlásí 155 zlatých. [I]Hmmm... hm... hmm... počkat, to se mi nějak nezdá...[/I] Nesem sice žádnej účetní, ale blbec taky ne. [OJ][B]Tak počkat, váženej pane, i kdybych s temi vašimi odhady souhlasil, pořád se mi nějak nezdá ten váš propočet! Říkáte 45 zlatých za meče, to bych jen tak mimochodem snad i bral, a 110 zlatých za kyj. To je dohromady 155 zlatých! A přesně tolik mi nabízíte, pokud vím, za celou hromadu! Luk, dýku, prstýnek, hlalapartnu a sekyrku vám teda zadarmo nedám! Nejsem nějakej hej počkej![/B][/OJ] Vrhnu na něj přísný pohled. [I]Já se ošidit nenechám! To bych byl špatnej chmaták![/I] Nato zanořím ruce do batohu a vyndám pergamen, brk a lahvičku inkoustu, abychom mohli o jednání učinit písemný záznam a nedošlo náhodou k nějaké mílce. [OJ][B]Takže, hezky jedno po druhém... říkáte, 45 zlatých za meče, to bych bral.[/B][/OJ] [OJ][B]Dál... halapartna! No, já myslím, že tohle musí být sen kdejakého strážníka, tenhle kus poctivé oceli! A těch pár škrábanců? Stačí párkrát přejet brouskem a můžete ji střelit jako funglnovou! Za takový 2 zlatý a 5 stříbrňáků rozhodně stojí.[/B][/OJ] napíšu příslušnou částku pod tu první a pokračuji. [OJ][B]Za luk říkáte 3 zlaté. Dobrá, přihoďte 2 stříbrňáky a plácnem si![/B][/OJ] zapíšu a potěžkám si v ruce kyj s ostny. [OJ][B]No nevím jak vy, ale já už pár bohatejch krollů teda potkal. Nehldě na to, že by to mohl chtít i nějaký barbar, nebo jiný hromotluk. Nebo třeba i nějaký rychtář! Tímhle tlouct lapky po hlavách musí být vyloženě potěšení... Zkrátka a dobře, na míň jak 150 zlatých nejdu![/B][/OJ] a na zdůraznění svých slov bouchnu kyjem o zem a nechám ho opřený o stolek. [OJ][B]Sekyrka, 1 a půl zlaťáku, beru. A tyhle dorbnosti[/B][/OJ] ukážu na nožím a prstýnek [OJ][B]zlaťák rovný.[/B][/OJ] Sčítání zatím vynechám. Stejně to budeme ještě několikrát přepisovat.
****************
Počítání st. 3
Handlování st. 3
No, nevím, ale tady to bylo až moc zjevné. *4*
Riky15. Srpna 2011 17:16:47
------------------------------------
až do středy nejspíše nemohu odepsat...možná do čtvrtka.. takže kdyby něco, Riky prostě vytuh :)
Miaug_Beleg15. Srpna 2011 17:19:11
Jen co mu Izidor vyčte jeho chybu, zvedne v omluvném gestu ruce a začne se omlouvat: [OJ][B]Drahý pane, já jsem jen trošku horší počtář. Na tyhle vysoké částky já nejsem zvyklej. Samozřejmě že jsem chtěl říct 165 zlatých. [/B][/OJ]
Pak ale začne Izidor oceňovat zboží podle svých představ a smolit ceny přímo na svůj svitek. Bohužel, psaní není jeho nejsilnější stránkou a brk se mu v rukou kroutí, jako by byl živý. Výsledné klikyháky tak nejsou při celkovém přehledu nijak moc nápomocny. Začne ale jednat a dohadovat se s obchodníkem. Ten je spokojený se souhlasem s navrhovanou cenou za meče ale už u halapartny začne kroutir hlavou. Slušně ale počká, až Izi domluví a pak začne on svou písničku: [OJ][B]To víte, ta halaprtna se samozřejmě dá spravit. Ale já kovář nejsem a jakýmukoli jinýmu musím zaplatit, aby to ostří vylepšil. A když ne, každej kupec bude chtít slevu. Ale že jste to vy, zlaťák a 8 stříbrnejch a to už se opravdu dostávám na hranici. A ten luk, no nedělejte si srandu. Myslíte, že by to pak ode mě někdo koupil? Víc jak 3 zlaté vám nedám ani kdyby jste byl králův posel. [/B][/OJ] Pak i on vezme do ruky ostnatý kyj a těžce potlačuje záchvat smíchu [OJ][B]150 za tohle? To si můžete nechat. To dřív bůh sestoupí z nebe než to někde udáte. V týhle oblasti krollové moc nejsou. Pár barbarů jo ale ti raděj meče. A na nějakýho šlechtice? Vždyť by se mi vysmáli jen kdybych jim to nabídl. Nene pane. Možná 115 ještě jde jako že pěknej obchod děláme a já jsem dobrák od srdce ale taky musím z něčeho žít.[/B][/OJ] Sekerku pak projde s úsměvem a spokojeností a nakonec se dostane k Noži a prstenu. [OJ][B]Víte co, jako důkaz dobrý vůle 9 stříbrnecjh. To je víc než královská nabídka. Tak co na to říkáte?[/B][/OJ]

****************************
V počítání si uspěl ale v psaní neúspěch. A i když se ti to zdá očividné, nezapomeň, že tvoje postava a dobrodruzi celkově jsou víc mlátiči nežli počtáři či umělci. A tvůj bonus do inteligence ti taky moc nepomáhá :-) Takže tyhle věci neber automaticky.

Riky: Ok seš tuhej *3*
Izidor15. Srpna 2011 18:04:13
Jednání s kupcem se očividně ještě dost protáhne. Zatím jsme se totiž shodli pouze na platbě za meče a sekyrku. U ostatních předmětů opět kupec spustí, jak moc málo by za ně jinde dostal a jak na tom tratí a kdesi cosi. Znovu ho tedy začnu přesvědčovat, že pravda je na mé straně. [OJ][B]No, tak uznávám, že s tou halapartnou můžete mít jistý výdaje, ale nemyslím si, že až takové, jak říkáte. Jedno přebroušení? Cha! To je tak maximálně stříbrňák, možná dva! A navrch, víte vy, co by stála nová halapartna přímo od zbrojíře? Pod pět zlatých ani násada! Těch dva a půl zlaťáku je podle mne cena poctivá a tratím spíš já, než vy.[/B][/OJ][I] Tak o tom by se dalo dost pochybovat, ale to ty nemusíš vědět.[/I] Další na řadě je luk. [OJ][B]A kdo říká, že nejsem královský posel?[/B][/OJ] řeknu tajuplným hlasem a vrhnu na něj zlomyslný pohled. [OJ][B]Nicméně, jak chcete. 3 zlaťé a stříbrňák. Berte, nebo nechte být![/B][/OJ] Přejedu rukou po kyji. [OJ][B]Neříkám šlechtic, ale nějaký rychtář, z nějaké menší vsi. A nebo to můžete dát nějakému svému bodyguardovi! Sakra, to se vám zloději hned vyhnou řádným obloukem! Ani na oči vám nepřijdou![/B][/OJ][I] Tak tohle taky není tak úplně pravda a já jsem toho důkazem.[/I] [OJ][B]145 zlatých bez debat! A tohle,[/B][/OJ] ukážu znova na prstýnek a dýku [OJ][B]Rovný zlaťák. Pokud dáte dva, můžu přihodit i něco pro polní kuchyni.[/B][/OJ] Znovu příslušné částky zapíšu do druhého sloupečku, pokud možno čitělněji. 45 zlatých za meče a 1,5 zlaťáku za sekyrku podrthnu, aby bylo jasné, že o nich už se diskuse nevede.
*****************
Inteligence 12 je podle mě taková průměrná, sedlácká. Sečíst dvě čísla by s ní neměl být problém. *4* A předpokládal jsem, že 10 číslic se st. 2 snad zvládnu.
Lískulička15. Srpna 2011 21:13:03
_______________________________
Dneska taky odepisovat nemusím... jsem nějak vytuhle... a zítra mám další dvanáctku, tak uvidíme...
Miaug_Beleg16. Srpna 2011 08:48:39
Napíšeš další čísla a ani tentokrát se je nepovedlo sepsat čitelněji. Obchodník na ně kouká a zakroutí hlavou. [OJ][B]Milej pane, nevím odkud vy jste ale já tu dělám obchody už bez mála 15 let.Nakoupím a prodám s provizí. Vím za kolik se dají věci nakoupit a za kolik se dají prodat. A halapartna, úplně nová, nikdy nebyla víc jak za 4 zlaté, spíš ještě méně.Víš jak jeden zlatej a 8 stříbrnejch vám prostě nedám. Ale zase u toho luku o stříbrnej ještě jít můžu. Tam se dohodneme.[/B][/OJ] Pak se dostane znovu na pořad dne kyj a to obchodníka nerozradostní. [OJ][B]Nezlobte se ale za takový peníze opravdu nemůžu mít zájem. Víš jak na 120 zlatých nemůžu jít ani kdybych se zbláznil.A to je už o 10 víc, než se chtěl dá původně. A o polní kuchyni za zlaták zájem nemám. Takové věci se daj koupit i za polovinu. A na těch devíti stříbrnejch si trvám za nožík a prstýnek. I ten nožík budu muset nechat vyspravit. Mějte srdce pane.[/B][/OJ]
**********************
Izi tohle není o selském rozumu ale o pravidlech. Stupeň udává past. Počítání i psaní je na inteligenci takže to, že máš 12/0 je hezké ale to "/0" udává, že při hodu nemáš žádný bonus. Na stupni dva máš nebezpečnost pasti 8, na stupni 3 je to pak 5 a toto musíš kostkou přehodit. Bez bonusu z intu je to pak dost těžké. Umíš si představit, jaké máš asi kde šance. Jo a psaní opět neúspěch. Koukni se do popisku čtení/psaní aby si videl, co to znamená a co znamená, kdyby si měl fatální neuspěch který tu můžeš pokaždé mít.
Izidor16. Srpna 2011 11:01:09
[OJ][B]No, jak chcete. Já vás nutit nebudu![/B][/OJ] rozhodím nakonec rukama, když kupčík opětovně odmítne zaplatit za drobnosti, halapartnu a kyj požadované částky. Alespoň, že za luk trochu připlatil.[OJ][B]Takže, meče 45 zlatých, luk 3 zlaté a stříbrňák, sekyrka 1 zlaťák a 5 stříbrných. To dělá dohromady...[/B][/OJ] No, ty moje zápisy sice nejsou nic moc, ale s trochou snahy by se snad daly přečíst. A ani propočty to nejsou zase tak složité. I tak si to přecejen propočítám raději hned třikrát. [OJ][B]Hmmm.... hm... hmm... No, mě to vychází na 49 zlatých a... 7, ne, pardon 6 stříbrných! Za meče, sekyrku a luk. Zbytek si teda zase vezmu a zkusím to někde jinde.[/B][/OJ] [I]Sakra, to jsem si moc neodlehčil. No, ale co, třeba mi někdo jiný nabídne víc. A navrch tu mám ještě nějaké další drobnosti.[/I] V mezičase, než si kupčík sám ověří mé propočty, odmítnuté zboží posbírám a "umístím" do batohu (no, halapartnu tam přecejen asi těžko vměstnám).
*********************
Jestli padnou alespoň dva úspěchy ze tří pokusů, tak by k omylu dojít nemělo. *4*
Miaug_Beleg16. Srpna 2011 13:48:25
Obchodník spokojeně přikývne. Ač to tak možná není, Izidorovo schopnosti ho přesvědčily, že ceny, které nabídl jsou opravdu dobré. Také přepočítává cenu a a nakonec kývne na Izidorovu nabídku. [OJ][B] Tak dobře, 49 zlatek a 6 stříbrných. Tady máte.[/B][/OJ] Sehne se ke truhlici, chvíli tam něco rochní za neustálého cinkání a pak vytáhne měšec. Hrdě se postaví a podá ti ho. Na to si vezme 4 meče, luk a sekerku. Nakonec ještě dodá: [OJ][B]Kdyby jste si to rozmyslel, budu tu čekat drahý pane.[/B][/OJ]
**********************
Každý pokus o napsání něčeho je jeden hod. Za těchdle podmínek je šance na úspěch dá se říct minimální. Kdyby si psal někde v klidu ve vlastním domě a měl na to den času, je to něco jinýho. Takhle ale bohužel nemůžu ani nic moc přičíst. Každopádně v počítání si uspěl znovu. Když budeš chtít znovu počítat, ideálně mi napiš zprávu a já ti povím, jak ti to dopadlo aby si to mohl napsat správně. (Proto jsem chtěl nějakej rychlej komunikátor)
Izidor16. Srpna 2011 14:30:45
To, jak kupec vyndává z pokladničky hromádku zlaťáčků a sype je do měšce, je opravdu božský pohled. A pocit ve chvíli, kdy přebírám měšec, ten se absolutně nedá popsat. [I]Pojďte penízky, pojďte k tatínkovi... che che che...[/I] Neprodal jsem sice všechno, co jsem chtěl, ale myslím, že jsem dostal docela slušnou cenu. Nicméně měšec ještě neschovávám. Pořád mám ještě něco na prodej. [OJ][B]No, měl bych tady ještě něco... Moment...[/B][/OJ] sehnu se a vyndám z báglu druhou část kořisti. Mírně ošuntělé kožené brnění, tři páry bot a hromádku satstva, co jsem našel v táboře. [OJ][B]No, já vím, není to žádná sláva. Bude to chtít trochu vyspravit, ale určitě to nějaké uplatnění najde. Především ty boty! Přecejen, pořád lepší, než chodit bosky, nemyslíte?[/B][/OJ] [I]Tak to jsem zvědav, kolik nabídne...[/I] Já osobně totiž nemám v tomto případě absolutně žádnou představu.
Miaug_Beleg16. Srpna 2011 17:09:08
Posmutnělý obchodník se rozzáří, když Izidor začne s dalším vyjednáváním. O hodně více vychladne, když mu je předvedeno to, s čím se bude obchodovat dále. První se koukne na boty. [OJ][B]Takže tyhle se skoro nedaj nosit, to jsou 3 měděné. Tyhle jsou už lepší. Alespoň na noze udrží ale nic moc, 5 stříbrnejch za ně. A tyhle, no do lesa by se s nima dalo. 9 stříbrnejch za tyhle. To je celkem 14 stříbrnejch a 3 měďáky za tyhle bootky. Pak tu máme nějaký látky, ukažte...[/B][/OJ] vezme "šaty" a zařne si je prohlížet. [OJ][B] ...no to si děláte srandu? Tohle chcete prodat? No 2 stříbrné jen za látku. To bude na nějaký hadry pro děti. [/B][/OJ] nakonec dostane do rukou brnění, spokojeně si ho prohlíží ale pak ho dá divoce od těla [B][OJ] A tohle brnění, no alespoň něco z toho. Kůže pěkná ale je rozsekaný. Bože to jste stáhnul z mrtvoly, co? Fuj ta krev a ten smrad. 4 zlaté a to jste rád. Tohle nekoupí ani nějaký magor. Možná nějakej chudáček. [/B][/OJ] Zbroj odloží a zamyslí se. [OJ][B] No podívejte se, celkem vám za to dám 6 zlatejch, 6 stříbrnejch a 3 měďáky. Co vy na to?[/B][/OJ]
Výraz má dost neústupný, tváří se, že víc už prostě dostat nemůžeš ale kdo ví. Může to být i maska ale taky nemusí...
Izidor16. Srpna 2011 18:49:56
Hodnocení téhle várky je vícenež tvrdé. [I]No, to se dalo čekat, když jsou to takové hadry.[/I] Celou dobu nic neříkám, jen na poznámku o mtrtvolách se ušklíbnu: [OJ][B]Jak jste to poznal?[/B][/OJ] Postupně se kupčík dobere k částce, která sice není nějak extra vysoká, ale nějaká ta slušná večeře a nocleh by se za ni pořídit daly. [I]Hm... slušná cena za něco, co mě vlastně nestálo skoro žádnou námahu. I když...[/I] [OJ][B]Dobrá, beru to za 6 zlatých a 6 stříbrných, měďáky si nechte, ale přihodíte 6 dřevěných šípů a dvě kovové šipky. Potřebuju zrovna doplnit střelivo, tak to vezmeme jedním vrzem. Co vy na to?[/B][/OJ]
*****************
Handlování st. 3
Lískulička16. Srpna 2011 20:52:40
Riky jako by dál ležel, ale zvedá se mu hrudník, což mě uklidní- nahoru- dolu- jedna z mnoha věcí, které jsem se naučila u bylinkářky, když jsem se jí koukala pod ruku- mrtví takto nezvedají hrudník. [I]Co s ním je? A co je se mnou? U Osirise! Proč se nemůžu hýbat! Já.... nemyslí mi to... hmmm...[/I] Ne a ne si vzpomenout, co jsem chtěla, navíc mě z těch pokusů je špatně a bolí mě hlava Za chvíli ke mně přikvačí mladá holčina a už mi strká ruku na čelo. Za okamžik sykne bolestí. [I]To se o ně pořezala? Co?[/I] Vůbec mi to nemyslí. [I]Hmmm... Jaká mladá paní? Co to furt povídá? Otrávená? A mně se to zdálo.. jak to, že nemůžu pohnout? Ani pořádně promluvit?[/I] Vůle by chtěla přemýšlet, ale mozek je moc zahřátej. Pokus o kývnutí hlavou vůbec nevyšel. Jediné, co, tak zaúpělé: [OJ][B]"...bře..." [/B][/OJ] , ani nepostřehnu její zčervenání. Každopádně mě vše natolik vyčerpalo, že jsem opravdu zavřela oči a oddala se krásnému spánku.
________________________
Sry za ten předchozí spam, doufám , že už se to rozjede- děcka- já mám ve středu volno! Zasloužené volno... jééé! :D
Miaug_Beleg17. Srpna 2011 08:08:39
Obchodník přejde bez poznámky Izidorovo rýpnutí a poslouchá, co bude dál. Když se Izimu zamýšlená cena líbí, je potěšen ale přídavek v hodnotě 6ti šípů a dvou šipek se mu nelíbí. [OJ][B]No pane, 6 šípů vám dám ale ty kovové šipky, bohužel. Ne že bych nechtěl, nechápejte mne zle. Prostě je nemám. Bude vám to stačit takto? 6 zlatek a 6 stříbrných?[/B][/OJ]
Tváří se velmi zoufale a sklesle, protože nemá požadované zboží.

O kousek dál Riky i Lískulka spokojeně usnou a nabírají energii. Tak moc potřebnou...

**************
Pokud už nemáš nic dalšího Izi, taky by sis mohl odpočinout aby sme vás všechny časově sladili a mohli sme začít pořádně quest. Ale jestli chceš něco ještě udělat, prosím...
Izidor17. Srpna 2011 09:13:30
Tentokrát se můj návrch s odporem nesetkal. Spíš s nedostatkem zboží. Kovové šipky do kuše zkrátka nejsou a nebudou ani kdybych se na hlavu stavěl. [OJ][B]No, co se dá dělat.[/B][/OJ] pokrčím rameny. [OJ][B]Tak 6 zlatých, 6 stříbrných a 6 šípů.[/B][/OJ] Když je i tento obchod uzavřen, je na čase jít zase o dům dál. [I]Takže kořist jsem víceméně zpeněžil, teď je na řadě alcmymista. No, chtělo by to ještě nějaké léčiva, ale to bude lepší přímo u výrobce, než u překupníka.[/I] [OJ][B]Tak se mějte, člověče a šťastnou cestu![/B][/OJ] rozloučím se s kucem a i s bandáží opustím stan a zamířím k chajdě alchymisty, kde už by měl být zbytek té moryho partičky.
***************
U kupce jsem hotov. Ještě bych rád sehnal nějaké bylinky a mast, ale to bude lepší u alcháče, takže to může i počkat.
Miaug_Beleg17. Srpna 2011 10:01:53
************
Moryho partička spí, u alchymisty nikdo není a dveře má zavřený.
Miaug_Beleg17. Srpna 2011 11:00:29
***********
Jistě, hostinec je ale máte vyklizený pro sebe ten jeden domek, kde je Lískule s Rikym
Izidor17. Srpna 2011 11:16:50
[I]Hm... zavříno... na petlici... a pan domácí nikde... Sakra, kdyby tu nebylo tolik lidí, hned sahám po paklíči! No jo, jenže ti lidi tu jsou a navrch s ním budu muset nejspíš ještě jednat a takovou malou krádeží bych si z něj přítele rozhodně neudělal. No co, uvidíme, až budu odcházet.[/I] Alchymistův příbytek podle všeho dneska nenavštívím. Nejspíš létá po všech čertech a sbírá bylinky, nebo opečovává ty tři výtečníky. [I]Hm... nějak se stmívá... Asi bych si měl najít nějakej ten nocleh... a něco do žaludku, to hlavně.[/I] Nejrychlejším řešením, ta také nejlevnějším, by byla nejspíš ta chajda, kde už leží ti tři marodi, ovšem moje maličkost na to má trochu jiný názor. [I]Fuj, nocovat s kouzelníkem? Ani náhodou! Stejně už ho mám tak plné zuby, že bych ho mohl v afektu podříznout! A mít pak popotahovačky s Raucem, o to teda nestojím... Naposledy, když jsme měli nocovat pod stejnou střechou, tak lehla popelem celá osada já skončil v řetězech. Ne ne ne! To v žádným případě! To budu spát raději v lese, nebo... No jo, proč ne?[/I] Volím teda raději hostinec, kde můžu zabít dvě mouchy jednou ranou. Za malý peníz tu dostanu večeři a snad mě i nechají přespat. Naštěstí mi jeho hledání nedá moc práce, prostě hledám největší stavbu, uprostřed vsi. [I]Kdyby byl zastrčený někde uprostřed hvozdu, asi by to obchodu moc neprospělo. [/I]Sotva vejdu dovnitř, hned se obrátím na hostinského: [OJ][B]Dobrej! Něco dobrýho k jídlu a pak by se hodila nějaká postel. Klid, peníze mám.[/B][/OJ] [I]Hm... jestlipak tu mají nějakou slevu pro hrdiny...[/I]
Riky17. Srpna 2011 14:56:27
------------------------
tak ja už su ready *3* počkám, až se vzbudíme a rozjedu to *3*
Miaug_Beleg17. Srpna 2011 16:23:06
Izidor se vydá po svém dlouhém obchodním jednání směrem k histince. Připozdívá se a únava po proběhnutém boji a cestě se na jeho těle projevuje velmi výrazně. Najít hostinec není těžké a opravdu tam ihned dorazíš. Pod honosným názvem „Královská pivnice“ se ale skrývá knajpa toho nejhrubšího zrna. Do očí se ti po otevření dostane štiplavý kouř a trvá hezkou chvíli, než si zvykneš. Interiér hospody je vyveden ve dřevu a na zdech jsou různé trofeje, luky a podobné relikvie znázorňující lov. Pomalu se přesuneš až k baru a po pár minutách si tě i hostinský všimne. Na hrubo oholený chlapík s několika jizvami na obličeji se k tobě přitočí a zeptá se: [B][OJ]Tak co to bude, pane?[/B][/OJ] Izi mu přednese svou žádost a on jen odfrkne [B][OJ]Tady máme plno milostpane, ale jeden pokoj je ještě volnej, hodím vám tam i večeři, jestli chcete. Všechno za jeden zlatej. Nejlepší pokrm v kraji, pravá zvěřina. Věřte mi. Tak co?[/B][/OJ]
Vypadá dost netrpělivě. Má všude kopu zákazníků. Opravdu je plno tak, jak říkal.

***********
Riky: jen uspíme Iziho, můžeme probudit vás všechny.
Izidor17. Srpna 2011 16:25:58
[I]No tady je ale narváno... Jako kdyby tu měli trh... Hm... čímpak to je, že si všichni stěžujou na chudobu, ale na pivo jim vždycky zbyde...[/I] "Královská pivnice" má ke svému jménu hodně, hodně daleko, ale vzhledem k tomu, jak to vypadá jinde, jde o standard. Vlastně můžu být rád, že se tu nepřespává přímo v lokále. [I]Ale co, už jsem spal v horších místech... a s horší společností.[/I] Hostinský sám do tohohle prostředí patří asi jako ryba do vody. Není sice moc příjemný, ale jak vidno, má opravdu plné ruce práce, takže přátelský rozhovor s ním se asi očekávat nedá. [OJ][B]Beru.[/B][/OJ] zalovím v měšci a na výčep vysázím pět stříbrňáků. [OJ][B]Půlka teď, půlka ráno.[/B][/OJ] Nechám hostinského, aby mne nasměroval do pokoje, kde budu trávit dnešní noc, pokud dají bohové, spánkem. Není to sice žádná královská komnata, ale pro někoho kdo strávil půlku života ve stokách, je to docela luxus. Naprostým vrcholem je však večeře, jakou jsem opravdu nečekal. Srnčí bok a brambory! [I]No to jsem si snad ani nezasloužil... Ten hostinský si snad spletl pokoj... Ale co, raději to rychle spořádám, než se o to přihlásí nějaký soused![/I] Zbytek už je vám snad jasný. Ham ham a potom zzzzzz... zzzzzzz...
Miaug_Beleg17. Srpna 2011 19:36:26
Izidor nabídku přijme a přesune se do pokoje, který mu hostinský ukáže. Vybalí si věci a už je tu i večeře. Krásně voňavý srnčí bok a několik bramborů. Snová pochoutka na završení večera. Když dojí, spokojeně ulehne na lože a při usínání cítí, jak únava pomalu odchází z jeho těla. A stejně spí také zbylí 3 přátelé či kolegové o pár domů dále. Ráno po probuzení je vám všem mnohem lépe. Krom Izidora ale ještě ostatní nejsou fit a tak se rozhodnete ve vsi strávit ještě další dvě noci. Stali jste se atrakcí vesnice. Lidé vám nosí jídlo a platí za hostinec, zdraví vás a klaní se vám. Děkují vám za pomoc s gangem banditů. Ale po těchto pár dnech se již cítíte dobře a vidina vašeho úkolu i odměny na konci vás vyláká z blahobytu. Je na čase znovu pokračovat v cestě, kterou jste se již jednou dostaly, když jsou již vaše síly znovu stoprocentní. Setkáváte se proto podle vaší domluvy za časného rána u chatrče alchymisty, který ale včera večer, neočekávaně, zmizel a nikdo neví kam. Že by nějaký sběr bylin?

*************
Tak je to skoro jako restart questu, klidně popište, co jste dělali celou tu dobu, klidně se spolu bavte, něco řešte. Je to na vás. Pokud se vám nelíbí, že jsem vás tu nechal delší dobu, vězte, že jen proto, aby se vám zregenerovali rány a doplnila magenergie a nemuselo se to pak znovu řešit jinde. Snad se na mne nebudete zlobit, pokud byste měli potřebu něco speciálního řešit, klidně to napište šeptem, ale preferoval bych to prostě přeskočit. Hurá do akce, cestu dál znáte. Pokud si nějaké předměty chcete nechat na místě, napište to do svých příspěvků, vesničané se vám o ně postarají.
Izidor17. Srpna 2011 20:17:37
No, nakonec se to vymrvilo trochu jinak, než jsem původně čekal. Místo jedné noci jsem v hostinci strávil další dvě noci. Ono by ani tak nešlo o peníze, zvlášť když byla osada tak nadšená z náhlého zvýšení bezpečnosti silničního provozu, že jsem měl, podobně jako ostatní, ubytování zdarma, ale tak nějak nejsem zvyklý zůstávat tak dlouho, pro nic za nic, na jednom místě. [I]Herdek, kdyby nešlo o prachy, tak už jsem dávno za horama... Musím na ty tři brzo uhodit a zjistit, co tu vlastně hledají. Lovit lapky sem určitě nepřišli...[/I] Možná bych se jich zeptal už dávno, ale celou dobu jsem se snažil těm třem výtečníkům, pokud možno, vyhýbat. Jednak nemám rád kouzelníky a dvak mi Rikytám taky příliš do oka nepadl. Hlavně od té doby, co mi dal do zubů jen proto, že jsem mluvil s trpaslíkem trpasličtinou. Nicméně i tak jsme se dokázali shodnout na nějakém tom termínu, kdy se tady, na konci vsi, sejdeme. Ovšem s dochvilností už to je horší. [I]Stojím tu už dobře půl hodiny a oni pořád nikde. Herdek...[/I] Ale aspoň mám čas projít si, zda mám sebou opravdu všechno potřebné. [I]Hm... lano, lucerna, olej, paklíč, spár, křesadlo, bylinky a léčivo, munice, potraviny... Hm.. jo, zdá se, že mám všechno. Možná i něco navíc... No, ale na to je snadná pomoc! Pojď sem...[/I][OJ][B] Chramst![/B][/OJ] vezmu do ruky frgál a dám se do jídla. Sice jsem už dneska snídal, ale vzhledem k tomu, že se hostinský staral o můj žaludek opravdu vydatně a jak známo, s jídlem roste chuť, občas pozoruju, že mě honí mlsná. [I]Ještě takové dva týdny a jistě by mě vykrmil tak, že bych pukl. Teda ne, že bych si stěžoval, taková smrt by koneskonců nebyla špatná... No sláva, už jsem myslel, že se jich nedočkám![/I] Skupina, ve složení Mory, Rikytán a elfka, zvaná Lísk, se konečně uráčila vylézt z postelí a vyrazit na cestu. [OJ][B]No to je dost! Teda, s vaším tempem bychom daleko nedošli![/B][/OJ] Rychle nacpu zbytek koláče do úst a hodím si na záda tornu, která stále neváží zrovna málo. [I]Uff![/I] Naštěstí už to není taková váha, jako před pár dny, kdy jsem v ní měl i kořist z tábora lapků. Většinu jsem prodal a halapartna s kyjem zůstala v hostinci. [I]Pokud bych se náhodou nevrátil, aspoň na mě bude mít hospodský památku.[/I] [OJ][B]Tak jo, kam se jde, jaký je cíl a kolik za to máme dostat?[/B][/OJ] vybalím směrem k Morymu.
Izidor17. Srpna 2011 20:17:49
----> TENTO PŘÍSPĚVEK NELZE EDITOVAT! <----
Riky18. Srpna 2011 16:32:55
I přes mou chtíč zůstat vzhůru jsem během pár minut zabral a tvrdě se odebral do říše velmi střídavých snů. Občas to byli krásné sny. Jenže to opravdu je chvílemi. Každou chvilkou má mysl využila příležitosti k přeměně krásného snu v opravdu děsivou noční můru. Ale furt sem měl pocit, že mě někdo až nelidsky propaluje zvláštním pohledem. Nevím jak dlouho jsem spal, ale probral mě až paprsek raního světla, kterej se šikovně probojoval přes sklo v okně a jako laser přejel Lísk přes tělo a dostal se až k mému oku. [I]Oh, méééén..shit[/I] řeknu si v duchu a líně se otočím od sluníčka a ukážu mu moje "krásná" záda. Teplo od paprsku příjemně rozehřeje až lehce rozmasíruje rány. Bylo to opravdu příjemné. Jako když si spálíte ruku a rychle si jí dáte do ledu či studené vody. A že já se v tom pekle pořádné spálil...
Dveře se rozrazí a dovnitř vejde krásná, mladá dáma. Otevřu oči a převrátím se zpátky na záda. Na loktech se vyškrábu do polosedu. Holka položí svůj tác s jídlem, kterého si všiml můj nos a následně moje oči, a ihned mi nastaví polštář, aby mi to bylo příjemné. Následně přenese tác s jídlem na stůl, usměje se, začervená a odcupitá pryč. Pozvednu obočí a zakroutím hlavou. Otočím ji na Lísk a usměji se na ní. Je tak nádherná když spí.
Nakonec mě žaludek až nelidsky vykope z postele a nohy mě usadí ke stolu. Zakloním hlavu až uslyším jemné, ale přes to zřetelné křupnutí. Usměji se a pustím se do jídla. Půlku nechám Lísk. Stejně jako křišťálově čistou vodu, která schladí má ústa a můj žaludek. S těží vstanu a dokulhám se zpátky k posteli. Lehnu a koukám do stropu. Po pár minutách mě to přestane bavit. Nepřipadám si jako chudinka. Nechci. Se syknutím se rychle zvednu z lehu do sedu a zahledím se na dveře. Vstanu, otevřu je a vyjdu ven. Až po pár mírně rudých tvářích mi dojde, že na sobě nemám nic jiného než kalhoty a pár(set) škrábanců, ran, jizev a modřin. Ušklíbnu se nad tím a jdu se projít.

Lidé se na mě valí jak paparazi a jeden mi dokonce nabídne hůl. Chvilku mám chuť jí vzít a zlomit mu jí o záda a sledovat, jak se ve strachu rozprchnou pryč, ale nakonec jemně kývnu hlavou na znamení mého díku, hůl vemu a opírám se o ní. Rád bych se už sbalil a vyrazil pryč, když vidím Izidoroviče zdrhat v převleku z hostince, ale můj zdravotní stav mi to ještě nedovoluje. Zato ten hostinec se mi zalíbil. Jdu dovnitř a všichni provolají mé jméno. Po zádech mi přejde mráz. Nezvyklé. Usadím se k baru, ale nemám klid. Hostinský předemě ihned postaví pečínku a pivo. Poděkuji a pustím se do jídla. Tak dobře mi nebylo...ani nepamatuju. Dojím a když pozoruji dav, kterej mi nedá pokoj, raději se z hostince vytratím.
V nocích mě tíží noční můry. Střípky z minulosti, přítomnosti i nepříčetné budoucnosti. Občas se vzbudím uprostřed noci s výkřikem, ale hlas Lísk mě ihned uklidní. Sbližuje nás to tam. Hodně myslím že. Snažím se o ní pečovat, nosím jí k posteli vodu i jídlo. Pomáhám jí chodit, i když mi to s mojí dočasnou invaliditou nejde.
Tak to jde ještě 2 další dny. S tím rozdílem, že se každý ráno chodím umýt a schladit ke studni. Pokaždé se mírně laškovně usměji na děvčata, která se v ústraní smějí a tiše rudnou. Hraji si s Loo a starám se o Lísk. Izidorovič i Mory se mi ztratili z dohledu. Jednoduše řečeno jsem si to užíval.
Další den ráno vstanu, dám Lísk letmé políbení, dojdu do domu alchymisty a lehce se zarazím, když zjistím, že tam vlastně není. Není po něm ani vydu ani slechu. Kde sakra je, zeptám se sám sebe a už už hledám svoje věci. Navleču se do zbroje, za poutko připnu řemdich, přes rameno hodím luk, na záda bágl, prostě se vybavím, nikdy nevím, co potřebovat budu a co ne.

Venku už Izidor odehnal dav a cpe se...čímsi. Ihned začne pokřikovat o své nedočkavosti. Promnu si oči a tiše si sednu kousek dál. Mory se také objeví. Zamyslím se, vstanu a vemu Loo. Jdu do vesnice a tam ho dám k partě mladých děveček, se kterými jsem laškoval pohledy, když jsem prováděl ranní očistu. S úsměvem jsem jí poděkoval a řekl, ať se o ní starají dobře. Pak počkám na Lísk a jdu s ní k našemu srazišti. Spíše se snažím vnímat Lísk než Izidora s Morym, ale přesto je poslouchám. Čekám až někdo zavolá k pochodu pryč. Snad mám vše
Mory18. Srpna 2011 16:38:13
...............................
kluci, nechce se mi to číst, může mi někdo napsat jak na tom jsme?
Lískulička18. Srpna 2011 20:16:22
Pomalu se probouzím ze svého snění- a vlastně ne- ne, snění ne, žádný sen se mi nezdál. Byl to poklidný spánek, spánek, při kterém člověk či elf odpočívá a nabírá síly. To bylo přesně to, co jsem potřebovala, ono se to nezdá, ale několik hodin pod vlivem jedu, dal mému tělu zabrat, boj s nepřítelem, kterého nevidíte, jen vás zžírá zevnitř je těžký a pak odklízení všemožných hnusáren z těla. Pokud mě někdo probouzel, pak se mu to spíš nedařilo, než dařilo, opravdu bych si teď zasloužila přezdívku Šípková Růženka. Konečně se probudím a rozhlídnu se po pokoji- je útulně zařízené.
V příštích dnech mě překvapí Rikyho starostlivost, pomáhá mi téměř se vším, s chůzí, s jídlem i pitím a já se postupně uzdravuji, kromě jiného taky díky němu. Vrací se mi jak fyzické síly, taky se více směji. Nezvyklé- a tohle všechno si ani neuvědomuji. Vlastně je to takové příjemné zastavení, ty tři dny. Poslední den jsem už při plné síle, ale přesto bych opustila od lezení po stromech... ikdyž. Probudí mě Rikyho polibek. Trochu se zavrtím a pak otevírám oči, pomalinku. [I]Hmmm... co to, kdo to... Riky?[/I] Uvědomím si matně. [I]Asi... asi je na čase jít.[/I] Vezmu si všecko nářadíčko a už jdu před dům.
[OJ][B]Ahoj... [/B][/OJ] Řeknu s úsměvem Rikymu i ostatním, lehce se začervenám, když si uvědomím dnešní polibek. [I]Tohle by neměl dělat, koneckonců já už chodím s Tomasiim- a... jo tak s Tomasiim ano- a žádné pochybnosti nemáš, že?.... buď zticha! Nemám![/I] Snažím se utišit svůj vnitřní hlas, který mě nahlodává a začíná mi podstrkovat jiný obrázky, než jaké by měla věrná elfka vidět. [OJ][B]Jak jsi se vyspal? Eh... kam, že to máme vlastně vyraženo?[/B][/OJ] Zeptám se Rikyho. [I]No jasné... kamarád...[/I] [OJ][B]Máš... máš tady nějakou špínu- tady [/B][/OJ] Řeknu a zabodnu mu prst někam do místa na prsou.
Mory18. Srpna 2011 22:28:46
Poté, co dokončím všechno svoje obchodování a vrátím se do našeho domu, začne se všechno kolem pořádně bortit. Přestěhuji se do luxusnějšího obydlí, které mi samozřejmě vůbec nevadí, ale chování lidí mě přivádí málem až k šílenství. Nejhorší je to čekání, až se všichni, včetně mě totálně zotaví a naše cesty budou moci pokračovat. Každé ráno, po obvyklé očistě a nasycení již připravenou snídaní, kterou donese kdosi, kdo mne ani mého Prcka nevzbusí, přijde malé jednoduché kouzlo, které nás oba přenese do nedalekého lesa, na místo, kde nikdo není, kudy nikdo nechodí a kde můžu celý den býti v klidu, aniž by někdo otravoval. Kde jsem svým pánem, užívám si meditací k vyčištění hlavy, čerstvého vzduchu k pročištění plic. Vracím se každého večera, kdy je již ve vesnici klid. Mé věci nějaká dobrá duše umyla, nažehlila a já sám sebe doholil, abych nevypadal jak nějaký alchymista, co se mu nepovedl trik s ohněm. Nyní už vlasy dorůstají a zatím vše přikrývám baretem, abych alespoň Prcka tolik neděsil. Čtvrtého rána prozměnu vykouknu z okna a vidím dvojici známých lidí. Již vyzbrojen a připraven se přesunout na ono slastné místo plné klidu si to rozmyslím. [I]Riky a Lískulka, živý a zdraví? Že bychom konečně vypadli?[/I] Sic nerad, ale přece jenom sejdu dolů a přijdu až k dvojici přátel. [OJ][B]"Vidim, že jste v pohodě, co to tady zabalit? Tahle vesnice mě přivede k šílenství."[/B][/OJ] Poté se objeví Izi a zasype dotazy. [OJ][B]"Uvidíme jak se to povede, prostě uvidíš, jdeme..."[/B][/OJ]
Izidor18. Srpna 2011 22:50:05
Jak vidno, vystrachali se ti tři zrovna z postele. U toho barbara a elfky bych klidně tipoval, že byla společná. [I]Ti se k sobě mají jako dvě hrdličky... No, uvidíme, jak dlouho jim to vydrží.[/I] Oba dva mi nevěnují skoro žádnou pozornost, snad jako kdybych tu ani vůbec nebyl. Ale na druhou stranu má ovšem tahle holka na Rikytána zřejmě příznivý vliv. [I]Tváří se jako Mílius. Ten by jí snad šel klidně i natrhat kytičky na louku![/I] Chtě nechtě tedy budu muset tahat informace z Moryho. Je to sice čaroděj, ale co mám asi tak jiného dělat? Nijak sdílný se ovšem být nezdá. Raději by hned vyrazil, což mi sice není proti srsti, ale bez odpovědí se zkrátka dál nehnu. [OJ][B]Tak počkat! Ne tak rychle, čáryfuku! Když mám někde cedit krev, chci vědět, proč to dělám a co z toho budu mít! Takže to ze sebe hezky rychle vysyp, nebo si pudu po svých![/B][/OJ] [I]No to je teda hrozba... No, jo ale vyhrožovat mu podříznutím je blbost. Rikytán je na doslech, v okolí spousta svědků a šéf by ze mě stáhnul kůži![/I]
Mory18. Srpna 2011 23:13:42
Po chvilce se tedy pomalu, ale jistě já osobně rozhodnu odejít a i očekávám, že ostatní půjdou zamnou. Plánek mám v hlavě a tak zatím kus toho papiru nepotřebuji. Jen vykročím, Izidor mne zastaví a já jako že jsem nikdy nebyl ignorant ani nic podobného svůj ráz zastavím a otočím se na něj.
Vyslechnu, co vlastně má na srdci. [I]Aha tak cedit krev? No moc toho z tebe zatim nevyteklo, spíš nafasovat kapsy zlaťákama si doteď dělal.[/I] Tak nějak neurčitě sjedu Izidora pohledem. [OJ][B]"No tak jestli ti zlatky na to harampádí stačí, tak klidně dělej co chceš, stejně truhlice plná zlata za tři nějaký cetky se bude líp dělit třemi než čtyřmi. Jestli jde o mě, je mi to úplně fuk, ale jestli se rozhodneš jít dál, mohl by ses chovat trochu slušně, nikdy sem ti nic neudělal a zlodějisko ti taky před nikým neříkám."[/B][/OJ] slovo zlodějisko povím Izimu pouze potichu do ucha, aby to ostatní neříkali. Pak se oddálím a nahodím úsměv. [OJ][B]"Prostě pro peníze, pro nic jiného v tomhle zlem prolezlým světě nemá cenu nic dělat."[/B][/OJ] pak se ještě rozhlédnu kolem sebe. [I]A sláva je jen pro ty malé lidi, co chtějí být většími.[/I] Další řeči s Izidorem a ostatními už chci řešit pouze za chůze.
Izidor18. Srpna 2011 23:38:17
Z celého toho Moryho proslovu mi v hlavě utkvěly především dvě věci. Slovo "zlodějisko," které má být nejspíš narážkou na "čáryfuka," kterým označuji osoby, podobné Morymu, osoby, se kterými příliš nevycházím. Druhou věcí je zmínka o truhle zlata. [I]Celá truhla?! Tak to už za to vztekání s tímhle chlapem snad stát bude! Teda, podle toho, jak veliká ta truhla bude.[/I] Na čarodějovu poslední větu se ušklíbnu a mírně přikývnu: [OJ][B]Na TOMHLE se shodneme. Ale jak jsem říkal musím vědět, jestli to za to stojí. Truhlu zlata ti nedá jen tak nějaká babka za to, že jí doneseš klestí z lesa.[/B][/OJ][I] Kdyby ano, nosím ho od rána do večera a možná i od večera do rána.[/I][OJ][B] A jestli ti nestačí jako projev slušnosti, že jsem se vám rozhodl pomoct z toho svrabu, do kterýho jste se sami dostali,[/B][/OJ][I] načež jsi to perfektně zkonil[/I] [OJ][B]tak už nevím, co bys chtěl. Ale buď v klidu, protože[/B][/OJ] teď se nakloním k Morymu zase já [OJ][B]jestli ti někdo podřízne hrdlo, budu to já![/B][/OJ] pošeptám mu do ucha podobně zlověstným hlasem, jako předtím on mě, načež celkový dojem podtrhnu úšklebkem, tichým smíchem a prsty levé ruky, přejíždějícími po jílci větší z obou mých zbraní. [I]Tuhle hru můžou klidně hrát i dva![/I]
Mory19. Srpna 2011 00:34:43
Již v letmé chůzi, přitom náš rozhovor s Izidorem začíná nabírat na obrátkách a má slova ohledně truhly plné peněz se mu nezají býti dost pravdivá. [I]To je vlastně pravda, já když přišel do divoké sítě, tak mi ani jméno nevěřili poloblázni. [BA]Nesmíš se jim divit, sou nějak poblouzněný nebo co. Jak jinak si dokážeš vysvětlit co dělala ta špidloušatá?[/BA] Ale nech toho, znam jednoho normálního, v rámci možností teda...[/I] Jakmile mi ale Izidor do ucha pošeptá novinku, že věc, která mi podřízne hrdlo bude patřit jemu, nezbývá než poviveně na něj pohlédnout. [I]Nemůžu to přece vykecat takhle narovinu. To nejde ne? [BA]Umí mluvit jako ti malý tlusý fousáči, co držej ty vobrovský hnusný sekyry.[/BA][/I] S povzdechnutím se podívám na Prcka, který tak nejapně uráží trpaslíky. [I]Tak teda jo, řeknu mu to, aby věděl, co svojí přítomností podělal. Jako trpaslíci ještě neumím, ale hned jak na to bude čas, naučím se to.[/I]
Počkám na Izidora, aby šel přímo vedle mě a spustím. Zatím velmi klidně, potichu a pomalu. [OJ][B]"Víš, když jsme narazili na tu bandu zlodějíčků tam na louce, bylo nám hned jasné, že vzdát se téměř stovky zlaťáků je pro všechny dost nepředstavitelné."[/B][/OJ] pokývnu hlavou, aby věděl, že to myslím vážně. [OJ][B]"Riky už to zažil, Lískule sice ne, ale maximálně by se jí udělalo zle. Měl jsem v úmyslu nás všechny dostat do bezpečí. Můžeš hádat jak..."[/B][/OJ] vlastně mu ani nedám možnost odpovědět a pokračuji. [OJ][B]"Jistě že mávnutím kouzelného proutku, všechny bych nás dostal o dvě míle dál, třeba tam, kde byl cíl naší cesty, ale ta dobrota mi to prostě nedovolila. Věřím, že by ses mezi nimi uchránil, ale jakmile jsme tě prokoukli, byl konec, nemohl jsem tě tam nechat, asi jsem fakt blázen co? Ale uchránit čtyři už je nad moje síly, to musím uznat."[/B][/OJ] [I][BA]Zrovna vypadáš jak nějakej mesiáš.[/BA][/I]
Riky19. Srpna 2011 11:31:46
Zahledím se na příchod Moryho, takže si ani nevšimnu, co říká Izi. Jak pejsek na zavolání se otočím za hlasem Lísk. Zabodne mi prst do hrudi a mnou projede jistý šok. Příjemný. Usměji se na ní, protože jsem jí vlastně ani nerozuměl. Abych se přiznal, moc neposlouchal slova ale pohyby. Shlédnu jí hraně kritizujícím pohledem, promnu si neviditelné vousy a pak s úsměvem prohlásím [OJ][B]Ty nemáš špínu nikde [/B][/OJ][I]bože co sem to právě teď řek? Idiote[/I] řeknu si a udržím úsměv. [OJ][B]Mno, nejspíše do lesa pro tu.... [/B][/OJ]přeruší mě poněkud ostrý rozhovor mezi Morym a Izidorem. Zbystřím. [I]Ale ale copak pánové...že by si náš Izidorovič až až moc dovoloval? Co von je vlastně zač?[/I] načež reakce Moryho se mi začnou líbit. Celý jejich rozhovor občas hraje na moje nervy a občas mi přijde zábavný. Usměji se na Lísk a začnu ty dva pozorovat. Zavane větřík. Přestane se mi to líbit. Naklání se k sobě. Ale vy chvíli, kdy si Izidor přejede rukou po jílci svého meče, už mám se svou "úžasnou povahou se do toho vložit". Jakmile se jen přiblíží k jílci svého meče, v hlavě se mi promítne úžasná scéna, jak vytahuji řemdich a rozdělávám Izidorovo tělíčko. [I][B]Idiote! Mysli! Zachránil ti život..a né jednou[/B] [BA][B]Ano..takže se zqachovej jako chladnokrevný vrah. V klidu ho večer potichu podžízni [/B][/BA] Zmizte oba! Jen...decentně naznačím[/I] a s upřeným pohledem na Izidora si nahlas a významě odkašlu a povytáhnu řemdich z poutka se slovy, nezahrávej si, které řekne výraz v mé tváři. [I]Nedráždi hada bosou nohou....[/I]. Docela mě zaujme Mory s teleportací. Nad tím se zamyslím. [OJ][B]Hele vy dva...začínám tu přešlapovat z nohy na nohu a mám síly za 3. Lísk to očividně také přestává bavit, takže co kdyby jste nechali toho vzájemného škubání peří a raději pohnuli... [/B][/OJ]zarazím se, kouknu na lísk a zpátky na ty 2...[OJ][B]..Vaším cenným pozadím, a vyrazili už na cestu! [/B][/OJ]řeknu poměrně vůdčím hlasem, zkontroluji, jestli mám vše, hlavou pokynu Lísk k pochodu a vyrazím na cestu... V mém pochodu se zarazím. [OJ][B]Mimo to...Mory..jen...vzkázal ti před pár dny Prcek ten...nápad? [/B][/OJ]
Izidor19. Srpna 2011 13:45:04
Tahat informace z tohohle elfa ja jako vybírat blechy medvědovi z kožichu. Místo, aby konečně odpověděl, něco ve stylu: "Jdeme do křišťálovýho zámku, zachránit zakletou princeznu, od čtyřhlavé kočky. Král nám za to slíbil třičtvrtě království, dvě dcery a prince navrch." se snaží stočit debatu trochu jiným směrem. [I]Jo, tys to teda vytrh! Jaksi uznávám, že jsem se moc nenadřel, ale kdybys to nepotento, půlka by jich lehla a druhá zdrhla![/I] Navrch se do debaty zkouší zapojit i Rikytán, způlky zhypnotizovaný elfkou. Očividně by rád zaujal roli smírčího soudce a pokračoval v cestě. [I]No, to já taky, ale nejdřív chci odpovědi! Nedopatřením někde všichni tři poscípáte a já budu v háji! Herdek, kdyby ten alchymista nezmizel, mohl jsem se zeptat přímo jeho! Podle toho, co říkal, si je najal nejspíš on. I když, nevypadal jako, že by měl někde doma truhlu zlata.[/I] Směrem k barbarovi pronesu jen: [OJ][B]Jediné, co chci jsou tři prosté odpovědi. Kam se jde, co se hledá a kolik vám za to slíbili. To je všechno.[/B][/OJ] K Morymu už je můj proslov krapet příkřejší: [OJ][B]Když jsi chtěl někoho zachraňovat, měl jsi to udělat hned a ne čekat až zahřmí! A vůbec, kdybys to tak skvěle nezkonil, mohlo se to obejít prakticky bez boje! Sakra, proč ty vždycky děláš přesnej opak toho, co se po tobě žádá?! Jako na tý střeše! Místo, abys zalehnul a mlčel, nebo odlětěl někam stranou, čaruješ a teprve, když si tě celá banda nájezdníků všimla, nechal ses se založenýma rukama chytit! Skvělý výkon, opravdu! A tady taky! Já se snažím jako vůl, abych odvedl jejich pozornost z vás na sebe, udržel jich co nejvíc na jednom místě a co uděláš ty? Místo, abys je sesmahnul, upekl, usmažil, nebo já nevím, nakrájel do polívky, je zkoušíš vyudit! Perfektní, opravdu gratuluju![/B][/OJ][I] A o tom svitku, co jsem přitom vyplítval ani nemluvě!
Mory19. Srpna 2011 14:20:23
Z našeho rozhovoru nás vytrhne Riky, jdoucí nám v zádech a vybízí nás k tomu, aby jsme toho nechali. Zrovínka se mi nějak nechce ho poslouchat, ale jeho další slova už za zmínku stojí. Podívám se na něj tázavým obličejem a pak hned na Prcka. [OJ][B]"Co jsi mi měl říct?"[/B][/OJ] [I][BA]No nic důležitýho, Riky si jenom myslel, že ten maník má na sobě ten plášť co hledáme. Nepamatuješ si jestli měl na sobě něco kovovýho, já mam pocit že jo, ale jistej si nejsem.[/BA] Jo něco na sobě měl. Myslim že to zacinkalo, když jsem se snažil ho bodnout.[/I] Znovu se podívám na Rikyho, nyní o poznání plnější informací, které jsme potřebovali vědět. [OJ][B]"Asi máš pravdu, řekl železný plášť pohozený v lese, mohl to najít kdo chtěl."[/B][/OJ] podrbu se na hlavě. [OJ][B]"No každopádně bych raději našel ty zbylé dva předměty, tohle bych nechal nakonec."[/B][/OJ] povím směrem k Izidorovi i ostatním a téměř mi až vypadne rozprava s Izim na téma minulost. [I]Srdce v jezeře a hůl v propasti. Ta mě zajímá. Propast![/I] Prudce se zastavím a vytáhnu mapku. Chvilku do ní hledím střídavě s pohledem dopředu. [OJ][B]"Tohle bude... Hřbitov a tohle možná propast, ta se posunout nemohla."[/B][/OJ] Pak se podívám na Rikyho. [BA][B]"Vydáme se sem, ta hůl mě moc zajímá. Snad nám pomůže v hledání dalších věcí a jestli máš pravdu jako že určitě jo, budeme i ten kus šutru potřebovat k tomu, abychom získali to brnění."[/B][/BA] Poté ještě chvilku zaraženě civím na Rikyho. [I]Dostat se na dno propasti by nemusel být takový problém ne? [BA]To sice ne, ale jestli si myslíš, že budeš mít štěstí a nic tam dole nebude číhat, tak jsi vedle a já tam taky nepolezu, s tim nepočítej, jsem ještě mladej a krásnej, nechci tak rychle umřít.[/BA] Musíme si pospíšit, za chvilku jsme v té vesnici a pak tedy směr hřbitov.[/I]
Riky19. Srpna 2011 14:56:36
Vrčení Iziho mi sice zahýbe žaludkem a zabrnká na nervy, ale nic extra. Zastavím se a vnímám moryho. Docela jsem se do toho zažral. V hlavě mi to začalo šrotovat až mě mírně rozbolela hlava. Hlavou mi jako záblesk projel křik a pláč. [I]Co to už ksarkru dohajzlu je? Umm..vnímej..[/I] a protřepu hlavou. [OJ][B]Ano a on byl až moc silnej a rychlej...Navíc měl na sobě jen..to..tamto..mno..pamatuju si toho málo sakra... [/B][/OJ] načež Mory vytáhne mapku. V tu chvíli lehce přestanu chápat. [I]Jakej hřbitov?[/I] zamručím a podrbu se ve vlasech. Unikne mi tichý úchecht při pohledu na holou hlavu Moryho. [I]Tak vo tomhle mi bude muset povyprávět[/I] a uchechtnu se. Zaujme mě Moryho dobrá barbarština. Ovšem jeho zaražené civění mě znervózní, až mi přejede mráz po zádech. [BA][B]Hmm..a co uděláme s Izidorem? Vemem ho sebou, pomůže nám a já ho pak zabiju..omylem..co ty na to? [/B][/BA]ďábelský úsměv mi vyraší na tváři. Pak do mě ale rybář také zasekne háček. Velkej a mírně bolestnej háček. [BA][B]Hmm...jen dotaz, už si přemýšlel, jak se dostanem do té propasti? Já mám lano, 20 sáhů dlouhé. Ale i tak.. Já bych se nerad vracel k alchymistovi. A jestliže jako..jo..má tu zbroj ten týpek..jo...tak tu hůl s údajně máágič mocí bude mít nějaká mááágič bestia...Kua..Mě se to nelíbí...Co takle tam poslad Iziho? Nebo bys..nevim...jaký kouzla umíš? Mno...spíše...máš nápad?[/B][/BA]
Miaug_Beleg19. Srpna 2011 17:26:08
Pomalu se vydáte z dohodnutého shromaždiště po cestě, kudy jste již jednou šly. Cestu provází divoké diskuze a výměny názorů. Ale oproti veškerému očekávání je všude klid. Žádné další překvapení ani přilétající šípy. Cesta proto ubíhá celkem rychle a příjemně i když každým krokem je cesta zarostlejší a rozpadlejší aš v jednu chvíli jistíte, že po ní není ani památky. Po nějaké době se to, co z cesty zbylo začne zvedat a vy vystoupáte do menšího kopečku. Uvidíte zbytky ztrouchnivělého rozcestníku, ze kterého už moc informací nezískáte. Co ale upoutalo vaši pozornost více je výhled.Uvidíte krásné zelené údolí, v jehož středu směrem od hor protéká řeka, přes ní most nebo spíše jeho ruiny, v pozadí zarostlý hřbitov a v popředí zase očekávaná vesnice...nebo spíše základy domů a to, co z kdysi obývané vesnice zbylo. Vše se s mapou shoduje, jen zub času se projevil. Přes les ale nevidíte velkou část, spíše malý výsek a nic víc než víše popsané není vidět. Na první pohled to vypadá, že zde nic nežije.
Všechno je podpořeno krásným počasím jako vystřiženým z nějaké pohádkové knihy. Slunce svítí a zbytky raní rosy se lesknou na listech stromů i na trávě. V dálce nedávno pršelo protože vidíte duhu. Zdá se, že by to mohl být krásný den...

***************
Nyní na mapě stojíte přibližně v levém dolním rohu tak, že nejzazší viditelný bod je sever hřbitova.
Mory19. Srpna 2011 18:58:22
[OJ][B]"Jednoduše hledat tři magické předměty za spousty zlaťáků."[/B][/OJ] Povím jen tak z ničeho nic po chvilce cesty směrem k Izidorovi.
Riky po chvilce pokračuje svou rodnou řečí, která mě k němu mimochodem sedí o mnoho více. [I]Když mluví jako lidi, tak je to dost podivný. [BA]Ale s tim Izidorem měl pravdu, klidně bych mu pomohl ho zabít a kdyby ses otočil, možná by to šlo uhrát jako nešťastná náhoda.[/BA] Ale nech toho prosím, jak by se tvářil Rauco a ostatní když bych jim řekl, že omylem spadnul do jámy. Ai by byli hodně rádi. [BA]No jo, ale co oči nevidí, to srdce nebolí.[/BA][/I] Z hluboka si povzdechnu z toho, jak se moje stvořeníčko na rameni chová ďábelsky a také z části kvůli tomu, že stoupáme do kopce a ve všem tom oblečení začínám funět jak lokomotiva při každém svém kroku.

[BA][B]"S tou propastí si nedělej starosti, spíš bych měl strach z toho, co najdeme dole. Jak se dostat tam a zpátky je pro mě hračka. Jenom jestli tam ale najdeme kromě staré ztrouchnivělé hole ještě něco dalšího co nám jí nebude chtít dát, bude to horší. Jo a s Izidorem brzdi, na zabíjení máme toho maníka co nás okradl. To je jediný člověk kdo na naší výpravě zemře, nechci žádnou další krev, snad mě chápeš ne? Dokážeš to Riky? Mám z tebe poslední dobou celkem strach."[/B][/BA] Povídám dosti tarostlivě. Nakonec obrátím strunu. [OJ][B]"Stejně se to musí zdát všem, že se mírně měníš... Nebo se mýlím?"[/B][/OJ] koukajíc na Rikyho.
Po chvilce na kopečku, když se konečně rozhlédneme po údolí, rozhodnu se vyrazit směr vesnička a hřbitov a pokynem ruky to naznačím i ostatním. [I]Počasí nám celkem přeje a žádné nebezpečí na dohled. Co víc si přát?[BA]Pořádnej kopec masa.[/BA][/I] [EL][B]"Ty aby ses neozval."[/B][/EL]
..............................
to mam barevný jak vomalovánky *3*
Izidor19. Srpna 2011 20:01:11
Čaroděj se mne očividně rozhodl po mém kázání ignorovat. Nejspíš proto, že mám pravdu, což ho určitě sere ještě víc. Ono, ne že by mi to příliš vadilo. Odpovědi jsem z něj stejně nedostal a z cizího rozhovoru se člověk mnohdy dozví zajímavé věci. Ovšem pouze, když mu rozumíte, což není tento případ. Většinu debaty ti dva vedou v barbarštině. [I]Helemese... Železný plášť, pohozený v lese? Hm... zajímavá volba materiálu, ovšem klidně to může být i nějaká metafora... Další dva? Hm... zajímavý...[/I] Nato vytáhne čáryfuk ještě mapu. Hodně starou mapu, kterou určitě nekreslil sám. [I]Hm... mapa cesty k pokladu? No samozřejmě! Křížek chybí! Herdek, kdyby tam byl hned bych věděl kam jít a mohl bych je zkusit předběhnout a shrábnout odměnu sám! Nebo aspoň většinu... No co, ještě není všem dnům konec... Ale jak to vypadá, hodně je zajímá ta propast... Jeden z těch tří pokladů bude asi někde tam... a nejspíš až úplně dóle, klasika.[/I] Poslední věta v obecné řeči, kterou Mory pronese, mě už žádné užitečné informace nepřinese. Očividně mi toho víc říct nehodlá. [I]A pak kdo tu s kým nejedná na rovinu! Jen počkej, však já na to přijdu i bez tebe! Však ty ještě přilezeš![/I]
Zbytek cesty už probíhá celkem v klidu. Pánové si brebentí mezi sebou v barbarštině, okolo nich poskakuje čertík a elfka kráčí zcela mlčky. [I]Teda, že by byla nějaká ukecaná, se teda říct nedá.[/I] Teprve po několika desítkách chůze po lesní cestě a výstupu na menší kopeček narazíme na něco zajímavého. Rozuměj docela pěkný výhled do údolíčka, jehož středem protéká řeka, pramenící v malém jezeře a line se skrz nějaké ruiny pod námi. [I]Hm... tak tohle bude asi ono... Alespoň podle tý mapky. No... nevypadá to špatně... Kdyby to nebylo tak daleko od civilizace a v lesích to nebyl samý lapka, možná bych se tu na stáří i usadil. Ale to je ještě daleko![/I] [OJ][B]Tak co bude? Jde se dál, nebo se budeme kochat výhledem?![/B][/OJ] nadhodím a čekám, až ti, co údajně znají cestu, něco udělají.
******************
Sakra, kdyby to jezero bylo na jihu, hned bych řekl, že je to Vendrion! *1*
Riky19. Srpna 2011 20:30:17
Jednou rukou křečovitě svírám řemdich, připraven ho kdykoliv vytáhnout. To ticho a klid okolí mě znervózňuje. Nenápadně se rozhlížím kolem, mé oči jsou na stráži. Nerad bych, aby nás přepadla další banda poseroutků. Rameno mi ztuhlo a já pustil řemdich. Levou rukou jsem se natáh na pravé rameno a začal si ho jemně masírovat. Do toho poslouchám mluvu Moryho mým rodným jazykem. Furt mi to připomíná, kdo jsem. Poznám, že se cesta začne zvedat a tak se starostlivě kouknu na Lísk. Přeruší mě ale Mory, když řekne mé jméno. [BA][B] Hmm..ano...dokážu to..když na tebe nesáhne nebo hůř...když mi nesáhne..na Lísk[/B][/BA] zavrčím a prokřupnu si nervózně krkem. V hlavě mi doznívá jeho poslední věta. Zahrála mi na nervy. Opakuje se furt a furt, až z toho mám bolest hlavy. [I]Mírně měníš...mírně měníš...jsi jiný,..jsi jiný...[/I]. Jdu ještě chvíli dále, ale musím se chytnou za hlavu. Když se zastavíme, padnu na kolena a zařvu [BA][B]Drž hubu![/B][/BA]. Byl to spíše mohutný, tvrdý výkřik. Hlasy v mé hlavě utichli. Otevřu oči. [OJ][B] Dohajzlu co to...[/B][/OJ] řeknu a s mírnými obtížemi se vyškrábu zpátky na nohy. Jsem dost zaražen nad tím, co sem právě udělal. Promnu si spánky a přejedu na oči. Pak si konečně prohlédnu krajinu. Nádhera. Slunce svítí, ruiny vesnice se blýskají, duha na obloze, ranní rosa hází odraz. [I]Nikdy se to nedozví...nesmí...[/I] [OJ][B]Omlouvám se..poslední dobou...moc nespím...spíše, vůbec [/B][/OJ][I]to by jim mohlo stačit ne[/I] a nasadím si kápy. [OJ][B]Hmm? Oh ano...výhled je krásný..ale půjdeme [/B][/OJ] řeknu na Iziho a významě se zpod kápy kouknu na Moryho, který se už vzdaluje. Udělám pár kroků vzad a přitočím se k Lísk. [OJ][B]Mohu ti něco vzít? Myslim, na odtížený..Já jsem na to trénovaný[/B][/OJ] a pousměji se. Spolu s ní se pak pokusím dohnat Moryho. Jsme mu v patách. A sluníčko svítí. Všude je klid a já nepociťuji jediné známky únavy. Ale ten klid a mrtvo mi docela mrazí v zádech. [I]Nelíbí se mi to...ten klid...klid před bouří...brrr[/I] a protřepu hlavou. [I]Nejsem ve svý kůži..sakra[/I] zavrčím a přidám do kroku. Mory a skupinka se mi nějak vzdalují
Lískulička19. Srpna 2011 21:48:35
Je toho na mě moc naráz- hádky a do toho se ještě Riky s Morym baví v nějaké divné řeči, řeči, kterou neovládám... [I]Do háje, co to je?[/I] Vidím, jak jsou všichni naštavní na sebe navzájem. [I]No to bude nádhera! Celou cestu tohle![/I] [OJ][B]Ale no tak... máme před sebou ještě dlouho cestu a já bych byla nerada, abychom si ji takhle ztížili, je to zbytečný. [/B][/OJ] [I]No nazdar- já tu budu celou dobu od toho, abych je rovnala mezi sebou, tak to si už rovnou můžu hodit mašli... jasný, už tě vidím- první, co uděláš tak bude, že se postavíš na jednu stranu a budeš se hádat vesele s nima... hmmm ale ještě to nenastalo.[/I]
Naráz mě probere z přemýšlení Rikyho řev. Poleká mě to. [OJ][B]Co- co se stalo? Není Ti nic? [/B][/OJ] Ptám se Rikyho ignorujíc jeho otázku s nošením věcí. [OJ][B]Já si to ponesu sama... až nebudu moci, tak řeknu... [/B][/OJ] [I]Jak, kdyby nevěděl, že na svoje věcičky si zloděj nenechá šáhnout.. jak kdyby věděl, že seš zlodějka[/I] Usměju se v duchu, ale ihned mě to přejde, protože mě jeho reakce polekají. [OJ][B]Hlavně dávej na sebe pozor...[/B][/OJ] Řeknu, když jsme trochu dál za nimi a pohladím ho po zádech. [I]Kurňa co jsem ti říkala? Nech ho být!... Vždyť nic nedělám... jasně, jasně, já su úplně blbá v tom případě...[/I] Nenechám ty dva hlasy, aby se ve mně hádaly a tak zatřepu hlavou, abych si projasnila myšlenky.
Izidor19. Srpna 2011 22:36:01
Zatímco se většina skupiny, včetně mě, kochá pohledem, na tu překrásnou scenérii, Mory vyráží odvážně vpřed. [I]Tak, když chceš být tou palicí, co se s ní proklepává podlaha, kvůli pastem, nemám nic proti.[/I] Již se chystám vykročit za ním, když Rikytán dostane jakýsi záchvat. Chvíli se válí na zemi a cosi řve, nejspíš v barbarštině. [I]Fuj to jsem se lek! Tak a teď, abychom se s ním zase vláčeli zpátky, aby mu dali něco na uklidnění![/I] Naštěstí se po chvíli zase zvedá a dokonce nabízí elfce, že jí vezme zavazadla. [I]Copak, že by to nebylo poprvé?[/I] Ta ovšem s díky odmítá. Mírně rozrušeně. Že by nechtěla, aby nedopatřením něco našel? [I]Hm... to je docela možné... Co je ta holka vůbec zač? Čarodějka asi těžko, to by se nedusila v týhle zbroji. A do válečnice má taky daleko, to by měla něco většího, než tenhle mečík. Mečík a sadu dalších mečíků, sakra, ta toho má víc, než kdejaký řezník... Hm... slečinka bude asi z tvrdýho těsta. To abych si na tebe dal pozor, holka...[/I] Nicméně barbar se už jakž takž vzpamatoval, takže můžeme vyrazit, jak se zdá směrem k ruinám. [I]Jak jen to Beren říkával...[/I] [TR][B]Všichni musí zemřít. Sice se tomu nevyhneš, ale stojí za to to zkoušet.[/B][/TR] [I]Jo, takhle to říkával. A měl pravdu... chudák... [/I]
Riky20. Srpna 2011 11:04:27
[OJ][B]Nic mi není...jak jsem řekl, jen...jsem toho moc nenaspal. Cítím se, jako bych měl kocovinu[/B][/OJ] zamručím a promnu si spánky. Na její odpověď pokrčím rameny a pousměji se. [OJ][B]Jak myslíš, ale nerad bych, aby sis strhla záda. Vypadáš...křehce [/B][/OJ]a pousměji se. Zamyslím se. [I]Snad žádná holka by neodmítla odnos věcí až na nádraží. Hmmm...možná bych se občas mohl kouknout kolem sebe, co je kdo zač. Já jsem jasnej. Velká, hnusná mlátička co řve a neovládá se....jůů, válečník! Pche. A Mory? Kouzla mluví za vše... Ale co ten Izidor? Hmm...mistr převleků a lží... ale zároveň takej..úřednickej..Šlechta? Špeh? A co teprve Lísk...Ta nemůže být nic zlého[/I] a nad myšlenkou se pousměji. [OJ][B]Na sebe? Heh.. snažím se co to jde[/B][/OJ] sáhnu na stehno [OJ][B]ale oni mi to dycky nějak překazí. Mno... Tak mám pár jizev navíc [/B][/OJ]pousměji se a začnu pozorovat nebe. Ticho a klid. Trochu zaostáváme za Izim a Morym. Pak ale...větříček mě postrčil? Nebo snad? Nepřítel nebo...[I]Ummm[/I] zamručím si spokojeně. Lísk. [I][B]Otoč se ty hlupáku...Otoč se na ní, sundej tu kápi a usměj se...[/B] Myslíš? Ale...ona tu ruku dala hned pryč...Co když...Ach..[BA][B]Ano...budeš muset zabít... [/B][/BA] NE! [BA][B]Hej!...Zabít Tomasiiho[/B][/BA] Hmmm..[B]Ne! To se opovaž... TAk...buď se otoč a nebo dělej, že jsis toho nevšiml[/B] nechci..na ní tlačit..Já..nevim co chce, nechápu ji...občas [B]Zachovej se někdy jako chlap a zaútoč![/B] [BA][B]Jo..třeba na Tomasiiho [/B][/BA] hej... Toho vemu příště...teď..hůůů..nádech[/I] sundám kápi podrbu se na hlavě, otočím se na Lísk a co nejmileji se usměju. Až mě to samotného zahřeje u srdce. Když pak jdeme dál, vyruší mě Izidor. [I]Cože? Hej..tu mluvu už jsem slyšel...Co seš zač? Je to řeč divé zvěře? Přivoláváš na nás vlky? Sakra...mysli pitomče![/I] a dále to neřeším. Jdu dál vedle Lísk s potřebou jí chránit a dělat bodyguarda. Pousměji se. Počasí nám zatím stále vychází. [OJ][B] Dávej na sebe pozor hlavně ty...prosím [/B][/OJ] smile
Lískulička20. Srpna 2011 11:23:56
Rikysi sundá kápi... což mě překvapí, protože jsem ho bez té kápi moc často neviděla. [I]Má hezké oči...[/I] Pomyslím si, když uvidím jeho úsměv. [I]No jasně, krása...[/I] Ozve se ironický hlas v mé hlavě. [I]No co- je to pravda... mě se zdá, že cítím jinou pravdu.[/I] Před očima se mi objeví Tomasiiho tvář, která se na mě smála, ale já jsem přitom pocítila trochu štíplavej pocit. Zároveň jsem měla ráda tu tvář, ale... nic víc- dobrý bodyguard, který je milý. [I]To je jen to, že se na tebe ostatní v cechu koukali jako na toho, kdo si chce omotat cech mistra kolem prstů... což se moc nemýlili, že?...ne- já ho mám opravdu ráda... když to říkáš.... ne, až taková potvora nejsem... zprotivili ti ho jenom, kdybych bydleli sami.... tak co? Tak- tak bys myslela na koho?...TICHO![/I] Zaduní mi v hlavě.
Pracně oddechnu a znovu vdechnu čerstvý vzduch do plic. [I]Dávej na sebe pozor ty?[/I] Zaplaví mě pocit vděčnosti. Zvednu ruku a pohladím ho po odhalené tváři hřbetem ruky. [OJ][B]Budu se snažit...[/B][/OJ] Usměju se na něj a pak si uvědomím svoji ruku na jeho tváři a dám ji dolů. Zčervenám a raději se otočím a přidám do kroku. [I]Do háje! Co to děláš?[/I] Zkousnu ret a dám ruku za záda. [OJ][B]Ehm... asi je dohoníme... [/B][/OJ]
Mory20. Srpna 2011 15:53:54
Jakmile domluvím s Rikym a utvrdím ho v tom, že to co je nyní přd námi nám jistě takové problémy nezpůsobí. Vyjdu dolů z kopce směr pozůstatky vesnice, ale po několika krocích mě Rikyho řev zastaví a donutí v rychlosti se otočti a zbystřit. [I]Do do psí prdele, co to sakra dělá? Zbláznil se už? Fakt mu nějak přeskočilo, to bude s těch ženských.[/I] Ještě před malým okamžikem vzbuzoval v mé hlavě spíše kamarádský pocit, když pronesl svůj výrok, ale hned na to obrátil list a dělá takové podivnosti. [I][BA]Lískule je určitě nějakej vymejvač mozků a jestli ne, tak mu hrabe s Izidora, to je tutovka.[/BA] Mýlíš se, ale máš pravdu v tom, že mu trochu hrabe, jistě se změnil, ale nevím proč a jak.[/I] Jakmile se ale Riky uklidní a vysvětlí, nepříliž pravděpodobnou výmluvou své chování, otočím se a dalších jejich rozprav si nevšímám. Stále si to bez jakýchkoli omezení kráčím směr domečky, nebo jen to, co po nich zůstalo. [EL][B]"Hele, co kdyby si někdy chodil pěšky, ono by tě taky neubilo, mě už celkem bolí rameno."[/B][/EL] [I][BA]Na to teda hodně rychle zapomeň.[/BA] Jak chceš![/I] Ostatní tři členové naší družiny mohou nyní pozorovat, jak se nenápadně podrbu na zátylku a nečekaně Prcka schodím z ramene, že to ani sám nečekal. Ten sletí jak žalud ze stromu a vyválí se v trávě. [OJ][B]"Nebuď línej..."[/B][/OJ] povim mu ještě v lidské řeči a štráduju si to dlouhými kroky dolů do vesnice.
Jakmile se dostaneme kousek k ní, zastavím se. [OJ][B]"Heleďte, co kdyby sme se tady porozhlídli a zkusili najít něco o těch předmětech, možná by nám pomohlo vědět, co dokáží, ten starej senilní děda nám toho moc neprozradil."[/B][/OJ]
Izidor20. Srpna 2011 18:51:37
Sestup k vísce, tedy tomu, co z ní zbylo, pokračuje zatím bez nesnází. Barbar se již podle všeho vzpamatoval a další komplikace se nevyskytly. [I]Takhle, kdyby při tom měl zahučet do propasti, to bych chtěl asi trochu moc, že?[/I] To, že Mory se očividně dost nepohodl s tím svým čertíkem z krabičky, bez krabičky, a setřásl ho z ramene, nepočítám. [I]No, tak o tom, kde a co je tady líný, by se dalo debatovat.[/I]
Když se konečně přiblížíme ruinám takříkajíc na dosah, nadhodí čáryfuk, že bychom mohli ty ruiny trochu prozkoumat. [OJ][B]Jako kdybys ty byl bohovéví jak sdílný.[/B][/OJ] rýpnu si do elfa. [I]No, ale jinak má tak trochu pravdu... i když... Hm... Tahle zřícenina už je tu nějakej ten pátek a spíš než nějaký hrad, nebo aspoň věž to byla vesnice... A nevím, proč bychom zrovna tady měli najít nějaké informace o pokladu... No... i tak by se tu dalo najít ledacos zajímavého... Teda pokud nás někdo nepředběhl... No, uvidíme. Za pokus nic nedám...[/I] Po chvíli strávené přemýšlením jen tak pokrčím rameny a mlčky začnu prohledávat trosky osady, jestli náhodou na něco neobvyklého opravdu nenarazím.
Miaug_Beleg22. Srpna 2011 08:28:05
Po další chvíli dohadování se vydáte směrem k ruinám. Sestup z kopečka jde snadno a za chvíli jste u ruin vesnice. Procházíte kolem základů zdí, komínů a dalších konstrukčních prvků. Občas je nějaká stěna skoro celá, jindy stojí jen komín a další sou jen jako obrys, ukazující místo, kde stál dům. Kolem jsou rozházené kameny a suť. Chvíli místo prohledáváte ale kromě pár střípků staré keramiky nenajdete nic. Když se propracujete až ne sever vesnice, uvidíte malou postavičku, asi 30-40 coulů vysokou. Jakmile spatří vás, prchne severním směrem. Na východ vaši pozornost také poutá most. Je otázka, zda po něm bude možno projít. Vypadá všelijak, jen ne stabilně...
Řeka, nad kterou se most klene, se odhadem zdá asi 20 sáhů široká a má v celku rychlý proud. hloubku se vám nedaří odhadnout, dno není vidět přes množství kalu.
Riky22. Srpna 2011 11:45:55
-----------------------------
na jaké straně je prosimvás ta mapa? *3*
Miaug_Beleg22. Srpna 2011 13:07:09
**************
26
Izidor22. Srpna 2011 13:41:49
Je to tak, jak jsem čekal. Ruina je to sice solidní, přesně jako v těch příbězích, co se povídají za dlouhých zimních večerů, ovšem poklad, ani nějací duchové mrtvých obyvatel tu nejsou. [I]I když, ono takhle kolem poledne...[/I] Na sever od vsi jsem sice zahlédl cosi, co vypadalo jako živá bytost. Nějaká malá bytost, ovšem při druhém pohledu to tam již nebylo. [I]Tak nevím... buď tu po okolí pobíhají skřítci, nebo se mi to jen zdálo... Na půlčíka, nebo trpaslíka to bylo příliš malé... Hmmm... hm... hmm... No, však ono se to vystříbří...[/I] Přítomnost domorodců mi až takové starosti nedělá, tedy aspoň zatím, dokud nás nijak neohrožují, ani nemají nic, proč bychom měli ohrožovat mi je, zato s mostem a tedy i přechodem na druhou stranu je to horší. [I]No tak po téhle zřícenine já teda nepolezu! To se raději pod řekou podkopu![/I] Prastará, zvětralá, rozviklaná, polorozbořená a boovéví, jaká ještě, stavba ve mě zrovna moc důvery nevzbuzuje. [I]Ne, děkuji pěkně! Tudy já nepůjdu![/I] Pohlédnu na řeku, ovšem alternativa, že se při cestě trochu smočím také nevypadá nejvábněji. Rychlý proud, široké koryto a dna nevidět. [I]No, tak to taky nepůjde... Už jen proto, že neumím plavat... nanejvýš tak veslovat...[/I] Nejspíš budeme muset najít nějaký jiný způsob, jak se dostat na druhou stranu. Teda, alespoň pokud se čáryfuk nevytasí s nějakým dobrým trikem, ovšem toho se asi nedočkáme. [I]To spíš vyjde slunce na západě, než tohle špičatý ucho vyčaruje něco užitečného! No, ale mohli bychom si postavit vlastní most... teda, alespoň něco provizorního... třeba povalit přes řeku strom, nebo tak něco... Hm... to není špatný nápad... Sekyrku mám, tak jakýpak copak? Nějaká ta jedle už by se snad našla...[/I] [OJ][B]Tak nevím jak vy, ale po tomhle já teda nejdu![/B][/OJ] řeknu po chvíli přemýšlení směrem k ostatním a ukážu na ruinu, které se kdysi říkalo most. [I]Alespoň ne první.[/I] [OJ][B]Pokud nemá někdo nějaký jiný návrh, zkusil bych raději najít nějaký vhodný strom a pokácet ho přes řeku. Kdyžtak by se dal použít i na cestě zpátky.[/B][/OJ][I] Blbej nápad to rozhodně není. Jenom nevím, jestli se dá o ostatních říct to samý...[/I]
Riky22. Srpna 2011 14:32:39
Zahledím se kamsi do té zpustošené, zničené vesnice, která je spíše pokusem o vymazání z povrchu zemského a..najednou ucítím dotyk ruky. Mé reflexy by byli schopné ji tu ruku chytit, než se mě dotkne ale, najednou jsem se nemohl pohnout. Stál jsem jako přimražený k zemi a vnímal její dotyk. Náhle ale poplašeně dává ruku pryč. [I]Co? Co je? Stalo se snad něco? Jako by ses..spálila. [B]Se nediv..jsi chladnokrevnej až lehce maniaktivní vrah c většinou poslechne toho chlápka v rudém, sedící na opačné straně tvého ramena, že[/B] von má aspoň lepší a přijatelnější nápady. A povětšinou i lehčí..[BA][B]Jedna..ne..přímo 2:0 pro borce v rudém fráčku! Ha! [/B][/BA][/I] vykřikne mé zlé já vítězoslavně a spolu s panem Hodným zase zmizí. Otočím se na Lísk. Pousměji se a nandám kápi. Zastavím se a pozoruji její prchavý krok. Jejjí obrysy a ženskou linii těla. Usměju se, proklepu hlavou a přidám do kroku.
[I]Hmm...O co jí vlastně jde. Jsi jako anděl spadlý z nebe...Ne..ne..Lísk...Jsi jako... duha...jedinečná a...[B]Barevná?[/B] idiote! Ah..potřebuju něco na trénování tentononc..jak se tomu říká..mno..[B]charisma?[/B] no no...potřebuju...Jo! Potřebuju zrcad...[/I] mé myšlenky, rychou chůzi a civění do země prudce zarazí to, že narazim do Moryho, který se před vesnicí zastavil. [BA][B] Ou...sorry kámo...sem tě neto....neviděl[/B][/BA] omluvím se, pomohu mu na nohy a odkopnu na stranu nějaký kus šutru a rozhlédnu se. Už mi chybí jen tráva v hubě a ruce v kapsách a budu krásnej obraz sedláckýho ňoumy.
Izidor s menším remcáním začne prohledávat ruiny staré vesnice jako první. Za ním Lísk a Mory s evidentně uraženým a poníženým Prckem. Pokrčím rameny a začnu prohledávat také. Nějak extra se tomu nevěnuju. [I]Hmm...šutr...šutr..šutry...zeď...oh, tak teď už jen ty šutry...[/I] a odhodím vedle nějaký větší kámen. Nic.
Po pár minutách heldání ničeho mezi ničím se dopracujem kamsi. Ztrácím pozornost a už ani nevim, kde že to vlastně jsme. Šutr jako šutr, vše se mi začíná splévat do jedné velké zdi. Když tu náhle.. Malá postavička. Hobit? Dítě? Zvěd? Skřet... [OJ][B]Hej! [/B][/OJ]zařvu za ním. Jak je vidět, postavička se moc nemá k zastavení a zdrhá dál. Izidora očividně zaujala hučící řeka, ale já mám v očích jen tu mizící postavičku. [OJ][B]Mory! Teleport![/B][/OJ] zavelím razantně, shodím bágl s lukem, chytnu řemdich a rozeběhnu se za postavičkou. Jsem dost rychlý, ale jestli postavičku nedohoním, zastavím se a jdu zpátky...
---------------------------------------------
běh na krátké vzdálenosti st.5 :)
Ta moje nátura *3*
Mory22. Srpna 2011 20:53:44
Cesta z kopečka je o mnoho příjemnější než ta předchozí, kdy jsme šlapali, až jsme funěli jak špatně seřízený parní stroje. Lehký vánek ofukuje mé rozpálené tělo a zdá se mi to celkem příjemné. Údolíčko je mírně větrné, takže se elf ani moc nezapotí. [I]Každopádně už bych chtěl bejt u tý propasti, tohle nanicovatý cestování mě akorát unavuje a nic z toho šlf nemá krom toho, že se podívám na místa, který jsem ještě neviděl, ikdyž to stejně za chvíli zapomenu.[/I] Jdu si stále mírně hopsavým krokem a lehce si přitom pohvizduju.
Na kraji vesnice se zastavím a něco do mne zezadu strčí, až sebou nekontrolovatelně plácnu na zem jak šutr. [OJ][B]"Do pr... Co to?"[/B][/OJ] Riky se ihned zasekne a svým způsobem omluví a pomůže mi opětovně na nohy. [OJ][B]"Já vim, stojí to dost sil zastavit tu masu svalů."[/B][/OJ] uchechtnu se a poté se dám do hledání čehokoli. Prcek kolem poskakuje pln dobré nálady a ze života kolem si nedělá žádné starosti. Po chvíli marného hledání toho zanechám a když se zahledím, stejně jako ostatní, severním směrem, spatřím malou humanoidní postavičku, která se dá ihned k úprku. Už už chci jen ledabyle mávnout rukou, že je mi to fuk, ale Riky se snaží být opravdu akční a ihned si odlehčí a vystřelí za malým stvořením hezky hbitým sprintem. [I]Sakra, co mu to zase přelítlo přes nos? [BA]Pomůžu mu, už vidim, jak za nim běžíš.[/BA][/I] Mávnu ledabyle rukou a Prcek se ihned vydá nejrychlejším způsobem za Rikym, možná použije i teleport, když by se to rychlostně vyplatilo. [OJ][B]"Izi, musíme chvilku počkat, než ho to přestane bavit, pak nás tam dostanu přes tu řeku."[/B][/OJ] Řenku s ledovým klidem ve tváři a čekám, hledíc na Rikyho a Prcka, jak se jejich pronásledování vyvrbí.
Lískulička22. Srpna 2011 22:02:05
Barbar na moje pohlazení ani nezareaguje, jen za chvíli vrazí do Moryho. [I]Vidíš- jsi tele! Já ti říkám, že ti tu ruku jednou urazím a bude! Kdepak romantika- ani kamarádství![/I] Řekne rozhodně hlas a já jenom skloním hlavu a smutně pokrčím ramenama. [I]Fajn, fajn, žádné projevy už nebudou, slibuju.. stejně miluju Tomasiiho... pcha![/I] Ozve se hlas opovržlivě, jak kdyby nevěřil ani slovu, co jsem řekla. Druhý hlas se neozval. Jen pokorně mlčel.
Najednou si všimnu ruin, kolem kterých procházíme. Kámen po kameni jsme odhazovali... odhazovali, spíš jsem lezla po kameních. [I]Co se JÁ budu tahat s těžkejma kamenama.[/I] A dívala se, jestli něco zajímavého neuvidím. A viděla jsem... teda ne, mezi těma kamenama, ale nad nimi- těsně nad nimi prolítl malý mužík? [I]Co to bylo? Nějakej zajíc?[/I] To už se ale za ním Riky vydal, hop a skok a je mnohem dál, než bych byla já. [EL][B]Neutíkej! Jsem přítel! Elfka! [/B][/EL] [I]Slyšela jsem, že elfa se tolik tito tvorové nebojí... ikdyž, když vidím Rikyho, jak za ním mává tou zbraní a snaží se ho chytit... mám takovej pocit, že to má nulovej efekt...[/I] Pomyslím si lehce pesimisticky.
_______________________________
Sorry, říkám, že mě brigáda zdržuje, každopádně:
Získání důvěry: 31%
Miaug_Beleg22. Srpna 2011 22:23:28
Zatím, co Mory s Izidorem jsou úplně v klidu a stojí na místě, prohlížeje si okolí a most, Riky, Lískulka a Prcek vyrazí za malým stvořením. Vyběhnou za ním na malý kopeček a když už myslí, že ho mají tak z hora uvidí něco, co nečekali. Malá vesnice, vypadající jako hobití vesnička. Alespoň co se velikosti domů týče. Rasu nepoznáváte a netušíte, co jsou zač. Avšak jasně dokážete odlišit muže, ženy i děti. A jedno z nich jste právě pronásledovali. Doběhlo k několika ženám ve zbroji a začalo na vás na kopečku ukazovat. Ty trochu ustoupily a pozvedly své kuše proti vám. Nic neříkají jen na vás míří a zdá se, že těchto drobných stvoření je tam mnohem víc...
Izidor22. Srpna 2011 22:28:39
Jak se zdá, přecejen to nebyl přelud a opravdu nás někdo pozoroval. [I]Nebo je to možná nějaká skupinová halucinace. Nebo snad Fata Mogana? No... může být.[/I] Místo hledání cesty přes řeku se raději věnují právě onomu "přeludu" pidižvíka a snaží se ho dopadnout. Barbar zahazuje bágl [I]Hm... nikdo se nedívá... že bych...[/I] a vyráží plným tryskem za domorodcem, podobně jako elfka, která přitom ještě cosi křičí ve své mateřštině. Čáryfuk Mory oproti tomu nikam nespěchá. Nicméně ani on nevěnuje rozbořenému mostu příliš velkou pozornost a jen cosi prohodí o tom, že on už to má vymyšlené. [I]No nazdar! To bude zas nějaké to jeho potentěné kouzlo... Copak si asi vymyslel? Promění nás v žáby a na druhou stranu přeplavali, nebo přeskákali po kamenech?! Ne, děkuji pěkně! Po tom, co předvedl bych se příliš nedivil, kdyby mi zůstaly žabí stehýnka a jazyčisko až po kolena! Ne a ne a ne! To raději pokácím ten strom sám![/I] Při představě proměny v žabího muže se mírně otřesu, nicméně žádné další kroky nepodnikám a čekám, jak dopadne ta jejich honička.
Izidor--- > Miaug_Beleg       22. Srpna 2011 22:29:49
**************
A je je... to jsou Mongyně, že ano?
Lískulička22. Srpna 2011 22:35:03
Doběhli jsme všichni k nim a uviděli... hobity? Asi. [I]A do háje! Kuše! Ne! Teď jestli jeho temperament spustí! Jsme v háji![/I] Rychle se snažím Rikyho zadržet a proto dávám ruce vzhůru na znamení, že se vzdávám. [I]Elfština nepomohla- zkusím obecnou řečí... hlavně ho nepusť ke slovu.[/I] [OJ][B]Nebojuj a nech to na mě... prosím! [/B][/OJ] Zašeptám směrem k Rikymu, pak přidám na hlase. [OJ][B]Nechceme Vám ublížit! Přicházíme v míru![/B][/OJ] Zakřičím s lehkou obavou v hlase. [I]Já nechci umřít![/I] Projede mnou lehký pocit strachu, ale opřu se trochu o Rikyho, což mě uklidní. [I]Hlavně, aby mě poslechl![/I] Projede mi hlavou, ale cítím se víc v bezpečí, když cítím vedle sebe teplo.
_______________________
Získání důvěry: 31%
Riky22. Srpna 2011 22:50:37
[I]Blbej kopec..[/I] řeknu si, když musím více zabrat, při svižném výběhu kopce. Už už natahuju ruku k prckově tělu, ale nohy se mi zamotají, zakopávám a chlapec si to už pádí dolů z kopce. Ten pohled dolů mě... no, zarazí. Zamrazí mě v zádech a já.. poprvé po dlouhé době sem nevěděl co dřív. Jestli se mám smát, nebo brečet. Ani v této chvíli nedokážu vůbec myslet, natož ještě abych myslel rozumně. Začnu potichu zároveň brečet a zároveň se smát, jako člověk, co už vážně nemůže z toho, jakou si z něj život dělá prdel a do toho prohlásím [OJ][B]Já se na to můžu vysrat..[/B][/OJ] řeknu lehkým, tichým, ztroskotaným hlasem a sednu si. Spíše volně až zničeně spadnu na zadek. Hlavu si položím do opět lehce špinavých dlaní od toho, jak jsem se hrabal v těch ruinách zničené vesnice. Když jí pozvednu (hlavu) a uvidím prst toho malého tvora, pomalu a s rozvahou vstanu. Nasadím překvapený výraz. [I]Mory? Našel jsem ztracené obyvatele... tváří se to na stěhování národů[/I]. Pak už uslyším hlas Lísk. [BA][B]Nebojuj...vždyť já už na to nemám ani náladu, ani sílu[/B][/BA] zamručím nespokojeně a prohlédnu si pozorně tvorečky i vísku. [I]Ženy ve zbroji? Co to ksakru je? Nadvláda žen? Rasa...nejsou to trpaslíci? Ne..ty bych snad poznal..co to sakra je? Půlčíci na maškarním?[/I] zavrtá mi hlavou. Několik tichých cvaknutí. Jako by se něco rychle nabilo či dalo dopozoru. Ano, lehce mě znervózňují ty kuše...stejně jako představa šipky v mé hrudi, nebo hůř, v hrudi tělíčka tak křehké Lískuličky. [I]Ještě jednou uvidim šipku v jakékoliv části těla Lísk a vopravdu se jako náštvu..Tak ju alespoň nechám vyjednávat..ona na to má, narozdíl vode mě, mozek...[/I] začnu konečně logicky uvažovat. Chladnou hlavou. I když..představa běhu a válečného pokřiku zase uspokojuje mou náturu...ale nechám to pouze jako představu. Ucítím příjemné, lidské teplo. [I]Opřela se o mě? Potřebuje podporu! Jou![/I] a usměji se [OJ][B]jde ti to skvěle mi.. [/B][/OJ] zašeptám jí, ale na konci věty se zarazim ..[OJ][B]milovníku přírody [/B][/OJ] nucenej úsměv skrytý v temnotě své kápi. [I][BA][B] Gratuluju..tleskám ti...Dokonale jsi to pos..[/B][/BA]dokončíš to a máš padáka... [B]Ironické je, že poprvé s mistrem ďáblem souhlasim[/B] idiote![/I] zavrčím si v hlavě nespokojeně a začnu doufat, že to neslyšela.
Miaug_Beleg23. Srpna 2011 07:46:32
Mory spolu se zamyšleným a jemně vystrašeným Izidorem zůstávají na místě. Hon jejich přátel je nechává klidnými a moc je nezajímá. To zbytek se zdá být velmi zaujatý. Zoufalý obr Riky se s hlavou ve dlaních posadí na vrcholu kopečku a čeká, co se stane. Místo toho Lískulka jde zkusit vyjednávat. Po prvních pár krocích se zdá, že to moc nepůjde, přidají se další dvě kuše, co na ni míří a tak raděj zastaví a zkusí vysvětlit, že přichází v míru. Nezdá se, že by to zabíralo ale pak alespoň jedna žena svou kuši skloní. [OJ][B] Co tu chcete? A proč jste honili malého? Udělal vám něco?[/B][/OJ]

Riky ze svého místa může sledovat život ve vesnici, vidí kopu stráží, všechno jsou to ženy. Nějaké divné zařízení co se točí, naklánějí a jinak vrtí a také pár mužů. Posedávají na zemi a hrají si se zvláštními věcmi které nikdy neviděl, dění kolem je viditelně nezajímá...
Miaug_Beleg--- > Izidor       23. Srpna 2011 07:49:27
***************
Pravdu díš, Mongové to jsou :-)
Ale nezapomen, tvoje postava, pokud se neplatu, je nezná ;-)
Lískulička23. Srpna 2011 09:05:31
Uslyším Rikyho hlas, který se mi snaží vyjádřit svoji podporu, trochu mě to uklidní, ale nad posledními slovy se pozastavím. [I]Milovník přírody? Cože? Jakože jsem elfka, jo? Lehce to nechápu... jasně, tak trochu zapoj mozek!... tohle nevyřeším... dobře, tak se teď, ale hlavně soustřeď na ty- ženy?- Ehm- jak to, že jsou tam jenom ženy?... nemají rády chlapi- nebo ti jsou někde na lovu? Asi... hele, je ti jasné, že se nám budou chtít pomstít za toho malého.... jo, je to ten typ, co chrání svoji rodinu.... fajn, tak to teď nepokaž! Ony budou schopny čehokoliv, jen aby ho ochránily. Dobře...[/I]
Snažím se, oč to jde- a nese to první ovoce- za prvé- ještě nemáme šipku v zádech či břichu nebo někde jinde- a za druhé- žena mi odpověděla. [I]Fajn, takže to není ten typ, co střílí a nekouká se kolem sebe, hm... bude to těžký, ale... musíš! Jinak jste oba dva mrtví! .... hlavně žádnej tlak. [/I] Ozve se ironicky v hlavě. [I]Stáhni se... ale tak třeba, tak, když tam žijí, tak budou o tom něco vědět, určitě nejsem první, co tam takhle slídí, musím aspoň zkusit, jestli nám něco řeknou a budou vstřícní... zatím nejsou... ale třeba budou... a jestli ne?... no, tak beru nohy na ramena a utíkáme pryč, žádnej problém... jasné, maximálně budeme mít šipku v zádech, jinak nic hroznýho...[/I]
Nadechnu se a pokračuji v obhajobě. [OJ][B]My jsme se jen chtěli podívat na ruiny... a tady můj přítel a já... byli jsme zvědaví, rozhodně bychom mu nic neudělali![/B][/OJ] Řeknu klidným hlasem, snažím se narovnat a na svém obličeji vyhladit, pokud možno všechny vrásky, které by mohli znamenat vztek nebo agresi, nasadím neutrální pohled, ruce mám stále před sebou, aby na ně viděli. [OJ][B]Nechceme Vám ublížit, prosím, nechtějte vy ublížit nám. [/B][/OJ] Řeknu snaživě a zapojuji do svého přesvědčování veškeré charisma.
___________________________________________
Takže stále:
Získání důvěry: 31%
Herectví: 5 st.
Riky23. Srpna 2011 10:14:25
Podrbu se na hlavě a promnu si pravý spánek. Trochu mě rozbolela hlava, ale nic velkého to nebude. A taky mi nějaký kus hmyzu vlénul na botu. Nepatrným, jemným pohybem nohy, jakoby vykopnutím kupředu, donutím brouka odletět pryč. Krok. Zaujatě pozvednu hlavu. Lísk se vydala na mírové jednání. [OJ][B]Ssss[/B][/OJ] syknu, když těch pár nevinných kroků Lískuličky spustí další nabíjecí, útočný a obraný mechanismy. [I]Ty vole my budem asi vážně mrtvý[/I] řeknu si napjatě a skousnu jemně spodní ret. Zabodne se do mě ocelová tyč napětí a já nejsem moc schopen se pohnout. Začínám mít obavu, že ty mrňousové tam dole asi nemají rádi muže. Nechám proto raději dál vyjednávat Lísk, které to snad půjde lépe, jak mě. Jedna ženská skloní kuši. [I]Fajn...začátek dobrý. Opravdu je v tom dobrá co?[/I] a pohlédnu hrdě na Lísk. Vyjednávání v napětí pokračuje. [BA][B]Jou..a vy vopravdu nechtějte jako ublížhit nhám, jinak, jo, jako... se můj kámoš, mocnej čároděj vopravdu naštve[/B][/BA] řeknu si spíše sám pro sebe potichu v barbarštině a dál poslouchám jejich vyjednávací a zatím neutrální rozhovor. Rodinka má strach o svého malého skřítečka, takže se ho přirozeně snaží chránit. [OJ][B]Zeptej se jich co sou zač..[/B][/OJ] syknu potichu směrem k Lísk. [I]Jsou jak vlci...smečka vlků. Hmm...Co to tam sakra...[/I] řeknu když se zahledím do vesnice. Kopa vyzbrojených pidistrážců moc příjemně a mile rozhodně nevypadá. Obzvláště, když jsou to opět ženy. [I]Všude samý ženský...tak proč se sakra tak množej? Zdá se mi, že je jich víc a víc[/I] zamručím a jedu zkoumavým a zamyšleným pohledem dál po vesnici. Zařízení mě zaujme. [I]Mechanický vrt? Co je pod tou zemí? Nebo že by to bylo nějaké..tentononc...obranné zařízení? Sakra...zapíšu si to..musim se na to zeptat[/I]. Ovšem více jak tato věcička mě zaujme něco o dost menšího. Něco pro mou mysl nového. [I]Jů[/I] pronesu a snažím se si pořádně prohlídnout to, s čím si hrají. TO že jsou to muži ani moc nepostřehnu.
Mory23. Srpna 2011 11:07:19
Dokonce i Lískulka po chvíli neudrží v sobě tu zvědavost a rychle se za malým stvořeníčkem vydá, stejně jako Riky a Prcek. Všichni doběhnou až na mírný kopeček a tam se zastaví. Prcek ihned podává informace, o tom co se tam děje a co vidí. [I][BA]Je tady vesnička nějakých malých hobitů nebo půlčíků nebo co to je, ženský tady mířej kušema na Lískulku a ty se snaží vyjednávat.[/BA][/I] Chvilku jen nevěřícně civím na Rikyho v dálce, který si tam vysedává na kopečku a pozorujee mmnou neviditelnou část údolí. [I]Co si to proboha vymýšlíš? Nezdá se ti to nějaký divný? Co by tady dělali hobiti?[/I] [BA]No fakt... Teď k nim jde a oni na ní míří, snaží se je ukecat, že jsme hodný a jdeme v míru. Jo a Riky si tady mumlá nějaký podivný kecy o čarodějích.[/BA] Povzdechnu si, znovu nás čeká nějaké zdržení, ať už je nutné či není. [OJ][B]"Prej je tam nějaká vesnice, asi hobití a oni se s nima chtěj zkamarádit."[/B][/OJ] Povím Izidorovi dosti znechuceně. [I]Jestli vykecají, co tu opravdu chceme, jistě nám budou chtít pomoci najít všechny ty předměty.[/I] Sic jen přemýšlím, ale ironie v mém obličeji znát opravdu bude. [I]Podívej se jestli tam někde neuvidíš nějakej most, docela by se nám mohl hodit.[/I] Pak se znovu podívám na Iziho. [OJ][B]"Nechceš se tam jít podívat? Nebo to necháme na Lískulce?"[/B][/OJ]
Izidor--- > Mory       23. Srpna 2011 12:23:00
[I]To se vleče, to se vleče, co se vleče neuteče... Nudaaaaa...[/I] Barbar s elfkou zmizeli z dohledu a zatím to nevypadá, že by měli hned tak vrátit. No a mě už to čekání začíná nudit. [I]Sakra, a tolik věcí by se dalo stihnout... a vůbec, proč ne?![/I] Sundám ze zad batoh a po chvíli přehrabování vyndám sekyrku, kterou mi před pár dny laskavě přenechal jeden z banditů. [I]Teď musím sám sebe pochválit! Já tušil, že se mi bude hodit.[/I] Znovu nasadím bágl na záda a směrem k Morymu prohdím: [OJ][B]Kdyby něco, nebudu daleko.[/B][/OJ] [I]No, snad ti dva na nás nepřilákají celý kmen... To bysme tak potřebovali, aby se za námi hnala stovka mužíčků a metala po nás kamení, šípy a oštěpy.[/I] Než však stihnu odejít k lesu, vypadne z Moryho, že ti dva tam našli nějakou vesnici, plnou hobitů, nebo čeho. [I]No nazdar, toho jsem se bál![/I] [OJ][B]Ne, děkuji pěkně! Raději to zkusím na vlastní pěst někde jinde. Při Rikytánově výřečnosti nám brzo půjdou po krku![/B][/OJ] [I]A jestli se do toho zapojíš i ty... raději nemyslet![/I] [OJ][B]Nebudu daleko.[/B][/OJ] prohodím ještě, když se sekyrkou přes rameno zamířím k lesu na jih od ruin. Při troše štěstí bych mohl najít nějaký vhodný strom, ke stavbě provizorního mostu.
Izidor--- > Miaug_Beleg       23. Srpna 2011 12:25:02
****************
No tak mi rovnou hoď na Sečtělost (jestli jsem o nich náhodou něco nečetl) a Vypravěčství (jestli jsem o nich náhodou něco nezaslechl). *4*
Že jsem se s nimi nikdy nesetkal, neznamená, že o nich nebudu vědět absolutně nic. *4*
Miaug_Beleg23. Srpna 2011 21:47:45
Izidor, bez jakéhokoli zájmu, opustí místo a vydá se kousek k lesu. Začne si prohlížet stromy a přitom si mimoděk pohazovat se sekerkou v ruce. Před ním jsou staré i mladé stromy, nižší i vysoké,silné i slabé. Stačí si vybrat, do kterého zatnout sekeru...

Mory se naopak vydal směrem k neznámé vesnici, kde se snaží vyjednávat Lískulka. I Riky to z povzdálí sleduje. I když ho zaujaly spíše než Lískuliny diplomatické schopnosti její krásné tvary a pak také divné věci, které v táboře vidí a nepoznává. Jen to otravné vyjednávání...

[OJ][B]Ruiny ruiny. Tak u nich zůstaňte[/B][/OJ] poví žena výhružně. [OJ][B]My tam občas chodíme ale nebudeme vás rušit.[/B][/OJ] Je vidět posun v jejich chování. Spustí kuše a zůstanou jen dvě, zbytek se rozejde. Čekají, co poví dívka, kterou dnes poprvé uzřeli...
Miaug_Beleg--- > Izidor       23. Srpna 2011 21:52:58
**************
Schopnosti vypravěčství a sečtělost se používají jinak. Navíc Mongové nejsou nějaká superznámá civilizace. Takže o nich opravdu nevíš a neznáš je. To je hold těžký na tom, když jako PJ znáš bestiář a musíš dělat, že ne...

jo a nešeptej, hráči v tomhle Q sou dost zkušení a dokážou oddělit postavy a hráče. A takhle z toho budou mít všichni lepší zážitek. Teda pokud je nebudeš chtít napadnout nebo neco podobného...

a poslední věc, máš přesvědčení ZmD ale hraješ jako čistej neutrál, pokud v tom budeš pokračovat, nechám ti změnit přesvědčení...i když myslím, že to tě nemusí trápit...stejně jako budu měnit morymu a rikymu
Lískulička23. Srpna 2011 22:06:07
Zapřemýšlím. [I]Dostala jsem je tam kam jsem chtěla? Moc ne, byly by raději, kdybychom odešli, ale třeba něco ví! Tohle je... hmmm risk- no aspoň se zeptám. Maximálně mi řeknou abych vypadla, co se může stát horšího? Šipka v mém těle..? Ach ta ironie... co bys chtěla.[/I] Z mé hlavy se málem kouří a ne a ne si vybrat správnou možnost. Nakonec se přeci jenom zeptám. [OJ][B]A byli by jste tak laskaví a pověděli nám o nich něco?[/B][/OJ] [I]Zní to jak výklad... dělej, nějak to uprav nebo budeš za debila...[/I] [OJ][B]Jen, jsme slyšeli nějaké pověsti nebo tak něco... magie... [/B][/OJ] Řeknu a drbnu do Rikyho loktem. [OJ][B]Vyprávěj teď ty.[/B][/OJ] zašeptám prosebně. [I]Kdyby něco, beru nohy na ramena- kašlu na všecko... jestli stihneš utíkat, ovšem... Je dobré nechat to na Rikym?... pozdě, holubičko![/I] Skloním ruce a začnu si prohrabovat vlasy a natáčet pramen na ukazovák.
Izidor--- > Miaug_Beleg       23. Srpna 2011 22:10:18
***************
No, nemusí se všechno používat přesně tak, jak je to v pravidlech. Že mohla postava o něčem prostě něco zaslechnout se pokud vím nikde neřeš a tyhle dvě schopnosti mi přišly, že by se snad daly použít tímto způsobem.
Napadat je nehodlám. Takový blázen, abych napadl vesnici domorodců zase nejsem.
No, hraju to stylem, v jádru dobrák, co kdyžtak pomůže dobré věci, ale samotář a lakomec, co nemá rád kouzelníky a snaží se jim vyhýbat. Ono to tak zatím moc nevyznělo, hlavně když cestuju s čarodějem a barbarem, který mi dal do zubů, když jsem mluvil s trpaslíkem trpasličtinou a zatím mi o téhle slavné výpravě za pokladem moc neřekli. Jako vraždit je nebudu, v klidu. Snažím se používat jakýsi vlastní "zlodějský kodex cti," ale zatím to moc nejde.
Izidor--- > Miaug_Beleg       23. Srpna 2011 22:31:01
[I]A já chovám doma, taků sekerečku, kerá ně podetne důbek i jedličku. Přece musíš býti má, lebo mi té pánbů dáááál... No a dál to neumím, škoda. Chytlavá melodie.[/I] No, sem se tahle písnička, co si ji v duchu přezpívávám, skvěle hodí. Jeden strom vedle druhého. Co jiného byste taky v lese čekali? [I]Plnou truhlu zlata s nápisem "Volně k rozebrání"? Asi ne. I když, nezlobil bych se...[/I] S trochou štěstí by se některý z nich dal použít jako provizorní most, pro cestu tam a zpátky. Opravdu je z čeho vybírat. [I]Moc krátký... moc daleko od řeky... No... tenhle by ušel, ale zas takovej drvoštěp zase nejsem. U tohohle by to vypadalo tak na půl dne... A náš barbarský svalovec zrovna rozmlouvá s domorodci, no výborně, tam se tak uplatní... No ale tohle by lo ono! Jo, tohle je přesně to, co potřebuju![/I] Nakonec se zastavím před jehličnanem, vysokým dobrých pětatřicet, možná i čtyřicet sáhů, stojícím jen kousek od řeky. [I]Ten dosáhne na druhou stranu a ještě hodně zbude![/I] Označil bych ho za jedli, ale nejsem si jist. Sekeru do něj však ještě nezatnu.[I]Hm... když už tu mám takovou skvělou rozhledu, byl by hřích nevyužít toho... Kdo ví? Třeba toho odsud uvidím víc, než předtím z okraje údolí. Třeba nějakou domorodou vesnici...[/I] Zanořím pravou ruku do kapsy, vyndám železný spár, který se v podobných situacích již osvědčil a nasadím si ho na dlaň. V levé ruce nadále držím sekyrku, kterou hodlám také při šplhu použít, jako jakýsi jednoduchý, provizorní hák. [I]A já sa udělám malů veveričků... A já ti přeskočím z dubu na jedličku... Přece tvoja nebůdů, ani jednu hodínůůů... No, tak tohle už z hlavy nedostanu![/I]
***************
Šplh po zdech: 77% + bonus za spár + bonus za tu hromadu větví, co na stromě rostou
Riky24. Srpna 2011 15:27:16
Zrovna si bez většího zájmu začnu zkoumat pravou ruku, různě si s ní hraji, otáčím jí, chvíli pozoruji rýhy na dlani a přemýšlím, kde všude se vzalo tolik jizev a škrábanců, když mě z mého ne příliš zaujatého a zajímavého zkoumání něco vyruší. A to konkrétně výhružný tón jejich tiskové mluvčí. Dostanu tik do oka. [I]Vyhrožuje? Ona nám vyhrožuje?[/I] a když chci po ní vyjet, proč nám jako vyhrožuje, všimnu si, že kuše jsou dole. Až na dvě poslední. To mě uklidní a schladí jak studená sprcha po dlouhé cestě, či koupel v jezeře. [I]Zlaté staré časy...[/I] zavzpomínám si na dětství, když jsem se v našem křišťálově čistém jezeře koupal. Ve vesnici se mezitim lidi jdou hledět svého, muži neodtrhli své nadšení od jejich neznámé činnosti, ale ty stráže na nás furt čumí. Kontrolují a míří na nás. Jsou schopny kdykoliv vystřelit. A to bych teď opravdu nechtěl. Otočím hlavu přes rameno, jinak bych začal házet mírně vražedné pohledy. Když pohlédnu dozadu, uvidím Moryho, jak se za námy sápe. Izi se mi ztratil z dohledu. [I]Sakra..moje věci[/I] zamručím, ale mávnu nad tím rukou. Lísk mezitím pokračuje, což mě mírně udivý. Vyjednávání už přeci jen skončilo a my ještě k našemu štěstí stále žijem. To už do mě dloubá loktem a nasazuje nádherné psí oči. [OJ][B] Jestli chceš, vycouvej pomalu pryč a jdi hlídat Iziho a moje věci...Koukni dozadu, kdo tě jde vystřdat [/B][/OJ]zašeptám, usměji se a otočím se zpátky na vesničany. [OJ][B] Mno...Myyy...jsme tu na také výpravě víte... Jsme něco jako cestovatelé..Poznáváme kráj a tak.. A náhodou nás povídačky zavedly sem. Nevíte jen tak náhodou o...nějakých...bytostech žijících kolem? Nebo snad...nějakých..artefaktech řekněme? [/B][/OJ]a pokusim se usmát. Až pak mi dojde, že mi do tváře vlastně nevidí
Mory24. Srpna 2011 19:27:31
Po chvíli, kdy Izidor zmizí taktéž v dáli a nenechá si z hlavy svůj podivný plán vymluvit, nezbyde mi nic jiného, než jít směrem k Rikymu. Cesta opět do kopce, ale svým způsobem už jsem si zvyknul. [I]Sakra, koště by se hodilo, jen až potkám toho šmejda, nestihne se ani omluvit.[/I] Chvilku mi hlavou plují zlejší myšlenky, ale jakmile dorazím k Rikymu a spatřím všechno to, co oni, zahledím se s mírně pootevřenou pusou. [I]Hej ti jsou fakt roztomilí. Podívej se, takový mrňousové, ale nějací divní, nepřijde mi to jako čistokrevný hobit. [BA]Ten malej byl stejně velkej jako já, to se mi tak často nestává.[/BA] No to si myslim. Hlavně v klidu a žádný hlouposti.

Lískule se již před chvílí vydala směrem k nim vyjednávat. Riky zatím postává u mě a také přispěje svou částí do rozhovoru, kterého já se raději nebudu účastnit. [I]Jenom by mě zajímalo co od nich ta holka chce.[/I] Otočím se na Rikyho. [B][BA]"Já mam pocit, že nejlepší bude mrňouse nechat mrňousema a hledět si svýho, maximálně nám můžou něco vysvětlit, ale pochybuju že něco vědí a poskytnout nám třeba nějaký ten most."[/B][/BA] Pak se podrbu na hlavě a čekám, jak dopadne ostatním vyjednávání.
Miaug_Beleg24. Srpna 2011 21:08:57
Izidor se ztratil z vašeho dohledu a vy se zaobíráte vyjednáváním. Po prvním Lískulčiném pokusu se zdá, že chtějí něco povědět ale pak hromovým hlasem začne Riky a ihned jsou kuše nahoře. Chvíli poslouchají a pak odpoví: [OJ][B]Tvorové? Tu příroda, plno tvorů ale artefakty? Nevíme o žádných. Jak by se projevovat měly? [/B][/OJ] Jedna z nich ztichne a druhá pak dodá: [OJ][B]A ty ruiny sou obyčejné šutry, nic zajímavého tam není.[/B][/OJ] Pomalu zase složí kuše a zdá se, že vám již uvěřili, že nejste pro ně nebezpečí. Ale když uvidí přicházet Moryho, několik z nich se srotí a začnou si ho prohlížet, ukazovat si na něj a dokonce se pochechtávat.
Miaug_Beleg--- > Izidor       24. Srpna 2011 21:15:55
Chvíli se potloukáš kolem stromů a pak si jeden vybereš a začneš se na něj šplhat. S tvojimi zkušenostmi je to hračka a netrvá dlouho a jsi tam. Nahoře vidíš opravdu celé údolí jako na dlani. Vidíš v dáli plochu jezera, odkud pramení potok, vidíš hřbitov, vesničku, kde je zbytek vaší skupinky a také lesy. A uprostřed lesa tě zaujme jedno místo. Zdá se to jako mítinka s jedním vzrostlým stromem uprostřed. Zdá se to být podivné na první pohled.

**********************
Stromy nejsou blízko řeky, to sis vymyslel a bohužel ti to nemůžu odklepnout.
A k těm Mongům, ber to tak, že je neznáš jak jsem už jednou zmínil. Kdyby si nyní byl v knihovně a viděl je, patrně tam záznam najdeš. Ale žádnou knihovnu poblíž nemáš takže tahle možnost padá. Takže tu neznalost ber jako finální rozhodnutí prosím.
Izidor--- > Miaug_Beleg       24. Srpna 2011 21:26:21
[I]Teda, to je výhled! Jenom ta vejška... Spadnout, tak ze mě nezůstane ani mastnej flek...[/I] Cesta na vrchol stromu proběhla úspěšně. Byla to sice trochu delší štreka, než se zpočátku zdálo, ale pořád to šlo líp, než kdybych šplhal třeba na věž poloviční výšky. Železný spár vykonal své a šplhání na strom vlastně není až takové umění. [I]Taková hladká, kamenná zeď, to je něco jiného...[/I] Je to skoro jako žebřík, akorát tu nejsou příčky, ale větve. [I]Snad jenom, kdyby se to tak nehoupalooooo...[/I] Ale co bych vám povídal, na vršek jsem vylezl v jednom kuse a to je to hlavní! A za ten rozhled to docela stálo. V dáli na severu je jezero [I]Hm... tak nějak mi to připomíná velkej, vyleštěnej, zářivej, blýskající se stříbrňák! Herdek, jenom natáhnout ruku a chňap![/I], ze kterého vytéká potok. A krk bych za to dal, že ten potok je ta samá řeka, co teče tady kousek dole pode mnou! [I]Kdyby potok nemizel vl lese, věděl bych to s absolutní jistotou.[/I] No a dál tu máme, ruiny, most, hřbitov a především les, tedy nic, co bych zatím neviděl. [I]Hmmm.... hm... hmm... a hele! To jsou ti tři výtečníci! Co to tam sakra dělaj... sakra, z tý dálky prd vidím... stojej na nějakým kopci a... Helemese... ona je tam asi nějaká víska! A obývaná! No jo, támhle stoupá kouř z komína! Takže to budou asi ti místní pididomorodci! No, snad ti tři dva blázni neskončí na pekáči, i s tou elfkou! I když, tu by si spíš nechali pro náčelníka pro... no, vy víte o čem mluvím... Ne? No, tak dobře vám tak![/I] Možná kdybych měl nějaké to zvětšovací sklíčko, nebo nějaký podobný inštrument, možná bych toho rozpoznal víc, [I]Teda, kdyby mi hlavně nezavazel ve výhledu ten kopec![/I] ale takhle?
No a dál už je tu zase jenom les, les, les... les... a zase les... a... [I]Helemese, nějaká mýtina!Hm... takovej vysokej strom, stojící osaměle uprostřed mýtiny? Herdek, moc bych za to nedal, že to není jen tak... Že by tam bydlel nějakej druid? No... možný to je... Aspoň to tak často bývá, v těch příbezích o hledání pokladu. Drak ve sluji, obří chobotnice v hlubinách... No a druid v lese!(ono taky co by dělal ve městě, že ano)! Možná by stálo za to, se tam cestou zastavit... Stejně, říkali tři věci a na jednom společném místě budou asi těžko... No, dost úvah, jde se zase dolů![/I] Nakonec, když už z rozhledny nic zajímavého, ani neobvyklého, nezahlédnu, vydám se stejnou cestou dolů. [I]Stejně tu nějak moc fouká... ještě tak abych nastydl...[/I]
****************
Já bych se hádal, že jsem o nich třeba mohl číst v cechoovní knihovně (hlot cech bardů), nebo zkrátka a dobře něco málo zaslechnout, ale poslechnu. Teda, pokud mě neoženíš. *1*
Lískulička24. Srpna 2011 21:40:33
Zavrtím hlavou na Rikyho otázku o tom, že bych měla odejít. [I]Ne... on se na to vyjednávání fakt nehodí... to byla blbost... musíš zasáhnout ty![/I] Pomyslím si a pak odpovím ženě na otázku, snažím se něco vydolovat. [I]Jak by se to mělo projevovat, přemýšlej? Jak se jenom projevuje magie?[/I] Vrtá mi to v závitech. [OJ][B]Neděje se tu nic zvláštního? Necítí te tu něco jinak? [/B][/OJ] [I]No jasně- oni to určitě poznají, že je to něco zvláštního, když v tom celý život žijí.[/I] [OJ][B]Něco, co by vás přitahovalo, co by mělo sílu. [/B][/OJ] [I]To je ono...[/I] Řeknu pomalu, jak se snažím zapojit do toho procesu i mozek.
__________________
Sorry, lidi, dneksa lepší nesvedu...
Miaug_Beleg--- > Izidor       25. Srpna 2011 08:35:55
Po krátké době nahoře, kdy se s tebou strom kýval sem a tam jsi si užil výhled a rozhodl jsi se, že je toho pro dnes dost. Slezl si dolu jak to jen šlo nejlépe. Trochu ses odřel ale jinak jsi v pořádku. Když stojíš na pevné zemi, oddechneš si. Ale co dál?

***********
Sorry, je to krátké ale nedal si mi moc vědět, co chceš po slezení ze stromu dělat *1*
A neboj, tebe oženit nechci, je tu někdo s vyšší charismou *3* Ale pssst, at mu nepokazíš překvapení *3*
Izidor--- > Miaug_Beleg       25. Srpna 2011 09:48:47
********************
No... snad bych se ještě zeptal, zda teda půjde pokácet ten strom přes řeku. Nebo, jestli mi vůbec něco takového povolíš. *4*
Miaug_Beleg--- > Izidor       25. Srpna 2011 10:13:18
****************
Pokácet můžeš ale není blízko řeky takže to tam těžko dostaneš
Riky25. Srpna 2011 10:59:46
Opověď pro Lísk jsme možná překazil, toho si nelze nevšimnout. Když dokončím proslov, úsměv mi spadne, mávnu rukou, otočím se a jdu se zpátky zařadit. Při pohledu na ty kuše v rukou pidižen se mi dělá už vážně nanic. [I]Nejen že maj něco proti chlapům..asi..Ale i něco proti těm velkejm! Tak to už fakt jako...Proč mi někdy nemůžem narazit doprkený vohrady na kmen barbarů? Haaaaaa?[/I] řeknu si polo naštvaně a pozoruji již zase klidné dění kolem nás. Otočím hlavu do zadu. Izidorovič nikde. [I]Hele..jestli mi ten malej zmetek udělá něco s věcma, tak ho zabiju[/I] zmocní se mě malý strach o svoje věci. Přeci jen, už jsem byl obrán o svou dýku. Když si na ten hnusný čin vzpomenu, naštvu se. [I]DOhajzlu už ale... mě nemůže rovnou zabít..nééé von mě musí vokrást a zdrhnout! Zmetek jeden hnusnej plešatej[/I] zanadám si na toho bosse, na kterého jsme narazili v lese. [I]Se vsadim, že tu zbroj měl na sobě...[/I]zamyslím se a otočím hlavu zpátky do vesnice. Když na mě začne promlouvat Mory, jen pootočím hlavu a nakonec jemně kývnu, jako souhlas. [BA][B]Plno tvorů..takže můžeme mít problém..jo a mimo chodem..ty seš chytrej, takže tě to určitě jako to..ee..trklo. NA tom hřbitově..heh..podle mě tam ta hůl nebude, ta fakt bude v propasti..ale na tom hřibitově..jo..jako...určo budou ňácí nemrtý grázlové[/B][/BA] začnu lehce překládat Morymu a doplním to mým postřehem a zamyšlením se. [BA][B]Aaaa..podle mě aspoň v jedný věci kecaj. Ale určo né v té poslední, si myslim[/B][/BA] dopřeložím a pousměji se sám pro sebe. Kuše jsou skloněné a opět čumí do země, kde maj chuť určitě sejmout nějakého otravného brouka či hlodavce, a většina z pidižen a jejich prcků se směje. Nechápu. Alespoň tu chvilku stojím a zírám na ně. Pak se pomalu pootočím na Moryho a následně mi to dojde. Začnu se taky potichu smát. Nebo spíše uchechtávat. Ale spíše se to snažím zadržet. [BA][B]Ne soráč kámo..ale máš fakt rhánu...Sem se etě nézeptal...tohle ti jako udělal..jo..ten vobr?[/B][/BA] zeptám se mezi smíchem, ale po chvilce se uklidním. [I]Chudák...mmm...kdyby někdo takle spálil vlasy mě... a obočí[/I] zase se zasměji a zamyslím se. Už mě z toho nadpříliš velkého množství myšlenek začíná bolet hlava. Můj mozek to očividně nezvládá a snaží se bránit. [I]Hmm..budu si muset dojít k nějakému střihačovi...tenhle volně rostoucí styl vlasů se mi už nelíbí...[/I] zamručím a rozhlédnu se. [OJ][B]Není mezi váma asi ten..eee..střihač vlasů? [/B][/OJ] prohodím jen tak kdyby náhodou. Na další otázky Lísk, které směřují pidískům, nějak zvláště nereaguju, spíše jsem jí přeslech
--------------------------------------------
pufff...těžké reagovat na také krátké odpisy Pji.. *3*
E: Tak sem to trochu upravil a roztáh *3*
Izidor--- > Miaug_Beleg       25. Srpna 2011 13:28:58
[I]Už jenom kousek... no... a teď hop! A je to! Jsem dole![/I] Někdo říká, že cesta dolů bývá horší, než ta nahoru. No, možná se nemýlil, ale naštěstí jsem tentokrát vyjímkou, která potvrzuje pravidlo a podařilo se mi dostat zpátky na zem bez nehod. [I]Jenom si příště musím vybrat nějaký listnáč... herdek, to to štípe...[/I] Jsem sice plnej jehličí, ale holt nemůžeme chtít všechno. Hlavní je teď ovšem otázka, co dál? [I]No... kácet ten strom nemá smysl... k řece ho nedotáhnu, ani sám, ani s ostatními... Leda bychom si tak postavili vor, ale to je práce tak na půl dne a ještě bychom potřebovali hromady lan... Ne, to už se spíš vyplatí obejít to směrem na sever. Ten potok u jezera vypadal mírnější a klidnější, než tenhle veletok. Jo, to bude asi nejlepší...[/I] Když plán s provizorním mostem padá a nový nápad je vykoumán, zbývá jen jedna věc. Zjistit, co je s ostatními. [I]No... jak to vypadalo, asi se snaží něco vytáhnout z těch pididomorodců. Hm... to může nějakou tu chvilku zabrat, hlavně pokud neumějí obecnou a Rikytán bude zase vyšilovat... Teda, raději se do toho nebudu plést... když už nic jiného, neskončím v kotli s nima. No jo, ale co mám zatím dělat?![/I] Kdyby mi ten holohlavej čáryfuk ráčil sdělit, co a kde hledáme, zkusil bych to možná urychlit a najít něco na vlastní pěst. Jenže takhle? [I]Herdek... To abych se zase vrátil do těch ruin a čekal, co z těch domorodců vytáhnou... Nebo bych mohl zkusit prozkoumat tu mýtinu! No jo, to by snad šlo! Takovou hodinku tím určitě zabiju! A jestli tam opravdu bydlí nějaký ten druid, možná by mohl vědět o nějakém to brodu, nebo tak něco...[/I] Nápad to podle mě není špatný a nezbývá, než přistoupit k realizaci. Schovám sekyrku zase do báglu, spár do kapsy a zamířím nejdříve zpátky k ruinám. [I]Tak nejdřív se podívám, jestli se náhodou nevrátili... Hm... mýtina byla asi na severozápad, tak by snad neměl být problém ji najít... No, kdyžtak zase vylezu na nějaký strom a uvidíme.[/I]
Miaug_Beleg26. Srpna 2011 08:39:55
Mrňavé ženy pozorují Lískulku s Rikym a Morym a vyčkávají, co se stane. Na dotaz, co se tu děje zvláštního pokývou hlavou. [OJ][B]V okolí je je pěkná a divoká příroda. Ale o ničem Magickém nevíme. Do lesů se nepouštíme, přes řeku ani nahoru k horám nechodíme. Co potřebujeme, to máme tady.[/B][/OJ]
Pak Lískulku znovu přehluší Riky svým požadavkem na holiče. 3 dívky se začnou chichotat. [OJ][B]Hihi, jasně že máme, hihi. Stačí říct a budete mít účes. A děláme za levno. Hihi.[/B][/OJ] ale než poví něco víc, starší žena je okřikne, aby toho nechali. [OJ][B]Pojďte k nám, dáme vám najíst, dobří lidé[/B][/OJ] Pronese další ze zadních řad. [OJ][B]Ale zbraně nechte před vstupem do vsi prosím.[/B][/OJ] ještě dodá, načež všichni opravdu složí kuše a začnou se rozcházet. Vypadá to, jako kdyby neměli jediný zlý úmysl...
Miaug_Beleg--- > Izidor       26. Srpna 2011 08:46:34
Po slezení ze stromu víš přesně, jakým směrem se vydat. Ještě na kopečku vidíš Moryho s Rikym, jak něco řeší s domorodci ale nedbáš je. Raději jdeš prozkoumat to, co si viděl z hora. Tajemnou mítinku. K lesu je to jen pár stovek metrů a tak jsi tam celkem hned, jen než vstoupíš do lesa tak tě zarazí hustota tohoto hvozdu. Zdá se prastarý. Uděláš 3 kroky dovnitř a cítíš zvláštní mrazení v zádech. Dalších pár kroků. Divný pocit nepřestává ale co je horší, než divný pocit je stříbrný objev před tebou. Asi deset sáhů hlouběji v lese vidíš obří pavučinu, větší než si kdykoli viděl. Je mezi stromy a větvemi a široká i vysoká je možná 30 sáhů. Ještě se na ní lesknou kapky vody z posledního deště. V pozadí zaslechneš dovný klapavý zvuk. Nevíš jak daleko ale nelíbí se ti...
Lískulička26. Srpna 2011 09:21:59
Prohrábnu si vlasy rukou. [I]Už tě to chytá zas.... no a co- nemůžu za to a ještě to není tak hrozný- neprohrabuješ si je ve spaní- to tu taky bylo... když já si nemůžu pomoct... ještě, že tu není Kab, toho to vždycky rozčilovalo...[/I] Pousměju se, jak chtěl ostříhat mé krásné dlouhé vlásky jen kvůli mému zlozvyku. Pak mě, už ale zaujme, co říkala ta- žena?- těžko říct, spíš mi připadá jako hobitka. [I]Nepřemýšlej nad tím, co jsou zač... a nebo snad to právě mám? Není třeba toto ten magický účinek? Hmmm... budu se jich na to muset zeptat- a kde mají muže? Na lovu nebo zalezlí? Kdo je ochraňuje? Jen oni sami? Eh... zase přepínám mozek... Divoká příroda? Může to být tím vlivem? Co lze považovat za divokou přírodu? Draci? Proč tam nechodí? Jasně, jedna věc je, že tu nejspíš nemají žádného siláka, ikdyž nevypadají rozhodně jako někdo, kdo by se nechal zastrašit... Tak fajn- rychle něco řekni nebo budeš vypadat jak debil, když nic nebudeš odpovídat.[/I] Pak mi do toho vstoupí Riky se svým dotazem... [I]Cože? To se musí ptát na takovou kravinu? Proč se neostříhal už předtím?[/I] Každopádně nic mě "nepohorší" víc, než ty dívky, co se začnou chichota. [I]No nazdar... nejspíš vidí prvního barbara ve svém životě...[/I] Ucítím hořkou příchuť ve svých ústech a pocit, který se mi nestává moc často. Něco jako vytasit dýku a zabodnout ji do těch mladých hrudníků. [I]Co to je?[/I] Sundám ruku z dýky, kterou jsem podvědomě chytila. [I]Oni jsou ozbrojení a ty tady blbneš! Co to do tebe vletělo?[/I] Celou mě to rozhodí, že rychle cuknu s rukou a znovu si prohrábnu- asi už po sté vlasy, abych se uklidnila.
To už do toho zasáhne starší žena, která je okřikne. [I]Výborně! Tak! Uklidni se... jsi... rozčílená?... Ššššš... Uklidňuju sama sebe, no to jsem to dopracovala...[/I] Rychle nasadím hraný úsměv. [I]Jídlo? Výborně! To je to, co jsem potřebovala! Mňamka.[/I] Už se chystám vykročit dál, když mě zastaví další slova. [I]Zbraně nechat venku? To se zbláznila?[/I] [OJ][B]Promiňte, ale opravdu bych nerada, kdyby se našim zbraním něco stalo. Když je tu odložím- mám vaše slovo, že je tu najdu tak, jak je tu položím? [/B][/OJ] Zeptám se pro jistotu. [I]Ty ses zbláznila- nechat jim tam zbraně?... jistěže, si něco lehčího nechám...[/I] Ucítím víc, jak kdy předtím vrhací dýku připnutou řemínkem k mému lýtku. [I]Říkala jen zbraně, takže můžeš být v klidu, s tím nářadíčkem, co máš na vylamování zámků se taky dokážeš ubránit... Jasně, ale nebylo by lepší... nebylo![/I]
[OJ][B]Tak hele,[/B][/OJ] Dojdu za Morym a Rikym. [OJ][B]můžeme zavolat toho druhýho chlapa... jak, že se to jmenuje... no, to je jedno... [/B][/OJ] [I]No jo- paměť na jména mám špatnou![/I] [OJ][B]Nebo tam můžeme jít sami a budeme mít jistotu, že kdyby se nám snažili něco udělat, tak nás z toho dostane.... možná... na druhou stranu, nejsem si jistá, jak nám poděkuje, když ho necháme hladem... [/B][/OJ] Pokrčím rameny, když jim sdělím moje úsudky. [OJ][B]A ty zbraně... myslím, že se ubráníme i bez nich, spíš mi jde o to, aby nám je nikdo neukradl.[/B][/OJ] [I]Okrást zlodějku?! To by mě matka zabila, kdybych jí udělala takovou... co, ostudu? Na nic takového ona přece nikdy nevěřila... to je pravda, ale není moc dobrou vizitkou zloděje, když se nechá okrást....[/I]
[OJ][B]A pak se můžeš jít klidně... ostříhat. [/B][/OJ] Poslední slovo řeknu s lehkou nechutí. [EL][B]Nebo co to tam dělají za služby. Do háje![/B][/EL] Ulevím si instinktivně a uškubnu kus kytky, kterou začnu rozebírat. [I]Co to s tebou je? Vždyť to jsou jenom holčičky... jo... a Mory ti rozuměl, kdyby něco. No to je úžasný! Kde vlastně ten chlap je? Byl tady... někde... že by zůstal tam?[/I] [OJ][B]Kde... kde vlastně je ten chlap, co s náma šel?[/B][/OJ] Všimnu si až teď jeho nepřítomnosti. [I]Ne, že by mi chyběl... že jo... byl takej protivnej, uzavřenej... vždyť ho skoro neznáš... to je fuk, stejně se mi nelíbíl, takej nedůvěřivej...[/I] Přesto se podívám tázavě na oba dva, co mi na to odpoví.
Izidor--- > Miaug_Beleg       26. Srpna 2011 09:25:40
*****************
Já jsem ale zamířil nejdřív k ruinám. *4*
Chtěl jsem jim tam nechat vzkaz, kterým směrem jsem se vydal.*1*
Miaug_Beleg--- > Izidor       26. Srpna 2011 09:44:25
***********
Sorry, zapomnel sem to tam napsat *1* klidne do příspěvku napiš, jak tam dáváš vzkaz
Riky26. Srpna 2011 12:42:15
Mému pohledu neunikne to, co právě dělá Lísk. Ovšem, nejsem si jist, jestli její boření prstů do vlasů jemných, jako kdyby jste strčili ruku do vody, znamená spíše hraní si s vlasy, či nějaký..zvyk. Né-li zlozvyk. Pousměji se, když uvidím, jak jí na tváři z pro mě neznámého důvodu vyraší krásný úsměv. [I]Wow...[/I] a tiše si povzdychnu. [I][BA][B]Noták...ne..ne..ne! Zakazuje se...Přeci jen kvůli tomu, že má Tomasiiho jí necháš.. [/B][/BA][B]Moudřejší ustoupí[/B] [BA][B]Moudřejší? Tak mi ustup z cesty! Riky..Riky...vzpamatuj se [/B][/BA]hmm... Nemá na mě blbý vliv? Normálně... mé srdce by bylo jako kus křišťálového ledu, ale v její blízkosti? [BA][B]Máš pravdu..nech jí vodě [/B][/BA][B]Riky...uvědom si to...ty jí[/B] Sklapni! Držte hubu voba![/I] seřvu už ďábla a andílka na mých ramenou, kteří mi úspěšně dělaj peklo na zemi a vaří v mém mozku dobrý guláš, takže začínám být opravdu mimo a podrbu se na krku. [I]Budu muset někoho nebo něco zabít..cítím to..potřebuju to..pak budu zase vpořádku..určitě[/I] povzbudím se.
Pak už zase vnímám a poslouchám to, co nám žena říká. [I]Pěkná a divoká...To zní..celkem fajn, pokud-li tou divokou přírodou nemyslí volně pobíhající stáda divokých kentaurů, vlků či medvědů...Thore...kdybys tak mi mohl poradit...[/I] zamyslím se a pohlédnu na nebe. Pak jí nastavím pomalu zpátky a pohledem se zaměřím na dení ve vsi.
Na mou otázku, co se týká úpravy vlasů, uslyším chichotání. Hrdě se usměji. Ovšem něco mě přímo nakopne na srdci. Kouknu rychle na Lísk, která se nejspíše nenápadně snaží pohledem tu vesnici podpálit a pak přejedu rychle pohledem zpátky. Nechápu, připisuji si jí na seznam věcí a lidí, které je třeba pochopit. [I]Dyť..Tomasii umřel? Jsem vážně tak...hmm..sakra...ne..Takže, krátkej, krásnej, drsnej účes..mmm..a ještě za levno..to se hodí[/I] a pokusím se pousmát a zvednout si tak náladu. Můj úsměv vymaže jedním okřiknutím starší žena. Zavrčím. To chichotání rozhodně znělo lépe.

Pak se zezadu ozve milá nabídka. Usměji se. [OJ][B]Děkujeme vám dámy. Samo sebou, vám nezůstanem nic dlužní[/B][/OJ] a jemně se ukloním, spíše tak nějak pomalu kývnu hlavou. Pak se zarazím. [I]Co..cože jsem to právě teď udělal?[/I] a zamrazí mě v zádech. Rychle se narovnám a odkašlu si. [I]Tak jo...zabití Izidora ne...to si nechávám jako třešničku na dortu...Tak nějakého lumpa zabít? Nebo...šlechtice? Divokou zvěř? Jo..lov...Chtělo by si to sřihnout nějakej úspěšněj lov[/I] zamyslím se nad mým divným chováním, které se mi i přestává líbit. [I]Úklony, dámy...PCHE! Za to může ten panák Izidor! Určitě! Vrrr[/I] zanadávám si.
To s odložením zbraní se mi...moc nelíbí. Odložit můj řemdich je jako zabít bratra. Jenže, když se ale nad tím tak zamyslím, nebude mi to dělat moc problém, vzhledem k tomu, že zabít bratra se mi docela úspěšně povedlo. Na tváři se mi objeví ďábelský úsměv a já si prokřupnu krkem. [I]Ano..tyhle myšlenky sem potřeboval...jsi chladnokrevný vrah..jasné? Né nějaká děvka tvého srdce![/I] Ovšem, nejsem sám, komu se to nelíbí. Lísk ihned projeví své obavy a strach o krádež. Potom už mě to trkne taky. [I]Hmm...ale takle milá společnost..přeci...nee[/I] zavrtím hlavou.
To už k nám kráčí Lísk a pronese svůj návrh. [OJ][B]Tak já tam za ním skočím, stejnak tam mám věci. Ale..hele Mory já nevim co je zač, aby nás nedostal do pořádného průseru. [/B][/OJ] Následně Lísk pronese něco, co mě opravdu zapálí na tváři. A následně i něco v elfštině. Kmitnu pohledem na ní, na Moryho a zase zpátky na ní. [BA][B]Co?[/B][/BA] zeptám se Moryho. Pak ale jen mávnu rukou a řeknu k vesnici. [OJ][B]Jen si skočím pro zbytek věcí [/B][/OJ], otočím se na patě a jdu si dolů pro věci. Dole si seberu své věci, nasadím a tak a pohledem začnu hledat Iziho. Když ho najdu, nebo i kdyby ne, tak jen křiknu [OJ][B]dem se najíst, je tu taká vesnice pidižen, ale jestli chceš, tak tu zůstaň..sou ozbrojení tak snad neuděláš nějakou kravinu [/B][/OJ]a škrábu se zpátky za ostatními na kopeček. [I]Jestli udělá nějakou kravinu tak ho vážně sejmu a bude klid[/I] zamručím si
Izidor--- > Miaug_Beleg       26. Srpna 2011 14:04:06
[I]Takže pořád nic... No, tak trochu se to dalo čekat... Ono Mory nikdy není tam, kde je ho třeba.[/I] Cesta k zpátky k ruinám zabrala jen okamžíček. Jelikož tu ovšem nikdo z grupy stále není, nemám tu moc co na práci. [I]Tak jo, sesmolím nějakej jednoduchej, stručnej a srozumitelnej vzkaz, aby ti tři pochopili, kam jsem se vlastně vydal...[/I] Sundám bígl ze zad, vylovím pergamen, brk a inkoust, posadím se k nějakému rovnému kameni, který by snad mohl posloužit jako stůl a dám se do toho. Na dolní okraj pomalu, co nejčitelněji napíšu následující text:
[OJ][B]Idu na SZ, zkrs lez, smer mítyna. Za pír hodín sem zpet.[/B][/OJ] [I]No, dámu svého srdce bych s tím sice zrovna neoslnil, ale bude to stačit. Odrthnu část pergamenu s textem a sroluju ji do ruličky. [I]No jo, ale kam to dát tak, aby to našli?![/I] A další problém je tady. Kam s tím? [I]No... vrazit to pod kámen asi není nejlepší varianta... Sice by se to neztratilo, ale taky by to nenašli... leda bych tam nechal ještě něco, čeho by si všimli... No... možná klobouk.... Hedrek, ale je ho škoda... Hmmm.... hm... hmm... no, co se dá dělat, tak tu nechám klobout... Snad ty tři výtečníky napadne, aby mi ho vzali, pokud se tudy nebudeme vracet.[/I] Pokrčím tedy jen smutně rameny a sundám svůj širák [I]Tak to už je letos druhej... Jestli dojde i na třetí, tak si je snad budu kupovat do zásoby. Třeba vyfásnu i nějakou množstevní slevu u kloboučníka... Hm... to by nebylo špatný...[/I] Najdu si nějaký větší balvan, na severním okraji ruin, kde bude dobře viditelný a na něm zanechá vzkaz, přiklopený kloboukem, který ještě pro jistotu zatížím nějakým menším kamenem. [I]Tak tohle nemůž přehlídnout ani slepec![/I] Dál už není na co čekat a tak zamířím do lesa, směrem na severozápad.
Izidor--- > Miaug_Beleg       26. Srpna 2011 14:05:00
[I]Teda... říká se, že na druhé straně plotu je vždycky tráva zelenější... No, tady to bude pravda... seshora to rozhodně nevypadalo takhle...[/I] Les se změnil v hvozd a hvozd v prales tak náhle, jako kdybych přelezl přes sousedovic plot. A určitě to nebyla změna k lepšímu. [I]Zlatá stoka... Tam sice bývala taky tma, ale člověk aspoň věděl, odkud na něj co může vybafnout... Zepředu, nebo zezadu, jiná možnost nebyla... Herdek, já si snad zapálím pochodeň... Sice je pořád docela dobře vidět, ale s ohněm se člověk cítí tak nějak... Hele, co je to támhle?![/I] Kdesi přede mnou se cosi stříbrně zablyští. I když to asi jen těžko bude hromada stříbrňáků, nedá mi to a jdu blíž. Už o deset vteřin toho lituji. [I]Pavučina! Do prdele! Do toho by se mohl zaplíst jelen i s parožím a ani kanec v plným trysku by neprošel! Kurva, nechtěl bych potkat jejího stavitele![/I] Vylekaně se rozhlídnu po všech koncích onoho mistrovského díla a navrch tasím zbraně. Naštěstí to vypadá, ž nikdo není tak. [I]Ufff... ještě že ta-[/I] znenadání se ozve jakési klapání, cvakání a snad i... slintání(?) vycházející zpoza pavučiny. Krk bych na to dal, že tam bude pavouk, velký jako kůň! [I]Do prdele, zakřikl jsem to![/I] Narychlo zasunu dýku zpátky za opasek a místo jí vezmu do levé ruky Zlodějskou kuši, zatímco v pravé držím krátký meč. [I]Tak jo....[/I] [OJ][B]Tak... vylez ty... ty.... potvoro! Já svou kůži... lacino... netento...nedám![/B][/OJ] Nejraději bych se dal s výkřikem "Pomoc!" na útěk, ale tak nějak tuším, že bych před tou osminohou sviní neutekl.
*************************
Tak to bych asi bral spíš tu druhorozenou dceru, než toho pavouka...
Chronologicky je to tak, že oni již zmizeli ve vsi, za kopečkem a Rikytánovo volání jsem neslyšel. *4*
Do řitě, teď už to nějak blbe i ve firefoxu, nebo to bylo zkrátka moc dlouhé...
Miaug_Beleg26. Srpna 2011 15:49:02
Ihned jak Lískulka vysloví své obavy o zbraně, jedna z dívek jí vysvětlí: [OJ][B] O své zbraně strach mít nemusíte. Budou tu na vás čekat, můžete si je dát do krabice. Jen my, víte, musíme se chránit před vámi, vysokými.[/B][/OJ] poví a kývne na jednu dívku. Ta odběhne a za chvíli donese dřevěnou bednu. Pak znovu promluví ona dívka [OJ][B]Prosím, pojďte. Královna je zvědavá na vysoké návštěvy. Hlavně tady velikána... [/B][/OJ] ukáže na Moryho [OJ][B]To prosím neberte osobně, jen královna má ráda hezké muže ve své společnosti.[/B][/OJ] A i ten, co se právě sebral bude vítaný, rádi mu uděláme úpravu porostu na hlavě. Dívky to bude jistě bavit.[/OJ][/B] poví zadumaně. Z zpovzdálí vyjde malý mužík a bez jakéhokoli zájmu projde kolem ozbrojených žen. Jde ještě kousek a pak se posadí na zem a začne si prohlížet divnou věc ze dřeva a železa, kterou si přinesl v rukou. Je vidět, že žádná z žen mu nevěnuje pozornost...

Riky, který se vzdálil slyšel pouze začátek konverzace. Šel pomalu k Ruinám a začal pátrat po Izidorovi. Toho ale není nikde vidět. Po chvíli ale zahlédne jeho klobouk. Zvedne ho a pod ním je pergamen s nějakými klikyháky, které ale neumí přečíst...
Miaug_Beleg--- > Izidor       26. Srpna 2011 15:57:58
Odvážně vezmeš do roztřesených rukou kuši a začneš očima ropátrávat les před tebou. Trvá to minutu ale ty se potíš jako v sauně a zdá se to jako rok místo minuty, než se cvakání ozve znovu. Pavučina se pohne a velkou rychlostí přímo do středu přileze pavouk, veliký tak 3 sáhy na délku a sáh na výšku. Odporná chlupatá osminohá potvora se na tebe koukne a zdá se, že rozmýšlí co dělat. Ty ale zaslechneš více podezřelých zvuků. A ten nejhorší přímo nad tebou. Jeden hnusný pavouk, o něco menší než ten na síti, se začal přímo nad tebou spouštět dolu. V puse ti vyschne a máš pocit, že začít křičet o pomoc by bylo asi nejlepší i když také nejzbytečnější...

**************
nechtěl si být oženěn, máš pavoučky *2* A dávej pozor, protože máš pročtené PJ pravidla tak tě varuju, pavoučci nejsou pravidloví, pouze z nich vycházejí. Tak pozor na ně ;-)
Riky26. Srpna 2011 17:08:11
Pocit ohrožení a nebezpečí z naší strany pro mrňouse mi vykouzlí další "nevinný" úsměv na tváři. Ovšem, alespoň mě to více ujistí, že budou naše věci v bezpečí. [I]Stejně by mě zajímala ta Lísk... Ani né tak moc co je zač, ale spíše..jak se cítí..co cítí...Jak bych se jí dostal pod kůži...[/I] začnu dumat a přemýšlet o Lísk, když se škrábu z kopce dolů. Jednou mi ta levá noha i ujede a já málem sletím z kopce dolů ve formě několika kotrmelců či sudů. Naštěstí to vybalancuji, zanadávám na ránu na stehně a zavrčím, něco ve smyslu, že se na to můžu vykašlat...
Když slezu z kopce, začnu očima pátrat po mém batohu se zbytkem mých věcí. Když je uvidím, jdu ihned k nim. Když se sehnu, ozve se zacinkání mé šupinové zbroje a takéněco, co znělo jako křupnutí v zádech. [I]Možná provozují i masáže...[BA][B]A možná i bordel[/B][/BA][/i]. Když mi ďáblík zašeptá do ouška tuhle myšlenku, zarazím se. Opravdu začnu dumat a přemýšlet, kde se tam vzala takováhle myšlenka. [I]Bordel? Doháje ty že seš mé zlé já? Znáš mě vůbec? Víš že já...hmmm...[BA][B]Ano..hmmm [/B][/BA]nech si ten ďábelský úsměv..Já..nechci jí ublížit. Vidím to na jejích očí. Navíc...slíbil sem to Lily.. [BA][B]Ale Lily už je dávno mrt... [/B][/BA]NE! Jen..zmizela...NENÍ MRTVÁ![/I] zakončím rázně rozhovor s mým ramenním ďáblem.
Zavrtím hlavou, posbírám si své věci, nahodím přes ramena a jdu hledat iziho mezi ruinami. Izi nikde. Ale povedlo se mi úspěšně odkopnout jeho klobouk. [I]Ou..sorry...že by šel někam chcát?[/I] zamyslim se, rozhlédnu se a klobouk zvednu. Pokrčím rameny, otočím se a...Do očí mě praští pergamen. Shýbnu se,abych ho sebral. Opět to zlé křupnutí v zádech. [I]A dost..po vlasech jdu na masáž...ty maličké to určitě bavit bude[/I] a pousměji se. Pergamen seberu, narovnám se a prohlédnu si ho. Chvíli ho zkoumám, a nakonec zkonstatuju, že to chce Moryho.
S pergamenem a kloboukem v ruce jdu zpátky na kopec, kde to vrazím do ruky Morymu. [OJ][B] To sem našel místo Izidora..hezká výměna ne..Nevim kde je..neozýval se, bylo tam jen tohle...[/B][/OJ] řeknu potichu Morymu a s úsměvem vyrazím vstříc vesnice. Nejdříve si sndám pásek s řemdichem, který s drcnutím možná lehce nakřupne dřevěnou bednu. Následně sundám i luk, toulec a tornu. Pak i nátepníky a schodím ze sebe i tu těžkou zbroj. Krásně se mi uleví. Cítit takovou volnost po té tůře je příjemné. Pod tím mám lehké, volné, lehce špinavé, triko s dlouhým rukávem, které sem si vypůjčil nejspíše od vesničanů ve vesnici, kde bydlí alchymista. Mno...spíše dostal než půjčil. Zvednu ruce, jako že už nic víc nemám a rozhlédnu se, kdo se mě ujme
Izidor--- > Miaug_Beleg       26. Srpna 2011 17:16:44
***************
Celý bestiář pročtený nemám, pravidla už vůbec ne. Na Mongyně jsem narazil náhodou a zapamatoval jsem si je právě kvůli tomu matriarchátu. *4*
Miaug_Beleg--- > Izidor       26. Srpna 2011 17:28:09
*************
Jo, i mě zaujaly, jsou dobré :-) No já tě chtěl jen varovat, aby si ty pavouky nepodcenil :-) Neber to nijak útočně zaměřené :-)
Mory26. Srpna 2011 18:10:02
..........................................
omlouvam se, ale v domě nám vypadla elektřina, takže jsem se sem nedostal, teď už by to snad neměl bejt problém, během dneška nebo spíš zítřka se to budu snažit dohnat
Lískulička26. Srpna 2011 18:45:11
Po mé otázce se Riky zvedá, aby se šel podívat za Izim. [I]Hm... měla bych odevzdat ty zbraně.... nejdřív počkám na Rikyho....[/I] Lehce se zarazím, když malinká dívka na Moryho promluví a pozve ho ke královně. [I]No úžasný... myslím, že se mi tu líbit nebude...[/I] Lehce se zamračím. [I]No jasně, když kolem tebe všici neskáčou, tak jsi z toho celá hotová! Hrůza! Pomozte jí někdo! ... Ticho- jenom nechcu, aby si začali o sobě myslet, že jsou kdoví jak úžasní a krásní... bla bla bla- pořád ty výmluvy...[/I] Zatnu ruku v pěst a nakrabatím čelo. [I]Jasně... já su jenom vzduch, že? Co už taky se mnou... přece jenom má to, že tu je tolik žen, nevýhodu.. achjo.... počkat? Říkala Královna? Tak ony tu mají královnu... A taky muže- tak přeci jenom... budeme se muset zeptat, jak to tady je...[/I]
[EL][B]Vidíš- budeš mít vyjímečné postavení. [/B][/EL] Usměji se na Moryho- trochu kyselým úsměvem. [EL][B]Jo a taky... ehm... měla bych na tebe jednu... prosbu... nemusíš Rikymu nic překládat, jo? To mi jen tak ujelo... nevšímej si toho ani ty.[/B][/EL] Mrknu na něj a to už konečně přichází Riky. [OJ][B]Ale jo, já bych to brala... co to je?[/B][/OJ] Zeptám se. Mezitím si odepínám veškeré zbraně, úzkostně. Opatrně odepínám krátký meč a pokládám ho do truhly, pak připadá na řadu luk s několika šípy, malá kuš se šipkami, z torny vytáhnu i hvězdice i bolaso, z opasků vydělám dvě normální dýky i svoji Róninskou i dýku se znaky svého nynějšího cechu- Alborejského bratrstva. A nakonec se jen rezignovaně ohnu, vykasám si nohavici a odhalím řemínek upevněný uprostřed lýtka na němž vysí malá a lehká vrhací dýka. Opatrně to všechno pokládám a loučím se s věcmi málem se slzami v očích.
[I]Ty jsi ozbrojená, jak kdyby jsi šla do války- a to nikdy nepůjdeš... no a co- nemám prostě ráda být neozbrojená... Jasně- a proto strkáš všechny zbraně pryč... já vím.[/I] Povzdechnu si a zamávám zbraním na rozloučenou. Pak se pozastavím a uvidím, jak i Riky sundal všechno. [I]Svoji tornu? Dát z ruky moji... no já nevím... nějak se mi to nezdá. Ne, rozhodně ne. Říkala jen zbraně.[/I] Strachy se mi sevře žaludek- strachy o svoji bedničku. [OJ][B]Hmm... tak tedy půjdeme asi do vesnice, že? Je v tom pergamenu něco napsáno? Já bych se s ním moc nezabývala... mám hlad.[/B][/OJ] Přiznám se.
Mory26. Srpna 2011 19:18:13
Riky se ihned zapojí, když začnu mluvit a tak nějak po barbarsku mi vyjeví, co to vlastně před námi je. Jeho další slova o hřbitově poslouchám s vervou a přitom se tak trochu mračím, možná se rozhodnu nesouhlasit nebo tak něco. [I]No každopádně musíme přes hřbitov, někde bloudit dlouho lesem se mi nechce a nemrtví, na ty máme pomůcky.[/I] [BA][B]"No na hřbitově to nebude, ale je to nejjednodušší cesta, pak se domluvíme."[/B][/BA] Mezitím Lískulka o kousek dál, blíže k malým hobitkům vyjednává. [I]Celkem hořečně, to by mě zajímalo, co to bude za lidičky. [/I]Ihned mi to ale dojde, když se jedna menší začne chichotat. Bohužel jsem to já, koho si vzala na paškál. [BA][B]"Vůbec se mi nemůžou lidi divit, že jsem tak vznětlivej. Bych jí rozmáčk jak banán."[/B][/BA] povim po barbarsku trochu naštvaně, ale potichu, aby to nikdo neslyšel, krom Rikyho.

Riky na to ihned neváže a chvilku mi to přijde, že jeho otázka ohledně místního kadeřníka je jen výsměchem na můj vzhled a na to, jak krásně dlouhé mám vlasy. Pak ale pochopím, že to i s Lískulí myslejí vážně. Té se mimochodem povede vyjednávání a už nás zvou k sobě. [I]Jenom ta podmínka no, každopádně asi budeš mít na práci hlídání našich věcí. [BA]No tak na to teda zapomeň.[/BA] a co za maso? Co říkáš? [BA]Tak jo, ale pečený, ani sušený ani syrový nechci, to si zapamatuj.[/BA][/I] Stále stojím na svém místě a pozouji Lískulku a Rikyho. Ten si hned skáče pro svoje věci a když se vrátí, mi už sejdeme dolů a své věci dáváme do nějaké krabice, kterou budou prý hlídat. [I]To by mě zajímalo, co je ta jejich královna zač, jestli bude malá a pěkná, klidně bych jí seknul, mam poslední dobou náladu, ale s tim vohořelým xichtem nevim nevim.[/I] Podrbu se nervózně na hlavě a jakmile vyndám dýky, přijde na řadu hůl. Zaseknu se. [OJ][B]"No... Nevim kam s tím, nějak se to tam asi nevejde. Neztraťte jí, stála mě dost peněz."[/B][/OJ] Na Lískulčinu elfskou řeč jen přikývnu a na Rikyho pokrčím rameny. [OJ][B]"Těším se na vaší královnu."[/B][/OJ]

Pak ale přijde na řadu to, co Riky našel. Klobouk a nějaký pergamen. Ihned mi ho začne nabízet, vezmu ho z jeho rukou a kouknu se na něj. Jestli tam bude cokoli napsáno, začnu si to sám pro sebe číst, přičemž následuji ostatní kamsi do neznáma. [OJ][B]"Prcku, pomoc jim s těmi zbraněmi."[/B][/OJ] povím nenápadně s prstem namířeným na ďáblíka.
Miaug_Beleg26. Srpna 2011 20:25:27
Odevzdáte své zbraně a vybavení do krabice a když se vysvlékáte, dívky na vás nevěřícně koukají, kolik železa jste si na sebe navlíkly. A když pak začne shazovat výbavu i Lískulka, nestačí valit oči. Jenda z nich prohodí [OJ][B]O to se nemusíte bát, tohle by nás neodtáhlo ani 10. Na co jste se to vybavili? Na lov obřích pavouků?[/B][/OJ] otázka je ale spíše řečnická a ona jen zakroutí hlavou a odejde než stihne kdokoli z vás něco odpovědět. Mory si mezi tím čte dopis. Není moc srozumitelně napsaný, je vidět že byl tvořen ve spěchu nezkušeným písařem. Přečte pouze "Idu", "les" a "hodin". Zbytek nedává smysl ať se snaží sebevíce.

Rikyho se ihned ujme pětice drobných dívek. [OJ][B]Pojď, uděláme ti účes. Jaký by sis přál velikáne?[/B][/OJ]. Směřují do jedné chatky držíce tě za ruce tak, že málem visí ve vzduchu a při chůzi poskakují. Potichu si mezi sebou štěbetají o tom, jak je veliký a svalnatý. Za chvíli ho dovedou k domku a přichystají mu kobereček. [OJ][B] Sedni si na zem, aby jsme dosáhly drahý muži. A jak se jmenuješ vlastně?[/B][/OJ] poví jedna aby řeč nestála. Je vidět, že ostatní se stydí.

Hodně zájmu se dostane také Prckovi. 2 malé děti se k němu seběhnou a začnou si ho prohlížet. Pak jedna z nich nečekaně vystřelí ručičkou a chytí ho za tvář a popotáhne trochu, až jí vyklouzne a kůže se s plesknutím vrátí na své místo. Prcek se po ní ožene ale druhá mu nechtěně dupne na ocas a tak se na to vykašle a přemístí se Morymu přímo na rameno s naštvaným výrazem. Děti to ocení divokým [OJ][B]Jůůů ten je dobrej, toho chci za kamaráda!!![/B][/OJ] TO už se ale k Morymu řítí jedna z dívek, bohatě oblečená a beze zbroje, přiběhne, chytí ho za ruku a se slovy [OJ][B]Krasavče, prosím královna vás očekává. Pojďte rychle. Bude hostina. Následujte mne prosím.[/B][/OJ] V jejím hlase je patrna naléhavost, pravděpodobně strach z nevyplnění královniných příkazů ale vůbec žádná ironie. Je vidět že děvčata mají pro Moryho slabost. Rychle zaběhne do jednoho z velkých domů, ještě ve dveřích se otočí a zamává na Moryho, aby šel rychle.

Nakonec přijde i jedna k Lískulce. Méně oblečená ale pořád slušně. [OJ][B]Velká bojovnice, pojďte na hostinu, i vy jste zvána. Pojďte se mnou, budete mít místo mezi největšími válečnicemi naší osady[/B][/OJ] Také odběhne směrem, kudy ta první mávaje na Lískulku tentokrát. Zdá se, že jsou tu všechny služebné hyperaktivní či co.

Kolem vidíte i nějaké muže ale ti se stále o nic nestarají. Jako by tu ani nebyly. Všem vám přijde, že tohle uspořdání aktivních žen a nicnedělajících mužů je zvláštní, i když zdá se že funkční...
Izidor--- > Miaug_Beleg       26. Srpna 2011 20:29:56
Tahle sólo výprava pro jednoho jde od desíti k pěti. [I]Bohové, proč zrovna pavouci?! Já nesnáším pavouky!!![/I] A to prosím ať už jsou jakékoliv velikosti. Ono to možná říkáte, že pro někdo, kdo prožil dobrých dvanáct let ve stoce to musí být běžná věc, takový pavouk, ovšem ve stokách jich zase tak moc nebývá. Naštěstí. Klapání a cvakání se blíží a navrch se ozývá i z jiných směrů, než jen od sítě. Jedna osminihá potvora, velikosti koně přileze po síti a hladově na mě valí očiska, [I]Kuš potvoro![/I] další se pomalu spouští seshora, po vlákně. Kdybych si jí nevšiml, tak je ze mě dávno něčí večeře. [I]Tak to je v řiti! Já vždycky myslel, že pavouci jsou samotáři, ale jestli jsou tu dva, bude jich tu natuty víc! Nejmíň tucet![/I] Alespoň se tak dá soudit podle toho všeho klapání a cvakání, co se z okolí ozývá. [I]Do řitě! Tak tím padá provedení "taktického manévru směrem vzad"! Pomoc!!![/I] Je to jedna z těch mála chvil, kdy bych nějaké ty spolupracovníky ocenil. Tohle by nebyl férový boj, ani kdyby tu byl jeden přerostlý hmyzák, natožtak když jsem jim vlezl podle všeho přímo do hnízda. Nebo spíš do jídelny? [I]Tak jo... Estli máš chcípnót, tak jich vem pár sebó! Jo, tak to říkával Beren![/I] Dupnu si, abych si dodal trochu odvahy a zatnu zuby. Ustoupím o pár kroků dozadu, abych nebyl přímo pod visícím pavoukem a namířím na něj kuši. Jelikož mám ale jen jednu ránu, tak zatím nestřílím. Vyčkávám, co udělají ty potvory a která z nich zaútočí první. Je dost těžké je sledovat, když jsou tak daleko od sebe a navrch si musím dávat pozor, aby mě nějaká nepřekvapila zezadu, nebo zboku. Další důvod, proč bych tentokrát ocenil nějakou malou společnost. [I]Tak z tohohle se asi nevykecám...[/I]
Lískulička26. Srpna 2011 20:38:03
Neunikne mi pohled vyjevených holčin, když jsem odevzdala všechnu zbroj. Když se zeptá jen pokrčím rameny. [I]No tak, kdyby mě třeba někdo okradl, tak se musím umět bránit, že jo... jasně- a navíc vybrat si způsob vraždy, že...[/I] [OJ][B]Ehm... [/B][/OJ] Trochu se začervenám, ale to už odvádějí Rikyho. [OJ][B]Užij si to... [/B][/OJ] Řeknu s mírně kyselým obličejem. [I]To nemuselo být- on za to přece... neříkej, že nemůže... a co je Tobě vlastně do toho? Tak se chtěl nechat ostříhat... mno tak já nevím, ale příjde mi, že se předvádí... jasněěě předvádí se, kdybys raději nekecala.[/I] A tak končí uboze moje obrana a já si raději promnu vlasy prstama.
Pak další příjde k Morymu a hned ho tahají za královnou. Pokrčím rameny a mírně povytáhnu obočí. [I]Fajn, tak teď jsem zůstala sama...[/I] Zadumám a z nějakého nejasného důvodu se mě chce brečet. [I]To jsem to dopadla... fajn... asi půjdu někam jinam... počkám na ně nebo tak.[/I] To už ke mně dojde taky další dívka. [OJ][B]Eh... děkuju. Já... nejsem válečnice.[/B][/OJ] Řeknu dívce, ale jdu za ní. [EL][B]No to je opravdu úžasné, člověk sem příjde, pro hochy málem příjde slavnostní průvod a... přitom jsem to já, kdo to tu uhájila...[/B][/EL] Trochu si zabrblám v elfštině doufajíc, že mi nerozumí. [I]Úžasný, tohle to... nikdo o mě nestojí.[/I] Projede mi hlavou myšlenka a já si upravím účes, vlasy si odtáhnu za ucho, aby bylo vidět, že jsem elfka... kdyby to někdo přehlídl. [I]Stejně je ti to naprd... [/I] Takto naladěná jdu za ní.
Miaug_Beleg--- > Izidor       26. Srpna 2011 20:43:07
Uděláš krok zpět a při došlápnutí dáš nohu na větvičku. Ta při plném přenesení váhy rupne až se lekneš. Pavouk nad tebou se stále spouští k zemi a už je jen tak 3 sáhy nad ní. Pohyb uslyšíš i napravo i nalevo. Když se koukneš, nějakých 5 sáhů na pravo a 4 sáhy na levo si mezi stromy všimneš dalších odporných pavouků. Opravdu jsi trefil vynikající místo. I ten na síti začíná slézat směrem k tobě. Za tebou ale nic neslyšíš. Zdá se, že tě nestihli obklíčit. Ale vypadá to, že při jakémkoli pohybu po tobě vyskočí. Zatím se jen pomalu hýbou, jako kdyby lovili kořist...
Riky26. Srpna 2011 20:55:54
[OJ][B] Víííí...séééjdem se táády[/B][/OJ] křiknu ještě za ostatními, když jsem táhnut za ruce. Pak se otočím zpátky na drobné dívenky a pousměji se. [I]Hůů..já sem vlastně bez kápi co..mmm[/I] prohodím si a zamyslím se. [OJ][B]Hmm..Už se mi nelíbí tahle...divočina[/B][/OJ] odpovím jedné z dívek s úsměvem a rukou promáchnu tak nějak kolem hlavy, abych naznačil, co myslím. [OJ][B]Takže třebá..něco krátkého co... by... ukázalo mou sílu...A zároveň to bylo aspoň trochu sexy[/B][/OJ] a při posledním slově mrknu na jednu z dívek. To už mi jedna z nich, co mě táhne za ruku nestačí, zakopává a zhoupává se na mé ruce. Jemně se zasměji, když mi krásně křupne v zádech. Nyní jsem napůl táhnut a napůl funguji jako houpačka. [I]Připadají mi jako děti...a zároveň mají v sobě cosi...dámského..dospělého..Zajímavý tvorové[/I] a usměji se.
To už si všimnu, že mě táhnou do jedné z chatek. [I][BA][B]Kecaj...táhnou tě do bordelu..takového siláka ještě neviděli..muhehehe[/B][/BA][/I] načež toto našeptávání mě donutí uchechtnout se a jemně zavrtět hlavou. [I]Nech si ty kraviny[/I] a usměji se. Ďáblíkovi myšlenky mi potvrdí jejich štěbetání. Usměji se. [I]No jo...to je tak, když se trmácíte světem...A když posilujete a nosíte tu zbroj[/I] odpovím jim v myšlence a vejdu dovnitř.
Pustí se mě a chystají kobereček. Pobaveně to pozoruji a pozvednu obočí. Pokynou mi, abych se posadil. Na oslovení "Drahý muži" se zasměji, natáhnu ruce ke konci trika a přetáhnu si ho přes hlavu. Nechám ho spadnout na zem a jdu si sednout. Pousměji se, když vidím, že pár z nich zrudlo jak rajčata. [I]Nepředváděj se! Ach..kdyby tě teď tak viděla Lísk..nebo Lily...[/I] a pokusím se usmát. Pak si sednu do tureckého sedu na koberec a čekám, co se bude dít.
[OJ][B]Mé jméno jest Rikytán Rudý Tygr...jsem z jednoho barbarského kmene..Ale říkejte mi jen Riky[/B][/OJ] a usměji se. [OJ][B]A vaše jméno slečno? Nebo...vaše jména drahé dámy? HMm...takový krásný a roztomilý národ vidím snad poprvé... Copak jste zač? [/B][/OJ] a pousměji se...[OJ][B]Jo a ty vlasy..mno, jak sem řekl..něco krátkého, co zvýrazní mou sílu a zároveň to bude..hezké[/B][/OJ] usměji se. [OJ][B]Svedete to krásky? [/B][/OJ]a mrknu na jednu z nich, která se tváří, že za chvíli omdlí. [I]Neblbni, neblbni...neblbni! IDIOTE! Mysli na Lísk...jo...správně..Lísk[/I] [OJ][B]Hmm... a umí některá z vás masáž?[/B][/OJ] milý, prosebný úsměv
Mory26. Srpna 2011 20:57:01
Po chvilce se pro Rikyho přiřítí nějaká malá žena a odvede ho podle mého mínění někam se nechat ostříhat. [OJ][B]"Nech si to jako já."[/B][/OJ] křiknu na něj ještě s mírným úsměvem. [I]Asi už jsem si zvyknul. [BA]"Vidíš to co já? To sou snad děti... a běží k mě. Co po mě chtěj."[/BA] Jo to teda nevim.[/I] Se zájmem sleduji chování malých dětí, jak se řítí na prcka a co mu dělají. [I]Jistě nic podobnýho neviděli, budeš tady atrakce jako blázen. Hlavně jim neubliž. [BA]Jaaaau, parchanti malý.[/BA][/I] A v tu chvíli se Prcek objeví na mém rameni a pohledy malých dětí i ostatních zůstanou opět na mě. Jejich podivené komentáře raději nevnímám, jen se směji a podrbu Prcka na hlavě. [OJ][B]"Chcete ho tu na chvíli nechat? Bude si s váma hrát."[/B][/OJ] Povím dvěma malým dětem a sehnu se k nim, skoro až k zemi. [I]Prďolové... [BA]Já tady s nima nebudu, nenecham ze sebe dělat panenku.[/BA][/I] Nahnu se až k nim, aby mě nikdo jinej neslyšel krom malých capartů. [OJ][B]"Má rád maso a když mu kousek dáte, bude si s váma hrát a umí i kouzlit, možná vám to ukáže."[/B][/OJ] pak se zvednu a na tváři se mi po dlouhé době vykouzlí široký úsměv. [I][BA]Když mi ti caparti daj maso, budu si s nima hrát. Jinak ne.[/BA] No vidíš, a já tady mam obsýlku.[/I]

Můj pohled a dobrá nálada zůstane viset na ženě v honosných šatech, která míří k nám a kouká jenom na mě. Pozoruji jí a když se po chvilce dozvím, že mne musí dovést ke královně, otočím se Lískulku a pokrčím rameny. [OJ][B]"Tak proč ne?"[/B][/OJ] Povím a pokynem ruky pozdravím Lískulku a následuji rychlým krokem onu malou paní. [I]Hostina, proč ne? [BA]Schovej mi taky kus masa...[/BA] Ty už zmiz a koukej si s nima hrát, ať jsou nadšený.[/I] Povím Prckovi a ten mi nakonec zmizí z ramene a objeví se mezi dětmi.
........................
mluvit neumí, rozumí jim a teď hraj chvíli za něj ty, každopádně mi piš, co dělaj, chci se trochu pobavit *3*
Izidor--- > Miaug_Beleg       26. Srpna 2011 21:17:21
Past se pomalu stahuje. Obludy se pomalu přibližují, ze všech stran, jako figurky na šachovnici, [I]Nebo spíš oprátka okolo krku. Mýho krku![/I] Když už nic jiného, aspoň se ukázali i ti ostatní, ze stran. Není to nic moc, ale lepší, když vidíte, kdo vám jde po krku. [I]Tak tohle je jedna z mála chvil, kdy bych dal přednost společnosti městské gardy... Pomoc!!![/I] Naděje, že bych se odsud mohl probojovat a přežít to na dost dlouho, abych to mohl někde vyprávět, se prakticky rovnají nule. Jednoho, či dva bych možná ještě zvládl, ale tucet ani náhodou. [I]Tak jo, serem na to, kémo! Kro uteče dnes, může krást i zejtra! Zdrháme![/I] Pomalu se pokouším ustupovat zpátky, naštěstí se zezadu nic neozývá, takže tam snad žádná obluda není. Kdybych nešlápl na větvičku, ta nezapraskala a já nestrnul na místě, byl bych už asi dávno za horama. [I]Fuj to sem se lek! Do řitě, tohle jde od desíti k pěti a ještě do mínusu![/I] Naštěstí pavouci taky příliš nespěchají. Buď jsou už nacpaní, nebo si tohle užívají mnohem víc než já. A takhle doufat, že by se tady na místě pohádali o to, kdo si mě dá jako zákusek, v to asi nemůžu. [I]Do řitě, do řitě![/I] [OJ][B]Tak jo... hele, půjdeme si každý svou cestou a... a zapomenem na to, jo?[/B][/OJ] zkouším nakonec trochu vyjednávat. Samozřejmě, doufat, že by mi rozuměli, nebo dokonce odpověděli a ještě k tomu s mým návrhem souhlasili a popřáli šťastnou cestu je asi nemůžu, ale jsem zoufalý, takže přišel čas na zoufalé činy.
Miaug_Beleg26. Srpna 2011 21:41:35
Lískulka trochu nakvašeně odejde za dívkou a ta jí zavede ke stolu mezi největší a nejsilnější bojovnice. Posadí ji do čela jednoho ze stolů, před každou z nich je kopa masa, misky s brambory a jinou zeleninou a korbeli s pivem či karafy s vínem. Sen každého bojovníka. Jedna z odvážnějších žen se zeptá: [OJ][B]Bojovnice, povězte nám, kde všude jste bojovala a jaké monstra jste už zkolila. Taková velikánka musí mít za sebou víc zářezů než my dohromady![/B][/OJ] říká to s takovou jistotou, že ti přijde hloupé povědět pravdu bez toho, aby si ji alespoň 1000x nezveličila a ještě si nepřidala něco navíc.

Mory nechává prcka svému osudu a také odchází, tentokrát za královnou. Když přijde, uvidí Lískulku u jednoho stolu a sám je veden ke stolu, co je o schod víš, i když pro malý nárůdek to musí být tak patro. U něj sedí dobře oblečené ženy v krásných šatech s dokonalým zjevem ale mezi nimi ční jedna, která má krásné zlaté vlasy, dokonalou postavu, velmi přitažlivý výstřih a hluboké modré oči. Šaty se nedají ani popisovat ale jsou to ty toho druhu, kdy se muž více soustředí na to, jak tento dokonalý krejčířský výkon strhnout z osoby, na které překáží . Vedle ní je po pravé ruce volné místo. Pochopíš, že se jedná o královnu. Když přijdeš, postaví se a osloví tě krásným hlasem [OJ][B]Vítej, krasavče. Prosím usedni vedle mne a obšťastni mne svou přítomností. Pověz mi něco o tobě. Kdo jsi? Nemáme tak přitažlivé návštěvy každý den. [/B][/OJ] Zožně tě sleduje svůdným pohledem. Nemůže na tobě oči nechat.

Riky se nechá odvést do domu a posadí se. Sundá si ze sebe horní díl jeho oblečení a opravdu, jak očekával, dívky se začervenají, okukují a občas některá jiné něco špitne a zachichotá se. Pak začnpou přes sebe mluvit [OJ][B]O Mocný Rikytán s Rudým Tygrem. Krásné jméno mocný Riky, svalovče který prošel stovkami bitev. Uděláme ti tedy účes. A já jsem Luna, tohle jsou Pad, Lili, Moly, a Gin. A Neboj se Tygře, neboj ničeho. To co ti teď nasadíme ti nic neudělá.[/B][/OJ] Bez jakéhokoli otálení pak jedna vyleze na židli a nasadí Rikimu na hlavu zvláštní železnou konstrukci, podobnou jako helma. Utáhnou nějaké závity a už to začne vrčet. První nic necítí ale po chvíli přijde zatahání za vlasy a zvuk mnoha malých nůžek. To i otrlého barbara vyděsilo ale sundat to již nejde. Neotevře mu to hlavu? Po pár minutách ale zvuky skončí a nástroj je odmontován z Rikyho hlavy a je před něj doneseno zrcadlo. [OJ][B]Vypadáte zabijácky, mocný Tygře. Jste spokojen?[/B][/OJ]

Na náměstí osaměl sám Prcek, ihned jak děti uslyšeli o masu, jedno odběhlo a po pár minutách se vrátilo s flákem masa a dalšími šesti dětmi. Hodili prckovi kus masa a sledovali, s jakou vervou to do sebe naházel. Obestoupili ho dokola a prohlíží si ho. Pak ho jedena odvážná píchne do zadku a prcek se otočí, pokusí se naznačit, že se mu to nelíbí ale další dítě se mu vrhne ke kopitu a další k ocasu a k rohům také jedno. Prostě tohle nikdy neviděli. Prcek vypadá žalostně, obklopen hromadou dětí se snaží bránit tak, aby jim neublížil ale jakmile odstrčí jedno,dvě zaujmou jeho místo a po chvíli to vzdá s myšlenkou na nekonečnou zásobu energie a osminásobnou vraždu. Děti ho povalí a začnou se po něm válet, tahat ho za vousy a všechno ostatní. Chudák se za chvíli s posledním zbytkem sil teleportne o metr vedle ale děti mají snad nekonečně energie a vše je na novo

***************-
Rikyho nový účes:
http://www.moda.cz/e/sites/www.moda.cz/Autori/Lucie_Lukacikova/20080917_Vyzkousejte_Ty_Nejlepsi_Panske_Ucesy_Pro_Tento_Podzim/album/Panske_ucesy_podzim_2008_1.jpg_414211339.jpg
Riky26. Srpna 2011 21:48:19
------------------------
a vynechte ten smích! *3*
Izidor26. Srpna 2011 21:55:01
***************
Tak nějak teď nevím, jestli se mám smát, nebo se klepat strachy. Spíš smát, k tomu je (bude) víc důvodů. *3**3**3*
Lískulička26. Srpna 2011 21:57:12
Zasednu k nejvyhlášenějším bojovnicím. [I]No nazdar... cože? Eh? Kam jsem to vlezla... asi špatný stůl nebo tak něco... ehm... co teď? Vymýšlet si? Aby se to neobrátilo proti mě.. no...[/I] Nadechnu se a začnu vyprávět na něco, co jsem si vzpomněla a co je ukryté někde v mozku. [OJ][B]Tak dobrá, ale já vlastně.... moc jsem toho nezkolila, ale něco vám povím... Když mi bylo patnáct let, moji matku zabil jeden mocný trpaslík- nevím, jak se jmenoval, ale matka byla slabá a neubránila se... a to byl první trpaslík, které ho jsem zabila...[/B][/OJ] [I]Ne, že by jich bylo víc...[/I] [OJ][B]Byl to velice těžký boj... [/B][/OJ] [I]Ano... útočilas ze zadu....[/I] [OJ][B]... ale vyhrála jsem. Byla jsem mladá a tak jsem si z toho souboje odnesla jizvu. A pak... jsem nabízela svoje služby tak různě... pár lidí jsem přemohla.... [/B][/OJ] [I]... a okradla...[/I] [OJ][B]Ale jinak... jsem příliš mladá, ale myslím, že vy jste silné a mocné bojovnice, tak mi něco povězte vy.[/B][/OJ] Řeknu, doufajíc, že nebudou zklamaní mojí malou zkušeností. [I]No co, co bych zabíjela, když můžu utéct a zachránit se...[/I] [OJ][B]A pak mám ještě jeden příběh, není to důkaz mých eh... hrdiských skutků, ale je zajímavý....[/B][/OJ] [I]Jo... to by šlo... posvátná žába. To bylo dobré dobrodružství.... až na to, že jsi se z něj málem zbláznila... detail[/I]
Mory26. Srpna 2011 22:08:31
Vyjdu se ženou do nějakého velkého domu opodál. Snažím se chvilkami rozhlížet kolem sebe, ale po chvilce toho nechám, jelikož tu asi zase tak moc zabloudit nepůjde. [I]Celkem pěkný domek, královna bude asi málo chudá.[/I] Se svým doprovodem vcházím do velké místnosti plné stolů, maličkých lidí, čemu se ale podivím je to, že už tu Lískulka sedí. [I]By mě zajímalo, kudy nás předběhli. No a ta kopa jídla je taky celkem luxusní.[/I] Chvilku civím na Lískuli a její společnost, která už se o ni zajímá. [I]Velká válečnice, tak proč ne, sice toho moc nenabojovala, ale to oni nevědí.[/I]
Poté pokračuji dál a na Lískuli hodím jen letmý úsměv. Vystoupneme na jeden schod obyčejné velikosti a žena, co mě doprovází si téměř musela pomoci rukama, aby se tam dostala. Začnu se rozhlížet po ženách u velkého stolu a nakonec jen jedna utkví v mé paměti. [I]Sice malá, ale pěknej kousek.[/I] Žena má vedle sebe místo, čehož budu muset využít. [I]Prcku, jak seš na tom?[/I] Zeptám se jej na dálku a stále si libózně prohlížím tu krásnou dámu, respektive její výstřih. [I][BA]Co je tohle za bláznivý děti, je jich tu snad deset. Proč nechtěj třeba hrát na schovku? Tohle mě nebaví, bolí to...[/BA][/I] Prcek trochu znechucen chováním malých hobitích dětí.
Královna mne ihned pozve k sobě. Já se na ní slastně podívám a pomalu s mrdavýma očima přikvnu. Pak se ale podívám pod sebe, kde stojí žena, co mne doprovázela. [OJ][B]"Prosím, mohla by jste dojít na náves a vysvětlit vašim dětem, aby mého malého přítelíčka nechali být? Prý ho to bolí, třeba ať hrajou na babu nebo na schovávanou, byla by jste tak hodná?"[/B][/OJ] Zeptám se potichu. [I]Snad se nebude ptát, jak to vim, to by bylo na dlouho.[/I] Pak se rozejdu směrem velde královny, která se ihned postaví. Dojdu až těsně k ní a kleknu na jedno koleno. [I]No tohle, snad trocha chování zapříčiní, že si dneska užiju.[/I] Pomalu k ní natáhnu svou ruku pro tu její a políbím jí. [OJ][B]"Velmi mě těší krásná princezno. Jsem velmi potěšen vaší pohostinností."[/B][/OJ] Poté posunu královninu židli, aby se mohla posadit a mírně ji zase přišoupnu, až si sedne, poté se posadím vedle ní. [OJ][B]"Máte to tady opravdu velmi krásné. Klidný kraj, musí se tady žít hezky, nemám pravdu?"[/B][/OJ] Mluvím pomalu a velmi klidně, snažím se působit pohodlným a ctnostným dojmem.
...........................................
Tohle se nejde smát, sem myslel, že se pochčiju. *3*
Riky26. Srpna 2011 22:10:06
Jména poslouchám s úsměvem, ale jedno z jmen mě úplně zamrazí. Otočím se na dívku jménem Lily. Až teď si jí úplně všimnu. Je malá, ale to je jen jedno její mínus, které přebíjí 10 plus. Je nádherná a má...její jméno. [i]To...to je jen sen...[/i] a nemohu na ní oči nechat. [OJ][B]Lily... Nádherné jméno...A nádherná dívka...[/B][/OJ] a usměji se.
To už mi Luna rve cosi kovového na hlavu. [OJ][B]Co? Co? [/B][/OJ]nestihnu jinak zareagovat. Její uklidňování mi tedy moc nepomáhá. [i][b]Než ti to usekne hlavu, pomodli se[/b] Fajn...Thore..ochraňuj Lily, Lísk a Moryho...MMM..já...já vím že za tebou po zlatých schodech stoupat nebudu moct, la i tak, ochraňuj je..prosím. [BA][B]Tak a hurá do pekel. Bude to jízda jak na horské dráze. Teď se spíše modli,, aby to nebolelo[/B][/BA] i kdyby, zasloužím si trpět za své činny.. NELITUJU JICH![/I] pomodlím se naposled a pak uslyším nůžky. Hlavou mi projedou všechny možné úmrtí Useknou mi hlavu nůžky. Podržíznou mi zepno. Probodnou mi mozek. Napnu svaly, takže jsou 2x tak velké. Ale..nakonec se uklidním.
Když mi kovovou, moderní konstrukci sundají z hlavy, mám poněkud zmatený výraz. [i]Sakra...ty sou ale vyspělí a pokročilý..na svůj vzrůst...[/i] Nakonec přede mě dotáhnou zrcadlo. Nevěřícně koukám v úžasu. Nepoznávám se. Aspoň to co mám na hlavě. [OJ][B]Mistrovská práce slečny...je to fakt...wow[/B][/OJ] a usměji se. Jsem nadmíru spokojen. Nebo jsem tak moc překvapen, že mě to dohání k lehké eufórii.
Natáhnu si nohy a protáhnu se. [OJ][B] Máte šikovné ruce, že?[/B][/OJ] a usměěji se. Nejvíce na Lily. Pak přejedu pohledem zpátky na Lunu. [OJ][B]Máte mé vřelé díky. Kolik jsem dlužen dámy [/B][/OJ] a mírně se pokloním. Pak přejdu k Lili. [OJ][B]Kdo vám kdy řekl, že jste nádherná. A máte...velmi vzácné a krásné jméno[/B][/OJ] a podívám se jí do očí. Pak pohledem přejedu přes zbytek. [OJ][B]Vy samo sebou také [/B][/OJ]usměji se, ale pohledem stejně skončím u Lily.
[I]Lily? To jsi ty? Dokazuješ mi, že žiješ? Ah...nebo jsi snad..anděl, co se vtělil do tohohle těla? CO, co mi chceš říct? Vidím tvou krásu ale neslyším tvůj hlas. Muka a utrpení..Lily...[/I] a zarazím slzu. [OJ][B]T9m jménem..připomněla jste mi jednu...dívku... Bádhernou, stejně jako vy. Umíte masáž? Neůstanu dlužen[/B][/OJ] a usměji se. [i]Lísk...snad...snad se nezlobíš..ne..nedovíš se to...nic se nestane...já se budu snažit. Potom, co...Lili...Lili, Lily, Lísk...Náhoda? HMm...[/I] a nepřestávám se usmívat a koukat na ní tím jediným, co je na mé tváři opravdu krásného. Mýma hnědýma, psíma očima.
Miaug_Beleg27. Srpna 2011 10:17:52
Riky galantně oceňuje kvality dívek, hlavně té, co se jmenuje Lili. Jemná a drobná dívka se kolem něj obtáčí, dotýká se ho a mluví na něj: [OJ][B]Šikovné ruce? To si pište. Neumíte si představit jak šikovné jsou. A děkuji Tygře.[/B][/OJ] Viditelně se jí také líbí tvé poslední jméno. Malinko se začervená když jí oceníš a stále s tebou laškuje.[OJ][B]Masírovat umím nejlépe v celé vesnici. Přejete si něco speciálního, Tygře?[/B][/OJ] Ani sis nevšiml, že ostatní dívky vlastně zmizeli a jste již jen vy dva o samotě.

Kousek dál u Lískulina stolu všichni napjatě poslouchají její příběh o zabití trpaslíka. Očividně nemají ani ponětí o tom, kdo je trpaslík a jak vypadá. Ale zdá se, jako by si představovali 5 sáhů vysokého vraždícího obra. Pak Lískule skončí a oni jsou u vytržení. [OJ][B]Povídejte dál, prosím. A jezte. Nemůžeme nechat čestného hosta o hladu.[/B][/OJ] Opravdu všichni čekají na další velkolepý příběh a visí jí na rtech.

Mory je na tom podobně. Svým galantním chováním královnu docela překvapí a ta na něj kouká zamilovaně jako snad žádná žena. Pod stolem mu dá ruku na stehno a přejede po něm kam až dosáhne. [OJ][B]Kraj je to klidný. Ano. A Krásný. Ale nudný, k uzoufání. Nemáme moc návštěv a naši muži za nic nestojí. Jistě víte, jak to myslím.[/B][/OJ] Řekne to s neodolatelným úsměvem. Mezi tím se před tebou objeví maso, sýr a zelenina. Také karafa s vínem. [OJ][B]Jaké je vlastně vaše ctěné jméno, drahý mocný muži?[/B][/OJ]

Asi nejzajímavější je to ale venku. Prcek si hraje s dětmi na honěnou. Tedy spíše zdrhá jako o závod a používá teleportaci a děti ho nadšeně honí, jako by to byla hra. Zdá se, že drobný ďáblík právě prochází svým soukromím peklem. Je vidět, že mu síly docházejí a drží se na nohou jen z obavy před malými výtržníky
Miaug_Beleg--- > Izidor       27. Srpna 2011 10:30:27
Jak si čekal, vyjednávání s pavouky opravdu moc nezabralo. Spíše ale trochu dodalo klid tobě. Něco, co znáš a umíš hodně dobře. Stejně jako ty pomalu ustupuješ zpět, pavouci se pomalu ale jistě přibližují. Nejvíc se asi vylekáš, když při cestě pozadu narazíš na kmen stromu. Neutlumíš v sobě malý zděšený výkřik ale jakmile zjistíš, že strom nemá osm nohou, lehce se uklidníš. 3 pavouci jsou ale stále blíž. Jsou možná tak dva sáhy od tebe a za tebou jsou odhadem tak poslední 3 sáhy lesa. Nemáš ponětí, zda za tebou ti pavouci půjdou ven z lesa nebo ne. Odporem se ale chvěješ na celém těle když vidíš, jak se sáh a půl dlouhé pavoučí nohy pomalu a málem neviditelně přesunují tvým směrem.

******************
Nenapovídej jim, co by se u Mongů mohlo stát. Mohli by začít něco tušit a to by byla kopa srandy v kelu. *1*
Mory27. Srpna 2011 10:30:52
Pohodlně se usadím vedle královny a s lehkostí mně podobnou započnu nezávazný rozhovor. Pod stolem se však ona nezávaznost trochu pokazí a já jen pohlédnu na ženu sedící vedle mě, která ho tam najisto chce. [I]Asi se zrovna nemáš stejně jako já viď? [BA]Ty malý parchanti mě tady naháněj jak nějakou slepici, už nemůžu.[/BA] Jen si hraj, seš stejně velkej jako oni, nic ti nemůžou udělat. Třeba dělej mrtvolu.[/I] V duchu rozmlouvám zrovna když se královna pustí do další řeči, její pohled už mluví za vše, ale vrhnout se tady na hobití ženu o polovinu menší než já a v takové společnosti by bylo až nemístné. Každopádně vyslechnu všechno, co měla na srdci a když svou ručkou jemnou jezdí po mém stehnu, bohužel se neubráním malému začervenání. [I]No do prdele, musim teď vypadat hodně blbě.[/I] Pomyslím si a poté, co úplně domluví, pustím se do řeči já sám.
[OJ][B]"Nudný? To máte asi pravdu... Moc zábavy se zde neužije, tedy zatím se asi neužilo, teď jsem tu já a moji přátele."[/B][/OJ] snažím se jednoduše naznačit že s naší přítomností se může ledacos změnit. Pomalu posunu svou pravačku pod stůl a to samé, co se mi děje začnu praktikovat pod stolem také. [OJ][B]"Mé jméno mi shodou okolností dali hobité. Jmenuji se Oropher Tasartir, ale raději mi říkejte Mory, je to příjemnější a kratší."[/B][/OJ] s lechtivým úsměvem na rtech jedu rukou po stehýnku směrem nahoru, k tříslu. [OJ][B]"Vaše velectěné jméno zní jak? Jestli se mohu zeptat?"[/B][/OJ] [I]Tohle musí někdo zákonitě poznat.[/I]
Riky27. Srpna 2011 10:38:21
--------------------------------------
Jáááhááá chudák Izi *3* ...
Migi: uvedl si mě do krásně prdelní situace *3*
Mory: Takže se uvidíme až druhý den ráno jo? *3*
Riky27. Srpna 2011 11:05:09
[I]Hmm...hele..víš jak jsme se bavili o tom bordelu žejo? [BA][B]Hehehe[/B][/BA][/I] provedu menší řeč s ďáblem. Obtáčí se kolem mě. [I][B]Jo...správná děvka u tyče, teď se otoč a jdi za Lísk[/B][/I] a když to chci udělat, nemohu. Stojím tam jako přimražený a nemohu se pohnout. Její doteky jsou mi zprvu nepříjemné, ale pak se tomu začnu lehce, jen lehce poddávat. [I]Měl jsem si nechat to triko..bylo by to..sss...snažší pro mé...se..sebe...sebeovládání[/I] řeknu si a nemohu z Lili spustit oči. Nejsem si plně jist, zd-li to, co mě na ní přitahuje, je krása, jméno, či minulost. Nebo možná něco...jiného? Když už mám tu "úžasnou" zvrácenou chuť občasného zabíjení, proč bych nemohl objevit i další zvrácenost. [I]Proč ne žejo? [B]Uklidni se..dýchej...[/B] [BA][B]Podívej se na ní...vidíš jí? Právě ji přiraž ke zdi[/B][/BA] [B]a zlom jí pár kostí, sakra, neposlouchej ho[/B] nebudu..[B]správně[/B] ne teď... [B]počkat, co?![/B][/I]
Neustále mě nazývá Tygrem. A to nejen ona. Po mém komplimentu nabude lehkou přísměs červené v jejím obličeji. [I]Co je to sakra za vesnici[/I] zarazim se. [I]Dyť tě svádí[/I], navíc ještě ke všemu docela úspěšně, vzhledem k tomu, když začala básnit a svých šikovných ručkách, měl jsem jisté nutkání trochu si přešlápnout. Její nabídka a následovný dotek mnou projel jak rána elektrickým proudem. [I]Ano...moc bych si přál odejít, děkuji[/I] a otočím hlavu směrem ke dveřím, jako by mozek chtěl se srdcem pryč. Ale to co uvidím, se mnou dost trhne. Jsme tu samy.
Otočím se na ní zpátky s lehce křečovitým úsměvem. [I]Tak jo...dáme si masáž a pudem dobře[/I] řeknu si rázně a konečně se odhodlám k mluvě. [OJ][B]Eeeee [/B][/OJ]..nebo spíše zvuku v mé aktuální neschopnosti mluvit. Takže na ní chvíli spíše jen zírám. Další dotek. Srdce chce ven, vzhledem k tomu, jak silně a rychle se rozbušelo. [I]Ty vole..s tebou to sekne[/I] řeknu si a snažím se v klidu dýchat. [I][B]promiň, ale právě proběhla porada a na tomhle sme se schodli s ďáblem[/B] co?[/I] nestačím nějak zareagovat a už mi projede hlavou několik chladnokrevných záblesků..
[I]Výstřik krve. Chladná ocelová čepel projíždí krkem jako nůž po vodě. Mrtvola krvácí, padá. Svědek. Leží na zemi. Krev, znetvořené tělo. Medvěd. Vlci. Strážník, krev. Dítě. Pláč. [B]Jsem jiný...jiný[/B][/I]
[I]Oh ano...Máte úplnou pravdu. Jsem jiný. Jsem ďáblem v lidské podobě...[/I] odpovím andělovi s ďáblem a ďábelsky se usměji. [OJ][B]Mám nějaká stuhlá a namožená záda. Svaly v křeči a tak. Mohla by jste s tím, prosím, něco udělat? [/B][/OJ]a usměji se na ní. Následně od ní poodstoupím, přesunu se na koberci do dřepu, kliku a následně si lehnu na břicho. Pod hlavu si založím ruce a vyčkávám. Přitom se nenápadně koukám po něčem, co by se daalo použít...jako zbraň
Izidor--- > Miaug_Beleg       27. Srpna 2011 13:00:16
Můj návrh mírového řešení nastaleé situace se nesetkává s odezvou. No, ostatně se to dalo čekat. [I]Pomoc... pomoc![/I] Jinak ke změně zatím nedochází. Pavouci se přibližují, já ustupuji dozadu. Tedy aspoň do chvíle, než zády narazím na strom a tak se leknu, že mi vstávají vlasy, vousy i zbylé ochlupení. [OJ][B]Ááááá! Di ode mě, ty hnuse![/B][/OJ] vyjeknu a začnu mlátit rukama dozadu. Teprve po pár vteřinách zjišťuji, podle kůry a tvrdosti objektu, že se jedná o strom. Je to jen malá úvaha, hlavně proto, že skuteční pavouci se stále přibližují. Udělám tedy úkrok vpravo a pokračuji v ústupu. dozadu. Díkybohům, že už to aspoň není ven z lesa daleko, takže risknu přímý úprk, zády k nepřátelům. [OJ][B]Tak jo... Mlčení znamená souhlas, tak... tak já mizím... Sbohem![/B][/OJ] načež se otočím a beru nohy na ramena, co mi síly stačí. [I]Zachraň se kdo můžeš! Jestli i běhají jako koně, tak jsem v prdeli! Pomóc![/I]
Lískulička28. Srpna 2011 07:54:51
Když vidím jejich napjaté obličeje, pokračuji ve vyprávění dál. [I]Moc to nepřežeň, jinak Tě za chvíli budou volat, abys jim zabila medvěda... to fakt ne.[/I] [OJ][B]No... ono to ani tak moc hrdinské nebylo... já nejsem bojovník... Riky- ten obrovskej silnej chlap- je velice dobrý bojovník... já jsem spíš vypravěč, ale zažila jsem pár dobrodružství... [/B][/OJ] Snažím se rychle všecko uvést na pravou míru. [I]Ehm... jak se neztrapnit a přitom... ne, je mi to jedno, žádnýho medvěda zabíjet nebudu... na to nemám sílu...[/I] Mrknu na své chabé paže. [OJ][B]Tak tedy... jednou jsem byla na nějaké oslavě, připletla jsem se tam, ani nevím jak... měli tam posvátnou žábu, kterou můj lid uctívá- a to oprávněně! Ona má skutečně magickou moc! Najednou tu žábu někdo ukradl... a nastala hrůza! Z nebe začaly padat žáby, země se začala bouřit a rozpukla se ve dvě! [/B][/OJ] Řeknu a vypoulím oči, před sebou vidím ten šílený dav co řve i mě samotnou schoulenou do klubíčka s vyděšeným pohledem.
[OJ][B]Mnoho lidí se bálo a křičelo hrůzou- uviděla jsem tam přátelé, kteří mě vzali na tu výpravu, abychom našli posvátnou žábu a zajali vraha, který ji tak sprostě uloupil![/B][/OJ] Udělám pauzu, abych si je všechny prohlédla a pokračuji. [OJ][B]Hledali jsme a nemohli najít. Nakonec po jednom výslechu, jsme zjistili, že ji uloupil jeden kněz, který byl blízko žáby. Našli jsme ho… i s žábou- a zaplatil za to… nevím přesně jak, ale trest nebyl určitě lehký. Zjistili jsme, že chtěl s žábou dělat nekalé praktiky a používat její moc k vlastnímu užitku.[/B][/OJ] Řeknu s lehkým odporem. [OJ][B]A to… to je vlastně vše, co mám ze svých vzpomínek…[/B][/OJ] Řeknu a vezmu si maso, které je na talířích, a které během celého vyprávění sleduju.
[I]Dám si to maso a půjdu někam… spát asi nebo tak něco, chci být sama… Proč? To tě tolik štve Riky? Víš, že nemáš důvod se kvůli tomu rozčilovat- máš Tomasiiho… já vím, ale stejně… stejně co? … já- nevím. A tohle kolem mne… je sice nádherný, ale nestačí to- ne mně.[/I] Jakmile dojím, vstanu a ukloním se lehce. [OJ][B]Děkuji za pohostinství, statečné bojovnice, velice si vašeho zájmu vážím, ale jsem již unavená z cesty, mohla bych si zde odpočinout?[/B][/OJ] Zeptám se a nahodím prosebný výraz. [I]Jestli tu nikoho neměli několik let, tak mě možná nepustí, ale já potřebuju popřemýšlet… o tom zmatku co mám v hlavě! Co to jenom je?[/I]
_________________________________________
Já jsem chtěla včera odepsat, ale vypli mi net, takže jsem si to napsala do wordu a z toho to důvodu je ten příspěvek tak hroznej :P
Miaug_Beleg--- > Izidor       28. Srpna 2011 09:28:57
V poslední chvíli vystřelíš z lesa jako hnaný ďáblem a ač to nevidíš, tvé instinkty i zvuk v pozadí ti říkají, že pavouci udělali přesně to samé. Už už se blíží hranice mezi světlem venku a tmou hvozdu, už jen dva kroky. Jeden. Jsi venku. 3 kroky po sluncem zalité trávě a netroufáš si se otočit když tu náhle ti něco spoutá nohy. Je to jako dostat zásah bolasem. Svalíš se na zem do trávy, nohy svázané pevně u sebe. Hodíš jen letmý pohled směrem k lesu a na hranici uvidíš možná 7 pavouků, hnusných a bachratých, jak tě sledují. Ještě než se stihneš pořádně probrat z toho, co se právě stalo ucítíš pnutí od nohou a tlak. Náhle se posuneš o půl sáhu směrem k lesu. Najednou si uvědomíš, že tvé nohy nejsou jen svázané, jsou svázané pavoučím vláknem které vede do lesa k nějakému z pavouků...
Miaug_Beleg28. Srpna 2011 09:52:48
Lískulka započne další vyprávění a všichni jí znovu visí na rtech. Drobné dívky oděny v železe se až nábožně dívají a sledují každý pohyb, gesto či zabarvení hlasu. Když skončí, propuknou v oslavné výkřiky [OJ][B]To je pravá válečnice![/B][/OJ] a nebo [OJ][B]Vždy jsem chtěla být jako ty![/B][/OJ] a podobné. Pak začne povídat jedna z dívek o svém dobrodružství než Lískule stihne cokoli udělat: [OJ][B]Já jednou potkala obří krysu, opravdu velikou. A s kopím jsem jí zabila. Měla alespoň půl sáhu.[/B][/OJ] i ona sklidí úspěch. A jak vidíš, jejich měřítka hrdinnosti jsou jinde než ty tvé. Po chvíli se ale omluvíš, že jsi již unavena a tak vyjdeš v doprovodu jedné služebné ven, spokojeně najezena. Venku je krásně, něco po poledni. Slunce svítí a ty před sebou vidíš prcka, jak se honí s dětmi. Ihned, jakmile tě uvidí, se ti teleportuje na rameno, chytí se tě kolem krku a vytáhá tě za snad všechny vlasy. Jeho výraz je plný zoufalství a naděje, že ho zachráníš ze spárů těch malých dětí, které k tobě nyní běží...

Mory má úplně jiné starosti. Jakmile i on přiloží svou ruku na drobné stehno, královna sebou lehce cukne a pak se sladce usměje. [OJ][B]Máte krásné jméno, vysoký muži. Mně můžete říkat Cintie. [/B][/OJ] Napije se lehce z vína a znovu tě omráčí krásným úsměvem. Druhou rukou tě pak pohladí po hřbetu té tvé, která je pod stolem. [OJ][B]Vidím, že myslíte na to stejné jako já. Co kdyby jsme se vytratily do mých královských komnat?[/B][/OJ] nabídne úplně nestoudně Morymu a vypadá, že slovo jako nesouhlas jí vůbec nepřijde na mozek. Její velké oči se úplně říkají, že po Morym touží jako po nikom...

To Riky si lehne na zem a oznámí svůj požadavek. [OJ][B]Ano Tygře, nebudete litovat.[/B][/OJ] ti poví a cítíš, jak ti malá váha vylezla na záda. Pak se tě její zázračné ruce dotknou na ramenou a ty cítíš, jak ti zády prostupuje pocit dokonalosti. Každý sval se ti postupně uvolňuje a ty cítíš, že by si mohl bez sebemenšího zaškobrtnutí dělat i nejsložitější cirkusové triky. Její ruce jsou opravdu dokonalé. A ty se přes to rozhlížíš po zbrani. Nic poblíž ale není. Snad jen židle. Tvé svědomí ale napadá, co by se stalo s Lískulkou obklopenou tolika ozbrojenkyněmi na slavnosti, kdyby zjistili, že jsi ublížil jedné z nich...
Izidor--- > Miaug_Beleg       28. Srpna 2011 10:09:59
[I]Nožičky moje utěkajte![/I] Peláším z lesa doslova jako zajíc, ovšem podle toho, co se za mnou ozývá, pavouci zřejmě po obědě nejsou a ženou se za mnou jako kdybych byl sud piva a oni parta žíznivých trpaslíků. Nicméně nakonec se mi daří z lesa úspěšně dostat. [I]Jsem venku! Jsem venku! Jo! Jse- kurva![/I] Jak se říká, nechval dne před večerem, ovšem mě se to právě povedlo. Svalím se na zem jako pytel brambor a div si přitom nerozbiju nos. [I]Do řitě! O co jsem to sakra zakop?![/I] Pravda je ovšem horší. Nešlo opouhé zakopnutí, jak zjistím, když se převalím na záda a spatřím, jak jedna těch sedmi hnusných potvor, pomalu přitahuje svoje vlákno. Na tom by ještě nebylo nic tak hrozného, kdybych na druhém konci toho vlákna nebyl chycený já! [OJ][B]Tak to ne! Na mě večeřet nebudete![/B][/OJ] křiknu polekaně a automaticky seknu vší silou krátkým mečem po vlákně. [I]Jestli Quenti to broušení odflákl, tak ho zaškrtím![/I] Pokud se mi povede vlákno přeseknout, znovu se snažím dostat co nejdál od nich.
********************
Hm... tak něco takového jsem čekal.
Riky28. Srpna 2011 11:10:44
Můj zrak si všimne maximálně tak té malé židle, kterou bych jí i tak mohl přelomit o záda. Když se na tom zamýšlím, ucítím, jak mi Lili vleze na záda a následuje...nebe. Už jen ten samotný dotyk rukou byl úlevou pro má záda. Jako sundání 2 šupinových zbrojích, ve kterých sem se vláčel na Mount Everest. Odhození těch břemen a zábran, které ona, tak malá, drobná, křehká a krásná, dokázala odhodit, bylo neskutečné. Čin hodný nebes. Určitě tam na ní mají počíháno, aby jim tam dělala masáže. [OJ][B]Ohhh... [/B][/OJ]zakňučím slastně. [I]Kašlu na to, od teď bude chodit s námy jako osobní masérka a já budu dělat klidně i ta...vystoupení s těma...magorama namalovanejma jako úplní..blázni. A budu se jim tam točit do kolečka. Bože...takovou úlevu jsem snad nikdy necítil... Nebo spíše za těch pár let[/I] a obklopen slastí se usměji. [I][B]Zdar, znáš mě?[/B] hmm? [B]Zaskakuju za andílka, jsem jeho brácha[/B] hmm? [B]Šel si na chvíli schrupnout..Takže, jaká je situace...[/B] [BA][B]Úžasná.. když tvůj brácha spal, měl chuť jí zabít. Nebo..se s ní vyspat a pak jí v důsledku svědectví zabít[/B][/BA] [B]Ahoj...démone jeho srdce. Mno..kámo tak to teda ne...mám větší moc jak brácha...přebírám řízení![/B] hmmm [B]HMm? Kámo vzpamatuj se..máš Lísk?[/B] ne...ona má Tomasiiho [B]Nemá! Nechápeš to?![/B] hmmm..ted už ne [B]Jinak...chceš Lísk[/B][/I] nad touhle otázkou se zamyslím. Nemůžu Lili zabít, ale stejně tak, nemohu zabít svou minulost.
Během její masáže se cítím uvolněnější, takže mi jde i lépe přemýšlet. Přebral jsem si v hlavě tolik řešení, ale dobré se zdálo jen jedno. Když skončila, mile jsem se usmál a počkal až sleze. Pak jsem se obrátil na záda a vyškrábal se na loktech tak, abych na ní lépe viděl. [OJ][B]Jste úžasná rasa, bohužel nevím jaká. A vy máte úžasné a zázračné ruce, které zachránili má záda od té děsné bolesti. Děkuji vám. Máte mé srdeční díky. Nové, poněkud zvláštní, ale hezké..hezké...vlasy, uvolněná záda[/B][/OJ] povzdechnu si a opět se usměji [OJ][B]Toužil bych vás...váš národ poznat blíže. Například prooč jsou muži tak lhostejní, s čím si to hrají, a co jsou ty velké stroje co stojí venku. Ale obávám se, že mi to říct nemůžete..Takže co jsem dlužen..[/B][/OJ]povzdech, spíše bolestný, srdcový [OJ][B]Lili?[/B][/OJ]
--------------------------------------
Mory: Hodně štéééstí, zdráááávíí.. *3*
Mory28. Srpna 2011 12:14:25
Jak jsem očekával, facka nepřišla, zato co naopak přišlo mne velmi pozitivně naladí, lepší náladu už mít snad nemůžu. Má ručka se projela po stehýnku, sice malém, ale i tak celkem pěkný zážitek. [I]No tak tohle bude ještě dlouhej den. Okouzlit už jí asi nebude potřeba. Jen to nepokazit.[/I] Královnička Cintie mne ihned pozve k sobě do komnat, trochu překvapeně leč s šibalským úsměvem na rtech na ni pohlédnu a ručku, kterou mi drží pod stolem vytáhnu a tím jí dám najevo, že se chci zvednout. To také udělám a pak pomohu dáme vztát ze židle. Jakmile Cintie opustí prostor židle a poodejde od stolu, rychle rukou čapnu kousek jídla, třeba sýru a ochutnám.
[OJ][B]"Tak mne veďte..."[/B][/OJ] a nechám se vézt kamsi do neznáma, zatím jen pohlížím na možná nebezpečí která by mne mohla potkat, ale ničím se nějak zvlášť nezybývám, hůlka za nátepníkem působí jako uklidňující prostředek.
Miaug_Beleg--- > Izidor       28. Srpna 2011 14:29:33
Naštěstí se ti povedlo zachovat chladnou hlavu a ihned po prvním posunu si vytáhl meč a několika seknutími si přeťal vlákna, jenž tě vázali k pavoukovi a pak i ty svazující tvé nohy. Ihned ses pak jal se k úprku. Uběhneš 30 sáhů než se troufneš otočit ale nic tě nepronásleduje. Pavouci si ven netroufají a ani žádná další síť se proti tobě nevystřelí. Zdá se, že se osminohé stvůry rozcházejí zpět ke svým sítím. Slunce ti už dlouho nepřišlo tak hezké. A máš také čas pořádně promyslet své další možnosti a také se uvolnit z posledních zbytků vláken, jenž ti ulpěly na nohou.

Z lesa máš ale stále pocit, jako by tě tam něco volalo a přitom tě pozorovalo. V hlavě cítíš, že v lese možná čeká bohatství a také něco, co svou magií tyhle pavouky přilákalo. Ale je ten pocit tvůj nebo ne?
Lískulička28. Srpna 2011 14:41:32
Slunce je nad moji hlavou a já se rozhlížím po této zvláštní vesnici. Když najednou mi na rameno přistane Prcek a začne mě tahat za vlasy. [EL][B]Au![/B][/EL] Řeknu a zavrtím hlavou. [EL][B]Nech mě! Jestli chceš, abych ti pomohla![/B][/EL] Řeknu trochu naštvaně. [I]On mi snad vytrhal všecky vlasy? Auuu...[/I] Podívám se na děti, které ho až do teď zlobily. Dojdu k nim a čupnu si, abych byla ve výši jejich očí. [I]Ti jsou tak malincí... Ok prcku, jdu tě zachránit... jako poděkování za tu lahvičku.[/I] Usměji se na ně a začnu mluvit. [OJ][B]Musíte být na něj hodní, on umí i pozlobit a nemá rád, když ho někdo hodně uhání. Rozumí vám, co vy mu říkáte, ale taky by se vám nelíbilo, kdyby vás někdo pořád honil. Už je chudák unavenej, byli by jste tak hodní a dali mu teď jídlo? [/B][/OJ] Prohlídnu si všechny děti a na jednu holčičku (, která vypadá nejstarší?) se podívám důležitě. [OJ][B]Můžu se na Tebe spolehnout, že mu dáš nějaké maso a necháš ho chvilku odpočnout? Pak si s Vámi třeba bude zase hrát. [/B][/OJ] Mrknu na ni a pak se podívám na Prcka. [EL][B]Běž, myslím, že teď už ti neublíží, jinak zase můžeš dojít... [/B][/EL] Řeknu mu a počkám až odejde.
Nejsem si jistá, jestli šel rád nebo ne, každopádně jsem se pořádně rozhlídla a uviděla celkem vysoký strom. [I]Fajn... jde se přemýšlet.[/I] Nenápadně vložím ruku do torny a vytáhnu moje lezecké náčiní. [I]Furt s tím šplháš, už je to trapný... nechci spadnout... tohle je jistější... no jasně...[/I] Nasadím si chladivý železný spár na ruku, otvory protáhnu prsty a uchytím je, takže delší drápky jsou mi takovou delší rukou a mnohem lepší. Projede mnou příjemný pocit, volnosti a pokusím se vylézt do koruny stromu. [I]Potřebuju v klidu, nerušeně přemýšlet... a tohle mi vždycky pomůže.[/I] Povzdechnu si, když sedím na větvi stromu a dýchám čerstvý vzduch. Rozhlídnu se po okolí, krásný výhled na vesnici. [I]Takže jaké je téma k přemýšlení... Hmmm- Riky?... Opravdu jenom tohle? Tak tos sem ani nemusela chodit, vždyť to celou dobu víš líp než já, co cítíš... jo, to vím.[/I] Povzdechnu si a nohu zapřu o větev. [I]Takže?... to je přece jasné! Jak se k tomu postavím?... No musíš myslet na Tomasiiho- jo a to je ten problém- měla bych mu mít věrná... věrná, ale když už ho tak moc nemiluješ... budu vypadat jak děvka... jo, to asi budeš- ale vyber si, buď děvka nebo budeš nespokojená a nešťastná... no to nevím, Tomasii je fajn... ale není to Riky.[/I]
[I]Riky... opravdu si myslíš, že ho znáš? Vždyť teď šel za hobitkama se jít- ostříhat, kdo ví, co to bude- vidělas ty holky jak po něm pokukovaly?... Viděla, stejně jako ty, ale co když se jde opravdu jen ostříhat? Nebuď až tak žárlivá!... no dobře, ale tak nechal mě tu samotnou... jak se má jinak ostříhat?... já nevím! ale nelíbí se mi to!... Jsem zase sama- zase, tohle je můj životní styl, být sama, na nikoho se nespoléhat- to je ten důvod, proč jsem to, co jsem! Moje matka to věděla, celou dobu- to proto se za nikoho neobětovala, protože kdo by jí to vynahradil?... Musíš si pomoci sama. Jsi sama- a vždycky jsi byla... hraješ jen a jen za sebe...[/I] A tak jsem přemýšlela vysoko na stromě, přitisklá na kmen stromu si chladila tvář. Z očí mi tekly slzy a já byla sama...
___________________
Trochu depky do toho :D :P
Miaug_Beleg28. Srpna 2011 15:32:06
Každý spokojený Rikyho vzdech vyloudí na dívce úsměv. [OJ][B]Jsem ráda, že vám dělám dobře. Jsem v tom dobrá.[/B][/OJ] usmívá se a dál pracuje. Po chvíli přijdou otázky a ona spokojeně odpovídá bez známky jakékoli lsti [OJ][B]Co jsme za rasu? Nevím jak to nazvat, na to by jste se měl zeptat učených, my si říkáme lid. A nikdy mě to ani nezajímalo. Stejně tu jiní lidé nejsou. Moc návštěv tu totiž nemáme. A no naši muži, jsou poněkud hloupí. [/B][/OJ] trochu se zardí.[OJ][B]To s čím si hrají jsou různé vynálezy, něco jako ten, kterým jsem vás ostříhala.[/B][/OJ] poslední větu řekne opravdu hrdým tónem. [OJ][B]A ty velké, no ty slouží tak různě. Ke kopání, většinou. Je jich hodně a jsou složité. A nic za tohle nechci, je to pro mne potěšení, mocný Tygře.[/B][/OJ] Při mluvení tě pak krom masáže také hladí a nebojí se zajíždět ani na místa, kam si normální masér netroufne...

V hlavním sále se Mory s královnou zvednou a ta ho vezme za ruku. Vypadá to sice komicky, když poloviční drobná dívka vede velikého Moryho ale nikdo se nepozastaví. [OJ][B]Následujte mne, Mory.[/B][/OJ] tvé jméno poví až královsky, jako by mělo před sebou hromadu titulů a bylo slavné po všech kontinentech. Jakmile za vámi zavře dveře a dostanete se do chodby, znovu započne rozhovor: [OJ][B]Vím, že to není úplně běžné ale musím vám mocný muži něco povědět. Nemohu se vám oddat, pokud nebudeme spojeni poutem manželským. Není to velký obřad a nejsem včerejší, nebudu vás kvůli tomu v oblasti držet, až budete chtít odejít. Jen dostanete ode mě prsten jako znak vaší královské pozice. A slíbíte mi, že se občas vrátíte. Jen malý slib to je.[/B][/OJ] V tu chvíli jste již na konci chodby a před vámi jsou další dveře. Otevře je. Uvidíš bohatě zdobenou místnost s kopou výzdoby a krásnou velikou postelí. Překvapuje tě, že je dost velká i pro tebe. Hold královská postel. Její obyvatelka ale čeká na tvé rozhodnutí, zda přijmeš její prsten...


A Lískulka venku předložila svojí žádost o maso pro Prcka a kterej to s nadšeným výrazem přijme a zaraduje se i když holčička odběhne. Lískule mezi tím vyleze nahoru na nejbližší strom, usadí se, aby mohla spokojeně přemýšlet a trávit oběd. Při tom dole vidí prcka, jak se pustil do dalšího kusu masa a pak se znovu a znovu nechává trápit dětmi, předvádí jim kotrmelce a děti je zkoušejí napodobovat i když to většinou skončí jako při festivalu nekoordinovaných pádů. Ale děti jsou gumové a nic se jim neděje a naopak se stále velmi dobře baví...
Lískulička28. Srpna 2011 15:50:21
Podívám se zamyšleně na svoji ruku s těmi drápkami a sundám si je. [I]Jak... jak to změnit? Tohle to? Tenhle ten pocit?.... Už jsi o tom přemýšlela a... málem se i s tím vyrovnala. Proč teď? Proč tady? Proč se mi to pořád honí hlavou? A zase jsem na stromě... zas a znova- proč?... Je to skvělé místo na přemýšlení, na odpočinek a hlavně místo, kde jsi byla, když jsi dospěla k důležitému rozhodnutí.[/I] Znovu vidím jako film před očima: místo po mém ošetření rány po trpaslíkovi- elfskou vesnici v korunách stromů, právě tam jsem se rozhodla, že půjdu dál a už se nebudu vracet- za svým otcem, za těmi, koho znám. [I]Rozhodni se i teď správně... co budeš dělat? Já, já- nevím... nevíš?... ne. Asi jen... improvizovat...[/I] Otřu si slzy a nadechnu se vzduchu. [I]Víš, že jsi to zvládla i před tím... jen budeš.. jo, já vím... sama.[/I]
Slezu ze stromu dolů, s utřenýma slzama, ale stále se stopami po pláči. Opřu se o strom a pozoruju Prcka, jak dělá jeden kotrmelec za druhým a děti to opakují. [I]Musíš to zvládnout...[/I]
________________
Tak jsem si trochu dost blbě rozvrhla tady toto... kurňa.. teď nemám moc, co psát :D
Mory28. Srpna 2011 15:55:42
Pokojně spolu s malou dámou vyjdu ven z velké místnosti na studenější chodbu. Pomalu, ale jistě mi začíná být jasné, co se za chvilku bude dít. Držím liliputí dámu za ruku, jako malé dítě a poklidně si to kráčíme někam do komnat. Jen ta myšlenka o tom, jak to tam může vypadat mi dělá velmi dobře. [I]Ty brďo jen přijdu a už chtějí jebat, a samotná královna. Nějak se mi to pořád nezdá, ale je to tak. Dám si pozor ze začátku a až bude s nohama nahoře křičet, bude to výhra.[/I] Zapřemýšlím si, když se rozhlížím po bohatě vyzdobené chdobě. [OJ][B]"Máte to tady opravdu krásné-..."[/B][/OJ] Stihnu ještě povědět a pak už začne Cintie. Zprvu se usmívám, jelikož pořád a neúnavně vrhá k mému malému já jeden kompliment za druhým, sice je to příjemné, ale nechtěl bych to slíchat každý den. [I]Jo já prostě nikdy nebudu na vztahy...[/I] Pak mi ale málem zarazí malá liliputí kráska dech. Snažím se působit pouze překvapeně, nikoli mírně znechuceně. [I]No tohle, co je to za hovadinu? Pitomej prsten, blbej obřad.[/I] Před velkou komnatou se zastavíme. [I]No ale zase na druhou stranu budu mít znak panovníka malých lidí, to nemusí bejt na škodu. Do toho bych asi šel a jeden slib, že se někdy zajedu podívat je celkem slušné ne?[/I] Kleknu si na chodbě ke královně. [OJ][B]"Nevadí mi to, podstoupím co chcete... Ale tady na chodbě? Nejdeme tedy provézt náš obřad tam dovnitř?"[/B][/OJ] zeptám se klidným hlasem a pak Cintii zavedu do pokoje a zavřu za námi dveře. [OJ][B]"Jsem poněkud překvapen, ale vaše tradice vám kazit nebudu, můžete si semnou dělat co chcete, navíc se mi to docela líbí, budu se mít kam vracet a krásná vzpomínka nikdy není na škodu."[/B][/OJ] Povím jí a čekám, co si na mne zase vymyslí za hovadiny. [I]Teď se nestarat o to co bude, hlavní je dostat jí do postele. Jen by mě zajímalo, jak by vypadalo dítě, kdybych se náhodou upíchnul.[/I] Při té myšlence se mi chce smát, ale udržím to v sobě. Etiketa vítězí nad mou obyčejnou, rebelskou náturou. [I][BA]Ty vole co ta si na tebe vymejšlí, to bude masakr, až se za ní provdáš.[/BA] Blbečku je to jenom jako a když jí chci dostat do postele, jak musim. To je teď hlavní. [BA]Tvoje dítě bude mít špičatý uši a bude měřit půl metru v dospělosti.[/BA] zavři už tu hubu nebo na tebe pošlu děti z celý vesnice a řeknu, že jsi natahovací.[/I]
Riky28. Srpna 2011 15:58:26
[OJ][B]Děkuji jen..ou[/B][/OJ] řeknu když zajede na místa, kam si masér netroufne. Nebo aspoň normální masér. [I][BA][B]Líbí se ti to tak co řešíš? [/B][/BA][B]Říkal jsem ti, že to teď beru já. Trochu jsem mu oživil to zmrzlé srdce[/B] [BA][B]Cože? Ty..ty! [/B][/BA]kluciii[/I] zavrčím. [OJ][B]Lid jo? HM...dobrá[/B][/OJ] usměji se. [OJ][B]Hloupí jo? Ale i přes to jste úžasný a vyspělí lid[/B][/OJ] skloním další poklonu. Na její hrdý tón se přátelsky zasměji. [OJ][B]Prosím, neříkejte mi mocný Tygře...Sice jsem zabil několik vlkodlaků, lapků a všemožnejch opravdu hnusnejch bestii..ale i tak..říkejte mi prosím když už, jen Tygře[/B][/OJ] řeknu s úsměvem. Pokračuje v hlazení, masírování a...dělání mi dobře. Je to sice slast, ale mé srdce, které se nějak rozpumpovalo, mi míchá v hlavě takových cotů. Hlavně citů viny. A divného běhání mrázu po zádech, jako by něco nebylo v pořádku.
Znovu mi zajede na místo, kde se žádný masér nikdy neoctnul. Ani žádná žena. Myslím. Mám paměť již poněkud zastřenou. Ujede mi slastný vzdech. Mám nutkání to zarazit, ale přes to to nejde. [OJ][B]Dohajzlu[/B][/OJ] řeknu slastně a uvolním se. Po chvíli to se mnou ale trhne. [OJ][B]Nene..to..nejde..nemůžu [/B][/OJ]zamumlám si pro sebe a pak zvýšám hlas na normální, aby mi rozuměla. [OJ][B]Víte...ta půvabná elfka..já...záleží mi na ní a asi bych měl za ní jít[/B][/OJ] řeknu tak nějak nenápadně a pokouším se vstát
Izidor28. Srpna 2011 16:48:59
*************
Mory: Hnusný chlípníku, chlípný hnusníku. *3*
Miaug_Beleg28. Srpna 2011 16:49:26
Lískule si spokojeně sedí na stromě, pod ní si hrají děti s Prckem a ten se po nějakých 10-ti minutách zjeví u ní, vyčerpaně si lehne na větev a začne oddechovat. Bříško se mu zvedá a klesá v takovém rytmu, že se to zdá až smrtelné. Ale on ne, jen spokojeně leží a odpočívá...na chvíli se dokonce zdá, že usnul. A potvrdí se to tím, že ztratí rovnováhu a spadne z výšky rovnou na držku. Nestihne utéct do dalšího útoku stáda dětí...

Riky se má mnohem lépe, po krásné masáži spraží Lili tak, jak to nečekala. [OJ][B]Ale...ale...[/B][/OJ] žbleptne. [OJ][B] To je v pořádku. Ale věřím, že masáže máte již více než dost, drahý Tygře. Omluvte mou troufalost.[/B][/OJ] neobratně se snaží zakrýt své zklamání a smutek nad Rikyho volbou. Zdá se, že jí ukápla slza. Odejde do druhého koutu místnosti a čeká, až se Riky obleče a odejde...

Nejlepší to má asi Mory, královna s radostí přijme jeho souhlas a ihned po příchodu zabouchne dveře. Je vidět její vzrušení, hroty ňader jasně vystupují skrze tenkou látku, jen se halí. Vytáhne krásnou vyřezávanou krabičku, otevře jí a v ní jsou 2 prsteny uloženy v sametu. Vytáhne je. Jistě budou zlaté. Ten lesk je jasný. [OJ][B]Mé srdce je uneseno vašim souhlasem. Prosím opakujte po mně a jakmile skončíme, navléknete mi prsten stejně jako já vám. A pak...[/B][/OJ] pohlédne na postel [OJ][B]...pak budeme mít čas jen pro sebe. [/B][/OJ] Královna se narovná a napřímí jak to jen dokáže. [OJ][B]Nyní opakuj po mě: Beru si tě za svého partnera. Budu se starat o tvé potřeby a strasti tvé duše.[/B][/OJ] počká, až Mory zopakuje frázi. [OJ][B]Budu ti oddaným přítelem, když to budeš potřebovat.[/B][/OJ] další pauza pro Moryho. [OJ][B]A také milovníkem v časech vášně. Slibuji tedy, že tě budu na vždy milovat po celý život od této chvíle.[/B][/OJ] poslední pauza, počká na Moryho až zopakuje po ní a pak mu navleče prstýnek. Je teplý, jak ho tiskla ve dlani ale padne výborně. Nyní je řada na tobě a až jí prsten nasadíš, spokojeně se usměje a jediným pohybem za krkem zázračně rozepne šaty, které jí spadnou k nohám. Stejně jako Moryho imaginární jazyk i s bradou. Poslední, co udělá je mrknutí směrem k posteli...
Izidor--- > Miaug_Beleg       28. Srpna 2011 16:50:28
Tpasličí kovář zřejmě zaslouží pochvalu, neboť se mi povedlo úspěšně přeseknout postupně všechna vlákna. Dál už jsem na nic nečekal a pokračoval v zaječí taktice. Díkybohům už mi nic dalšího nohy nepodtrhne, ani za mnou nic neklape a nedupe. [I]Snad to vzdali! Aspoň doufám![/I] Když se ohlédnu, uklidním se, neboť se za mnou opravdu žádná obluda nežene a dokonce už není žádná vidět ani mezi stromy. Podle všeho to opravdu vzdali. Zastavím se, otočím se ztěžka oddechuje zahulákám směrem k lesu: [OJ][B]Najděte si něco jinýho! Potvory![/B][/OJ] [I]Tak jo, tady jsem skončil! Tímhle peklem neprojdu! Sám určitě ně! Takového půl tuctu lukostřelců by to možná zvládlo, ale s jednou kuší a lukem... Těžko.[/I] Možná bych zlvádl tuhle skupinu a snad to i ve zdraví přežil, ale když si představím, jak veliký je ten hvozd a kolik takových potvor tam může být... [I]Brrrr... raději nemyslet...[/I] Sednu si trochu oddechl a promyslel co dál. [I]Tak jo, nejdřív si sundám tuhle lepkavou potvornost z nohou...[/I] V pohybu mi to sice až tak nevadí, jak jsme se právě přesvědčili, nicméně není to příjemný pocit, mít kolem nohou omotanou tuhle obří pavučinu. [I]No fuj... to je ale hnus... Sakra, to lepí čím dál tím víc![/I] Skutečně. Sotva to strhnu z nohou, hned se mi to přilepí na pravou ruku. Když chuchvalec strhnu i z ní, uchytí se zase na levé ruce, pak zase na pravé a tak pořád dokolečka. [OJ][B]Pusť, potvoro![/B][/OJ] Asi po pěti minutách nakonec celý zmatek vyřeším tím, že si tu bílou hmotu prostě setřu o trávu. [I]Tak a je to! A teď raději honem pryč![/I] Co kdyby jen ti pavouci dostali odvahu vyjít ven z lesa? Raději zamířím zpátky do ruin, kde se pokusím schovat a vymyslet co dál. [I]A třeba už se ti blázni vrátili, kdo ví?[/I]
Miaug_Beleg--- > Izidor       28. Srpna 2011 17:04:56
Po nepříjemné a otravné práci nad lepivou hmotou tě potěší, když můžeš spokojeně odejít bez toho, aby tě někdo nebo spíš něco pronásledovalo. Příjemná úleva. Za chvíli se dostaneš i na místo ruin. Nikde nevidíš ani klobouk ani dopis, které si tu před nějakou dobou zanechal. Vypadá to tu úplně stejně jako před tím, než jsi se vypravil do lesa. A stále tu nikdo není...

********************
Sorry za kratší odpis ale zrovna se nic neděje *1*
Mory28. Srpna 2011 17:07:03
Malá královna nemešká ani vteřiny mého drahocenného času a ihned se pustí do vysvětlování onoho podivného obřadu, který tu musíme provádět sami v místnosti s krásnou postelí, které už se nemůžu dočkat. Cintie začne onen obřad, který je vlastně jen nebývale podivnou snůžkou keců, které bych po ní měl opakovat. [I]Pane na nebi, ještě že nás nikdo neslyší. To by bylo peklo.[/I] Přikývnu a pozorně ji poslouchám, co říká. [OJ][B]"Beru si tě za svou partnerku. Budu se starat o tvé potřeby a strasti tvé duše."[/B][/OJ] chce se mi začít smát ještě předtím, než bych z malé slečny strhnul šaty. [OJ][B]"Budu ti oddaným přítelem, když to budeš potřebovat a také milovníkem v časech vášně."[/B][/OJ][I]To je nejdůležitější.[/I] [OJ][B]"Slibuji tedy, že tě budu navždy milovat po celý život od této chvíle."[/B][/OJ] Konečně dokončím poslední větu a spadne mi šutr ze srdce. [I]Tohle je fakt trapný, s tim milováním bych to viděl tak maximálně na půl hodiny, kdo by chtěl strávit celej život v posteli? Jeden nášup a pak máme práci.[/I] Co se ovšem začne dít poté, to mi málem vyrazí dech. Malá slečna ze sebe obratně schodí šaty a cecky jí vykouknou na světlo světa. Smějí se na mě, stejně jako já civím na ně s málem dokořán otevřenou pusou. [OJ][B]"No... Není čas ztrácet čas."[/B][/OJ] ihned čapnu Cintii do náručí, zvednu jí a pak s ní švihnu na postel. Rozepnu si knoflíky u róby a i s ostatními věcmi na sobě to shodím na zem. Kožené nátepníky rozšněruju a i s hůlkou to hodím na zem vedle postele, už mám na sobě jen spodky a košili.
Skočím na postel hned vedle ženy a lehnu si na záda, ruce založím za hlavu. [OJ][B]"A teď si semnou můžeš dělat co chceš. Ale musí to být příjemné."[/B][/OJ]
Izidor--- > Miaug_Beleg       28. Srpna 2011 18:51:38
[I]Hm... Nikde nikdo, no, to se dalo čekat.[/I] Ruiny jsem našel ez problému, dnes již potřetí a pořád tady nikdo není. [I]Sakra, že oni se ně mě vybodli a šli hledat poklad sami! Herdek, však ono se ještě uvidí, kdo se bude smát naposled![/I] Naštvaně kopnu do náhodně ležícího kamínku, takového, jakých jsou na světě tisíce. No, v téhle ruině určitě. [I]Sakra, ale co te-[/I] *zakručení v břiše* [I]No... myslím, že je to jasný... Nejdřív pojím a pak vymyslím, co dál...[/I] Ve snaze nenechat se znovu nachytat na švestkách si najdu nějaké chráněné místo, kde budu moxt zůstat nenápadný. Nejlépe někde mezi čtyřmi, nebo alespoň třemi stěnami. Tam složím batoh a vyskládám na zem jeho obsah, abych znovu provedl inventůru a určil, z čeho se bude skládat dnešní oběd. [I]Tak to máme, chléb, sýr, sušené maso, kýta, placky, voda, další voda, mošt a pár paliček česneku... Pro případ nouze i lojovou svíčku. No, žádná hostina to zrovna není, ale pár dní s tím určitě vydržím. Dokud zůstanu u řeky, žízní nepojdu. A přinejhorším snad taky něco ulovím. I když... s těmi pavouky všude okolo... brrr... To si raději vyšlápnu zpátky do vsi, na nákup. Ale o tom později. Takže... oheň raději rozdělávat nebudu. Jednak se mi nechce teď chodit na dřevo a dvak jsou tu ti domorodci... Hmm.... hm... hmmm... Dobrá, takže chléb, voda a sušené maso.[/I] Trochu to sice připomíná vězeňskou stravu, ale v nouzi dobrý psovi chlup. Půl pecnu chleba a pár proužků masa mě nejen dostatečně zasytí, ale také mi poslouží jako dobrý zdroj energie. Navíc je to sice tuhé, ale jinak vcelku chutné. [OJ][B]Hryz... No... trochu tuhý... Chroup... ale lepší než... hryz... podešev...[/B][/OJ]
*****************
Pokud nenastane žádná změna, tak mě jen upozorni, že nemám na nic čekat. *4*
Miaug_Beleg--- > Izidor       28. Srpna 2011 18:57:26
*************
Kromě umlčení tvého hlasitého žaludku se opravdu nic nestane, možná když počkáš do setmění se za tebou vydaj pavoučci ale kdo ví *1* Zatím je odpoledne a máte před sebou ještě alespoň 6-7 hodin, než bude tma...
Izidor--- > Miaug_Beleg       28. Srpna 2011 19:57:23
[OJ][B]Mlask... Polk... Brrrk! Pardon![/B][/OJ] Skromný oběd je spořádán a já mám zase o něco lehčí bágl. Smrt hladem tedy nehrozí, po vypráznění čutory ani ta žízní. Je načase přemýšlet o dalších věcech. První bod na programu: Kde jsou ostatní? [I]Takže... Klobouk se vzkazem tady není, takže tudy buď prošli, nebo ho sebral někdo jiný... No... nedaleko odsud jsou prý ti domorodci, tak jestli to nebyla naše grupa, tak možná někdo z nich... Takový klobouk přecejen není levní záležitost... Hm... sakra, to je pravda! Domorodci! Herdek, jestli tu nejsou a dejme tomu, že ani neodešli beze mě... Nebo ano? Ne... Mory mi sice leze na nervy, je tupej jak poleno a ani já mu nejsem příliš sympatický, ale tohle by si nelajznul... aspoň vzkaz by tu někde nechal... Třeba toho svého čertíka... Sakra, tak jestli se sem nevrátili, tak je to jasný! Krk bych na to dal, že je ti domorodci zajali! Do prdele a zase abych to zachraňoval já! Herdek![/I] Zatím jsou to ovšem předčasné závěry. [I]Nejdřív provedu průzkum a pak se uvidí. Když už nic jiného, aspoň zjistím, co za lidi dokáže žít vedle lesa plného pavouků... Jestli s nima teda nejsou nějak spřáhlí... Do prčic, to abych si pohnul... Sice by to byl skvělý pohled, jak jedna z těch potvor Moryho cupuje, ale jestli toho čáryfuka má někdo zprovodit ze světa, budu to já![/I] Cíl je jasný, zbývá jen vyrazit. Naházím potraviny do báglu a vyrazím směrem, kde by měla být zmíněná vesnice. Zkusím to vzít nějak obloukem, nejlépe lesním porostem, aby mě náhodou nezahlédli dřív, než já je. [I]Deset zlatých, že budou sedět ve velkém kotli uprostřed vesnice a Mory bude žádat, aby ještě přiložili, že si chce užít teplou koupel![/I]
Riky28. Srpna 2011 21:16:10
Smutně a lehce zdrceně vstávám. [I]Tak či tak jedné zlomím srdce...nejde z toho nějak vybruslit?[/I] zapřemýšlím a vyškrábu se na nohy. Smutně na ní pohlédnu. [OJ][B]Troufalost...ach...tu jsem měl já [/B][/OJ]povzdechnu si a jdu ke dveřím, kde jsem odhodil triko. Sehnu se, bez křupnutí [I]úžasné..mám co jsem potřeboval...[BA][B]můžeš k tomu mít i malý bonus. S důrazem na to malý [/B][/BA]ne..dnes ne...ne s ní..nemohu...musim z toho nějak[/I] a začnu si prohlížet ruku. Nebo spíše malý kroužek stříbra na mém prstu. Na ní a znovu na prsten. [I]Mám to[/I] a začnu k ní pomalu kráčet. Jak ženich k oltáři, jak král k trůnu, jak princ ke korunovaci. Uchopím jí jemně za ramena. [OJ][B]Pohlédni do mých očí - uvidíš...prosím[/B][/OJ] a počkám, až ke mě zvedne pohled. [OJ][B]Prohlédni své srdce, prohlédni svou duši a když mne tam najdeš, nebudeš více hledat...Nemůžu si pomoct, ale přesto je něco, co bych chtěl víc. Bojoval bych o Tebe, lhal bych pro Tebe...Chodil pro Tebe po laně...ale nezemřel bych pro tebe. Odpust. Jsi nádherná. Jsi perla této vesnice. Buď na sebe hrdá a pyšná. Ty poblouznila bys nejednoho muže. Ale na mě tam venku..[/B][/OJ]otočím se a pohlédnu na dveře. Jako by se vzdalovali. [OJ][B]Tam v dáli...někdo čeká...Osoba...pro kterou bych zemřel..pro kterou jsem skoro zemřel[/B][/OJ] zpátky pohled na Lili. [OJ][B]Miloval bych tě spíše kvůli jménu...kvůli ní [/B][/OJ]pohlédnu na strop a řeknu [OJ][B]miluji tě Lily, díky, žes mi ukázala cestu..já vím, že někde v tomhle světě jsi...[/B][/OJ]pohled zpátky na Lili [OJ][B]A jestli ne...pak jsi se vtělila do této malé, krásné bytosti...Odpust...Jsem vždy s tebou[/B][/OJ] a pak si sundám z prstu lesklý kousek stříbra a navléknu jí ho na prst. [OJ][B]Děkuji princezno[/B][/OJ], pohlédnu jí do očí, nakloním se k ní, zaváhám, ale pak jí jen letmo políbím, otočím se a jdu pryč. Ve dveřích se na okamžik zastavím, ale nakoce vyjdu ven, kde se s drcnutím opřu o zeď, zavřu oči a zakloním hlavu. Po tváři se mi skutálí jedna slzička, jako vzpomínka na minulost...
-------------------------------------------
motivační písnička: Everything I do - Bryan Adams...proto je to také..citové *3*
Lískulička28. Srpna 2011 21:30:45
Pohlédnu nad sebe a uvidím spícího Prcka. [I]Hmmm... tomu se tu taky líbí.[/I] Ušklíbnu se lehce a pohlédnu na děti. [I]Děti.. malé děti- chtěla bys takový? ... Jestli bych je chtěla?... nevím- výchovu bych asi nezvládla, navíc- ne takhle... ne sama... vždyť já mám dělat, co sama se sebou- ani vlastně nevím co mám dělat...[/I] Prcek slítne dolů z větve a děti se po něm vrhnou. [OJ][B]Jen ho moc neužente![/B][/OJ] Zavolám na ně a dál se pouštím do svých myšlenek.
[I]Bavilo by mě to- asi... mám je ráda, ale dokázala bych je uživit? ... seš jetá- podívej se na sebe! Podívej se, jak žiješ- jak jsi na tom!... jsi pořád sama, s nikým nenavazuješ moc vztahy snažíš se hrát na svém poli! A víš, proč, protože jsi mrcha...[/I] Zazní mi v hlavě a jak se koukám zamraženě před sebe, tak mě opět steče slza po tváři. Utřu jí hřbetem ruky, až si podráždím oči i tváře, které zčervenají. Nakonec uvidím Rikyho, jak se dostal ven... málem jsem ho ani nepoznala- jeho vlasy... [I]Co si s nima udělal?[/I] Zamávám na něj. [I]Jsi blázen, zrovna teď! Proč to děláš?... Já, já nevím...[/I]
_____________________________
Já poslouchala Evanescence: Hello, proto je to tak depresivní :D Doporudčuji pustit si k četbě příspěvku!
Riky28. Srpna 2011 21:50:39
[I]Mám hrozný nutkání někoho zabít...[/I] zapřemýšlím se, abych si smazal to depresivní dění, co teď probíhalo. [I]Nebo se ožrat..Jo..vzít jednu..dvě..tři flašky nějaké dobré...štiplavé, smutek zahánějící tekutiny...pak se poprat a chcípnout...s bolestí hlavy zapomenout na bolest srdce...aaah![/I] řeknu si smířeným tónem. Pak si narovnám hlavu, povzdechnu si, křupnu krkem a rozhlédnu se. Uvidím Lísk jak na mě mává. Usměji se na ní. Otočím se, otevřu dveře do domu a řeknu [OJ][B]sečkej zde, v této vesnici...živá...já se jednou vrátím [/B][/OJ] s úsměvem, zavřu dveře a jdu směrem k lísk. Sám pro sebe se ještě jemně ďábelsky usměji, pak si promnu oči a jdu pomalým krokem k Lísk.
Když k ní dojdu, zamračím se. [OJ][B]Proč pláčeš...Ne...neodpovídej mi dalším proudem slz [/B][/OJ]řeknu a pokusím se mile usmát. Hřbetem ruky jí setřu slzu na tváří. [OJ][B]Co jsi zač? Ne..neodpovídej mi...Znám odpověď [/B][/OJ]řeknu a kouknu na stranu, jakoby smířeným pohledem. Pak na nebe a zpátky na Lísk. [OJ][B]Jsi spadlým andělem z nebes co se touží vrátit zpět... Nebo ne? Něco..tě tu drží..Něco? Ne..Někdo...Chci býti tvou oporou...chci býti tvým rytířem..[/B][/OJ]smutně pohlédnu stranou [OJ][B]ale nemohu...Je tu jiný rytíř...přišel dřív...viděl dřív..Ale já stále nezapomínám [/B][/OJ]řeknu a vytáhnu z kapsi kus...kůže. Vlčí kůže se stopami krve. Je to opravdu malý kousek (pozn. pro ostatní: tím jsem jí ošetřil, když jsme se prvně viděli), ukážu jí ho a dám ho zpět. [OJ][B]Pak pověz mi..pověz..proč jen si smutná princezna?[/B][/OJ] a kouknu na ní lehce psíma očima
----------------------------------------
pustil jsem si doporučenou hudbu...tohle z toho vzešlo *3*
Lískulička28. Srpna 2011 22:10:44
Když dojde za mnou, ihned si všimne slz. [I]Do háje! Proč jsem si je neutřela dřív![/I] Když mluví, tak se mu koukám na rty, jak jimi pohybuje, ale to, co říká opravdu lahodí mému uchu. [I]On se dal na poezii?[/I] Do očí mi přesto vhrknou slzy do očí. Zvednu k němu oči. Pak vytáhne kůži, ale ne jen tak obyčejnou kůži. Tělem mi proběhne jakási jiskra... a vzpomínka- ráno, zima, bolest... a pak jeho krásné oči a úsměv. [I]Ne- na tuhle kůži bych nezapomněla... co mi tím chce říci? Že mi zase ošetří rány nebo je to jen připomínka? Já a anděl? To těžko...[/I] [OJ][B]Nejsem anděl... [/B][/OJ] Řeknu potichu. [OJ][B]Jsem potvora...[/B][/OJ] Řeknu se zhnusením v hlase. [OJ][B]Já... já... nevím, jsem najednou tak... sama. [/B][/OJ] Začnu to dolovat ze sebe. [OJ][B]Přestože jsi tu ty a Tomasii.. nebo možná právě proto... není to... lehké.[/B][/OJ] Dodám potichu. [OJ][B]Se správně rozhodnout... [/B][/OJ] Vyvolává ve mně pocit bezpečí a jistoty, možná právě proto se mu daří dolovat ze mě ty informace.
Riky28. Srpna 2011 22:22:36
HLava mě začíná bolet. Jako by tam probíhal boj či co. Po tváři se jí skutálí další slza. [OJ][B]Ne...[/B][/OJ] řeknu a zasměji se. [OJ][B]Ty nejsi potvora..to já jsem zrození satana[/B][/OJ] povzdechnu si, ale ihned dělám, jako že nic. [I]Nikdy..Nikdy se to nedoví..nesmí[/I] řeknu si rázně a usměji se. [OJ][B]Ano..ano Tomasii[/B][/OJ], ale to co řekne pak, mě zarazí. Trhne to se mnou, praští do srdce, do hlavy a následně to se mnou švihne o stěnu. [I]Správně se rozhodnout?!!![/I] zavrčím si, ale nedám nic vědět. [OJ][B]Mohu ti ukrátit trápení a rozhodování..je několik způsobů..Jeden je blízko...[/B][/OJ] otočím se dozadu na dveře. [OJ][B]A jeden stovky mil vzdálený[/B][/OJ] a pohlédnu na ní. [OJ][B]Samo sebou, je tu i pár způsobů...smrti[/B][/OJ] a v očích mi vzplane oheň, poznám to. Rychle je zavřu. [OJ][B]Rozumím ti ale... Ale...ale...[/B][/OJ]jako by mi právě došli slova. Došla niť. Ztrácím nad sebou kontrolu a to se mi vůbec nelíbí. [I]Co to sakra...ah..[/I] zabolí mě hlava. Zaklepu s ní, aby to přestalo. S bolestí otevřu oči a přemýšlím. [OJ][B]V mém rodném jazyce je to [/B][/OJ] [BA][B]Přestho jhá být ztracen shám v sobě, thakže je tho jako vědět fše a zhároveň nič[/B][/BA] a usměji se. [OJ][B]Moc rozhodnout..máš jen ty...[/B][/OJ] a usměji se na ní. Chytnu jí ruku a sevřu v pěst. [OJ][B]Ty svíráš..ten nůž[/B][/OJ] a poodstoupím, čekajíc, co z ní vypadne
Lískulička29. Srpna 2011 06:07:01
Jeho chování se změní- a nebo ne? Nebo se mi to jen zdálo? Každopádně teď ničemu nerozumím. [I]Cože? Co... co to znamená? Že se mám rozhodnout mezi ním a Tomasiim? Jaký nůž? Ne! Já nechci![/I] [OJ][B]Nechci rozhodovat o tom, komu vrazím dýku do zad... kdo bude šťastný a kdo ne...[/B][/OJ] [I]Šťastný? s Tebou? To ses zbláznila?[/I] Zhnuseně se podívám na sevřenou pěst- pozorně si ji prohlédnu. [I]Koho? Ne, ty v tom máš jasno... jenže, já.... nechci.. nevím, jestli je to dobré rozhodnutí... jaké je to správné?[/I] Mihne se mi po tváři lehký úsměv, když se dívám na ten nůž. [OJ][B]Vím... už vím... jak ukončit vaše trápení.[/B][/OJ] Rukou naznačím pohyb zabodnutí nože do svého srdce. [OJ][B]...konec trápení... [/B][/OJ] Pustím ten nůž, který se mi "zabodl" do srdce. a koukám se někam na Rikyho nohy.
Miaug_Beleg29. Srpna 2011 07:57:32
Královna nadšeně přejde k posteli, vedouce Moryho za ruku. Oči jí září štěstím a konec konců tobě taky. Je krásná. Pak už jen...
#cenzura.jpg#
Po akci si spokojeně ležíš posteli. Bylo to úžasné. Takhle malé děvče a tak schopné. Ulevilo se ti jak dlouho ne a ten pocit euforie, když se ti do krve vyplavují hormony štěstí je dokonalý. Neležíte ale dlouho. Královna se po chvíli postaví. [OJ][B] Můj drahý choti, bylo to krásné. Prosím přijď častěji. Budu v to doufat. Kdykoli přijdeš, máš u nás dveře otevřeny a pokusíme se ti vždy pomoci. Ale nyní, mám ještě nějakou práci. Odejdi prosím těmito dveřmi...[/B][/OJ] ukáže na jiné dveře než ty, kterými jste přišly. [OJ][B]Pokud nebudeš mít kde strávit noc, tato postel nás pojme oba.[/B][/OJ] Poslední slova řekne tak lišácky, že je úplně jasno, kam tím míří...

Riky při odchodu zkusí vyloudit pár milých slov k drobné dívce ale její posmutnělý obličej to nerozveselí. Pouze když jí předává prsten se pokusí usmát a přes tiché vzlyky procedí [OJ][B] Děkuji Tygře, budu ho cenit jako největší poklad a bude mi vás připomínat.[/B][/OJ] Pak ale Riky odejde a nechá nebohou Lili o samotě. Venku potká Lískulku a začnou se spolu bavit. Dokonce i děti, týrající prcka při tom emotivním výlevu utekli a prcek za nimi.
Miaug_Beleg--- > Izidor       29. Srpna 2011 08:05:05
Po vydatném, i když chudém jídle se vydáš na sever, tedy směrem, kudy odešla před tím známá trojce. V očekávání něčeho zlého jdeš raději pomalu a opatrně než zbrkle. Obcházíš původní cestu co nejvíce dokola tak, aby tě nikdo neviděl a neupoutal si pozornost. Trvá to poměrně dlouho ale brzy uvidíš malou ves složenou z dřevěných chatek. Uprostřed je menší náměstíčko a tam, v mezerách mezi domy rozpoznáš Rikyho s Lískulkou, jak se baví. Nikde žádný kotel s Morym, ke tvému štěstí. Stále ho můžeš oddělat sám. Pokud ho už tedy nesnědli. Kolem vesnice je několik ozbrojených žen, vysokých asi jako hobit, s kušemi. V pozadí vidíš taky nějaké drobné muže jak posedávají a hraji si s nějakými udělátky. Co to ale je netušíš. Stejně jako velká konstrukce uprostřed tábora. Ani jejich účel neznáš. Nikde nevidíš ani náznak nepřátelství. Ale co pavouci, nepřátelí se s nimi a nečekají na noc? Zatím si tě nikdo nevšiml.
Izidor--- > Miaug_Beleg       29. Srpna 2011 08:25:44
*********************
Tak počkat, já říkal, pokud možno oklikou, tak aby mě nikdo nezahlédl! Ne, přes kopec, aby mě viděli už z dálky přicházet. A tady mě už z dálky zahlédli dva, co se objímají pod stromem a mají oči jen pro sebe! *4*
Miaug_Beleg--- > Izidor       29. Srpna 2011 08:30:12
************
Sorry, bylo přehlédnuto a bude opraveno

Opraveno, snad je to už v pořádku. Tu malinkou a nepodstatnou drobnost jsem přehlédl. Ještě jednou se omlouvám.
Izidor29. Srpna 2011 08:49:36
----> TENTO PŘÍSPĚVEK NELZE EDITOVAT! <----
Riky29. Srpna 2011 10:30:40
Smutně se pousměji. Pustím její ruce a sleduji místo dopadu našeho malého, imaginárního nože. Pak jí pohlédnu hluboce do těch jejích oříškových očí. Tak sladké jako ona sama. Chvíli začnu oceňovat její krásné oči, a pak se konečně odhodlám k mluvě. [OJ][B] Ale Lísk...[/B][/OJ] řeknu povzbudivě a přemýšlím. Zase jsem ztratil niť. Jako by se mi pomalu vymazával mozek. To dění v mé hlavě se mi přestává líbit. Co to dělám? Jak to mluvím? Kdo nebo co jsem? Pak mě ale napadne, jak jí to říct bez mluvy. Natáhnu k ní svou ruku a dlaň položím na její hrudník. Druhou rukou pak vemu její ruku a položím si jí na levé prso. Cítím naše srdce bít, společně a najednou. Úžasné. [OJ][B]Chápeš? [/B][/OJ]a pustím obě ruce, které volně dopadnou podél těla. Pak se ale stane něco..zvláštního. Možná přetlakování. Trochu se mi zamotají nohy a já v důsledku toho malátně couvnu. Hlava se mi zatočí a mě se na chviličku zatmí před očima. Byl to spíše takový, jakoby skrat či co. [I][B]Tyyy...ttyyyy![/B][BA][B]Haha...neděkuj mi Riky...Právě jsem ho vytáhl z řídícího systému [/B][/BA][B]Ano..a všechno jsi tím podělal. Podívej se jak skvěle si vedl...zasáhl její city...teď už je to zase[/B] to co bývalo...Ty idiote...Musel sem vypadat jako totální kretén! Ještě že už jsem zase sám sebou[/I] provedu ostrý rozhovor s mýma drahýma polovičkama, které jsem dostal chuť vymazat si ze života, když se dám dohromady. Začal jsem dokonce i uvažovat o návratu k Lili. Protože mi furt něco nehraje a cosi mě tíží. Obrovský šutr. Musím se za ní vrátit. Neřekla mi vše. [OJ][B]Promiň..já...zapoměl jsem si tam prsten...promiň...omluv mě na chvíli [/B][/OJ]řeknu smutně Lísk a jdu zpátky do domku. Cestou tam se ďábelsky pousměji. [I][B]Bezva..teď si s tebou zase hraje pan zlo[/B][/I] slyším ještě, ale už vcházím dovnitř, zavírám za sebou dveře a poněkud rázným a rychlým krokem k Lili. Zastavím se až těsně před ní a hluboce se jí kouknu do očí. [OJ][B]Co vlastně chceš?[/B][/OJ] zptám se jí mile a s úsměvem.
Miaug_Beleg29. Srpna 2011 10:53:03
**********
Riky hnuuusný, dobrý *1**1*
Izidor--- > Miaug_Beleg       29. Srpna 2011 12:42:54
[I]Tak tady to je... Přecejen to nebylo tak těžké najít...[/I] Vísku za kopcem jsem tedy úspěšně nalezl a jak se zdá, zatím si mě nikdo nevšiml. [I]Ještě, že je to tady taková divočina... Samý strom a křoví, perfektní pro skrytého pozorovatele a zvěda.[/I] Osada vypadá... vcelku obyčejně. Menší, dřevěné domky, občas i zapuštěné do úpatí kopce. Obyvatelstvo připomíná hobity, nebo kudůky, ale nepochybně to bude nějaká jiná rasa. [I]Sakra... něco se mi na nich nezdá... Pravda, nevypadají zrovna nepřátelsky... ale zdání může klamat. Ono každý může být přes den slušný člověk a přes noc masový vrah... A tihleti... Hm... herdek, to vypadá, jako kdyby měli ženskou domobranu, či co... s kušema... No, tak tím absolutně padá i případné vysvobozování silou. No jo, ale když tu mají tolik ozbrojenců, proč si nepostavili třeba i nějaký val, nebo palisádu? Jestli se chtějí chránit před těmi pavouky, tak by měli mít přecejen něco víc, než jen kuše... Pokud si je nedrží od těla nějak jinak... No... Herdek, to by bylo taky možný, přecejen, o takových věcech už jsem taky slyšel... obětiny![/I] Ano, připouštím, jsou to poněkud ukvapené závěry, ale jak známo, účel světí prostředky, bližší košile než kabát a vůbec, v tomhle světě se dejí daleko podivnější věci. [I]Moment moment moment... nejdřív musím zjistit, jestli tu ti tři vůbec ještě jsou... Jestli je nechali jít v klidu a míru, tak ať si mají třeba pod vesnicí dračí doupě.[/I] Začnu pohledem pátrat po nějakých vyšších postavách, nebo nějaké střežené buduvě a tak. Čekal jsem ledacos, ale, že spatřím, jak uprostřed vísky, pod stromem proti sobě stojí elfka s Rikytánem a o něčem diskutují, s barbarovou rukou na elfčině dekotu, zatímco okolo pobíhá hromada děcek, to teda ne. [I]Do řitě, co to má znamenat?! Milostné dostaveníčko na návsi?! Teda to už je i na mě moc... Já se klepu strachy,kdoví co s nima neprovedli a oni se tady div nelíbají pod lípou! Do řitě, tak tohle si ještě spolu vyřídíme![/I] Opět náznak toho, že domorodci nepředstavují nebezpečí, ovšem já mám zrovna teď spíš chuť pořádně ty dva seřvat. Už už chci vystoupit z křoví a vyrazit směrem k nim, když se zarazím. [I]Ještě moment... Jak to říkával Beren... Štreka zuryk móže bét horší, jak tam... Jo, co když jsou volní jen naoko a sotva promluví o odchodu, zajmou je... No, možný by to bylo... Aspoň ten barbar už nemá řemdih a štít...
Izidor--- > Miaug_Beleg       29. Srpna 2011 12:43:17
[I]Sakra, to je samý odhad, doměnka a nápad! Potřebuju zjistit víc! No jo, ale jak?![/I] Myšlenku napochodovat do vsi pochopitelně zavrhnu. Sice bych mohl rychle zjistit jak na tom jsem, ovšem později bych toho nejspíš litoval. [I]Hmm... Hm... Hmmm... pro začátek se zkusím dostat trochu blíž... od severní strany se zdá, že les je k osadě blíž...[/I] Nic moc, ale zatím toho moc dělat nemůžu a rozhodně na sebe nechci upozorňovat. Jakmile se dostanu do požadované lokality, zkusím zopakovat něco, co už se mi dnes jednou povedlo. [I]Tak jo, spár mám, odhodlání taky, tak to zkusíme... Snad nespadnu, nebo mě nesestřelí...[/I] Vyberu si nějaký strom blíž k osadě a zkusím na než po jeho odvrácené straně vylézt, abych měl lepší výhled na dění ve vsi.
****************
Tak opět šplh 77% + železný spár
Do řitě, ta editace nějak nefakčí...
Mory29. Srpna 2011 15:36:39
Koečně v klídku ulehám na postel. Pohodlně si lehnu na záda a nohy mírně rozkročím. Ruce si dám za hlavu a nehodlám s nima vůbec nic dělat. [I]Sama se postaráš, bude to odpočinkové.[/I] Ihned jakmile hodím poslední úsměvný pohled směrem k cintii, začne jazykové tórnádo. [EL][B]"Ku..kurva!"[/B][/EL] hlavu kterou mám v rovné poloze a pohled směrem vzhůru nyní prudce změním a zvednu hlavu, abych viděl k mému rozkroku. Skoro se mi až zatočí, jelikož krev v mém těle zrovna hlava nepotřebuje tolik jako kladivo, pneumatický. [I]Tak takovej podtlak jsem v životě neviděl.[/I] Chvilkami je to až troch unepříjemné, jak brutálně saje, ale po chvilce už mám dost a stojím v pozoru jak voják na čestné stráži hradu. [OJ][B]"Už nasedni."[/B][/OJ]
Oznámím, že bych chtěl skončit s dosavadní rozkoší a vrhnout se na malé, sevřené, růžové masíčko. Cintie se posune výše a nasedne na kolík. Její nástroj je jako kdyby jí bylo deset let, tak malý, tak sevřený. [I]Tak to je masakr, stačí deset tahů a mam vysypáno jako svině.[/I] Pomyslím si a jakmile se dostanu dost hluboko, uvolněně si oddechnu. Ruce stále za hlavou a pohled nyní upřen na dvojici pevných kůzlat, které se houpuu v rytmu.

Nemohlo to trvat dlouho, všechno to pleskání a příjemně obepnutý nástroj způsobí to, že se mi pomalu, ale jistě napínají všechny svaly v těle. Cintie přitom rajcovně heká, takže mi to dodává trochu toho sebevědomí a ještě více mužnosti. [OJ][B]"Už to nebude dlouho trvat."[/B][/OJ] Oznámím slečně ještě v počátečním stádiu orgasmmu.
Pak to ale přijde, Cintie ne a ne slezt dolů a já už to nemůžu udržet. Oběma rukama v křečích silně chytnu prostírání postele. Křeče náhle přestanou a Cintie uklidní všechny svoje pohyby. [OJ][B]"A je to venku."[/B][/OJ] [I]Vlastně ne venku. A kurva!!![/I] Cintie se převalí na bok vedle mě a ihned bez dalších popudů začne vysvětlovat, co se může, co se bude a co by ráda, aby se dělo nadále. Já se otočím na bok, směrem k ní. [I]Blbe neprořekni se, napustil si jí, buď rád, že ti ukázala kudy se chodí ven.[/I] Pohladím něžně Cintii po tváři. [OJ][B]"Máš pravdu, já mám také nějakou práci."[/B][/OJ] Zvednu se z postele a začnu na sebe soukat všechny svoje věci. [OJ][B]"Nemusíš mít strach, jistě se stavím, neslíbím ti, že to bude hned tahle noc, ale ještě se uvidíme."[/B][/OJ] To už mám na sobě všechny své věci, hůlku založím za nátepník a na záda přehodím tornu.
Pak už se pomalým krokem vydám ke dveřím, na které ukázala. [OJ][B]"Bylo to úžasné. Ještě se uvidíme."[/B][/OJ] Pak už jen ladně mávnu na ležící ženu a otevírám kliku dveří kamsi do neznáma.
Mory29. Srpna 2011 15:57:29
Venku na mě čeká ostrý pohled do zářícího slunce. Ocitám se někde uprostřed vesnice a přímo předemnou stojí Lískule a opodál Riky, který někam odchází. Snažím se rukou mávnou, aby si mne barbar všimnul, ale ten někam odchází. [I]Možná taky vysypat, ale podle tý jeho sklopený hlavy asi nic moc.[/I] Vyjdu tedy Lískulčiným směrem, na tváři spokojený úsměv a koule o půl kila lehčí. [I]Prcku? Kde zase lítáš? [BA]Konečně!!![/BA][/I] Za zády uslyším velmi četné cupitání, jako kdyby se valilo stádo maličkých krav. Otočím se a ra rohem vyběhne Prcek a hned za ním snad desítka maličkých roztomilých dítek. [I]No sakra, ty tě maj asi rádi. [BA]Běž do prdele a koukej mě zachránit, zhubnul sem sna deset kilo, jak mě tady uháněj.[/BA] No to já jsem taky zhubnul, ale na jiných místech.[/I] Usměju se na Prcka a ten se v tu chvíli teleportuje na moje rameno a se strachem se zachytí kolem krku. [OJ][B]""Stop stop stop děti, už končíme ďáblík už je unavený a my musíme vyrazit."[/B][/OJ] Pak dojdu až k Lískulce a ukážu letmo na odcházejícího Rikyho. [EL][B]"Ještě si potřebuje něco zařídit? Já jen že už mám celkem chuť odejít. Vlastně chci docela spěchat."[/B][/EL] Povím a na konci věty mírně znervózním. Promnu si prsten na ruce a zašklebím se na Lískulku. [I]Tohle až se dozví, tak to bude hodně v prdeli.[/I] Druhou rukou se snažím prsten nenápadně schovávat, aby ho nikdo z kolemjdoucích neviděl.
......................................................
tak takhle... *1*
Migi, ten psten a koukej vybrat pořádně drahej, je královskej *3* *3*
Lískulička29. Srpna 2011 21:33:29
Podívám se mu do očí, má je podobně hnědé jak já. Najednou vezme moji ruku do své a mým tělem projede teplo z jeho dlaně. Položí si ji na srdce, takže můžu cítit jeho tlukoucí srdce, když on přiloží svoji ruku na moje srdce- to jako by se zbláznilo a dělalo kotrmelce, musí to cítit. Navíc tváře se mi rozzářily a spokojeně jsem nechala ruku na jeho hrudi. [I]Opravdu tlučou stejně? Je to jen náhoda?[/I] Na tváři se mi vykouzlí připitomnělý úsměv. Na jeho otázku přikývnu hlavou. [OJ][B]Jo... [/B][/OJ] zašeptám potichu. [I]Teď už ano....[/I]
Pak se stane něco, co jsem nečekala. Riky odskočí a pak něco zamumlá o jakémsi prstenu. [I]Kam šel? Nevracel se odtud? Co to dělá? Hraje se s mými city? Tohle ne! Musí to přestat. Jsi blbá, že mu pokaždé uvěříš... co o něm vlastně víš?... Proč mu ještě pořád věříš?... Já, já- nevím proč. Tohle by ti Tomasii nikdy neudělal... ne, on ne- stál by při mě... ale dohodli jsme se na tom, koho miluješ?... To ano, ale přece je pořád lepší mít za partnera muže, který tě podpoří a neuteče hned... to ano.[/I] Zkroutím nohy tak, abych je mohla obejmout a koukám se za ním.
Pak doletí Mory, vypadá, že má na spěch. Dokonce mluví v elfštině. Otřu si hřbetem ruky oči, tak, abych případné slzy zachytila a podívám se na něj zaujatě. [I]Poslouchej ho, už na to nemysli... dělej,mozku, nastartuj! Vnímej![/I] Zakřičím v podvědomí a snažím se pochytit, co Mory říká. [EL][B]Co se děje? [/B][/EL] Zeptám se ho zvědavě a lehce nervozně. [EL][B]Jo, Riky šel něco... zařizovat. [/B][/EL] Řeknu tonem, který je cítit bolestí a zklamáním. [EL][B]Dobře, mně se tu taky moc nelíbí... ale kam půjdeme, nemá být náhodou někde tady to, co hledáme?[/B][/EL] Zeptám se už normálním hlasem, ale stoupnu si a začnu se oprašovat na sedacích místech. [EL][B]Ještě zbraně a můžeme vyrazit....[/B][/EL] Řeknu mu.
Miaug_Beleg29. Srpna 2011 21:52:58
Riky opustí Lískulku, nechanou nyní osamotě na pospas vlastním emocem a výčitkám. Místo toho si to zamíří k domu, kde mu byl proveden účes. Za dívkou, jíž srdce zlomil před chvílí. Najde ji tam, kde ji opustil, ve společnosti dvou dalších dívek. Právě ji utěšují. Když Riky vstoupí, znovu propukne v pláč. Na jeho otázku z prvu neodpoví, jak se zalyká vzlyky. Pak z ní vyjde [OJ][B]Jjjá jen chtěěěla, abbby ttti se mnnnou bbbbylo dddobře. Nnnic víccc.[/B][/OJ]
Dívky se na Riky koukají trochu vyčítavě ale nic neříkají a spíše než o něj ve dveřích se starají o Lili.

Na nádvoří se mezi tím potakjí Mory s Lískulkou a Prckem. Děti jsou velmi zklamané, že si už nebudou moci hrát s malým čertíkem. Budou na něj vzpomínat asi stejně dlouho jako královna na Moryho. I když, možná, že Mory bude mít potomka a pak, pak bude vzpomínat hodně dlouho...Krabice s vašimi věcmi je ale opodál a nikdo se nezdá, že by vám bránil odejít. Jen nikde nevidíte Izidora...
Lískulička29. Srpna 2011 22:02:29
[EL][B]Asi bychom měli si jít pro věci, Riky... Riky si je vezme taky... Viděl jsi jeho nové sestříhání?[/B][/EL] Dodám v elfštině. [I]To je ono. Proč se vždycky zamiluješ do barbara? Barbara, který mlátí kolem sebe hlava nehlava... uznávám, že jsou třeba později i miloučcí, ale tak proč ses třeba nikdy nedívala po elfech? Třeba takovej Mory... to je fešák.[/I] Otočím se po něm, abych si prohlídla jeho dokonalou postavu. [I]Hmm... tak asi ne, možná přeci jenom se mi víc líbí barbaři... ale proč? Vždyť jsem elfka, tak by se mi měli líbit elfové a Mory... asi to se mnou dělají ti barbaři... možná, že se mi trochu mění styl.... jo, to bude ono. Elfové nejsou tak hezcí- barbaři jsou silní, namakaní... jo... to bude ono.[/I]
Mezitím šlapu dál cestou až k bedně. Tam se zastavím a začnu na sebe znovu navlíkat veškerý možný zbraně začínajíc vrhací dýkou na mém lýtku a konče krátkým mečem na mém opasku. Když konečně je vše navlíknuto, znovu ucítím tu váhu na svém těle. Přeci jenom předtím mi to odlehčilo. [I]Hmmm... tohle bych neměla dělat moc často... zvyknu si chodit na lehko a bude to ještě víc v háji...[/I] Pak si sednu a čekám, až se ozbrojí taky Mory s Rikym.
Riky29. Srpna 2011 22:02:46
[I]Dohajzlu...ty děvky kolem mi dost kazí...plány[/I] řeknu si naštvaně, když vejdu dovnitř a uvidím jí ve společnosti ostatních. Pohledy ostatních lehce zpražím. [OJ][B]Bylo Lili...bylo..Pak sem ti složil poklonu jako rytíř..a to že teda proti rytířství a poezii sakra teda něco mám...[/B][/OJ] slova "rytířství a poezii" zavrčím, jinak to říkám normálním hlasem. [I]Nechal sem tam Lísk kvůli dítěti...musim zpátky...[/I] zavelim si rázně, ukolním se, poděkuju, otočím se a odejdu. [I]Dej přednost dívce milované před dítětem...he[/I] řeknu si když vyházím ze dveří.
Když je za sebou zavřu, ukáži Lísk s úsměvem svou ruku )zamávám na ní), kde je prsten. [I]Ještě že neví, že jsem měl dva..hmm[/I] a s úsměvem jdu k ní. Už vede rozhovor v divné řeči s Morym. [OJ][B] Čáu...měl ses dobře?[/B][/OJ] mrknu na něj a na Lísk se usměji. [OJ][B]Promiň že jsem takle zmizel [/B][/OJ]řeknu mile. Vítr zavlaje a pohraje si s mým novým účesem, který mi navždy bude připomínat malé jméno Lili...
[I][B]Tak jsem zpátky...[/B] to je dost...ďábel s tvým bratrem tu měli rvačku...idioti malí. Jeden mi to dokonale pohnojil, vypadal sem jak totální blb. Jak...čestný rytíř..bleee...[BA][B]Nečum tak na mě, to byl tvůj bratr! [/B][/BA][B]Hej![/B] má pravdu...Sere se mi do mozku a srdce oblbuje. Musim se vzpamatovat..musím..muhehehe...musím někoho zabít. Jen tak se dostanu do své kůže... [BA][B]Koho? Nebezpečnou Lili? Zachraňovatele životů Izidora? Moryho, Lísk? Koho sakra[/B][/BA] pravda pravda..nechám si to projít hlavou...[/I] promyslím si a kouknu na Lísk s úsměvem. [OJ][B]Dobrý? [/B][/OJ]zeptám se jí opatrně a lehce nakloním hlavu na stranu v milém gestu
Miaug_Beleg--- > Izidor       29. Srpna 2011 22:03:04
Vylezl jsi na strom, jako už před chvílí. Všechno jde až nečekaně dobře. Stráže nejsou zrovna pozorné a spíše sledují dění ve vesnici nežli okolo ní. Vidíš tak všechno pěkně na dlani. Do zorného pole se ti dostane spokojený Mory. Naopak Riky ještě odběhne do nějakého domku. Neslyšíš, co si kdo říká, na to by si musel být blíže. Celkově se zdá ves až nečekaně mírumilovná. Krom stráží okolo nevidíš nic podezřelého ani ohrožujícího....

************
Co se děje vidíš viz příspěvky ostatních.
Izidor--- > Miaug_Beleg       29. Srpna 2011 23:06:55
[I]Ufff... Ngh! Tááák... a jsem nahoře... Sakra, tohle byl teda obtížnějí výstup... Ale snad mě neviděli. S tou spoustou kuší bych taky mohl skončit jako jehelníček... Tak a teď se jim podíváme na zoubek hezky z výšky...[/I] I přes krátkou chvíli, kdy jsem vísku nesledoval, se stihlo několik věcí změnit. Barbar někam zmizel, zůstala pouze elfka, ke které se právě blíží Mory a šklebí se jako kočka, která právě slupla kanára. [I]Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp! Uvidíme, jak se budeš tvářit, až tě povlečou do lesa a hodí do nějaké té pavučiny![/I] Po chvíli přichází i barbar a nakonec se celé trio odebere na kopec, směrem k ruinám, kde se začnou ozbrojovat zbraněmi z nějaké truhly. [I]Co to dopr... oni je snad opravdu nechají jen tak jít?! Kruci... No to jsem z toho jelen... [/I] Teda čekal jsem kde co, ale tohle určitě ne. Žádný kotel, žádná klec, žádný průvod směrem do lesa, nic! [I]Já se na to snad vybodnu! Člověk se klepe strachy, co se s nima děje a nakonec tohle! Oni si vykračují, jako kdyby tady byli na prázdninách! No jen počkejte! To vám nedaruju![/I] Rudý vzteky sledování ukončím a poháněn myšlenky na to, jak vlastnoručně mažu z Moryho tváře ten protivný úsměv slézám zase zpátky dolů, ze stromu a skryt porostem zase celou oblast obcházím, směrem k ruinám. [I]Teď už jen abych to stihnul dřív, než oni![/I] Jakmile jsem si jist, že mě nikdo z těch tří, ani ze vsi neuvidí, přejdu do volnoběhu. Pokud to stihnu, zkusím se znovu skrýt, někde mezi ruinami.
Lískulička30. Srpna 2011 06:14:00
Riky se vrátí bleskově, s prstenem na ruce. [I]Tak fajn... třeba, třeba si opravdu potřeboval jenom odskočit, ale proč nechával svůj prsten u ostříhavaček? Na co potřebuje prsten ke stříhání vlasů?[/I] Zamyslím se a mám takovej blbej pocit. [I]Třeba si to jen namlouvám... určitě.... poslední dobou si namlouváš hrozně moc věcí... třeba jako to, že by byl Mory hezkej... Vždycky jsem si to myslela, ale teď... ne, musela jsem se určitě splést, to není možný... vždyť takhle nemá vypadat elf...[/I] Řeknu si a když si ho prohlížím, tak ucítím takový divný pocit. [I]Hmmm... asi to bude těma barbarama... je to divný.[/I] Pak na mě zase Riky mrkne a nakloní milým způsobem hlavu. [I]U Eset, co mám dělat? Odpustit mu? Ale co? Co mu budeš odpouštět- to, že jsi divná?[/I] [OJ][B]Jo.[/B][/OJ] Řeknu a lehce ho pohladím po tváři, trochu stydlivě ji pak odtáhnu zpátky. [OJ][B]Hmmm... už jsem v plné zbroji [/B][/OJ] Zahlásím mu.
___________________________
Původně jsem chtěla poslouchat: Evanescence- My Last Breath, ale nějak se mi dostalo do rukou: Tears in heaven, takže to dopadlo, jak to dopadlo :D
Mory30. Srpna 2011 15:35:25
Lískule se zdá býti dost zamyšlená, jestli to způsobil Riky svým náhlým odchodem v nepravou chvíli nebo je to jen přecitlivělá bláznivá holka mi zůstane pouze otázkou o které mohu jen a jen přemýšlet. [I]Ale vzhledem k tomu, že se do nich nechci srát, tak nebudu moc přemejšlet, mam jiný věci který si musim pořádně promyslet. [BA]No to si myslim, třeba jak si řádil s tou malou kráskou, na to budeš myslet dlouho viď.[/BA][/I] Následuji Lískulku ke krabici s našimi věcmi a nervózně se na Prckův popud podrbu na hlavě. [I]Jo a ještě sem se ustříknul, to je to nejhorší. Jenom doufam, že ty rasy jsou natolik jiný, aby se potom nic nestalo. Ani nevim, jak by to vypadalo, kdyby tady běhal někdo malinkej, nechtěnej a navíc mojí krve. [/I]Orosím se a zašinu sebou jen při té myšlence. [EL][B]"Viděl jsem, že vypadá trochu jinak, ale nechám se překvapit."[/B][/EL] Odpovím na Lískulčinu otázku ohledně Rikyho sestřihu a pozoruji elfku s podivným kukučem, jak na sebe nasazuje všechny ty zbraně. [I][BA]Ty vole, to je masakr, takovej arzenál, to nosit na sobě, tak se asi nehnu.[/BA] Jo celkem bláznivá ženská. [BA]No a Riky je taky magor, kdybys slyšel, co se tady dělo, to by ses pochcal smíchy.[/BA] No radši nechci vědět nic, chci mít čistou hlavu a nic neřešit.[/I]
[EL][B]"Raději se ani neptej, co jsem dělal, nechce se mi o tom mluvit."[/B][/EL] Povím ještě Lískuli když se dozbrojí, abych nevypadal jako nějakej ignorant a pak se [EL][B] [/B][/EL]aké sehnu pro své věci. Dýky si vložím do jílců na opasku a lůh čapnu do ruky. [I][BA]Už je tu.[/BA][/I] zahlásí Prcek a já se prudce otočím zády, kde uvidím přicházet Rikyho.

[OJ][B]"Jo dobře jsem se měl."[/B][/OJ] nenápadně se ušklíbnu při myšlence, co sem to vlastně posral. [OJ][B]"V pohodě, máme času dost, jenom je mi trochu divný, že tu není Izidor. Každopádně musíme najít most a vracet se pro něj nebudu, řekl jsem mu, že nás tam dostanu a on si jde někam do lesa. Prostě vyjdeme bez něj co říkáte?"[/B][/OJ] optám se a čekám co mi na to řeknou. Snažím se přitom přehlížet ty jejich podivný rozhovory. Pak si ale všimnu Rikyho prstenu. [I]A do píči, kurva zkurvená. Do prdele práce.[/I] Mám najednou sto chutí Rikyho a pak sebe nafackovat. [I]To mi neříkej že se mu stalo to podobný, to by bylo hodně v prdeli. Můžu se jenom modlit že ne, ale ptát se ho budu až bude Lískule trochu dál.[BA]Třeba se neupíchnul a má to z lásky.[/BA] To doufam.[/I] Pak ještě navalim Prckovi malou facku za ty výrazy jako "upíchnul" a podobně.
..........................................
vy jste s těma songama fakt blázni
Miaug_Beleg30. Srpna 2011 16:29:16
Konečně se seberete a stejně tak vezmete i své věci. Nejdéle tato činnost trvá Lískulce, jenž na sebe musí natahat malé železářství. Ale i jí se to nakonec povede a tak se vydáte pryč z vesnice. Nic zlého se neděje a ves se tak mění jen na příjemnou či nepříjemnou vzpomínku. Rozhodnete se prozkoumat první propast a tak se k ní vydáte cestou kolem ruin. Jak si ale brzy uvědomíte, ta leží na druhé straně řeky. A jediná viditelná cesta přes ní suchou nohou je starý most. A tam není úplně nejjistější, jestli vás všechny unese. Můžete se také vydat proti proudu, směrem k jezeru. Řeka by tam mohla být užší. Nebo možná obejít celé jezero, ze které pramení. A nebo je nějaká jiná cesta? Postavit si vor a přeplout? Možností je hodně. Nyní však stojíte u tekoucí vody zády k ruinám, slunce vám svítí nad hlavami a je klid na přemýšlení a rozvržení si dalšího postupu.

*****************
Kousek sem vás posunul, po domluvě s Morym. Kdyby se vám to nelíbilo, napište mi a domluvíte se na nějaké korekci.
Miaug_Beleg--- > Izidor       30. Srpna 2011 16:31:42
V klidu a skrytě se dostaneš zase zpět do ruin. Netrvá ani čtvrt hodiny, než uslyšíš kroky a nějaké brebentění. Poznáš své kolegy Moryho a Rikyho, doprovázené hlasem Lískulky. Projdou nedaleko tvé skrýše a zastaví se u řeky. Zdá se, že dumají, jak se dostanou přes suchou nohou.
************
Zase se orientuj podle příspěvku pro ně a od nich. Nebudu to rozkopírovávat, to by bylo zbytečný.
Riky30. Srpna 2011 21:32:44
Její pohlazení po tváři jako by mi shodilo další těžký šutr, který byl přikován k mému srdci a táhnul ho sebou dolů. [I]Takže je v pohodě..fajn[/I] řeknu si s úlevou, usměji se na ní a začnu se strojit. Šupinku, nátepníky, batoh, zbraně a tak dále. Všechno to na sebe skoro kouzlem nasoukám a protáhnu se. [OJ][B]Já již téže... [/B][/OJ]usměji se na ní. Pak se otočím na Moryho, který zrovna úspěšně bombarduje Prcka fackou. [I]Heh..chudák malinkej. Celou dobu tady dělá první poslední...teda aspoň myslim. Vypadá dost utahaně.. a teď...mmm..těžký život malého společníka[/I] řeknu si s pohledem na něj plným lítosti (na Prcka). Pak hlavu natočím opět na Moryho. [OJ][B]Nemohlo se mu třebas něco stát? Nebo...jeho věcem? Víš že von měl dycky něco, co mi zachránilo kejhák[/B][/OJ] řeknu s menší starostí v hlase. Spíše sem začal mít starost o sebe a svůj život. Izidor, tajemný záchranář životů se vždycky hodil. A navíc, koho teď mám zabít, abych ukojil svou zvrácenou touhu. Protřepu hlavou a zkontroluji jestli mám vše.
Když na sebe Lísk háže veškerý kov, začínám si představovat a promýšlt, co by se asi stalo, kdybychom před ní postavili obrovskej magnet... Zasměji se. Pak jen zvednu ruce v omluvném gestu, ale furt se pohihňávám. Když se uklidním, naposledy pohlédnu dozadu na chatku. [BA][B] Adios! Pochybuju, *žvekj* že se někhdy vhrátíme, ae kdybhy něco, jako...jo... Zapamatujte si nhaše tvářhe! Nerad bych jako skončil s tou...ee... šipkou f krku..Díkes...ádijos séňoritás[/B][/BA] řeknu směrem k vesnici a vyrazím s ostatními na cestu...
[OJ][B]Hmm.. už si ani nepamatuju, cože to kde hledáme.. jezer, propast a les..aaa...nějakej šutr, dřevo a...zbroj? [/B][/OJ]zeptám se tónem, aby mě případně opravili. Nato Mory navrhne jít jako první prozkoumat propast. Bez námitek nejistě přikyvuji a držím se ho jako věrný pes. Pes který opravdu potřebuje vydrbat blechy z kožichu. Když jdeme směrem k propasti, zarazíme se u řeky. Já ale nejsem první, co podotkne problém s dostání se přes řeku. [OJ][B]Tak můžeme zkusit ten most nebo...jít podél řeky a koukat po místě, kde by se to dalo přejít [/B][/OJ]navrhnu po pár minutách pozorování silného proudu zrádné řeky. Pohledem pohupuji mezi družinou, mostem, vodou a drsným severem, díky kterému bychom se dostali nejspíše k tomu jezeru s Lochneskou. Ta představa, že se necháme sežrat příšerou z hlubin se mi vůbec nelíbí. Zakňučím. [OJ][B]Sakra ale ten Izidor se mi nezdá... [/B][/OJ]podotknu a začnu se rozhlížet kolem. Pak přikročím blíže k Lísk a chytím jí povzbudivě kolem ramen s otázkou [OJ][B]všechno dobré?[/B][/OJ] a usměji se
-------------------------------------
bez nálady psát a s možností napsat příspěvek na A4 jsem stvořil..tohle
Izidor--- > Miaug_Beleg       30. Srpna 2011 21:58:00
[I]Uff... tak jsem to stihl... Teď už se jenom musím někde schovat...[/I] V ruinách je naštěstí místa dost a mezi rozbořenými zdmi se dá ukrýt až překvapivě snadno, takže si můžu i vybírat. Nakonec zvolím pozůstatky kamenné zdi, která se podle všeho kdysi táhla kolem zahrady nějakého většího domku, na severu ruin. Není to sice bůhvíjak skvělá skrýš, kdokoliv, kdo by procházel troskami od jihu by mě mohl snadno najít, nicméně na druhou stranu díky škvírám ve zdi vidím skrz, což se také cení. [I]Tak kdepak jsou... Herdek, to to zase trvá... Jestli je přecejen... No konečně! Tady jsou![/I] Jak vidno, stihl jsem to na poslední chvíli, neboť trio výtečníků právě přelézá kopec a v družném rozhovoru sestupuje dolů a podél severního okraje zříceniny si to štráduje k řece a mostu. Nejspíš přemýšlejí, jak se dostat na druhou stranu, zatímco já odhaluji další slabinu své pozorovatelny. [I]Do řitě, vůbec jim není rozumět... Sakra, že já se nenaučil odezírat... Jsou moc daleko! A ta řeka tomu taky příliš nepomáhá... Asi budu muset blíž... No, je tu riskantní, ale naštěstí jsou ke mě zády, tak se to snad podaří...[/I] Zatím se přikrčen co jen to jde plížím podél plotu, který mi poskytuje nejlepší možné krytí. Ten ovšem brzy končí, takže budu muset improvizovat a plížit se co nejtišeji od jedné hromady kamení k druhé. S trochou štěstí by si mě neměli všimnout a snad se mi podaří zaslechnout i něco užitečného, co mi Mory a ostatní odmítli otevřeně říct. [I]Tak jen mluvte... Pusťe si hubu na špacír... Povídejte... Čím víc toho řeknete, tím víc se dozvím... A taky, kdo mluví, ten neposlouchá! A to je práve teď to, co potřebuji...[/I]
******************
Takže: Tichý pohyb: 24% Možná s bonusem, že řeka dost hučí a ti tři... tři a půl diskutují mezi sebou a jsou ke mě zády. Ale to už je na tobě. *4*
Lískulička30. Srpna 2011 22:18:54
Zkontroluju veškerou zbroj na sobě a pak si spokojeně projedu vlasy. [I]Děláš to zase... co? Zase si projíždíš vlasy? Trapas- jasný- tohle je můj hlavní rys....[/I] Najednou se Riky při pohledu na mě začne smát. Dám si ruce v bok, otočím ruce v sloup a jdu před ním. [I]Izidor... kde je mu konec? Kdyby mi nebyl tak nesympatickej, tak bych ho možná i začala hledat... hele, klid, není až tak špatnej a ty nejsi o moc lepší než on...[/I] [OJ][B]Nevím, asi bychom ho měli najít, že?[/B][/OJ] Řeknu, ale nevypadám, že bych se nějak vrhla na hledání. [I]Hmmm.. Deen a Egrina jsi hledala daleko s větší vervou... jasně, ale to bylo proto, že jsem byla Shogun a musela jsem hledat.[/I]
Najednou se ale cesta mění a zúžuje se. [I]No nazdar... já- ehm... plavání?[/I] [OJ][B]Myslím... myslím, že bude lepší, když to obejdeme... můžeme to sice udělat jinak, ale myslím, že tohle bude nejjistější[/B][/OJ] Řeknu lehce bojácně. Pak se ke mně přitočí Riky, ucítím jeho teplo a vůni. [I]Nejsem si jistá, jestli mu dokážu odolat.[/I] Zeptá se, jeslti jsem v pořádku. [OJ][B]Hmm... teď už ano. [/B][/OJ] Řeknu mile a obtočím ruku kolem jeho pasu, pak se otočím a zašeptám mu do ucha. [OJ][B]Víš... já totiž... hmmm... neumím plavat.[/B][/OJ] Trochu zrudnu a skousnu si ukazováček. [I]Nechápu, jak jsem někdy mohla Moryho považovat za krásnějšího, než je Riky... mmmm.[/I] Znovu se mi ozve divný pocit okolo břicha jako předtím, když jsem se na Moryho podívala.
Miaug_Beleg--- > Izidor       31. Srpna 2011 07:58:39
Měl jsi štěstí a povedlo se ti přiblížit na slyšitelnou vzdálenost a můžeš tedy slyšet vše, co si mezi sebou řeknou. Jsi tak 7 sáhů za nimi v úkrytu, který je ale moc neochrání, pokud se podívají tvým směrem.

**************
Ted si už dost blízko takže si budu házet na odhalení každé kolo :-)
A slyšíš všechno krom toho, co by bylo podtržené jakože šeptanda. Klidně slyš i první Rikyho příspěvek.
Mory31. Srpna 2011 16:32:13
Nakonec odejdeme téměř bezeslova, teda respektive já toho moc při odchodu nenakecám, abych na sebe neupoutal příliž té pozornosti, ať už je to kvůli té nechtěné akcičce v ložnici královna nebo kvůli prckovi, který se zdá opravud vysílený. Ovšem na rameni, kde může čerpat mou magickou energii a tím se trochu nabít enerfií vlastní se mu daří celkem dobře a i přestože dostal pohlavek za své řeči. [I]Riky se zdá, že se mu Izidor hodí, já měl ale vždycky zato, že ho moc nemusí a nejraději by ho rozmáčknul jak hada. [BA]To sis spletl semnou.[/BA] Ale jo, to já už vim dávno, že bys mu vyškrábal oči.[/I] každopádně další Rikyho výlev, tentokráte v barbarské řeči je něco na zlepšení nálady. V hlavě mám téměř to samé, ikdyž jako eticky založený bych to řekl trochu jinak. [I]Každopádně jestli se sem vrátím, bude to nohama napřed. Jinak už to tu nechci vidět.[/I]

Po chvíli konečně přijdeme k řece. První své obavy vysloví riky a lískule se k němu přidá. [I]Vlastně jsem ani nic jiného nečekal. [BA]Já taky ne.[/BA][/I] Chvilku mám chuť zaposlouchat se do jejich rozhovoru z pusy do ucha, ale když mi dojde o čem se ti dva prasáci mohou rozmlouvat, nechám všechnu tu chuť odejít pryč a zapřemýšlím, jak to půjde nejjednodušeji. [I]No asi to budeš muset obstarat ty, já si musím energii šetřit. [BA]Co za to? Můžu dát potom Izidorovi cvičnou facku?[/BA][/I] Jen tak z ničeho nic se začnu, s pohledem k zemi, smát. [I]Jo klidně si mu udělej co chceš. Mě je to fuk.[/I]
[OJ][B]"Tak abych vám to vysvětlil jednoduše. Nehodlam chodit půl dne kvůli tomu, aby sme překonali pár metrů a taky se nehodlam propadnout támhletim pazdrátem, co připomínalo most."[/B][/OJ] Za[OJ][B] [/B][/OJ]čnu mluvit velmi vážně a dám trochu pauzu, aby obá pochopili, co mám za podmínky. [OJ][B]"Te´d se jednoduše postavte k řece a jakmile na vás Prcek sáhne, představte si, že jste ptáci a že vzlítnete a přelítnete tu řeku. Jo a pokuste se rychle. Moc dlouho jako ptáci lítat nebudete."[/B][/OJ] Pak se na ně podívam, jestli chápou o co jde.
Kopud nebude ani jeden z nich mít námitky, Prcek bude kouzlit na každého z nich Let za dva magy na pět kol. [I]Jo to by mohlo stačit.[/I]
................................
ráno jsem to nestíhal *1*
Izidor--- > Miaug_Beleg       31. Srpna 2011 23:24:58
**************
S odpisem počkám, až odletí, pokud odletí. *4*
Miaug_Beleg1. Září 2011 10:04:52
*******************
Ořekávám od vás alespoň krátký příspěvek, zda souhlasíte s Moryho plánem :-)
Riky1. Září 2011 11:38:40
--------------------------
snad napíšu ještě dnes...jsem čerstvý prvák, takže zařizuji školu
Riky1. Září 2011 18:15:24
Po ucítění její ruky kolem mého pasu, mi cosi foukne do ucha, a odfoukne to pár vlásků. Hlas Lísk rozezní mé bubínky. Po jejím oznámení se usměji. [OJ][B]Já ano. Nejsem přímo závodní plavec, ale život bych ti nejspíše zachránil[/B][/OJ] a pousměji se na ní. [I]Ano...a při tomto pokusu by to bylo tělo za tělo, život za život...[/I] a udržuji úsměv. Její ruka kolem pasu zvedne tu mou a já ji chytnu kolem ramen. Najednou se ale Mory zničeho nic začne smát. [I]Mu hráblo ne?[/I] a následně začne i mluvit. [OJ][B]Počkej[/B][/OJ] řeknu mu v pauze a snažím si to v hlavě srovnat. Obzvláště mi chvilku trvá, než si dám dohromady, co za větu je pazdrátem, co připomínalo most. Někomu by mohl připadat roztomile až k smíchu, můj výraz, když přemýšlím, či se snažím něčemu přijít na kloub. Je to takový ten dětský výraz dítěte, co počítá složitý příklad. Kouká nahoru, kouše tužku a přemýšlí, jako by na stropě byl těžko přečitelný tahák.
Když už mi to konečně dojde, nechám Moryho domluvit. Ovšem jeho instrukce jsou pro mě ještě více nepochopitelné, než ta věta předtím. Zvednu ruku. [OJ][B]Asi to nechápu[/B][/OJ] a zatvářím se...mno. Nahodím lehce americký úsměv. Když mi to Mory vysvětlí ještě jednou, pokývu hlavou. Pustím Lísk a stoupnu si k řece. Počkám, až se mě Prcek dotkne a pak dle Moryho instrukcí přeletím řeku. Dopad nebyl zrovna jako do peřinky, ale mému odolnému tělu to nic neudělalo, takže hbitě vstávám a chytám Lísk....
---------------------------------------------------
Teď nevím jak moc budu odepisovat..mám morče, co skoro umírá a já se ho z toho snažím dostat. Pak střední, prachy atd.
Izidor1. Září 2011 19:29:03
***************
Riky: Upřímnou soustrast. Vím jaké to je, když člověk přijde o zvířátko.
Miaug_Beleg1. Září 2011 23:27:38
Riky s Lískulkou se podvolí a postaví na kraj řeky. První jde Riky. Prcek se ho dotkne a on se nenápadně vznese. To co se děje je jasně trochu zvláštní. Nechápe to ale přece jen se během chvíle rozletí a bezpečně se dostane na druhou stranu. Pak jde Lískulka. Také se přenese bezpečně na druhou stranu. Je to mnohem elegantnější, jak se na dámu patří. I přistání je bez kotrmelců. Nakonec se chce sám Mory dostat na druhou stranu. Ale ještě před tím ho něco zastaví. Několik kamínků z jedné ruiny odpadne a vezmou sebou dva nebo tři větší. Mory se s cuknutím otočí a uvidí tam hlavu. Tedy pouze vršek, zbytek těla je skryt zídkou, jenž tu zůstala po nějakém starém stavení. Vlasy ale připomínají až nápadně Izidora. S jistotou to ale říct nejde...

Ostatní na druhé straně tento zvuk ale neslyšeli přes hučící vodu. Na druhé straně jsou podobné ruiny jenž jste viděli poprvé. V dálce je pak vidět stará klenba, jenž podle mapy má být vstupem na hřbitov...
Miaug_Beleg--- > Izidor       1. Září 2011 23:28:21
*********
Sorry Izi, tentokrát si toliko štěstí neměl i když si měl bonus za hučící řeku a já nevím co ještě :-)
Izidor--- > Miaug_Beleg       1. Září 2011 23:53:51
Zpočátku mi vše vychází a opravdu se mi povedlo vyslechnout slušnou část jejich rozhovoru. Hlavně Rikytán prohodil pár, sice trochu neurčitých, ale přecejen podstatných informací. [I]Vida, vida, vida... To jsem mohl tušit! Propast na severovýchodě, teď je to tutovka! Jezero na severu a les. Takže se přecejen budeme muset dostat na tu mýtinu! No, to jsem mohl taky tušit, ale co... A co to říkal, že hledají... šutr, dřevo a... zbroj? Hm... divný, ale to poslední bude asi ten železný plášť, či co to bylo... Jo, to by odpovídalo... Herdek, ale co má být to ostatní?! No... dřevo nevím, ale ten šutr by mohl být nějaký drahokam, nebo tak... Hm... proč ne? Ty jsou často drahý samy o sobě...[/I] Víc toho z nich naneštěstí nevypadne. Tedy, počítáme-li jen užitečné věci. To, že elfka neumí plavat a barbar si najednou hraje na jejího ochránce. [I]No jistě, dřevo plave vždycky co?[/I] Ovšem v hlavě má spíše kámen, neboť Moryho vysvětlování ohledně nadcházejícího kouzlení absolutně nechápe. [I]No samozřejmě! Typické kouzelnické myšlení! Problém? Abrakadabra, ric pic, čáry máry fuk, bum prásk! Problém je spopelněn a zároveň rozprášen do větru! A že přitom třeba i někdo chcípne, nebo shoří půlka města? Co on by se tím zabýval! Ty víc serou ty fleky na róbě, co jim potom zůstanou! Sakra, jak já je nesnáším! Nesnáším![/I] Vztek bývá špatný rádce, v tomto případě spíš pomocník. Jakmile totiž Mory zajistil přepravu barbara a elfky přes řeku, přestal jsem dávat pozor a loktem zavadil o několik kamínků. [I]Do řitě![/I] A navrch místo toho, abych se rychle schoval, zůstal jsem čučet na místě jako přimražený, dobrých pět vteřin, než jsem se schoval za ruinou. A nyní nastává ona věčná otázka všech zvědů a průzkumníků. [I]Sakra, viděl mě, nebo mě neviděl?![/I]
**************
Jednou to přijít muselo a tak nějak jsem tušil, že nás asi chceš přes řeku dostat všechny najednou. *4*
Mory2. Září 2011 12:35:18
Bedlivě sleduji Prcka s jakou elegací provede dva takto těžké úkony, které se vždycky mohou nějakým způsobem pokazit. [I]No celkem mu to jde, málem je lepší kouzelník než já. Asi bych se měl stydět, třeba jak jsem minule šplhal po tý zdi, to byl ukázkovej karambol. [BA]No to víš, úplně v pohodě vole, to mam na háku nějaký kouzla. Akorát mi trochu dochází energie, to bude chtít maso.[/BA] Já ti dam maso, pěkně na rameno pudeš ať načerpáš a nic nebude, ty děti ti určitě dali až dost. [BA]Ty malý zmetky mi ani nepřipomínej.[/BA][/I] Detailně pozoruji Rikyho a poté i Lískulku, jak přelétají přes řeku, kdykoli by se cokoli pokazilo, chci jim být schopen pomoci jak jen rychle to půjde.
Když ale oba lehce a čistě dopadnou na vlastní nohy na druhé straně řeky, spadne mi kámen za srdce. [I]Ještě že tak. To sem si oddych, že se jim nic nestalo.[/I] Už už chci dát Prckovi povel k tomu, aby poslední kouzlo vyvolal na mě, ale něco za mými zády mě zastaví. [I]Co to bylo? [BA]Já nevim, něco nebo někdo tam je.[/BA][/I] Prudce se otočím a začnu sledovat okolí pohybu oněch šutrů, které přitáhli mou pozornost. Svou hůl pevně uchopím oběma rukama a Prcek se mi teleportuje na rameno, odkud má lepší výhled a víc bezpečí. [I][BA]Ten xicht? Připomíná mi to Izidora.[/BA] Je to divný, vlasy má stejný. Ale znáš ty jeho manýry. Zase se tu čančá.[/I] Každopádně hledím na postavu s notnou dávkou nechápavosti. [OJ][B]"Hej Izidore, seš to ty?"[/B][/OJ] Zeptám se opatrně.
...............................
o víkendu tu nebudu tak to pls moc nerozjíždějte
Lískulička2. Září 2011 13:31:41
Riky mě ujistí, že kdyby se něco náhodou dělo, tak že by mě zachránil jako rytíř na bílém koni. [I]No... to je sice hezký, ale stejně to nehodlám riskovat... navíc mu nechceš být moc zavázána, co?... Jako, kdybych už nebyla, že jo.[/I] Prolítne mi hlavou a naráz si vezme slovo Mory. [I]Cože si máme představit? A nevyčerpá ho to moc?... no, dobře, lepší, než furt chodit.[/I] Když ke mně doletí Prcek, představím si, že lítám. A v tu chvíli opravdu lítám. Je to tak rychlý, že si to ani nemůžu užít. Vlastně téměř za okamžik jsem na druhé straně. Dopadnu na zem, zbrzdím pád tím, že se pokrčím do kolen. [I]Paráda! Takhle chcu taky víc cestovat![/I] Vykouzlí mi to na tváři úsměv, jak kdybych byla nadrogovaná. [OJ][B]Paráda! [/B][/OJ] Vyhrknu a otočím se na Rikyho s rozzářenýma očima. [OJ][B]Teď už jenom Mory...[/B][/OJ] [I]Hmmm... Mory, proč se cítím trochu divně, když se na něho podívám?[/I] Projede mi po tváři trochu zamyšlenej pohled.
Riky2. Září 2011 14:35:28
---------------------------
nemam co odepsat, prostě čekáme na Moryho
Izidor--- > Miaug_Beleg       2. Září 2011 21:38:52
[I]Viděl mě! Do řitě![/I] Dnešní dávku štěstí jsem očividně již vyčerpal. Podle všeho si mě všiml nejen Mory, ale i ten jeho ďáblík a to i když jsem co nejrychleji to šlo schoval hlavu za kameny. [I]Tak jo, krytí je v háji, takže co teď?![/I] Možností je hned několik. Zaprvé, dělat že tu nejsem a doufat, že si mě splete s nějakým přeludem, podobně jako jsem já považoval za přelud toho domorodce, před pár hodinami. [I]Hmm... hm... hmmm... zamítá se. I kdyby se mu sem nechtělo, prostě sem nadiriguje toho svýho čertíka. A před tím už bych se neschoval.[/I] Další plán: Využít příležitosti a splnit si svůj sen, tedy zlikvidovat Moryho, když to nejmíň čeká a svědci jsou na opačném břehu řeky, tedy mimo dosah. [I]No... To by i docela šlo... Teď to nečeká, jedna šipka mezi oči by ho poslala tam kam patří... Ne! Jedna šipka nestačí a navrch jsem mu vždycky slíbil podříznutí! Hernajz a navíc bych si to takhle vůbec neužil. A taky by to nebylo fér. No a o tom pokladu už bych si mohl taky nechat jen zdát. Takže, tohle odsouváme na později.[/I] Třetí možnost: Vystoupit ze stínu a udeřit! [I]Jo! to bude nejlepší! Hezky zprudka mu zatnu tipec![/I] Zhluboka se nadechnu, jako kdyby mě čekal nějaký krásný pokus o podvod, při kterém mám obrat nějakého bohatého ňoumu o pěknou hromádku peněz.
Napřímím se a postavím se k Morymu čelem, přičemž se tvářím jako kantor, který právě přistihl záškoláka při nějaké nepleše. [OJ][B]Tak jo, pane Mory! Co kdybyste konečně předložil nějaké odpovědi? Já své karty na stůk vyložil už dávno, tak co kdybyste vy udělal to samé?[/B][/OJ]
****************
PJ: Já vím, teď už je to celkem jedno, ale přes tebe to bude dramatičtější. *1*
Miaug_Beleg--- > Izidor       2. Září 2011 21:41:41
***************
Potřebuju, abys odepsal. Jinak nemám moc kam posouvat...
Izidor--- > Miaug_Beleg       2. Září 2011 22:31:38
************
Stačí?
Lískulička3. Září 2011 17:51:37
____________________________
Respektive teď zorvna na Migiho s Morym...
Riky4. Září 2011 11:35:29
----------------------------------
Mno, na moryho v Q, na moryho s migim v odepisování
pohnem se nějak? ztrácím chuť psát...
Miaug_Beleg4. Září 2011 19:00:29
***************
Psal jsem to na neaktivitu, kluci a holky, já mám taky občas jinou aktivitu nežli IF a tenhle víkend už od pátku jsem byl pryč. Dneska jak se nějako zorientuji tak dostanete odpis.
Miaug_Beleg4. Září 2011 20:06:18
Riky a Lískulka:
Na vaší části břehu je klid. Když se však podíváte, kde vězí Mory, uvidíte z ruin vycházet Izidora. Vystoupí pár kroků směrem k Morymu a něco mu řekne. Kolem vás je klid, vidíte pouze další ruiny ve tvaru domů, které tu kdysi stály, rozpadlé náměstí, cestu. Cestu, která krom jiného vede ke hřbitovu, přes který se chcete vydat směrem k propasti. Sloupy, mezi kterými byl udělán krásně vyvedený kovový plat jsou již pobořeny a některá pole plotu vyvrácena nebo drží spíše silou vůle. Všude bují plevel a hroby přes něj ani nejdou vidět. Přijít ještě o nějaký ten rok později, pravděpodobně by les pohltil celý hřbitov.

Mory a Izidor:
Podle očekávání z ruin opravdu vystoupil Izidor. Udělal několik kroků a zeptal se Moryho:[OJ][B]Tak jo, pane Mory! Co kdybyste konečně předložil nějaké odpovědi? Já své karty na stůk vyložil už dávno, tak co kdybyste vy udělal to samé?[/B][/OJ] Zdá se, že čeká na odpověď.

*********************
Na obou stranách se můžete bavit jak chcete popřípadě jít kamkoli. Izi piš prosím už veřejně, aby se to nemuselo vázat na mě a aby z tvojich příspěvků měli taky něco ostatní. Děkuji.
Lískulička4. Září 2011 20:32:23
Jak jsem myslela na tu divnou věc kolem Moryho, tak jsem se za ním otočíla a uviděla na druhé straně, nějakou postavu. [I]Ale ne, to je ten chlap.. ten divnej... jak-že-se-to-jmenuje. Co mu to říká?[/I] Chytnu Rikyho za ruku, abych přilákala pozornost mým směrem- můžeš cítit ledový stisk. [I]Pusť ho! Je to trapný!... ale příjemný... hej! Nenech se vyvést z míry! Soustřeď se! Tam je ten kouzelník s tím chlapem!... Ale když z něj jde takové příjemné teplo a já mám studený ruce, jako vždycky... tady možná jde o život a ona tu blábolí o ruce! Nikdy jsi se neměla zamilovat. Je ti to na škodu.[/I] Po chvíli konečně pustím jeho ruku a začnu konečně mluvit.
[OJ][B]Riky,[/B][/OJ] Vyslovím jeho jméno trochu jinak, než je v dané situaci potřebné. [I]Soustřeď se![/I] Zařve jeden hlas na moje sladké, romantické já. [OJ][B]... ehm- Mory a Izi- na druhé straně. [/B][/OJ] [I]Mluvíš jak kroll.[/I] [OJ][B]Něco si povídají... to není dobrý. Víš, jak se pohádali. Co budeme dělat? Já tam nepůjdu zpátky... a nechci tam nechat Moryho samotnýho.[/B][/OJ] [I]Jakkoliv ošklivej je.[/I] Trochu zrudnu a schovám studenou ruku za záda. [OJ][B]Ehm.. tak co říkáš? [/B][/OJ] [I]Soustřeď se.[/I]
_________________________________________
Migi: Sorry- já to nemyslela špatně.
Riky4. Září 2011 21:43:41
Skoro ani neucítím, jak se mě prcek dotkne, ale to, že malinko vzlétnu, toho už si nelze nevšimnu. Mám nutkání máchat rukama a pokoušet se balancovat. Ono poprvé si poletovat nad zemí není příjemný pocit. Vlastně je to poněkud zvláštní. Neměl jsem letět přes tu řeku? Nejspíše je má fantazie velmi mizivá, takže to že letím, si prostě představit nedokáži. Pokukuji dolů na zem a levitující nohy a prohlásím [OJ][B]Co to sakraaaaaaaaa [/B][/OJ]vykřiknu, když mě to najednou odmrští na druhou stranu řeky. Přistání bylo tvrdé, lehce kamikatzové. Ležím. Úspěšně ležím na břiše s hlavou zabořenou do země. Zahučím něco jako au, ale už se škrábu na nohy. Otřepu se, poskočím a s myšlenkou, že si to zopakovávat nechci pozoruji Lísk. S úsměvem jí pomáhám s přistáním na druhý břeh, ale je vidět, že to nepotřebuje. Její rozzářená očíčka mě trochu pohorší a nakrknou. [I]Proč ona dycky vyvázne vpoho?[/I] zamručím si a pokouším se udržet úsměv. Pár kroků a stojím před ní. S úsměvem, teď již nefalšovaným, na ní pohlédnu a pak přesměruji pohled na Moryho, který už už chce na druhou stranu.
To co ale uvidim, mě donutí slyšitelně zavrčet. Mory se otáčí a zezadu vystupuje Izidor. Očividně nechce Moryho nechat jen tak zmiznout. Slyšel jsem jen, jak zvýraznil a zvýšil hlas u slov pane Mory. Víc nic. Čichám průser. Taky to ve mě začne vřít a já jen zavrčím [OJ][B]Izidorrr...[/B][/OJ] a sevřu jednu ruku v pěst. Hučení řeky mi moc v klidu nepomáhá. Ovšem ledový dotyk na mé ruce.. mě zarazí. Že by naše stará známá smrt? Proč? Otočím se. Lísk. [I]Proč má sakra tak ledové ruce? Moje pálí jak oheň, ale spojení je...normální.. Sakra..Izidore...[/I] a kmitnu pohledem, abych zkontroloval situaci na Moryho straně.
Pak začne Lísk mluvit. Její mluva mě znejišťuje, děsí, co by se mohlo stát. Její puštění mé ruky tomu dost pomáhá. DOpoví, co chtěla a já jen pokývu hlavou a zavrčím. [OJ][B]Pohádali se a Izidor dobře nevypadá. Ale neboj..Mory se o sebe umí postarat. Je to ten..eee..máágič. Nebo snad..černokněžník. Nebo něco takového, nevím. Než by Izidor vytáhl tu svou kuš...[/B][/OJ] zarazim se. [I]Hej..takovouhle kuši měli už 2 tací, divný chlápci. Zloději. Izidor..neee...Izidor..nemuže to být zloděj..[BA][B]Proč by si dycky ale syslil tolik věcí? [/B][/BA][/I] a pohlédnu na Lísk s tázavým pohledem.
[OJ][B]Elfka..tak krásná. Umíš hrát a oklamat lidi. Kromě anděla jsi ještě něco. Válečnice nebudeš, na kouzelníka nevypadáš. Na hraničáře...nevim...hraničáři mají většinou psa ne? Na alchymistku...neviděl jsem u tebe nádobíčko...Co ty jsi vlastně..zač?[/B][/OJ] zeptám se jí...mno.. pokusím se jí zeptat tak nějak nedotíravě a přátelsky, jen nevím, jeslti se mi to podaří. Jsem dokonale zmaten okolím a představa, že Izidor s Lísk jsou 2 povedení zlodějíčci mě znejistí. Vrah a zlodějka? To by byl hezký páreček. Jsem zklamán sám sebou a nejistota mě sžírá zevnitř.
------------------------
já taky ne...
Lískulička5. Září 2011 06:44:10
Jeho otázka sice vyzní nedotíravě, ale jeho zvědavost jde cítit na sto honů. Zamrazí mě, srdce jako by se mi mělo zastavit a já těžce polknu. [I]Hmmm... už je to tady- co- co mu mám říci?[/I] Začnou se mi lehce třepat ruce. [I]Vždyť to umíš... na tohle je jednoduchá odpověď- máš ji nacvičenou- ty jsi přece kejklíř- jezdí sem a tam, umí lézt po laně, umí ošálit... Ale tohle je RIKY! Nemůžu- nemůžu mu neříct pravdu.. proč ne?... protože ne... a co když tě kvůli tomu opustí?... tak budu sama- zase- žádná novinka, tohle už jsem zažila víckrát... a neohrozíš tak svoji bezpečnost?... já nevím, jestli mu můžu věřit... Co co mám říct?... hmm[/I] [OJ][B]Já... tohle to...hmmm... [/B][/OJ] Znejistím a zatnu ruku v pěst.
[OJ][B]Už jsi na to stejně přišel.[/B][/OJ] Řeknu potichu. [I]Eset...[/I] [OJ][B]Snažila jsem se ti říct, že jsem mrcha, tys ale neposlouchal.... [/B][/OJ] Dodám trochu vyčítavě. [OJ][B]Já- jsem zlodějka.[/B][/OJ] [I]Páni- tohle jsem ještě nikomu neřekla... jo a teď bych si měla dát bacha na jeho reakce.[/I] Druhou ruku mám položenou na dýce- odstoupím krok zpátky, ale na něj se moc nepodívám, trochu se třepu. [I]Vím, jaké mají lidi reakce... a já- nejsem anděl, jsem vypočítavá mrcha, co krade, když nemá peníze. Mrcha, co uteče z boje, když se jí to hodí- tohle jsem já. Ale válečníkům to vadit bude... všem to vadí... všem, kromě zlodějů. Jenže kdyby se mě rozhodl něco udělat- jsem bezmocná. Neubráním se mu.... jsem jen zlodějka.[/I]
Mory5. Září 2011 08:42:37
Chvilku nedůvěřivě civím směr ruiny a když se po chvíli opravdu vyřítí Izidor v celé své kráse, oddychnu si, že to není nikdo jiný. Povzdychnu si nad jeho podivným chováním, na které už bych si měl pomalu, ale jistě zvykat. Pořád mi to ale nejde.
Pak na mě ale vyvalí dost podivný řeči. [I]Sakra, co to mele do prdele.[/I] Popostrčím hlavu mírně dopředu a tázavě se zamračím na Izidora, něco ve stylu: "co to do prdele chceš?". [I]Prcku, co to ten blázen chce? [BA]No to já nevim, ale zasloužil by si jednu na hubu. Jenom zdržuje.[/BA] Jo to sice jo, ale nesmíme.[/I] Poté co domluví, pokrčím ještě nechápavě rameny. [OJ][B]"Co ti to přelítlo přes nos? Koukej sem jít a jdeme přes řeku, máš štěstí, že si nás zadržel teď, pak už bych se pro tebe nevrátil."[/B][/OJ] Mávnu na něj, aby si pospíšil ke mě a stále jej s opatrností sleduji, něco se mi nezdá, ale zatím nic neříkám ani nedělám.
Izidor5. Září 2011 17:57:12
Ani předtím a ani teď se Mory k vysvětlování moc nemá. Místo toho na mě divně kouká, jako kdyby mi na nose vyrostla houba a vyzývá mě k pokračování v cestě. [I]Tak to teda, ne! Tentokrát se z toho jen tak nevyvlíkneš! Znovu se ti to zakecat nepodaří! A ty svý kouzla na mě taky sesílat nebudeš![/I] [OJ][B]Tak to prr! Nejdřív s pravdou ven! Co a kde tady hledáte?! Vím, že bylinky to rozhodně nejsou a ruiny taky ne! Nemysli si, že jsem nějakej ňouma, před kterým zachřestíš váčkem měďáků a poručíš mu, aby skočil do ohně! Já s tebou jednám na rovinu a chci, abys ty udělal to samé![/B][/OJ] [I]Co si myslíš, že jsem nějakej druhořadej poskok?! Tak to teda ne, chlapče! Jestli mám někde nastavovat svůj krk, chci vědět proč![/I] Celou dobu sleduji upřeně Moryho a mračím se přitom tak, že kdyby mohl pohled zabíjet, je z Moryho nejmíň trojnásobná mrtvola.
Mory5. Září 2011 18:06:56
Pohodlně čekám na místě, za sebou už ani nevím, jak se vybarvuje situace u Rikyho a Lískulky, jelikož mám něco jiného na práci. Musím nějak ukočírovat rozzlobeného Izidora, který na mě ihned vyjede a naznačí, respaktive poručí napřímo, abych kápnul božskou a vyklopil mu všechno, co vím. Co víme všichni. [I]No tak to chlapče čekej. Vím jací jsou takoví lidé. [BA]Jsou to šmejdi a když mu to vykecáš, tak se vás bude snažit podělat.[/BA] To mě taky napadlo, ale co takhle mu jednou věřit, co myslíš?[/I] Prcek na rameni ihned znervózní a já vykuleně civím na Izidora, který nemá nejspíš nejlepší náladu, už podle toho podivného pohledu, kterým by mne nejraději podřezal na místě. [OJ][B]"Hledáme tři magické předměty. To je všechno, nevím co chceš ještě vědět. Čím míň toho víš, tím větší je pravděpodobnost, že se odměna rozdělí spravedlivě."[/B][/OJ] [I]Snad pochopí, co tím chci říct, blbej asi nebude. To ne, asi ne, ale nechci mu říkat všechno, nemuselo by se nám to vyplatit.[/I] Pak na něj zůstanu koukat mírně tázavě. [OJ][B]"No teď by si měl sám vyklopit, co jsi dělal, nevypadáš moc zdravě a ta nálada se ti při sekání dřeva takhle nezkazí..."[/B][/OJ]
Izidor5. Září 2011 18:17:50
[I]No samozřejmě, to se dalo čekat! Zatlouká, zatlouká a zase zatlouká! Však já to z tebe dostanu![/I] Jak vidno, budu to z Moryho muset tahat, neboť informace z něj lezou jako z chlupaté deky. 3 magické předměty, ovšem to není nic, co bych už dávno nevěděl. [I]Že je v tom nějaká ta magie mi bylo hned jasné![/I] Ovšem to mi vůbec nestačí, takže debata pokračuje. [OJ][B]Tohleto na mě nezkoušel! Nejsem blbej! Mě zajímá, co to je a kde to je! Že jsou to tři věci na třech různých místech už dávno vím![/B][/OJ] [I]A taky vím kde přibližně, ale to ty nevíš! Cha![/I] [OJ][B]A ty svoje průpovídky "Kdo je zvědavej, bude brzo starej si nech laskavě od cesty!"[/B][/OJ]
Mory5. Září 2011 18:33:10
Chvílemi, když Izidro naštvaně mluví nevím jak se mám tvářit. Chvilku jej jen poslouchám a téměř nic z toho, co mi říká nějak extrémně moc neřeším. [I]No vlastně má pravdu, moc mu toho říkat nechci, ale asi se s tim bude muset srovnat. [BA]Vyprdni se na něj, akorát nás zdržuje a odměna bude menší když se dělí více lidma.[/BA] Nech toho. No vlastně máš asi pravdu, už jsme se zdrželi až až. Hlavně mezi těma malýma liliputama. [BA]spíš s tou jejich královničkou.[/BA][/I] Popojdu několik kroků vzad, blíže k řece a mírně rozpažím ruce. [OJ][B]"Kdybych věděl kde jsou a co jsou ty předměty zač, tak bych je tady nehledal jako nějakej blbec, prostě bych si je vzal a hotovo. Jenom to není tak lehký víš."[/B][/OJ] začnu trochu politicky, ale ihned mě to přestane bavit a své chování naposledy měním na obvyklou mez, přímé jednání jako vždy. [OJ][B]"Máš posední možnost jít s náma přes tu řeku, buď sem naklušeš a já tě tam dostanu a nebo si tu dělej co uznáš za vhodné, já jdu za nima."[/B][/OJ] povím a ukážu prstem někam za sebe, kde se může nacházet Riky a Lískulka.
Izidor5. Září 2011 18:52:36
[I]A zase nic! Sakra, to už by bylo snazší vyslíchat mrtvolu! No, asi by mi toho moc neřekla, ale aspoň by neměla takové blbé výmluvy.[/I] Začíná mě to unavovat. Nevím, jestli si Mory opravdu myslí, že jsem tak naivní, nebo je sám tak blbej. [OJ][B]Ty si myslíš, že ti na to skočím?! Tvé pokusy o zatajování informací jsou ubohé! Pochybuju, že by ses vydal něco hledat, aniž bys věděl, o co přibližně jde a kde to najdeš! Nezapomínej, kdo z nás dvou je tady podvodník a lhář![/B][/OJ] No samozřejmě, že já! [I]A jsem na to hrdý![/I] Alespoň teď jasně uvidíte, že není až tak snadné podvést podovdníka. Na výzvu k odchodu nedbám. [I]Teď se hraje Vabank! Buďto všechno, nebo nic! A já nemám co ztratit![/I]
Riky5. Září 2011 20:35:44
Její reakce, mimika, naznačující strach a obavy mě znejistí. Pak přijde s odpovědní. Minuta nevěřícného zírání. Jenže pak se začnu smát a padnu na kolena. klepu se, držím se za břicho a hihňám se. Už jsem začal úplně ignorovat situaci na druhém břehu. [I]Jak...jaká ironie...[/I] a smích. Asi minutku se tam takle válím a směji se. Pak s námahou vstanu, otřu si slzy a s úsměvem řeknu [OJ][B]jo..a já jsem asi čtyřnásobný vrah[/B][/OJ] a nahodím, lehce stupidní úsměv. Řekl jsem to tónem, že si spíše dělám sradndu. [OJ][B]Ne promiň..došla mi jen jedna ironie. To proto ta..salva smíchu[/B][/OJ] a nakloním hlavu na stranu a pousměji se. Snažím se být...milý. Milý ve tváři. Otázkou mě nezodpovězenou zůstává, jeslti to působí a zlehčuje situaci.
Pak udělám pomalý krok k ní. Chytnu jí za roztřesená ramena, aby se trochu uklidnila a palci jí po ramenech pohladím. Pak jednou rukou (pravou třeba) přejedu z ramene s těžkostí na hrudník a z hrudníku nahoru a zvednu jí bradu tak, aby se mi koukla do očí. [OJ][B]ššš... [/B][/OJ]řeknu s úsměvem a očíčka se mi rozzáří. Tep se zrychlí a já dostanu nutkání se stáhnout. Odkašlu si a stáhnu se v podobě jednoho couvacího kroku. Dětsky se na ní usměji. Protáhnu nohu a udělám v zemi menší ďůlek. Pak se porozhlédnu po okolí. Na druhé straně břehu se to rozhodně nevyvýjí dobře. Né podle toho, co vidím. Ty tváře nabušené vztekem. Všude kolem proudí tolik různorodých aur a emocí, že přestávám být schopen je nějakým způsobem rozlišit. Zvláštní a zamrazující. Nechápu sebe ani okolí. Po zádech mi přejede mráz
Lískulička5. Září 2011 21:00:30
Poslední, co bych čekala, tak byl smích. [I]Já jsem mu řekla, že jsem zlodějka a on se směje, že podvádím, kradu a většinu věcí, co dělám, dělám ve svůj prospěch a on se tomu směje.[/I] Nechápavě na něj koukám a pak dám pryč ruku z mé dýky. [I]Čtyřnásobný vrah? Hmmm... myslím si, že to nebude legrace, na to to říká moc často... ne...[/I] Pak, ale můj tok myšlenek přeruší jeho blízkost a pohled jeho hnědých očí. Jako by se mi vymazaly všechny myšlenky, jen pocity ne. Uklidňuje mě a zároveň i zahřívá, protože jsem z nějakého důvodu zmrzlá- možná, že to dělá ty změny v mých pocitech. Tak rychlé a rozdílné. [I]Že by bylo vše v pořádku? Já... já tomu nerozumím... ale zatím... zatím je to možná dobře.[/I] Když je tak blízko, opřu si svoji hlavu o jeho hrudník a pomalu se vydýchávám- je to úleva, že to o mě ví. Pak se zase stáhne, poté, co mě utěšoval a kouká se na druhý břeh. [I]A je už zase po všem...[/I] Sednu si na zem, trochu dál od břehu, chytnu si kolena a položím bradu na ně. [I]Doufám, že si Mory opravdu umí poradit.[/I] [OJ][B]Čtyřnásobný vrah?... Tohle nebyla sranda- neříkáš tuhle narážku poprvé...[/B][/OJ] Řeknu vážně, když tam tak sedím a koukám, co se tam děje. [I]Já jsem už své řekla...[/I]
Miaug_Beleg6. Září 2011 10:38:23
**************
Pokračujte a bavte se dál, než se odhodláte k nějaké akci, pak vás posunu.
Jen poznámka pro Rikyho, i když ty víš, že hratelných je jen 5 povolání, tvoje postava to neví. Ber to tak, že někdo, koho potkáš může klidně tvrdit, že je švec, obchodník, kopáč, farmář nebo já nevím co. Oprosti se od těchto 5-ti základních povolání.
Mory6. Září 2011 17:56:17
Izidorovo našvání se začíná stupňovat a stále si nedá říct a chce po mě vědět snad všechny možné informace, které mohu vědět, ikdyž třeba ani nevím a nebo jen prostě nechci říct. Asi umí dost dobře číst v obličeji. [I]Co vlastně čeká, je to podělář, přesně jak říká, jestli není dost chytrej na to, aby pochopil že se nechci nechat ani trochu podělat, tak mi nezbejvá než svou hru s překonáním řeky posunout na vyšší level. [BA]Já už ti to říkal před chvílí. Že mě nikdy neposloucháš...[/BA][/I]
[OJ][B]"Ty to snad pořád nechápeš? Máme milion let starou mapu na půl rozdrbanou a pitomou povídačku o tom, kde se nacházej tři podivný předměty, který jsme nikdy neviděli a nevíme co jsou zač. Říkam ti to snad po desátý, že nic dalšího nevim, kdybych věděl o co jde, vydam se tam sám a neriskuju tady jejich životy. Jestli to ta tvoje dubová hlava nemůže pochopit, tak už fakt nevim."[/B][/OJ] Nevěřícně zakroutim hlavou a už celkem naštvaný se rozhlédnu za sebe, jak přibližně daleko stojím od vody. [I]Jo to by šlo, to je akorát.[/I]
[OJ][B]"Nechceš jít dál, nikdo tě nenutil."[/B][/OJ] pronesu už jen tak do éteru bez dalších emocí a skloním hlavu, abych se nemusel dívat na Izidora a jeho podivný chování. [I]Stejně by mě zajímalo, co kde dělal, takhle sem ho nikdy neslyšel, něco se mu muselo přihodit.[/I] [EL][B]"Ufi!"[/B][/EL] zahlásím po našem do větru a po chvilce se mi na dlaních objeví několik malých světlých bublinek, všechny začnou pomalu padat k zemi, přímo na mé boty.
Za chvilku je kouzlo vyvoláno a já v klídku založím ruce a vznesu se asi do dvou sáhů výšky, stále na stejném místě levituji. [OJ][B]"Jak chceš..."[/B][/OJ] pak Izidorovi ukážu natažené dlaně jako náznak toho, že měl na výběr a pak se pomalu přenesu na druhou stranu řeky, stále přitom civím Izidorovi do očí.
.......................
let za 2 magy
Izidor6. Září 2011 19:40:24
Mory je čím dál tím zarputilejší a očividně už příliš neví, na co by se vymluvil, jen aby nemusel vyzradit cokoliv navíc. [I]Už mě zařínáš štvát, ty jeden špicouchej, zavšivenej kouzlomrzku![/I] Znovu dokola omýlá výmluvu "Já nevím!" Ovšem neví, že já vím, že on ví! [I]To bych musel být naprostý pitomec, abych to nevěděl! Schválně, zkuste na chvíli taky poslouchat a uvidíte, kolik se toho dozvíte.[/I] Na závěr své řeči přidá čáryfuk ke svým slovům i činy. Něco zamumlá, zagestikuluje a o pár vteřin později už se vznáší pár nekolik sáhů nad zemí a civí na mě jako na zjevení. [I]To si fakt myslí, že na mě tenhle pouťový trik udělá dojem?![/I] Hlasitě se rozesměji. Ne že by mě pobavil jeho výkon, ale spíš jeho naivita. [OJ][B]Jediné, co chci, jsou pravdivé informace! Já vím, že mi neříkáš pravdu! Kdybys opravdu šel naslepo, nejdeš takhle najisto, přímo přes řeku, do propasti! Ano, do propasti! Pak k tomu velkému jezeru na severu a do lesa na severozápadě! Tak! To ty jsi ten, kdo tady nechápe! Já VÍM, že mi neříkáš pravdu! Zatloukáš a vůbec ti to nejde, čáryfuku! A já nepracuju s někým, kdo není ochotný jednat se mnou na rovinu! Tahám tě z jednoho rpůseru za druhým a ty takhle! Tak mi řekni, kdo z nás jde vlastně komu po krku?![/B][/OJ] nato už mi dojde trpělivost, stejně jako Morymu, který se pomalu odvznáší směrem k druhému stranu řeky. Dupnu si, otočím se na podpatku a odkráčím směrem do ruin. [I]Zmetek jeden namyšlenej![/I]
Miaug_Beleg7. Září 2011 12:08:56
Mory se také vznese přes řeku a nechá osamělého Izidora na druhém břehu. Přelet i s ďáblíkem jde krásně, nakonec Mory je zkušený magič. Hladce dosedne na místo a vydá se k Lískulce a Rikymu, jenž stojí opodál.

To Izi zůstal sám na druhé straně. V hlavě nejistota, zda má dost informací, aby vůbec mohl něco dělat.

******************
Jen tak krátce, nyní jste tedy původní trojka+Prcek na druhém břehu spolu a Izidor zůstal sám. Lískulka, Riky a Mory - prosím vás, pište veřejně. Izidor by mohl šeptat. Očekávám od vás nějaký plán, co budete dělat dál, kam půjdete a tak :-)
Mory7. Září 2011 12:41:50
V klídku si letím vzduchem se založenýma rukama a poslouchám Izidorovi snaživé řeči o tom, jaký jsem parchant neupřímný a že mu stále zatajuji další a další informace. Po chvilce když dopadnu na zem, Izidor se dostane k větě, kde vlastně sám řekne, kde se trojice předmětů nachází. [I]No von je snad padlej na hlavu nebo já nevim? Teď mi tady řekne přesně to, co víme my a ještě něco chce? No to je magor. [BA]Asi bude chtít vědět něco o těch předmětech, jenom by mě zajímalo jak zjistil, že ty předměty jsou na tutěch místech. Myslim že se zatim nikdo nezmínil.[/BA] To máš asi pravdu.[/I] S nechápavý zakroucením hlavy se otočím Izidorovi zády když ještě dokecává poslední větu a rozhlédnu se, kde stojí Riky a Lískulka. Mávnu na ně, že za chvilku přijdu a znovu se otočím na Izidora. [OJ][B]"Tak se na to podívej, teď mi tady sám od sebe odvyprávíš, kde se ty předměty přesně nacházej, že by si se nějak extrémně spletl se říct nedá. Jenom by mě zajímalo, kde si takovou informaci zjistil, nepamatuju se, že by se někdo z nás zmínil. Tak teď mě jenom napadá, kdo tady komu tají informace?"[/B][/OJ] začnu se tvářit trochu pohrdavě, ikdyž by mě celkem zajímalo co se před několika okamžiky dělo s izidorem. Ale k životu to nepotřebuji, spíše se mu snažím naznačit aby kápnul božskou jinak na to tady zůstane sám. [OJ][B]"Já ti klidně řeknu co jsem dělal, mam čistý svědomí a nic dalšího ti nezatajuju, takže nevim kde si takový kecy vymyslel. Jenom by mě možná zajímalo, co jsi dělal ty, tady to bude s přiznáním horší ne? Nebo mi snad chceš narovinu vyklopit, kde jsi byl, kde jsi dostal ty informace a proč se chovš takhle naštvaně? Pochybuju!"[/B][/OJ] Přešlápnu si na místě a vyčítavě se na něj zahledím, opřu se o vlastní hůl a čekám, jestli se otočí a nebo mi cokoli dalšího zajímavého vyklopí. [I][BA]Ty si myslíš že se ti přzná co celou dobu dělal? Kde byl? Je to blb, neudělá to.[/BA] Jestli mi nakecá nějaký hovadiny, seberu se a na potpatku se otočim a odejdu s nima, myslim že riskovat utopení kvůli tomu, aby za náma šel se mu nebude chtít.[/I]
Izidor7. Září 2011 13:09:21
Čáryfuk pokračuje v letu a po chvíli skončí na druhé straně řeky. Tato překážka mu ovšem nijak nebrání v tom, aby dál vykládal lži a bludy a zatloukal, co jen může. Teď se dokonce snaží ze zatejování informací obvinit mě! [I]Tak tos přehnal, ty smrade! Máš stěstí, že seš na druhým břehu! Jinak bych ti palici urazil![/I] Zrudnu vzteky a zplna hrdla křičím na druhý břeh: [OJ][B]Tvé svědomí je čisté asi jako kupka hnoje! A laskavě ze sebe přestaň dělat vola! Kdyby ses přiznal, že víš víc, než mi říkáš, tak bych to ještě bral! Ale takhle?! Pořád jen dokola opakuješ, že nic nevíš! Houby s voctem! Právě ses podřekl! Neříkáš mi celou pravdu a s někomu takovému já bych měl pomáhat?! Leda do hrobu! A víš ty co?! Klidně si tam běž! Jak tak koukám, zrovna za tebou je jeden krásný hřbitov, tak si tam můžeš jít rovnou vybrat! Možná se tady za rok, nebo za dva zastavím, abych ti na něj položil čerstvé kytky![/B][/OJ] Tím jsem s čarodějem skončil. Alespoň prozatím. Znovu si naštvaně dupnu a odkráčím do ruin, kde jim zmizím z dohledu. Na žádné další volání již neodpovídám.
Izidor--- > Miaug_Beleg       7. Září 2011 13:53:47
[I]Ksakru! Jak já toho chlapa nesnáším! Až ho příště potkám, tak mu urazím tu jeho nevymáchanou hubu i s palicí a z jeho lebky si udělám nočník! Herdek![/I] Procházím nastaně, rychlým krokem mezi hromadami kamení, směrem ke středu ruin. Tam si znova najdu nějaký dobrý flek, kde se mezi čtyřmi (případně třemi) stěnami posadím na kámen a přemýšlím. [I]Zmetek jeden! Si myslí, že já budu tancovat tak jak on píská! Tůdle! A navrch jsem teď kvůli němu přišel o spravedlivý díl na odměně za ten poklad, co hledají! Do řitě![/I] Plán společná výprava tím padá a je třeba vymyslet, co dál. [I]Takže, první možnost... sebrat se a jít si zase po svém... zamítá se. Když už jsem došel tak daleko, tak se na to přece nevykváknu! [/I]
[I]Dále... nenápadně je sledovat, trpělivě čekat a pak jim poklad čmajznout... Hm... ne, to taky nepůjde, jednak bych se před nima asi tak dlouho zase skrývat nedokázal, dvak stejně nevím kdo si to u nich objednal. Kdyby šlo o truhlu zlaťáků, tak by to i šlo, ale takhle... Sakra! No... ale mohl bych něco z toho zkusit najít sám... jo, to by třeba šlo. Vím toho dost, abych věděl kde hledat. Minimálně ta mýtina v lese... lese plném pavouků... Tedy... No, s trochou fištrónu to snad půjde. Jsem přece chytřejší, než nějaký přerostlý hmyz! Do propasti nepolezu, tam už směřují oni a mě stojí v cestě řeka, takže je určitě nepředeženu. Zato jezero... Hmmm... hm... hmm... plavat sice neumím, ale přinejhorším bych si to tam mohl obhlídnout a třeba bych ten hvozd mohl i obejít z druhé strany, od hor... No... za pokus to stojí! Ta dobrá, nový cíl: Jezero na severu![/I]
****************
Rozvinu to, až odepíše hlavní grupa. To kvůli časovému sladění. *4*
Mory7. Září 2011 15:38:07
Mou pozornost Izidor znovu tak trochu uvítá, ale jeho další výlevy mi ukazují, že jsem udělal velkou chybu, když jsem se s ním vůbec o čemkoli bavil. Jakmile vysloví první větu, sklopím znuděně zrak do tekoucí vody a tak nějak napůl poslouchám Izidorova slova, která mě už ale vůbec nezajímají. [I]Tohle fakt nemá cenu, svojí příležitost dostal a teď ať si klidně myslí, že je tu navíc, mě už je to fuk. [BA]Jo já ti to říkal že je to blb, ty mi pořád něvěříš.[/BA] Ale jo, teď máme jiný starosti, musíme do tý propasti. Jdeme...[/I] Znovu pozvednu svůj zrak, tentokrát už Izidor odchází. [OJ][B]"Tak jak si přeješ, hodně štěstí."[/B][/OJ] povím sám pro sebe polohlasně a pak se otočím na patě a vydám se za Rikym a Lískulkou, kteří čekají opodál. Prcek na rameni ještě civí na Izidora, aby věděl kudy jde, ale mě samotného už to moc netrápí. [I]Já tohle fakt nechápu, co je to za vola, je tvrdohlavej jako mezek a když mu říkam, že tam jdu naslepo, tak proč to do psí prdele nechápe? [BA]Já to taky nechápu proč on to nechápe. Ale hlavní je, že zmizel do prdele. To bude klídek. Ty kecy už se nedali poslouchat.[/BA][/I] Za malou chvilku dojdu až ke dvojici čekajících, kteří na sebe neustále vrhají dosti podivné obličeje, chvilku mám pocit, že se nesnášejí a pak zase že se milují. [I]Kdo se v tom má taky vyznat? Mají si zapíchat a nechat se bejt, jako to dělam já.[/I] Tou myšlenkou si trochu napravím, Izidorem zpruzenou náladu a na Rikyho a Lískulku se usměju. [OJ][B]"Tak jdeme směr propast. Už se tam těšim."[/B][/OJ] [I][BA]Myslíš že budeš mít holčičku nebo kloučka? Bude mít jenom jednu ruku atři nohy.[/BA] Drž hubu ti říkam, nebo v tý propasti skončíš.[/I] Stále ale v dobré náladě čekám, až dvojice mých společníků vyrazí, cestu známe, tak to není problém. [I]Ti liliputi nám asi dlouho zůstanou v paměti.[/I] Podrbu se na temeni a vyrážím směr hřbitov a pak propast.
..............................
tak Riky, Lísk, opřete se do toho... *1*
Lískulička7. Září 2011 15:43:25
_____________________
Mory...snažím se ze všech sil :P
Riky7. Září 2011 16:15:28
------------------------------
omlouvám se, ted nebudu moct odepsat...škola škola škola a zítra seznamovák
Lískulička7. Září 2011 17:21:06
Riky mlčí, možná neměl dost času odpovědět- nebo prostě nechtěl odpovědět. [I]Hmmm... že bych se trefila?[/I] V tom, ale přilítává Mory na svém obláčku z bublinek. [OJ][B]Co říkal- ten chlap? Asi nejde s námi, že?[/B][/OJ] Velice brilantně usoudím z toho, že Izi se nějak nemá přes řeku. [OJ][B]Stejně mi byl protivnej.... [/B][/OJ] Dodám a už vstávám, pomaleji a trochu zaraženě. [I]Třeba ti to pak řekne... ale já.. co když je to opravdu vrah?.... ty jsi taky zabila dva lidi- no vlastně jednoho trpaslíka- to byla pomsta! Zabil mi matku! A ta hobitka?- nechtěla jsem jí zabít... jenom umřela na důsledek toho, že jsem se bránila.... teda myslím... fuj, to byl nechutnej pohled...[/I] Lehce se otřepu a dívám se, jak mi bude Mory odpovídat. Až teď si prohlížím krásnou krajinu... vlastně hlavně jde vidět bývalou vesničku, která tam stála a nejspíš se v ní radovaly malé děti. Těmi ulicemi procházeli lidé, jako jsme my. Tedy... nejsem si jistá, jestli zrovna jako naše povedená partička- Zlodějka, čáryfuk a vrah, ale nejspíš nějací ano. Těžko říci, jak moc od nás byli odlišní. Doba se mění, ale lidé ne.
Riky8. Září 2011 12:26:57
Opět úchecht. [OJ][B]Být vrahem, myslíš, že bych to tu jen tak pronesl? Heh..a ano..tuto větu říkám poprvé, co si tak pamatuji[/B][/OJ] řeknu vážně a začnu se dívat na druhý břeh. [I]Nešťourej se ve mě nebo se neznám...[/I] zamručím si ještě. [I]Čtyřnásobnej vrah fakt nejsem...co si myslí ksakru? Špidloouško...udělalas mi šrámek na duši...[/I] doplním si a sleduju počínání na druhé straně břehu. Mám paranoidní pocit, že mě někdo sleduje a musím se furt kolem sebe dívat. Nelíbí se mi to. Po zádech mi běhá mráz a do mých očí se vrací plamen. Srdce pomalu zamrzá a já dostávám chuť...
V tom už se Mory nejspíše dohádal s Izidorem a přilítá si na bublinkách. [OJ][B]Hej...proč ty musíš mít dycky také exelentní kouzlo a já to dycky odnesu po držce? Vrrr [/B][/OJ]zamručím směrem k Morymu a pozoruji jeho hladké přistání. To už začne mluvit Lísk. Omylem se po ní oženu slovy. [OJ][B]Jmenuje se Izidor a bez jeho pomoci bych byl já mrtvej a tím pádem i Mory a ty...[/B][/OJ] a sleduji Izidora, mířícího pryč. [I]Doprdele už ale... lékař mi odjíždí[/I]. [OJ][B]HEJ IZIDORE! KAM DEŠ?![/B][/OJ] křiknu za ním ještě, ale už je nejspíše pozdě. Odchází bez jakého koliv otočení či odezvy. Naštvu se. Ani nevím proč. Za jichtých okolností bych ho zabil, ale přesto je pro mě nepostradatelný. Otočím se prudce na Moryho a sáhnu na nátepníky. S původním úmyslem vytáhnout dýku, ale mé rychlé připomenutí, že jí šlohnul ten velkej, mě rozzuří do běla. Sehnu se a z poutka u lýtka vytáhnu dýku. Pevně sevřu její rukojeť. Vypadám jako načasovaná bomba s pár vteřinami do výbuchu. Chci něco říct. Zařvat. Ale zatím jen stojím, rozpálen do běla a čumím na Moryho. Pak jen hlasitě zavrčím a otočím se na patě zády k němu. Ošiju se a dýku se pokusim zasunout do nátepníku. Marně, takže končí na svém původním místě, v poutku u lýtka. Lehce naštvaným krokem se vydám kupředu, s lehkým odmítnutím se bavit.
------------------------------------------------------------------
změna plánu, bylo mi špatně, nikam sem nejel
Lískulička8. Září 2011 16:36:14
Riky se rozzuří a tím připomíná opravdu vraždící mašinu- ještě mu chybí kouř z uší. [I]Hm, že bych to přehnala?[/I] [OJ][B]Ehm, já... nechtěla jsem tě... [/B][/OJ] Pak ještě přihodím do kotle s tím, jak jsem si nevzpomněla na Izidora. Na nic se nezmůžu a pro jistotu ani nic neříkám. [I]Je jak rozdrážděný vosy... to ho raději nechám být... myslím, že to tak bude lepší....[/I] Jen pokrčím rameny, podívám se na Moryho a jdu mlčky kus za ním. [I]Raději se budu držet dál... stejně cokoliv, co udělám, bude špatně.[/I] Cosi mi píchne na hrudi a v očích ucítím slzy, jak mě jeho postoj i slova zamrzí. Párkrát zamrkám a slzy jsou fuč, respektive po celém oku, takže toho moc nevidím, ale pomůže to, tak slzy nechám přesně tam, kde jsou.
[I]Jsi kráva... přece nebudeš kvůli takové blbosti řvát... Vsadíš se? Já jen, že jsem udělala blbost... jo, to jsi udělala, ale nezlepšíš to tím, že budeš řvát... jo, já vím... Co tě víc štve, to, že měl pravdu nebo to, že je na tebe naštvanej?... nevím, ale obojí není moc fajn...[/I] Jdu, lehce nahrbená a koukám na cestu. [I]No to bude moooc fajn, když půjdeme celou cestu pěšky.[/I] [EL][B]Že bychom to trochu přehnali? Asi bych se mu možná měla i omluvit.[/B][/EL] To bylo směřováno Morymu. [OJ][B]Já... ehm... omlouvám se. [/B][/OJ] Řeknu doufám, že dostatečně nahlas, ale hlas se mi trochu zadrhává a jde poznat, že jsem celkem dost rozhozená. [I]Asi... já nevím, co mám dělat... hmmm... možná nic, to by bylo nejlepší...[/I]
_________________________________
To je škoda, seznamováky jsou skvělý...
Miaug_Beleg--- > Izidor       8. Září 2011 22:13:42
****************
Tak co? Nejsem si jistej, jestli budeš nějak reagovat na Rikyho nebo ne. Abych je když tak poslal dál.
Izidor--- > Miaug_Beleg       8. Září 2011 22:22:03
Cíl cesty tedy mám, zbývá jen naplánovat trasu. [I]Tak jo, jezero by nemělo být až tak těžké najít. Prostě půjdu na sever, podél řeky, až na něj narazím. No, snad mě po cestě nepotká nějaká nehoda. Podle toho, jak se to vyvíjí, potkám nejmíň dva draky a armádu nemrtvých...[/I] Prostý a jednoduchý plán. Takové bývají nejlepší, i když v poslední době... raději nerozebírat. [I]Z dobře stráveného večera se vyklubala prácička pro loupežníky, z výpravy za protijedem jsem si odnesl bolavou kebuli a navrch mě okradli no a z cesty za pokladem mám taky nervy na dranc. A teď mi vykládejte, že ve dvou se to lépe táhne a podobné nesmysly![/I] Nemá však cenu plakat nad rozlitým mlékem. [I]No, čím dřív vyrazím, tím dřív tam budu...[/I] Zase se zvednu a protáhnu se. Z ruin zatím zamířím směrem na severozápad. Jednak nechci riskovat, že by mě ještě náhodou zahlédli z druhého břehu, dvak stejně musím obejít tu vesnici domorodců. [I]Málem bych na ně zapoměl! Sice asi nejsou podle všeho nebezpeční, ale možná si na ty tři jenom netroufli... No, raději neriskovat.[/I] Obloukem a z bezpečné vzdálenosti osadu obejdu, vrátím se zpátky k řece a proti proudu pak vykročím směr jezero.
Mory9. Září 2011 16:58:45
Hned jak minu Lískulku s Rikyho, strhne se mezi nimi očekávaný zájem o to, abych jim prozradil oč za tou řekou šlo a proč s námi Izidor dál nepokračuje. Jako první se vyjádří Lískulka, celkem klidně, jak by to u normálního člověka mělo být. Dále se pak začne vyptávat Riky a to je o něco emotivnější. Nejprve začne volat přes řeku na Izidora, ale ten už je pryč, takže bez výsledku. [OJ][B]"Odešel, je to blázen, vůbec netušim, co mu to přelítlo přes nos."[/B][/OJ] Stihnu odpovědět ihned poté, co Riky dokřičí na Izidora. [I]Stejně ho nechápu, mi prostě nevíme co jsou ty předměty zač, on to chtěl vědět a nevim proč ho to tak zajímá? Nás to snad tak zajímá? Mě teda ne, možná to uvidim až nějakej najdeme...[/I]
Rikyho další slově mě přinutí zastavit se a koukat přitom do Rikyho očí. [I][BA]Nebuď na něj naštvanej, on neví, co ti tenkrát mohlo plout hlavou.[/BA] Já nejsem naštvaný, jen ho nechápu, co to vlastně dělá.[/I] Nevěřícně zakroutím hlavou, ale zrovna v tuhle chvíli nemám moc sil všechno Rikymu vysvětlovat.
To ho ale nemíchne a jeho chování se mi začíná velmi nelíbit. [I]Sakra, co to dělá? Chce mě snad zabít?[/I] Bleskne mi hlavou při Rikyho emocionálním výlevu, který bych si klidně mohl brát dost osobně.
Zatím ho tedy nechám vymlátit ze sebe ten vztek, jeho naštvání mě více než dost přestává bavit, může to ovlivnit tuhle výpravu a on si toho není vědom. Lískule se začne ihned omlouvat, jako kdyby to zapříčinila ona. [EL][B]"Neomlouvej se, za to nemůžeš."[/B][/EL] To už ale její omluvy nezastavilo. Popojdeme ještěkus dále a pak mi to nedá.
[OJ][B]"Hele nějak se mi nezdá tvý chování, chováš se jako blázen. Já vim, přišel si o dost drahý a důležitý věci, to tě ale nepravňuje předvádět tady takový divadla. Koukej se uklidnit ať v klidu najdeme ty pitomý předměty. Na to se soustřeď."[/B][/OJ] Nesnažím se mluvit naštvaně, spíše otcovky. [OJ][B]"Jestli tě zajímá proč Izidor odešel, tak ti to klidně povim, protože je to blázen a chtěl po mě informace, který já opravdu nemam a ikdybych je měl, tak bych mu je neřekl, nenechám si vyfouknout celou odměnu. Snad mě chápeš ne?"[/B][/OJ]
Miaug_Beleg9. Září 2011 17:33:31
I když chvíli ještě koukáte přes řeku, Izidor vám dále nevěnuje pozornost a zmizí v ruinách. Když neodpovídá na vaše pokřikování tak se vydáte tam, kam jste chtěli původně. Směrem k propasti. Kousek cesty jdete ruinami a nic zajímavého nevidíte. Cokoli cenného za ty stovky let různí dobrodruzi vybrali a tak zůstaly jen holé zdi stejně jako na druhém břehu. Za chvíli se četnost zbytků staveb minulých zmenší a pak už potkáváte spíše jen rozvalené kameny. Míříte cestičkou směrem k hřbitovu. Muselo to být kdysi krásné místo. Je vidět, s jakým umem bylo zábradlí, brána i sloupy udělány. Kováři i stavitelé se museli opravdu snažit. Škoda, že mistrovská díla nejsou odolná vůči času. Nyní vším prorůstá vegetace, vyvraceje práci lidských rukou.

Zbytky bývalé cesty vás po nějaké době dovedou až k bráně hřbitova. Překonat ji by neměl být problém. Jedno křídlo je vyvráceno z pantů a nechává tak dostatečný prostor pro průnik na toto pietní místo. Za ní cestička pokračuje mezi hroby, jenž jsou pokryti vegetací. Hřbitov by se také dal obejít. Vypadá to, že kolem ruin oplocení by se protáhl i Riky. Cesta by to byla ale nepříjemná, prodírat se mezi trny se nechce nikomu. Ale hřbitovy jsou místa nebezpečné. Kdo ví, co se tu za posledních 300 let stalo...
Miaug_Beleg--- > Izidor       9. Září 2011 17:49:06
Rozhodneš se ze široka obejít celou oblast a jít nahoru podél řeky. Obejít vesnici mongů není problém. Jejich stráže se nezdají být pozorné a pokud ano, nechávají tě bezpečně projít. Proto se za chvíli vrátíš zpět k řece a podél ní pokračuješ až k prameni. Stoupání, kterým procházíš je únavné a nepříjemné a celkem dost se zpotíš. Za nějakou hodinku jsi ale na místě. Z řeky je zde spíše jen potůček který snadno přeskočíš, kdyby jsi chtěl. A o pár minut se ti představí nádherný pohled na rozlehlé jezero. Má tak míli v průměru a je plné vody. První si toho nevšimneš, jak jsi zpocený a pořádně rozpálený z ostré chůze ale za chvíli ti začne být zima. Když si prohlédneš plochu jezera pořádně, uvidíš, že na druhé straně se lehounce zvedá, jako kdyby v něm byl ledovec. Je to zvláštní, počasí je mírné, mělo by tu být spíše teplo než zima ale zkus to vysvětlit mrznoucím kloubům...

***********
Tak si zase sám, štveš mě, víš? *1* I když na druhou stranu alespoň bude sranda. :-)
Izidor--- > Miaug_Beleg       9. Září 2011 21:13:29
[I]Uff... no sakra... to byl ale výšlap... Herdek, to je ale najednou zima... [/I] Popisem cesty k jezeru vás nebudu zatěžovat. Zkrátka a dobře, bez potíží jsem k němu našel cestu. Ono taky sledovat řeku není žádný kumšt. Ale co je hlavní, že jsem tady, živ a zdráv a můžu začít hledat ten "poklad!"
[I]No, musím uznat, že už jen za ten výhled to snad i stálo. Tomu teda říkám rybník! Škoda, že nemám prut... No co, stejně neumím rybařit... Kruci, to je ale kossssaa...[/I] Zimou se docela roztřesu. Sice jsem na takové věci dřív myslel, například rukavice nenosím jen tak pro parádu, moje boty se přímo hodí do hlubokého sněhu a na torně mám vždy srolovanou teplou, vlněnou přikrývku, ale s tím zbytkem to až tak slavné není. No a navrch jsem někde nechal klobouk! [OR][B]Žžžžeee jááá lakkkkoomeccc starrrá ssssii užžž dávvvnooo nekkkkoupiiilll tuu šššáálluu... Nnnnebooo kkkaabáttt...[/B][/OR] [I]No, jo, do zimy času dost, že ano?! Teď máme květen a klepu se zimou! Co budu sakra dělat v lednu![/I] Tak trochu se i divím, že v té zimě nezamrzlo i jezero. [I]Ze mě je skoro sněhulák a nikde žádný led! Ani jinovatka... Divné, fakt divné... Herdek, že ona v tom bude zase nějaká ta zku---ná magie?![/I] Když se ovšem rozhlédnu, vypadá to, jako kdyby byl na druhé straně, na úpatí hor, velký bílý blok. [I]Hora ledu?! Tak to je tutovka, je v tom magie, jinak by to už dávno roztálo. [/I]A jelikož tu nikde nevidím žádnou vysokou věž, ve které by přebýval nějaký ten pomatený čaroděj [I]Kdo jiný by taky věnoval úsilí na udržování hory ledu?![/I] mohlo by to být z nějakého toho artefaktu. [I]Nebo pokladu! Jo, možná je to ten harapák, co hledám! Šutr, dřevo a železný plášť! Jestli to nejsou nějaké starodávné šunty, co se hodí akorát tak aby si je jeden vystavil na krbovou římsu, tak v tom bude určitě nějaká ta magie! Jo, to by pasovalo![/I] Není to sice bůhvíjaký plán, ale rozhodně to zní líp, než se potápět na dno jezera. Jednak by to byla neskutečná piplačka, dvak bych to zvládl nanejvýš tak jednou a navrch by to bylo s vynořováním dost těžké. Jak jsem již několikrát zmínil, plavu jako kámen. Vyrazím tedy zatím po souši, podél břehu jezera, k ledovci, řekněme západní cestou. Vypadá kratší a možná je i snazší.
*************
Mohlo to dopadnout hůř. *4*
Riky10. Září 2011 21:19:41
Při mém odchodu Lísk něco kvíkne. Moc sem jí nerozumněl, takže ani nevím, zdali se jednalo o normální řeč nebo tu hatmatilku, se kterou si povídá s Morym. [I]Ti dva když si furt něco mumlav v tom tamtom, tak se mi nelíběj...ani trochu a ani jeden...kujou tam něco..určitě....[/I] zavrčím a pokračuji. Opět tiché pípnutí, ale to následuje něco, co mě zastaví. Z mé hlavy se začne valit pára. Značně otcovský hlas Moryho mě... mno. Když si to tak proberu, tak mě spíše zmrazil. Pousměji se, stále stojíc zády k publiku. [OJ][B]Děkuji...[/B][/OJ] pronesu tiše a chladně, jako by to pronesla sama smrt. Právě mě Mory naplnil onou ledovou sprškou, která mi pomáhá, udržovat chladnou hlavu, chladné myšlenky...a také naprosto chladné srdce, prahnoucí po špetce krve, aby se opět mohlo rozpumpovat. Hlasité křupní mého krku mě trochu probere z ujetého tranzu a já se dám do pohybu, stále v čele smečky.
Konečně po časem pobité cestě přicházíme ke hřibovu, který si snad pamatuje umučení Krista. Odplivnu si. Trochu si vystoupnu na špičky, abych viděl i dál. Pocit nebezpečí mě na jednu stranu pohání kupředu a zároveň přikovává k chladné zemi. [I][BA][B]Co je lepší..jít tudy a při štěstí vidět, jak už nikdy neuslyšíš toho věčného "mooooudrého" chlapíka, který se k tobě chová jak k fakanovi, nebo si tu možnost nechat ujít, hmm?[/B][/BA][B]Mory je jeho dobrý přítel...nepřál by si jeho smrt...že ne?[/B][/I] odpovědi se však ani jedna ze stran nedočká. S odmítnutím se bavit si oprášším obě ramena, na která mi právě sléto kousek mrtvého prachu ze hřbitova. Chlad a smrt, která je ze hřbitova cítit, se stává lákavou. Trny vedle přehlížím s odmítáním ničit opět mé tělo. Už tak dostalo hodně zabrat
--------------------------------------------
sorry ale...mno, migimu už jsem to vysvětloval... možná mám něco v krvi a do toho musim makat, abych se na soukromce udržel s dobrým průměrem...
Lískulička10. Září 2011 21:34:34
Když na moji omluvu nezareaguje, tak jenom pokrčím ramenama. [I]Hmmm...snaha byla.[/I] A spíš, než lítost mě zaplaví pocit ve stylu- ať si trhne nohou! Mory se ještě o něco pokusí, ale je to jako kdyby mluvil do skály. [I]Kašlu na to, já nehodlám jít celou dobu v tichosti.... rozmazlenec...[/I] Projede mnou myšlenka. Pak se rozhodnu mluvit s Morym. [I]Třeba se pak přidá... ale já se nebudu užírat tím, že moji omluvu nepřijal.[/I] Ozve se vzdorovitý hlas v mé hlavě, kterému se nelíbí, že bych se měla užírat pocitem viny, když moje svědomí cítilo, že jsem nic špatného neudělala.
[OJ][B]Tak co, líbilo se ti tam?[/B][/OJ] Řeknu nahlas k Morymu, abych přehlušila to ticho- je to trochu nezvyklý, protože doteď jsme vlastně byli všichni ticho- většinou. [OJ][B]Myslím v tom městě.[/B][/OJ] [I]Ne, tohle je prostě divný.... předtím byl hezkej a teď jako by... já nevím...[/I] [OJ][B]Něco se tam stalo, že? Příjdeš mi.... jiný... [/B][/OJ] řeknu mu lehce zkoumavě, přivřu oči, když ho pozoruju. [OJ][B]No... možná, že se mi to jenom zdá.[/B][/OJ] Prohlásím po nějaké chvilce, pokrčím rameny uvolněně a začnu si natáčet pramen vlasu na prst.
_________________________________
Pohoda :)
Mory11. Září 2011 17:49:41
Přijdeme až k začátku hřbitova a Riky tam začne nahlížet, stále neřekl ani slovo, ani jednu odpověď, prostě nic. [I]Něco s ním je, co ale to nevim.[/I] Chvilku mu jen starostlivě civím do zad ve snaze přijít na to, co ho drásá, ale po chvíli na to prostě zapomenu a nechám tomu volný průběh a trochu toho potřebného času.
Lískulka hned po vstupu na hřbitov začne odvádět pozornost od tohoto, smrtí prolezlého místa ze kterého mi chvílemi naskakuje husí kůže a běhá mráz po zádech.
Svou hůl pevně stisknu v rukou a hledím kolem sebe a přitom si hlídám pozici obou přátel předemnou. [I]Hlídej záda, ať máme víc očí, možná se to tady bude hodit. [BA]ani nevíš jak rád bych se porval s nějakým kostlivcem, to by byla švanda.[/BA] No hrozná...[/I] Prcek se na rameni otočí, aby mohl sledovat dění za našimi zády a já můžu v klidu navázat na Lískulčinu otázku, repsktive konstatování. [OJ][B]"No...??"[/B][/OJ] Podrbu se nervózně na hlavě. [OJ][B]"Za tu chvíli se toho nemohlo zase až tak stát ne? Co myslíš? Ikdyž! No asi máš pravdu, ale nechci o tom mluvit. Raději chci vypadnou z tohohle proradnýho místa prolezlýho špínou, hnilobou a smrtí."[/B][/OJ] Poslední slova pronesu s notnou dávkou tajemna, aby to nevypadalo, že si z toho dělám legraci. [I]No každopádně jí povyprávět co se stalo, tak by asi vykulila voči jen se neboj. [BA]No to si piš ty amatére s předčasnou ejakulací....[/BA][/I]
..............................
já chuť i čas mám, ale tempo nechám na vás...
Miaug_Beleg11. Září 2011 20:02:19
Nakonec jste se odvážně rozhodli pro hřbitov. Provlečete se skrze polorozpadlou bránu a přímo skrze hřbitov se vydáte k průrvě, jenž vám ukázala mapa. Našlapujete opatrně ale brzy se cestička ztratí a vy zjistíte, že jdete mezi stromy a zprava i zleva na vás dotírají vzrostlé stromy. Hodně vepředu ale vidíte světlo, jako v onom pověstném tunelu, jenž prý vidíte před smrtí. Ticho, kterým jdete je až nepříjemné a to, že je právě na hřbitově vám moc nedodá.

Když ujdete nějakých 40 sáhů od brány, posledního Moryho, jenž chytře sleduje dění před sebou i za sebou s pomocí jeho věrného přítelíčka Prcka, najednou zastaví divný pocit pod nohami. Trochu to vypadá jako zemětřesení ale trvá jen sekundu, než čarodějník zjistí, co tento divný pocit vyvolávalo. Ze země přímo proti němu vystřelí obvázaná ruka a chytí ho za nohu velmi bolestivě. Riki s Lískulkou, o něco vepředu, si ničeho ani nevšimly...
Mory11. Září 2011 20:12:47
kráčím si po hřbitově a neustále sleduji dění okolo sebe, Lískulčině otázce jsem se snad nějakým způsobem vyhnul, takže si mohu oddechnout a dále tu šťastně nešťastnou událost neřešit. [I]Sakra, jako by něco tušili, zase takov změna to bejt nemohla, ale na druhou stranu se cejtim asi tak o pět kilo lehčí, tak proč se vlastně divim. [BA]Přestaň se u toho přemjšlení šklebit, vypadáš jak kakabus.[/BA][/I] Kráčím si to dál úzkou uličkou, které už se ani ned říkat cesta, to ticho kolem nás mě začíná ubíjet, nelíbí se mi, ale pořád lepší než křik a nějaký rozruch ve skupince.
[OJ][B]"A kurva!!!"[/B][/OJ] zakřičím, ihned poté, co mi něco ch%napne silně za nohu a přinutí zastavit svůj pochod vedoucí z tohoto místa. [I]Do prdele, co to je?[/I] Velmi znepokojen se prudce podívám k zemi na svou nohu, se kterou nemohu dál hýbat a konečně se dozvídám, že jsem se nezasekl do nějakého silného kořene, ale cosi co vypadá jako ruka s mnoha obvazy mne drží za nohu a nehodlá pustit. [OJ][B]"Ty svině, koukej se pustit."[/B][/OJ] Ihned sebou zašinu a shodím Prcka z ramene, který si taktéř ruky všimne.
Dál neváhám a v záchvatu strachu a hlubokého polekání se snažím holí praštit tu hnátu, aby mi pustila nohu. Snažím se netrefit vlastní nohu. [OJ][B]"Sakra, co to je?"[/B][/OJ]
Miaug_Beleg--- > Izidor       11. Září 2011 20:27:58
Rozhodneš se tedy prozkoumat jezero. Vydáš se naokolo po břehu a pomalu se přibližuješ. Čím si blíže, tím teplota klesá a ty víc a víc cítíš, jak se celé tvé tělo třese. Ale také vidíš, že ledovec na povrchu zaujímá opravdu jen zlomek svého objemu. Jde hluboko pod vodu. Nakonec, po nějaké hodině chůze, se dostaneš až k místu, které je nad hladinou. Nemůžeš se ale zbavit náhlého pocitu, že tu nemáš co dělat. A ve tvém pocitu tě utvrdí i otvor, který v ledu vidíš. Kolem něj jsou hluboké rýhy a další podobné známky přítomnosti nějakého stvoření. Něco ti stále napovídá, že by si se v žádném případě neměl přibližovat. Ale druhý pocit tě zase láká. Nemůže tam být poklad?
Lískulička11. Září 2011 21:10:31
Mory odpoví něco ve smyslu, abych se už víc neptala- odpoví jako politik, aby řekl mnoho slov, ale nic jsem se z toho nedozvěděla. Pokrčím rameny. [I]Jasně, nechce se o tom bavit, ale to, že vypadá naráz jak vůl je lehce divný... lehce?... těžce- nějaká magie... možná, že ot vychází z něho, ale tak proč by se dělal ošklivější?[/I] Ačkoliv jsem se snažila o opak, naráz jdeme v tichosti. Až mi z toho běhá mráz po zádech. Hřbitov je ponurý. [I]Vím, že smrt je součástí života a že živý opustí náš svět do říše mrtvých, do Osirusové náruče, ale přesto... je to tu... děsivý.[/I] Oklepu se, jak mi po zádech přejede husí kůže. Najednou za sebou uslyším Moryho výkřik, což mě málem dostane do infarktového stavu. Srdce se mi rozbuší pomocí adrenalinu a já se leknu, udělám krok k Rikymu, až do něho vrazím. [OJ][B]Ne! Eset![/B][/OJ] Vyhrknu rychle, když uvidím Moryho kotník v zajetí. [EL][B]Ochraňuj mě![/B][/EL] Zašeptám rychle. [I]Co mám dělat?... Uteč! Zachraň se!... Je tam Mory- zachraňovali mi život... Uteč do háje! Nech ho tam! Zachraň sebe!... já, ne- pomůžu mu!... Neblázni! Stáhne tě to taky!... Já vím, ale nemůžu ho v tom nechat... tak aspoň z dálky... no to se určitě ztrefím!... Ne, ne, ne, ne, ne![/I]
Chvilku stojím na místě jako solný sloup, neschopná jakékoliv reakce- kromě snad křiku. Dotýkám se Rikyho. Pak udělám krok zpátky. Nakonec se ve mě cosi hne. [I]Je to kouzelník! Pak pomůže on tobě!... Já, nechci zemřít![/I] Nakonec sáhnu po dýce a běžím k Morymu a snažím se bodat do té ruky. [OJ][B]Pusť ho! Pusť ho! Co to je?! [/B][/OJ] Křičím bojácně, hlas se mi klepe- vlastně se celá klepu, včetně ruky, která bodá, přesto dávám pozor na jeho kotník. [I]Snaž se uklidnit... uklidnit? Seš cvok? Na Moryho vystartuje posmrtná ruka a já mám být v klidu? Co když je jich tu víc?... Áááá![/I] Jsem připravená na útěk, jakmile bude Mory volnej- i dřív... vlastně ani nechápu jak jsem to dokázala, že jsem ještě neutekla. Každopádně k tomu nemám daleko.
Riky11. Září 2011 21:32:17
Zažrán sám do sebe přemýšlejíc nad všemi možnostmi smrti mě cosi škrávne do ramene. Větev. Konečně vzhlédnu a proberu se. [I]Ještě před chvílí jsme se procházeli po hřbitově..co to sakra...[/I] a jen tak tak se vyhnu možnosti vypíchnout si oko o větev, mířící mi kamsi do obličeje. Odfrknu si.
Chroustání větviček pod našima nohama je otravné a mnohým to může připadat i děsuplné. Mě spíše znervózňuje to světlo na konci tunelu, ke kterému se ochotně blížíme. Zdali se jedná o lampučku, která je připevněná ke zdi jedné z hrobek obávaných Můmii, či o nemrtvého pocestného, nechci zjišťovat. Spíše mám nutkání jít pomaleji a s rozvahou. A v čele ještě ke všemu. TO je další faktor který mi spouští brzdy a já se začínám měnit v koně, který se zarazil před překážkou a ze strachu jí odmítá přeskočit. Ostatně, mé vědění, že já s mou duší už stejně kráčím smrti a peklu blíže, mé psychyce moc nepomáhá. Spíše vůbec než moc.
Moryho výkřik mě donutí k bleskurychlé reakci těla, alias, rychle s otočit s lehkým výrazem strachu ve tváři. Mory sebou zmítá v panické křeči, jako by se nemohl pohnout. V prosbách k bohu, ať se jedná o kořen, rychle sjedu pohledem k Moryho nohám. Výjev mě donutí v tichosti zakřičet. Uvnitř mého těla se rozlehne křik, ale vn nevýjde ani hlásek. Když se po cca vtěřině koukání na onen děsivý horror rozhodnu převzít otěže mozku já a vyrazit k Morymu, který se snaží...o cosi se snaží, mě zarazí Lískulčino vracení těla do těla. Takže místo kroku v před vybalancuju krok v zad. Ruce Lísk nahmatají trup mého těla a ona v panice zařve cosi o Eset. Pokusím se jí chytnout za ramena a mírně jí poodstrčit stranou, ať mám přístup k pomoci Moryho záchrany. Nic s ní nehne, takže sem nucen použít trochu hrubé síly a poodstrčit jí pryč z mého těla. Její dotyky mi to neusnaďňují, a ďábel na mém rameni, který na Moryho v pasti přihlíží s popcornem také ne. [OJ][B]Urghah! [/B][/OJ]křiknu už a náhle se Lísk rozletí kupředu. Trochu mě to klepne, ale neváhám a vytahuji dýku z poutka u lýtka a vrhám se na pomoc. Najdu správný úhel a pokusím se ruku bodnout či říznout
Miaug_Beleg11. Září 2011 22:02:36
Mory se zmítán strachem pokusí svou holí ruku setřást ale spíše než ruku to bolí jeho nohu. Do toho se pak přiřítí Riky který s obratností sobě vlastní a do ruky bodne přičemž ale lehce zakopne a tak spíše na Moryho naletí jako volným pádem. Ztrouchnivělé maso dýku propustí a ta se zastaví až o maso Moryho. Ten bolestí vykvíkne a spadne na zem, z nohy mu začne téct krev. A za zasaženou rukou se objeví druhá a pak hlava a nakonec celé tělo. Ze země se nemrtvé monstrum vyšplhá přes ležícího Rikyho a postaví se na nohy.

Pomalým a kolébavým krokem se začne belhat směrem k ležícímu Morymu, vydává huhlavé zvuky a má ruce před sebou jako by Moryho chtěla obejmout. A tohle by nebylo objetí, jaké má Mory rád...
Izidor11. Září 2011 22:42:24
***********
Cha chá! Spravedlnost! *3*
Izidor--- > Miaug_Beleg       11. Září 2011 23:09:46
[I]Zima... zima... zima... Bohové... To je zima... Království za rozehátý krb![/I] Pomalu, ale jistě postupuju podél břehu k hromadě ledu. Čím jsem blíž, tím větší se ten ledový blok zdá. A jak vidno, dokonce zabíhá i pod vodu. Ovšem mě spíš trápí něco trochu jiného. [I]Zima... Sakra... Já si měl koupit nějakou tu flašku rumu... na zahřátí... nebo nějaký jiný chlast... Sakra...[/I] Vtom se prásknu do čela, neboť jsem si přecejen na něco vzpoměl. Sice to není zrovna láhev alkoholu, ale s trochou štěstí mě to zahřeje. Rychle sáhnu roztřesenou rukou do kapsy a vyndám plátýnko s bylinkami. Chvíli to trvá, ale nakonec najdu tu pravou. Sice už nevím jak se jmenuje, ale pokud kupec nelhal, měla by mi pomoct odolat té hrozné zimě. [I]Za pokus to rozhodně stojí![/I] Rychle a nedočkavě spořádám celou kytku. Nějaké dávkování mě vůbec nezajímá. [I]Hm... teda , ale chutná to příšerně... [/I]Raději se upéct, než zmrznout. Ať už to bude účinkovat, nebo ne, v cestě dál mě to stejně nezastaví.
Když už se dostanu k ledovci, tak říkajíc na dosah, spatřím něco, co ve mě vyvolává dosti rozporuplné pocity. Velké, hluboké rýhy v ledu. Jako od medvěda, ovšem velikosti vozu. [I]Tak tohle rozhodně neudělal žádný kapr... Sakra, že ona je tu někde zase nějaká potvora... Do čehos to zase vlezl, kémo?![/I] Ba co víc, je tu i velká díra v ledu, tak velká, že by skrz ni projel i rytíř se vztyčeným praporem. No a jelikož je obklopená dalšími rýhami a drápanci, rozhodně to nevypadá jako letní sídlo Dědečka Hříbečka. [I]Do řitě... Tak ono na toho draka asi přecejen dojde... I když, s trochou štěstí by nemusel být doma... A vůbec, já tu nejsem pro dračí hlavu, ale poklad! A kde je drak, tam je i poklad! Sice hlídaný, ale zase to bude stát zato... A kdo ví? Třeba si pán domu ani nevšimne, že mu něco zmizelo... Jestlipak se dávno neodstěhoval... Hm...[/I] Chamtivost už zahubila hodně lidí a já budu podle všeho další, jelikož mi to nedá a opatrně se blížím k díře v ledu s cílem zjistit, co je uvnitř.
***************
Používám bylinku "Vílí slunce" *4*
Lískulička12. Září 2011 21:03:13
Strach ovládá celou moji mysl a já jako bych se ztrácela, když za rukou vyleze celá mumie. Jako by mi trnula krev v žilách. [I]Hni sebou! Nebo bude po Morym.[/I] Ozve se mi v hlavě a přestože mi smysly radí- uteč! Tak zůstávám. [I]Raději buť živý zbabělec než mrtvá hrdinka!... Já vím mami, ale teď moc nemám na výběr, víš? Hodili mě do toho a já- byla bych raději někde jinde, ale nejde to.... neboj se, nechci zemřít.[/I] Diskutuju ve své hlavě. Nyní jdu k mumii zezadu. Dýchám rychle a mělce. Rychle schovávám dýku a beru do ruky krátký meč.
Vzpomenu si na svůj výcvik u Róninů. To byly doby. Vidím jako dnes před sebou svého mistra- sensei, který mě ukazoval a trestal za špatné držení meče- pravda, moc jsme s ním necvičili, hlavně jsme pracovali na mých zlodějských schopnostech. Rozmáchnu se a vedu kolmý, rychlý sek, abych oddělila ruku od těla- tedy někam, kde je ramenní kloub- nebo spíš, kde byl. Na tváři se mi mihne konečně i něco jiného než jen strach. Je to bojové odhodlání. Část chladné mysli Samuraje se mě lehounce dotkne- jen lehce, právě na tu chvíli, kdy se snažím oddělit jednu končetinu od těla. [I]Ruce jsou nejdůležitější- bez nich bude nahranej.[/I] Tato myšlenka vychází ze dna mého zlodějského já. Pokud bude možnost, pokusím se to samé i u druhé horní končetiny. [OJ][B]Vrať se zpátky do země![/B][/OJ] Zakřičím při tom seku.
______________________________________
Izi: Mno a co- aspoň jsme na ni tři :P
Mory13. Září 2011 09:31:46
Náhle ihned po mém neúspěšném ohánění holí se snaží zasáhnout oba moji přátelé a tak trochu se přitom nemohou dohodnout, nejprve Lískulka přiskočí a svým nožíkem se snaží, aby cosi v zemi mou nohu pustilo, ale všechno dokonale vyřeší až Riky, který ji odstrčí a svou dýkou se taktéž pokusí o útok. Asi jsem se na to zrovna neměl moc dívat. Jeho zbraň sjede asi po kosti té stvůry a zasekne se mi do nohy. [OJ][B]"Ááááuu..."[/B][/OJ] zasténám a seknu sebou na zem, jelikož se ona ruka pohnula a její síla je natolik dostačující, aby mne srazila na záda. [I]Do prdele, to bolí.[/I] Zrovna nevím, co mám dělat jako první, jestli si chytit bolavou nohu, aby přestala krvácet nebo nějakým způsobem zabránit tomu stvoření, aby se snad kouzlem bleskurychle vyhrabalo ze země. [I][BA]Sakra, jak tohle dělá, chtěl jsem sice kostíka, ale s timhle si taky poradim, fáče nejsou tak silný ne?[/BA] Jdi do něj.[/I] Poručím Prckovi, který stojí za mými zády hned vedle hlavy a ležícího Rikyho, který svůj útok taktéž přepálil.
Mumie nebo co to vlastně je už se vyhrabala ze země a hezky pomalu a s rukama před sebou jako náměsíčnej si to štráduje směrem ke mě. [I]Jistě nemá v úmyslu mne objímat.[/I] Prcek se snaží ihned ho jakýmkoli způsobem napadnout, Lískulka to také vezme celkem zdatně a ze zadu do něj seká svým mečem, nebo co to vlastně drží v ručičkách.
Já jelikož nechci krásně studené objetí od mumie, chytnu svou hůl oběma rukama a zapřu ji vedle sebe o zem a namířím na břicho mumie, tím se jí budu snažit zastavit, aby mi nemohla dát pusinku.
Riky13. Září 2011 16:48:25
Sehnutí se pro dýku a její následné vyndání z poutka u lýtka proběhlo hladce a správně. Ovšem balanc už ne. Udělám krok dopředu, ale vzhledem k mé skčenější pozivi letím volným pádem..na držku. Dýka úspěšně řízne ruku mrtvoly - né však bolestivě. Spíše je vidět, že ruce to nějak moc neuškodilo. Možná jí to tak přidalo na vzhledu. Nadzvednu hlavu a vyplivnu hlínu, co se mi přilepila na rty. Řev, rána. Mory spadl na záda jako hruška. O situaci Lísk zatím nemám přehled.
Trochu mě rozbolí hlava. Ten přímej pád vedle Moryho mi moc neprospěl. A to nepočítám všechnu tu špínu kolem, co právě uvízla na mě. Zvuk, jakoby lehké zachvění země a následné...mno, zvláštní až mrtvolné zvuky mě znejistí. Něco mi sáhne na záda a přitlačí. Ten nemrtvej grázl si ze mě udělal schody. Opřel se o mě a vyšplhal ze země, namíříc si to přímo na Moryho. [I]Mrtvá nevěsta si jde pro tebe, seš čaroděj, vyřeš si to...[/I] a odplivnu si. Pomalu až laxně se šplhám zpátky na nohy.
Když se mi konečně podaří vstát, lehce couvnu. Naskytla se mi možnost, prohlédnout si tu scénu. Lísk vypadá lehce sjetě, když si začne šermovat s mečem v rukách a Mory vypadá, jako by se připravoval na vykouzlení tlakové vlny. Prcek se vydá drásat monstrum...nejspíše. Monstrum, s rukama napřaženýma dopředu, se s úmyslem smrtelného objetí vrhá k Morymu. Mě spíše zašrotuje mozek a zaujmou fáče na mrtvolčině těle. Podrbu se na hlavě. [OJ][B]Mory...kouzlo..oheň..zapal to! Ty fáče by mohli chytit! [/B][/OJ]křiknu směrem k Morymu, seberu si svou dýku ze země, očistim a zandám zpátky. Zatímco všichni vypadájí, jako by se s vervou vrhlii do boje, já udělám krok zpátky, zandám dýku a připravim řemdich na případná kola, sebeobranu či pomoc ostatním....
Miaug_Beleg13. Září 2011 17:12:59
Na pomoc ležícímu Morymu se vydají všichni krom Rikyho. Ten se připraví a kolem něj s taseným mečíkem proběhne Lískulka. Se silou se vrhne na mumii ale její sek jí nic neudělá. Jako kdyby tnula do kamene. Mumie se ani neotočí, ani nijak nezareaguje. Jako kdyby tam Lískulka nikdy nebyla. I prcek se pokusí zastavit monstrum, blížící se k jeho pánovi. Teleportuje se k ní na rameno a vrhne se jí na hlavu. Ale efekt je stejný. Jen jeho mumie zpozoruje a jednou ranou své druhé paže ho srazí k zemi. Zdá se, že příšera se dokáže pohybovat rychle, když chce. A stejně tak to pozná i Mory, když se pokusí zasáhnout ji do břicha. Jeho hůl je zachycena, jemu vyrvána z rukou a zlomena na dvě. Následně odhozena. Mezi monstrem a nyní již ničím nechráněným Morym je tak jen poslední sáh...
Miaug_Beleg--- > Izidor       13. Září 2011 17:48:18
I přes všechny varovné signály stejně pokračuješ k díře v ledu. I pod vlivem Vílího slunce stále cítíš zimu. Nyní je Šrámy, které monstrum zanechalo jsou opravdu jako jizvy na hladké pleti tohoto ledovce. Když se přiblížíš níže, uvidíš, že do hlouby ledovce se sváží tunel, který více než je zdrávo připomíná brloh nějakého ohromného zvířete. Každým krokem, kterým se přiblížíš ale narůstá zvláštní pocit až v hlavě uslyšíš hlas, hluboký a klidný hlas. [OJ]Jen pojď dál, človíčku.[/OJ]

Z hlubin slyšíš tiché funění a ledovec se ti lehce zachvěje pod nohama. Sestup dolu bude asi namáhavý, protože led bude klouzat. Měl by si to ale dokázat, dkyž budeš chtít.
Lískulička13. Září 2011 17:58:11
Když uvidím, že meč nepomůže a já musím vymyslet něco dalšího. [I]Bolaso! Cože?[/I] V rukou ucítím dva kameny, když je vytahuju z brašny. Roztočím je a hodím jej po nohách mumie s velikou rychlostí, aby jí to rozhodilo- respektive její rovnováhu. [I]Spadni potvoro! Dělej.[/I] Pomyslím si, když hážu bolaso. Pokud spadne vytahuji i křesadlo s pochodní a snažím se co nejrychleji zapálit pochodeň, abych měla aspoň pořádnou zbraň a mohla ho zapálit. Asi vypadám jako cvok. A taky si tak připadám. [OJ][B]Zalez zpátky...[/B][/OJ] Zamumlám, když se snažím rozkřesat oheň. Už se moc neklepu, vlastně ani moc nemyslím, moje tělo najelo na zvláštní režim- bojím se, ale vlastně už ani moc nepřemýšlím, když se snažím zničit mumii. Pokud se mi všecko čirou náhodou povede, tak se pokusím zapálit tu mumii.
Izidor--- > Miaug_Beleg       13. Září 2011 19:29:12
Jako odvážný hrdina v lesklé zbroji stoupám k temné sluji, v níž dlí onen hrozivý, tříhlavý netvor, jenž již celá léta terorizuje široký kraj a již mnoho statečných rytířů ze světa zprovodil... [I]To je ale kravina, že jo?[/I] Já totiž nejsem žádný hrdina na výpravě za dračí hlavou, ale zloděj, co si chce trochu přilepšit. A pokud jde o toho draka, no řekněme, že nejšťastnější bych byl, kdyby tam nebyl. [I]I když... to by tam zase nemusel být ani ten poklad... Hm... to by bylo blbý, co?[/I] S tím výstupem ke sluji je to ovšem pravda. Přecejen, žádná dlážděná cesta k díře v ledu nevede a tak je třeba se k ní jednoduše vyškrábat.
Čím jsem blíž, tím je nad slunce jasnější, že tu musela přebývat nějaká opravdu velká potvora. Už jenom ty drápance v ledu jsou toho důkazem. Tak napůl mám chuť otočit se na podpatku a chvátat do nejbližší hospody, ale chamtivost a zvědavost mi nedá. [I]No, aspoň budu jeden z toho mála, co viděli živého draka. Něco takového se nepodaří každému...[/I] Čekal jsem hrozivý řev, vlnu ohně, nebo i velkou, zubatou tlamu, vylézající z temné díry, ale to, co přišlo teda ne. Přívětivé pozvání: [OJ][B]Jen pojď dál, človíčku.[/B][/OJ] se zkrátka očekávat nedalo. Následné otřesy a funění už ano. [I]A do řitě... už je to tady! Pán je doma a ví o mě! A ještě mě zve na oběd, jako hlavní chod! Do řitě![/I]
Nejsem z těch, které zdobí místo zbroje odvaha. Raději překážky obcházím a boj přenechávám jiným, jenže tady vede jen jedna cesta vpřed a to skrz temnou sluj. A couvnout, alespoň prozatím nehodlám. [I]Kdyby mě chtěl schramstnout, tak mu stejně neuteču... No, třeba se z toho zvládnu vykecat...[/I] Naivní představa, ale kdo ví? Když může nad drakem zvítězit blázen v naleštěné zbroji, tak se to třeba podaří i mě. Ne zrovna odhodlaně, ale přesto pokračuji dál, směrem ke sluji. Když už nic jiného, aspoň zjišťuji, že investice do kvalitní obuvi se vyplatila.
****************
Hm... to vypadá na Ledového draka... 15% není zrovna moc...
Riky18. Září 2011 13:12:12
Zarazím se a začnu pozorovat ono divadélko, které se předemnou vytvořilo. Obzvláště ta část s Lísk byla zábavná. Moryho hůl zlomená na kousky ve mě vytvoří pocit napětí a doufání v Moryho vztek. [I]Přišel o koště, kámoše a teď i o hůl..hmmm[/I] a pousměji se pod kápí. Mít u sebe nějakou tyč, tak se o ní laxně opřu a pozoruji dění jako dokonalý film s prvky komedie a dramatu. V hlvě se mi vytvořila představa loutkového divadélka. Jsem to ale svině, pomyslím si. Ale nad touto myšlenkou se nakonec jen zasměji. [I]Možná bych měl něco udělat...ale...ano...[/I] probleskne mi hlavou nápad. Kouknu na mé ruce, na černé, lesknoucí se nátepníky se znakem Alborejského bratrstva a pak na Lísk. Zaostřím a kouknu jí na ruce. [I]Sakra[/I] řeknu si, když na ní nátepníky neuvidím. [I]Ale v cechu je....[/I] a pohledem sjedu kamsi níže. Můj pohled se zabodne na její výbavičku, připevněnou u boku. Hlavou mi probleskne minulost. Vzpomenu si, jak si nandavala nejdéle svou výbavičku z bedny před vesnicí piďižen. Řemdich zastrčím do poutka a s pár skoky se dopravím k Lísk. Odtrhnu jí od její..řekněme činnosti, a to tak, že ji chytnu kdesi pod prsama a odtáhnu ji kousek dál. Následně ji za podpaí vyzvednu nnahoru a začnu prohledávat její opaskovou výbavu dýk, jestli někde neuvidim Alborejskou dýku. [OJ][B]Máš u sebe dýku z bratrstva, že? A víš co umí, že? Co takle ji..zkusit použít![/B][/OJ] seznámim ji s mou činností a hledám dýku.
Izidor18. Září 2011 15:12:30
**************
Tož hejbněte trochu kostrou, lidičky! Co se vleče sice neuteče, ale čeho je moc, toho je příliš!
Minule to začínalo taky takhle.
Lískulička18. Září 2011 17:38:48
Najednou mě zarazí Riky, když mě odtáhne na stranu. Chová se jak blázen. Úplně mě to rozhodí. [OJ][B]Co... co to děláš?[/B][/OJ] Zeptám se nechápavě, sekavě. [I]On se zbláznil- co chce dělat?[/I] Pokusím se ho od sebe odstrčit, aby mě nechal na pokoji. [I]Vždyť ho ta nestvůra zabije! On se fakt zbláznil![/I] Pomyslím se a když mu to chci říct- jasněji než předtím (Už sahám po jedné ze svých dýk), začne mi vysvětlovat svoje úmysli. [I]Aha, že tě to nenapadlo dřív... jsi pitomá... jo to jsem, že mě to nenapadlo... neřeš to a bodej![/I] Rychle kývnu ve smyslu, že mu rozumím, lehce ho odstrčím a sehnu se ke kotníku, kde mám připnutou alborejskou dýku, takže on ji tam nemůže najít. Pokud možno, co nejdřív a s pokud možno s co nejlepší přesností- což není problém, když je mumie jenom kousek od nás přiskčím a zabodnu ji do jejich zad. [I]Snad Riky ví, co dělám... protože si nejsem jistá, jestli to pomůže, když ten meč nepomohl.[/I] Ale přesto neváhám. [I]Zapal se![/I] Snažím se myslet na oheň, aby se mi podařilo zapálit tu mumii- teda nejdřív tu dýku, že jo...
Miaug_Beleg18. Září 2011 17:59:59
Po nečekaném útoku Mumie se Lískulka dá dohromady. Když to nešlo tvrdou silou, zkusí to bolasem. Hod se vydaří a Mumie se opravdu svalí k zemi. Provazy se natahují, jak se svým znehybněním bojuje. Zatím ale drží a to zachránilo zkoprnělému Morymu život. Nezmohl se překvapením na víc, než pár posunků po zemi a i jeho Prcek se ho taháním za jeho hábit snaží přimět k pohybu. Snad to zabere...

Dalšímu zmatku předejde Riky, který Lískulku doslova navede na další akci. Alborejské dýky. To je ono. Myšlenka na oheň probere démona v dýce a celá oblast, kde leží znehybněná mumie se vznítí. Je slyšet, jak tvor zařve bolestí a jak se zmítá v ohni. Mrtvá příšera ale ještě není. Nyní máte proti ní výhodu...
Miaug_Beleg--- > Izidor       18. Září 2011 18:12:24
Pomalu a obezřetně postupuješ skrze ledový tunel, jsi sice zahřátý od rostlinky, kterou jsi spolykal a máš i teplé boty a rukavice ale stejně se ti zima zažírá až do morku kostí. Není to přirozené. To je ti jasné. A tvé tušení se potvrdí, když zahneš za další roh a uvidíš chodbu dlouhou asi 10 sáhů a na konci uvidíš velkou saň. Zbarvení je bílé a už od pohledu vyzařuje chlad. Z dálky si tě prohlíží. Nejsi si jist, jestli hladově nebo je to jen varovný pocit. Všechno se v tobě ale bouří aby si to otočil a s křičením pokračoval.

Oproti tomuto pocitu se ti znovu přihlásí ke slovu známý hlas. Ten ve tvé hlavě. [OJ]No tak, neupejpej se a pojď blíž. Co tu pohledáváš, mladíku?[/OJ] Drak trochu zvedne hlavu a z nozder mu vyletí vlna mrazivého vzduchu, která když se dostane až k tobě, začnou ti drkotat zuby ať se snažíš to potlačit jak chceš. Nyní se pohled draka zdá až trochu omluvný. Jako by tě vlastně ani nechtěl málem zmrazit za živa.
Lískulička18. Září 2011 18:19:00
Když přede mnou vzplane místo kolem mumie, tak začne řvát bolestí, což mě trochu vyleká a udělám pár kroků dozadu hrůzou, až narazím na Rikyho. Znovu. [I]On se mi snad motá do cesty.... jako by ti to vadilo... to jsem neřekla... ještě aby. Co teď?... zkus ji zapálit ještě jednou....[/I] [OJ][B]Já... já... mám ještě druhou. [/B][/OJ] Řeknu vystrašeně Rikymu a vytáhnu z torny druhou, přesně takovou. Udělám krok bokem, abych se Rikyho nedotýkala, kdyby mu to bylo třeba nepříjemné. Pravda je, že mě to předtím uklidňovalo, takže jsem se teď začala trochu víc klepat.
[I]Nemysli na to. No tak... seber se- musíš ji dorazit.[/I] Projde mi hlavou. [I]Jak je možné, že jsem se ještě před chvíli mohla tak dobře soustředit? JAk jsem jí zapálila? Myšlenokou? Zvláštní.[/I] Zavřu oči a pokusím se o tentýž výkon. Stisknu dýku. Ucítím vítr, jak si hraje s mými vlasy a cuchá je, to mě ale nerozhází. Spíš ta děsivá atmosféra. [I]Uklidni se, dýchej...[/I] Nadechnu se a při tom nádechu, jako bych cítila všechen ten chlad kolem. Dýku stisknu ještě silněji a pomyslím na oheň, jak pálí mumii. Na ten úžasný živel, kterým bych se potřebovala zahřát. Nebo ještě lépe, kdybych byla v NĚČÍ náruči, ale oheň by byl taky fajn. Poté otevřu oči, abych se podívala, jak ten oheň z dýky pálí na maděru zlou mumii.
Izidor--- > Miaug_Beleg       18. Září 2011 18:54:16
[I]Tak teď... bych snad... ten dračí oheň... i uvítal... brrr...[/I] Sestup proběhl úspěšně, aniž bych někde spadnl, nebo zakopl a nabyl si držku. Investice do protizkluzové obuvi se vyplatila. Ta do bylinek už tolik ne, jelikož je mi čím dál tím větší zima. [I]Herdek... Taková zima snad... nebývá ani v lednu... Brrr...[/I] A to jsem na zimu připravený! Pomyslete si, jak bych asi dopadl, kdybych nebyl tak důkladně připraven. [I]Asssi... by ze mě byl... rampouch...[/I]
Po krátké cestě klikatou ledovou chodbou se mi naskytne pohled na něco, co už jsem tak trochu čekal, ale co mě přesto překvapilo asi jako sněhulák v létě. Věřte tomu, nebo ne, ale ten drak tam je! Velký, sněhově býlý, zubatý, šupinatý, okřídlený ještěr! [I]A je to v řiti a je to v řiti a je to v řiti! Maminko...[/I] Stojím tam jako přimražený a ani sám nevím, jestli se klepu strachem, nebo zimou. Ono taky kdo by z takové potvory neměl strach? Já nikoho takového neznám! (A pokud ano, tak je to blázen!) Díkybohům je drak očividně po obědě, jelikož i když o mě ví a taky mě vidí, neskončil jsem v dračím chřtánu, ani jako ozdoba jeho ledové sluje. Prostě jen na mě kouká jako na listonoše, co mu nosí poštu dvakrát denně. Dokonce mě ani nevyhání. [I]Krucinál, co bych si tak asi mohl přát... Princeznu a půl království navrch... brrr... nebo nějaký teplý, huňatý kožich... Blbe! Tohle není žádný bachratý kupčík, co se kvůli zlaťáčku ohne až pod podlahu! Když budeš drzej, tak tě rovnou sežere, ani se nepodíváš![/I] Nicméně drak očividně očekává odpověď a v mém zájmu je, udělat vše, co mu na očích uvidím. Pokleknu tedy a ohýbaje hřbet se dotknu čelem podlahy, jako kdyby přede mnou stál sám císařpán. [OJ][B]Ó, moudrý a vznešený, tobě, který rozeznáš pravdu a lež lépe, než já rozeznám den a noc, bych se neodvážil lhát. Věz proto, můj pane, že mne sem přivedla zvědavost a chamtivost. Ano, přiznávám, že jsem chvíli toužil i po tvých pokladech, ale původním cílem mé cesty bylo vypátrat artefakt, jenž by zde měl být ukryt. Taková je pravda, ó mocný![/B][/OJ] [I]Tak a teď se uvidí... buď mě sežere nebo... nebo nevím...[/I] Stále před ním pokorně klečím a ani se neodvažuji zvednout oči, natožpak hlavu.
****************
Etiketa st. 4
Riky19. Září 2011 21:54:53
Lísk mě odstrčí a vrhá se do akce. [I]Hodná holka...[/I] a zle se pousměji. Ani nevím proč. Ustoupím o krok, kdyby náhodou mumie vzplála a začala máchat rukama, tak abych nebyl v úrazové zóně. Povedlo se. Mumie hoří jak velký, hnusný táboráček. Smrad se rozlinul hřbitovem a zároveň chladnou noc rozehřálo teplo plápolající mrtvoly.
Když tak pozoruji onen táboráček, přemýšlejíc, jestli nemám v batohu nějaké maso, vrazí do mě vylekaná Lísk. Trochu to se mnou trhne. [I]Co to sakra....[/I] řeknu si a skloním hlavu, abych na Lísk viděl. Cosi rozklepaně zamumlá a vytáhne druhou dýku. Poodstoupí odemě a já si pouze odfrknu. [I]Ženská jedna rozklepaná, nerozhodná...[/I] a kouknu na chvíli bez zájmu jinam.
Po pár vteřinách jdu pohledem zpátky. Rozklepaná Lísk stále stojí, svírajíc dýku a hledíc na zapálenou mrtvolnou mrtvolu. Chvíli se tváří, že usilovně přemýšlí, ale nejde jí to. Pak se ale rozhodne k činu a z dýky vyšlehne oheň. Založím ruce na prsou a vykloním se z řady, abych viděl na Moryho. Ten je poněkud ztuhlí a neví, jestli má dříve sledovaat polovičky své bývalé hole, či mumii. Opět odfrknutí a úchecht. Pak se porozhlédnu po prckovi, kterému se nepodařilo zautočit na mrtvolu. Počkám až Lísk dopálí mumii na popel a pro jistotu a sebgeobranu si vytáhnu řemdich a pevně ho stisknu v rukách
Miaug_Beleg21. Září 2011 13:27:39
Lískulka vytasí další dýku a oblast kolem mumie vzplane dalším ohněm. Žár je už tak veliký, že i Mory se instinktivně přesune kousek dál od něj. Stále je ale trošku mimo. Pohled má prázdný a dívá se jakoby skrze oheň na něco v dálce. V řevu mumie pak zanikne zanikne i praskání lan bolasa, kterýma byla znehybněna. Postaví se v ohni a ignorujíce původní cíl, vystoupí z ohně směrem k Lískulce. Pohybuje se o poznání pomaleji ale stále kupředu, nyní již mimo oblast zasaženou ohněm. V sobě má zabodnutu jednu z Lískuliných dýk. Obvazy jí ještě stále hoří, některé doutnají. Na pohled vypadá, jako kdyby na zem vystoupil sám posel pekelný.
Miaug_Beleg--- > Izidor       21. Září 2011 13:40:47
[OJ]Velmi dobře človíčku, vidím, že znáš mravy.[/OJ] zazní hlas ve tvé hlavě a drak si odfrkne do vzduchu trochu ledové tříště. [OJ]A jaký artefakt by si chtěl? Mám mnoho mocných předmětů.[/OJ] Na to se drak protáhne a svou ještěří hlavu natáhne až před tu tvojí. Cítíš, jak ti zamrzají oční víčka i nos. Pohled je to strašlivý a ty vidíš, jak tě chladné oči sledují jako by tě probodávali skrz na skrz.
Izidor--- > Miaug_Beleg       21. Září 2011 19:23:26
Ten strážný anděl nade mnou, to musí být děsná šichta. I když jsem teď drakovi otevřeně do očí řekl, že jsem měl zálusk na jeho poklady [I]Kdo by taky neměl, že?[/I] a spíš než na návštěvu jsem přišel s cílem najít poklad schovaný někde v okolí, neotevřel tlamu a nesežral mě. Ne, ten není po obědě, ten musí být přímo přežraný k prasknutí. [I]A nebo už se tak nudí, že jsem pro něj vítané rozptýlení...[/I] Místo cvak cvak a ham ham se mne drak přímo optal, co že tu vlastně hledám. Bylo by na místě odpovědět mu, ale přecejen... [I]Sakra... podle toho, co jsem slyšel jsou draci děsně mazaní... Možná si se mnou jenom hraje... No, moc bych se tomu nedivil, taky proč by mi měl dovolit si něco odnést? Jestli jsou draci něčím proslulí, dobročinnost a štědrost to rozhodně není...[/I]
Stále zůstávám s čelem na zemi a tak trochu začínám zamrzat. [I]Ještě tak půl hodiny a je ze mě rampouch...[/I] I tak ale v hlavě poskládám uctivou odpověď na drakovu otázku. [OJ][B]Sám nevím, co přesně zde hledám. Něco z kamene, něco ze dřeva a železný plášť. Jedna z těchto věcí by se podle všeho měla nacházet někde v blízkosti jezera. Alespoň tak mi to bylo řečeno.[/B][/OJ][I] Nebo spíš toliko jsem vyzvěděl...[/I][OJ][B] Avšak věz, můj pane, že bych si nedovolil zažádat tě byť jen o jedinou rezavou minci z tvého, dozajista nezměrného, bohatství.[/B][/OJ] [I]Ale znám přinejmenším dva pitomce v tomhle údolí, kteří by to možná i zkusili...[/I]
Lískulička21. Září 2011 19:33:38
Slyším trhání mýho bolasa- jako by mi mrzla krev v žilách. [I]Moje bolaso? Co bez něj budu dělat? Jsi blbá? Dyť se podívej- ona jde po tobě a ty se zabýváš nějakým bolasem!.. Když to bolaso... Hni sebou! Udělej něco![/I] Zařve na sebe mé druhé já. A já chytnu dýku, neschopna už přemýšlet nad ohněm. Unavená a strachy bez sebe. Vlasy, co mi předtím bojovně vlály se nyní krčí podél mého těla. I bojový, jásavý ohýnek zmizel a nahradila ho ledová ztuhlost. Ruce mi zmrzly, přestože ještě před chvíli držely zbraň, co vydávala oheň.
[EL][B]Stůj! Ve jménu Eset![/B][/EL] [I]Eset! Ať mě neublíží![/I] Pomodlím se ke své bohyni. Místo toho, abych se pohnula, udělám několik kroků zpátky- spíše impulzivních, než nějak účelných. Držím v ruce dýku- jen ji držím- neschopna ji použít. [OJ][B]Ri- Riky... [/B][/OJ] Řeknu naléhavě, bojácně, prosím o jeho pomoc. Nechápu, jak může být takhle v klidu. [I]Tady se ze země vyvalí jakási příšera a on je úplně v klidu- oživlá mrtvola. Je tma a zima... to jsem tak hysterická? Nebo co?[/I] Vzbudí to můj obdiv. Teď mám chuť schovat se za jeho zádama... za číkoli záda. [I]Shogun se tu krčí... ticho buď.[/I]
__________________
Hudba: Evanescence - Farther Away
Riky21. Září 2011 20:00:29
V mých očí se odráží oheň od ječící mrtvoli, která je bětí žhářského útoku. Svíjí se a plácá rukama. Dívám se na ní. Díváms e na ní shora, jako vůdce, jako pán pekel, říkajíc, pojď k nám...pojď zpátky... Dívám se na to, jako by mumie měla představovat vesnici, kterou jsem právě vypálil... V hnědých očí se odráží oheň, který je zároveň pohlcován dovnitř, do zásoby pekla...
Rup,křup...něco prasklo. Nappnutý provaz bolasa se přepálil a nyní míří do zbraňového posmrtného světa. Stane se z něj to, z čeho vznikl. Prach...Hlína.. a pár kusu železa. Následně mrtvola vstává. Pach spáleného mrtvého masa je odporný. Ale jsme na hřbitově..mějme úctu. [BA][B]Vrať se zpátky do pekel zmr**[/B][/BA] pronesl jsem do praskání ohně, Moryho prázného zírání a zvláštní směsici zvuků, vycházejíc od mumie.
Mumie vystoupí z ohně jako Satan...jako ďábel pekelný. Štráduje si to přímo na Lísk. Pohybuje se pomalu jako hlemýžď, ale stále rovně, ruce natažené, připravené zbavit života Lísk. Pohledem nervozně přejedu na vyděšenou Lísk, propadající panice. Křikne něco v divném jazyce. Už to začínám odhadovat na elfštinu, jelikož stejně mluví i Mory a oba jsou elfové. Mít vousy, prohrábnul bych si je.
Pak už ale zakoktá řečí, kterou rozumim. Rozhoupe to mé smysly jako loďku na bouřlivém moři. V očích mi vzplane oheň síly a zuřivosti. Přestávám býti chladným vrahem a stávám se temperamentním drtičem kostí. Minimálně můj řemdich. Trochu poodstoupím, obejdu mumii tak, že jsem kousek za zády ale zároveń jí stojím kousek od boku. Tak abych nezasáhl při mém činu Lísk nebo Moryho. Napřáhnu se a vší silou se pokusím praštit mrtvolu řemdichem.
----------------------------------------------------------
...Lísk: inspirační hudba použita *3*
mimo to....měl sem chuť místo ...se pokkusím praštit mrtvolu.... napsat: ...se pokusím mr*nout mrtvolu řemdichem *1*
Mory23. Září 2011 16:38:46
.......................
já napíšu až v neděli, nějak tuten tejden nestíham a navíc jefu k babi a tam můžu bejt rád, že si zavolam...
Lískulička23. Září 2011 20:24:06
Moje prošení o pomoc v Rikym vyvolalo bleskovou reakci. Je zajímavé, že před tím tam jen tak stál. Něco v něm se zlomilo a on se odhodlává k útoku. V té chvíli, jako by se mi před očima promítl celý můj dosavadní život a viděla jsem toho barbara, jak se vrhá na mumii a seká. Já nejsem schopna pohybu, ale myšlení mi jede na plné obrátky. To by nikdo nevěřil, kolik toho člověku projede hlavou, než ho nějaká hořící, děsivá a ještě k tomu navíc příšerná příšera uškrtí- nebo udlachní. Projede mnou strach- tenhle strach je, ale jiný, než na který jsem zvyklá. Ještě před chvílí jsem se bála o svůj život. Měla jsem strach, že bude po mně, už se nikdy nenadechnu. Teď můj život končí. [I]Ne- nechci, aby skončil! Mám před sebou ještě tolik událostí... ani nevím co, ale nechci zemřít- ne teď! Vždyť co jsem všechno zatím udělala? Nic... ani dítě nemám... jsem sama- umřu jako opuštěná holka... ne, tohle já nechci![/I]
Pak se ve mně něco zlomí a já pocítím i jiný strach. Strach, který jsem nikdy nezažila. Když jsem viděla toho barbara, který se kvůli mně vrhl na tu mumii, srdce se mi rozbušilo ještě rychleji a s větší naléhavostí, než předtím- celé se mi sevřelo. Ve mně se něco stalo... naráz jsem viděla, jak se mi mění na Rikyho názor.
[I]Ať neumře! On... on nesmí umřít! Ne! Nezaslouží si to...[/I] Jako bych zapomněla sama na sebe. Což bylo nejspíš úplně poprvé a celá jsem se třásla. Měla jsem strach- o sebe, ale nyní ho přehlušil strach o Rikyho, který byl tak blízko mumii- příliš blízko mumii. [OJ][B]Uteč! Vypadni! Zabije tě![/B][/OJ] Zakřičím na něj a byla bych se i pohla, ale přece jenom- ikdyž jsem udělala tento první krok k tomu, abych nemyslela jen na sobě, neměla jsem odvahu se přiblížit k té mumii. [I]Raději ať zabije mě, místo něho...[/I] Ta myšlenka mě tak překvapí, že se hned ozve má podstata a snaží se to té druhé vymluvit. [I]To je blbost... hele- ty jsi tu- ty jsi na prvním místě... tak rychle, pohni se, uteč![/I] Ten hlas je sice silný, ale zní spíš, jako by se snažil přehlušit hlas pravdy, ale já už jsem tu pravdu věděla. Ale kdyby se mě na to někdo zeptal, zamluvila bych to. Není možné, že mě něco takového jen napadlo!
Izidor23. Září 2011 21:14:21
******************
Hm... Já věděl, že si mám pořídit i trochu té svěcené vody...
Mory25. Září 2011 15:30:39
Stále ležím na zemi na zádech, mírně omámen ohněm, který se jen odráží od mumie. Chvilku nevím, co mám dělat, ale ostatní dva to jistě ví a dál se pouštějí do našeho nemrtvého protivníka a já s mdlobami před očima se jen snažím couvat dál od toho boje, od toho ohně od té vřavy. Prcek mě tahá za rameno, abych se dokázal vzdálit co nejdál. Nyní už neozbrojen stále civím před sebe a zrychleně dýchám, nevím co si myslet. [I]Sakra, co to je, co se to semnou děje? Do prdele...[/I] Za chvilku ale dostanu obrovskou facku od Prcka, kterému dojde trpělivost a dál se semnou nechce tahat jako s nějakou polomrtvolou.
Já se v tu chvíli oklepu a zbystřím smysly. Prcek stojící vedle mě mne stále tahá za ucho, abych se probral a musím říct, že se mu to docela daří. [EL][B]"Kurva, co to?"[/B][/EL] Z hluboka si oddechnu, abych to ze sebe dostal a konečně si všímám situace předemnou. [I]A sakra....[/I] Bleskurychle prcka odhodím od svého ucha a zvednu se do polosedu, abych viděl na mumii, která zrovna svádí boj s Rikym a Lískulkou.
[EL][B]"Artak bárak!"[/B][/EL] ihned na to natáhnu ruku směrem k mumii a prstem ukážu přesně na místo, kam chci svou čtveřici blesků trefit, přesně doprostřed mumie.
...................
4 modrý do mumie
Miaug_Beleg25. Září 2011 15:46:02
Dojemná ochrana, jenž Riky poskytne Lískulce by jí asi i zachránila před přibližujícím se monstrem. Hlavně ale Rikyho konečně vtáhla do boje, jeho chladné postávání bokem se stalo málem osudné už Morymu. Ale díky Lískulčině akci mu dala Mumie pokoj a i prostor se zopakovat. Ve chvíli, kdy se příšera chystala tvrdě zaútočit proti RIkymu s Lískulkou se ale konečně ozval mocný kouzelníkův hlas. Zaznělo obávané [EL][B]"Artak bárak!"[/B][/EL] a do zad mumie se zarazily 4 modré blesky. To ohořelou stvůru konečně poslalo k zemi. Podlomily se jí kolena a dále se již nehýbe. Zdá se to jako konečné vítězství...

To by tu nesměl ale stát muž v černém, jenž vám nechce dát čas k užití si triumfu. Vypadá mladě, alespoň co jeho kápí krytá tvář prozrazuje. V ruce má černou hůl a třese se. Vykřikne na vás: [OJ][B]Vvvy svině. Za ttto zaplatíttte!!!Tty hnusný elfe![/B][/OJ] S pohledem upřeným na Moryho začne v nejistém rytmu vyvolávat neznámé kouzlo. Zdá se, že Mory bude cílem jeho hněvu.
Miaug_Beleg--- > Izidor       25. Září 2011 15:55:14
Po tvých slovech se drak o něco pohne a odsedne si od tebe. Teplota jako by se změnila a ty máš chuť si najednou odložit oděv. Ale mozek tě varuje, že je to jen hloupý pocit. A do toho se znovu ozve hlas:
[OJ]Ach, něco kamenného bych tu mít mohl. Je to příjemně chladivé ale jinak k ničemu. Jestli to chceš, nepotřebuju to. Ale místo toho chci protislužbu. Přivedeš mi sem jednoho z těch malých lidí dole v údolí. Co ty na to. Vždy se zkovávají a já bych se s nimi tak chtěl seznámit.Co ty na to, človíčku. Přivedeš mi jednoho?[/OJ]
Drak se tváří jako poddajné štěňátko, které by nedokázalo mouše ublížit a ty při tom víš, že kdyby si se mu nehodil, pravděpodobně by tě zabil jedním kousnutím své mocné tlamy. A nebo snad mluví pravdu a je jen osamělý a chce společnost?
Mory25. Září 2011 16:31:28
Kouzlo se povede a netrvá to snad ani sekundu a mumie se zřítí na zem jako hromada hnusu a bez dalšího pohybu zůstane ležet na břiše. Rychle se zvednu ze země a vydýchám, opráším ze sebe ten hnus. [I]Do prdele, jestli tady bude ještě jedna, tak se z toho poseru.[/I] Pak se ale rozhlédnu kolem sebe a podívám se sám sobě do rukou, nikde žádná zbraň.
Prcek mi ihned přistane na rameni a začne oprašovat baret, který ani nestihnul z mojí hlavy spadnout. Riky a Lískulka se zdají také celkem v pohodě, ale do mě vjede obrovský vztek, když na zemi spatřím svou hůl, jak je rozlomena na dvě půlky. Ještě se od zlomených koncovek mírně kouří, jak jí opouští magická energie. [OJ][B]"Kurva co to!!!!!"[/B][/OJ] leknu se a prudce se otočím do boku.
Tam postava a v ruce dřímá hůl. [I]To mě chce ještě víc nasrat?[/I] Vycenim zuby, ale první myšlenka, která mě napadne je ochránit nás všechny a nejen sebe.
Jak nejrychleji to půjde, poodskočím směrem k Rikymu a Lískulce, abych tomu člověku nebo co to vlastně je zabránil zasáhnout kouzlem, ať už je to jakékoli, zasáhnout krom mě, někoho dalšího. Instinktivně sáhnu za nátepník pro hůlku. [I]Teď se budeš hodit holka.[/I] A držíc jí v ruce před sebou vyčkávám, co se bude dít. Všechno co se děje zamnou se prostě děje zamnou, já se jen soustředím na kouzelníka, který vyvolává kouzlo. [OJ][B]"Tak pojď..."[/B][/OJ] pošpitám si mírně pod vousy, abych si dodal trochu sebevědomí.
Izidor--- > Miaug_Beleg       25. Září 2011 19:33:15
Drak se při zmínce o předmětu z kamene mírně zavrtí a najednou jako kdyby se oteplilo. Ne ovšem natolik, aby mi přestala být zima, asi tak z mínus třiceti na mínus dvacet. [I]Ale to by mě stejně zajímalo, proč takový chladnomilný tvor bydlí zrovna tady, v krásném, prosluněném údolí... Ten ledovec je jeho dílo, to je jisté a určitě to nezvládl jen tak přes noc... tak proč sídlí zrovna tady... [/I] Tahle malá nesrovnalost mi vrtá hlavou, ale než přijdu na to, kde je zakopaný pes, drak promluví. Návrh je docela zajímavý. Podle jeho slov tu opravdu má nějaký kamenný artefakt a je ochoten ho směnit překvapivě levně. Ale myslí to upřímě? [I]Hm... taky mě může docela dobře tahat za nos... Třeba nic nemá a chce místo jednoho nebožáka povečeřet dva... Ne... Kdyby měl hlad, tak tam prostě přiletí do vsi a nacpe se k prasknutí... A kdyby to už někdy udělal, tak už tam žádná víska dávno nestojí... Hmm... hm... hmmm... herdek, to je teda pořádný oříšek...[/I] Trvá to jistou chvíli, než uvážím všechna pro a proti. Přijmout nabídku, napochodovat do vsi a dodržet dohodu, nebo odmítnout a pak... co pak? Nechat se sežrat? Ne, děkuji pěkně! Rozhodnutí je tedy jasné. [OJ][B]Přijímám tvou nabídku, můj Pane. Nedovoluji si pochybovat o tvé pravdomluvnosti a tvých, zajisté ušlechtilých úmyslech. Půjdu tedy dolů do vsi a přivedu sem jednoho z domorodců. Dozajista mu nebude ublíženo.[/B][/OJ][I] Aspoň doufám, že ne. Mít za prdelí mimo draka i kmen domorodců není zrovna příjemná představa...[/I] Sice bych mohl mít na draka spoustu otázek, třeba proč bydlí v tak teplé krajině. Nebo proč se zajímá o nějaký kemn primitivů. Jenže, zkuste takhle nepřímo naznačit, že nevěříte někomu, kdo má dobrých padesát metrů, drápy jako šavle a tlamu plnou zubů. Nakonec mu tedy položím jen jedinou otázku, po jejímž případném zodpovězení s uctivým rozloučením a četnými úklonami sluj opustím. Taotázka zní: [OJ][B]Mám jen jednu otázku, můj Pane. Jaké je tvé jméno?[/B][/OJ]
*******************
Myslím, že teď je ta pravá chvíle pro Získání důvěry, 28%
Lískulička25. Září 2011 20:30:25
Mory spálí před námi tu mumii napadrť a mně se hned uleví. [I]Sláva je výhráno![/I] Chytím Rikyho za ruku a přitulím se k němu. [I]Přežili jsme to! To je úžasný![/I] Byla bych i zatleskala, kdyby se v tom naráz neozval jakýsi zlomyslný hlas a já uvidím- nejspíš dalšího kouzelníka? Který okamžitě začne nejspíš čarovat- a podle toho, co dělá Mory nejspíš ano. [I]Jak mu pomoci? Vždyť nás zabije! Utečme! Ne! Zaútoč![/I] Probleskne mnou myšlenka a už už sahám po dýce, pak si ale uvědomím, že by to bylo příliš srandovní.
[I]Ne- tohle by udělal nějakej blázen- statečný a nebojácný- blázen... TY přece nejsi nebojácná! Ty jsi něco víc![/I] Ozve se ve mně matčin hlas. [I]Zachovej se konečně dobře a pomoz mu! Pomoz sama sobě! Pomoz nám všem!... Ale jak? Já- já neumím pomáhat- tohle je mezi kouzelníkama... A co ho zkusit rozptýlit? Hm... to by šlo- hezky za Moryho zádama[/I] [EL][B] Nevšímej si mě...[/B][/EL] Zamumlám k němu a ani se nepohnu zpod jeho zad. [OJ][B]Ale no tak! Ona nás napadla! Nechte nás být! Prosím![/B][/OJ] Začnu hrát a snažím se ho rozptýlit. Přidám i zvuk breku. [OJ][B]My... přijeli jsme z daleka a nevěděli jsme nic o tomhle hřbitovu... nechte nás odejít![/B][/OJ] [I]Hlavně pořád mluv, rozptyluj ho![/I] [OJ][B]My- my- dáme vám i nějaké zlato, jenom nás pusťte![/B][/OJ] Kecám k němu pořád nahlas až skoro hystericky- a doufám, že se nebude moci pořádně soustředit.
________________
Získání důvěry: 31%
Herectví: 5.stupeň
Riky25. Září 2011 21:09:17
Řemdich potvoru zasáhnul a odvrátil tak pozornost od vyklepané a bezbranné Lískuličky. To se ovšem mumii očividně nelíbilo a tak a obrátila proti mně. Už jsem začínal vidět plameny pekla, co mě ovanují, když tu náhle se Mory probral z tranzu a propálil mumii skrz na skrz svými blesky. Odplivnu si. Padá předemnou na kolena a následně je odeslána do věčných lovišť volným pádem na svůj bok.
Neplánoval sem ani tak moc jásat, jako v klidu odejít. Ovšem obojí by mi tak či tak přerušil nějaký mladý pablb v kápi. Do toho se ke mě přivinula Lísk. Nechápavým pohledem sjedu na ní a zpátky na chlápka. Cosi mě zahřálo u srdce, snažím se to ignorovat. Černočerná tma z mé kápi se na něj podívala. Stojím a ani se nehnu. Né ze strachu či z šoku. Spíše z chladnokrevné lhostejnosti vraha, která se mi právě rozproudila v žilách. Mory ve snaze zachránit si život uskočí k nám. Úchecht. Chlápek si začne cosi mumlat, jeho zloba má jediný cíl. Moryho.
Do toho Lísk začne couvat za Moryho. Pozvednu obočí a cítím, jak se mi svaly a žíli napínají, Musím trhnout hlavou. [I]DOprdele..co to...aah...[/I] znova...Cosi se ve mě hýbe. [I]Zase ten divnej pocit, jak tenkrát v noci...jako kdyby mí myšlenky byly hladoví žalobci... Nevím jak lidem kolem sebe vyprávět, že když někde jsem sám, tak tam nejsem sám...jsem plnej křečí, zmatků a starostí....šířím kolem sebe plameny a peklo... nemohu to zastavit, svý plky, svý já...je to někde uvnitř mě a pořád mě to hlídá....[/I] Mým tělem projíždí hodně negativní energie. Jako bych měl z neznámého důvodu každou chvíli vybouchnout. V křeči napnu prsty a pak je opět sevřu v pěst. Začnu se klepat jak ratlík, jak načasovaná bomba nebo Semtex....
Nezvládám to a neovládám se..cítím to a pouštím to ven, došla mi síla. Mé křečově zavčené oči se prudce otevřou. Planou rudým ohněm vzteku a pekla. [OJ][B]NIC....[/B][/OJ] řeknu tvrdým, chladným, zcela vážným zvýšeným hlasem a pak jen dodám [OJ][B]mu dávat nehodláme [/B][/OJ]a sundám si kápi. Vztek jde ze mě cítit na kiláky daleko, jsem schopen zabíjet pohledem. Začnu kráčet pomalým, chladným krokem a s pohledem šíleného vraha, který je schopen čehokoliv jdu k němu. Pevně stistknu řemdich a kráčím k postavě...zatím né až tak v úmyslu jí zabít, spíše jí vystrašit nebo omráčit....
-----------------------------
Zastrašování
Mimo to...vím že je to nejspíše totální kravina..ale co mám dělat když je Riky schyzofrenickej magor? *3*
Lískulička25. Září 2011 21:40:25
Riky se naštval- viděla jsem to- v jeho očích, celý se napjal a z hlasu mu číšel chlad, díky kterému mi běhal mráz po zádech. [I]Zase to na něho jde... co se to s ním děje? Nee! Teď nee![/I] Oči mi lezou z důlků- strachy. Strach- to je slovo, které mě celou zahaluje. Celou moji mysl, jako by mě chtěl celou ovládnout. A on mě ovládá už dlouho- vlastně celý den. [I]Nebylo by lepší s nima nikam nejzdit? Nic z tohoto by se nestalo![/I] Promluví tenký, dětský, silně naivní hlásek v mé hlavě- jako by promluvilo dítě v mé hlavě- mé dětské já, které by tak naivně chtělo vrátit vše, co se stalo- jako mávnutím kouzelné hůlky- které tu chtělo Rikyho hodného, ne tak rozzlobeného.
[I]Nejde to. Je to tak jak to je. Musíš pracovat s tím, co máš... a musíš něco udělat. HNED. Nechceš přece, aby Riky umřel, že ne... nebo snad ano? Hlavně něco dělej![/I] [OJ][B]Neposlouchej ho, on, mluví nesmysly, neví, co je pro něj dobré.... [/B][/OJ] Zase na něj mluvím a přitom se vrhnu k Rikymu. Pověsím se mu na paži a táhnu ho zpátky- pryč od něho. Ztlumím hlas- šeptám, rychle a naléhavě. [OJ][B]Šššš... nech ho být, prosím... Věř mi trochu...[/B][/OJ] Pokud se na mě podívá, tak uvidí, jak ho i mé oči prosí. Táhnu ho celou svoji vahou, vzhledem k tomu, že to pro něj asi nebude moc velká tíha, tak doufám jenom v působení mých slov a vůbec poprvé na něj používám svoji dovednost získání důvěry. [I]Ať zajde zpátky a věří Morymu...[/I] Vyšlu k Eset tichou prosbičku.
Miaug_Beleg25. Září 2011 22:17:00
Rikyho vřžedný pohled podpořený několika kroky v ústrety na temného mága nijak nezabírají. Je totálně zažrán do seslání kouzla proti Morymu, který zničil jeho stvoření. Lískulka ale patrně malým zdržením, které Rikyho lehce zpomalilo, zachránila barbarův život. Mohl se totiž dostat do dráhy bleskům žluté barvy, které se nyní řítily na Moryho hůlku. Několik jich bezpečně sjelo do země, další bezpečně pochytal Mory do své hůlky. Nezkušený kouzelník ve hněvu seslal nejsilnější kouzlo co měl a bohužel nebo bohudík nebyl v jeho sesílání mistr.

Až nyní si všiml Rikyho, který se k němu pomalu ale jistě blíží s pohledem říkajícím "rozsekám tě na kousíčky a budeš za to ještě rád". Kouzelník to pochopil jasně. Vidouce nulový efekt svého vražedného kouzla a blížícího se barbara, rozklepaly se mu ruce, upustil hůl a začal pomalu ustupovat zpátky. Třesoucím hlasem zkusí obměkčit Rikyho srdce: [OJ][B]Nnechte mě ppane, já to tak nemyslel. Ppprosím za všechno v čemu věříte! [/B][/OJ]
Ustupuje pomalu dozadu, nezdá se, že by měl chuť utíkat. Zdá se, že vůbec neví, co vlastně má dělat...
Miaug_Beleg--- > Izidor       25. Září 2011 22:26:01
Drak po tvém přijetí objednávky na jeho práci spokojeně zavrčí až se mu z nozder vyvalí mráz. Položí si hlavu na zem a očekává tvůj odchod. Když ale místo toho položíš otázku, bleskurychle vystřelí k tobě. Zastaví se jen těsně a ty leknutím spadneš na záda.

[OJ]Neznáš své meze, co? Mladý človíčku. Zahrávat si s drakem není jen tak! Jsem mocný Kkrrad. Už jen to jméno by ti mělo nahnat strach. Ale ty nejsi zdejší a severské pověsti o mé moci neznáš. Nechtěj je poznat.Radím ti. A teď běž a buď zpátky rychle, nebo si svou pohostinnost ještě rozmyslím.[/OJ]

Na to se drak stáhne zpátky na své místo, kde seděl před chvílí a v klidu vyčkává tvému odchodu...
Izidor--- > Miaug_Beleg       25. Září 2011 23:15:57
Ta poslední otázka asi nebyla moudrým tahem, neboť drak je na toto téma zřejmě docela háklivý. Vyjede po mě a div mě nerozžvýká mezi zuby. [I]Sbohem, krutý světe![/I] Díkybohům má drak dostatek soudnosti, aby si uvědomil, že roztrhán na cucky mu budu k ničemu. [OJ][B]Odpust mi prosím mou troufalost, můj Pane, ale rád vím, komu mám tu čest sloužit. Již tě nebudu obtěžovat, ó mocný.[/B][/OJ] [I]Kkrrad... Hm... něco mi to připomíná, ale nevím co... herdek, to zní opravdu seveřansky...[/I] Drak mi nakonec docela neochotně prozradil své jméno a zároveň se i trochu pochlubil, že v severských krajích a mýtech je docela známý. Naneštěstí mi tenhle okruh příběhů a historie tak trochu uniká. Asi si budu muset někdy v budoucnu skáknout někam na sever... [I]Teď bych se ale měl rychle spakovat a padat odsud, než se pan domácí nasere![/I] S trojí úklonou pak vycouvám zpátky do tunelu a pak už co nejrychleji chvátám pryč, na denní světlo a přes ledovec zpátky podél břehu, k místu, kde pramení potůček. [I]Do háje, do háje, do háje! Do čeho jsem to zase spadnul... Mě ta moje zvědavost jednou přivede do hrobu... A ne jako vykradače, ale jako obyvatele! Herdek... No, ale co, aspoň jsem to přežil a navrch mám skoro jistotu, že tam ten poklad je! Sice v dračích prackách, ale je tam. Hm... silou to nepůjde. Toho zezadu nesejmu a ani s těma dvěma bláznama bysme na něj nestačili... Potajnu to taky nepůjde, do minuty bych se ztratil v tunelech a navrch má asi lehké spaní... Takže jedině po dobrém... Hmmm... hm... hmm... Dobře, takže teď půjdu dolů, do vsi a zkusím je ukecat, jestli by k tomu drakovi nevyslali nějakého... diplomata, nebo tak něco... Jo, to bude ono! Unést někoho a pak ho drakovi předhodit jako přesnídávku by asi neudělalo na domorodce velký dojem... Ach jo... to bude zas práce na celý den... Já si měl koupit toho koně... [/I]Nový plán je vypracován. K jeho provedení však musím nejdříve znovu překonat vzdálenost mezi ruinami, respektive osadou a jezerem. A to je teda slušná štreka. [I]Nebo aspoň velblouda...[/I]
Riky26. Září 2011 17:44:35
Lísk mi skočí na ruku a trhne se mnou zpátky těsně předtím, než předemnou proletí blesk. Teď tomu opravdu mladík dodal grády. Napnu svaly (Lísk to ucítí). Asi 2 vteřiny takle stojím a vsávám do mě všechen vztek, než Lísk jednou rukou chytnu tak, že jí od sebe odtrhnu a vyrazím opět proti mladíkovi. Až teprve teď si dusotu mých rozzuřneých kroků všimnul. Trochu mu musím připomínat rozzuřenho minotaura... Nasaji... strach. Pach strachu se rozšířil hřbitovem. Dokonce to i přehlušuje Lísk před chvílí. Mladík se roztřese jak dědek před smrtí. Upustí svou hůl a couvá. Marně. Mé kroky ani nezpomalují, ani nezrychlují. Jsou stále stejné. Kroky někoho, kdo přichází zabít. Kroky bratra samotné smrti...
Jeho prosba ve mě vyvolá smích. Temný, zlý a děsivý smích, který se rozlehne hřbitovem, nejspíše udělá další zásek na mladíkově strachu. [OJ][B]Prosíš za vše, v co věřím?[/B][/OJ] další smích. Přidám na kroku, doženu jen a má paže vystřelí proti němu a chytne ho za oděv. Prudce si ho přirazím k tělu a ledově řeknu [OJ][B]věřím...ve smrt... [/B][/OJ]trochu ho od sebe odtáhnu a druhou rukou (jednou ho stále držím) mu vrazím ránu hřbetem ruky. Kdybych ho nedržel, už by ležel na zemi.
Trochu se sehnu, skrčím a z poutka u lýtka si vytáhnu dýku a mladíka opět k sobě přitáhnu. [OJ][B]Smrt si žádá oběti... Máš pár vteřin na to, abys vyklopil, co si zač, co tu děláš a co byla ta bestie...Co si kurva o sobě myslíš?![/B][/OJ] zařvu mu do xichtu....[OJ][B]A VY....zůstaňte tam..kde jste...[/B][/OJ] pootočím hlavu a křiknu směrem Mory a Lísk. Pak jí dám opět zpátky a dýku mu přitlačím hrotem na krk. [OJ][B]Mluv, než tě seznámím s mým obchodním partnerem...smrtí...[/B][/OJ]
-------------------------------------------------
A opět zastrašování..snad mi tam neudělá loužičku *3*
Mory26. Září 2011 18:11:15
Kouzelník podle mé prvotní myšlenky opravdu začíná vyvolávat čistě útočné kouzlo, které já ovšem neznám, ale z dřívějších dob si jej pamatuji. Jenže zrovna v tuhle chvíli se nehodlám zabývat tím, co to je, pouze tím, abych se proti tomu ubránil. [I]No tak klid Mory... [EL]Hlavně žádný vylomeniny, zůstaň kde jsi...[/EL][/I] V duchu ještě stihnu Prckovi dát instrukce, aby se ani nehýbal a kouzelník stojící opodál své kouzlo dokončil. Z jeho očí vylétne několik blesků žluté barvy a v tu chvíli do celého mého těla vjede neuvěřitelná dávka adrenalinu. Hledím bez jakéhokoli pohybu směrem na blížící se blesky. Už jsou u mne a tak instinktivně mávnu rukou směrem k jednomu z nich a naštěstí jeho dráhu trefím. Ostatní blesky nedojdou až k nám, takže tolik páce nemám.
Hůlka nasaje kouzlo a její povrch se náhle zdá být velmi horký. Jakmile hřmění blesku ustane, přehodím si hůlku z jedné ruky do druhé jako horký bambor a pofoukám si prsty. [OJ][B]"Ajajajajajajajaj..."[/B][/OJ] chvilku si ještě hraji z horkou hůlkou a pak když už má konečně teplotu, která mi umožní ji držet v ruce, všimnu si Rikyho, jak se sám snaží situaci dořešit.
Onen kouzelník se zdá být poražen a to jsme nemuseli ani brvou hnout. [I]To se mi ale nějak nezdá, nekromant co dokáže vyvolat mumie a pak když se mu nepovede blesk, tak se vzdává? No to je dost divný.[/I] Každopádně Riky vykročil jeho směrem velmi rázně, jeho slova mluví za vše a kouř z uší taktéž. Lískulka se ho snaží zastavit, ale rozburácený kolos bohužel nelze zastavit. Vykročím rychlým krokem k němu a hůlku stále držím namířenou na kouzelníka před sebou. [OJ][B]"Riky, nezabíjej ho, může se nám hodit, možná něco ví..."[/B][/OJ] křiknu na barbara, který se snaží ukojit svou obrovskou dávku vzteku. [I][BA]Nechci ti nic říkat, ale takhle ho zabije...[/BA][/I] [BA][B]"Riky!!!"[/B][/BA] křiknu k němu podruhé...
Pak už ale náznakem ruky a jistými slyvy zastaví náš postup směrem k nim. Raději se na jeho výzvu zastavím na místě a sleduji co barbar dělá. [BA][B]"Zabít ho můžeš potom, teď se nám bude hodit, svaž ho, dej mu do huby, ale nezabíjej ho!!!!"[/B][/BA] poslední slova v rodním jazyce barbarů křičím z plna hrdla, jako správný barbar si jich musí všimnout a ne je opomíjet.
..............................................
napiš mi kolik mam v hůlce
Lískulička26. Září 2011 18:52:57
Riky mě odstrčí tak, že dopadnu na zadek- jasně, měla jsem to čekat, je to kus masa na pochodu, ale přesto všechno jsem to nějak... necítila. Začala jsem to cítit, až jsem dopadla na zem. Zaúpěla jsem a vyvalila oči... [I]Spadnout na zadek... no to je fajn... teď ho jenom zastavit...[/I] Zvednu se z místa- lehce otřesená- spíš po psychické než po fyzické stránce- ta myšlenka, že mě takhle shodil není moc příjemná... [I]Co už....[/I] Pomyslím si a chystám se za ním vyrazit, když mě zarazí jasným povelem. Já se zastavím, ale když vidím, co dělá, tak se naštvu- je to až úsměvné.
[I]Jestli takhle bude blbnout dál... nevím, no.... nechci, aby ho zabíjel... jasně, snažil se nás taky zabít, ale přece jenom... já nevím.. tohle už přehání... víš to- víš, že je to zabiják- ať si říká co chce- jde to z něj cítit... ne- ne- já- nedovolím mu to... nedovolíš? Ty jsi tak vtipná- vždyť jsi slabá ženská, co chceš udělat? Jak chceš takovou mašinu zastavit?.... Já- nevím! Asi, asi- grrrr nechci ho to nechat udělat! Ať nás to klidně rozdělí! Už mi je jedno, jak nás pořád neposlouchá![/I] Něco ve mně se naštve- možná, že je to tou atmosférou kolem Rikyho, možná je to tím pádem, celá zrudnu- tentokrát vztekem- a že se mi to už dlouho nestalo!
A nasadím tvrdý výraz i hlas- je to najednou ode mě cizí- cizí pro vás- já jako cech mistr jsem ho použila už mnohokrát. [OJ][B]Zabíjet se prostě nebude! Co si o sobě myslíš? Že můžeš brát jen tak životy? Pusť ho! Bude se nám hodit![/B][/OJ] Nekřičím jako Mory, jen používám výhružný tón, na oko mírný není hlučný- jenom výhružný. Na hřbitově se celkem dobře odráží a působí i výhružně.. [OJ][B]Mohl bys mě aspoň jednou poslechnout?[/B][/OJ] Ptám se tvrdým hlasem- možná je tam i trochu únavy a prosby, ale toho je tam opravdu málo. Jsem naštvaná, takže pokud možno do něj vpouštím tolik autority, kolik jenom mám.
_________________________
= charisma na plné obrátky- získání důvěry 31% nvm, co se tam hodí líp, no...
Miaug_Beleg26. Září 2011 19:15:36
Když Riky chytí chlapa pod krkem tomu se kolena podlomí a dá se říct, že jen visí na Rikyho ruce. Na jeho otázky první jen nesrozumitelně zachrčí. Pak se trochu zmátoří a chytí malinko balanc a přidušeně se pokusí odpovědět:
[OJ][B]Já...můj pán...mistr...nakázal mi. To byla moje mumie...první...ne...povedena...[/B][/OJ]
Víc z něho nedostanete, protože strachem omdlí a jeho tělo úplně ochabne.

Nyní se ukáže, jestli Rikyho zloba zcela ovládne či dá na naléhání vás ostatních a mladý život oděný v černém hávu nezničí...

*********
Mory: 20 magú
Miaug_Beleg--- > Izidor       26. Září 2011 19:28:17
Jak opouštíš ledový tunel, máš pocit, jako že se drak směje. Ne že by bylo něco slyšet. Je to jen takový zastrčený pocit. Ty ale prcháš, seč ti síly stačí. Po několika marných pokusech vždy následovaných sklouznutím se ti nakonec povede dostat se až nahoru a pryč z ledovce. Rychle se vzdaluješ od zimy a mírné počasí se ti zdá nyní jako ráj na zemi. A ani k vesnici to není tak hrozné. Sice to trvá ale nejsou zde žádné obtíže. Zastavíš až když je máš na dohled. Vidíš ves stejně jako před tím. Na zemi si tam kousek bokem hrají 2 "muži" s nějakou hloupostí ze dřeva a kovu. O nějakých 20 metrů dál uvidíš jednu ozbrojenou strážnou s kuší. A vzadu se spolu honí dvě malé dívenky. Jedna nese něco, co vzdáleně připomíná jablko a druhá jí to chce vyfouknout.

Zatím tě nikdo nezpozoroval ale jak dlouho to vydrží netušíš...
Riky26. Září 2011 19:37:51
Na chlapa mi stále šlehají blesky z očí a chlad, který se šíří z mého těla, zamrazí i smrti, která chodí kolem, brousí si kosu a kýve na mladíka hlavou. Moryho první slova ignoruji, ale křiknutí mého jméa už mi trhne hlavou. Cosi v sobě přemáhám... Dalěí Moryho důrazná slova mi ale donutí stisknout dýku pevněji. V jeho hlase je něco..přísného...otcovského...A otce jsem vždycky nenáviděl do morku kostí...
[I]Zase ten divnej pocit, jak tenkrát v noci. Jako kdyby mí myšlenky byly hladoví žalobci...[/I] Lísk se také přiblížila ke mně. Ta už nasadila matčin hlas. Autorita a přísnost. Kárání. Jak psa... Ovšm...matku jsem vždy poslechl..uctíval jí. Trhnu hlavou, ale očima a pohledem furt zůstávám na mladíkovi, který se pokouší mluvit. Když přestane mluvit on, začne Lísk. CHvíli se rozhledne hrobové ticho....ironické, vzhledem k tomu, že jsme na hřbitově. Dýku, kterou tisknu stále pevněji, až dostávám křeč, trochu více hrotem přitisknu ke krku. To už se ale opět ozve Lískuliččin hlas. Plný vzteku a autority. Ovšem, když je dýka přitisknuta více k jeho krku, ucítím, jak tělo ochabne. Až teprve teď si všimnu, že visí v mých rukách. Jeho bezvládné tělo nasáté strachem je podpíráno mou rukou. Se vztekem a naštváním pak dám na Lísk a dýku zasunu, tentokrát za opasek, abych to měl blíže ruky. Pak se otočím směrem na Moryho, sevřu pěst a opět kouknu na chlápka v mdlobách. [OJ][B]Fajn[/B][/OJ] zavrčím a natáhnu mu takovou pěstí, že ho vytrhnu z mého stisku a pošlu ho k zemi. Pak se otočím a odkráčím dál od místa činu. Tam si dřepnu k nějakýmu kameni a zírám před sebe. [I]Mám v sobě něco jako druhý já...někdy je to on, a někdy zase já....rrrrr....[/I]
------------------------------------
Edit: Schyzofrenický chladnokrevný agresivní neinteligentní bezmyšlenkový masový vrah...hmmmm *3*
Lískulička26. Září 2011 19:51:34
K mému překvapení ho opravdu pustí. [I]Hmmm... tak tohle- tohle jsem fakt nečekala.[/I] Připustím v myšlenkách a uvidím ho, jak odejde a kouká před sebe. [I]Co se to s ním děje? Nechápu to... jsi cvok... víš to?... jo...[/I] Povzdechnu si- jestli úlevou to nevím, možná spíš, abych se odreagovala. Pak pár krokama dojdu až k němu a čupnu si k němu. [OJ][B]Já... omlouvám se... nějak to ze mě vyletělo...[/B][/OJ] Řekla jsem mu tiše a pokusila se ho pohladit po ramenu. [I]Omlouváš se za to, že jsi mu zabránila, aby někoho zabil? Zvláštní typ omluvy... TICHO![/I] Kopne druhý hlas do toho prvního- jako by nestačilo, že se mi prolínají emoce, taky moje hlasy se musí hádat a já mám teď v hlavě pořádnej bordel- je tam strach, starost, láska, hněv... je toho fakt moc- tohle přece normální člověk nemůže unést. Brečela bych- a taky, že se mi spustí dvě, tři slzy, ale to je vše- vím, že by to dané situaci nepomohlo. Druhou rukou si otřu slzy, tak, že to snad neviděl- natočím se ke straně.
Izidor--- > Miaug_Beleg       26. Září 2011 19:54:43
[I]No... tak to je perfektní... Nejdřív se tomu tady vyhýbám jako čert kříži a teď má vlézt přímo do jámy lvové...[/I] Cesta ke vsi proběhla bez problémů. Ty teprve přijdou. Tak trochu jsem si pohrával s myšlenkou drapnout nějaké zabehnuvší se děcko a petat s ním přímo do dračí sluje, ale jednak by to asi nebyl nejlepší vyjednavač a dvak nejsem svině, abych ubližoval malým dětem. [I]I zloděj má nějakou čest, víme?[/I] Možná by to šlo s nějakým dospělým domorodcem, co by si třeba vyrazil do lesa na houby, ovšem to by nesmělo být celé okolí tak ostře střežené. [I]Sakra, to je jako kdyby tam někde měli zlatý poklad, nebo co... I když s tím, co žije okolo... No, vlastně je opatrnost na místě...[/I] Zbývá tedy jen jedna možnost (samozřejmě mimo té, na všechno se vykašlat a hledat štěstí někde jinde). [I]Tak jo, zkusíme to teda po dobrém... Hm... a pak, že pero mocnější meče. Spíš dobré slovo a nějaká ta úklona.[/I] Zhluboka se nadechnu, narovnám se, trochu i opráším prach a jehličí z oblečení, v zrcátku si upravím celkový vzhled [I]Úúúúsměv...[/I], znovu se nadechnu a s rukama za zády vykročím z lesa, přímo k hlídce dvou kušařů. Před nimi se zastavím, kývnu hlavou a promluvím: [OJ][B]Zdravím. Směl bych být tak opovážlivý a požádat o audienci u vašeho panovníka? Rád bych s ním prodiskutoval jistou záležitost, která nesnese odkladu.[/B][/OJ] Teprve teď si všimnu, že kušaři jsou vlastně kušařky. [I]Kurňa, ženské! No to jsem teda ještě neviděl...[/I] Na mém obličeji však není překvapení nijak znát. Místo něj nahodím mírný, uctivý úsměv.
**********************
Tak zase Etiketa, st. 4
Mory26. Září 2011 20:17:05
Stále ze svého místa, kousek za Rikyho zády sleduji ění před sebou. Stále napjatý doufám, že se Rikymu alespoň na chvilku rozsvítí a na nejen má slova dá a mladíka nechá žít.
Ten mu ovšem strachy hned jak něco nesrozumitelného zakoktá, omdlí a Rikymu jeho tělo zůstane v ruce, kterou drží pod jeho krkem. [I]Do prdele, ikdyby ho nechtěl tou dýkou prošpekovat, tak ho udusí. Je to blázen.[/I] Pak ale Rikymu něco svitne ale místo toho, aby již bezvládné tělo pustil samotně k zemi, napálí kouzelníkovi jednu petelici na obličej a ještě odejde uraženě někam pryč se posadit. [I]Nemůžu věřit svým očím, co se to sakra děje? [BA]Sou to magoři, schíza, neznáš? Asi je to chytlo oba dva.[/BA] [EL]To je od tý doby, co je s ní v tom pitomým cechu, to může bejt ten problém. Je to pěkný doupě bláznů to místo, podívej se na ně jak se chovají.[/EL][/I] Lískulka jde hned Rikyho utěšovat a začne se mu omlouvat, jakoby za jeho chování vlastně mohla. [I]Něco mi stále uniká...[/I] nevěřícně zakroutím hlavou a odplivnu si před sebe. Svou hůlku schovám pod nátepník a vykročím směrem k ležícímu kouzelníkovi.
estou ze země seberu jeho hůl a jakmile přijdu k jeho tělu, kleknu k němu a nenápadně si připraví jednu z dýk, kdyby náhodou simuloval. [I]Ikdyž vlastně je to hovadina po tom, co se mu stalo... Takovou bombu jenom málokdo ustojí.[/I] Prohlídnu jeho zranění a začnu ho propleskávat, jestli se náhodou nehodlá probudit. Druhou ruku připravenou na dýce. [OJ][B]""Hej stávej... Něco mi říká, že on není ten špatnej.[/B][/OJ] Poslední větu si říkám tak potichu pro sebe a pro Prcka.
Izidor26. Září 2011 21:26:21
******************
Riky: Uhlazený, elegantní diplomat vylepšující mezisousedské vztahy také nezní zrovna špatně...*1*
Miaug_Beleg26. Září 2011 21:58:03
Zatím, co Riky se šel uklidnit a Lískulka mu v tom pomáhá, Mory se vydá ke kouzelníku, jenž padl Rikyho rukou. Dost dlouho se zdá být mimo, pak se na sekundu probere ale jakmile uvidí Moryho, znovu upadne v blaženou nevědomost. Alespoň je šance si ho pořádně prohlédnout. Věk se dá odhadnout na 17-20 let, má tmavě hnědé vlasy a vousy mu teprve začínají růst. Na krku má pověšený zašlý pentagram. Pod pláštěm má na levé straně tvrdou ale oblou vybouleninu, na pravé straně pak podobně trvdou ale hranatou bouli. Na další pokusy o probrání nijak nereaguje...
Miaug_Beleg--- > Izidor       26. Září 2011 22:11:37
Když se rozhodneš pro přímou cestu, otevřeně vyrazíš k vesnici. Ihned tě stráž zpozoruje a za chvíli na tebe míří nějakých 8 kuší. Jedna z žen pak na tvou prosbu odpoví: [OJ][B]Nuže dobrá tedy, zbraně nechte zkované a žádné hlouposti.[/B][/OJ] pak mávne aby si jí následoval a ty tak také uděláš následován skupinou kušařek. Brzy se dostanete na náměstíčko, kde jsi viděl Moryho, Rikyho a Lískulku před několika hodinami.

Přivedou tě do budovy, kde uvidíš na křesle sedět drobnou zlatovlasou dívku která když tě uvidí, spokojeně se usměje a zeptá se: [OJ][B]Co by si chtěl, mladý muži?[/B][/OJ]
Kolem je hodně dalších krásných dívek, jen všechny jsou ti pouze po pás. Několik je i obrněno a ozbrojeno. Nevidíš nikde žádné muže. To je krom jejich velikosti hodně zarážející...
Mory26. Září 2011 22:29:55
Mladík se na malou chvilku probudí, ale když si uvědomí, že se nenachází někde v bezpečí, omdlí znovu. Poškrábu se na hlavě, jestli mě náhodou něco nenapadne, ale zrovna v tuhle chvíli nemůžu udělat nic jiného, než toho snažení zanechat. [I]Do prdele, takhle statečnej nekromant, to jsem v životě neviděl. Jak je možný že hned takhle omdlí, vypadam snad jako nějakej přízrak?[/I] V duchu si položím jednu řečnickou otázku, na kterou ovšem záhy dostanu odpověď. [I][BA]Jo seš elf a vypadáš jako kdyby si měl prdel místo huby, ještě k tomu voholenou.[/BA][/I] Švihnu rukou po Prckovi a shodím jej z ramene. [EL][B]"Vyndej z batohu vodu, je tam jeden flakón."[/B][/EL] Ukážu na svoje záda a na batoh tam zavěšený.
V tu chvíli si ale všimnu nějakých dvou předmětů, nacházejících se pod mladíkovm pláštěm. Jeden je kulatý a druhý hranatý. V první chvíli mě však nenapadne, co to může být a tak pomalu a v klidu odhrnu plášť a začnu mladíkovy útroby prohledávat ve snaze zjistit, co jsou ony dva předměty zač.
Stále přitom sleduji úroveň bezvědomí mladíka, v případě, že by se probouzel, začnu ho fackovat (mírně) abych mu pomohl a snažení v prohledávání nechám. Jinak prohledávám a neprobouzím.
Izidor--- > Miaug_Beleg       26. Září 2011 22:45:59
[I]Zatím to jde jako na drátkách... To se musí brzo pokazit...[/I] Domorodci jsou skutečně docela přátelští. Ono taky kdyby ty tři nechali jít, zatímco mě by si opekli na rožni, by bylo trochu divné. [I]Ale tahle hroda kušařek, to taky není normální... Herdek, kdyby tu neposedávali ti podivíni, řekl bych, že jsou to sand nějaké amazonky... hobití amazonky...[/I] Nicméně dostalo se mi vcelku vlídného přijetí. Kuše poítám spíše jako opatrnost. Přecejen, tady asi moc přátelských návštěv nemívají...
Nakonec tedy stanu před panovníkem, tedy spíše panovnicí, neboť nejen ozbrojené síly tohoto státečku mají v rukou ženy. Matriarchát se je tak nevidí, ale zdejší obyvatelstvo je na něj očividně zvyklé. Ženy vládnou a muži... no, tak ti se v čemsi vrtají, ale za bohy nepoznám v čem, ani když to mám v podstatě přímo pod nosem. [I]Národ bláznivých vynálezců? Dejte pokoj...[/I] Ale zpátky k té audienci, které se mi, věřte nebo ne, dostalo. Uctivě se před panovnicí ukloním a mít co, tak i smeknu. [OJ][B]Přináším srdečné pozdravy od svého pána, mocného Kkrrada, vládce malé, ale bohaté země na sever odsud. Rád by s vaší osadou navázal přátelské styky. Proto sem poslal mne a žádá vás, zda byste k němu nevyslali svého zástupce, jenž by vás reprezentoval při rozhovorech s mým pánem.[/B][/OJ] [I]Ať už pošlou kohokoliv, rozhodně by neměl mít srdce v kalhotách.[/I]
**********************
Opět Etiketa a tentokrát i Získání důvěry 28%
Riky27. Září 2011 19:12:54
Přemítání o mě samém vyruší jemňoulinké a tichounké kroky půvabné elfky Lísk. Dělám že jsem stále myšlenkami u brány pekelné a čekám, co bude dělat. Sedne si vedle mě, dá mi ruku na rameno a...omluví se mi? Můj vražedný výraz se změní v lehce nechápavý. [OJ][B]Ty se mi omlouváš? Proboha za co? [/B][/OJ]a kouknu na ní. Všimnu si krystalkové slzyčky, kterou si právě setřela. Ono..tohohle si nelze nevšimnout. [I]Bože...jsi netvor...a víš to....ubližuješ lidem kolem sebe...i těm, kterým ublížit nechceš....[BA][B]Ale notáák...šíleně nemocná věc brácho.... city...větší kravinu sem neslyšel... A ona...je tak..přecitlivělá..ooo..[/B][/BA]city..nedaj se ovládat..nemám je rád..[/I] a trhnu hlavou.
Chytnu její ruku, sudnám jí z mého ramene a pevnějí stisknu. Cítím, jak je ledová. Mé teplé ruce jí zahřívají...Chvíli koukám na ruce a pak přejedu očima na Lísk. [OJ][B]Ty se mi nemáš za co omlouvat..to já jsem se choval jak... [/B][/OJ]napnutí svalů...trhnutí hlavou...[OJ][B]Právník...na tohle jsem přeci měl právo...odlidit ho ze světa...potrestat ho za jeho hřích...za jeho činny..ssss... [/B][/OJ] napnutí svalů, trhnutí hlavou, opět pohled na Lísk [OJ][B]...jak pitomec... [/B][/OJ] dokončím podruhé větu... [OJ][B]Neplač kvůli tomuhle..neplač kvůli mě...tvé slzy mají větší cenu...schovej si je pečlivě[/B][/OJ] a pousměji se....Pustím její ruce a opět se zažeru do sebe ve snaze pochopit se..Pochopit co dělám....
Lískulička27. Září 2011 19:55:16
Ironicky jsem se ušklíbla a nechutně popotáhla nosem. [I]Slyšíš to- sám ti to řekl... Víš, co si o tom myslím... jop, bohužel- a znovu opakuju, že děláš blbost. Až se ti to vymstí, tak ti to připomenu.... já vím, jako všecko ostatní... CO?... Ale nic- jenom teď pojedeme podle mýho plánu... jak chceš! Ale ne, že mi tu pak budeš brečet na rameni... Ale no tak, přece si už na to zvykla... No jasně, ale když já ty tvoje slzy nesnáším... Já vím.[/I] Jeho ruce mě zahřejí a já jsem najednou klidnější a už se tolik netřepu, klidně se nadechnu a vydechnu [I]Miluju, když mě zahřívají chlapský ruce... já mám ty svoje vždycky tak studený.[/I]
Spokojeně si povzdechnu a vymažu z hlavy všechny myšlenky. Pak zachytím poslední větu a zatřepu hlavou. [I]Tak tyhle kecy fakt miluju, jak kdo může vědět, jestli mi za to stojí nebo ne? ... Má pravdu- nestojí!... Zdrž se hlasování.[/I] [OJ][B]Moje slzy?[/B][/OJ] Smutně se uchechtnu. [OJ][B]Nevíš, jakou cenu mají moje slzy... já vím, za koho je má cenu utrácet... a za tebe tu cenu mají. [/B][/OJ] Pohladím ho trochu smutně po tváři. [OJ][B]A- měli bychom už jít... tady- není... není to tu dobrý. [/B][/OJ] Řeknu jen tak mimochodem, vlastně si toho ani nikdo nemusí všímat.
_____________________
Sorráč- nic lepšího ze mě nevypadlo... :P
Miaug_Beleg28. Září 2011 09:02:06
Riky se s Lískluličkou baví opodál zatím co Mory prohledává bezvládného mladíka. Odkryje plášť a najde v černé kůži vázanou knihu v jedné kapse a tubus na svitky v druhé.
Mladík se stále neprobouzí a tak Mory nahlédne do knihy. Je ale psána nesrozumitelnou hatmatilkou, znaky a díky tomu ani jazyk nedokáže přečíst. O jediném účelu tak vypovídá vyobrazení lebky se svítícími oky na vazbě. Když ale knihu držíš v ruce, máš pocit jako by tě pálila v prstech. V pouzdru na svitky pak najde dva. Jeden s pečetí, na které je vyobrazena lebka a skřížené hnáty a druhý bez jakéhokoli zajištění. Když ten rozbalíš, najdeš na něm krátký text:

[OJ]Učedníku, nadešla má hodina. Tentokrát jsem již smrt nedokázal obelstít. Mou hůl, grimoár a ostatní věci nalezneš za tajnou stěnou v zadní části jeskyně. Ty víš jak se tam dostat. Studuj temné umění a mé jediné přání je, aby jsi mne vyvolal, až budeš dostatečně schopný. Pak spolu ovládneme svět. A nezapomeň, nejlepší místo na tréning tvých schopností je zapomenutý hřbitov poblíž ruin v údolí. Wrazh[/OJ]

Poslední slovo je napsáno ozdobněji než zbytek a zdá se, že se jedná o podpis učedníkova zesnulého mistra. Nic víc už vyčíst nejde, prohlédnout si obsah druhého svitku by požadovalo zlomení pečeti.
Mory28. Září 2011 09:24:18
Začnu tedy v klidu mladíka bez dalšího stresu prohledávat a celkem se mi zadaří. Ihned naleznu nějakou knihu, které ale ovšem jak později zjišťuji, vůbec nerozumím, ale jenom samotný pohled na ni ve mě vyvolává něco divného, temného a neurčitého. V rukou mi začne pálet, jako kdyby pro mne jako pro dobrého byla nějak začarovaná. [I]Sakra tohle se mi ale vůbec nelíbí, jen co se ten kluk vzbudí, chci odpovědi.[/I]
Prcek mezitím vytáhl z torny flakón se svěcenou vodou a snaží se mi ho podávat. [I]Počkej chvilku, teď jdu číst, odnes od jeho těla tu hůl a tu knihu, hlavně jí neotvírej a kdyby tě pálela, tak jí třeba někam dokopej.[/I] Prcek ihned začne plnit rozkaz, ikdyž jeho xichty bych přitom raději neviděl.
Jako druhou kořist najdu dvojici dvitků, jeden z nich je zapečeťen a druhý nikoli, takže hned má zvědavost vyhraje a já jej rozbalím, abych si přečetl, co na něm stojí. [I]Prcku, polož tu knihu někam dál od tý hole, možná bude potřeba se s ní vypořádat.[/I] Začnu pročítat svitek, který je naštěstí psán obyčejnou lidskou řečí. Za chvilku ho mám přečtený a pomalu mi do sebe všechno zapadá. [I]Takže je to mladý učedník nějakého nekromanta co je po smrti, má za úkol zesílit a pak ho vyvolat? To je hodně divné, ale mám takový pocit, že nám má poseroutka hodně co vysvětlovat.[/I] Můj zrak poté spočine na posledním slově, které shledám jako podpis onoho písaře textu. [OJ][B]"Wrazh... Neslyšel jsem o něm... To ale nevadí..."[/B][/OJ] Ihned od mladíka vstanu, druhý zabalený svitek si vezmu do ruky a ten, který jsem si přečetl nechám vedle jeho těla ležet. Do kapsy si dám onen zapečetěný svitek a přijdu ke knize, která leží opodál. Odšpuntuji víčko od flakónu se svěcenou vodou a nechám pomalu několik kapek oné svěcené vody z výšky kápnout na tu podivně vypadající knihu, ze které mne mrazí v zádech a vychází z ní nějaká temná síla, temnota a nic dobrého. Sleduji, co svěcená voda bude dělat, ale použiju opravdu jen několik kapek.

Poté vytáhnu opět svou hůlku a dojdu až k ležícímu mladíkovi, stoupnu stoupnu si nad něj. Jednou rukou namířím hůlku na jeho tělo a druhou rukou mu poliju celým obsahem flakónu obilčej. [OJ][B]"Tak co? Už budeš vstávat?"[/B][/OJ]
Miaug_Beleg--- > Izidor       28. Září 2011 09:46:31
Vládkyně vsi tě poslouchá a usmívá se. Jakmile domluvíš, ve skupinkách kolem tebe to zašumí, jak si dívky šeptají mezi sebou cosi, čemu ale nerozumíš. Po chvíli přemýšlení se ozve královna:
[OJ][B]Nemáme žádný zájem na setkání s tvým pánem. Jestli něco chce, ať přijde sám. Jinak nám nemá co nabídnout. Máme vše co potřebujeme a žádné bohatství nás nezajímá.Pokud je to všechno, neplýtvej dále mým časem.[/B][/OJ]
Poslední větu poví hodně ostrým tónem. Jakmile tak učiní, všechny ostatní ženy v sále se napnou jakoby do pozoru a sledují, co se bude dít dále...
Izidor--- > Miaug_Beleg       28. Září 2011 13:48:22
[I]No, tedy ne, že bych čekal zrovna ovace, ale takové ostré odmítnutí jsem taky zrovna nečekal... [/I] Panovnice striktně odsekne, že mají vše co potřebují a nic dalšího nechtějí. [I]Houby víte, co je pro vás dobré! Kdybyste věděli, o co tu jde, tak sklapnete podpatky a třepete se strachy! Kurnikšopa, drak jim chce nabídnout své přátelství a ona je štonc ho poslat do háje! To je v pytli tohle to...[/I] Jak vidno, nepůjde to tak snadno, jak jsem čekal. Nejspíš budu muset přidat pár argumentů, abych je přesvědčil... Pokračuji tedy nadále uctivým tónem a přihodím ještě mírný úsměv, možná i dva. [OJ][B]A neukvapujete se trochu, vaše veličenstvo? Jak můžete vědět, že vám můj pán nemá co nabídnout? Když mu má vaše osada co nabídnout, proč by nemohl mít ve svém držení on něco, co by zajímalo vás? A navíc, odmítnout přátelství mocného Kkrrada není jen tak. Být vámi, nezavírám dveře, dokud jsem alespoň nenahlédl , co se za nimi nachází... Potom už byste je totiž nemuseli otevřít... [/B][/OJ][I] Drak jim nabízí své přátelství a oni ho jen tak pošlou do prdele?! No tak tomu teda říkám odvaha...[/I]
Miaug_Beleg28. Září 2011 21:37:33
**************************************************************************
Od zítra do neděle nebudu mít na IF čas tak prosím nečekejte odpisy nikam. Kdyby jste mě tu viděli, je to spíš náhoda :-)
Riky30. Září 2011 15:26:56
Mé hluboké dumání vyruší Lískulička pohlazením po tváři a něžnými slovy... Při jejím doteku ucuknu. Trhne to se mnou. Bylo to, jako by mě něco koplo. Něco..krátkodobého, rychlého...ale důrazného. Raději si nasadím opět kápi. Mám potřebu se skrýt, sebe, svou tvář. Napnutí svalů a následné povolení mě opět hodilo do přítomnosti.
Zatímco Lísk se mi povedlo bohužel nevnnímat, zaostřil sem pozornost alespoň na Moryho, který právě probírá to malé, ukňourané štěně. Zezačátku vrčí...ale pak se už jen schoulí do klubíčka a kňučí pod srolovanýma novinama. Pche.
Pravou rukou si přejedu na lýtko a poutko na dýku si posunu trochu výše...asi do úrovně stehna. Musel jsem ale povolit řemínek, jinak bych to tam moc úspěšně nenasoukal. Pak vstanu a dýku, kterou jsem si v rychlosti zastrčil za opasek, vyndám a zandám si jí do poutka na stehně. Je to lepší. Poté co si vyzkouším, že abych dýku vyndal v rychlosti, už se pro ní nemusím ohnout. Výhodné a urychlí to celý systém jednoduchého vyndání. A také to trochu ušetří má záda. Kdo se pro to má frut ohýbat...
Pak se mlčky přesunu pomalými a klidnými kroky k Morymu. Stoupnu si spíše za něj a doufám, že až štěně otevře oči, že opět nepadne do světa bez reality... [I]Jen si breč a kňuč štěně....stejně ti vrazím tu dýku dokrku...ani nebudeš vědět o co běží...A nikdo ti nepomůže...proč?[/I] otočím se na Lísk a zase zpátky na mladíka. [I]Protože se to nikdo nedozví...a já vyváznu bez viny...opět... A ty nebudeš moc křičet... Bude se ti křičet hodně blbě s dýkou vraženou do krku...[/I] a rozhlédnu se po hřbitově s představou, jak mu dýka s malým zaseknutím vjede do krku, a spousta litrů krve zase ven...
Mory30. Září 2011 19:45:44
..............................
já ti říkam že jestli omdlí potřetí, tak ti nakopu prdel, protože už je to fakt proti fyzice tohleto *3*
Lískulička30. Září 2011 21:02:04
________________________
Mě si nevšímejte... já mám zítra další dvanáctku takže celej den je zabitej, možná večer napíšu... stejně nepotřebujete moji odpověď...
Izidor30. Září 2011 22:36:24
**********************
Proti fyzice bylo to, co jsi prováděl ve vesnici. *1*
Jinak, ta tvoje novomanželka není zrovna dvakrát přívětivá...*4*
Mory1. Října 2011 04:17:45
.....................................
musíš vědět jak na ní *47*
Lískulička1. Října 2011 20:15:52
______________________
Ticho tam vzadu, pánové... *2*
Lískulička2. Října 2011 14:28:05
Moje slova minou Rikyho. [I]Že bych mluvila tak potichu? Ne.. mluvila jsi dost nahlas... to on tě jenom nechce poslouchat... tak už si to uvědom konečně![/I] Trhne mnou bolest jako kdyby se mi odštěpila část srdce a já se prudce nadechla. Kousla jsem se do tváře, abych nic neřekla. Stoupla jsem si a dívala se pryč.... kamsi na oblohu, uvažujíc a zadržujíc pláč. Jako by mi rozžhavené železo zacelovalo srdce. Už tak dost zmrzačené. [I]Jsi blázen... TY nemáš právo se zamilovat... ani bys to dělat neměla- podívej se na sebe. Vypadáš jako cvok, jsi mnohem více zranitelná a neuvažuješ reálně.[/I] Vyjmenuji si v duchu záporné části zamilovanosti a lásky.
Když si toto uvědomím jako by se utrhla s tou částí také část otcovy laskavé výchovy a začala převládat ta matčina. Nadechla jsem se- a tento nádech byl cítit novotou a rozhodností. Utřela jsem hřbetem ruky zbylé slzy a narovnala jsem se. [I]Láska je možná hezká věc, ale není pro všechny... Pro mne ne...[/I] Proletělo mnou a já věděla, že se něco změnilo. Byla jsem najednou o cosi chudší, ale taky volnější, když blázen příjde o rozum, taky je chudší, ale vlastně volnější- a taková jsem byla nyní. Jen ta pachuť rozžhaveného kovu tam byla jako lehká bolest v pozadí toho všeho. Rozhlédla jsem se kolem a viděla měsíc a hvězdy, lehký závan vzduchu mi připomněl, že jsem na hřbitově- závan mrtvolna. A právě tady jsem pohřbila část sama sebe- tady na hřbitově... nebo to jsem si minimálně myslela.
Pak jsem se otočila a konečně jsem přešla k tomu muži, který tam ležel a nad kterými se skláněli moji společníci. [I]Pomůžeme mu a on pak pomůže nám.[/I] [OJ][B]Myslím, že nám máš, co vysvětlovat. Chtěl jsi nás zabít...[/B][/OJ] Řeknu vyčítavě, když se podívám na toho muže a na Moryho, jak nad ním stojí s hůlkou. [I]Kdybych neviděla, co právě udělala, připadalo by mi to vtipný... takovej kousek dřeva.[/I] Vytáhnu dýku připravenou, kdyby náhodou něco. Uvědomím si, jak je Riky blízko a odstoupím krok od něho. Zároveň pocítím lehkou bolest- připomenutí. Otočím se na Moryho. [OJ][B]Nejsem si jistá, jestli bychom měli být tady... není to dobré místo. Pojďme pryč- mimo hřbitov.[/B][/OJ] [EL][B]Prosím..[/B][/EL] dodám v elfštině.
Miaug_Beleg2. Října 2011 16:07:59
Prcek odnesl s nadáváním a pohazováním grimoár pryč a s úlevou toto pálící břemeno shodil do trávy. Když Mory skončí se studiem svitků, přijde zpět ke knize a zkusí na ní kápnout pár kapek svěcené vody. Ještě než se knihy kapky dotknou, za odporného syčení se změní v páru a rozptýlí se ve vzduchu. Je to jako kapat vodu na rozžhavenou výheň. Po tomto zjištění se kouzelník vrátí zpět k chlapci a pokusí se ho probrat k životu...

Chlapec se po kontaktu s Moryho vodou probere a zjistí, že kouká přímo proti hůlce držené v rukou elfa. Cukne sebou a prohrábne rukama ve snaze se dostat pryč. To se mu ale nepovede a tak jen zoufale vykřikne: [OJ][B]Nejezte mě, elfe!!! Mám hnusné maso.[/B][/OJ]
Pak uvidí Rikyho a v očích se mu vystřídá strach s ještě větším strachem.. Zakoktá se, nemáte ani ponětí, co chtěl říct protože z úst mu nevyšel ani hlásek.Na to se zoufale otočí na Moryho, čekaje co po něm bude mág či ostatní chtít.
Miaug_Beleg--- > Izidor       2. Října 2011 16:18:00
Po tvém pokusu o nátlak se drobná panovnice napřímí před svým trůnem do celé své sáhové výšky a hodně zle se zatváří.
[OJ][B]Tak milý pane, tohle si vyprošuji. Takto se mnou nebudete mluvit. Jestli se všichni služebníci toho pána chovají stejně, nemám zájem a ani strach. Nyní opusťte naši ves, nejste tu již více vítán.[/B][/OJ]

Jako na povel se za tebou otevřou dveře a pohled na nasupenou královnu ti zakryje houf drobných po zuby ozbrojených a obrněných dam. Koridor nyní jasně vede směrem k východu z místnosti a jako jasný povel ti přijde lehké píchnutí v zádech, patrně jedna z dívek povyskočila a pokusila se tě popohnat hrotem kuše...
Mory2. Října 2011 16:23:38
Za malý okamžik se za moje záda přihrne Riky a svými pohledy se i přezemne snaží ležícího zatím neprobuzeného mladíka zabít. Hned na to se přifaří také Lískulka a ta nerozdíl od rikyho nemá oči plné krve a nenávisti, takže se jí do nich klidně mohlu pohlédnout. [I]Co toho Rikyho tak změnilo? Proč ona má pořád takovej strach? Ten jejich cech jim asi neprospívá. [BA]To je jasný, měli se přidat k nám, dyť už jsem ti to říkal, že se tam pořád jenom chlastá, zpívá a mrdaj lehký děvy.[/BA][/I] Olíznu si suché rty a mírně pousměju, ale aby to nebylo moc vidět. [I]Ještě abych mrdal nějaký těžký, na to já nejsem, mam rád svojí váhovou kategorii.[/I] Lískulka se hned nachomýtne a její slova plná strachu a prosík, abychom odsud vypadli mi zrovna na náladě nepřidají. [I]Jak jí jen slušně vysvětlit, že se tady snažim něco zjistit...[/I] Pohlédnu naposledy na Lískulku. [OJ][B]"Počkej ještě chvilku, vytáhnu z něj nějaký informace a pak ho pustíme k vodě. Jen mu nic nedělejte."[/B][/OJ] Mezitím se svěcená voda poprvé dotkla mladíkovi tváře a ten po chvilce procitne stejně tak zmatený a naplněný strachem jako před malou chvílí.
Začínám mít pocit, že na týhle zemi nežije nikdo kdo by se pořád jenom nebál. Ať už čehokoli. Povzdychnu si a chvilku vyčkávám takřka nehnutě, ať se klučina vypovídá a trochu s ním ten strach zalomcuje.
Jakmile se trochu uklidní, alespoň na stupeň kdy je schopen mne vyslechnout, otcovským, klidným hlasem na něj spustím. [OJ][B]"Neboj se, nikdo tě jíst nebude, ani tě nebudeme zabíjet, ale musíš pro mě udělat pár věcí."[/B][/OJ] mírně skloním pomalu hůlku k noze, ale jakýkoli náznak o útěk nebo cokoli jiného zapříčiní opětovné vrácení do pohotovostní polohy. [OJ][B]"Jako první se pořádně uklidni, když budeš hodnej, žádný nebezpečí ti nehrozí."[/B][/OJ] Hůlka už nemíří na jeho tělo ale já sleduji, co se uvintř něj děje, sice pouze pohledem, ale sleduji. [OJ][B]"Zadruhý... Pořádně se mi budeš muset vykecat o tom co bylo, chci vědět kdo je Wrazh, chci vědět co je zač ta hniha, chci vědět kdo jsi ty. Taky bych se rád dověděl kde máte tu jeskyni, co je zač ten svitek. Když nám všechno hezky rychle vyklopíš, tak tě necháme jít."[/B][/OJ]
Izidor--- > Miaug_Beleg       2. Října 2011 19:00:31
Panovnice se zdá býti příjemná jako pr-el. Přiznávám, mohl jsem volit vhodnější slova, ale na to už je teď trochu pozdě. [I]No to nejde zrovna dobře... Herdek, jak z toho ven... Nemůžu se nechat odbýt, to bych pak skončil v dračím žaludku... Krucinál... [/I] Na výzvu k odchodu nereaguji. Místo toho provinile sklopím hlavu a hledím chvíli do země. [OJ][B]Omlouvám se za své chování, vaše výsosti. Málokdy jednám s osobami vašeho postavení. Však vězte, že se snažím jednat v nejlepším zájmu svého pána i vašeho lidu. Na důkaz svých slov vám musím sdělit jistou... skutečnost o svém pánovi... Ale nevím, zda je tato věc vhodná pro uši všech přítomných...[/B][/OJ] [I]Buď by se mi vysmály, nebo by je to dost zmátlo. Ono, málokdy posílá drak své služebníky jednat se sousedy...[/I]
Miaug_Beleg2. Října 2011 20:32:10
Jakmile se klučina dozví, že nebude sněden a dokonce že bude propuštěn, uklidní se a v očích se mu zalesklo. Pohled to byl studený a tvrdý. Říká, že vám moc nevěří ale větří svou šanci na život. Potom ale Mory spustí proud otázek a to mladého muže značně znejistí. Snad ani ne otázky samotné ale jejich množství. Potichým hlasem začne odpovídat.

[OJ][B] Wrazh si říkal můj mistr. Zlý člověk. Unesl mě, když jsem byl malý. Ani si nepamatuju na rodiče. Mé jméno Zgraw, mi dal mistr. Jak jsem se jmenoval před tím, netuším. Prý ve mě viděl talent. Nevím, co je na tom pravdy. Moc mi to nejde. Ale naučil mně všechno, co umím teď.Co to bylo dál? Jo ta kniha. Je zakletá a to nějak divně. Nerozumím tomu moc. Ještě nikdy jsem v ní nečetl. Nemám odvahu pokoušet se ji otevřít. Možná až budu zkušenější...snad je to všechno. Můžu už prosím vás jít?[/B][/OJ]

Mladík se zadívá na Moryho velmi prosebně. Zdá se, že tuší, že má dobré srdce a že ho nezabije jen tak pro radost. Pořád je ale vystrašený...
Miaug_Beleg--- > Izidor       2. Října 2011 20:43:52
Tvé protesty a návrhy nejsou ani tak vysmány ani nevyvolaly rozpaky. Prostě zanikly v hluku, které tvé odmítnutí opuštění místnosti vyvolalo. Královnu nevidíš. Nějaká z jejích dam na tebe vytáhne meč a jasně s ním ukáže směrem ven. Tváří se hodně neúprosně. Jestli se chceš udržet v místnosti, budeš pravděpodobně muset bojovat. Věrné královniny bojovnice se nezdají být jakkoli ukecatelné...vypadá to, že diplomacie zde selhala.
Izidor--- > Miaug_Beleg       2. Října 2011 21:52:28
[I]No to je žůžo... Člověk se jim snaží trochu pomoct a oni na něj vytáhnou meče... no prostě supr![/I] V místnosti se již rozléhá značný hluk a mnohé z dam na mne vrhají zlostné pohledy, asi jako na krysu v sýpce. Dokonce už i tasily meče. [I]Tak a teď jak z toho ven... No, hlavně jim nesmím dát záminku k boji... To by ze mě nadělali fašírku, i když jsou poloviční... No, Beren taky nebyl žádný obr a kdejakého lumpa dokázal nakopnout, až nadskočil... Ale o tom jindy... Ksakru... Musím je nějak uklidnit a pokračovat v rozhovoru, jinak je to v háji! Při bozích... Chci toho snad opravdu tak moc?! [/I]Setrvávám nadále na místě, nedbaje šťouchání kuší do zad, ani mávání meči. Přecejen, jestli jen trochu dávali pozor, tak pochopili, že zabít mě by asi nebyl nejlepší nápad. Jenže začít vyřvávat něco ve stylu: "To se vám vymstí! Nevíte, jakou děláte chybu!" a podobně, by mou situaci taky zrovna příliš nevylepšilo. No a tak jen provinile koukám do země a čekám, jak se to vyvine.
**************
Jestli jsi mi chtěl naznačit, že bez spolupráce se zbytkem družiny to nepůjde, tak to moje postava nepochopila. *4*
Lískulička2. Října 2011 21:55:53
Trochu mě to rozhodí. [EL][B]Jaký Wrazh? Jaká knížka?[/B][/EL] Zeptám se překvapeně Moryho, pak jenom mávnu rukou. [I]To je jedno.. pak ti to vysvětlí...[/I] Ujistím se a pak pozvednu dýku jako bych tím chtěla říct, že hodlám mluvit. Lehce se zasměju- ironicky.[OJ][B]Tvůj mistr, že je zlý? A ty ne? Proč jsi nás chtěl zabít?[/B][/OJ] Zeptám se ještě jednou. Trochu s dýkou mávám, aby to spíš nadělalo víc divadla. [OJ][B]Ne... zabíjet tě nebudeme, ale nesnaž se nám ublížit.[/B][/OJ] Oznámím mu. S tou dýkou vypadám celkem nepřirozeně, taková křehká dívenka. Možná mu taky příjdu vtipná svým zjevem, to je mi ale teď jedno. Stejně tak jako když zraníte zvíře, tak je víc naštvaný a o to zuřivější- přesně tak jsem se chovala já. [OJ][B]Něco takovýho by se ti nemuselo líbit...[/B][/OJ] Dodám a přejedu prstem po hraně dýky až se o špičku jemně říznu, takže mi z prstu začne téci krev a smáčí dýku. [I]Ale no tak.... takové hraní... děsný...[/I]
___________________________
Schopnost: Herectví: 5.st
Riky3. Října 2011 21:40:58
Zápach blížící se mladé smrti zavane vzduchem. Zatím ale nechávám vyjednávat Moryho. Zgraw je vyklepaný jak čivava v zimě. [I]Wrakdo?[/i] pomyslím si, když o něm začnou mluvit. [I]ALe...mladej pán je....je...mrtvo-lo..muž? Ne..jak to sakra..je...vyjednávač s mmrtvými..ee[/i] a úplně vypnu mým zamyšleným dumáním nad slovem nekroman. Ovšem z toho mě opět vytrhne, kdo jiný než, Lískulička, její vtipnou poznámkou, že ho zabíjet nebudem.. [I]vy možná ne...[/i] a hlavou mi projede animace, jak se Zgraw (si vymýšlel jména úplně namol ne?) zvedá, otáčí a já se k němu jedním skokem přiblížím a...rup.. Zlomím mu jedním škubnutím vaz. Když to tak porovnávám, lepší byla ta dýka v krku a tryskající krev...
Nenápadně se pár kroky přiblížím k mladíkovi tak, abych případně přiskočil a...řekněme, zastavil ho. Až teprve teď si začnu prohlížet mladíkovu tvář. [I]Copak se asi skrývá pod tou tnekou kůžičkou nevinny? ďábel snad? Pojď...protančíme se spolu peklem...[/I] a ďábelsky se pousměji. Ještě že mi není vidět do tváře, mladíkův zrak by to nemusel přežít... S mou úžasnou tváří by to s ním nejspíše seklo...
Natáhnu ruce před sebe a je slyšet hlasité prokřupání všech kostiček v rukách a prstech..A následně i v zádech. [BA][B]Jups..[/B][/BA] dodám potichu a opět se narovnám. Boje a to naše úžasné tažení přes hory přes doly dává zabrat mému tělu a mé fyzičce. Obávám se ale, že i psychička na tom není zrovna dvakrát nejlépe a má chuť zabíjet se úspěšně zdvojnásobuje...Čekám na další úžasné a vtipné výjevy tipu, že maldíka nezabijem.
Mory4. Října 2011 16:32:16
Poslechnu si mladíka s vervou a celkem se mi i snaží ukládat si jeho slova do hlavy. Poslední dobou ji mám pročištěnou až moc, takže to takový problém není.
Mladík se rozpovídá, ale hlavní dotaz, který jsem vznesl, respektive dva dotazy mi nezodpoví. [OJ][B]"Jasně že tě pustíme, ale nejdřív mi ještě řekni, kde je tvůj mistr, kde je jeho tělo a kde máte jeskyni.
Pak chci taky vědět co je zač ten zapečetěný svitek. Mistr ti k němu nikdy nic neřekl?"[/B][/OJ] Poklepu si na kapcu a čekám, co z něj vylétne, přitom pozoruji chování Rikyho, které mne v tuhle chvíli velmi znervózňuje, ale nedám to na sobě moc znát.
.................
sorry za kvalitu, ale spěhal jsem, nechci tak zdržovat
Miaug_Beleg4. Října 2011 18:42:06
Jelikož vám chlapcova odpověď nestačí , požadujete více a i když se ho snažíte uklidnit, pohled na Rikyho mu moc klidu nepřidává. Zvedne pravou ruku a zamíří směrem k horám stejným směrem jakým jste měly namířeno i vy - k propasti.
[OJ][B]Ppůl dne tím směrem, mistr mměl rád soukromí. Jje tam skála a vvv ní jeskyně. Mistra jsem pohřbil tam, před jeskyní. Už můžu jít prosím? Řekl jsem vám všechno.[/B][/OJ]
Chlapec vypadá dost zoufale, hlas se mu chvěje a ani se neodvažuje podívat na barbara stojícího opodál. Očima tiká od obličeje Moryho a křivek Lískulky...
Miaug_Beleg--- > Izidor       4. Října 2011 18:54:55
Když se nepohneš, náladu v davu to pouze vyhrotí. Neuposlechnutí královnina rozkazu je něco, co si její poddaní neumí ani představit a ty to děláš tu, takto veřejně. Nemyslitelné. Ty ale odoláváš. Odoláváš přesně do té chvíle, než ucítíš vzadu v oblasti kolen náraz, podlomí se ti kolena a spadneš na zem. Ještě si všimneš rozezlených ženských obličejů, než tvá hlava dopadne na zem...černo...nárazem jsi ztratil vědomí.

Pomalu otevřeš oči, není to ani půl minuty a ty jsi stále ve stejné místnosti. Je ticho, vidíš jen dav, otevírají pusy a vypadají naštvaně. Ale nevydávají žádné hlásky. Cítíš ale tahání za ruce a dření na břiše a nohou. Pak ti dojde, že každou tvou ruku drží 3 dívky a táhnou tě pryč. Najednou se ti vrátí sluch a nenávistný hukot tě doslova uhodí do hlavy. To už si ale ve dveřích a táhnut na náměstí. Zdá se, že si žádná z gardy, jenž tě táhne zatím nevšimla tvého nově nabytého vědomí.

****************************************
V žádném případě se ti nesnažím nic nutit. Naopak tahle část je vhodná spíše pro tebe než pro zbytek. Ale prostě styl jednání, jak si to zkusil na královnu byl přes míru troufalý...
Izidor--- > Miaug_Beleg       4. Října 2011 20:19:31
Když se má něco posrat, tak pořádně. Tohle bude jeden z těch případů, neboť moje nečinost domorodce, tedy domorodkyně, spíš jen ještě víc nasrala. [I]Tak a tady to máš, blbe! Jak teď z toho ve-[/I] Než však stačím něco podniknout, nebo vymyslet, začnou jednat gardistky. Nejdřív mi zákeřně zezadu podkopnou kolena a po pádu následuje bezvědomí. Nebo je to spíš zubatá?

No, naštěstí to nebyla ta hubená dáma s kosou, ale něžné pohlaví v tom hrálo jistou roli. [I]Jau moje hlava... co se to...[/I] Nemusím být mudrc, abych podle tření a tlaku na břiše a toho, že mě někdo tahá za ruce, pochopil, k čemu tu právě došlo. Když se mi pak navrátí zrak i sluch, je to jasné a jisté. Šest gardistek se mne společnými silami snaží odtáhnout z místnosti. [I]Sakra, vypadá to jako trůnní sál a přitom tu mají mravy jako v nějaké putyce? To mě hodlají venku hodit obličejem do bláta, nebo na hnůj? No, vzhledem k počasí spíš to druhé...[/I] Jelikož netoužím po tom, vyválet se na hromadě kompostu a navrch tu mám i nějaké diplomatické jednání, postavím se na odpor a pokusím se gardistkám vytrhnout.
Pokud se mi to podaří, zkusím se postavit a směrem ke královně prohodím: [TR][B]Tož, vy tu též nemáte zrouna skvelý mravy...[/B][/TR]
**************
Hm... taky myslím, že jsem si s tím měl dát větší práci a přidat pár lichotek...
Lískulička4. Října 2011 21:15:10
Lehce zavrtím hlavou. [I]Mám ho pustit? Já nějak... nevím, co když nás prozradí? Hmm... Jo, pusť ho- podívej se na Rikyho... nebo se na něho raději nekoukej[/I] Pomyslím si a zvednu dýku ve směru, jako bych ho zvedala s sebou. [OJ][B]Běž, běž a už se nám nepleť do cesty.[/B][/OJ] Řeknu a pustím ho- možná, že to byla chyba, možná ne... to teď nevím a až to zjistím bude už nejspíš pozdě. Pak se rozhlídnu po hřbitově a projede mnou zvláštní pocit. Je tu chladno a zima. Začnu si třít paže, abych se zahřála, což moc nepomáhá... [OJ][B]Tak... a teď jdeme pryč... [/B][/OJ] Řeknu a už si to mašíruju ven ze hřbitova. [I]Věděla jsem, že na to jednou dojdeš- láska je zbytečná věc- moc ubližuje, moc zavazuje a dělá z lidí voli- tohle ti říkali už u Samurajů, ale ty jsi přesto tu chybu udělala... ale já jsem věděla, že příjdeš k rozumu- jsi moje hodná holčička.[/I] Ozve se matčin hlas v mé hlavě a je to jako pohlazení, ale také zároveň uvědomení si, co jsem, kdo jsem. [I]A chci jím vůbec být?... jasně, že nechceš, ale jinak to nejde- nejsi tu od toho, abys milovala...[/I]
[OJ][B]Asi bych přespala, udělala oheň... odpočineme si- potřebujeme to všichni a ty! [/B][/OJ]Ukážu na Moryho. [OJ][B]To potřebuješ jako sůl. Nemluvím jenom o té noze... dneska... jsi asi strhanější nebo tak něco- něco ti nesedlo? Já nevím...[/B][/OJ] Přejdu do elfštiny. [EL][B]Vždycky jsi byl krásný a přitahoval jsi mne, ale teď... nějak nevím- jako bys neměl jiskru. Nedělá to ta tvá magie?[/B][/EL] Zeptám se jej a prohlídnu si ho. Opravdu, už mě tolik nepřitahoval. Divné. [I]Asi to bude tím srdcem... nemyslím... něco mi na tom nesedí.[/I]
Mory5. Října 2011 15:36:31
Mladík na Rikyho popud dostane bohužel ještě větší strach než předtím a bez dalšího naléhání vyplopí všechno, co jsem potřeboval vědět, jen o svitku se nezmínil, ale to je teď poslední co chci řešit. Riky je rozběsněný a mladík chce odejít. Přesně ten pravý čas na to přiskočit k rikymu a chytit ho pevně za ruku. [BA][B]"Nech ho jít, máme teď jiné starosti, krve pro tebe bude ještě dost."[/B][/BA] Povím mu v řeči barbarů a ohlédnu se někam do míst, kde byl ještě před chvilkou Prcek. Ten celý šílený obskakuje knihu ležící na zemi a snaží se jí jakýmkoli způsobem, ale bez dotyku otevřít, zatím bezvýsledně. [I][BA]Hej ta kniba už mě pěkně sere, nedá se na ní ani šáhnout, co s tim kurva je, je asi začarovaná. Do prdele vždyť jsem pekelník, tak jak mě to může pálit.[/BA] No to víš no, poctivýho nepálí.[/I] Prcek vzteky silou nakopne hnihu, ta se odkutálí kousek dál.
Mladík nyní trochu uklidněn Lískulkou, která má naštěstí stejný plán a to ho pustit a nechat jít. [I]Ještě že aspoň ona má trochu rozum, ikdyž o tom několikrát pochybuji.[/I] Zahledím se na Lískulku a ta mi ihned začne vyprávět věci, které jsem tak trochu nečekal. [I]Sakra proč se zrovna v tuhle dobu baví o přitažlivosti? Já že nemám jiskru? No ani se nedivim.[/I] Instinktivně si prohrábnu vlasy na hlavě, který tam vlastně ani nemam. [OJ][B]"Asi máš pravdu že se zrovna necítím svůj, ale to bude jenom chvilková záležitost. To se spraví."[/B][/OJ]
Miaug_Beleg5. Října 2011 17:44:43
Ihned jak mladík dostane šanci, kousek se odplazí, postaví a začne prchat směrem k lesu. Poslední pohled, který vám věnuje, má zvláštní odlesk...Snad radost, snad něco jiného...kdo ví...Při útěku se nezastavuje, neotáčí, prchá seč mu síly stačí. O své věci se nestará a ani o ně pohledem nezavadil.

Kniha se stále válí na zemi, prcek jí nenávistně obchází ale kontaktu s ní se vyhýbá. A Lískulka se vydala pryč z tohoto odporného místa...za rozpadlým plotem na druhé straně hřbitova najde pouze pokračování cesty směrem, kterým jste se chtěly vydat. Cesty sice poničené kořeny stromů ale za to přímé vedoucí ke světlu...

Otázka, která vás Moryho a Lískulku trápí je ale hlavně možnost, zda nebude Riky mladíka pronásledovat či ho Mory uklidnil...Cestě dál ale nic nebrání.
Miaug_Beleg--- > Izidor       5. Října 2011 17:56:35
Pokusíš se vyškubnout ale dívky tě nepouštějí. Místo toho tě dav vynese na náměstí a tam tě pohodí na zem. Pak k tobě přijde jedna z žen a s namířeným samostřílem na tvojí hlavu samolibě prohlásí: [OJ][B]Tak, velvyslanče, teď máš poslední šanci vypadnout. Ale jestli budeš dost tupej na to tu zůstávat dýl, doufám že si se vyrovnal s bohy, ve které věříš.[/B][/OJ]
Víc ti nepoví ale přesila, které by si musel čelit ti nadějné vyhlídky v boji nedává...
Kolem se seběhla i nemalá skupinka čumilů, kteří na tebe pokukují a ukazují...

******************
No trochu jiné jednání mohlo být vhodné ale na to je teď už moc pozdě. Jsem celkem zvědavej, co teď budeš dělat :-)
Izidor--- > Miaug_Beleg       5. Října 2011 18:28:34
Panenky se nezdají, ale mají docela sílu. Nejen, že mě zvládnou utáhnout (sice v šesti, ale přece), ale navrch se mi ani nepodaří jim vykroutit. [I]Hm... cos čekal? Že ji budou hlídat nějaké chcípliny?[/I] Zvládnou to až na náměstí, kde naštěstí není ani bláto, ani hnůj, zato však banda čumilů. Následují klasické výhružky typu: "Táhni a už se nikdy nevracej." Už jen zato, bych dotyčné pidiženě nejraději jednu vrazil, ovšem to by nesměla být polovina davu ozbrojená kušemi. [I]Tak a je to v řiti... nejen, že mne poslali k šípku, ale ještě by si mě nejraději upekli zaživa... Hm... A přitom vypadali docela mírumilovně... Herdek, ale přece nemůžu jen tak odejít... Ne! Tohle budete muset dotáhnout do konce, slečinky! Mě se jen tak nezbavíte![/I] Místo toho, abych se otočil na podpatku a zdrhal, nebo dokonce tasil zbraně a pustil se do boje, se jen klidně posadím na zem, jako by se nechumelilo. Na ženštinu, co mi vyhrožovala, se jen trpce usměji a tajemným hlasem odpovím: [OJ][B]Já v bohy nevěřím a smrti se nebojím. Pokud to dokážeš, tak střílej... Mám úkol a ten splním, i kdybych měl vypustit duši...[/B][/OJ] Přitom jí celou dobu koukám přímo do očí. [I]Jestli hádám správně, tak na tohle mít nebude! Zabít člověka, to není jen tak. Hlavně, když se vám kouká do očí.[/I] No schválně, proč myslíte, že se odsouzenci dává páska přes oči?
************
Já sám nevím, jak se z toho přesně vymotám.
Mory5. Října 2011 18:58:22
Mladík se ihned na náš poslední popud sebere a stebitě zmizí v dáli a ani se za námi neohlédne. Trochu pesimisticky mám chuť mu na cestu zamávat, ale raději té myšlenky zanechám a začnu se věnovat jiným věcem.
Jako první kouknu Rikymu do očí a chvilku na něj zůstanu civět, snažím se upoutat jeho pozornost, aby nedostal chuť za mladým kouzelníkem vyrazit. [I]Tvrdohlavej bejk, potěš pán bůh že už je ten mladík na útěku, zabil by ho a ani by se nás nezeptal.[/I] Poté popojdu zpět k Prckovi a věcem, které leží na zemi. Sundám batoh ze zad a ušklíbnu se na Prcka, který stojí naštvaně u knihy a jako nabručený a poražený na ní ďábesky civí. [I]Nech jí plavat, později na to přijdeme, co je zač ta kniha a svitek. [BA]Sem zvědvej jako prase a to pálí jako blázen.[/BA][/I] Otevřu bágl a z kapsy do něj vložím onen zapečetěný svitek. [I]Možná se nám bude hodit.[/I] Pak v rychlosti čpanu knihu a co nejrychleji jí vhodím do batohu, abych se za tu malou chvilku nestihl popálit. [OJ][B]"Jestli mě ta kniha nasere, tak bude koukat."[/B][/OJ] Zamumlám si pro sebe a taktéž pro Prcka a plný batoh vrátím na záda. Druhý svitek, ležící na zemi už se mi nechce moc řešit takže jej tam nechám být a ze země seberu ještě hůl, kterou mi tu mladík nechal.
Konečně jsem si našel trochu času na její prozkoumání. [I]Hmm, lehká je také, nějakou magii z ní také cítím.[/I] Ukázkově s ní máchnu vzduchem. [OJ][B]"Jako náhrada? Proč ne?"[/B][/OJ] Poté pohlédnu na oba své druhy. [OJ][B]"Já nevidím důvod tu zůstávat. Jdeme..."[/B][/OJ] mávnu rukou a svižnějším krokem se vydám z hřbitova pryč, přesně tudy, kudy jsme měli původně namířeno. K propasti.
Riky5. Října 2011 19:50:45
----------------------------
dpc...já ho chtěl chytit a podříznout...ste hrozní rychlíci... :D já odepíšu snad už zítra... škola :(
Riky6. Října 2011 19:01:45
Všimnul jsem si Moryho pokukování a kontrolování mé osoby. To mě lehce znervozní. Jsem nesvůj, když se mám na něco soustředit a někdo na mě přitom čumí. Připadám si pak jak výzkumné zviřátko , kolem kterého stojí 10 dalších vědátorů s notýskem a tužkou a zapisují si každý pohyb. Oklepu se, když Mory přestane civět.
Mladíkovi beru asi tolik jistoty, kolik bere smrt ze života.. Ale i přes to z něj padají informace jak z dnešních novin. Vypadá, že není schopen lhát. V této situaci může buďto mluvit nebo močit strachy. Ať už by si zvolil jakoukoliv možnost, pro mě by to byla ta správná. Stejně ho podříznu jak svini....
Ovšem Lískuliččino vyhánení mladíka pryč mě naštve. Do toho se mi na paži zavěsí plešatý Mory a v barbarštině mi cosi říká. Možná bych ho i vnímal, nemít smysli zaostřené na mladíka a rozběsněný mozek jak na Lísk, tak opět na mladíka. Stojím pevně jako skála, tma zpod kápi upřeně zírá na mladíka, v očích se mi zažehl oheň. Mladík se rychle odplazuje a pomalu ale jistě zdrhá.
To už se zase angažuje strážní anděl a zastánce všeho dobrého...Mory. Můj pohled ale opět zůstal trčet na mladíkových očí a následně na jeho zapálené zadnici, která se rychle vzdaluje. Ten záblesk v očcíh...ta jiskra. [OJ][B]On neřekl vše..[/B][/OJ] a rychle z ramen schodím vše nepotřebné, vytáhnu dýku, která byla schovaná v rukávu a rozeběhnu se za mladíkem, až mi jiskry od bot šlehají...
--------------------------------------------------
Běh na krátké vzdálenosti st.5
Miaug_Beleg6. Října 2011 20:06:52
Mory opustí hřbitov směrem k Lískulce, to se ale nedá říct o Rikym, který se vydá sprintem za mladým černokněžníkem. Věci padnou na zem a on vybíhá jako raketa...náskok mladíka se začne ihned snižovat. Ten sice přidá ale moc to nepomůže. Když ho Riky skoro dohnal, mladík odněkud ze záhybu vyndal drobný flakónek a rychle se napil. Ještě stihl odhodit prázdnou lahvičku, kterou Riky sekundu po té rozdrtil podrážkou své boty. Skok, kterým by ale mladíka chytil se úplně nevyvede když se onen mužík změní v mlhu přímo mezi Rikyho rukama. Na to se vznese a odletí pryč hlouběji do lesa. Rikymu ležícímu v hlíně zbývá tak leda proklínat a nebo zkusit pronásledovat. Ale budou na něj jeho dva přátelé čekat?

Situace na konci hřbitova je pořád stejná, můžete jít dál, pokud si to budete přát. Pokud ano, na konci lesa uvidíte opravdu kamennou plošinu rozdělenou uprostřed hlubokou průrvou. Na dno není ani vidět, je široká přibližně dva sáhy a hluboká minimálně 100 sáhů, možná víc...Stěny jsou hladké bez pořádných záchytných bodů, šplhat by se dalo jedině s lanem. Pokud se někam zkusí teleportovat prcek, je dost velká šance, že se neudrží a spadne jako brambora až na zem...
Mory6. Října 2011 20:28:31
Spolu s Lískulkou vyrazíme zatím bezeslov ze hřbitova pryč. Prcek ihned zaujme své místo na rameni a já už si to také spokojeně štráduju z toho prokletého místa plného smrti a zla pryč. Rikyho jsme nechali za svými zády a to byla také osudová chyba. Já osobně jsem si myslel, že je pouze zamyšlený a že s po chvilce probudí a bude nás následovat. Když ale dojdeme až k bráně hřbitova, zaslechnu za svými zády několikero zaštrachání a jednu podivně znějící ránu. Prudce se otočím zády a vidím, jak se Riky prudce rozbíhá za mladým kouzelníkem s dýkou v ruce, jeho věci leží na zemi a on si nevšímá krom sám sebe ničeho jiného. [OJ][B]"Riky!!! Stůůůj!!!!!!!"[/B][/OJ] zakřičím na něj z plných plic, ale žádný účinek to bohužel nemá. [I]Pitomej tvrdohlavej vůl, do prdele práce to je blázen pitomej.[/I] Naštvaně bouchnu koncem hole o zem a zakleju. [EL][B]"Do prdele už!!!"[/B][/EL] pak se stejně zlostným pohledem podívám na Lískulku. [EL][B]"Hele nevim co ste mu v tom podivným cechu provedli, ale chytil to nejspíš tam, jestli můžeš, tak mu to koukej vymluvit z hlavy, už mě začíná pěkně srát jak se chová. Jestli o tom něco víš, tak to koukej zarazit. Takhle to dál nejde."[/B][/EL] Začnu ihned a rychle mluvit elfskou řečí, kterou používám jen když něco myslím velmi vážně. Pak už jen čekám, co z elfky vypadne. [I]Sakra, to je zase den. Nejraději bych se na něj vysral a nechal ho tady samotnýho, ať si běhá třeba za srnkama blbec jeden...[/I]
Miaug_Beleg--- > Izidor       6. Října 2011 20:31:02
Odvážný nebo snad blázen? To je jedno, tvůj vzdor je potrestán rychle, se sadistickým úsměvem a až trochu spokojeným mrknutím oka...ustoupí dva kroky a namíří na tebe...netrvá to ani sekundu a ty už slyšíš charakteristický zvuk letícího objektu. Bohužel, neproletí ani kolem pravého ucha natož kolem levého. Jediné co ucítíš je ohromná bolest v pravém rameni. Odletíš metr dozadu odhozen kinetickou energií projektilu jenž ti přelomil klíční kost a vnikl do těla. Cítíš, jak nemůžeš pohnout pravou rukou a pomalu tě opouští vědomí. Poslední co slyšíš je výsměch strážné. [OJ][B]Úkol? Tak na ten ti seru! Odn...[/B][/OJ]

Zdá se, že je s tebou konec. Žádný tunel ani světlo nepřichází. Jen temnota a zapomnění...možná i trochu úlevy po neskutečném návalu bolesti, který přišel.

Když se probereš, bolí tě celé tělo, nemůžeš hnout pravou rukou a vlastně ani ničím jiným. Vědomí k tobě přichází velmi pomalu. Do očí tě pálí slunce ale nemá takovou sílu jako mělo před tím. Je již notně na západ a pomalu se skrývá. Nevíš, jak dlouho si byl mimo ale určitě již nejsi ve vesnici. Když si trochu navykneš, všimneš si šipky trčící ti z pravého ramene jako zvrácený ukazatel na místo, kde jsi dostal zásah. Cítíš se slabý. Velmi slabý. A všechno lepí od krve. Krve která je tvá. Další věm ti pak dodá hodně strachu a připomene dopoledne...les. Ležíš na hranici lesa. I uši postupně zapínají a ty slyšíš zvuky typické pro les ale také jiné, tiché a vzdálené, připomínající ti právě toto dopoledne. Jen ještě nevíš proč...

***********
Dopředu tě varuju, že si teď hodně na hraně. Přežití ti garantovat nemůžu. Je to na tobě...
Izidor--- > Miaug_Beleg       6. Října 2011 20:53:49
**************
No, jestli mi ten pavouk neukousne hlavu hned v dalším příspěvku, tak bych to měl přežít. *4*
Izidor--- > Miaug_Beleg       6. Října 2011 21:09:55
[I]Tak tohle mi... zrovna nevyšlo... [/I] Tak zní poslední myšlenka, která mi probehla hlavou, než se mi znovu zetmělo před očima. Ono rána z kuše, obzvláště na takovou krátkou vzdálenost, není žádná sranda. Sice to nešlo mezi oči, ale do ramene, ovšem i tak...
Nevím co jsem vlastně čekal. Tunel a světlo, nebo tmu, či dokonce to, jak mi před očima probíhá celý život. Nic z toho nepřišlo. Jenom bolest a pach krve (nebo smrti?). Ovšem ta bolest převládáa nebýt jí, tak se nejspíš neprobudím. [OJ][B]Ugh... tohle vám...teda neda-nedaruju... potvory jedny prťavý...[/B][/OJ] Dobrou zprávou je, že jsem ještě naživu. Pidižvice přecejen neměly na to, aby mě dorazily. Tím dobré zprávy končí. Podle všeho mě odtáhly do lesa, aby nemusely sledovat jak chcípám. [OJ][B]Svině... Však ono se... ještě ukáže...[/B][/OJ] Teď ovšem není čas někomu slibovat pomstu. Nejdřív musím utéct zubaté z lopaty. [I]Tak jo... nejdřív vyndáme tu šipku... Herdek, snad mi tu nechaly aspoň ty moje... medikamenty...[/I] Díkybohům ano. Když už nic jiného, aspoň se ti domorodci nesnížili k rabování. Dokonce i zbraně mi nechaly, ovšem ty jsou mi teď naprd. Zdravou rukou si přitáhnu tornu a začnu se v ní přehrabovat. Marně. [OJ][B]Blbe.. Kdy si to konečně zapamatuješ...[/B][/OJ] Místo toho tedy hrábnu do kapsy, kde bych měl mít plátýnko s bylinkami. Rozbalím ho a vyberu Medvědí kožíšek. [OJ][B]Sakra... Jestli to takhle půjde dál... tak na něm budu brzy závislej... che che... Au![/B][/OJ] Jeden lístek rostlinky hned rozžvýkám mezi zuby. Do vytahování šipky se však zatím nepouštím. [I]Nejdřív to chce obvaz...[/I] Tady přecejen přijde ke slovu torna, tedy spíše turban, v ní uložený. Dlouhý kus pevné látky je právě to, co teď potřebuji. [OJ][B]Tak jo... jdeme na to... Když to zvládne pitomý barbar, tak ty snad taky něco vydržíš, kémo...[/B][/OJ] Zhluboka se nadechnu a chopím se šipky. Zavřu oči, zatnu zuby a prudce trhnu. [OJ][B]Ngh... AAArgh... Kurva, to je bolest![/B][/OJ] Nakonec se to podařilo. Střela je venku a krev valí proudem. [I]Herdek, to je krve jak z vola![/I] Co nejrychleji na ránu přiložím na ránu několik lístků Medvědího kožíšku, načež ji začnu obvazovat turbanem. Jde to sice těžko, holt ta jedna ruka mi chybí, ale s pomocí úst a zubů se mi tp přecejen jakž takž podaří. [OJ][B]Hegot... Že já musím mít pořád takovej pech...[/B][/OJ]
******************
Tak používám Medvědí kožíšek.
Hm... No to by... Herdek, to by nebyl zase tak špatný plán... Jestli to zvládnu rozdejchat, tak už bych snad i věděl, jak na ně.
Mimochodem, nedalo by se to urychlit? Přímo se třepu na pokračování.
Lískulička6. Října 2011 21:31:46
Riky odbíhá pryč, až se mu za patama práší a já ze sebe jenom vyrazím bezmocnej skřek a projedu si prstama vlasy. [I]Hňup je to! U Eset![/I] Pomyslím si, když vidím upalovat Rikyho, za kterým všechno vlaje. Navíc mě trochu nakrkne Moryho obvinění. [I]Cože? To si myslí, že mu vymýváme mozek? To by mě ani nenapadlo...[/I] V obraně pokrčím rameny. [EL][B]Nevím, když jsme se viděli poprvé, tak byl hodnej a milej... nevín, co se s ním stalo. Je to pro mě záhada. Jo- a taky se mi to nelíbí...[/B][/EL] Dodám ještě. Vím, že jsem mu s tím, asi nepomohla, ale sama tomu nerozumím.
Ucítím vítr, jak mi prohrábne vlasy, jako by mě tím snad samotné Eset chtěla mě uklidnit. Moc se jí to nepodařilo. [I]Vidíš to- a do takových jako je on se zamiluješ... ale on je jinak hodný a dobrý... ano, ale tato láska- jakákoliv láska je pro tebe tabu. Jsi vyvrhel.[/I] Připomíná mi moje mysl a já se jen bezmocně koukám za Rikym. [I]Eset, co mám dělat?[/I] Pohladím řetízek ve tvaru orla. [EL][B]Asi... asi bychom měli jít za ním- já s ním pak promluvím, ale nic neslibuju... vidíš, jak to dopadlo posledně.[/B][/EL] Připomenu mu, že já nejsem ta, co ovlivňuje změny v Rikyho chování.
Mory6. Října 2011 21:48:36
Lískulka hned sama sebe začne obhajovat, že za nic nemůže a jeho změna není zapříčiněna z důvodu, který by ona sama měla znát. V první chvíli se mi moc nechce jí věřit, ale je to jen můj předsudek, nakonec jí stejně uvěřím a jen zklesle skloním hlavu. [I]Je to záhada, co se to s nim děje? Ta říká že nic neví, ale zčalo to až potom, nevím vůbec co si mám myslet. [BA]Nemysli si nic, stejně to nevyřešíš, nech tomu volnej průběh, nějak to asi dopadne. Každopádně vždycky máš možnost někam zmizet.[/BA] Nebudu utíkat, máme tu úkol a ten chci vyřešit.[/I] Moje myšlenky nyní plují od břehu k břehu, ale každopádně nezůstávám jimi oslněn a věnuji se dění kolem sebe.
Lískulka hodlá vyrazit za Rikym, aby ho nejspíš trochu uklidnila. [EL][B]"Běž za ním a uklidni ho, já jdu zatím napřed. Počkám až u té propasti, je to támhle kousek."[/B][/EL] Ukážu letmo rukou někam tam dopředu směrem k propasi a bez dalších slov se otočím zády a vyrazím vstříc propasti. [I]Jenom doufám, že mu to holka tak trochu vysvětlí, mam totiž takovej pocit, že čim potkáme víc živých lidí, tím víc jich přivedeme do nebezpečí a to si nehodlám lajznout. [BA]Ty poctivko, měl si toho mladýho blázna zabít sám, ušetřil by jsi mu tolik zlosti.[/BA] To bych mu dal ale hezkej příklad jen co je pravda.[/I] Cestou v klidu rozmlouvám s Prckem a po chvíli už se nacházím na kraji propasti. Raději se držím o trochu dál, abych nemohl někam zklouznout a proletět se několik desítek sáhů vzduchem. [OJ][B]"Vypadá docela hluboce, co myslíš?"[/B][/OJ] Ještě několikrát se nahnu nad propast, abych zjistil, co a jak se cole nachází. [I][BA]To je ale kurevská vejška, nepočítej s tim, že tam polezu, tam si pudeš sám kamaráde.[/BA] Nebuď sráč, půjdeme spolu.[/I] Ještě než ale začnu cokoli vymýšlet, rozhlédnu se dlouze kolem sebe ve snaze detailně si prohlédnout okolí, jestli se zde něco nebo někdo nenachází, jestli jsme hodně na očích a podobně, jednoduše si chci o okolí udělat obrázek, mám rád když vím, co mám v zádech.
Lískulička7. Října 2011 20:43:53
Povzdechnu si a pokrčím ramenama. [EL][B]Fajn![/B][/EL] Řeknu mu a odejdu za Rikym, který právě předvedl celkem slušnej držkopád. [I]Proč děláš všechno, co ti kdo řekne? Proč vlastně děláš tohle všechno? Proč nejsi raději doma... A co tam? Být v cechu?... Tak fajn- musím to tu všecko srovnat, ale to neznamená, že půjdeš nad rámec přátelství... nezapoměň na to...[/I] Projede mi hlavou a já ucítím chladný větřík, který se opře do mých havraních vlasů, které mi pocuchá a zad, aby mě pošoupl dál. [I]Dál na cestu nebo dál v mém životu?... To nevím, nedokáži ti na to odpovědět.[/I] Dojdu až k němu, už mi to připadá trapné- jen doufám, že jemu ne, což bych celkem dobře chápala.
[OJ][B]Už je pryč. [/B][/OJ] Řeknu potichu- vím, že to ví, ale tak stejně mám potřebu mu to oznámit. [OJ][B]Pojď už s náma... musíme dál... [/B][/OJ] Čupnu si k němu a zadívám se mu přitom do očí. [OJ][B]Riky...[/B][/OJ] Řeknu měkce, tak, jak by to řekla jeho matka, abych ho uklidnila. [I]Hej- dávej si bacha, ať ti jednu nevrazí, byl celkem napruženej... a nejspíš asi je- hmmm... Mory asi věděl, proč tam poslal tebe... potvora... co už, no- nebo si možná myslel, že ho uklidním i jinak... to se ale pletl- já nejsem zrozena k tomu, abych milovala. Nevím, proč jsem byla stvořena, ale ne z tohoto důvodu.[/I] Stále si ho prohlížím mýma oříškovýma očima. Nejsem v klidu. Celkem čekám, jestli mi dá přes hubu nebo ne.
Riky8. Října 2011 10:08:40
Na tváři se mi rozlije přímo ďábelský úsměv, když už ho doháním. Vítr, který útočí proti mě mi sundá kápi, nezastavuji se ale nad tím. Už ho skoro mám. Už cítím tu smrt chodit kolem. Už cítím ten strach, co z něj šlěhá na kilometry daleko... Jenže znepokojí mě, když vytáhne onen podivný flakónek. Vypije ho a odhazuje přímo pod mé nohy. [BA][B]Sakra![/B][/BA] křiknu, když mi lahvička vletí přímo pod nohy. Naštěstí ji svou váhou rozložím na mini střípky, které následně i zadupnu do země. Není čas, už jsem dost blízko..Teď, teď nebo nikdy... Pokrčím kolena a jako vlk, dravá šelma, skočím po mladíkovi.
Když už letím vzduchem a na milisekundu ucítím látku mladíkova hábitu, zaraduji se. Člověk by ale nevěřil, jak rychle se to dovede hodit do překvapení a naštvání. Hábit sem sie ucítil, ale ten se následně změnil v..mlhu. Stejně jako mladík. Takže mé ruce a následně i tělo hezky proletěly mlhou a zastavili se až o hlínu na zemi. [I]Na honění mraků sem nedostatečně blbej...Doprdele už![/I] zanadávám si a zkouším popadnout dech.
Tohle bych ještě udýchal, zvedl bych se, a jako by nic bych došel zpátky. Jenže tu náhle uslyším kroky. [I]Ne...Mory...Mory mě zabije, ale Lísk..Mory..mory nic neví, netuší, mory je mimo! Mory je kámoš..ať je to Mory..ať je to Mory...teď se neudržím...Mory je chlap...sakra...! [/I] ale mé modlitby nebyli vyslyšeny. Cítím jak mi koluje krev v žilách a jak se mé svaly napínají. Lísk dojde až ke mě, dřepne si předemě a pokouší se mi podívat do očí. Já ale spíše naštvaně a zarytě zírám na kus hlíny před sebou. Pak ale promluví. Ale promluví tak, že mě to úplně zmrazí a trhne to se mnou...
První dvě věty mi připomněli matku. Zvedlo jsem hlavu a kouknul Lísk do očí. Nebo Lísk..své matce do očí. Viděl jsem jí před sebou. BVyla tam. Chtěl sem si na ní sáhnout, jestli se mi nerozpline pod rukama. Chtěl jsem jí tak moc znovu cítit. A ve chvíli, když jsem chtěl říct mami...Promluvila znova. Ale tentokrát se má matka změnila v něco..jiného. V Lily... Krásná, půvabná, milá a jemná dívka...řekla mé jméno. Krev mi ztuhla v žilách a já nebyl schopen pohybu. Mé srdce, nebo spíše ten kus zmrzlého šutru...šel dopředu. Ale já nebyl schopen pohybu. [BA][B]Lily...[/B][/BA] vydechnu potichu. [I]Lily? SI..si to opravdu...[BA][B]Lily je mrtvá ty idiote...tak se vzpamatuj..nechceš snad, abych převzal velení já, že ne...muhehe [/B][/BA] sklapni! Je to lily! Je živá... Nerozplyne se mi pod rukama! [BA][B]Ty si dnes snědl vtipnou kaši že?[/B][/BA] TAK SLEDUJ DOPRDELE![/I] a následně... Z jiného pohledu by to mohlo vypadat, jako kdyby se hladový vlk vrhnul po své kořisti s úmyslejm jí sežrat... Ale z mého pohledu... No..ano, vrhnul sem se po ní, povalil jí na zem...ale následně jsem ji se zavřenýma očima políbil. Jenže když jsem pak následně otevřel oči, uviděl jsem né Lily, ale Lísk. Na vteřinu sem se zasek, ale pak jsem přímo odskočil a pokoušel se vykoktat slovo promiň...
----------------------------------------------------------
ha :D ... mimo to..proč izidor umírá? :D
Izidor8. Října 2011 11:07:37
**********************
Protože už vím, kde je poklad a jak se k němu dostat. Tohle jsou jen... menší komplikace. Místní fauna je vskutku rozmanitá...
Miaug_Beleg8. Října 2011 12:09:24
Zatím, co se v lese odehrává dojemná scénka mezi kajícím se Rikym a něžnou Lískulkou, Mory si prohlíží okolí průrvy.

Je zde pár osamělých stromů, jenž vyrůstají ze zbytků hlíny, které sem zafoukal vítr kdoví kdy. Průrva je jako zářez meče mezi dvěma skálami. Jejich úpatí je tak čtvrtinu míle na sever a na jih je druhá. Obojí značně zalesněné, jen špičky vyčnívají osamoceně. Ale hory to nejsou moc vysoké. Nahoře pravděpodobně nesněží. Stopa po bílém zbarvení není vidět. Jinak na okolí není zajímavého nic moc...

Výborné je alespoň to, že přicházející nebezpečí by bylo vidět z daleka. I na cestu skrze les, kudy jste přišly je dobře vidět. Nemělo by tedy snad hrozit žádné nebezpečí, o kterém by jste dopředu nevěděli...

*****************
Já jen dodám, že Izi nese následky svých činů :-)
Miaug_Beleg--- > Izidor       8. Října 2011 12:36:46
Pomalu přijdeš k sobě a začneš se rozkoukávat po okolí. Tvůj hlavní zájem ale je šipka, trčící z tvého pravého ramene. Uděláš nějaké přípravy, neobratně se přehrabeš v torně ale nakonec turban i bylinku najdeš. Další přípravu oddálí vyčerpání, které tvé zesláblé tělo pociťuje. Ale po chvíli to jde a tak se odhodláš k akci. Chytíš šipku levou rukou a zkusíš ji vyrvat. Bohužel, tvá neobratná ruka nemá tolik síly jako barbarská, na které si vzpomínal. Zabereš ale vší silou a až se ti zatmí bolestí, jak se nepřirozeně hýbou obě části tvé klíční kosti při vytahování. Šipka jde ale ven a krev se opravdu valí jako zběsilá. Naštěstí se ti povede krvácení zastavit látkou z turbanu. Ale ani pořádný obvaz nezvládáš udělat, jediné, co je ve tvých silách je levou rukou držet látku na místě. Až pak si všimneš šipky. Leží na zemi a po hrotu není ani památky. Proto asi nakonec šipka povolila, zlomil si ji a hrot zůstal uvnitř tvého ramene.

Jediné, co zvládneš je ale bolestí kleknout na zem a vyzvrátit poslední jídlo, co si jedl. pak se svalit do trávy a jen sledovat oblohu. Pravá ruka se sice hýbe ale spíše než pohyb by se tomu dalo říct cukání. V tomhle stavu je to jen zavazející úd který tě strhává k depresi- Budeš schopen ho někdy ještě používat nebo se budeš muset navyknout pouze na levou ruku? těžko říct. I klíční kost tě nyní pekelně bolí. Pravděpodobně bude pro tebe hodně obtížné i jen pokrčit ramena...

Aby toho nebylo málo tak slunce se už ztratilo úplně a tak zbývají poslední okamžiky dne a ke slovu se hlásí noc. Jak to v tomhle údolí asi bude vypadat po tmě nechceš ani hádat. Jistý ale je, že to bude hodně blízko oživlé noční můře...

***************************************
Strašně rád bych psal rychleji ale už teď si časově popředu před druhou skupinkou. Navíc potřebuji v tom nějaký systém takže píšu vždy tobě i jim ve stejnou dobu. Jinak bych se z toho zcvoknul :-)
Izidor--- > Miaug_Beleg       8. Října 2011 15:21:13
[OJ][B]Aaarg... Kurva... To je bolest![/B][/OJ] Situace se nejen nelepší, ale dokonce se tak trochu mění i k horšímu. Nejdřív tu byly potíže se šipkou, která nešla ven a když už, tak ne celá. Hrot podle všeho zůstal někde v rameni. [I]No to je žůžo... Teď abych hledal nějakého vydřidušského felčara...[/I] Ani obvazování rány nejde zrovna dobře, ale to už se dalo čekat, když na to mám taky jenom jednu ruku. Nebýt medvědího kožíšku, krvácení nezastavím. I tak si budu muset obvaz držet na místě, pokud nechci, aby sklouzl. Ovšem bolest asi tak snadno jako krvácení neutiším. [I]Herdek... Tož to je v řiti, kémo... To chce ňákýho medika... [/I] Jak se zdá, pravačka bude na několik příštích dní, neřkuli týdnů, k ničemu. [I]No tak jo... zkusíme to a pak se uvidí.[/I] I přes bolest zkusím ruku postupně rozhýbat. Marně. Prsty a zápěstí by ještě šly, ale zbytek už ne. Bolest prudce zesílí, až mi to zahýbe žaludkem. Svalím se na bok a zvracím, jako kdybych právě vychlastal zásoby nejmíň tří hospod najednou.
Po vyprázdnění obsahu žaludku se převalím na záda. Pomalu se stmívá. [I]Kruci... Takhle to nepůjde... Ale musím se pohnout... Musím! Tady nocovat nemůžu![/I] Nevím proč, ale něco mi říká, že jsem až nebezpečně blízko pavoučího hvozdu. A to rozhodně není místo, kde bych chtěl zůstávat přes den, natož přes noc. [OJ][B]Do prdele! Zavšivenej osud![/B][/OJ] Vkrádá se mi do mysli pocit zoufalství. Zoufalství a strachu ze smrti. Vzdej to, našeptává mi cosi. Vzdej to a v klidu umři.[OJ][B]Ne! Ne! NEEEE![/B][/OJ] zařvu jako na lesy. [OJ][B]Já tady neumřu! Slyčíte! JÁ-TADY-NECHCÍPNU! Co jsem slíbil, to dodržím! I kdybych měl duši vypustit! I kdybych si měl tu hnátu na místě uříznout! Slyšíte! I kdybych měl vstát z mrtvých, já se nevzdám![/B][/OJ] Ani nevím, komu to říkám, ale pořád je to lepší, než tady ležet a plakat.[I] Ne... zašel jsem už příliš daleko... Na tohohle chmatáka si smrtka bude muset ještě chvíli počkat![/I] Zkusím se otočit na bok a posléze na všechny čtyři (tři) a postavit se. Pravačkou se snažím příliš nehýbat, aby to se mnou zase náhodou neseklo. Pokud se to podaří, vyrazím, vláčíce batoh za sebou, směrem ruinám, které by snad mohly skátat jistotu a bezpečí. Rozhodně větší, než okraj tohohle hvozdu.
***************
Jednoruký zloděj? Hm... vcelku originální...
Lískulička8. Října 2011 20:20:29
Když se na mě Riky vrhnul- no, ne, že bych to nečekala, věděla jsem, že bude naštvaný, ne, že ne. A snažila jsem se i uhnout dokonce vytáhnout dýku nebo ho bouchnout. [I]Já jsem ti říkala, že seš blbá, že na tebe zaútočí, ale ty nic...[/I] Proletí mi ve vteřině hlavou a jako by se mi zastavilo srdce z toho šoku. Ale ani jsem nestihla vykřiknout, protože mě už už... políbil? [I]Cože?[/I] Jak jsem byla tímto polibkem zaskočena, tak jsem se ani na nic nezmohla a jenom jsem zůstala ležet přikovaná jeho tělem a jeho rty. Moje zubožené srdce se zhouplo, jako by bylo na houpačce. Mozek mi přestal fungovat a tělem mi projelo hned několik emocí: vztek, zmatek, strach, radost? a ještě jeden těžko identifikovatelný pocit.
Když se pak nazvedl a díval se mi do očí. Něco v nich viděl- co, nemám tušení. Ale vypadal při tom, jako by uviděl někoho... zlého? Pak rychle vyskočil a začal se mě omlouvat. Zbytek ze srdce zabolel a já? Těžko říct... koukala jsem na něj zmateně a ještě asi minutu. [OJ][B]Ehm... už asi půjdeme...[/B][/OJ] Řeknu potichu, stoupnu si a jdu napřed za Morym. Zakroutím hlavou, až mi poskočí vlasy a zamotá se hlava. [I]Zvláštní... nic to se mnou neudělalo... fakt, jo?... Samozřejmě- já přece necítím lásku- láska není pro mě. Vzpomínáš? Jasně...[/I] Kolem mne problikávají barvy zelené a hnědé, ale já si jich moc nevšímám. Snažím se přeemýšlet o sobě...
Riky9. Října 2011 13:26:19
Snažím se na ní nedívat. Cítímm se...tak poníženě. Cítím se pod psa. Nejdříve mi uteče kořist a pak mi i uteče rozum. Dnes se kosti zahrabávat nebudou. Dnes se zahrabu sám. Pomalu vstávám. Poté, co Lísk navrhne odchod, jen přidám tempo. Vyskočím na nohy a mlčky se přesouvám zpátky na hřbitov k mým věcem.
Když už tam ve spěchu dojdu a mé nohy se s čvachtnutím zaboří do jakéhosi bláta, jen smutně "fňuknu" a seberu zbytek svvých věcí. Následně jdu následnovat Lísk kamsi, kde by měl být Mory. Cestou šoupám nohama o trávu, abych dostal z bot ono hnusné hřbitovácké bláto... Když už konečně dojdeme za Morym, nasadím si opět kápi a raději si stoupnu kousek dále.
[I]Dobrá..uznávám.... Tohle, bylo...[BA][B]Hnusné? Odporné? Dobropřinášející? [/B][/BA] ... [BA][B] Ale prosimtě...vždyť jsi to věděl. Jen jsi..tak blbej, žes...[/B][/BA][B]nech ho už bejt...[/B] on má pravdu... [B]A dost...začni mě poslouchat,...jsem posledních 5% dobra ve tvém těle, vzpamatuj se...[/B] [BA][B]Posledních 5%... já sem 85% a těch zbylích 10% jsi sám sebou...sorry kámo, smiř se s tím[/B][/BA] A to jsem chtěl býti jeden čas rytířem na bílém koni...Teď už ale si prohlížím onu černou zbroj zla, kvůli které dělám...toto pitomé zadání...pche...[/I] odfrknu si, kopnu do malého kamínku před sebou a začnu si upevňovat věci na sobě. Batoh trochu utáhnu, dýku zasunu opět do poutka na stehnu a nátepníky si sundám. Místo toho si z batohu vytáhnu rytířské rukavice a nasadím si je. Nátepníky uložím do bezpečí batohu, který si následně hodím zpátky na záda. Trochu protáhnu prsty, stisknu pěst a povolím. Tyhle krásné rukavičky jsem neměl na sobě docela dlouho, ale fungují pořád dobře
Miaug_Beleg9. Října 2011 14:00:50
*****************
Klidně pokračujte až k Morymu, popis oblasti máte v mojich příspěvcích. Já napíšu až po něm...
Lískulička9. Října 2011 14:14:22
Uslyším Rikyho šoupání nohama o trávu. [I]Co to dělám?... Co to děláš ty? Děláš si srandu? Spíš, co udělal on... asi- asi, tam chtěl mít někkoho jinýho a zase tě odkopl- znova- dělá to pořád a ty mu to baštíš... A DOST! JÁ MU NIC NEBAŠTÍM! Já nejsem schopna milovat. Nejsem schopna lásky- na tom jsme es už přece domluvili... jo, domluvili, ale stejně tě to pokaždý mrzí, jak ti ničí čím dál tim víc srdce, neustále přidává další dotyk žhavýho železa, který ničí srdce...[/I]
Oči se mi začnou zase zalívat slzama. [I]A dost! Brečet prostě nebudeš! Necítíš lásku, necítíš bolest z tohohle... ne? Jsi si jistá... a co chceš dělat jinýho? Skočit mu kolem krku, aby tě pak zas a znova odšoupl?... Máš pravdu, nebudu brečet- nebudu- nesmím- vypadala bych slabě, až moc lidsky- a to nejde![/I] zvedla jsem trochu hlavu a zamrkala, takže se mi podařilo slzy rozptýlit a výsledkem toho všeho bylo, že jsem měla rozmazanej výhled a musela jsem počkat, až to uschne. Ale cítila jsem se i trochu vítězně, protože jsem nepustila žádnou slzu, aby se převalila přes víčko a začala mi mokřit tvář.
To byla, ale asi jediná dobrá emoce. Jinak mě obklopovali pocity bezmoci a zbytečnosti. Tak jak to většinou bývá, když se vám přihodí takový... trapas? Těžko říct, co to bylo, ale na ten pohled v jeho očích, když je otevřel nezapomenu. Když jsem zavřela oči, viděla jsem ten pohled stále před sebou, jako by se mi vypaloval do srdce, které se vzpíralo, už tak dost zubožené. A má ruka se nejdřív sevřela v pěst, aby snesla tu bolest, pak si to rozmyslela a já sáhla po dýce. [I]Tu bolest... já už ji nevydržím, nechci už nikam jít. Nechci zachraňovat svět, ani nikomu sloužit. Chci jen prostě... být. Být v klidu. ... to nejde...[/I] Chtěla jsem tu dýku vytáhnout a zabodnout ji do srdce, aby mělo proč bolet, ale pak jsem jí zase vrátila za opasek. [I]Ne tady... ne před ním...[/I]
Mory9. Října 2011 15:10:48
................................
já se omlouvam ale nemam moc času, napíšu nejspíš až někdy zítra ráno až se vrátim z práce
Mory10. Října 2011 08:44:04
Chvíli sotjíc na místě prohledávám bližší i delší okolí, abych si udělal obrázek o místě kde se nyní nacházíme. Trochu informací o tom, koho a co mám v zádech se nikdy neztratí. V tom samém rozhlížení si po chvilce všimnu Rikyho a Lískulky, jak se valí směrem ke mě. Vlastně se ani moc nevalí, jako spíš vlečou jako kupka hnoje. [I]No na druhou stranu jsme mladí a máme spousty času. Jenže tohle mě teda nebaví. [BA]To ani mě moc ne, já byjt Rikyho stará, tak si to dělam ručně, ten než by se rozhejbal, tak by bylo po vzrušení.[/BA] Nedělej si z nich prdel. Jen kdyby tě slyšeli.[/I] Shodím Prcka z ramene stejně tak jako celý svůj bágl se vším tím harampádím uvnitř. [EL][B]"Budeš to tu hlídat, jdu se tam na to mrknout."[/B][/EL] Z nátepníku si povytáhnu hůlku, ale prozatím ji nechám upevněnou, aby mi nevypadla. Poodstoupím o krok dozadu, abych byl bezpečně od každé překážky alespoň kousek. V jedné ruce pevně sevřu hůl a napjatou dlaň druhé ruky namířím dolů směrem k nohám. Zavžu oči a chvíli se soustředím jen a jen na dlaň.
[EL][B]"Ufi!"[/B][/EL] Pronesu tiše do vanoucího větříku a čekám na naplnění kouzla.
Po chvilce otevřu oči a pohlédnu pod vlastní nohy, očekávám proudy malých bublinek, které mne samy od sebe nedzdvihnou. Přesně v tu chvíli do druhé ruky vytáhnu ebenovou hůlku a v letu si to zamířím rovnou dolů do propasti. V jedné ruce hůl, kteru si držím rovně za zdy a v druhé hůlku kterou mám připravenou před sebou, kdykoli mávnout k jakémukoli kouzlu.
Dolů se budu snažit postupovat opatrně, ale zároveň rychle, aby kouzlo nepřestalo působit. Kdybych náhodou uvnitř průrvy přestal úplně vidět, mávnu hůlkou a na její špičku si přivolám kouzlo "Světlo".
.........................
Takže technicky vzato chci let na 10 kol, čili za 4 magy a kdyby tam byla tma, tak za dva magy světlo na špičku hůlky.
Miaug_Beleg10. Října 2011 11:20:46
Lískulka s Rikym přijdou tak akorát včas aby viděli Moryho, jak sesílá kouzlo a pomalu se vznáší jen proto, aby se pak opatrně snesl dolu do propasti vstříc neznámému.

Pomalu se snáší dolu do temnější a temnější propasti. Prvních 20 sáhů je dobrých ale postupně klesá do míst, kde je stín i za letního odpoledne kdy se nedá na obloze jediný mráček najít. Nyní v šeru je už skoro tma. Kouzelník proto vyvolá na konci své hole světlo aby si posvítil na nebezpečí a vytrvale klesá. Na skále se stále častěji objevují mechy a lišejníky, občas nějaký ten větší brouk ale před světlem z Moryho hole se ihned skryjí. Odhadovaných 100 sáhů se nakonec ani nekonalo, po nějakých 90ti sázích pod sebou Mory uvidí pevnou zem.

Země je pokryta silnou vrstvou listí, pod jednou ze stěn jepodle všeho hluboký výběžek, který je celý ve tmě. Od Moryho je přibližně 50 sáhů daleko. Na to, aby to Moryho kouzlo změnilo, je moc daleko. Zdá se ale, že v těch místech je více listí a jiného marasu, než jinde. Přesněji ale není vidět. Dole je propast asi sáh a půl široká takže pro jednoho člověka není problém se tu pohybovat.

***************
Mory nechal jsem tě levitovat, máš ještě 2 kola aby si se rozmyslel, co dál.
Miaug_Beleg--- > Izidor       10. Října 2011 11:39:38
Vyřveš se ze svých pocitů a i když se ti uleví, nepřijde na to naštěstí či bohužel žádná reakce. Pouze ozvěna ti tvé vlastní slova vmete do obličeje. Ty ale neztrácíš čas, sebereš si batoh do levé ruky a funíce bolestí odejdeš směrem od lesa k ruinám, které by tam měli někde být. Každý krok je utrpení a bolest od ramene vystřeluje po celém těle. Ruka zdá se není úplně zničená. Lehce se hýbe a máš v ní cit, o čemž tě přesvědčí jedna přehlédnutá větev, která tě přes pravou ruku šlehne. Bolest má sladkou chuť toho, že možná ještě někdy pravou ruku využiješ.

Za halasného hekání se takřka po tmě dostaneš až k ruinám. Bolestí už málem nevidíš a stále ztrácíš krev, protože obvaz nedokážeš levou rukou přidržovat a zároveň táhnout batoh. Zdá se zde zatím bezpečno, kdo ví kam se ale pavouci a jiná noční havěť až odváží, když nemají nad sebou slunce ale pouze jeho odlesk na měsíci...
Miaug_Beleg--- > Izidor       10. Října 2011 12:01:51
***************************************
Máš tam ránu jako svět, on by ho zastavil, kdyby si byl obvázanej a v klidu. Ne trmácet se polomrtvej a s batohem. To není jako že přiložíš bylinku a šup, už je to OK. Ale zpomalil si to takže ještě pořád žiješ...to je taky pozitivní.
Izidor--- > Miaug_Beleg       10. Října 2011 12:09:47
Cesta k ruinám je hotové utrpení. Už tak je mi na umření a když mě větev šlehne přes pravou ruku, div nevyskočím bolestí z kůže. [I]Ugh...[/I] Není tedy divu, že když se dovleču k troskám, je mi jako kdybych právě oběhl pětkrát celé město do kolečka. Sotva se ještě zvládnu dovalit do jakž takž použitelné skrýše, mezi třemi stěnami. Tam se svalím na zem a opřu se o zeď. [I]Kruci... Tak jo... tady už mi snad nic nehrozí... aspoň prozatím...[/I] Znovu si zkusím ruku převázat a tentokrát udržet obvaz napnutý, s pomocí zubů. [I]Herdek... tohle už by snad mohlo trochu držet na místě...[/I] Levou rukou se začnu zase přehrabovat v báglu a vyndám Růžovou mast. [I]Poslední hojivo... No super...[/I] Měl byc jím šetřit, koneckonců, už mi toho moc nezbývá, ale právě se nacházým ve stavu nouze, takže obvaz sundám a zkusím si dostatečně vyhrnout i rukáv, abych mohl ránu a její okolí, pomazat. [I]Ách... to je úleva... Studí to, ale i tak...[/I] Což o to, trochu to pomohlo, ale i tak budu potřebovat čas. Naštšstí teď nikam nespěchám. Jenže co dál? [I]Herdek... tohle stačit nebude... taky sem toho mohl koupit víc... Moment... Co to říkala ta babka... Kupte si panáčku ještě bodláček, poslouží, až bude te mít víc bebíček... Děsná obluda, ale jestli nekecala... Hm...[/I] Nalezení bodláku je již jen otázkou okamžiku. Kdo by řekl, že takový plevel by mohl k něčemu být? Já ne, ale zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Otrhám proto lístky i z této kytky a přidám je na obklad, k medvědímu kožíšku. [I]Herdek... možná by to chtělo vypálit, ale jak?! Dřevo na oheň nemám a tejně bych ho s jednou rukou nejspíš nezapálil... Voda taky došla... mošt je naprd... Hm.. smad trocha oleje... Ne... musel bych ho taky převařit a není na čem... Ještě bych chytl sněť, nebo tak něco... Kruci...[/I] Představa uhnívající ruky není zrovna příjemná a tak si dám za závěr i trochu toho Elfího jablka, než konečně ruku znova převážu... [I]Tak jo... víc toho zatím nezvládnu... Uvidíme ráno... [/I] Budu muset nocovat bez ohně. Není to sice bezpečné, ale kdoví, zda by světlo náhodou nepřílákalo víc potvor, než odehnalo. Noc není naštěstí až tak chladná. Dokonce se zdá, že je tu tepleji, než přes den u jezera. [I]Díkybohům... mám aspoň tu přikrývku...[/I] Zdravou rukou odmašlím deku z torny a přehodím ji přes sebe. Žádné královské lože, ale už bylo hůř... [I]Tak jo... buď se to do rána zlepší, nebo ne a to už se to aspoň nedozvím...[/I]
******************
Takže rekapitulace...
Bodlák, Elfí jablko a Růžová mast.
Mory10. Října 2011 20:20:52
Pomalu klesám průrvou níže a níže, své okolí a jakékoli dění tam nahoře už je mi celkem fuk. Možná si ještě uvědomuji, že jsem to nemusel takto uspěchat, ale čekání je o mnoho horší ne cokoli jiného, je to ztráta času a tu i přes mé relativní mládí si nemohu dovolit. Kouzlo vyšlo přesně podle mých představ a tak se pomalu, ale jistě spouštím do jámy lvové. Nikdo neví co mne tam dole čeká, nikdo neví, co najdu.
Po chvilce bohužel musím mávnout hůlkou a na jejím konci se vytvoří silné světlo, které osvětluje mé nejbližší okolí a tak mohu být o chlup klidnější. Okolí se t\ktéž chová dle představ, několikero brouků předemnou utíká do malých direk ve skále, různí mladí plazi utíkají ve svitu světla. [I]Sakra jak jsem čekal, samej hnus a brouk a samej xindl, to je fakt humus, ale lesní víly jsem tady fakt nečekal.[/I] Po chvilce klesání pod sebou spatřím zem. Vlastně jen velký nános listí a jiného bordelu jako jsou opršené větvičky a celé to tvoří velmi nestabilní podklad pro chůzi. [I]No tak to bude loterie.[/I] Pomalu ale jistě klesám níž a níž, stále ale používám sílu kouzla, která ještě malou chvíli trvá. V jedné ruce hůlku připravenou vždy kouzlit. Pomalu se snesu až na zem a opatrně zkouším jak je podemnou zem pevná. Klesám a klesám až celá má váha spočine na podkladu podemnou. [OJ][B]"Fuj tajbl..."[/B][/OJ]
Miaug_Beleg12. Října 2011 16:14:48
Mory opatrně dosedl na listí a oproti očekávání se nic nestalo. Listí vypadá jako úplně klasické normální suché listí. Lehce to zakřupalo jak se zlámalo několik vysušených listů a větviček a poklesl si oproti naducanému povrchu o pár coulů ale nic významného se krom toho nestane. Průrva je dlouhá kam vidíš asi 150 sáhů a ono temné místečko asi 50 sáhů daleko. Připadá ti jako jeskyně ale jak je hluboká netušíš...

********************************
Riky, Lísk. Psát nebudete? tytyty PJ se mračí *2*
Miaug_Beleg--- > Izidor       12. Října 2011 16:41:44
Pokusíš se pomoci si jak to jen jde. Máš bylinky a nebojíš se je použít. Ránu si namažeš růžovou mastí a popřikládáš všechny rostlinky, co tě napadnou. Pak se posadíš a jen koukáš. Myšlenek ti moc hlavou nejde, celou tvou mysl vyplňuje bolest. Rána bude v pořádku, zdá se že krvácení se takřka zastavilo ale co hrot v rameni a zlomená kost. Srovnat si ji sám nedokážeš a jediné, co se takhle může stát je, že zle sroste. To je ti ale jedno. Hlavně se zbavit bolesti. Pak přes sebe přetáhneš ještě deku, aby si úplně nepromrzl. Oheň nerozděláváš, snad tvůj kryt postačí k tomu, aby tě nikdo nenašel. Snad nechytí stopu krve, kdo ví...

Každopádně, když se nehýbeš, bolest se zmírní a tobě se tak daří na své utrpení a peklo, kterým si prošel zapomenout. Pomalu se propadáš do spánku, tvrdého spánku muže, který dnes ztratil kopu krve a málem zemřel...

***************
jsi teď hodně popředu, proto tě musím zpomalit. Můžeš zatím napsat nějaký sen jestli se ti chce. Musím tebe a Moryho skupinku držet tak nějak pokopě aby jste se nemíjeli v čase.
Mory12. Října 2011 17:28:56
Konečně moje nohy dosednou oět na pevnou zem a já mám možnost si trochu oddechnout. NIkam jsem se nepropadl a jak už to tak vypadá, nic mi neschází, snad jen začíná trochu přebývat taková ta pohotovostní nervozita. [I]Co je zamnou, co je předemnou? To bude teda oříšek.[/I] Zahledím se do dáli před sebe a vidím ve zdi nějaké temné místo, kam chabý konec světelných paprsků již nemá možnost dosáhnout.
Cesta tam by mohla být celkem jednoduchá, takže mě ihned napadne, co dál. [I]Jo tak zatim tu nevidim nic dalšího tak proč to nezkusit.[/I] Ještě jednou se ohlédnu za sebe, zdali je tam všechno v klidu a poté vyrazím svižně směrem k oné temné díře v dáli.
Cestou se snažím svítit si na vešker místa, která jsou mi nejednotvárností zahalená, aby mne nemohlo jakékoli menší stvoření schované za rohem překvapit. [OJ][B]"Takový prostředí mi byl čert dlužnej."[/B][/OJ] Druhou rukou otřu krůpěje potu na čele a pokračuji až k jevící se jeskyni. Jakmile dorazím na místo, začnu si svítit dovnitř, ve snaze zjistit, jak to tam vypadá a co se nachází uvnitř. Pokud tam nebude nic, co by mne překvapilo, poohlédnu se po nečem co mi pomůže dostat se přirozenou cestou nahoru a také to využiju.
Miaug_Beleg12. Října 2011 17:41:03
Pomalu se blížíš k místu ve skalní stěně, které tě láká více než dost. Jak se přibližuješ tak každým krokem si blíž a blíž tak roste i nervozita. Co je tak asi skryto ve stínu? Tahle otázka ti rezonuje v hlavě a nedá pokoj. Když se okruh tvého kouzelného světla dostane až na dosah jeskyňky, ve tmě se zaleskne něco jak kosti, částečně to připomíná paroží a ihned jakmile na to posvítíš se to stáhne do tmy. Něco ti to stále připomíná jen nevíš co, až po chvíli usilovného přemýšlení ti to dojde. Že by kusadla? Ale trochu veliké. Podle toho, co si viděl a jestli se nepleteš tak by tě dokázaly jedním sekem změnit na dva Moříky do školky pro začánající mágy. Ale ještě před tím, než si leknutím uskočil sis také všiml kovového odlesku v listí. Nebo to byl jen klam? Teď už ale nic nevidíš...
Riky12. Října 2011 17:59:07
---------------------------------
ja bych rad..jenom...rposte se mi ted vubec nedari chytit pisařskou metu :(((
Lískulička13. Října 2011 06:37:53
_______________________
moc se omlouvám, taky mě tlačil čas včera, napíšu, až budu moci, co nejdřív...
Mory13. Října 2011 14:47:23
Pomalu a opatrně nahlédnu za růžek do průrvy, která se mi ukázala jako jeskyně, což jsem již před chvilkou předpovídal. Nervozita stále stoupá a mé pomalé nahlížení a nepřílišná iniciativa zapříčiní to, že nějaké stvoření stojící opodál, které jsem na malou chvilku spatřil se hned schovalo za růžek někam do temnoty, kam nevidím. Rychle sebou zašinu a na malý okamžik se také schovám za onen roh u kterého stojím. [I]Kurva to ne, je lepší koukat než se pak nechat překvapit. [BA]Copa tam dole máš? Že by nějaká stvůra? Ani bych se nedivil v takovým prostředí.[/BA] Hele moc mě nepovzbuzuješ, víš to vůbec? [BA]Jo ale jednou jsem to prozkoumávání nevodnes já tak pohoda ne?[/BA][/I] Za malý okamžik se vrátím na svou původní pozici. Vylezu z poza rohu a hůlku namířím přímo před sebe. Velkou hůl v druhé ruce opřu o zeď a pomalu, stále hledíc do jeskyně se ohnu k zemi. Prázdnou rukou zašmátrám a snažím se najít nějaký kus šutru či něco podobného. Kdybych nenašel nic, použiju vlastní dýku.
Vezmu předmět do ruky a párkrát si s ním pohodím v dlani, aby se mi hezky házelo. [I]"Tak co, vyláká tě to ty svině?"[/I] Můj zrak spočine na místě, kde se jako poslední nacházelo ono stvoření. Natáhnu se k hodu a co nejblíž ke zdi se snažím prudce vrhnout předmět, abych stvoření schované takéž za rohem zkusil vylekat a tím pádem spatřit.
Pořád připraven na jakékoli kouzlo.
Miaug_Beleg13. Října 2011 15:14:40
Na zemi si najdeš vhodný kámen a necháš svou ruku zvyknout si na jeho hmotnost. Ze skrytu za skalním výčnělkem pak hodíš kámen do tmy. Jediné, co uslyšíš je tupý náraz, ne kamene o kámen, to by zazvonilo. Ale co to je netušíš. Následuje pak tiché odkutálení kamene do listí . Jinak nic, žádná reakce. Neslyšíš žádný pohyb a ani známky nebezpečí.
Mory13. Října 2011 15:47:30
Švihnu šutr někam před sebe do neznáma a jak jsem prvně nečekal, trefim se i na místo, kde jsem předtím onen pohyb zpozoroval. Kámen narazí na nějakou věc, která se mi ovšem nejeví jako jiný kámen nebo kus skály. [I]No do prdele, co to může bejt?[/I] Zůstanu ihned potichu a nehnutý, abych se snažil z onoho zvuku vydolovat co nejvíc, jenže za živýho boha nemůžu přijít na to, co jsem trefil. [I]Skála to nebyla, nic kovovýho taky ne.[/I] Naštvaně si vodfouknu a prokřupu si krk. Hůlku v ruce zasunu za nátepník a znovu se mírně prokřupu, tentokráte prsty na rukou. [EL][B]"Tak teď si mě nasral, ať seš co seš."[/B][/EL] Zabrumlám si pro sebe.
Po chvilce oddechu a čučení před sebe se začnu koncentrovat a na plno soustředit.
Zavřu oči a ruce natáhnu před sebe, dlaně dám k sobě. Celé mé okolí jako kdyby zmizelo a jsem tu teď jen já a moje magie. Několikrát zakroutím hlavou dokola a poté oveřu oči. Dlaně, které mám sevřené k sobě mírně pootevřu a ruce si přidám k puse. Potichu do dlaní zašeptám: [EL][B]"Kadud ef!"[/B][/EL] Prudce fouknu mezi dlaně a pak dám ruce od sebe. V jedné z nich se zjeví malá lesklá kulička, kterou chytnu prudce do dlaně a hodím ji před sebe do jekyně, asi tak patnáct sáhů daleko. [EL][B]"Nažer se!"[/B][/EL]
..............................
jedna ohnivá koule
Miaug_Beleg13. Října 2011 17:43:27
Jsi v euforii, pohlcován magií sesílýš ohnivou kouli. Kouzlo se ti povede přesně tak, jak si čekal. Plamenná koule letí s oslňujícím zábleskem přímo na vytyčené místo. Z čela ti ukápne jen jedna kapička potu, vyvolaná namáhavým kouzlem a už celou propast zalije světlo. Jediné, čeho si před oslňujícím zábleskem všimneš je tělo obřího brouka, který ležel ve tmě na hromadě listí. Prohlédnout si ho ale nestihneš moc dobře. Slyšíš jen bolestivý zvuk, pravděpodobně poslední, který tento tvor vydal...

Tebe naplňuje uspokojení nad svou neskutečnou magickou mocí. Jen jedno slovo, myšlenka a příšera zmizí...to je přímo dokonalé. Avšak ve své mysli jsi zapomněl na jednu drobnost...suché listí a větvičky jsou hořlavé jako papír. Za pár sekund už ti hořící oheň u tvých nohou připomene nedávné vzpomínky na mumii a banditu, stejně tak i na tvůj "účes". V místech, kde se ohnivá koule střetla s broukem už zuří doslova inferno nemající zatím nic společné s tím, co ti olizuje špičky bot. Ale je jasné, že brzy se spřízněnost ukáže v celém světle...

Nahoře jste si právě všimnuly záblesku z rokle a nyní z ní vidíte vycházet kouř.
Lískulička13. Října 2011 19:24:56
Z toho zasnění a špatné nálady mě vyvede až fakt, že Mory zmizel kamsi- kam vlastně? Rychle se rozhlédnu a já se konečně- možná na chvíli, ale přece začnu soustředit taky na něco jinýho než na sebe- a to na to, kde je Mory? [I]Kde je? Kam zmizel? Sežraly ho žáby nebo co? U Eset! Co si počneme bez kouzelníka?[/I] Projede mnou panika a já zrychlím. Neutíkám, protože není dobré běhat, když se něco děje- snadno pak zakopnete- a to nejen fyzicky. Rozhlížím se kolem sebe- až konečně uvidím rokli.
[I]Co tam dělá? On se zbláznil? Proč na nás nepočká? Je to magor... riskuje naše životy... grrrrr![/I] Srdce mi zalije adrenalin a noradrenalin a já přemýšlím, jestli mám utéct pryč nebo utíkat k rokli. Nakonec vyhraje zvědavost. [I]Utéct můžeš potom... buď v klidu, kdyžtak utečeme... dobře.[/I] Kouzelníkovu přítomnost poodhalí i kouř, který jde z rokli. Přidám do kroku a jdu k rokli. [EL][B]Hej Mory! Kde seš?[/B][/EL] Zařvu tak, že to musí být slyšet široko daleko- v hlase se mi ozývá panika. A jdu blíž k rokli. [I]Ještě tam můžu sešplhat... NEMŮŽEŠ!... ale no tak, ještě něco málo přece zvládnu... a co když ne? Co když spadneš? Vždyť už jsi tolikrát ukázala, že jsi k ničemu a nic nezvládneš... něco ještě jo... ale nezkoušej něco, co je tak nebezpečné... no jo, no...[/I] Pomyslím si a už se nahýbám přes rokli.
Riky13. Října 2011 19:35:20
Přišli jsme akorát včas na nové divadelní představení, ůMory letí vstříc smrti". Mlčky jdou a ještě tiššeji zírajíc na ubíhající cestu pod mýma nohama, jsem donucen zvednout hlavu, kvůli hlasu Moryho a následnému větříku, který sebou nesl.. Zvláštní povzdech. Možná měl nádech onoho magična, co se kolem Moryho vytváří už delší dobu. Mory se vznese , začne lehce levitovat nad zemí, načež najednou sletí do jámy lvové... A z osvícené duše bohem se stala duše upsaná peklu, která se jisto jistě snáší pod okraje půdy.
Se zájmem, pozvednutým obočím a imaginárními 3D brýlemi, dojdu až k propasti nebo případné Moryho hrobce a jemně se nakloním nad okraj, abych viděl, jak na tom je. Když tu náhle si zašel můj žaludek do Lunaparku, na šílenou pouť, posvícení a hodování a rozhodl se, že si vyzkouší jednu z těch úžasně šílených, zběsilých a adrenalinových atrakcí, nebo-li, z zpohledu dolů se mi krapet zvedne batůžek na trávení potrevin, prudce se zakolním s menším malátným zamotáním zpátky.
Trvalo mi to chvíli, pár vteřin zběsilého adrenalinu mé hlavy a žaludku zároveň, kouknu Lísk na její jemnou a mladou tvářičku, ve které se odráží panika. [I]Hmmm...co je?[/I] pomyslím si a kouknu zpátky k rokli. Upoutá plně mou pozornost. Chvílemi jsem schopen přemýšlet nad hypnotickými schopnosti této jámy, následnš jsem začal přemýšlet o hypnotizaci samotné a skončil jsem myšlením u kouzelníků a jejich školách. Mají-li nějaká školy. Možná mají mistry svého řemesla...
Nic, Nic, dlouho nic, až najednou záblesk. Leknutím jsem sebou trhnul a zavřel oči. Nemám rád světelné efekty. A už vůbec né, když se po nich z rokle začíná valit kouř. [BA][B]A kurňa...Mory! Hej smaženej Mory![/B][/BA] křiknu. [BA][B]Jsi vpohodě?! Jak seš na tom brácho?![/B][/BA] a následně začne křičet i Lísk. [OJ][B]Ty dycky mě zajímalo..co je to za řeč, kterou mluvíš s Morym? [/B][/OJ]zeptám se jen tak mimo náhodou. [OJ][B]Sakra co je tohle vůbec zač? To má bejt jako ta propast nebo co?[/B][/OJ] zamručim až zavrčím otázku, kterou se pokusím rozfoukat mrak nejistoty a strachu o Moryho, který se začal před pár minutami tvořit nademnou i nad Lísk. Nemám rád, když jsem krapet mimo a nevím, kde jsme a co se děje. Obzvláště mi naskakuje husí kůže z domění, že nevím co je s Morym, jak je na tom a jestli vůbec ještě nějaký Mory po tom záblesku je. CO se tam dole vůbec děje? A už vůbec, tohle jsem již dlouho necítil. Strach o přítele. Je těžké uvědomit si, že i jeho se dá ztratit....[I]Ne..je to kouzlář...on se neztratí...[/i] a pousměji se pod kápí. Následně si dřepnu k díře a čekám na odpovědi či reakce, nejlépe od Moryho ze zdola... Nerad bych, aby najednou z jámy vylezlo cosi s držkou od krve. Brr...
Lískulička14. Října 2011 21:43:46
Trochu mě ta otázka zmate. [I]Proč se ptá na elfštinu, když se tam cosi děje?[/I] Pomyslím si zmateně. [OJ][B]Elfština... [/B][/OJ] Prozradím mu a pohladím si špičku ouška, aby to bylo jasnější. Spíš mi víc příjde na místě jeho druhá otázka. [I]Mohla by to být, že? Já... nevím, neznám to tu, nedokážu to popsat.[/I] Pokrčím ramena. [OJ][B]A- asi... jo... Mory ji objevil. [/B][/OJ] Řeknu a obcházím nervózně kolem té propasti. [OJ][B]Neměli bychom mu nějak pomoci?[/B][/OJ] Zaptám se bezmocně a natáčím si vlasy na prsty. Začínají se mi potit ruce a já nevím, co mám dělat. Chodím kolem díry a zároveň kolem Rikyho.
[I]Co- co mám udělat? Mám tam sešplhat? On se mi neozývá... to není dobré... ne, není to dobré.[/I] Začnu si přehrabávat tornu až vyhodím ven provaz a svůj železnej pařát. Chvilku ještě přemýšlím, jestli nevezmu něco jinýho, ale na nic jinýho nepříjdu, ani když ze svých rovných vlasů mám už díky prstům téměř kadeře. Navlíknu spár na ruku- provleču prsty mezi úchytkami, takže mi kopíruje kosti na rukou a já cítím chladné železo. Podívám se na svoji ruku a lehce mě znrvózňuje. Nechce se mi tam, ale... co mám dělat? [OJ][B] Jestli se neozve, tak jdu pro něj, neboj se...[/B][/OJ] Řeknu Rikymu a čekám, jestli náhodou neuslyším Moryho hlas.
Izidor14. Října 2011 22:06:15
**********************
PJ: Já si dám na čas, když stejně budu muset čekat. *4*
Mory: Grilovaný čáryfuk... hmmm...
Lískulička15. Října 2011 13:08:35
_________________________
Izi: polomrtvej lidskej červ, zní taky dobře :D
Riky15. Října 2011 14:08:39
--------------------------------
mrtvej ještě líp! :D
Izidor15. Října 2011 15:01:08
******************
I kdybych měl vstát z mrtvých, já tenhle quest úspěšně dokončím!
A moc se nesmějte, jste na to tři a ještě ani pořádně nevíte, kde máte tu hůl hledat. Já už mám srdce skoro na dosah ruky. *4*
Nehledě na to, že při tom co mi stojí v cestě na tom nejsem až tak zle. *1*
Lískulička15. Října 2011 20:23:06
_____________________
Myslíš na dosah tvé polomrtvé ruky? NEbo spíš mám říci mrtvé ruky? :P
Izidor15. Října 2011 21:18:17
***************
Však já se z toho vylížu. Léčiva mám, potraviny taky a ani v bezvědomí nejsem. Když to srovnám s minulým questem, byl jsem na tom hůř.
Jak říkám, i kdybych měl vstát z mrtvých!
(A svěcenou vodu nemáte! *1*)
Miaug_Beleg15. Října 2011 23:30:11
**************
Hola hej, moji drazí nedělejte mi z toho tady nějakej chat, prosím :-)
Mory18. Října 2011 14:28:36
Ohnivá koule se v dáli rozblískne až si musím rukou zakrýt oči, jak mne záblesk světla oslnil. Ihned na to uslyším broučí zakvílení a následně tělo velkého brouka jak sebou švihne na záda. Usměju se a v tu chvíli mám alespoň trochu dobr pocit z vykonaného činu. [I]Kdo by to byl řek, že jedna malá kulička dokáže takové divy.[/I] Jenže všechno dobré se někdy otočí v trochu toho zlého. Nikdy by mě nenapadlo že na takovém vlhkém místě bez jakéhokoli průvanu a bez přístřeší může být listí schopné se vznítit. [I]A do prdele, co to kurva? [BA]Nemáš si zahrávat s ohněm.[/BA][/I] Hlasitě zakleju jakési nesrozumitelné slovo v elfštině a čapnu rychle svou hůl do rukou. Nemám čas na cokoli čekat, takže nezbývá než jednat.
[EL][B]"Ufi!"[/B][/EL] vykřiknu za malý okamžik po chvilce soustředění a pokud se kouzlo povede, budu si to snažit co nejrychleji štrádovat střemhlav nahoru někam opět na pevnou zem, kde nebude nic hořet.
........................................
LEť za 2 magy
jo a už mi odečti ty co mi odečíst máš, zapomněl jsi odečíst za ten fireball
Miaug_Beleg18. Října 2011 15:05:57
Lískulka s Rikym dojdou až k průrvě a začnou sledovat, co se dole děje. Uvidí ohnivé peklo, jenž se rozpoutává dole na dně strže. Z plamenů jako superman vylétá Mory zahalen oblaky dýmu. Netrvá dlouho a je u vás, lehce přiotráven dýmem ale v pořádku. Stihl to přesně na čas a tak mu je dobře. Dopadne u vás na zem a těžce oddechuje. Vedle něj stejně i Prcek, valí se na zemi a oddechuje jako o závod, tváří se dost naštvaně, že ho Mory málem upálil.

Z průrvy se mezi tím valí k nebesům oblaka dýmu které se nad vámi pomalu rozplývají do okolí. Trvá možná půl hodiny, než se to dole uklidní a oheň vyhasne. Slunce se ale mezi tím naklonilo hodně nad obzor a pomalu se stmívá. Ještě nějakou dobu ale bude vidět...

***************
jojo, manu odečtu :-)
Riky19. Října 2011 15:41:18
Lísk s pohlazením jejího špičatého ouška potvrdí mé přemýšlení nad řečí. [I]Špidloouškové, tse...[/I] zamručím a zapřemýšlím se. [I]Nenáviděj jen tak náhodou barbaři elfy už od pradávna? Nebo..ne..to jsou trpaslíci...Ae...každý někoho nemá rád..Koho vlastně nenávidíme mi. S kým bych měl být v rozepři? S minilidma? Hobiti jsou vlezlí, ale..nepamatuju si v historii nějaký konflikt s hobity...možná bych se měl poptat nějakého chytrolína, jestli o tom něco neví...možná najít někoho kdo umí číst a sehnat si tu....eee.... listovku*[/i]
Lísk mezitím obchází díru v zemi. Vždycky když se mi mihne za zády, ucítim chladivý závan vzduchu, který mě až pohladí ve tváři. Ale to její ťapkání mě zase znervózňuje. Nebo, spíše ten točivý pohyb kolem propasti. Vzhledem k tomu, že je, z mě neznámého důvodu, tichá jako myška. Její kroky jsou sotva slyšitelné. Nebo spíše, nejsem slyšitelné vůbec.
Následně se zastaví a cosi začne vyndavat a nandavat. Nad jejími slovy, že se nemám bát, že tam pro něj kdyžtak půjde, se jen hlasitě zasměji a utřu si imaginární slzy. Načež scela vážným hlasem řeknu, [OJ][B]Ani náhodou...[/B][/OJ] pokusím se jí to zatrhnout rázným slovem. [i]Jasný, a chcípnete tam oba a já nemám rád hřbitovy..co bych pak asi jako dělal? Lovil motýly, Umm...možná bych mohl pár dní zůstat na dovolené v cechu....Nechám si to raději projít hlavou[/i].
Když pohlédnu i s Lísk dolů, abych zjistil, jak nám toastovač dělá perfektní toasty z Moryho, ale místo šunky tam dává smaženého Prcka, lehce se zarazím. Nevím jestli se mám radovat, užasnout či...vlastně ani nevím. Dole mě fascinovává vášnivé ohnivé peklo, sající každým dechem život. Vidím tam tu bolest, ale zároveń tu volnost, divokost a temperament. Mám chuť do toho skočit jako do vody a zaplavat si v plamenech ohně. Naštěstí, až tak nízko na tom s mozkem nejsem. Načež vylétá hvězdným způsobem Mory, na kterého útočí a chytá se ho oblak dýmu, nejspíše z kouře. Vyletí ven a padne jako pytel brambor vedle nás, sotva dýchá.
Podobně je na tom i Prcek, kterej je rudější než obvykle (?) a snaží se popadnout vzduch bez obsahu prachu a kouře. Naštěstí žijí, oba. Možná z toho budou mít problémy, jestli vdechli moc kouře, ale to už je tak nějak čistě jejich zdravotní věc. [i]Někdy si říkám, že jsem až moc krutý[/i]. Během dobré doby už přestávám slyšet praskání ohně. [i]Sakra, zapomněl sem něco si ugrilovat...neva[/i] a kouknu na nebe, abych zjistil, jak na tom časově jsme. Špatně. [OJ][B]Měli bychom vypadnou ze hřbitova...Začíná se stmívat a já bych nerad přenocovával zde...[/B][/OJ] zamručím, sledujíc oblohu
----------------------------------
listovkou myslí Riky knížku :D
Mory19. Října 2011 16:33:37
Stojíc dole s rukou nataženou nad hlavou jako superman čekám, až se vlastnosti kouzla naplní a já budu moci toto začínající horoucí peklo co njerychleji opustit. To se mi za malý okamžik vyplní, ale několikrát se dole už z toho důvodu, že tak dlouho dech nezadržím musím nadechnout, takže štiplavé plyny z horoucího pekla mě začnou pořádně bolet v krku, každým okamžikem mám chuť začít kašlat, ale mé bývalé kuřácké zkušenosti mi praví, že by to bylo ještě o mnoho horší, takže se tomu snažím zamezit. [I]Vždycky to bylo tak, že při hulení když jsem se zakašlal tak jsem byl smotanej jak kdybych si dal tři mrkve.[/I]
V ten okamžik ale vylétnu do vzduchu jako vítr a střemhlav si to svištím nahoru do obvyklé výšky. Jako raketa vylétnu z jámy lvové a přistanu v bezpečné vzdálenosti od samotné díry. Kleknu na kolena a hůl pustím na zem vedle sebe. Začnu hořečně kašlat a vydechovat jako kdybych běžel kuřáckej maraton. [I]Do prdele, to je hnusnej pocit. Proč to tak smrdí v krku?[/I] Za malou chvíli žu jsem zase schopen postavit se na vlastní nohy a klidně čistě dýchat. Pohlédnu před sebe na Lískulku a Rikyho, Lískulka obchází jámu a se zájmem si prohlíží okolí, Riky na okraji načuhuje dolů, ale v kouři toho asi stejně moc neuvidí. [I][BA]Blázne jeden, přístě až mě budeš chtít zabít, tak dej aspoň vědět jo?[/BA][/I]
[OJ][B]"Až to přestane kouřit, musim se vrátit dolů, nastala menší překážka a musel sem tám vypálit červa. Co takhle se tady trochu utábořit, abych měl za zády bezpečno, až se tam dolů vrátim?"[/B][/OJ] Zeptám se nesměle a nervózně si podrbu za uchem. [I]Snad se nebudou bát, jsme přece jenom blízko hřbitova.[/I]
Lískulička19. Října 2011 18:31:15
Riky mi moje počínání zarazí, ale než se s ním začnu hádat, tak naráz z toho kouře vyletí Mory jako Superman- s rukou nahoře- ještě mu chybí ta typická kudrlinka na čele. Já se leknu a ztratím rovnováhu, až padnu na zadek. Jak potupné. [I]Do háje- co to je? Přičmoudlej elf!... Ha ha ha... ty jsi taky elfka, no co... ale říci to můžu![/I] Když ho takhle vidím, tak se mi uleví. Ne snad, protože je naživu, spíš proto, že pro něho nemusím lozit... [I]Není mu něco?[/I] Už- už jsem chtěla zkontrolovat, jestli žije, ale jeho řeč mě ujistila, že je v pořádku. [I]Ne- není v pořádku! On se chce vrátit dolů?[/I] Vykulím oči a pochopím, až se rozpovídá. [I]Zůstat tady? Jakýho červa? O čem to mluví?[/I] Furt ještě sedím na zadku a koukám se dost připitoměle.
Pak si to uvědomím, postavím se a opráším si prach z mého pozadí- na černých kalhotech se celkem hezky vyjímá a uklidím si své lezecké náčiní. [OJ][B]Počkej- jakýho červa myslíš?[/B][/OJ] Zarazím ho otázkou, když se konečně pořádně opráším. [OJ][B]Jo... a měli bychom jít trochu dál... přece jenom ta mumie... [/B][/OJ] Lehce se otřesu a ucítím husí kůži na svém zátylku. [OJ][B]Nechtěla bych, aby nás zase napadla...[/B][/OJ] Prohodím a podívám se na oblohu, začíná se stmívat a já třu rukama o sebe, abych se zahřála. Teprve teď si uvědomím, jaká je mi celej den zima. [OJ][B]Hlavně už pojďte... [/B][/OJ] Popoženu je.
Riky19. Října 2011 19:21:10
Červovitá povídka mi nažene lehkou nechuť k jídlu, když si vzpomenu na svůj původní plán něco si ogrilovat. používat místo uhlí uheltnatého červa..ble...[OJ][B]Hmm....můž...[/B][/OJ]ale přeruší mě Lísk. Má klasický strach a ženskou obavu o znovuopakování onoho mrtvého útoku. [OJ][B]Nemyslím si, že by ta můmie měla v plánu znovu vstát z mrtvých. A ten... [/B][/OJ]zavrčim a protáhnu si krk. Opět převládání a překecávání sama sebe, abych zůstal. Aby tato polovina převzala moc nad tou druhou...[OJ][B]Kluk...už se tu neukáže...né, pokud-li tu budu...já[/B][/OJ] a z očích se mi objeví rudý záblesk a odraz ohně vzteku. Probleskne to mezi tou tmou, co pod kápí mám. [OJ][B]Lísk, budeme hádám držet stráž nebo něco takového... Nic nás zde nenapadne..neboj [/B][/OJ]a kývnu lehce tázavě na Moryho. Je tu zima. Ale je to opravdu chladná zima, nebo pouho pouze chladný pocit ze smrti, která se z hrobů přímo vypařuje. Bůhví kolik hnijících mrtvol tady rozložilo svou tkáň...a kolik teprve rozkládá. [OJ][B]Takže?[/B][/OJ] pokopnu oba. Já už se chystám spíše si sednout a utábořit se zde...
Mory19. Října 2011 20:19:57
Jak jsem čekal, situace mezi těma dvěma už se trochu zklidnila a dokonce se i ve svých mírně odlišných názorech mírně scházejí dohromady. Přestože Lískulka by se odsud raději vypařila, Riky prozměnu chce zůstat a svými sebevědomými řečmi Lískulku uklidňuje. Při zmínce o mumii a jejích zmrtvýchvstání se uchechtnu a nemůžu si odpustit poznámku do éteru. [OJ][B]"Jako by jí to jednou nestačilo."[/B][/OJ] Nakonec ještě oklepu mírně opálené nohavice a přijdu až k Rikymu, hned vedle jámy. [OJ][B]"Riky přines nějaké dřevo na oheň a pokus se ho rozdělat, zahřejete se a budete mít i ochranu proti zvířatům a taky uvidíte na svý okolí, za chvíli je tma jak v prdeli. Měsíc zatím nevidím, bude těžká tma."[/B][/OJ] Rozhlédnu se po bližším okolí. [OJ][B]"Ty se neboj, nic nám nehrozí, nechám tu Prcka a je tu i Riky."[/B][/OJ] Jakmile uvidím kus nějakého suchého dřeva, hned se pro něj vydám. Takto se budu snažit nějaké to dřevo na noc sehnat.
Lískulička19. Října 2011 21:43:39
Nakonec se nechám přesvědčit a kývnu hlavou. [I]Když jinak nedají... konec konců neozbrojená nebudu...[/I] uvědomím si chlad svých dýk. [OJ][B]No tak dobře... [/B][/OJ] ztlumím hlas. [OJ][B]Stejně můj život stojí za prd... [/B][/OJ] Nejsem si jistá, jestli mě někdo slyšel, ale řekla bych, že nikdo, ale jistá si tím nejsem. [I]Je tma... končí den... a co kdyby tím i skončilo mé trápení? Tvé trápení? Co se může trápit? Tvoje zubožený srdce?... Ne, to se trápit nemůže... no tak vidíš...[/I] Vytáhnu deku z brašny, zabalím se do ní a někam si sednu. Přitom mám skelný pohled. Naráz je vystřídán můj strach bolestí a já se musím pořádně zakrýt. Teď už vím, proč je mi od rána taková zima, když se rozpadlo moje srdce, tak mnohem méně buší v mé hrudi.
A naráz si připadám neúplná. [I]Něco mi chybí, ale co to je?...[/I] Čmárám do hlíny prstem. Není to nic konkrétního. Naráz narazí můj prst na překážku. Je to malý kamínek. Vezmu ho mezi prsty a prohlídnu si ho. Ucítím chlad a drsný povrch.Stisknu ho v dlani a snažím se ho zahřát. Moc mi to nejde, protože jsem sama studená a kamínek je akorát tak do dlaně. Podívám se na Rikyho a ten kamínek mi připomene jeho. Jeho drsné, studené srdce. Nakloním se k němu a podám mu jej. [OJ][B]Pro tebe...[/B][/OJ] Zašeptám, že mě může slyšet jen on. Kamínek je zahřátý, ale postupně chladně. Obejmu si kolena a dívám se do hlíny, jak jsem ji rozbrázdila prstem.
Miaug_Beleg20. Října 2011 12:37:21
Riky s Morym nanosí dříví a zapálí ho. Po chvíli už vaše okolí zaleje příjemná mihotavá záře plápolajícího ohně stejně jako teplo, jenž oheň přináší. Po delší době jsou tu konečně příjemné chvilky kdy si můžete oddechnout, protože všechno okolo vás se zdá být v pořádku a klidné. Oheň asi všechny zvířata odpuzuje a tak jediné, co vás opravdu překvapí je pocit hladu, který se pomalu dostavuje. A s tím, jak vás opustí i slunce se dostavuje pomalu únava. Dnešek nebyl krátkým dnem plným nudy a nicnedělání...

Mezi tím už i listí v propasti dodýmalo a zdá se nyní, že je bezpečné se tam vrátit. Jen jestli nebude dole moc velký žár způsobený ohněm. Ale to se dá zjistit jediným způsobem.
Riky21. Října 2011 16:01:38
Čekám na rozsudek, který závisí především na Lísk, vzhledem k tomu, že když si ženská něco umane, nic ani nikdo s ní nehne... Rozsudek vynesen, zůstáváme. Schodím ze sebe bágl a jdu na pokyn Moryho pro nějaké to dřevo. Zas až tak těžké to nebude, ale ta atmosféra mi nahání lehce husí kůži. Ono mysteriózní mrtvolno a pach připáleného masa na kost také nepřidává na sebevědomí. Naštěstí, vyrůstal jsem uprostřed lesa plnýho divé zvěře, vlků, medvědů, né-li vlkodlaků a jsem barbar. Co je to vlastně strach? Přes tyto veškerá fakta se začnu uklidňovat.
Odkopnu nejeden šutr, možná i pár kostí. Přeci jen, hřbitov je hřbitov. Když už jsme u těch kostí...sepnu ruce, otočím a natáhnu je předemne. Cosi mi rupne v lopatkách, prstech, loktech a rameni. Následně ruce pomalu přesouvám nahoru a cítím, jak mi rupe každý článek páteře. Pak se ještě protočím doleva a doprava abych dokřupal celé záda. Uvolnění, které mě po té sérii několika(seti) křupnutí zaplavý, je božské, až mi to připomene masáž u pidilidí. [i]Asi se tam vrátí, až zde skončíme...na masáž[/i] zamručím si s úsměvem a začnu se rozhlížet na zemi po nějakých kusech dřeva.
Naštěstí hřbitov není až tak velký, plus je zde cosi ztrouchnivělého, co v minulosti možná z dálky mohlo kdysi připomínat strom. Posbírám napadané, staré a suché klacky a větší klády a postupně to dotahám ke skupince čekající jako v Pravěku, až se muž vrátí z lovu. Pak se tam ještě vrátím a přitáhnu s sebou jednu větší větev. Opráším si ruce a nechám rozdělání ohně na Morym. Já svou práci už udělal, teď je na řadě magič a tajemství ohně.
Zima, štípající do tváře, a vítr, roznášejíc mrtvolný prach, také nejsou našimi spojenci. Naštěstí, jejich útoky jsou brzy rozehnány. Co víc mě ale zaujme, než Moryho rozdělávání, je Lísk, rýpajíc prstem do hlíny. Pootočím hlavu na stranu. Křupnutí v krku mě na pár vteřin sice znehybně, ale pak už je to v pohodě. Pozoruji zpod tmy tmou Lísk. Zarazila se. [i]Co to dělá...[/i] zamyslím se a zaostřím. Je to malý kus kamínku, co právě sebrala ze země. Pousměji se, i když vlastně vůbec nechápu počínání Lísk. Stiskne ho a pak pomalul otočí hlavu na mě. Rychle a "nenápadně"* otočím hlavu na oheň, jako bych jí před tím vůbec nepozoroval. Ale slyším jí. Její pohyb, šoupání listů, rupnutí tenké dřevěné větvičky. Cítím, slyším...periférním viděním i vidím. Otočím na ní hlavu. Cosi mi malýma ručkama podává. Převezmu si to a nakloním se k ní, aby nevážila tak dlouhou cestu sama...Hřejivý kamínek stisknu v ruce, hřeje a rozmražuje zkřehlé prsty. Ještě více mě rozmrazí a ohřeje její tón hlasu. Její slova... Následně si obejme kolena a opět se zažere sama do sebe. Přemýšlím co mám dělat a přitom mlčky sleduji praskající oheň.
Klid a ticho, jediné, co se již rozléhá hřbitovem. Nepočítám jemný náznak strachu z mrtvol. Slunce zachází a můj žaludek kručí. Kleknu si a otevřu batoh. Začnu se v něm přehrabovat. Nejdříve vytáhnu deku a pak sýr. Sýr rozlomím na půlku. Jednu položím na batoh a jednu i s dekou vemu a jdu k lísk. Deku jí dám kolem ramen, aby jí hřála záda a podám jí s úsměvem sýr. Sundám si kápi a pohladím ji po vlasech. [OJ][B]Pro tebe..je to sice nic moc, ale stačí...snad[/B][/OJ] a opět se pousměji. pak se vrátím k batohu, vezmu zbylou půlku sýra a sním jí. [OJ][B]Mory, ty a prcek máte co jíst, doufám...já už tu mám jen... [/B][/OJ]otočím se a z batohu vyhrabu jablko. [OJ][B]Tohle..a možná i nějakou šunku..ale to je poslední. Nestihl jsem si nakoupit, když jsem si léčil..řekněme...když jsem se léčil z porážky prasete..přičemž to prase sem byl já...záda furt škrábou...[/B][/OJ]podotknu a poslouchám praskání ohně.
Mory21. Října 2011 16:26:55
.......................................
já snad napíšu zítra, poznámka pro PJe: nic nebylo *3*
Lískulička21. Října 2011 21:17:26
Dívám se do ohně, je to velice uklidňující vidět plamínky jak olizují dřevo. Když v tom ucítím dotyk na mé hlavě, trhla bych sebou, kdybych necítila jeho vůni. Pohlazení po vlasech je jako balzám na moje zohavené srdce. Je mi taky líp, když mi Riky přehodí deku přes ramena. Uleví mi tak ramenům a já je v teple uvolním. [I]Co se to s ním děje? Jednou je hodnej a laskevej a pak se bojím, aby mi něco neudělal...[/I] Přemýšlím, ale teď je mi to celkem jedno, i moje předsevzetí padá s únavou. A poklepu na deku vedle sebe.
[OJ][B]Pojď za mnou, ať tam nemrzneš... Když jsi mi dal svoji deku...[/B][/OJ] Řeknu a vytáhnu chleba. Půlku ulomím a čtvrtku podám jemu a a tu druhou čtvrtku ještě rozdělím na polovinu- jednu podám Morymu a druhou si zakusuju k sýru. [OJ][B]Já ještě mám nějaký jídlo... [/B][/OJ] Řeknu jim a přitisknu si deku ještě blíž k ramenům. Pomalu se mi zavírají oči a jak se dívám do ohně, promnu si je. [I]Tohle byl šílenej den... a vlastně nevím, jestli chci, aby byl nějaký podobný další...[/I] Ale když jsem se dívala na jiskřičky z ohně, tak mi přišlo, jako by ohřívalo i mé tělo a nejen to, ale i moji duši. Natáhnu ruce a ohřeji si je nad ohněm. Je to k smíchu- celej tenhle obrázek vypadá, jako pohodová vycházka tří kamarádů. A zatím...
Izidor--- > Miaug_Beleg       22. Října 2011 14:29:26
[I]Hergot... tak to je v řiti, tohleto... Jak to říkával Beren... Takovým jako jsme my, hroby nikdo nekope... No, tak zatím to vypadá, že měl pravdu. I když on si to představoval spíš někde ve škarpě, než uprostřed lesů... No, ono je to stejně jedno, jestli mě budou ožírat krysy, nebo vlci... [/I] Noc a spánek již klepou na dveře. Možná to není zrovna bezpečné, nocovat pod širákem, uprostřed lesů. Zvláště v takové neklidné krajině. Amazonky s kušemi, pavouci, drak a kdoví co ještě. Moc by mě nepřekvapilo, kdyby se tu někde v okolí našla i bílá velryba. [OR][B]Che che... tak to už by... už by... byla... byla fakt... bl... blbina... Chr... Chr...[/B][/OR] Spánek přichází takřka sám od sebe. Přecejen, pro dnešek jsem toho natropil už dost. Po stromech lezu jako opice, pak ta štreka k jezeru a zpátky, setkání s drakem nelze opomenout, no a pak se ty malé amazonky rozhodly důrazeně přerušit jakékoliv diplomatické styky se svými sousedy.
Izidor--- > Miaug_Beleg       22. Října 2011 14:34:22
[OR][B]Toš jak kémo? Jak de lébuňg? Čučím, že asi nijak echtovně.[/B][/OR] prohrásil Beren, sotva jsem se posadil za stůl. Zprvu jsem nemohl poznat, co je to za místo, ale po chvíli mi to došlo. Zlatý Hrozen. Knajpa v Niedue, kde jsme často vysedávali. Celkem dobrá hospoda. Stráže tam moc často nezavítaly a i nekalé živly, jako my, tam zachovávaly jakýs takýs mír a neutralitu. Zkrátka místo, kam jsme si po náročném dni (případně noci) chodili dát pivko/slivovičku/vínko nebo dvě. Teď je tu ovšem vymeteno. Jako po nějaké razii.
[OR][B]Ty, tohle se mi jenom zdá, co?[/B][/OR] prohlásil jsem po chvíli.
[OR][B]A proč si to denkuješ?[/B][/OR]
[OR][B]No, pominu-li to, že máš být mrtvý, tak mě nějak přestala bolet ruka.[/B][/OR] ušklíbnu se a ukážu na rameno, na kterém chybí jak obvaz, tak i důvod, proč by tam měl být.
[OR][B]Cha! No, na tém asi něco bude. Ále co, jeden deň si kingoš a druhý chcíplina. Holt, ináč to nende. Toš, nebudem tu lapět, jak žaby na suchu. Lochci, dokáď je co![/B][/OR] prohlásí Beren a hned se chopí korbelu, který se před ním zčista jasna objevil. Stejně tak předemnou se zjevila sklenka červeného. No, je to sice sen, ale co už. Obrátím do sebe obsah sklenky a pokračuju dál v rozpravě.
[OR][B]A jinak co? Jak se ti daří v říši mrtvých, kámo?[/B][/OR]
[OR][B]Nó, tož toďto ti nenahlásim. Páč nejsu duch, enem sen. Nemožu povdat víc, jak víš ty sám.[/B][/OR]
[OR][B]Tak to mi asi moc nepomůžeš.[/B][/OR]
[OR][B]Možná jo, možná né. Co dybysem ti poradil něco, co víš aj ty, ale nechceš to uznat.[/B][/OR]
[OR][B]No, tak to nevím... Co třeba?[/B][/OR]
Izidor--- > Miaug_Beleg       22. Října 2011 14:34:41
[OR][B]Namáhaj trochu palicu, mladé. Denkuješ snad, že bysme to dotáhli tak daleko, dybysme šlapali každý sám za seba? Né, obá bysme dávno zhnili někde ve stoce.[/B][/OR]
[OR][B]Na co narážíš?[/B][/OR]
[OR][B]No, enem na to, že co sem chcíp, vokazuješ na všecky vostré lokte a div jim neporozbíjáš držky.[/B][/OR]
[OR][B]Možná. Ale jestli narážíš na toho čáryfuka Moryho, tak to je trochu jiný případ.[/B][/OR]
[OR][B]Jó, kůzelník. Vim. No a co jako? Že umí ňáký kejkle neznamená, že to néni dobré pazgřivec. Já vim, co chceš povedat. Že sa taky nechová zrovna echtovně. Ale přiznaj si, sotvas ho potkal, už ses mračil jak dybys zožral šťovík a kebulu měls tvrdů jak baran. Možná aj proto tu teďkonc ležíš s ďůrů v paprči.[/B][/OR]
[OR][B]Kdo se mnou nejedná na rovinu, nezaslouží si důvěru. Souhlasím, taky s nikým nejednám zrovna v rukavičkách. Lžu a podvádím, co to jde. Sem tam si hraju na úředníka, jinde na vyslance, ale to je něco trochu jiného. Nabídl jsem mu pomoc a jediné, co jsem chtěl, byl podíl na kořisti a informace. Nechci jít do akce naslepo. A on? Musím to z něj tahat jak z chlupaté deky! Vím že lže a on ví, že vím, že lže. A stejně lže dál! S někým takovým zkrátka nedělám![/B][/OR]
[OR][B]A tybys věřil někomu, kdo ti de po krku, kémo?[/B][/OR]
[OR][B]Chrání ho cechovní zákoník! A taky nejsem žádný svinský zabiják! Dokud nepůjde proti mě on, panuje příměří![/B][/OR]
[OR][B]Spíš si hlídáte jeden druhýho a čakáte, kdo kerému podřízne krčisko prvý. Zamysli sa krňa nad sebů, chlape! Jak chceš fachtiť s někým, komu nevěříš?! Buď sa naňho vybodni a vodkrágluj ho, nebo mu podej paprču a usmiřte se! Vyber si, páč tady žádná jiná štreka néni![/B][/OR]
[OR][B]Dobrá... Vyberu si...[/B][/OR] odpovím nakonec po chvíli mlčení. Pak mlčky vyprazdňuji zbytek obsahu sklenky a sen se rozplývá...
**************
Nic moc.
Umění usnout, st. 4
Mory23. Října 2011 15:50:37
Ihned začneme spolu s Rikym prohledávat nejbližší okolí ve snaze najít trochu nebo vlastně více toho suššího dřeva na podpal a udržení hořícího ohně. Vyrazím kousek dál a Prcka nechám, aby hlídal Lískulku a naše okolí, víc očí víc vidí. Zanedlouho narazím na malou prožezávku, která je krásně naskládána na hromádku a tak nebudu mít ani tolik práce s hledáním a taháním dřeva. [I]Hm, tak když se daří, proč si stěžovat. [BA]Jen neříkej, ještě se vrátíš dolů.[/BA] Neboj se, já mam ještě síly dost.[/I] Čapnu prvních několik kusů dřeva a dotáhnu je blíže k propasti, kde budeme rozdělávat oheň. Takto se vrátím ještě několikrát, až je celá hromádka přetáhnutá jen několik sáhů od budoucího ohniště. [OJ][B]"Tak... Prcku, sežeň pár kamenů."[/B][/OJ] Prcek ihned začne nosit několikero menších kamenů, které nasázím vedle sebe do kolečka o průměru tak osmdesát coulů. [I]Jo to bude stačit.[/I] Pak naskládám několik menších kousků dřeva do kužele. Poodejdu kousek dál, ale zůstanu klečet na kolenou. [I]Držet bezpečnou vzdálenost, nechci zase skončit jako kus uhlí.[/I] Z hluboka se nadechnu a rozhlédnu se kolem sebe, aby nikdo nebyl v blízkosti ohniště. Poté z prudka vydechnu a vyplivnu z pusy kus čehosi, co narazí přímo do středu ohniště a krásnou malou explozí rozdělá ohníček. [OJ][B]"To mě naučil Prcek."[/B][/OJ] poznamenám s úsměvem. Pak zajdu ještě pro několik kousků a přiložím, aby se oheň trochu rozhořel.
Riky hned s Lískulkou přisednou k ohni a začnou vybalovat kdejaké jídlo a podobně. Já si sednu vedle nich a sundám ze zad svou tornu. Dám ji před sebe a Prcka přenesu vedle ní. [OJ][B]"Ne děkuju, já si zatím nic nedám, ještě se zalítnu mrknout dolů do díry a pak se teprve najím. Jestli v tom pekle dole něco přežilo, tak to musí bejt hodně dobrý. Myslim že jsem tam něci viděl předtím. Takže to asi dlouho trvat nebude. Jídla mám taky dost. Jen by bylo lepší, kdybychom ulovili třeba zajíce, v divočině je síla, ale když se nedá nic dělat..."[/B][/OJ] pak zmlknu a rozbalím tornu. Vyndám kus sušeného špeku (slaniny) a Prckovi ulomím asi pětinu. [I]Deset deka by ti mohlo stačit ne? Máš malej žaludek. zůstaneš tady hlídat, já tam jdu sám. [BA]Neboj se, zrovna v tuhle chvíli jsem si přál aby si neřek nic jinýho.[/BA] No jo no, že jsem si ještě nezvykl.[/I] Poplácám Prcka a oboum poděkuji za dary, které si zatím nevezmu. Zvednu se z polohy sedu a rozložím vedle svou deku, položím na ní tornu a hodujícího Prcka, kterej už se začal prát se špekem, který zatím vede jedna nula.
[OJ][B]Za chvilku jsem zpátky.[/B][/OJ] Poodejdu znovu k hraně propasti a pohlédnu dozádu na spokojenou trojici hodujících. [I]Aspoň jedna jediná malá slast za celý den.[/I] Podrbu se na hlavě a vzpomenu na odpoledne. [I]No vlastně druhá.[/I] Promnu si mezinoží.
Velkou hůl čapnu do pravačky a druhou rukou vytáhnu hůlku zpod nátepníku. Mávnu s ní pod své nohy a pak už jen poskočím před sebe a padám dolů.
............................................
Levitace z hůlky. *1*
Miaug_Beleg23. Října 2011 16:28:38
Mory předvede další ze svých kabaretních kousků a pak, aby toho nebylo málo, rozloží deku a s mávnutím hůlky skočí do hlubin propasti...

Ostatní si zatím pochutnávají na chlebu a sýru, Mory spokojeně slevitoval až na dno propasti, shodou náhod přesně k místu, kde leží ohořelý zbytek obřího roháče, kterého ugryloval za živa. A vedle něj se v popelu leskne i něco dalšího, ohněm viditelně vůbec nepoznamenaného...
Mory23. Října 2011 16:36:12
Můj let je jako let sovy, neslyšený a tak lehký, dokonce ani já seám jsem nečekal tak jednoduchý a letmý dopad jaký se mi povedl. Konečně se tedy ocitám na pevné zemi. Předemnou se nachází vstup do oné jeskyně. Všude kolem smrad z ohořelého velkého brouka. [OJ][B]"Fuj to je hnus."[/B][/OJ] Rychle opřu hůl o stěnu, abych uvolnil jednu svou ruku a mohl si přidržet nos. [I]No do prdele, co to sakra je?[/I] I přesto, že se mi dělá z ohořelého chrobáka celkem blivno, mávnu znovu malou hůlkou abych rozsvítil její konec. Pak pomalu vstoupím do jeskyně a se zájemem se přiblížím až k tomu broukovi, prohlédnu si ho a když nenajdu nic, co by mne na něm zaujalo jako trofej, popojdu o kousek dál a zatím s malým odstupem sleduji, co blížšitvého se zde nachází, co před malou chvilkou upoutalo mou pozornost.
Miaug_Beleg23. Října 2011 16:41:33
Na broukovi tě nejvíce zaujali jeho obří kusadla, metr dlouhé, ostré jako břitva. Možná trochu ohořelé ale stále velmi impozantní...Trofej v pravdě zajímavá.

A co se týče lesklého předmětu, při bližším ohledání se zdá, že má tvar hole ale velká část je zapadaná ve hlíně. Musí tu být vážně dlouho.
Mory23. Října 2011 16:55:00
Po chvilce koukání na ohořelé tělo velkého brouka si konečně zvyknu na hnusný smrad a svou ruku dám konečně z nosu pryč a poodejdu až před předmět zahrabaný z většiny v hlíně. Ohnu se blíž k zemi a opatrně sáhnu na její povrch. Pokud se nic nestane, celý onen předmět vytáhnu z hlíny a začnu si jej prohlížet. [I]No co tohle bude? Že by ona hůl z té pověsti? To je to tak lehké?[/I] Podivím se nad jednoduchostí celé té situcace. Jakmile si prohlédnu každý detail oné hole, otočím se zase zády a vydám se k doutnajícímu tělu onoho brouka. [EL][B]"Trofej pro Rikyho, snad mu udělám trochu radost."[/B][/EL] Napřáhnu se a nohou ukopnu jedno z kusadel obřího brouka. [I]No snad se mu to bude líbit, vypadá dost ošklivě, ale bude pěkně ostrej.[/I] Čapnu ho pod paždí a naposledy se rozhlédnu kolem sebe. Oba nově nabité předměty si hezky vynesu ven z jeskyně a pohlédnu vzhůru. Tam už tma dosti podobná jako v jeskyni. [I]Začíná noc, nejvyšší čas odsud vypadnout.[/I] Naposledy si posvítím na své předměty a malou hůlku zhasnu a založím za nátepník. Všechny tři velké předměty si naskládám do rukou, abych tu dole nic nezapomněl. [I]Kurva, tak lítání nepude, mam tak nějak plný ruce práce.[/I] [OJ][B]"Za chvilku jsem nahořeeeee..."[/B][/OJ] křiknu na Rikyho a Lískulku nahoru a pak už ztichnu a začnu se soustředit.
Za malou chvilku jen vykřiknu zaklínadlo: [EL][B]"Tykchý otý mi po!"[/B][/EL] a myšlenkami už se nacházím nahoře, opodál ohniště.
.....................................................
hyperprostor 2 nahoru někam kus od jámy, třeba tak dva sáhy od ohně.
Miaug_Beleg23. Října 2011 17:04:02
Hůl se zdá úplně obyčejná, nevykazuje žádné zvláštní vlastnosti ale přece, to že vypadá jako nová i po dlouhé době tam dole vyvolává pochybnosti. Vezmeš jí a také kusadlo z brouka a už se objevíš nahoře u svých přátel. V ruce obří klepeto, svou hůl i nový nalezený předmět. Možná že jeden z artefaktů...
Riky23. Října 2011 19:34:02
S jemným úsměvem a zavrtěním hlavou směrem k Lísk naznačím, že zůstanu na svém místě. [OJ][B]Oheň hřeje dostatečně...[/B][/OJ] a zaberu se do pozorování ohně a jedení kousku sýra. Mezitím se Mory vypaří, ale prcek, žvýkajíc kus masa od Moryho, zůstává s námy nahoře a pozoruje nás. Jsem pohledem i myšlenkami plně zaujat do toho, co život bere i dává. Oheň praská, jiskřičky létají jako padající hvězdy, sem tam se zarazí na šutrech kolem ohně a někdy se prostě vytratí v půli cesty. Oheň hřeje, plápolá...božský a přitom nebezpečný.
Pohledem tiknu na Lísk, zda-li je v pořádku a nic jí neschází. Přitisknutá deka kolem ramen a spokojený výraz ve tvřái značí že ano. Po chvilce se z jámy ozve Moryho hlas, mimo jiným, jemných pazvuků kolem. [OJ][B]Okej![/B][/OJ] křuknu zpátky a pousměji se. Mory jako bůh vyletí z jámy lvové a... Zaujme absolutně plně mou pozornost, jako Vánoční stromeček děti. Nebo...spíše né až tak moc on jako to velké co drží v ruce. Vyskočím na nohy a pár kroky/skoky jsem u něj a s velkým zájmem si prohlížím klepeto. [OJ][B]Wohohohou....co to dohajzlu je? Wow... [/B][/OJ] a přejedu po hraně prstem. Jemné, přesto znatelné říznutí ve mě vyvolá reakcy ucuknutí a následné daní si prstu do pusy. [OJ][B]Oftvý.. [/B][/OJ]zašišlám s prstem v puse. [OJ][B]A fel..fel... [/B][/OJ]s mlasknutím vyndám prst z pusy. [OJ][B]A velký...co to je? Nebo spíše[/B][/OJ] prohlénu si to metr velké kusadlo. [OJ][B]Z čeho to je...[/B][/OJ] zeptám se nepřestávajíc obdivovat impozantnost tohoto klepeta.
Mory24. Října 2011 15:36:42
Za malý okamžik od toho, co vespod zmizím, objevím se za zády těch dvou a Riky si mne jako první všimne. Měl jsem chvilku nutkání na něj vybafnout, ale když už o mne ví, zkazil si v tuto temnou, smrtí prolezlou dobu trochu té srandy. [I]Jéé, reakce jak od malého kluka, který má dostat nějaký pěkný dárek k narozeninám.[/I] Riky bez rozmyslu přiběhne ke mě a já už plné ruce předmětů nemohu vydržet ten nápor a dvojici holí nemotorně upustím vedle sebe na zem. V rukou mi zůstane pouze obří klepeto, které si Riky se zájmem pozoruje a taky se o něj hned na první dotek dokáže říznout. Pousměju se. [I]Nešika co? [BA]No to docela jo, ale mě už to nezajímá, jdu si lehnout.[/BA][/I] Kouknu se na Prcka a ten jak slíbil, tak provede, zabalí své malé tělíčko do jednoho rohu deky a začne si spokojeně vedle hřejícího, plápolajícího ohně pochrupovat. [I]To je život...[/I] uchechtnu se a pak se podívám na nadšeně vypadajícího Rikyho. [OJ][B]"Patřilo to tomu obřímu červovi tam dole. Ale už mu to nepatří, je tam sice ještě jedno, ale to už bych nepobral. Chceš si to nechat jako trofej?"[/B][/OJ] podám klepeto Rikymu. [I]Sice si nedovedu představit že něco tak velkého bude nosit na krku, ale já to vlastně vůbec nechci.[/I] [OJ][B]"Na mě je to asi moc velký."[/B][/OJ] a usměju se.
Jakmile mu klepeto předám do rukou, poodejdu směrem k ohni a sednu si na vyhřáté místo na své dece. Na malou chvíli se zahledím jako správný blázen do ohně a pak na Lískulku. [OJ][B]"Trochu to na mě padlo, asi si dam něco k jídlu a zaberu jak mimino."[/B][/OJ] Otevřu tornu a vytáhnu zbytek sušeného špeku. [OJ][B]"Nemáte tedy někdo kousek pečiva, já nchápu jak to ten Prcek může jíst samotný, dyť je to mastný jako blázen."[/B][/OJ] Ať tak či tak, pustím se do hodování a po tom celém náročném dni si toho také patřičně užívám.

Jakmile po chvíli skončím, břicho plné, ještě se zvednu a dojdu pro dvojici holí, co jsem opodál upustil. Přitáhnu je k ohni a položím si je vedle hlavy, lehnu na deku a dvěma rohy se překryju, zatím jen polehávám na zádech, čekám na nějaké konverzace s ostatními, hledím do hvězd na nebi, ale jestliže bude klid a nikdo mi nic nebude chtít říci, zaberu jak po týdnu bez spánku.
Lískulička24. Října 2011 20:24:16
Vůbec netuším, jak Rikymu můžu připadat, že jsem spokojená. Vlastně nejsem vůbec, když odmítne moji deku, tak jenom pokrčím rameny a znovu se melancholický čumím do ohně. To, že Mory odejde si ani nevšimnu. Zase jsem zahloubaná do celého mého života a projíždí mnou vzpomínky, jako bych jela ve vlaku svým životem. Nejprve vidím své dětství, krásné, radostné a plné dobrodružství- učení zlodějiny. Matčino učení, ale také učení mého otce, který byl háklivý na hrubé projevy a vyznával lásku. Teprve nyní mi dojde ta ironie- většinou to bývá naopak...
Ale nemám moc času se tím zabývat, protože se naráz objevuje rána mého srdce a já ucítím ostrou bolest u srdce- je mi povědomá, tuhle bolest jsem už několikrát zažila. A znovu vidím svoji matku zemřít a sebe jak zabíjím jejího vraha. Její krev splyne s ohnivými jazyky a obraz se změní- Samurajové a jejich schopnosti a filozofie. [I]Kdybych se podle ní řídila, nemusela bych být takhle mimo... moje srdce by nebylo na části, rozbité, zničené... bylo by jen studené....[/I] Další obraz ukazoval na změnu od Samurajů k Bratrstvu a naráz jsem uviděla oheň, který plál při našem prvním setkáním s Rikym a nyní se mi rozplynul a přešel v jiskry a dým, který se vznášejí nad ohněm.
To vše mělo hořkou příchuť a já už bych asi raději spala, protože jsem potřebovala se z toho všeho vyspat, protože by to dopadlo blbě. Už chci spát, když najednou přiletí Mory v ruce nějaký kus čehosi, co podává Rikymu. Zachumlám se ještě víc do deky a natáhnu ruce, aby mi oheň prohřál konečky prstů. Je mi teplo, konečně. Klepeta upoutají moji pozornost a otočím se, pocítím lehké bodnutí u srdce. Pak pokrčím rameny a když se Mory přihlásí o kus žvance, usměju se. [I]A já se divila, že by chlap odmítl...[/I] [OJ][B]Jasně...[/B][/OJ] Řeknu mu a natáhnu se k němu s kusem chleba. [OJ][B]A já zatím asi půjdu spát...[/B][/OJ] Řeknu nepřítomně a natáhnu se na deku, kde usínám s jistou pachutí smutku. [I]A to jsem si myslela, že mi tenhle úkol pomůže... nejsem si jisté...[/I] Otočím se ke všem zády a s několika kapkami slz usínám.
Riky24. Října 2011 20:39:18
S nadšení popadnu klepeto a odnesu si ho na své místečko u ohně, kde si sednu do tureckého sedu a klepeto položím na nohy. Začnu si ho prohlížet, jeho rysy, lesk a ostrost, odrážející se ve světle temperamentního ohně. Mám novou hračku... [I]Mohl bych si to zkusit připnout na záda...nebo to táhnout v ruce jako kyj. Hmm...metr dlouhá hračka, není zas tak těžké. Hmm..vahou mi připomíná můj strarej, dobrej meč...hehe..který sem vyměnil za tenhle úžasný kostidrtící řemdich[/I] a s letmým úsměvem pohladím tyč u řemdichu. Klepeto po pár minutách nechám klepetem, položím ho vedle batohu a porozhlédnu se kolem. Lísk úspěšně usne a Mory jisto jistě zabírá. [I]Fajn...hlídku držím já[/I] rozhlédnu se kolem a nasaji vzduch. [I]Hmmm...stejně se mi nelíbí ten maník co zdrhnul...navíc tu čichám průser..[/I] a přes hlavu si hodím toulec s šípy a luk, zkontroluji řemdich a dýku, zdali je na svém místě a vstávám. Snažím se být potichu abych nevzbudil družinu. Poodejdu pár metrů tak, abych je měl na očích a projdu se po hřbitově, očima šmejdíc po okolí. Kdyby nic zvláštího, udržuji oheň
Miaug_Beleg24. Října 2011 22:10:37
Mory s Lískulkou usnou spánkem léčivým, Riky se rozhodl držet hlídku. Údolím se za chvíli ozývá chrápavý zvuk od "neznámého" zdroje ale jinak je všude klid a pokoj. I Riky, který dlouho do noci obchází a hlídkuje nakonec podlehne únavě a kousek od tábora zaspí, ukolébán monotónními zvuky okolí i vyhasínajícím ohněm...

Ráno vás probudí chlad a padající rosa. Už je světlo a tak vidíte všechno kolem vás. Jste odpočinutí a Připravení na další cestu. Hlavně Rikyho překvapilo, že se vlastně nic nestalo snad krom toho, že vyhasl oheň.

Kromě toho, máte také čas prohlédnout si hůl, kterou Mory vynesl z průrvy. Je dlouhá asi sáh a půl, vyrobená ze dřeva, pravděpodobně mahagon. Je velmi lesklé. A ten lesk je na tom nejzvláštnější. Má kovový nádech. Hůl nenese žádnou známku poškození ani stárnutí. Vypadá, jako úplně nová a ještě hodně zvláštně udělaná. Když k ní přiložíte ucho, zdá se, že v ní lehce hučí.
Miaug_Beleg--- > Izidor       24. Října 2011 22:24:15
Je ráno. Přežil si. Oproti všem předpokladům. Ruka je na tom pořád špatně ale tvé zranění je zdá se zatažené a i díky pomoci bylin vypadá velmi dobře. Pořád by jsi se ale měl vyvarovat prudkých pohybů, to je jasné. Necítíš se však dvakrát dobře. Potřeboval by si týden, možná měsíc aby si se zotavil po včerejším podávání si rukou se smrtkou. Ale žiješ a je ti lépe. Vypadá to, že do oblasti, kde jsi spal se pavouci nevydaly. Štěstí pro tebe. V noci by si jim nevydržel vzdorovat ani zdravý.

Ráno je příjemné, je sice celkem zima ale to je osvěžující. Všude je napadána rosa a slunce pomalinku stoupá nad obzor. Nikde nevidíš ani živáčka, pouze nad hlavou je vidět kroužící dravce.

**************
Hurá, můžeme pokračovat. Dobré ráno tedy přeju. A mimochodem, dobrej sen :-)
Miaug_Beleg--- > Izidor       24. Října 2011 22:55:15
*****************
Zapomenutá drobnůstka, koho by pár životů dole trápilo*1* Napraveno
Izidor--- > Miaug_Beleg       24. Října 2011 23:46:45
Není čas ztrácet čas. V první řadě tedy vytáhnu malířské náčiní, trošku naředím barvy vodou a rozetřu si po obličeji žlutou barvu. Posléze přidám i pár bílých fleků. [I]Tak a teďka ať si někdo zkusí na mě vztáhnout ruku! Tohle je lepra jak vyšitá![/I] Následuje rouvání bot a rukavic no a následně kompletní svlékání. No, jinak šaty nezměním. [I]Brrr... to je zimmma...[/I] S jednou rukou to nejde zrovna nejlíp, navrch jsem si musel zase sundat obvaz, ale nakonec se povedlo. Z báglu vyndané Šlechtické šaty obrátím naruby [I]Herdek, měl jsem si na tuhle výpravu do lesů vzít něco prostšího... Tohohle kvádra bude škoda...[/I] a ještě navrch ho trochu zapráším na zemi. Nevypadá to nejlíp, ale právě o to mi teď jde. Rukavice schovám do kapes, vysovké zimní boty do báglu a místo nich si nazuju žebrácké křápy. [I]Perfektní...[/I] Další fáze je opět trochu složitější. S pomocí zubů a levačky po troše snažení roztrhnu turbanový šátek přibližně napůl. Jedním kusem znovu obvážu rameno, ovšem tentokrát pod oblečením (košili jsem si ještě neoblékl). Druhý díl si obvážu přes oči, jako kdybych byl slepý. [I]Teď se tak krev na látce celkem hodí.[/I] Sice jsem se musel hlavou opřít o zeď, ale přecejen to drží. Jakž takž. Ono se to možná zdá jako blbost, připravit se o zrak, ale jsou tu dvě podstatná ale! Jednak je přes látku docela dobře viděť (zevnitř, pochopitelně), dva musím podstatně změnit i svůj obličej. [OR][B]No jo, já věděl, že jsem na něco zapoměl... sakra práce...[/B][/OR] Znovu šátek přes oči sundám a s nožem v ruce a zrcátkem mezi koleny se pustím do práce. Vlasy zkrátím přibližně na polovinu, bradku co nejvíc a kníry jak se podaří. Nakonec to všechno ještě ručně rozcuchám. [I]Výborně! Prvotřídní vandrák![/I] S šátkem přes oči je dílo téměř dokonalé. Téměř. [I]No jo, ale ta bolavá paprča... Herdek, to mě hnedka poznají... Ledaže... No... sakra, to je ale blbina... To se musí vyzkoušet...[/I] Věřte tomu, nebo ne, ale povedlo se mi i s jednou rukou navléct a zapnout košili a pravačku nechat pod oblečením. Pravý rukáv ještě nasoukám dovnitř a dílo je dokonáno. [I]Tak a tady mě máte! Jednoruký, slepý žebrák, stižený leprou! Ještě začít kulhat a je to! Sakra, jestli to vyjde, tak příště zkusím i jednonohého![/I]
No a takto ustrojen, tedy spíše zřízen, vyrážím s batohem přes rameno, holí v ruce a stříbrnou dýkou v jedné botě, dýkou pěšáka v druhé a nožíkem za opaskem, do blízkého lesíka. [I]Hm... možná by to chtělo ještě trochu jehličí... No, jeden nikdy neví...[/I]
Izidor--- > Miaug_Beleg       24. Října 2011 23:49:20
[OR][B]Uárgh... Herdek to byla noc... No co, ale aspoň žiju...[/B][/OR] Už jsem zažil lepší probuzení, ale taky horší. Jak vidno, zvěř se přecejen drží od ruin dál, ono taky co by taky hledala vlčí smečka v liduprázdné zřícenině, že ano? Sice jsem trochu provhladl, zvlášť když jsem ani nerozdělal oheň. Jak taky, s touhle paprčou. [I]Hm... jak to vlastně vypadá? Hrot jsem nevyndal, ani jsem to nevypálil, snad sem nechytl sněť... Nevím, jestli bych si tu hnátu dokázal uříznout...[/I] Opatrně poodhrnu obvazy, abych si zraněné místo prohlédl. Naštěstí rána nehnisá. Zaschla a dokonce to vypadá, jako kdyby se hojila. [I]No... žádný zázrak, ale na zloděje ze stoky je to docela dobrý felčařský výkon... Hm... AU! Jo... pořád to bolí... sakra, ale není to tak hrozné jako včera... aspoň myslím...[/I] S rukou bych ovšem stále neměl nijak intenzivně hýbat. Časem stejně budu muset najít nějakého zkušenějšího ranhojiče, aby mi vyndal z ruky hrot šipky. Teď mám ovšem trošku aktuálnější problém. Hlad! [I]Sakra, já bych jed...[/I]
Zásoby mi naštěstí taky nechaly a tak si můžu posloužit nejen vodou z měchu, ale i dvěma pšeničnými plackami. [I]Hm... nekecal, handlíř, celkem cutné...[/I] Po zdolání tohoto soupeře zaměřuji své myšlenky na další cíl. Přecejen, nemůžu tady jen tak ležet a čekat až půjde někdo kolem. [I]No, ona by to mohla být taky docela klidně zubatá.[/I] Za kopečkem je sice víska, ale tam mě nic moc dobrého asi nečeká. [I]A navrch tu mám i jednu zakázku... Vykašlat se na ni... no, to by asi mého šupinatého zaměstnavatele příliš nepotěšilo... No jo, ale znovu tam takhle napochodovat nemůžu, to už by se možná i rovnou odhodlaly i k té exekuci... Herdek, ale musím tam jít, jinak to nejde! Jo, ale nesmějí mě poznat, jinak je se mnou ámen... Herdek chlape, že ty zase strkáš hlavu do oprátky... No co, nastavím jim druhou tvář a uvidíme, jestli po ní dostanu taky.[/I]
***************
Začátek je nahoře. Holt je to dlouhý, tak to půjde zase na díly. Ono to převlékání zabralo víc místa, než jsem čekal.*1*
Eště prosím staminu... *4*
Izidor25. Října 2011 00:19:56
----> TENTO PŘÍSPĚVEK NELZE EDITOVAT! <----
Mory26. Října 2011 09:29:09
Stačí jen chvíle pozorování hvězd, netrvá to dlouho a stíhám pozorovat už jen jedním okem, hezky je střídám, nejprve šetřím pravé, pak šetřím levé a nakonec dostanu takový podivný pocit na čele a náhle musím začít šetřit obě oči najednou. Trvá to možná pár vteřin, nestihnu si všimnout ani toho, co RIky opodál dělá a pomalu, ale tvrdě usínám.
[I]Už několik dní se mi nezdál sen, proč mám bezesné noci? Mám přece z každého dne nějaký zážitek o kterém by se mi mohlo zdát, tak proč zase nic?[/I] Začne mi plout hlavou z jedné strany na druhou. Oči stále zavřené a já ještě rozespalý, mám pocit, že každou chvíli zase usnu a bude to jen kraťoučké probuzení uprostřed noci. Jenže opak je skutečností, do očí mi zasvítí sluneční světlo a kapka rosy mi sjede po čele až do vypálených vlasů. To mě probudí.
Prudce otevřu oči a vytáhnu ruku z pod deky. Utřu si od rosy vlhký obličej a zvednu hlavu, abych se rozhlédl kolem sebe. [OJ][B]"Sakra, to je ale ráno."[/B][/OJ] Rozhlédnu se kolem sebe a když uvidím ležet pouze Lískulku a Riky nikde, rychle se zvednu do polosedu a začnu se rozlížet, kde může být. [I]Sakra, kde může bejt? Kdyby se mu ale něco stalo, tak se to stalo i nám ne? Snad šel jenom někam pro další dřevo.[/I] [/I]Můj pohled sjede na malou hromádku dřeva, která tady zůstala. [I]Tak ne... [BA]Hej co tady sebou šineš, vzbudil si mě!!![/BA] Taky už je ráno, koukej vstávat, jindy už strašíš za tmy.[/I] V polosedu si protáhnu celé tělo, doprovázím to obvyklým zívnutím a burácivým řevem.
Po chvilce se zvednu z deky a ještě se protáhnu ve stoje. [OJ][B]"Tak budeme už vstávat?"[/B][/OJ] zeptám se obyčjeně Lískulky a se zájmem si začnu prohlížet onu hůl, kterou jsem našel dole v jeskyni. [OJ][B]"Hned jak přijde Riky z ranní obchůzky, můžeme vyrážet k druhému předmětu."[/B][/OJ] Pak mě ale chytne obvyklá ranní potřeba a musím se opodál vzdálit. Vyjdu k jednomu vytipovanému stromu a pořádně mu pochčiju kořeny. Pak se vrátím k vyhaslému ohni.
Miaug_Beleg--- > Izidor       27. Října 2011 00:04:13
**************
Izi jazyk :-)
Krollsky neumíš *1*
U snu sem to nechal tak ale tady je už realita tak pozor na to :-)
Izidor--- > Miaug_Beleg       27. Října 2011 00:47:58
**********
No, realita... *1*
Hm... síla zvyku. Teď už to editovat nebudu, ještě by to kleklo a půlka textu v háji.*4*
Lískulička27. Října 2011 15:54:18
Probudila jsem se. Je celkem těžké uvěřit, že jsem spala dýl jak pět minut. Posadím se a automaticky si prohrábnu vlasy. V noci byla rosa a tak je mám mokré a studené. Vlastně celá se třesu zimou. Oheň už dohasl, ale dvě deky mě naštěstí chránily aspoň trochu před chladem. [I]To už je ráno? Nevypadá to tak... hmmm.... Cože to říkal?[/I] Pomyslím se, když uvidím jak se na mě Mory tázavě dívá. Nepřítomně se usměju. [I]Hlavně neříkej, žes neposlouchala. Co mu mám říci? Něco, co se hodí na odpověď.... eeeh a nechceš toho po mně moc po ránu?[/I] [OJ][B]Určitě máš pravdu... [/B][/OJ] [I]Ať už jsi říkal cokoliv.[/I] Pak už ale raději dávám pozor. [OJ][B]Zajímavej předmět.... [/B][/OJ] Oznámím mu, kdyby to náhodou nepochopil sám.
Pak odejde a já naráz uvidím, že jsem tady vlastně sama. [I]Říkal, že Riky odešel, ale neříkal kam... divný? No... raději tady počkám na Moryho... snad se Riky neztratí...[/I] Nadechnu se a v tom to ucítím. Žádný nebezpečí, ale ten smrad. Smrad z mýho oblečení. Zkřivím obličej nechutí a čuchnu si k haleně. [I]Oheň a pot... no to je supr... potřebovala bych se umýt... proč tu není žádná voda?[/I] Odvrátím svoji hlavu a raději si několikrát přejedu prstama vlasy, abych je dostala do původní polohy. Což se mi celkem dost podaří a já si spokojeně oddychnu. [I]Aspoň něco... blbý oblečení.... nenaděláš nic, holt se budeš muset usmívat...[/I] Stoupnu si a upravím si oblečení, které je trochu pomačkaný. [I]Vypadám, jak kdybych... spala, jo...[/I] Ušklíbnu se a poskládám obě deky. Jednu si vložím do brašny a druhou na Rikyho místo. Tedy tam, kde spal... je to poznat, protože tráva je tam udusaná a není vlhká, jak všude kolem.
Vytáhnu z brašny naopak svoji placku a sním ju. Celou. [I]Ehm... doufám, že mají něco k jídlu...[/I] Pak si začnu prohlížet hůl. Je lehká. Rukou přejedu po jejím povrchu. [I]Je to dřevo![/I] Uvědomím si překvapeně. [I]Zajímavé, protože když se takhle leskne, tak bych spíš řekla, že je to kov.[/I] Zírám na tu krásu fascinovaně až se mi rozšíří panenky. [I]Kolik bych za ní asi dostala? ... Hej Lísk! Tohle není pro Tebe! Musíme splnit tu misi!... ale je tak zajímavá a krásná, pro toho stařečka se nehodí... Do háje poslouchej mě! Nesmíš s ní zdrhnout! Slyšíš? Prober se! ... Já neříkám, že s ní zdrhnu, ne, ani si ji nenechám... To doufám!... přestaň mě podceňovat! Já to zvládnu- jenom si ji chci prohlídnout... dobře...[/I] Chtěla jsem zkusit, jak moc je hladká a přiložila jsem si ji ke tváři. Nyní uslyším. Uslyším? [I]Je to hůlka! Nemůžu přece nic slyšet![/I] Hukot? Vylekám se a podívám se na ní znovu. [I]Je magická přece, tak to v ní hučí... To je bomba![/I] Stejně ji držím a prohlížím si ji. [I]Hej! Vzpamatuj se! Raději vrať tam, kde byla!... [/I] Když uvidím Moryho, tak mu ji raději podám s mírným strachem. [I]Jsi cvok. Neuděláš to... samozřejmě.[/I] Ozve se ustrašený hlásek.
Riky27. Října 2011 16:32:02
Metr, dva metry, pět metrů...vzdaluji se od teppla ohně a procházím se po hřbitově. Sám, ve tmě. Vydechuji vzduch měnící se v páru a oči mám jak rys... Pohyb? Křupnutí větvičky? Ztuhnu.. Jemně pootočím hlavu na stranu, abych nasměroval alespoň trochu uši dozadu, z důvodu zbystření. Má ruka obejme a pevně chytne řemdich. Teplý vzduch z mých úst je opět vyslán do nebezkých výšin. Oči mi tiknou na stranu. Zaútočí to? Znovu..šustění listy...šoupání větviček. Jsem napjatý a cítím, jak zatínám svaly. S pevně stisknutým řekmdichem se pomalu otočím. Nikde nic. Pohlédnu na zem. Malý ptáček si právě odnáší kus klacíčku na hnízdo. Uchechtnu se a odfrknu si. [BA][B]Sakra.. [/B][/BA]zašeptám do mrtvolného ticha hřbitova.
Oči se mi zavírají, smysly pohasínají. Praskání nedalekého ohně je uklidňující, sem tam houkne i nějaká ta sova. Monotoní, ukolébávající zvuky přírody... Dojdu ještě pár metrů od ohniště, které následně ztratím z dohledu, a opřu se o široký strom. Začínám vidět rozmazaně, zavírám oči a....
Následné ráno se zaskučením zamžourám očima. Zezhora na mě cosi kápne. Trhnu sebou a kouknu nahoru. Kapka z lístku se rychle snesla a dopadla na mou hlavu. Necítím teplo ohně. Obejmu si tělo a trochu se snažím zahřát. Kde to jsem? Co tu dělám? Než mi dojde celá ta noc. Usnul jsem na hlídce. [BA][B]Oh...sakra..snad ostatní žijou [/B][/BA]řeknu si trochu rozespale a potichu. Spíše, jako bych to říkal jen v duchu, svému vnitřnímu já. Zatřepu hlavou.
Promnu si oči a zkontroluji své vybavení. Pak ale uslyším probouzející se hluk a kroky. Ztichnu a ztuhnu. Nedaleko slyším...Jako by někdo veléval vodu ne... [I]Shit..[/I] a kouknu na rozkrok. [I]Mory..tedy, doufám že to je Mory...asi vypouští olej...taky bych měl...[/I] a pomocí stromu se vyškrábu z křečovitého sedu na nohy. Počkám až kdosi dokoná svou potřebu...či co se to tam vlastně děje. A pak poodejdu ještě dál od ohně k nějakémusi křoví, kde také vypustím přebytečné tekutiny z mého těla. Zavřu oči. Úleva zahltí mé tělo. [I]Měl bych se tam jít za nimy asi vrátit..[/I] zamyslím se a kouknu dolů. [I]No tak..brácho..nemáme celý den...[/I] popoháním se.
Když už jsem hotov, otáčím se a hodlám se vrátit zpátky k nejspíše už vyhaslému ohni, zarazím se. [I]Fuck... [BA][B]nazdárek...[/B][/BA] teď ne...no ták..prosím..né poránu.. [BA][B]neříkej že nejsi rád že mě slyšíš...[/B][/BA][/I] křečovitě stisknu ruce v pěst. Svaly se mi zatínají a povolují, zatínají, povolují. Po čele mi sjede kapička potu...ze strachu, nervozity, přemáhání mé osoby? Mé skryté, duši sžírající osoby... Temného pasažéra, kterého sebou vláčím celou cestu... Prokřupnu krk. Jsem dost daleko, aby mě mí společníci neviděli, takže se opřu o strom a přemáhám se. Bojuji s tím. S temným pasažérém, který se teď rozhodl, že chce řídit...
-----------------------------------------
Lísk: pěkný příspěvcek o ovládání osoby. Boj s vlastní postavou, s tím co je a tím čím chce být...hezké :)
Miaug_Beleg28. Října 2011 10:44:46
Po probuzení Riky a Mory provedou rychlé vyloučení přebytečných tělesných tekutin. Všichni tři jste ale znovu hladoví, pořádná večeře vám dodala energii, je však ráno a vaše žaludky se znovu hlásí ke slovu. Lískule neváhá a tento pocit ihned uspokojí bramborovou plackou. Riky se dá do boje sám se sebou a svou temnou stránkou a nakonec Mory, hladový po naplnění zdroje své magické moci se zase uchystá zaostřit mysl, aby mohl dál kouzlit. Dalo by se říci, krásné ráno.

*************
Nemám moc co vám napsat takže dál prostě pokračujte spolu, než se rozhodnete něco udělat. :-)
Miaug_Beleg--- > Izidor       28. Října 2011 10:45:03
Rozhodneš se k radikální úpravě svého vzhledu a rovnou se do toho i dáš. Bohužel holení se levou rukou není tvoje nejsilnější parketa a tak se trochu pořežeš na obličeji. Nakonec ale opravdu vypadáš jako nemocný vandrák a nějaké ty zranění pouze umocňují dojem. Nakonec se vydáš ke vsi, kde si včera málem přišel o život. Při tom všem ustrojování převlékání se si ale také trochu namáhal pravou ruku a zranění tě opravdu hodně bolí. Bolest vystřeluje až do krku. Bohužel, klíční kost není zahojená a její hojení potrvá několik měsíců. Špatně se hojí i za normálních okolností, natož takhle.

Už po pár minutách si všimneš něčeho podezřelého. Nad místy, kde včera byla ves je vidět kouř. A to ne takový, jaký vznikne, když se dělá snídaně. Kouř je černý a štiplavý. Už teď to cítíš, a to si ještě daleko. Přiblížíš se ještě kousek velmi opatrně a uvidíš, jak kolem vesnice jsou silné stráže a pálí mrtvé na jedné hromadě, na hromadě druhé, vzdálenější, pak něco jiného. Nejsi si moc dobře jist co z této dálky.
Mory28. Října 2011 12:51:28
Lískulka začne po chvilce prohlížení hole futrovat další svoje jídlo. Nezbývá než trochu poupravit svou deku pod sebou a Prcka z ní vyhodit, abych měl dostatek místa a pohodlí pro zaostření vůle. [I][BA]Pro ostatní to bude celkem nuda víš o tom?[/BA] Jo ale hold to budou muset vydržet. Mimochodem za chvilku budu mít hlad, takže chvátam, pak se najíme.[/I] Prcek mi vyskočí na rameno a pohodlně se usadí.
Já se usadím do tureckého sedu a svůj pohled krátce natočím na snídající Lískulku. [OJ][B]"Půl hodinky mě teď prosím nerušte."[/B][/OJ] Pak se otočím znovu rovně a rukama od sebe odstrkám všechny zavázející předměty jako jsou hole a torna. Můj pohled nyní sjede na malý doutnající kousek dřeva, chvíli jen a jen pozoruji malé místečko, ze kterého se line smradlavý kouř. Celý svět kolem mě stále víc a víc mizí, až za chvíli zůstane pouze to malé doutnající místečko. Pomalu ale jistě upadám do tranzu.
Probudím se po nějaké době, můj vlastní dech, respektive pištění holubů v nose při nádechu a výdechu mne samotného vzbudí z tranzu. Pomalu otevírám oči, do kterých už nyní svítí sluneční svit. Žaludek opět prázdný a v torně už jen trocha sušeného špíčku. Prcek stále odpočívající na mém rameni. [I]Tak konečně to mám za sebou, cítím se jak znovuzrozený. Plný síly. Hezkej pocit. [BA]Jo to máš pravdu a teď ten špek.[/BA] Tak ho vyndej.[/I] Stále jen nehnutě zírám přímo před sebe, Prcek seskočí z ramene a semnou to jen mírně ucukne. Za chvilku už ho mám v klíně a čeká, až kus slaniny rozdělím pro nás oba. Rukou si otři krůpěj potu na čele a utrhnu mu ku slaniny. [OJ][B]"Tak asi je hotovo..."[/B][/OJ] rozhlédnu se kolem sebe na ostatní, jestli tam ještě jsou. Konečně jsem probuzen, jen si nakonec oddychnu abych to ze sebe schodil.
Izidor--- > Miaug_Beleg       28. Října 2011 13:49:39
[OJ][B]No... myslím, že můžu být se sebou spokojen.[/B][/OJ] prohlásím, když si sám sebe prohlížím v zrcátku. Jednoruký, slepý, vypelychaný žebrák, stižený leprou. Prach a jehličí mi ke kráse taky moc nepomohou a to je právě to, co potřebuji. [OJ][B]Jenom ta ruka, kdyby tolik nebolela... sakra práce... Ta bude ještě pěkných pár týdnů k ničemu... To už mohla ta potvora mířit rovnou mezi oči...[/B][/OJ] Nic naplat, nějak už to budu muset přetrpět. Však ono po světě běhá dost schopných felčarů a ranhojičů. Pravda, sice to něco stojí, ale pořád lepší než zůstat bez ruky. [OJ][B]No nic, už jsem tady strávil dost času.[/B][/OJ] Plán akce je již také docela dobře promyšlen, nevidím důvod, proč se do toho nepustit. [I]Jestli to vyjde, tak to bude hotový podfuk století![/I]
Cesta přes kopeček probíhá bez problémů. Hlídky se očividně nepouštějí příliš daleko od vsi. I když ono je to docela jedno, stejně se s nimi chci vlastně potkat. Zato ten smrad, co se kolem nese mi nějak nejde do hlavy. [I]Co to... co to cítím... Hm... čuch čuch... to je snad spálenina, nebo co? Nebo snad... Hmm... hmmm... hm... pečené maso? Herdek to je divný... [/I] Sotva se však vyškrábu nahoru, záhada je vyřešena. [OJ][B]A do řitě... Tož toto sem teda nečekal...[/B][/OJ] Opravdu. Spálenina i pečené maso. Ovšem ne takové, které byste chtěli dostat na stůl. Pálení mrtvol na hromadě není zrovna moc pěkná věc. [I]Hm... tak nevím, mor to asi nebude... Ono, aby přes noc pomřelo tolik lidí... Brr... to bych snad poznal už včera... No jo, ale to by potom... to by potom muselo jít o nějaký nájezd, nebo tak nějak... Možná pavouci z lesa, nebo nějací rabiáti... Herdek... Teda, jestli se tu opravdu stalo něco takového... tak mi osud konečně zase jednou hraje do karet...[/I] S mírným úšklebkem vyrazím vpřed. Ono sice není zrovna správné stavět na cizím neštěstí, ale když se to tak vezme, přátelství mocného draka se jim teď bude náromě hodit. [I]Hlavně nezapoměň, vole! Jseš slepej![/I] Mírně se ťuknu holí do čela a začnu cestu před sebou proklepávat a prohmatávat holí. Sem tam i naoko zakopnu, o nějaký ten drn, nebo výmol. Jakmile se dostanu na doslech k nějaké stráži, začnu takovým trochu skřehotavým hlasem. [OJ][B]Haló... Je tu někdo? Mlask mlask. Slyší mě někdo?[/B][/OJ]
*****************
Získání důvěry?
Lískulička29. Října 2011 21:43:30
______________________________
Upřímně netuším, co mám psát... su tam půl hodiny sama, ten příspěvek by byl o ničem, celkem...
Izidor29. Října 2011 23:01:51
*******************
Zííív... ono by to fakt chtělo posun...
Riky29. Října 2011 23:15:39
--------------------------
ja napisu jak budu moct....
Miaug_Beleg30. Října 2011 01:18:09
*********
V pondělí písnu, sem ted doma na víkend tak nemám čas, asi sem to zapomněl napsat
Lískulička30. Října 2011 06:58:12
Mory mi oznámí, že chce půl hodinu nerušit. [I]A to chce jako proč?.... Myslím, že to ani raději nechci vědět.... sprosťáku!..... no a co- co já vím... a na něj by to sedělo- Ne, dobře, už mlčím.[/I] Celá zrudnu a kývnu na něj hlavou, jako že rozumím. [I]No fajn, ale co budu teď dělat?.... co třeba najít Rikyho.... a to opravdu chceš?.... Já nevím, ale je potřebnej pro naši výpravu, co když se mu něco stalo?[/I] Tahle myšlenka mě nastartuje k akci a já se jdu projí- tedy hledat. Po stopách by mi to šlo asi hodně obtížně, proto se raději dívám, kde by mohl být... Když už jsem dál od plamínku, rozhodnu se, že by bylo dobré, kdybych na něj zavolala, nechtěla jsem předtím Moryho znervózňovat. [I]Znervózňovat?[/I] Ušklíbnu se, ale pak zvážním.
Tady není moc, co do smíchu. Kopnu do hroudy hlíny před sebou, až se rozpráší. Zrovna teď bych nejraději byla v korunách nějakého stromu a nechávala si pročesávat vlasy a zároveň i mysl větrem. [OJ][B]Hej! Riky! Ozvi se! [/B][/OJ] Zakřičím na něj, když jsem asi 20 stop od ohně směrem k něčemu, kde by se mohl skrývat- nějaký les nebo tak něco. Je tu ticho, takové zvláštní ticho a já si vzpomínám na včerejšek. Na tu ohavnou příšeru. [I]Asi už nikdy nevstoupím na hřbitov... fuj![/I] Raději si vezmu do ruky dýku, jen tak- je mi jedno, že proti té mumii je asi zbytečný, ale je to spíš psychická podpora, protože zrovna teď mám trochu strach. [I]Jsi blbá.... nikdo tu není, jenom ty... a někde Riky, doufám... Doufáš?[/I] Ucítím zvláštní pachuť v ústech a jednou rukou si sáhnu na rty. V té chvíli mi vhrknou slzy do očí a já je utřu hřbetem ruky. [I]Nebul zase.... nebudu, já jen, abych líp viděla.[/I]
__________________________
Tak mě přece jenom něco napadlo.... *1*
Riky30. Října 2011 10:39:38
Zády sebou švihnu o strom. [BA][B]Nech mě bejt... [/B][/BA]a zády se od stromu zase odrazím. Trochu to vypadá, jako bych se tam pral s někým neviditelným... Vzepnu se a napřímím. Páteřím mi projede zvláštní šok. Padnu na kolena, těžce dýchám. [BA][B]Copak, už nemůžeš? [/B][/BA]a prudce se odrazím nohama a rukama od země, ve skoku letím vzduchem dozadu a následně opět narážím zády na strom. Rána. [BA][B]Notak...nemusíme se přeci prát...[/B][/BA] zavrčím. [BA][B]Necháš mě bejt?... Hmm...no jasně,nechám tě bejt, hah! Nebuď tak příšerně vtipnej! [/B][/BA]a rukama pevně chytnu strom. Mít drápy, zabořím je do něj. [BA][B]Budu jen tichý pasažér... To jsi byl doteď a nebyls tichej!... jen se pomalu budu plížit, za tou citovkou a panem vedoucím.... takhle jim řikat nebudeš!...ne? ty sám jim takle teď říkáš! Kdopak to mluví... [/B][/BA]a švihnu sebou na zem tak, že přistanu na břiše. Prudce se otočím na záda a odplivnu stranou. Vyškrábu se znova na nohy. [I][BA][B]Fajn, nebudu používat tvá...nebo, měl bych snad říci má.. ústa?[/B][/BA][/I] [BA][B]Mno bezva a teď se mi zase...hodláš...ssss....vrtat...v....mozku a...těle ty...zku...zkur...[/B][/BA] [I][BA][B]vysyne? Ale..už urážíš i svou matku[/B][/BA][/I] v tom ale vytáhnu svou dýku, zabodnu jí do stromu, opřu se o něj, pevně zavřu oči a.. když se pokusím vykřiknout, nejde to...Jako kdyby... [BA][B]Ty..hajzle...[/B][/BA]a sjedu podél stromu na kolena. Začnu se u stromu svíjet..jak had, jak člověk ve smrtelné křeči... Bojuju s tím. Bojuju sám se sebou...
Už ho skoro mám. Cítím jak ho držím pod krkem. Vyškrábu se na nohy, vytrhnu dýku ze stromu a...V tom uslyším hlas. Mé druhé já se mi vysmekne z rukou. Prudce otevřu oči. Jsou rudé. Zablesknou se. Rudý záblesk a následně...už jsou zase hnědé. Možná...trochu tmavší... Slyším své jméno. Hlas Lísk... Skryji se za strom, v ruce pevně svírajíc dýku. Ani nedutám. Slyším kroky. Prošla kolem mě..kolem mého stromu. Zakloním hlavu, nadechnu se, vstanu a vylezu zpoza stromu. Naprosto klidně...až podivně chladnokrevně klidně. Nasadím si kápi a stojím za ní. V ruce dýka, druhá ruka sevřená v pěst. [OJ][B]Pššš....někdo tu je... [/B][/OJ]pronesu tišše chladným a vážným hlasem... [I]Ty hajzle...dotkneš se jí a...[BA][B]muhehehe....neboj se... kdo si hraje..nezlobí...[/B][/BA][/I]
Lískulička30. Října 2011 11:10:03
Nikde nikoho nevidím, trochu mě to znervózňuje, už už se chci vrátit... nebo aspoň vylézt na strom a provětrat si hlavu... tak trochu doslova, když v tom ucítím někoho blízko sebe, ne, neslyším ho, ale v podvědomí ucítím. [I]Asi se mi to jenom zdálo....[/I] Málem zakopnu o kořen nějakého stromu, ale stihnu to vybalancovat, takže nespadnu, jak by se v první chvíli mohlo zdát.Leknu se, když Riky promluví. Škubnu sebou a otočím se v ruce dýku namířenou na něj. [I]Vypadá nějak.... jinak... jo.[/I] Podívám se na něj pátravě, ale zmlknu, protože mě vyděsí jeho varování. Pohlídnu na něj, přivřu oči a nakloním hlavu na stranu, jako když poslouchám. [I]Někdo tu je? Tak proč nic neudělal? Třeba na to přišel teď...[/I] Ale myslel to vážně- nebo to tak aspoň znělo... Ještě se rozhlídnu kolem dokola, jestli někoho neuvidím, ale nikdo jiný tam není. Taky ztlumím hlas. [OJ][B]Nikoho nevidím....[/B][/OJ] Věřím mu- a nemám důvod mu neuvěřit- proč taky, když mi zachránil život. Přesto držím dýku, kdyby někdo chtěl zaútočit, ať se neztrácím čas s vytahováním dýky.
Miaug_Beleg--- > Izidor       31. Října 2011 10:35:03
Ve svém přestrojení se pomalu přiblížíš k vesnici. Až když si na doslech, zavoláš na stráže.
Odpovědí jsou namířené kuše a strohé:
[OJ][B]Tady není místo pro nemocné, držte se dál![/B][/OJ]

Konečně si také můžeš prohlédnout obě hořící hromady. Zdá se, že na jedné jsou těla těchto drobných stvoření. Možná 20-30 mrtvých mužů i žen. Mnozí truchlí, je vidět, že není čas dělat každému zvláště pohřební hranici. Na to je mrtvých příliš mnoho.

A i druhá hromada je celkem zajímavá. Vidíš tak, jak tě napadlo, těla obřích pavouků. Možná k padesátce. Mají v sobě zabodané obří tyče, velké jako kopí ale upravené jako šíp. Nepřipadá ti to jako něco, co by mohl někdo z tohoto drobného nárůdku hodit nebo vystřelit. Až pak tě zaujme několik umně zakrytých "pahorků". Co se skrývá pod nimi je ti záhadou...Pohled na pavouky ti ale nahání husí kůži...
Miaug_Beleg31. Října 2011 10:36:02
*******************
Mory, Riky, Lísk - klidně se bavte, snídejte nebo tak neco, já vám odepíšu až se někam vydáte nebo uděláte něco, co můj odpis vyžaduje...
Izidor--- > Miaug_Beleg       31. Října 2011 11:44:20
Přivítání hlídky je dosti strohé, ale co jste vlastně čekali? Malomocných se každý bojí, jako čert kříže. [I]Aspoň vím, že to funguje...[/I] Zato to, co vidím okolo vypadá mnohem zajímavěji. Jedna hořící hromada mrtvých domorodců [I]Upřímnou soustrast pozůstalým[/I] a jedna doutnající hromada pobitých pavouků. [I]Áha... tak proto jsem v noci na žádné nenarazil... Šli po větší kořisti... No ona jim tahle vesnička vůbec musí připadat jako prostřený stůl... No, aspoň vím, proč jsou ty stráže pořád tak nabroušený.[/I] Na rozhlížení ovšem není čas. Nejdříve musím odehrát svou roli a spustit předem pečlivě připravený plán![OJ][B]Odpusťte slečny... mlask, mlask... Jdu jen tam, kam mě mé zbývající smysly mlask, mlask, zavedou a čich mne zavedl právě sem... mlask. mlask...[/B][/OJ] prohodím ustrašeným hlasem a otočím se, s jistou odchylkou, směrem k hlídce, přičemž jakoby bázlivě zvedám ruku do gesta "Nestřílet!" [OJ][B]Nemusíte se mě, mlask, mlask, vůbec bát... Chci se jen zeptat na cestu... mlask, mlask... Hledám jednu osadu... na západním břehu velké řeky... osadu, mlask, mlask, z malých domků a nor, jako mívají hobiti... mlask, mlask... Měl by ji obývat nějaký menší národ... mlask, mlask... Nevím, jestli jsou to trpaslíci, půlčíci, kudůci, mlask, mlask, nebo co vlastně... Vím jen, mlask, mlask že jim vládne královna a že uprotřed osady je takový, mlask, mlask, vysoký strom... Neslyšeli jste o takovém, mlask, mlask, místě?[/B][/OJ][I] Jestli řeknou, že ne, tak jsou slepé, nebo blbé! Líp už jsem tu jejich vesničku popsat nemohl![/I]
Mory31. Října 2011 14:45:31
Za malou chvilku se rozkoukám kolem sebe, Lískulka sedí zamyšleně opodál a vypadá na to, že mne celou tu dobu, co jsem byl mimo hlídala. Kývnu jí jako poděkování za trpělivost. Prcek stále na rameni opřen o můj krk si spokojeně polehává ikdyž už vlastně nemá vůbec co na práci. Škubnu sebou a hned ho tím z toho lenošení dostanu. [I]Hele to si nezvykej, takhle kamarádi nebudem, koukej mi zapečetit tornu a vyndej ten poslední kus jídla. [BA]No jo, celou noc chrápeš jako kdyby si tejden nespal a teď mě budeš buzerovat.[/BA][/I] Prcek nakonec vyndá poslední kus špeku a já mu z něj kus odlomím. Za chvilku těch několik málo kousků, které jsou ale na elfíka jako jsem já velmi syté spořádám a spokojeně se pohladim po břiše. [I]Paráda, ještě by to chtělo nějakou ženu na klacek a pohoda. Nějakou velkou.[/I] Porbu se na hlavě a na malou chvilku se zahledím do prstenu na své ruce. Trochu se orosím když si vzpomenu jak jsem dopadl.
Po chvíli mě ale vyruší něco jiného než je šustění Prcka a torny vedle sebe. Pootočím hlavou a v polovině se zaseknu. [OJ][B]"Ty si jako myslíš že když tu tornu zavřeš, že tam tu deku nacpeš někudy jinudy?[/B][/OJ] Pozastavím se udiveně nad chováním Prcka, který už chce asi vyrazit na cestu. Když se ale podívám úplně za sebe, něco co vidím mě přinutí se konečně z oné deky zvednout.
Riky tam blázní, jakoby bojoval se stromem, něco křičí a chová se dost divně. [I]Proboha co to dělá? [BA]Nevidíš? Pere se se stromem, říkal že ho prej porazí, že je rychlejší, že ten strom nemá šanci, sráč pomalej.[/BA] Nedělej si z toho prdel.[/I] Pak se podívám na Lískulku s tázavým pohledem. [OJ][B]"Nevíš co mu je? Já myslím že nejlepší bude už vyrazit."[/B][/OJ]
Lískulička31. Října 2011 20:01:27
________________________
Mory: Tady někdo nečte pořádně příspěvky... hej ty nás vůbec nevidíš- my jsme někde v háji- plus.... máme tak čtvrt hodiny, než se probereš z meditace....
Mory1. Listopadu 2011 08:36:56
..............
a do prdele, peťane přehlídni to
Miaug_Beleg1. Listopadu 2011 10:41:39
Mory se po půl hodině probudí z transu a cítí se plný energie. Pravou nohu má trochu ztuhlou, jak si ji přeseděla ale není to nic proti ničemu. Zabalí si tedy věci a postaví se, připraven vyrazit. Jen jeho druhové mu chybí.

*******************
Krátký odpis na Moryho přání *1*
Miaug_Beleg1. Listopadu 2011 11:30:33
*****************
Neboj, i ty dostaneš. Ale dneska z práce nestíhám nic delšího než tohle pro Moryho
Mory1. Listopadu 2011 11:32:27
[OJ][B]"No každopádně mam asi pravdu, že nejlepší bude vyrazit, ale samotnýmu se mi fakt nechce."[/B][/OJ] Zamyšleně se podrbu na hlavě a rozhlédnu kolem sebe. Nikde ani živáček, jen dvojice holí u mých nohou, Prcek, obří klepeto a v neposlední řadě Lískulčiny a Rikyho věci.
Nezbývá než pohlédnout dolů na Prcka a trochu se zašklebit. [I]Mam takovej pocit že nejlepší bude, aby jsi tu zůstal s věcma a já se půjdu porozhlédnout po těch dvou bláznech, jistě si někde užívají že jo, ale na to nemáme čas. Rád bych byl doma a ne o den dýl v týhle díře. [BA]Ale tak proč ne, co bych neudělal pro několik dalších chvil odpočinku, však víš.[/BA][/I] Prckova ochota mě sice trochu zarazí, ale věřit mu můžu, takže se jen ohnu pro jednu z holí ležících na zemi. V půlce se zaseknu a zůstanu v podivné poloze koukat na Prcka s úsměvným obličejem. [I]Co myslíš, která z těch holí stojí za to abych si ji sebou vzal? Myslíš že dokážu zjistit, co tahle dokáže? [BA]Ani náhodou, seš dřevěnej.[/BA] Tak schválně.[/I] Ohnu svůj hřbet až k zemi a do rukou čapnu ano hůl vytaženou ze dna propasti. [EL][B]"Tak hlídej, jdu se po nich podívat."[/B][/EL] Pak se otočím zády a rozhlédnu se kolem sebe. [I]Kudy bych šel, kdybych byl bláznivej barbar co touží po troše klidu nebo snad nemůže spát? Kudy bych šel kdybych byla elfka co si pořád hrabe do vlasů a myslí si, že je nemá rozcuchaný? [BA]Někam pro hřeben a na pivo.[/BA] Já vim, vyznat se v lidech je hodně těžký.[/I] Podrbu se na temeni a trochu se nad tou myšlenkou zašklebím, nevím kde začít, ale když nezačnu nikde, nemůžu je najít.
V rukou sevřu novou hůl a vyrazím směrem k hřbitovu odkud jsme přišli. Cestou se snažím vyvolávat jednoduchá hesla, jejich jména. [OJ][B]"Riky, Lískulko!"[/B][/OJ]
Miaug_Beleg--- > Izidor       1. Listopadu 2011 17:43:02
Hlídka se zamračí a podezřívavě si tě přeměří.
[OJ][B]Drahý pane, zdá se že jste slepý a proto vám povím, že jste na konci své cesty. Avšak co zde hledáte, netuším. Nic k nalezení tu není. Jen žal a smutek. A smrt. Té je tu mnoho.[/B][/OJ]
Skrze pásku na očích si všimneš přicházející další ženy ve zbroji se samostřílem v ruce. Nic ale neříká, jen tě sleduje.
Riky1. Listopadu 2011 18:39:57
Prokřupnu si krkem a zároveň si ho i protáhnu. Kouknu dolů na ruce Lísk. Pevně svírá v připravené sebeobraně dýku. Ďábelsky se pousměji. Hlavou mi prolétne představa, jak chytám ruku Lísk, obracím jí k ní a tlačím dopředu. Ona jde na kolena, já do podřepu. V očích se mi zableskne. Lísk, oči plné slz, se marně snaží zastavit mou ruku a... její vlastní dýka jí probodává srdce. Oh, jak poetické. [OJ][B]Je blízko...cítím ho. Cítím...strach a krev v dáli...ale přitom tak blízko![/B][/OJ] řeknu až chtivě, což je na tuhle větu i situaci podivné.
Rozhlédnu se kolem ale pak pohledem stejně zabodnu Lísk do tváře - ona sama mi do ní ale nevidí.. [OJ][B]Cítíš to taky? Slyšíš to? Jseš přeci jen [/B][/OJ]očima tiknu na ouško skryté pod vlásky [OJ][B]špidloouško...měla bys to slyšet..nebo to snad takle nefunguje? Zapoj smysly![/B][/OJ] zavrčím poslední větu, kdežto ty předtím jsem řekl se zájmem v hlase. Jednou rukou chytnu svou dýku, druhou jí pohladím po vlasech, které následně zasunu za ouško. Pak se jakoby zahledím za ní a ruku z jejích vlasů přesunu na rameno... a otočím jí. Pomalu. Proč by mi nevěřila...
Dýku v druhé ruce posouvám nahoru podél její páteře a zastavím se na místě, na kterém z opačné strany bije srdce. Cítím, jak se mi horká krev rozproudila v žilách. Špičáky, jako by se naostřili, smysly se zlepšují, oči jsou zality krví a temperamentním ohněm, srdce jako by mi chtělo vyskočit z hrudi. Tluče silně až to je skoro slyšet. Ta chtíč..ta chuť..Jako když má upír chuť na krev a má hlavu přímo u něčího krku. Cítím to samé. Jen jeden pohyb ruky, bodnu tí a..
[OJ][B]Mory...[/B][/OJ]zavrčím tišše a dýku dávám rychle dolů. Nebodnul sem, vyrušil mě. Naštval mě. Ponížil mě! Rozhodil mě... [OJ][B]Možná jsem slyšel a cítil asi jen Moryho..nebo nějaké zvíře..teda, jestli to rozlišuješ..[/B][/OJ] a couvnu od Lísk. Následně se pomalu vydám směrem k vyhaslému ohništi. ROzmrzelý, naštvaný, s neukojenou chutí zabít...
Izidor--- > Miaug_Beleg       1. Listopadu 2011 19:31:45
[I]Krucinál, to musel být hrozná řežba... Jestli tady pomlátili tolik pavouků, kolik jich muselo být asi v lese! A na tuty to nebyl první útok! Herdek, tenhle kraj asi není tak idilický, jak se zdá... Drak, obří pavouci, miniaturní amazonky... Chybí už jen pološílený černokněžník a horda nemrtvých. I když, i ti tu určitě někde budou...[/I] honí se mi hlavou, při pohledu na hromadu pavouků. Však taky hlídačka, která mě posílá pryč se netváří zrovna vesele a ani tak nezní. [OJ][B]Che che che... "Drahý pane"... Tak už mi dlouho nikdo mlask, mlask, neřekl...[/B][/OJ] ušklíbnu se trpce, při tomto oslovení. [I]Ale pořád je to lepší, než "Špinavý vandráku", nebo "Všivý darmožroute"! [/I]Když pak mluví o smrti, žalu a smutku, zesmutním i já. [OJ][B]Takže jsem vás přece jenom, mlask, mlask, našel... ale pozdě... Ne příliš pozdě, ale ani, mlask, mlask, ne včas... Pověz, děvče, před, mlask, mlask, nedávnem tudy prošel vysoký muž v, mlask, mlask, černém... Přišel s dobrými , mlask, mlask,úmysly, však v jeho patách, mlask, mlask, kráčela smrt. Pověz, prošel tudy, mlask, mlask?[/B][/OJ] [I]Zatím to jde dobře... Jen nevypadnout z role...[/I]
**************
Málem bych zapoměl na to mlaskání!
Lískulička1. Listopadu 2011 20:24:22
Riky začne plácat nesmysly- nebo ne? Já nikoho neslyším... [I]Asi jsem hluchá... já nic neslyším.[/I] Na jeho otázku zavrtím hlavou. Ale jsem zticha, co kdyby náhodou. Pak použije hrubý tón- je to nezvyklá kombinace a mně zvedá žaludek- vlastně ne zvedá, ale cítím hrozbu. Cítím jisté nebezpečí- to mi říkají vnitřnosti, city jsou opačného názoru a rozum? Vlastně pořádně neví, k čemu se má přiklonit. [I]Je zvláštní a neměla bys mu věřit... co když tu ale někdo opravdu je?[/I] Pohladí mi po vlasech- tenhle pohyb už udělal víckrát, je to jeho způsob, jak mě uklidnit, uchlácholit. [I]Ale když tu někdo je... proč by to dělal, když podle něj tady není bezpečno?[/I] Přesto vše se otočím jako ovce, co jde na porážku, jako ovce, která absolutně důvěřuje svému majiteli.
[I]Třeba tě chce chránit. Chránit? Jak? Co to cítím? Je to nějaký hrot na mých zádech nebo jen nehet?[/I] Moje intuice mě varuje před tou první variantou a moje zlodějské pudy se brání před něčím takovým, ale srdce a city... důvěřují mu. [I]Co... co chce udělat?... něco romantického! ... jsi si jistá, vždyť poslední dobou se k tobě chová jinak.... a je divný...[/I] Jsem zkoprnělá nerozhodností, kdybych nebyla, tak bych se mu nejspíš vytrhla jako divoké zvíře, ale city, to je mizerná věc. City člověka až moc ovládají. Zaklonila jsem hlavu jak jsem ucítila dýku- nebo spíš jsem ucítila mravenčení, které nastává, když se přejede třeba i prstem po páteři. V tom ustane pohyb a já uslyším Moryho. Dobře pro mě, protože tohle všechno se mi zdálo divný. Rikyho zklamaný a naštvaný hlas. Vzápětí se rozhodne, že odejde, naštvaně, rozmrzele. S vysvětlením, že si spletl toho dotyčného s Morym.
Když se otočím, uvidím ještě dýku v jeho pravé ruce. Po zádech mi přeběhne ještě dodatečně mráz a celá se rozklepu. [I]Třeba... třeba to přece jenom byly nehty... víš, že to není pravda... co si o tom mám myslet? Že čekal na toho dotyčnýho?... Ty víš, že ne- je to vrah... ne, ne, to není možný, tohle prostě není možný!... On tě nemiluje, kdy už to pochopíš?... Buď zticha![/I] Zavyje moje druhé já jako raněné zvíře, bolestně a o to víc silněji. Z bolestného obličeje se snažím rychle vytěstnat bolest, abych se mohla usmát na Moryho. [OJ][B]Tady jsme![/B][/OJ] [I]Jako, kdyby tě neviděl...[/I] Vykročím k němu. [EL][B]Ty jsi se musel soustředit a já tě nechtěla rušit... tak jsem raději šla najít Rikyho...[/B][/EL] Vysvětluji mu jako by na obranu- nebo minimálně stejným tónem.
Mory2. Listopadu 2011 17:39:50
Cesta od ohniště netrvá ani moc dlouho, jdu možná jen několik málo okamžiků a najednou uslyším z dáli za malým přehupem nějaké šustění. Pozastavím se a trochu zneklidním, nečekal jsem že na takovém místě mohu na něco narazit, je to místo plné zloby a temnoty, tak co tu může být? [I]Snad to jsou ti dva... Asi jo, jen škoda, že jsem neprobádal sílu té hole, to mě trochu štve.[/I] Chvilku čekám na svém místě a za okamžik se vynoří hlava která mi někoho velmi připomíná. [I]Riky...[/I] Blíží se ke mě a následuje ho Lískulka, trochu mě možná zaráží, proč má Riky v ruce nůž, ale oba se zdají být napovrch nepoškození, takže nad tím můžu přestat lámat hlavu a nechám to být, s myšlenkou, že Riky musí prostě mít pořád něco v ruce.
Netrvá to dlouho a už jsou u mě, Riky samosebou mlčí a Lískulka se omlouvá, že mě v mém soustředění nechala samotného. Bohužel v řeči, které Riky nerozumí. [OJ][B]"Nech to plavat, hlavně že jsme se neztratili, byl tam Prcek."[/B][/OJ] Utnu větu a letmo mávnu rukou, jako že i její počínání vůbec nevadilo. Pak už nezbývá než se přidat k chůzi jejich směrem a vyjít zpět k vyhaslému ohništi, Prckovi a našim věcem. [I]Jenom by mě zajímalo co tam dělali, měl nůž a Lískulka je nějaká bledá, možná trochu načevenalá, jednou jsem to pozoroval při souloži, nebyla moc kvalitní, tak jsem na to měl čas, jistě provozují nějaký sado maso přinejmenším.[/I] Nad tou myšlenkou se zašklebím jako bych měl v puse limetku, ale ne tak, aby to viděli. [OJ][B]"Tak..."[/B][/OJ] snažím se trochu trpaně navázat řeč [OJ][B],kde si lítal Riky? Že ses neprobudil vedle nás??? Tipuju.[/B][/OJ]
Miaug_Beleg--- > Izidor       4. Listopadu 2011 20:33:49
Pokračuješ ve svém proslovu a když se zmíníš o divném muži se smrtí v patách, dívka se zatváří překvapeně.
[OJ][B]Včera jsme tu měli tolik návštěv co dohromady za poslední rok. A vypadá to, že dnes to bude pokračovat. Hvězdy nám nejsou nakloněny. Ani nevím, jak vypadali, mohl to být kdokoli z nich. O co vám jde, pane?[/B][/OJ]
Zdá se unavená tvým výstupem, pravděpodobně po probděné noci strávené cukrováním s pavouky, tvými "přáteli". Druhá dívka vedle ní stále nic neříká, jen sleduje, co se bude dít.
Lískulička4. Listopadu 2011 21:13:45
Nechám ty dva za sebou a raději se sama začnu balit. Sbalím deky, na kterých jsem ležela i několik dýk si uschovám pod oblečení, který jsem na noc odložila, abych se ve spánku nepořezala nebo tak něco. Připojím ke svému pasu také svůj krátký meč. [OJ][B]Měli bychom už vyrazit... zdrželi jsme se dost dlouho.[/B][/OJ] [I]Jop, zdrželi- a kdo za to mohl?.... No já ne... ne?... Ne, Riky... ještě, že to máš na koho svalit, že? Nebyla jsi v tom taky?[/I] Rukou si bezděčné zastrčím pramen vlasů za ucho, který mi lezl do obličeje, když jsem si uschovala poslední dýku za pas. Oprášila jsem si kalhoty a vstala jsem, podívala jsem se po mých společníkách. [OJ][B]Tak kam teď? [/B][/OJ] Zeptám se jich.
Izidor--- > Miaug_Beleg       4. Listopadu 2011 22:45:42
[OJ][B]Sám nevím. Mlask, mlask. Vím jen to, co jsem, mlask, mlask, viděl.[/B][/OJ] prohodím k hlídačkám sklesle. [I]Hm... koukám, že jsem tu nezanechal až takový nezapomenutelný dojem... No, ale co se divím. Elf, elfka a barbar byli nejspíš mnohem viditelnější než já...Nu což, hrajeme dál.[/I] S unaveným výrezem na tváři se sesunu na zem, jako kdybych právě uběhl maratón. No, ostatně, nemám k tomu daleko. [OJ][B]Znám jen to, mlask, mlask, co vidím ve snech... Mlask, mlask. A viděl jsem, mlask, mlask, muže v černém kabátě. Mlask, mlask, přišel sám, však mluvil jménem jiného, mlask, mlask, mocnějšího. Přišel v dobrém, mlask, mlask, však vy jste byli k jeho slovům hluší. Mlask, mlask. Chtěly jste ho zabít, mlask, mlask, ale jen jste ho rozzuřili. Mlask, mlask. On nebyl člověk, mlask, mlask, a není snadné ho zabít. Mlask, mlask. Teď se vám mstí. Mlask, mlask. Chce vaši krev...[/B][/OJ] [I]Herdek filek, to je jak z nějakého hororu... Ale s trochou štěstí by to mohlo zabrat.[/I]
Riky6. Listopadu 2011 14:22:24
Až zlehka arogantně dojdu ke svým věcem s pár poznámkami v mé hlavě o jistých nehodách co se asi v budoucnu stanou. deku sroluji a narvu jí zpátky do batohu, který si pak přehodím přes rameno. Řemdich upevním, dýku zandám a luk s šípy ještě hodím na záda. Seberu velké klepeto (kusadlo ?) a hrdě si ho nesu v pravé ruce v podpaždí (chápete ne :D). Pak se vůdcovsky rozhlédnu kolem. [BA][B] Hmm...kam teď...[/B][/BA] řeknu si potichu a pokusím se zaostřit kamsi do dálky. To už u mě je i Mory i Lísk. Oba živý a zdraví...pravděpodobně. [I]Ah...Mory... méně otázek ty vševědoucí červe... Sakra![/I] napomenu sám sebe a otočím se na Moryho, kápi přes hlavu a klidným hlasem řeknu [OJ][B]ranní...potřeba výměny tekutin. Plus sem byl večer na hlídce...[/B][/OJ] zamručím jakoby nenápadně k tomu. [OJ][B]Správnej dotaz, kdo tady sakra má mapu a ví kam dál? [/B][/OJ] řeknu kupodivu s úsměvem.
Miaug_Beleg--- > Izidor       6. Listopadu 2011 18:44:15
Jak mluvíš, dívka začíná vypadat čím dál otráveně i ztraceně. Tvůj výstup s pádem na zem je sice překvapí, ale nezvyklá. Kdo by chtěl pomáhat někomu, kdo vypadá jako ty teď? Zdá se že vůbec nemá páru, o čem mluvíš. Ale druhá vše "zachrání" Po dlouhé době mlčení vykřikne:
[OJ][B]Já vím, už vím. To byl ten pohlednej blázen, co nevěděl kdy má odejít. Schytal to přímo kuší od velitelky. Myslela jsem, že je po něm. Škoda by ho byla, takovej pohlednej. Říkáte, že se mu nic nestalo? To je dobře. I když zvláštní...[/B][/OJ]
Její rozjímání nad tvou pohledností přeruší až první z dvojce.
[OJ][B]No t je všechno hezké ale co tedy chcete?[/B][/OJ]
Vypadá, že pomalu ale jistě ztrácí trpělivost. Z její kuše ti naskakuje husí kůže.
Izidor--- > Miaug_Beleg       6. Listopadu 2011 19:18:03
No, nedá se říct, že by mi ty dvě hlídačky rozuměly, ale aspoň to do mě hnedka nenašily jako včera. Teprve po chvilce se druhá z nich rozpomene a spustí. [I]No vida. Tak přecejen nemají děravou paměť. A hele, jak hezky na mě vzpomínají... Víceméně hezky.[/I] Trpce se usměji: [OJ][B]Co je mrtvé, mlask, mlask, nemůže zemřít. Tisíc tváří, mlask, mlask, všechny falešné. Má úkol, mlask, mlask, a ten splní, i kdyby to měl, mlask, mlask, být jeho konec. Věř mi, děvče. Mlask, mlask. Ze setkání s ním, bys radost neměla. Mlask, mlask.[/B][/OJ]
Zato druhá, která kouká trochu zaraženě, se nad ničím nerozplývá a jde rovnou k věci. Zkrátka a dobře chce vědět, co tu vlastně dělám. [I]Á, tuhle otázku jsem čekal! No, ještěžě jsem takový skvělý lhář! Až budu muset říkat pravdu, tak se nejspíš zakoktám...[/I][OJ][B]Co chci? Mlask, mlask.[/B][/OJ] sklopím provinile hlavu. [OJ][B]Chtěl jsem vás, mlask, mlask, varovat. Teď bych vám, mlask, mlask, chtěl pomoct. Ale, mlask, mlask, ještě nevím jak.[/B][/OJ][I] No, sice vím, ale jen tak vám to nepovím, che che.[/I]
*******************
Získání důvěry: 28%
Miaug_Beleg--- > Izidor       6. Listopadu 2011 22:44:00
Jakmile řekneš, že chceš pomoc a přinášíš varování, získáš jejich pozornost.
[OJ][B]Milej pane, pomoc vítáme vždy a varování? To že máme problémy dobře víme. Nemyslete si. Jaké varování nám ještě přinášíte? A co za pomoc může starý slepec nabídnout? Umíte snad zázraky?[/B][/OJ]
Poslední poznámka zněla tak ironicky, že to až zabolelo. Ale zdá se, že jejich pozornost držíš pevně ve svých rukou.
Izidor--- > Miaug_Beleg       6. Listopadu 2011 23:15:51
[I]No vida, tak už se někam dostáváme... Já věděl, že tenhle převlek zabere. Teď už to jen nezkonit, jako včera.[/I] Na skeptickou strážkyni vrhnu přísný pohled. Tedy, v rámci možností, vzhledem k tomu, že mám přes oči zakrvácený obvaz. [OJ][B]Děvče, mlask, mlask, to, co se tu dělo dnešní noci, mlask, mlask, je nic, oproti tomu, co teprve přijde. Mlask, mlask. On se nezastaví, dokud zde, mlask, mlask, zůstane jediná živá duše. Mlask, mlask. Možná si myslíš, mlask, mlask, že jsem jen starý, slepý, mlask, mlask, jednoruký žebrák, kterého pomalu, mlask, mlask, stravuje lepra. Ano, máš pravdu. Mlask, mlask. Ale čas od času, mlask, mlask, mi bohové sesílají sny. Mlask, mlask. Sny, vidiny a předtuchy. Mlask, mlask. To je mé požehnání i, mlask, mlask, prokletí. Proto vím, mlask, mlask, co se tu odehrálo a k čemu dojde. Mlask, mlask.[/B][/OJ] [I]Hm... tak uvidíme. Žebraví věštci sice nebývají zrovna nejdůvěryhodnější, ale třeba tady s nimi nemají takové zkušenosti, jako jinde. Navíc, dokud po nich nebudu nic chtít, neměl bych vypadat jako úplný podvodník...[/I]
Mory7. Listopadu 2011 06:19:15
Po chvilce konečně dojdeme až k našemu stanovišti, kde už Prcek netrpělivě vyčkává našeho příchodu, cupitá jako zblázněný kolem zabalené torny a roupama neví, co by zrovna rozbil nebo kam s těma jeho maličkýma ručičkama. Už z dálky se musím smát tomu, jak se chová, ale dávám to najevo pouze šíří svojich úst. Riky odpoví na otázku o něco složitěji než jsem čekal. [I]Čekal jsem nějaké odseknutí nebo vyhýbavá slova, že to na mě takhle vyvalí, no budiž, upřímnost nadevše.[/I] Jen se mírně zaseknu při slovech "výměna tekutin" a zahledím se na Lískuli, jestli je tak nějak celá v pořádku. [I]Výměna tekutin? Doufám že chudák holka byla nahoře, jinak má vopravdu ocelový kosti. Tohle bych jako ženská mít na sobě nechtěla, takovou horu. [BA]Hej seš pěkně úchlnej víš to? Co tě to napadá? Blázne![/BA] Vždyť to říkali sami, že si vyměňovali tekutiny, to víš ty si moc ďáblic za život nepotkal co? Jinak by si věděl co tim myslim.[/I]
Dojdeme až k vyhaslému ohništi a já se stejně jako ostatní sbalím. Naházím tornu na záda a všechny věci pozapínám a poupínám kde se dá, abych mohl držet pouze onu nově nabitou hůl a cestou ji znaleckým okem zkoumat. [I]Stejně ti přijdu na kloub ty mrško jedna malá dřevěná.[/I] Zachechtnu se a to už ale Riky s Lískulkou řeší další naše pokračování. [I]Jo mapu, tu jí někde mam...[/I] Zastrčim volnou ruku do kapsy a vytáhnu mapu, otevřu jí a na malou chvilku se do ní zamyšleně zahledím. Ne že bych musel nějak zvlášť přemýšlet, ale jen aby to vypadalo filozoficky a ne jako nějaký trotl co kouká na obrázek nahé ženy. Poté pozvednu hlavu k ostatním. [OJ][B]"To je jednoduchý, náš směr jezero. Srdce na jeho dně chceme přece taky ne?"[/B][/OJ] a pak už neváhám a následuji mapku. Vyrážím směr severo-severo-západ.
Miaug_Beleg--- > Izidor       7. Listopadu 2011 09:24:55
Všechno jde až do chvíle, než se zmíníš o tom, že ON se nezastaví. V tu chvíli obě dívky zpozorní a i když tě ze slušnosti nechají promluvit, vypadají trošku "jinak.
[OJ][B]Tak to jste pěkně vedle pane. Naším problémem není žádný ON. Je to ona. Ta svině kudůcká, co nějak ovládla ty odporné pavouky. A je tu už dlouho. Ne první den...[/B][/OJ]
Do teď krásně se vyvíjející lež pokazila drobnost. Nyní už nejsi v tak silné pozici. Dokážeš se s tím vypořádat?

********************
Pokud by to šlo, rád bych se s tebou domluvil na dnešku nebo zítřku a dojeli by jsme tenhle rozhovor ve zrychleném tempu, druhá skupinka ted má před sebou dlouhý čas a nechci je zdržovat přes míru. Alespoň by to bylo zajímavější.
Dalo by se to odehrát i přes nějakej messenger ale myslím že ty nic nemáš takového
Izidor--- > Miaug_Beleg       7. Listopadu 2011 11:14:03
*********************
Zítra by to šlo, zhruba tak do jedné hodiny odpolední. Pak až večer, od osmé.
Dneska jenom do dvou a pak až zase od osmi.
Izidor--- > Miaug_Beleg       7. Listopadu 2011 11:23:31
[I]Ale, ale, ale... takže kudůčice, co vládne pavoukům? Zajímavé... zajímavé... Ta bude natuty zalezená někde v tom pavoučím hvozdu. A jestli se nepletu, tak tam někde by měl být i ten... železný plášť. Herdek filek, to je až příliš velká shoda okolností... Natuty to bude mít něco společného![/I] Zamyšleně skopím hlavu, hůl si opřu o rameno a rukou se mírně škrábu ve vousech na bradě. [OJ][B]Mluvím o tom muži, mlask, mlask, kterého jste se včera večer pokusili zabít. Mlask, mlask. Sám jsem si myslel, mlask, mlask, že ti pavouci jsou, mlask, mlask, jen jeho práce. Mlask, mlask, ale teď to dává smysl! Ano! Mlask, mlask, mlask, mlask![/B][/OJ] Vesele mlaskám o sto šest, jako smyslů zbavený a široce se usmívám. Pohlédnu směrem k těm dvěma hlídačkám a řeknu: [OJ][B]Mlask, mlask. Rychle! Mlask, mlask. Není času nazbyt! Mlask, mlask. Musím mluvit vaší královnou! Mlask, mlask![/B][/OJ][I] Snad nebude zase tak nafouknutá, jako včera... V tomhle stavu jí omluvné poklony skládat nemůžu.[/I] Snažím se nemotorně zvednou ve spěchu ze země a vzápětí holí proklepávám cestu před sebou. Při troše štěstí by mě ty dvě mohly dovést na správné místo. Pravda, za ruku mě asi nevezmou, ale konce hole by se chopit mohly.
Miaug_Beleg--- > Izidor       7. Listopadu 2011 12:06:55
[OJ][B] Stujte kde jste![/B][/OJ]
Zavolá na tebe jedna z žen.
[OJ][B] Takto nemocného vás nepustíme do vsi. Počkejte tu, starý muži.[/B][/OJ]
Vidíš, jak dívka odejde, pár minut se nic neděje a nakonec spatříš větší skupinku těžce vyzbrojených válečnic spolu s královnou, která tě posledně poslala pryč. Zastaví tak 20 sáhů od tebe a její ochranka jí obklopí.
[OJ][B] Mluv rychle, muži. Dnes není čas na prázdné tlachání. Čeho si žádáš?[/B][/OJ]
Nezdá se, že by tě poznala a vypadá velmi nervozně.

***********
Tak dnes do druhé něco ještě dáme do kopy a pak večer taky :-) uvidíme, co stihneme.
Izidor--- > Miaug_Beleg       7. Listopadu 2011 12:21:17
Jak vidno, namalované fleky opravdu vypadají přesvědčivě. Vstup do vsi mi byl zapovězen. [I]No, čemu se vlastně divím?[/I] Nicméně, když nejde hora k Mohamedovi, přichází Mohamed k hoře. Tentorkát sice nepřichází Mohamed, ale zdejší panovnice, dokonce i se svou osobní gardou. [I]A opatovně docela nabručená... Nu což...[/I] Křečovitě se mírně ukloním, trochu stranou, jako kdyby to pro mě představovalo to nejobtížnější na světě. [I]No, a taky, že jo! Zatracené rameno... pálí to jako čert![/I] [OJ][B]Drahá paní... Mlask, mlask. Vím, co se zde, mlask, mlask, včera večer událo a co, mlask, mlask, trápí tvůj lid. Věz, mlask, mlask, že onem muž v černém, mlask, mlask, který tu byl včera večer, mlask, mlask, neodešel. Pokusily jste se ho, mlask, mlask, zabít. Ale jen jste ho rozzuřily. Mlask, mlask. Není to člověk. Mlask, mlask. Touží teď jen po vaší krvi. Mlask, mlask. Uzavřel pakt s pavouky, mlask, mlask, z okolních hvozdů. Mlask, mlask. Pokud něco nepodniknete, mlask, mlask, brzy zde zůstanou jen vaše kosti. Mlask, mlask.[/B][/OJ] [I]Hm... a moje taky, jestli přijdou na to, kdo jsem.[/I]
Miaug_Beleg--- > Izidor       7. Listopadu 2011 12:33:48
Stejně jako před tím získáš pozornost i královny. Ale ne její důvěru.
[OJ][B] Myslíte toho hulváta, co se mě pokoušel vydírat před vlastními lidmi? Doufám, že pavoukům zachutnal...[/B][/OJ] a jako správná decentní dívka si odplivne. Je vidět, že jen vzpomínka na tebe včera jí pálí.
[OJ][B] A co vy přinášíte za novinky? O pavoucích víme.Už měsíce s nimi bojujeme. Od chvíle, co se tu ta fúrie ukázala. Jeden chlap navíc mě už nějak netrápí. Příště ho nechám rozčtvrtit! Mluvte k věci nebo mrháte mým časem![/B][/OJ]
Královna opravdu neztratila ani maličko ze svého temperamentu. A to netuší, kým ve skutečnosti jsi...hraješ si s ohněm.
Izidor--- > Miaug_Beleg       7. Listopadu 2011 12:46:03
[I]Teda, ta by potřebovala pár na zadek! Ta má papulu, že by se za ni nemusel stydět kdejaký dalždič! A nafukuje se, jako kdyby vládla nějakému císařství a za prdelí měla ne dvacet, ale dvacet tisíc kušařek! Jen počkej, holčičko, já ti zatnu tipec![/I] [OJ][B]Mlask, mlask. Co je mrtvé, nemůže zemřít. Ale zrodí se nové a silnější! Mlask, mlask. Čtvrcení vám nepomůže. Mlask, mlask. Pavouci nejsou, mlask, mlask, to nejhorší, co zde číhá. Mlask, mlask. Vzpomínáte, co vám, mlask, mlask, ten muž včera řekl? Mlask, mlask. Jedná jménem Mocného Krrada. Mlask, mlask. Nevím, kdo to je, mlask, mlask, ale jistě si nenechá takovou, mlask, mlask, urážku líbit. Mlask, mlask. Smrt si na vás již brousí kosu. Mlask, mlask, mlask, mlask, mlask,...[/B][/OJ] znovu se rozmlaskám a "podívám" se na panovnici přísným, tajuplným pohledem. [OJ][B]Mlask, mlask. Ale.... možná znám, mlask, mlask, řešení... Mlask, mlask. Možná...[/B][/OJ] [I]Ber, nebo nech být! Jestli jsi tak hrdá, že si dovolíš odmítnout, škoda tě nebude![/I]
Miaug_Beleg--- > Izidor       7. Listopadu 2011 12:52:35
[OJ][B]Tak vy i víte, co říkal? To je podivuhodné a podezřelé.[/B][/OJ]
Na chvíli se zamyslí a něco si začnou šeptat s dalšími dívkami. Nakonec se napřímí a poví:
[OJ][B]Už si promrhal hodně mého času. Máš poslední šanci, jestli chceš promluvit, mluv a mluv k věci, nebo tě potká osud stejný, jako toho tvého mrtvého co nemůže zemřít.[/B][/OJ]
Teď vypadá už opravdu hodně naštvaně. Zdá se, že by si měl říct, co chceš nebo jí rupnou nervy a dobře víš, co to může znamenat pro tebe.
Izidor--- > Miaug_Beleg       7. Listopadu 2011 13:02:46
[I]Jestli budu mít příležitost, koupím si nějakou flašku s nápojem neviditelnosti, zastavím se tady a zkopu jí prdel do špičata. Tahle fiflena si nic jiného nezaslouží. Člověk jí chce pomoct a ona se pořád tváří, jako kdybych jí trhal zuby.[/I] [OJ][B]|Mlask, mlask. Nenamáhejte se. Mlask, mlask. Já už smrt očekávám každým dnem. Mlask, mlask. Ale jak chcete. Mlask, mlask.[/B][/OJ] Odmlka, zhluboka se nadechnu. [OJ][B]Mlask, mlask. Sami si s pavouky neporadíte. Mlask, mlask. Ale nedaleko odsud, mlask, mlask, žije někdo, kdo dokáže. Mlask, mlask. Musíte jej však o pomoc, mlask, mlask, nejdříve požádat. Mlask, mlask. Může se za ním však vydat, mlask, mlask, jen jedna z vás. Mlask, mlask.[/B][/OJ] [I]Jenom ne královna! Kdyby si takhle otevřela hubu na draka... raději nemyslet![/I] [OJ][B]Mlask, mlask. Znám cestu. Doprovodím ji. Mlask, mlask. Ostatní zde musí zůstat, mlask, mlask, a požádat pomstychtivého o odpuštění. Mlask, mlask. Musíte mu přinést nějakou, mlask, mlask, obětinu. Tam co, mlask, mlask, jste ho nechaly ležet. Mlask, mlask. Vy osobně, mlask, mlask, nikdo jiný. Mlask, mlask, mlask, mlask, mlask,...[/B][/OJ] [I]Výborně! Tohle ji udrží doma a se mnou půjde někdo, kdo snad bude mít v hlavě trochu víc rozumu![/I]
Miaug_Beleg--- > Izidor       7. Listopadu 2011 15:29:36
Když konečně povíš, co máš na srdci, královna trochu pookřeje.
[OJ][B]Někoho bych s vámi mohla poslat. Pokud to pomůže. Jedna v obraně méně není tak hrozné. Alespoň nebude tak moc v nebezpečí. Ihned pro ni pošlu. A vy mi zatím povězte, co za obětinu si představujete? My tu nevěříme v žádné krvavé oběti. Naše víra to nedovoluje. Vím, že někteří barbaři to dělají. Pro nás je to ale nemožné. Máte nějakou radu i v tomto případě, ctihodný pane?[/B][/OJ]
Vypadá to, že si ji opravdu dostal...

*****************
Čínštinu? hmm dobrý :-)
Izidor--- > Miaug_Beleg       7. Listopadu 2011 16:28:02
[I]No vida, jak obrátila. Rázem je ze mě ctihodný pán! No, ale s tou obětinou jsem to opravdu trochu nedomyslel... K srdci mi ty amazonky sice příliš nepřirostly, nicméně lidská oběť už by byla vážně moc...[/I] [OJ][B]Mlask, mlask. Nic takového. Mlask, mlask. Krev by ho jenom ještě více, mlask, mlask, rozčílila. Mlask, mlask. Na místě jeho skonu, mlask, mlask, založte oheň a v něm, mlask, mlask, spalte žejdlík mouky a, mlask, mlask, uhaste dvěma žejdlíky piva. Mlask, mlask. Počkejte, než popel, mlask, mlask, vychladne, pak si jím posypte hlavu, mlask, mlask, a proste za odpuštění. Mlask, mlask. Já se zatím vydám, mlask, mlask, s vybraným děvčetem, mlask, mlask, za mocným. Ale pozor! Mlask, mlask. Musí to být panna, mlask, mlask, která má pro strach uděláno! Mlask, mlask. Taková, co se mě odváží vzít za ruku! Mlask, mlask.[/B][/OJ][I] No co, nějakou uhozenou podmínku jsem si musel říct. Však co, aspoň hnedka neuteče před drakem. Však se jí nic nestane. A s tím pivem to není špatný nápad.[/I] Já jsem své řekl. Uvidíme, co mi na to vládkyně řekne.
Miaug_Beleg--- > Izidor       7. Listopadu 2011 17:38:42
Když proneseš, že to nemusí být lidská oběť nebude potřeba, evidentně se všem uleví.
[OJ][B]No, o tomhle by se už dalo uvažovat. Když u toho nebudu muset tančit žádný hloupý tanec.[/B][/OJ] dodá trochu ironicky ale to už se ukáže dívka, světlé vlasy, štíhlá, hodně mladá.
[OJ][B]Tato je nejodvážnější z těch, které nepotřebujeme k obraně. Ale za ruku ji nepovedete. Má-li se vrátit, nesmíte ji nakazit. Půjde s vámi a budete své ruce držet dál, rozumíte?[/B][/OJ]
Dívka před tebe předstoupí a plaše se zadívá.
[OJ][B]Jmenuji se Lili starý pane. Pojďme prosím. Chci být co nejrychleji zpátky ve vesnici.[/B][/OJ]
Dívka, kdyby neměla hobití velikost, byla by velmi přitažlivá. Oblečení má na sobě spíše méně než více. Je jednoduché, kožené.
Izidor--- > Miaug_Beleg       7. Listopadu 2011 17:43:29
***************
Jo! S touhle to bude nejzajímavější, hlavně až narazíme na Rikytána! *1*
Izidor--- > Miaug_Beleg       7. Listopadu 2011 17:57:34
[I]Konečně! Jde to jako na drátkách! Žejdlík mouky a dva piva jim asi nebudou chybět... Hm... No, proč ne? Však ty si to zasloužíš, kémo. I když, raději jsem si měl vyžádat celý soudek... No, už je pozdě. Víš co? Hned jak to půjde, obětuju ti celý soudek! Platí? ... Mlčení je souhlas![/I] [OJ][B]Mlask, mlask. Jenom ještě jedna věc... mlask, mlask. Jeho jméno. Mlask, mlask. Bez něj by to bylo k ničemu. Mlask, mlask. Beren. Mlask, mlask.[/B][/OJ] [I]To je pro tebe, kémo. I když, ty bys ji asi raději viděl nahou, co?[/I] Pak bleskurychle přivedou onu hrdinku, které hodí na krk záchranu vesnice. Je sice malá, ale to jsou tady všichni. [I]Hm... pěkná. Kdyby měla umřít, byla by jí škoda. Lili... herdek, to už jsem někde slyšel... U někoho... kdo to jenom... Ále co, o tom potom.[/I] Přívětivě se usměju a natáhnu k ní levou ruku, bez hole. [OJ][B]Mlask, mlask. Není třeba se obávat. Mlask, mlask. Stačí jeden dotek, mlask, mlask, aby jsi svou odvahu, mlask, mlask, dokázala nejen slovy, mlask, mlask, ale i činy. Mlak, mlask. Neboj, já tě nekousnu...Mlask, mlask. [/B][/OJ] zašklebím se a když podmínku splní, ustoupím o krok a podám jí druhý konec hole. [OJ][B]Mlask, mlask. Máš mladé oči. Mlask, mlask. Vidíš dobře, za nás oba. Mlask, mlask. Já povedu tebe a ty mě. Mlask, mlask. Musíme podél řeky, na sever. Mlask, mlask. Bez obav, není to zase, mlask, mlask, až tak daleko.Mlask, mlask.[/B][/OJ]
Miaug_Beleg--- > Izidor       7. Listopadu 2011 19:12:58
Když se zmíníš o "Jeho jménu", královna se zatváří překvapeně.
[OJ][B]Čí jméno? nerozumím vám, pane.[/B][/OJ]
To už se ale ke slovu dostane malá dívka.
[OJ][B]Až na sever? Bude to dlouhá cesta?[/B][/OJ]
Její hlas je naivní, nemá vůbec představu, kam asi půjdete. Je ale přiravená, ať to stojí cokoli.
**********
Až odpovíš královně, klidně můžete vyjít. A ehm sorry že to tak trvalo, jak sem čekal na tvuj příspěvek tak sem usnul *1*
Izidor--- > Miaug_Beleg       7. Listopadu 2011 19:20:29
[OJ][B]Mlask, mlask. Jméno toho, kterému, mlask, mlask, bude oběť věnována. Mlask, mlask.[/B][/OJ][I] No koho jiného asi? Svoje ti neřeknu a pokud se dobře pamatuju, včera jsem se nepředstavil. Nějak na to nezbyl čas...[/I] Pak se otočím směrem k Lili a odpovím i jí: [OJ][B]Mlask, mlask. Ten, koho jdeme, mlask, mlask, navštívit, má rád, mlask, mlask, klid a ticho. Mlask, mlask.[/B][/OJ][I] A chlad. Raději by se měla teple obléct... Hm... já věděl, že jsem na něco zapoměl...[/I] [OJ][B]Mlask, mlask. Ještě poslední, mlask, mlask, věc. Teple se obleč, mlask, mlask, děvče. Tam, kam jdeme, mlask, mlask, jsou noci chladné. Mlask, mlask.[/B][/OJ] [I]A nejenom noci![/I] Počkám, jak se podle mojí rady zařídí a pak už snad konečně vyrážíme.
****************
Klid. Já se jednou tak začetl, že moji hráči čekali na odpis týden. *1*
Miaug_Beleg--- > Izidor       7. Listopadu 2011 19:37:54
Dívka opravdu poslechne a zatím, co královna je trochu v rozpacích, co udělat, ty čekáš. Netrvá moc dlouho a vrátí se s kožešinou přes ramena. Asi nejteplejší věc, co má. Také boty má pevnější. Královna jen naznačí, že můžete jít a vy tedy vyjdete.

Nevíš, jestli opravdu vykonají danou oběť ale královnu s hlavou posypanou od moučného popelu by si viděl jistojistě rád. Takové štěstí mít asi nebudeš. Pře sestupu k ledovci tě ale právě tahle představa bude hřát na srdci.

Cesta na sever ubíhá pomalu. Dívka se tě štítí a moc toho nenamluví. Určitě ne sama od sebe a i ty se necítíš uplně nejlíp. Cesta je dlouhá a zranění tě bolí i při chůzi. Nakonec, po několika hodinách opravdu dospějete až nahoru k jezeru. Vše vypadá stejně klidně a mírumilovně jako posledně. Jen teď už víš, že v hlubinách ledovce se skrývá monstrum nejstrašnější.
Izidor--- > Miaug_Beleg       7. Listopadu 2011 19:50:24
Holčina si moji radu opravdu vzala k srdci. [I]To je u tohoto lidu zřejmě vzácností.[/I] Narychlo na sebe navlékla kožešinu a pevnější boty. [I]To mi připomíná, že v tomhle úboru do ledovce nemůžu... Hlavně v těch škrpálech by mi umrzly nohy... Brrr...[/I] Cesta probíhá mlčky. Jak vidno, Lili mi příliš nevěří. Ono taky není divu. Jen se na mě podívejte! Slepý, jednoruký stařec stižený leprou! Na toho byste se báli i podívat, natožtak se ho dotknout. Ale mě to vlastně ani moc nevadí. Pravda sice se šíleně nudím, ale aspoň nemusím chvíli vymýšlet žádné lži a polopravdy. A vůbec, ticho je lék. [I]Jenom ta paprča... jauvajs![/I] Chvíli to trvalo, koneckonců, nebylo to zrovna coby kamenenm dohodil a nechat se vést za hůl taky nebylo nejjednodušší, nicméně, povedlo se. Dorazili jsme k jezeru. [I]To bych poznal i poslepu... brrr... to je zima...[/I]
Je načase vybavit se do nepříznivých podmínek, než mi upadnou prsty na nohou a rukou. Mírně "vytrhnu" hůl z Liliiných rukou a bez oklepávání a průzkumu přejdu k nejbližšímu kameni, na který se posadím a batoh svalím na záda. [OJ][B]Sedni si děvče. Jsme skoro u cíle a já ti musím něco říct.[/B][/OJ] řeknu a ukážu holí na další, příhodný kámen. [I]Tak jo, a teď s pravdou ven. No, ještěže není ozbrojená... Nic mi nehrozí. Snad.[/I]
Miaug_Beleg--- > Izidor       7. Listopadu 2011 19:57:29
Dívka si sedne k tobě a kouká vyděšeně. Její velké oči si tě prohlížejí a zdá se, že neví, jestli má utíkat nebo co se bude dít. Nakonec loajalita k vesnici zvítězí a tak se jen vystrašeně zeptá:
[OJ][B]Cccco? Ttto všechno je pppodvod? Vvvy mmmmě zzzabijette?[/B][/OJ]
Nyní čeká, co uděláš a jestli jí tedy opravdu budeš chtít zabít čo co s ní máš vlastně v plánu.
Izidor--- > Miaug_Beleg       7. Listopadu 2011 20:16:23
[I]Hm... něco takového jsem vlastně mohl čekat... Ale já to nečekal... Myslel jsem si, že je statečnější... Ale je celkem chytrá, to se musí nechat...[/I] Nevím, jestli se holčina klepe zimou, podobně jako já, nebo strachy. [OJ][B]Kdepak, nic takového. Neboj, nechci ti ublížit. Do večera budeš zase zpátky doma. To ti slibuji.[/B][/OJ] přátelsky se na ni usměji a chvíli počkám, jestli se opravdu posadí. Pokud ne, nic se neděje, prostě pokračuji přátelsky dál. [OJ][B]Teď mi jenom slib, že se nelekneš. Ne každý tohle hned pochopí. Ale pravda stejně jednou musela vyplout na povrch...[/B][/OJ] povzdechnu si, sklopím unaveně hlavu a strhnu si pásku z očí. Když ji znovu zvednu, opět se přátelsky usměji. [OJ][B]Neboj. Nezbláznila ses a ani nejsem čaroděj, nebo tak něco. A už vůbec ne vrah žen a dětí, ani otrokář. K tomu se já nikdy nesnížím. Jak vidíš, je to jen trik. Prostý a jednoduchý trik. Sejde z očí, sejde z mysli. Všichni si myslí, že to, co nevidí, neexistuje. Hluboce se mýlí.[/B][/OJ] pak si rozepnu košili a povystrčím pravou ruku. [OJ][B]Vidíš? Nejsem ani starý, jednoruký, ani slepý. Dokonce i ty fleky, o kterých jste si všichni mysleli, že značí lepru, jsou jen namalované.[/B][/OJ] Chvíli se vesele usmívám a ušklíbám, abych trochu uvolnil napjatou atmosféru. [I]No, snad se teď neotočí na podpatku a neuteče.[/I] [OJ][B]Neboj, nechci ublížit ani tobě, ani vaší vesnici. Chci vám pomoct. Přiznávám, že ne zcela nezištně, ale chci vám pomoct.[/B][/OJ] [I]Tak, ale tohle je pravda pravdoucí, jakože jsou bohové nade mnou![/I]
Miaug_Beleg--- > Izidor       7. Listopadu 2011 22:39:20
Lili tě pozoruje. Viditelně stále nepoznává. Včera pravděpodobně byla zavřená a o samotě ve svém domě. Ač ty to nevíš, po jejím rozhovoru s Rikym se jí nechtělo nikam ven a proto o celé představení s tvou skorosmrtí přišla. Vůbec ale nechápe. Netuší, proč to celé divadlo. Je to na ní poznat.
[OJ][B]Ale proč to celé haló kolem ctihodný pane. Proč vypadáte jako mrzák a přitom nejste. já tomu nerozumím. Ale tak to asi má být, vy vysocí...ale tak co tedy se mnou? Co budu dělat? Proč jsem tu? Je tu opravdu zima a přitom je to tak blízko. Nelíbí se mi to pane. Mám strach.[/B][/OJ]
Mluví čistou a nezkalenou pravdu, to je vidět. Nebo je mnohem lepší lhář než ty.
**************-
Tak zase to trochu trvalo, musel sem něco vyřídit. Snad si tu nečekal jen na odpis.
Izidor--- > Miaug_Beleg       7. Listopadu 2011 23:19:18
Dívčina je zmatená a vystrašená. Nic nečekaného. [I]No, snad se mi tady nezhroutí. Nemyslím, že by z ní byl drak zrovna nadšený, kdyby dokázala akorát drkotat zuby... A stejně jí dlužím nějaké to vysvětlení. Hm... předpremiéra pro další audienci...[/I] [OJ][B]Chápu.[/B][/OJ] řeknu klidně a usměju se. [OJ][B]Proč vypadám tak, jak vypadám... Inu, nejspíš proto, že ve své původní podobě jsem se ve vaší vesnici už jednou objevil. Ale jak vidím, bude lepší, když začnu od začátku... Tedy, jistě sis všimla těch tří dobrodruhů, co k vám včera zavítali. Barbar, elfka a elf. Rikytán, Rudý Tygr, Lískulička a pan Mory, alias Tasandir. Možná se zmínili, že hledají v tomto údolí tři, dávno ztracené artefakty. To je čistá pravda, nicméně, nebyli tři. Byli jsme čtyři, ale já jsem se tehdy do vesnice z opatrnosti neodvážil. Jen jsem z dálky pozoroval. Když odešli a zamířili za řeku, na východ, aby pátrali tam, trochu jsme se pohádali, popravdě, pana Moryho příliš nemusím. Inu, nakonec šli oni na východ a já na sever, podél řeky. A našel jsem tu tohle jezero.[/B][/OJ] zdravou rukou ukážu na zdánlivě nekonečnou vodní plochu a posléze i na její severní břeh, pokrytý bílou stěnou. [OJ][B]Jeden z artefaktů má být ukryt zde. Vidíš támhle ten ledovec? Právě kvůli němu je tu taková zima. Nejspíš. Sám tomu zcela nerozumím. Nicméně, právě v tom ledovci přebývá Mocný Kkrrad, za kterým teď jdeme. Rozmlouval jsem s ním a podle všeho má ve svém vlastnictví to, co hledám. Nabídl mi, že mi to rád přenechá, když mu přivedu někoho z vaší vesnice. Prý by si s vámi rád promluvil, ale bojíte se ho. Upřímě řečeno, nedivím se vám. Když slíbil, že nikomu z vás neublíží, souhlasil jsem a vydal se zpátky do vaší vsi. Co se tam odehrálo, možná víš. Požádal jsem o audienci u vaší panovnice. No, připouštím, mohl jsem zvolit vhodnější slova, ale prostě nechtěla o nějakém jednání s Mocným Kkrradem ani slyšet. Tvrdohlavě jsem odmítl odejít. Jedna z vašich gardistek mi nakonec našila šipku do ramene.[/B][/OJ] zdravou rukou ukážu na zraněné místo. [OJ][B]To mě omráčilo. Odtáhly mne k lesu, aby se o mne postarali pavouci. Mysleli si, že je po mě, ale spletly se. Po západu slunce jsem se probral a odpotácel do ruin, na jih od vaší vsi. Nerad se vzdávám a tak jsem na sebe hodil tuhle maškarádu a vyrazil zkusit to znovu. Inu, co se stalo u vás v noci, víš lépe, než já. Skoro všechno, co jsem říkal tam dole, ve vsi, byla lež. Žádný pomstichtivý nemrtvý kolem vaší vesnice nebrousí. Jenom pavouci, ti jsou skuteční, ale nemají s tím pranic společného. Ta oběť byla... spíš jistou formou pomsty vaší panovnici. Trocha popelu ve vlasech je i tak lepší, než hrot šipky v rameni. Nicméně, ty a já tu nejsme jen tak. Kkrrad je opravdu jediný, kdo by se mohl s těmi pavouky vypořádat! Chtěl s vámi navázat přátelské styky. Když ho přesvědčíš, můžeš vaši osadu zachránit.[/B][/OJ] Odmlčím se a z batohu začnu vytahovat zdravou rukou svoji zimní výbavu. Rukavice a zimní boty. [I]V těch žebráckých škrpálech bych stejně daleko nedošel. Na ledu určitě ne...[/I] Vyndám i vlněnou deku. Teď se nám bude hodit všechno, co nás dokáže alespoň trochu zahřát.
Miaug_Beleg--- > Izidor       8. Listopadu 2011 00:00:05
Lili tě poslouchá opravdu napjatě. Jak mluvíš, víc a víc tvému kouzlu a šarmu propadá. Je vidět, že visí na každém tvém slovu. Když domluvíš, vydechne jako by si jí povídal nějaký příběh.
[OJ][B]Pane ale to je strašné, co vám vládkyně udělala. Vám, přátelům mocného Rikytána. Jestli nám opravdu drak pomůže, pak je vše, co jste udělal oprávněné. Ba co více, sypat si popel na hlavu je to nejmenší, co může naše vládkyně udělat. Jsem zvědava, co to ted "drak" jak tomu říkáte je. Je to jistě mocné stvoření a vy jste jistě také velmi mocný, když s vámi chce být přítel. Pojďme za ním, snad cestou neumrzne...[/B][/OJ]
Dívka slušně počká, až se ustrojíš, sama se co nejtěsněji zahalí do své kožešiny a netrpělivě vyhlíží setkání s drakem. Ať je to cokoli.
Izidor--- > Miaug_Beleg       8. Listopadu 2011 00:17:19
Malá Lili mi teď doslova vyrazila dech. Tak jako se předtím třásla strachy a sotva zvládla vykoktat otázku, tváří se teď odhodlaně a dokonce mě vybízí k pokračování v cestě.[I]Herdek, asi jsem ji podcenil... Mě se bojí a draka ne? No, to je opravdu vidět, že neví, do čeho leze...[/I] [OJ][B]Já a Rikytán nejsme zrovna přátelé. Spíš bych řekl... obchodní partneři.[/B][/OJ] ušklíbnu se. Jakmile dokončím přezouvání, navlékání rukavic a opětovné zapínání košile, nahodím znovu tornu na záda a přehodím přes sebe deku. [I]Nic moc, ale lepší než kbelík studené vody.[/I] [OJ][B]Tak pojďme, děvče. Není to už moc daleko. Jenom támhle, v tom ledovci.[/B][/OJ] ukážu holí příslušným směrem. [OJ][B]Nicméně, raději bych ti měl ještě něco povědět... Kkrrad je v první řadě velmi hrdý. Moc a hrdost kráčejí ruku v ruce. Dalo by se říct, že je i pyšný. V žádném případě po něm nic přímo nežádej! Jedním pohybem prstu by bylo po nás. Přátelství není zrovna to správné slovo. Spíš, oboustranně výhodné spojenectví. On pomůže vám a vy zase jemu, jak se říká. Hlavně se celou dobu chovej uctivě. Hned na začátku se pokloň a raději tak i zůstaň. Promluv až potom, co tě k tomu vyzve. Nechci strašit, ale tykoví, jako on, nebývají nejtrpělivější. My dva jsme pro draka něco jako hmyz. Pokud mu půjdeme na nervy, nebude se rozpakovat rozšířit si o nás svůj jídelníček. Hlavně odvahu a rozvahu. A klid. Strach nám v tomhle nepomůže.[/B][/OJ][I] Hlavně si musím trochu hlídat hubu... Posledně, u královny, to nedopado zrovna dvakrát dobře.[/I]
Miaug_Beleg--- > Izidor       8. Listopadu 2011 16:30:23
Dívku trochu vyplašíš. Nakonec se stydlivě usměje.
[OJ][B]Dobrá, budu si dávat pozor. Snad neřeknu nic hloupého, co by shatilo záchranu celé vesnice. To bych nerada. To bych se už domů nemohla vrátit.[/B][/OJ]
Prohlásí trochu posmutněle ale pak dodá velice vážně:
[OJ][B]Je ještě něco, co bych měla vědět?[/B][/OJ]
Nezdá se, že by měla nejmenší potuchy o tom, co za setkání je před ní.
Izidor--- > Miaug_Beleg       8. Listopadu 2011 18:38:39
[OJ][B]Bojím se, že v takovém případě už by nebylo kam...[/B][/OJ] ušklíbnu se na poslední Liliinu poznámku. [I]Blbe... Takový rýpanec... Styď se...[/I] [OJ][B]Promiň. Nemyslel jsem to zle...[/B][/OJ] omluvím se jí vzápětí. Ale i tak bych si za to nafackoval. [OJ][B]Buď v klidu. Hlavně nepanikař. Klidně si dej s odpovědí načas. Není kam spěchat. To je asi tak vše. Dál už musíme jen počkat, jak se to vyvine.[/B][/OJ] [I]No co. Přinejhorším mě sežere drak. No a co? Ten život za to stejně někdy nestojí... Vodšpuntuj bečku, kémo! Možná se stavím na sklenku![/I] Krátký pohled na děvče. [I]A bojím se, že nebudu sám...[/I] Pokud nemá čívčina žádné otázky, pokračujeme mlčky k ledovci.
Miaug_Beleg--- > Izidor       8. Listopadu 2011 19:48:10
Dívka už opravdu nemá další otázky a tak jen jdete. Bere svou misi opravdu vážně a pravděpodobně jí v hlavě nezní nic jiného, než drak, drak, drak, vesnice, drak...
Jak se pomalu blížíte k ledovci, je větší a větší zima. Za chvíli už oba drkotáte zuby. Tentokrát už nepomůže květinka, co tě zahřeje a tak zbývá jen doufat, že vás drak nebude držet dlouze.

Po cestě nevidíte ani živáčka, a tak to ubývá celkem klidně. Přece kdo by chtěl žít se sousedem jako je Ledový drak. No a i kdyby někdo chtěl, byl by dost chytrý na to se neukazovat.

Po nějakých 20-ti minutách stanete na dohled od díry, kterou se sestupuje do jeho nory. Lili se na tebe zadívá a s drkotajícími zuby se tě zeptá: [OJ][B]Je to ještě daleko? Je tu opravdu zima pane. Cítím se jako by na mě sahala smrt samotná.[/B][/OJ]

**********************
Ještě neodepisuj, počkej prosím na ostatní. Viz jejich příspěvek co se objeví za chvíli.
Miaug_Beleg8. Listopadu 2011 20:00:38
Po skončení Moryho zaostřování se po krátkém dohadování rozhodnete vydat vstříc druhému artefaktu. Kamenné srdce, říká legenda. A protože je krásné počasí a je s vámi v partě i psychopatický vrah, máte všichni dobrou náladu.

Vyjdete pěkně z ostra. Vrátíte se k řece a podél ní postupujete až k prameni. Cestou na sever nepotkáte krom ptáků nad vašimi hlavami a drobnými savci v křoví ani živáčka. Mnohem divnější ale je, že se ochlazuje a to hodně rychle. Před hodinou bylo ještě krásně teplo, nyní už vám naskakuje husí kůže a pod tenkým oděvem Lískulčiným lze efekty zimy spatřit také přesvědčivě. Jak postupujete dál a dál, zima je horší a horší až se najednou přehoupnete přes jeden kopeček a uvidíte důvod toho všeho. Vidíte obří jezero. To, do kterého bylo pravděpodobně hozeno srdce. Na části jezera je ale vidět ledový krunýř. A to takový, jaký byste čekali někde hodně na sever.

A co je nejpřekvapivější, uvidíte muže s drobnou dívkou. Muž má klasickou výšku ale je celkem zvláštně vystrojen zatím, co dívka vypadá jako kdyby pocházela z vesnice a je úplně obyčejná. Alespoň v očích dvou z vás. Riky v ní po chvíli pozná Lili, dívku kterou zanechal ve vesnici a která do něj byla bláznivě zamilována. Dvojice jde po okraji a pak, jakmile je to možné tak vkročí na ledovec. Zatím si vás nevšimly a jsou odhadem 300 sáhů daleko...
Izidor--- > Miaug_Beleg       8. Listopadu 2011 20:20:13
*************
Dovoluji si připomenout, že pravá ruka je stále schovaná. *4*
Mory8. Listopadu 2011 20:50:58
Chvilka strpení, všichni poberou všechny svoje věci a už zbývá jen dohlédnout na to, aby mírně doutnající oheň neprovedl později něco nekalého. Nemám u sebe ani kus vody, takže jen seberu několik kamenů z okolí a zaházím místo, kde zůstala malá hromádka dřevěného popela. Prcek si poté spokojeně vyskočí na moje rameno a můžeme v poklidu vyrazit na další cestu, vstříc druhému artefaktu. [I]První nebylo tak těžké získat, jen nějak nevím, jak se můžeme dostat na dno jezera. Já se tam prostě nejspíš nedokážu dostat. Budeme o tom muset zapřemýšlet později, ba dokonce nejspíš až tam dorazíme a porozhlédneme se kolem.[/I] Cestou mám ještě spousty času k přemýšlení, mluvit se mi obecně moc nechce a vlastně ani nemáme o čem. [I]Ta jejich nemoc začíná být vážně trochu únavná, jestli budou v tomhle divadle dál pokračovat, asi budu historicky první Elf který se dočista pomátl. To snad ne...[/I]
Pomalu vystupujeme proti proudu řeky na sever. Nadmořská výška se ale nezvyšuje tak, jak bych si představoval, pomalu ale jistě začíná být větší a větší zima, ale návaznost horského podnebí, které by tomu odpovídalo tu vůbec nikde nevidím. Jen neudržím malou poznámečku při pohledu na Lískulčin hrudník a dvě malé špičky z něj čouhající. [OJ][B]"Začíná ale fakt přituhovat."[/B][/OJ] [I][BA]Je mi hrozná zima, nechceš s tim něco udělat?[/BA] Chceš do kalhot? [BA]Ne ani náhodou... Ale chci teplo.[/BA] Jak jednoduchý, vytáhni tu deku, já mam plnou ruku, rozbal ji a omotej mi jí kolem těla, zůstaň na rameni a dekou se přikryj. Bude nám teplo oboum.[/I] A jak jsem řekl, tak se stalo, Prcek se zhoupne k torně na mých zádech a začne v ní hrabat, za malou chvilku vytáhne perfektně složenou deku a omotá ji kolem mého těla, takže vypadam jak nějakej mexičan kterýmu čouhá jenom hlava elfa a hned vedle hlava ďáblíka.
Za nějaký čas začneme trochu stoupat, až vystoupáme na úpatí onoho kopečku. Při pohledu na jezero v dáli se mi na těle vyraší husí kůže, hlavně na zádech. Obvykle takto nemluvím, ale nelze si to odpustit. [OJ][B]"Do prdele práce..."[/B][/OJ] zakleju když mi hlavou projede myšlenka, že celé jezero je zamrzlé.
Chvilku jsem to možná ani nevnímal nebo jsem si toho nevšiml, ale na okraji jezera stojí dvě postavy, velká chlapská a malá ženská. Prsten na mé ruce mírně instinktivně zavibruje a já znejistím. [I]Kde by se tady vzala ženská z vesnice? Kde by se mezi nima vzal někdo tak vysokej? To mi nedává smysl, každopádně to musíme prozkoumat.[/I] Otočím se na Rikyho a Lískulku. [OJ][B]"Asi někdo hledá stejnou věc jako my, myslím že ta žena bude z té liliputí vesnice, co myslíte? Jdeme to prozkoumat?"[/B][/OJ]
Lískulička8. Listopadu 2011 21:16:03
Jdeme podle mapy, což je dobře, protože mně to připadá všude stejný. Tedy ze začátku- pak mi začne být čím dál větší zima, začínám drkotat zuby a cítím husí kůži po celém těle. [I]Asi umrznu.[/I] Moryho poznámku pochopím trochu jinak, než mi řekl a třu si předloktí, abych se zahřála. Konečně zjistím, co to asi bude. [I]Že by to mělo něco do činění? Do háje- co to je za hnusný kouzlo?[/I] Prohlížím si pátravě to jezero- a vlastně ani nevím, co to je, ale asi to nebude jen "normální" led.
V tom uvidím dvě postavy. [I]Asi by nebylo dobrý, aby nás viděli....[/I] Oba dva chytnu rychle a naznačím, aby si čupli, sama si lehnu na zem a pokusím se najít něco, za co bychom se schovali. Ale Mory začne mluvit. [I]Vždyť nás prozradí! Neměli bychom si nejdřív promyslet, co uděláme? Je normální, že tam chodí po tom ledovci?[/I] [OJ][B]Nejsem si jistá, jestli by bylo dobrý, aby si nás všimli. [/B][/OJ] Zašeptám k Morymu a Rikymu někde od země.
Miaug_Beleg--- > Izidor       8. Listopadu 2011 22:20:12
******************
O tvé pravé ruce vím, ale není to detail, kterého oni si všimly. :-)
Jinak můžeš už napsat, jestli chceš
Izidor--- > Miaug_Beleg       8. Listopadu 2011 22:40:12
[I]Konečně. Už jsme skoro tam... Brr... ta zima je snad horší, než včera... herdek...[/I] Dračí sluj jsme nalezli snadno. Koneckonců, není nijak ukrytá a já už jsem tady jednou byl, takže i vím, co mě tam čeká. [I]No, ale snad se z toho nesesype ona...[/I] Lili nevypadá zrovna jako hrdinka. Pravda, nebála se podat ruku malomocnému, ale tohle bude něco trochu jiného. [OJ][B]Klid. Už jsme skoro tam.[/B][/OJ] ubezpečím ji, když se konečně vyškrábeme na ledový hřbet, přímo nad ledovou jeskyni. Nebyla to příjemná cesta. Ona je malá a já mám jen jednu ruku a ta druhá o sobě neustále dává vědět. [OJ][B]Vidíš tu jeskyni?[/B][/OJ] ukážu holí na příslušné místo. [OJ][B]Tam Kkrrad přebývá. A vsadím pytel zlaťáků na to, že je doma.[/B][/OJ] [I]I když... pročpak se neozývá? Minule o mě věděl, sotva jsem nakoukl do jeskyně. Že by si dával dvacet? No, proč ne? I drak musí někdy spát, že jo? No, uvidíme... Teď už se jen dostat dolů.[/I] Tak nějak se mi vybavuje, že to nebyla zrovna nejsnadnější cesta. Což o to, dolů to ještě šlo, nahoru taky, ale s obtížemi. A v tomhle stavu... Hm... raději se připravit. [OJ][B]Chviličku strpení. Chvilku to zabere, ale usnadní nám to cestu zpátky...[/B][/OJ] řeknu k dívčině a sundám batoh ze zad. Po troše námahy vyndám lano. Jeden konec hodím dolů, abych si ověřil, že dosáhne. [I]Dobrý. Stačí to. Teď už to jen někde uvázat... Hm...[/I] Sice malý, ale problém. Stromy na ledu nerostou, zábradlí tu taky není a nějaký výstupek jakbysmet. Pokrčím tedy rameny, z boty vyndám štříbrnou dýku a zabodnu ji do ledu tak, aby držela co nejpevněji a nevyškubla se pod naší vahou z ledu. [OJ][B]Lili, uvaž prosímtě to lano k jílci té dýky. Já na to s jednou rukou nestačím... Díky.[/B][/OJ] jakmile je vykonáno, posadím se a začnu se pomalu klouzat dolů, po zadnici. V případě potřeby brzdím nohama. Jakmile jsem dole, očekávám svou společnici. [OJ][B]Pojď, neboj se. Chytím tě![/B][/OJ] pochopitelně tak učiním a jakmile je i ona dole, poplácám ji po rameni a řeknu: [OJ][B]Tak jo, jdeme na to. Pravou nohou, jak se říká...[/B][/OJ] O okamžik později (snad) mizíme oba v jeskyni.
Miaug_Beleg9. Listopadu 2011 08:22:24
*****************************************
Všechno nej Lísk k narozkám :-)
Lískulička9. Listopadu 2011 18:19:52
_______________________
Kuju :-*
Miaug_Beleg9. Listopadu 2011 18:53:27
Skryli jste se a tak se vám daří sledovat situaci, kdy se dvojice na chvíli zastavila, pak, než se rozhodnete co uděláte, se vydali k něčemu, co jste si prvně ani nevšimly ale když jste se na to zaměřili, vidíte, že je to díra v ledu. Vyšší z dvojice tam něco chvíli dělal na zemi a pak se oba ztratili v díře a více nevidíte. Stále víc ale drkotáte zuby....
Miaug_Beleg--- > Izidor       9. Listopadu 2011 19:01:58
Sešplháte nebo spíše sjedete dolu a ty krom velmi bolestivého zážitku konečně ucítíš přítomnost draka.
[OJ]Přece jsi se vrátil, už jsem myslel, že to nezvládneš. Jen pojďte dál. Čekám na vás už moc dlouho.[/OJ]
Ty se podíváš na dívku a ta se strachem klepe.
[OJ][B]Pane, tady se mi nelíbí. Bojím se. Nemůžeme se vrátit?[/B][/OJ]
Asi také pocítila drakovu přítomnost. A i chlad, zdá se až neskutečný, jak ti mrzne celé tělo. A hlavně zranění, jako by hrot šípu změnil se v kostku ledu.
Izidor--- > Miaug_Beleg       9. Listopadu 2011 19:24:24
Takže drak je nejen doma, ale navrch je i ve stavu plné bdělosti a pozornosti. [I]Taky dobře. Alespoň ho nemusíme budit. Nehledě nato, že nemám představu, jak bychom to provedli, by byl nejspíš nabručený na nejvyšší míru.[/I] Na tuhle návštěvu nejspíš dlouho nezapomenu. A Lili taky ne. Třese se strachy a zimou jako sulc. Koneckonců, o něčem takovém jako je drak nejspíš nikdy ani neslyšela, natožtak aby jí promlouval přímo do hlavy. Nejraději by vzala nohy na ramena a nezastavila by se, až doma pod postelí. [I]Ale cesty zpět už není...[/I] [OJ][B]Teď už se nemůžeme vrátit, děvče.[/B][/OJ] řeknu dívčině s trpkým úsměvem ve tváři. [OJ][B]Zašli jsme už příliš daleko a nemáme jinou možnost, než pokračovat. Neboj,... nebude to trvat dlouho.[/B][/OJ] [I]Aspoň doufám... Ten chlad mě snad zabije... Ta paprča bolí čím dál tím víc... Sakra...[/I] Hůl odhodím na zem a volnou rukou si třu zraněné rameno. Moc to asi nepomůže, ale pořád lepší, než nic. Ještě se skloním k Lili a poplácám ji po zádech. [OJ][B]Odvážnému štěstí přeje. Neboj. Jsem s tebou.[/B][/OJ] Mírný úsměv a pak už jen opatrně, pomalu, aby mi holčina stačila, kráčím směr ledová sluj. [I]Snad bude mít pan domácí dobrou náladu... a plný žaludek...[/I]
Mory9. Listopadu 2011 19:54:41
[OJ][B]"To je to tvoje samý schovávání a jiný hovadiny."[/B][/OJ] Odseknu směrem k elfce, která nás svojí nedůvěřivostí dovedla k tomu, že jsme museli ihned lehnout k zemi a tím pádem přijít o možnosti zjistit o koho jde a udržet jejich pozornost k nám a odvrátit pozornost od jejich nynějšího plánu, jednoduchého plánu jak se dostat tam někam dolů a předběhnout nás v naší práci. [I]Kdo další mohl vědět že tam něco je? Možná všichni, je to legenda, možná někdo kdo tu žije, možná někdo komu jsme to sami vykecali.[/I] Dál se ale nechci zybývat zbytečnými myšlenkami, trhnu celým svým tělem a bleskurychle se zvednu ze země. Jen se zpět ohlédnu na Lískulku a Rikyho, ale nic jim neřeknu. Pak se sprintem vydám směrem k jezeru. Směr si určím podle díry, ve které ony dvě postavy zmizely. Prozatím doběhnu na okraj ledové plochy a tam prozkoumám, jak na tom ono blízké okolí je, jestli si nevšimnu čehokoli divného. Na led zatím nevstupuji.
Lískulička9. Listopadu 2011 20:35:04
První, co ucítím, tak je ještě větší chlad, až mi začnou drkotat zuby o sebe a svaly se třesou zimou, jsem celá napjatá a všechno mě kvůli tomu bolí. [I]Soustřeď se, vykašli se na chladno... jo, to se ti lehko řekne! Ale já tu umrzám! ... Do háje buď zticha a dívej se![/I] Uvidím, jak naráz vstupují do jakési jámy, kterou jsme předtím neviděli- možná taky proto, že díra je v úrovni našich očích, což mi Mory samozřejmě hned vytkne. Ušklíbnu se, jak jen mi to zima dovolí hýbat třeba jen s mimickými svaly. [I]No jasně, jen aby nekritizoval- budu v bezpečí mnohem raději, než aby nás viděli, ne, že by vypadali nebezpečně, ale člověk nikdy neví.[/I]
[OJ][B]Moje hovadiny, jo? Nikdy nemůže být člověk dost opatrný.[/B][/OJ] Oznámím mu, ale stejně jsem sama ráda, když se zvednu s té ledové zemi. Třu si ruce o sebe, abych se trochu zahřála. Mory jde první, utíká a dupe u toho. [I]Cvok- kdybych tohle udělala já, tak mi moje matka jednu vrazí... jo- a měla by proč, takhle dopají jenom sloni- a ti na to mají postavu- tedy i právo, ale ne ty... Kouzelník.[/I] Pomyslím si a pokrčím rameny, každopádně se s ním snažím držet krok, ale já běžím potichu, dávám si pozor- navíc mám svoje elfí botky, které mi pomáhají v tiché chůzi.
Riky9. Listopadu 2011 21:59:25
-------------------------------
odepíšu hned jak budu moct (snad zítra)
Miaug_Beleg--- > Izidor       9. Listopadu 2011 22:38:51
Dívka velmi nejistě přikývne a vydá se tedy s tebou dál, jdete cestou, kterou znáš a opravdu netrvá dlouho a uvidíte draka. Majestátně hrozivý a přitom tak klidný. Stále na svém místě.
[OJ]Vítám vás u mě, v mém skromném příbytku, moji drazí přátelé. Pojďte dál a nestyďte se. Tobě jsem něco slíbil, leží to tu u mé levé přední tlapy Izidore. A ty, prosím děvče pojď blíž, ať si tě mohu prohlédnout.[/OJ]
Dívka strachy bez sebe poslechne a automaticky, jako by ji snad drak ovládal. Stoupne si asi 4 sáhy před draka, hodně napravo u stěny této obří nory jako by se k ní pokusila přitisknout až splynout a třese se strachy jako osika.

A ty, s nadšením uvidíš to, co ti drak slíbil. Kamenné srdce. I když jako srdce nevypadá. Je to možná 20 coulů velká koule vytesaná z kamene. Leží asi 2 a půl sáhu nalevo od draka. Jsi si jist, že tam nebyla posledně. Asi si ji pro tebe připravil...

******************
Teď prosím nepopisuj svůj příspěvek moc dopředu, maximálně jednu akci. Jako kdyby si byl v rozhovoru. Děkuji
Izidor--- > Miaug_Beleg       9. Listopadu 2011 23:15:07
[I]Sežere, nesežere, sežere, nesežere... Berene, nalejvej![/I] Sluj není naštěstí nijak příliš hluboká, takže to netrvá dlouho, než se dostaneme před NĚJ! Je to impozantní, i děsivý pohled. Obrovský, sněhobílý ještěr, kterému by stačilo jen pomyslet a byla by z nás přesnídávka. Díkybohům nepůsobí až tak nepřátelsky, jako spíš znuděně. Jako kdyby ležel na kanapi. [I]Snad jenom nedojde k nějakému nedorozumění... Tady by to šipkou v rameni asi neskončilo...[/I] A opět se mi v hlavě ozývá dračí hlas. Podle všeho je spokojen. Dokonce nás nazve "přátely" a vítá nás ve svém "sídle". Dokonce i slíbenou odměnu připravil. Jenže slova jsou vítr a opatrnosti není nikdy nazbyt. Obzvláště v dračí sluji. Nejsem přece nějaký přiblblý paladin, co má v hlavě rozumu asi tolik, jako metrák zrezlého železa. Kleknu si na jedno koleno, sklopím hlavu a řeknu: [OJ][B]Děkuji ti za tvou velkorysost, můj pane. Za tak nicotnou službu jsem si tak hodnotný dar snad ani nezasloužil...[/B][/OJ] [I]I když... život mě to málem stálo... No, na tuhle platbu ještě pozdě není...[/I] Lili pak vyzve, aby k němu přistoupila blíž. Nejspíš si ji chce prohlédnout. [I]Nebo zakousnout... Ne, to už mohl udělat dávno...[/I] Já na rozdíl od děvčete tolik odvahy zase nemám. Ona by to stále ještě mohla být past. Nejvíc pastí bývá přímo pod pokladem. Postupuju tedy opatrně, pomalu, krůček za krůčkem, připraven uskočit, kdyby se něco zvrtlo. Po očku sleduji Lili a draka. Pokud vše proběhne hladce, sehnu se pro tolik opěvovaný kámen. [I]No, ne že bych čekal kdoví co, ale tohle jako poklad zrovna nevypadá... V tom budou natuty nějaké čáry... Drak přece říkal, že studí jako led, to nebude jen tak... Hm... raději bacha na prsty... mám jen jednu ruku...[/I] Sundám ze sebe vlněnou deku a do ní kámen zabalím tak, abych se ho dlaní nedotkl. Sice se vystavím více chladu, ale co nadělám. [I]Mám ji! A teď rychle pryč![/I] Rozum velí otočit se na podpatku a utíkat co to jde, než si to drak rozmyslí. Ale hluboko ve mě se ozve: [I]Kémo, nezapoměls na něco? Nebo spíš na někoho?![/I] No jo... na tom taky něco je... Přece ji tu nenechám samotnou... nebo ano?
Miaug_Beleg--- > Izidor       9. Listopadu 2011 23:38:40
Pomalu klekneš a velmi uctivě poděkuješ. Drak zdá se jako by se mu v oku zaleskl zvláštní odlesk. Možná jen hra světel, možná ne. Kdo ví.
[OJ]Ale ano, dokud budeš konat dobré věci jako tato, odměnu si zasloužíš.[/OJ]
Vzkaz je to tak mírumilovný, že málem zapomeneš na to, že stojíš před nejnebezpečnějším a nejinteligentnějším predátorem na celém světě. Ale když se blížíš ke kouli a obejme tě jeho chlad, rychle si vzpomeneš, před čím stojíš. Sundáš si deku a chlad tě obejme ještě silněji. Ty se ale vytrvale blížíš ke kouli, ohneš se k ní a zabalíš ji do deky.

V tu chvíli, když už se chceš vrátit pro Lili se stane něco, co si tak úplně neočekával. Drak se lehce zavrtí, hlavu dá blíže k zemi a jen tak jakoby mimochodem jako by kýchne, z jeho tlamy vyletí proud ledového vzduchu přímo na Lili. Ta v obranném gestu zvedne ruce ale nestačí udělat nic, vidíš jen, jak její ruce zpomalují a zpomalují a jak se v sekundě obalují dalším a dalším ledem, až nakonec je jako socha, na vždy zvěčněná s grimasou strachu a zoufalství.

[OJ]A teď ty, červe. Seber si kámen a vypadni, nebo skončíš taky v mé sbírce. Stejně ten šutr už nepotřebuju.[/OJ] Drak najednou změní rétoriku z nebeského dobra na pekelnou zlobu. A ty cítíš, že vše co "řekl" myslel smrtelně vážně.
Miaug_Beleg--- > Izidor       10. Listopadu 2011 00:02:26
***************
Já vím, že si to čekal. To máš deformaci z toho, že znáš moc dobře pravidla pro PJ. Ale beru to tak, že tvoje postava to nečekala. Já osobně jsem celkem zvědavý ale co budeš dělat dál, hlavně až potkáš Rikyho
Izidor--- > Miaug_Beleg       10. Listopadu 2011 00:12:14
[I]Zatím to jde... možná až moc snadno...[/I] Tak zrovna tahle slova se mi měly v hlavě odehrávat ještě tak před pár minutami. Ale kdo ví proč, k tomu nedošlo. Když pak drak svým dechem nebohou dívčinu na místě proměnil v kostku ledu. [I]Tak teď aspoň vím, proč nás na místě nesežral... Sviňák jeden šupinatý...[/I] Drak hbitě obrátil a ze stylu "moudrý a dobrotivý mudrc" obrátil na "podrazácký padouch první třídy". Sprostě mě podvedl. [I]Mohl jsem tušit, že se mnou nehraje na rovinu! A já hňup mu skočím na takový starý trik![/I] Kdybych mohl, tak mu na místě jednu vrazím! Ano, mám co jsem chtěl, ale za jakou cenu? Uznávám, jsem zloděj a jsem na to hrdý! Beru co není moje a svědomí mi to nijak netíží! Nicméně i já mám své meze, takový kodex cti, jak říkám. Nikdy neobírej ty, co si to nemůžou dovolit. Když jim necháš dost, nakonec tě nechají na pokoji. Nikdy neber všechno! Když se jen bere a nevrací, za chvíli není kde brát! Ženám a dětem se zásadně neubližuje! Hlavně, když se nedovedou samy bránit! Ber peníze a cenosti, ale ne životy! Otrokářství, rabování a kupčení s lidmi zásadně neuznávám! A to je zrovna tenhle případ! Kdyby to byl aspoň někdo cizí, nebo nějaký čaroděj, ale neviné děvče ze vsi?! Tak to ne! To teda ne! Tohle je i na mě moc! [I]Kémo, nalij! Za minutku jsem tam![/I] [OJ][B]Tak tohle jsme si nedomluvili![/B][/OJ] zařvu, ano, povídám ZAŘVU! na draka, jako na malého uličníka. Po návalu vzteku se ovšem odkudsi hlásí zdravý rozum, v tuto chvíli utlačovaný přívalem pomstychtivosti. [I]Hňupe! Neser ho a raději se zkus zase jednou vykecat! Mrtvej, nebo mraženejtoho moc nezmůžeš![/I] Něco na tom bude, nicméně nenávistné pohledy vrhám stále. [OJ][B]Říkal jsi, že jí neublížíš![/B][/OJ] [I]A tys tomu věřil?[/I] Mám sto chutí hodit mu ten zatracený šutrák mezi oči. Jenže co by to pomohlo?[I] Ale možná bych mohl uzavřít jiný obchod... Hmmm... Hm... Hmm... To by snad šlo...[/I] [OJ][B]Mám pro tebe jiný návrh! Když chceš něco do sbírky, tak ti můžu sehnat něco mnohem cenějšího! Když ji necháš jít,[/B][/OJ] mávnu rukou ke zmrzlé dívčině [OJ][B]přivedu ti sem... Pavoučí královnu! To je přece nějaké terno, nemyslíš? Takových pidižen, jako je tahle, běhají po světě stovky! Ale pavoučí královna? Řekni, kdo má ve svém vlastnictví něco takového?![/B][/OJ] [I]No, já nikoho takového neznmám... Herdek, snad mi na to kývne... [/I]


*****************
Já jsem ještě zvědavější na drakovu (tvoji) reakci.
Miaug_Beleg--- > Izidor       10. Listopadu 2011 10:48:57
Když se na draka oboříš, zvedne se na nohy a jeho velikost se tak ještě znásobí. Dupne jednou nohou a otřese tak celým ledovcem. I ty ztratíš rovnováhu. Pandeš na záda a pořádně tě zabolí pravé rameno. Koule leží vedle tebe, vypadla z deky a teď cítíš, jak chladí. Je kamenná a přitom studenější než led. Než stihneš cokoli udělat, uvidíš před svým obličejem drakovu tlamu. Z nozder mu uniká ledový vzduch a ty se třeseš zimou i strachem jako šlapka v lednu když si ji vybere trojsáhový krollí obr.
[OJ]Tak ty si chceš zahrávat červe? Myslíš, že se mnou můžeš obchodovat jen tak a ještě na mě křičet? Už to nikdy nezkoušej! Přines sem živou pavoučí královnu a pak možná budu tak milostivý, že o tvé žádosti budu uvažovat. A teď vypadni. [/OJ]
Drakovy oči temně září a zdá se ti, že tento pohled tě bude provázet sny už do konce života. Jako kdyby se ti vypaloval každou sekundou hlouběji do mozku. Zahrávat si s draky se nevyplácí, nejednoho hlupáka to stálo život. Kamenné srdce si ale získal, výměnou za dívku, mladou a nevinnou.
Izidor--- > Miaug_Beleg       10. Listopadu 2011 11:03:07
[I]To není dobrý, to není dobrý, to není dobrý... Pomoc![/I] Drak je očividně, podobně jako já, nasraný na nejvyšší míru. Dokonce natolik, že nelituje té námahy, postaví se na všechny čtyři a naháhne ke mě tu svoji zubatou tlamu. [I]A teď je se mnou konec... no, však si to taky zasloužím...[/I] Od prvního setkání je to první chvíle, kdy se klepu víc strachem, než zimou. Díkybohům nakonec dračí chamtivost zvítězila. Představa nového exotického exponátu je nejspíš lákavější, než rozklepaná jednohubka. Přistoupil tedy na moji hru. Zda ji bude hrát podle mých pravidel, je zatím ve hvězdách.
Po další výzvě k odchodu vše proběhne víceméně automaticky drapnu kouli, znovu ji hodím do deky a chvátám, co mi síly stačí, směr východ. [I]Do čeho ty ses to zase uvrtal... Sakra chlape... Aspoň vidíš, že v těch historkách o dracích je víc pravdy, než se zdá... Potvora jedna šupinatá, podrazácká![/I] Při východu z jeskyně ještě zlostně dodám: [OJ][B]Aby ses v kostku ledu proměnil, když tak máš rád ledové sochy, ty plaze jeden chladnomilný![/B][/OJ] [I]Blbe... Teď doufej, že si to s tebou nepůjde vyřídit ručně...[/I]
Miaug_Beleg--- > Izidor       10. Listopadu 2011 12:01:19
Drak se stáhne do své oblíbené polohy a pobaveně tě sleduje. Jsi pro něj nic, nula. A víš to. Použil tě jako nástroj a když nástroj nefunguje tak jak má, odhodí se. Ale ty jsi mu pro sebe dal Vezmeš kouli do deky. Kamenné srdce je těžké a studené. Drak se stáhne na své místo zpátky a zavře oči. Už ho víc nezajímá, jak rychle budeš prchat.

A ty prcháš opravdu rychle. Dojdeš k lanu a těžce s jednou se chytíš provazu a držíš v ní i kouli. Lezeš pomalu ale jde to. Až když si skoro nahoře, neodpustíš si poznámku. A tentokrát to nezůstane jen tak. Jeskyní zahřmí drakův hněv. Přidáš aby si unikl co nejdále. Už si nahoře, chystáš se utéct pryč když v tom vyletí z nory proud ledového vzduchu. Chceš prchnout ale stále zpomaluješ. Bolest a chlad ti doslova zkřiví tvář do výrazu, jenž se uchová v ledu na věky. Poslední, co cítíš je deka, kterou si pustil a jak z ní vypadlo kamenné srdce.

Nakonec si posloužil drakovi ještě jinak. Ne jen jako nástoj ale také jako varovná socha s výrazem neskutečné agonie. Kleče na jednom koleni s pusou otevřenou bez jediné hlásky. Možná pomůže jiným dobrodruhům k poznání, že s draky se nežertuje.

*************
Inu, máš co si chtěl. Když si to nejsi schopen odpustit, je z tebe hezká ledová socha. Máš malou šanci ještě, možná tě zachrání Mory a zbytek skupinky. Ale kdo ví. Můžeš jen čekat.
Izidor--- > Miaug_Beleg       10. Listopadu 2011 12:23:50
Výstup do svahu nebyl zrovna jednoduchý, ale když si uvědomím, jak obtížný by mohl být, kdybych si tu prozíravě nepřipravil lano... [I]Sakra... už abych byl odsud co nejdál... To jsou kšefty, tohleto...[/I] Nicméně nahoru se úspěšně dostanu, aniž bych sklouzl dolů a přizabil se. [I]Uff... A je to... jsem venku... Teď už jenom vymyslet, jak sem dostat tu "Pavoučí královnu." Nebo aspoň partu drakobijců.[/I] Když smotám lano a spolu s dýkou je uložím na místo, přecejen mi to nedá, abych před odchodem nahlas neřekl, co si o drakovi myslím. [OJ][B]Aby ses v kostku ledu proměnil, když tak máš rád ledové sochy, ty plaze jeden chladnomilný![/B][/OJ] Asi to nebyl úplně nejlepší nápad...
Dosah dračího dechu je očividně mnohem větší, než se na první pohled zdálo. Rychlostí podváděného manžela se z jeskyně vyhrne oblak ledové mlhy a míří přímo na mě. [I]A kurva! Zdehej kémo![/I] Utíkám, utíkám, utíkám, co mi síly stačí! Ale neuteču! Kroky se pomalu zpomalují a každý je těžší, než ten předchozí. Dech zamrzá, oči se přivírají a já jsem k smrti unaven. [I]Tak... a tady to máš...[/I] [OJ][B]Ttttyyy... pppoo...ddrraazzáku... Bbbuuu... ddddiiižž... ppproo... kleeett... Ccccooo... čččiinnníííššš... jjjiiinnnnýýýmm... nnneeechťťť... jeeee... uuu... ččččiiiněnoooo.... tttt....ooběěě![/B][/OJ] Jsou to sice jen slova, ale kdo ví? Třeba mě nějaký ten bůh vyslyší. A když ne, postačí i náhodný kolemjdoucí. V případě nouze nejsem vybíravý.
Miaug_Beleg10. Listopadu 2011 12:56:08
Jako vítr seběhnete dolu. Cesta je těžká protože je zmrzlá a tak musíte být opatrní. I tak je to dobrý čas. Honit vás stádo vlků, asi na ně i zapůsobte před tím, než by vás spořádali. Když však stanete na břehu jezera a před sebou uvidíte ledovec, který na hladině zabírá možná čtvrtinu plochy jezera ale pod hladinou je viditelně mnohem rozsáhlejší. Hloubku, kam až sahá nedokážete ani odhadnout. Možná až na dno.

Nepřemýšlíte ani moc dlouho uslyšíte dunění a řev z jeskyně, až si Mory málem do kalhot nadělá. Všechno utichne a vy se podíváte po sobě. Netrvá ale dlouho a ozve se mnohem mocnější řev. V tu stejnou chvíli z díry v ledu, kterou jste viděli s vašeho předešlého místa, vyběhne muž. Pravděpodobně ten, jehož jste pozorovali před chvílí na cestě směrem dovnitř.

Nestihnete si ho ani prohlédnout když celou scénu zahalí ledový poryv vycházející z jeskyně. Vypadá to, že muž, držíce v ruce deku, se pokouší uniknout ale nepodaří se mu to včas. Jakmile se vše uklidní, vy vidíte muže - ledovou sochu, klečícího na jednom koleni. Více přes led nedokážete poznat. V levé ruce má deku a kousek od ní leží asi 20 coulů veliká kamenná koule. Je to od vás dobrých 100 sáhů a vy teď nevíte, zda utíkat nebo zjistit, co se stalo. Po dívce, která tak připomínala malou Lili není ani památky.

*******************
Riky přímo jsem tě tam nejmenoval, pokud máš tedy jiné plány, klidně ti napíšu jiný příspěvek speciáně pro tebe.
Mory10. Listopadu 2011 16:20:45
Dál už nepřemýšlím, moje kroky zrychlí, jak jen to jde a já utíkám po studené zemi pokryté kousky ledových kalužiček. Lískulka za mými zády pronese cosi na svou obhajobu, ale vzhledem k mojí pozici a odhodlání se na místo dostat včas tomu moc pozornosti nemohu věnovat.
Za chvilku docupitám až na okraj onoho velkého ledovce. Konečně lze spatřit jak je možné, že dvě postavy zmizely v jakési díře. [I]Ledovcová jeskyně. Jak originální.[/I] Prcek na mém rameni se drží zuby nehty, aby při poklusu nepadl. Za chvilku se ale ozve ohlušující zvuk, leknu se, až se mi v celém těle na chvilku zastaví tep. Zprudka se nadechu a mám chvíli pocit, že pustím zlatej déšť do kalhot. [OJ][B]"Kurva to sem se..."[/B][/OJ] a znovu! Další ohlušující řev se vychrlí z jeskyně doprovázen spoustou ledové mlhoviny a kousků odlétávajících kusů sněhu. V tom okamžiku se z díry vyřítí postava onoho muže, kterého už jsme před chvilkou viděli. [I]To bude on, chce nám šlohnout naše srdíčko. [BA]Já mu dam, o odměnu mě nepřipraví nějakej sráč.[/BA] Ta malá žena tu není. Do prdele.[/I] Ihned zbystřím, připravím si hůl, ale deku stále nechám přes sebe, abych nadále vypadal jako nějaká navlečená koule. Střelbitě se začnu přibližovat k onomu klečícímu muži. Po chvilce je jasné, že se mu stalo něco velmi vzláštního. Nehýbe se. [I]Vypadá jako kdyby zmrznul. Co myslíš? [BA]Jo už to asi tak bude, ta koule vedle něj za to může si myslim.[/BA] No to asi jo, ale kde je ta maličká, myslíš že jí tam dole nechal? [BA]To nevim, zjistíme.[/BA][/I] Jakmile dojdu kousek blíž k tomu chlápkovi, z dálky několika málo sáhů si jej prohlédnu, to samé učiním s tím podivným šutrem na zemi. [OJ][B]"Nebudeme muset plavat, to už jsem pochopil, ale že tohle...."[/B][/OJ] s velkou dávkou smutku čučím na zledovatělého muže.
Lískulička10. Listopadu 2011 18:37:45
Jak utíkám, trochu to klouže a já mám takovej dojem, že co nevidět spadnu, naštěstí se tak nestane- tady nespadnu, ale co se stane potom- o tom rozhodně nemůžu říci, že bych měla štěstí. Nejdřív ohromnej hluk, který mě vyděsí a já se ihned zarazím- ten řev a křik, až mi tuhne krev v žilách- a to téměř doslova, když vezmu v úvahu tu zimu. [I]Co to bylo? Nějaká past? Proč jsme vůbec lezli na ten led?[/I] Přikrčím se, abych získala stabilnější polohu. Když v tom uvidím jakéhosi muže, jak vybíhá z jeskyně. [I]Aspoň on se zachrání... ale co ta hobitka?[/I] Mám z toho špatný pocit- respektive z té ledové mlhy, která zakrývá muže. Počkat- zakrývá? [I]To ne!!![/I] Ruce mi vyjedou k obličeji a chytnu se za ústa.
Ovšem stejně mi vyjede výkřik, který ale stejně jako tady to všechno zamrzne a na mém obličeji pak zůstane jenom úděs a hrůza. Ústa mám lehce pootevřena a oči vykulené. [I]Tohle- tohle přece... není možné, co to s ním je?[/I] K mé hrůze se Mory snaží přiblížit blíž. [OJ][B]Nechoď k němu![/B][/OJ] Zařvu na něho zoufale a vyděšeně, ale nedokážu se pohnout z místa, takže ho nejsem schopna fyzicky zastavit, jako kdybych přimrzla jako ten muž. [I]On.... umrzl, tohle- není to možné... co budu dělat? Musíme utýct? Co tady budeme dělat? Přece... zachráníme ho!... To ses zbláznila? Chceš umrznout taky?Kdoví jak to působí?[/I] Sesunu se na led a jen zírám na toho muže a na Moryho, plná úděsu- asi bych měla změnit práci, věci jako umrznutí nebo zabití člověka mi nepomáhá. [I]Měla jsi zůstat ve svém městě, dál krást... tam je tvé místo, ne tady, mezi "dobrodruhy".[/I]
Izidor10. Listopadu 2011 18:57:52
*************
Mražený čáryfuk? Proč ne? Aspoň nám vydrží. *1*
Miaug_Beleg11. Listopadu 2011 17:38:43
Zatím, co Lískulka stojí na místě, Mory se rozhodn prozkoumat, co se stalo muži a kdo to vlastně je. Stále ti bere sebevědomí občasný otřes ledovce a studený vítr, vanoucí z díry v něm. Když se přiblížíš k muži - soše, první tě překvapí zoufalý výraz v jeho očích. Ty oči ti někoho připomínají, ale nevíš koho. Vypadá jako žebrák. Oblečený je v otrhaném šatu a kůže, která je vidět nese známky nákazy lepry. Je zažloutlá a má zvláštní fleky. Muž je ostřihán na krátko a má holou bradu. Nezdá se ti, že by jsi ho někdy potkal.

A koule, která je asi sáh od něj vypadá jako dokonale otesaný kus kamene. Bez jediné chybičky, jediného šrámu. A vyzařuje chlad. Jakmile se k ní přiblížíš, tyč, jenž jsi našel na dně průrvy začne hučet hlasitěji a jakokdyby tě táhla směrem ke kouli.

Ale než stihneš udělat cokoli, znovu se ozve silné zařvání a ledovec se zatřese. I když ses tolik nelekl protože jsi si již zvykl, něco se děje a jsi si jist, že nechceš vědět co.
Mory11. Listopadu 2011 17:49:36
Stále stojím opodál a prohlížím si dění před sebou, ne že by se toho vlastně tak moc dělo, ale pohled na zmrzlého muže a kus dokonale vypadajícího kamene je samo sebou celkem zajímavý. Jen ty jeho oči, mám pocit, jako kdybych je už několikrát viděl, jako bych toho muže znal, ale zbytek těla je něco úplně jiného. Vypadá jako kdyby byl těžce nemocný, jeho kůže je ohnilá a končetiny nevypadají v nejlepší kondici.
Úplně mě z toho zamrazí v zádech. Lískulka, která zůstala kus zamnou men jako správně opatrná nabádá k tomu, abych se nepřibližoval blíž. [I]Jo jasně, jsem blbej a šáhnu na něj abych taky zmrznul. [BA]Myslíš že tomu žebrákovi je zima? Vypdá že se ani netřese.[/BA] Blázne, snad ho to moc nebolelo, když se na něj ale podívám, možná to byla celkem úleva, jen ta jeho nemoc ho musela hrozně moc bolet. [BA]No to asi jo, ještě jsem nic podobnýho neviděl.[/BA] Klid mu.[/I] Po chvilce si ale začínám všímat něčeho podivného. Jakoby chlad z celého mého okolí sršel jen z onoho kamene. Zadívám se na něj a v tom se hůl, kterou držím v rukou stále více a více začíná rozvibrovávat. Mám pocit, že by se stále chtěla přibližovat k tomu kameni blíž a blíž. To se mi zrovínka moc nechce.
A ejhle se z díry ozve znovu burcivé zařvání. [I]Něco tam je, ale co je to? Co může v tomhle žít a přežít a atkhle křičet. [BA]No to nevim, ale něco mi říká, že předmět, kterej tu hledáme stojí přímo před náma, co myslíš?[/BA] Jak to mam asi vědět? Vypadá to jako šurt a ne jako srdce.[/I] Raději couvnu o krok dále od kamene a otočím se zády. [OJ][B]"Pojďte sem...."[/B][/OJ] [OJ][B] [/B][/OJ]hvilku počkám, až se alespoň jeden přiblíží. [OJ][B]"Chci se podívat dovnitř, někde tam ta malá žena může být. Musíme se tam jít podívat, jestli se vám nechce, postarejte se o ten šutr a já tam půjdu sám."[/B][/OJ] [OJ][B] [/B][/OJ]Zatím ale nic nepodnikám, čekám na reakce a pozdější domluvu s ostatními.
........................................
jeden zmrzlej zloděj stačí *3*
Riky11. Listopadu 2011 20:31:31
Řeka trochu hučí, takže naše kroky jsou slyšet jen málo. Sem tam klopýtnu o nějaký kus šutru či nerovné země. Tak jako předtím, krom ptáků a králíčků milujících se v křoví tu není ani duše. A samosebou mi, pokud-li nějaké duše máme. Sem tam zavane chladný větřík. Jakmile ujdeme pár kroků, z chladného větříku se to změní na ledový větřík. Ale já, jakožto odolný barbar, jsem zatím vpohodě. Tělo je furt při stejné tělesné teplotě a nějaké to menší ochlazování mi až tak nevadí. To se ale nedá říct o mých spolujdoucích, na kterých zima začíná projevovat své známky. Lísk začne sem tam drkotat zubama a až teprve potom, co Mory na zimu upozorní, si všimnu větší klimatické změny. I mě se začne štiplavý mrazík dostávat pod oblečení a mé chloupky se postupně ježí a naskakuje mi husina.
Každopádně, pár poznámek a zateplování vlastních těl nás nezastavilo v pokračování podle mapy - dál na Sever. A jak se říká, Severní vítr je krutý... Kopec. Nemám rád kopce. Nezatěžují mě...ale nemám je rád. Takže se nabručeně škrábu jako poslední. Ovšem, nic mě nezrychlilo tak jako Moryho nadávka a Lískuliččin zkamenělý pohled, zírajíc na cosi pod kopcem. Přidám do kroku. Když se vyšplhám na kopec, spatřím něco, co jsem v životě neviděl. [BA][B]Co to dopekel je...[/B][/BA] řeknu překvapeně. Hledím na to obrovské, zamrzlé jezero, jako kdyby se předemnou zjevil kouzelník, kterého by právě sežral Tyranosaurus Rex...a to už je co říct...
Jsem spíše zaujat tím obřím jezerem, než abych si všim něčeho malého co kolem toho chodí... Jezero. Kdy člověk uvidí něco takového? Velké zmrzlé jezero. [I]Fakticky fascinující[/i] zhodnotím si působivě jezero. Až Moryho poznámka, opět, mě probere a já spatřím...Jí... Mluva Moryho a Lísk se vytrácí kamsi do ticha do pozadí celé té scény.
Hlavou mi projede snad stovky a stovky snímků za pár sekund. Pro mě to byla jako procházka celým mým životem, pro přihlížející pár vteřin, možná minuta mé osobnosti v absolutním tranzu. Doslova jsem na tu dívku zíral. V pozadí celého života mi probíhal smích, pláč, křik i zvuk nože, zajíždějícího do lidského těla... Nevím proč, ale minulost se mnou hnula sama o sobě. Minulost. Nenávidím minulost... A kdo je ten muž vedle ní teď? A je to vůbec ona? Takových otázek, co se mi honí hlavou... Byla tak drobná a tichá. Je to až lehce urážejíc pro mě... Šla snad obětovat svůj život za to, že jsem dal přednost Lískulce před ní?
Ani jsem si nevšiml, že Lísk a Mory se šli skrýt... Najednou, se mé nohy samy od sebe pohli a já jsem bezmyšlenkovitě šel za ní..Za Lili, možná neznámou osobou...ale šel jsem za ní. Nutkání podívat se jí do tváře bylo silnější než piliny v mé hlavě...
Ovšem..než jsem se rozešel, páreček skočil do díry v jezeře a podle zvuků tam nebude nic hezkého. Stále ale jdu dopředu, zírajíc na díru v ledu a zdánlivě připomínajíc zombí... Než se tam došourám, Mory s Lísk už jsou u ležícího kusu ledu, který vyletěl/vyběhl/vym*dal se z díry (:D). Vzhledem k tomu, že jsem stále lehce mimo, né příliš duchaplně řeknu [OJ][B]já tam klidně pudu... [/B][/OJ], jako reakci na Moryho.. Zastavím se asi sáh od Moryho s Lísk, zírajíc na díru v zemi
Lískulička12. Listopadu 2011 18:10:43
Nejvíc zdravého rozumu tu mám asi já, protože všichni ostatní na to čumí jako kdyby v životě neviděli zamrzlýho chlapa. [I]Super... tak tu mají atrakci, ale já chci utýct pryč![/I] Podvědomě bych chtěla utéct, ale nemůžu, jako kdybych zamrzla k tomu ledu, na kterém stojím. Mory na nás kývá, abychom šli blíž. [I]Ne! Já nepůjdu, nepůjdu, nepůjdu!.... Stojím tady a nikam se nehnu- maximálně někam hodně daleko, pryč odsud, ale blíž už nepůjdu ani náhodou.... nejsem blázen, že bych chtěla, aby mě to zmrazilo... no tak, neblbni, zkus jenom k nim, když je to zatím nezmrazilo... no tak dobře...[/I] Nasadím bojácnej výraz ve tváři a pár kroků se k nim přiblížím, jako kdybych zkoušela, jestli led je pevnej nebo jestli mě třeba v další chvíli nepohltí mráz.
[OJ][B]Cože? Jít tam dovnitř? To jsi se zbláznil, ne? Ta holka nám za to nestojí... nestojí za to, abychom všichni umrzli, kdo ví, jestli je vůbec ještě na živu![/B][/OJ] Vyhrkám ze sebe a třu rukama o sebe, abych se zahřála. [I]Ty peníze nám za to nestojí... nikam nechcu jít, nechcu, abychom umrzli![/I] [OJ][B]A když tam půjdete oba dva, tak oba umrznete a co já tady sama...?[/B][/OJ] Hrkám ze sebe přes třes zubů. [EL][B]Ó Eset, jestli tohle dobře dopadne... tak já... no, ještě nevím, co, ale něco pro tebe udělám. [/B][/EL]
Vyhrknu a pak začnu prohledávat svoji brašnu, až nakonec vydělám ven alborejskou dýku. [I]Mohla by pomoci, ale co já vím, co to je za ten led... ne, já nikam nepůjdu... nepůjdeš? A to když půjdou oba dva, tak ty zůstaneš nahoře? Vždyť se na ně podívej, jsou to jenom dva blázni, kteří si myslí, že je svaly a kouzla zachrání, ale mozek vůbec nepoužívají...[/I] V hlavě mi to rotuje, ale moje myšlenky stále zaměstnává strach a nechuť jít dál.
Mory12. Listopadu 2011 18:22:14
Riky sebevědomě stojí vedle mě a jeho odhodlání pro poznání ledových útrob je více než překapující. Uznale přikývnu na souhlas a předchozí řev z jeskyně jakobych úplně ignoroval. Lískule se stále drží vzadu a nikam se jí nechce, nejraději by odešla pryč a nechala náš úkol úkolem. [I]Sakra tak když mám nějaký cíl, tak ho chci dosáhnout.[/I] Znovu se otočím na Lískulku. [I]Prcku, sundej tu deku a vrať jí do báglu. [BA]Jasně, není problém.[/BA][/I] Prcek ihned sundá deku z kola mého těla a začene jí na mých zádech soukat zpátky do torny. [OJ][B]"Sakra nebuď posera a koukej vzít ten šutr, odmotej ho tou dekou..."[/B][/OJ] ukážu na deku ležící vedle zmrzlého žebráka. [OJ][B]...já se jdu podívat dovnitř.[/B][/OJ] Pak mrknu na Rikyho. [OJ][B]"Jestli chceš, pojď zamnou. Ale pomalu a potichu. Nesmíme to tam vevnitř vylekat."[/B][/OJ] Již nezabalen v dece vykročím pomalu a potichu do jeskyně. V rukou držím vybrující hůl a rozhlížím se kolem sebe. Dávám pozor na jakýkoli pohyb, párkrát se otočím na Rikyho, abych viděl jeho pozici. [I]No to by mě zajímalo, co tady najdeme, snad to nebude nic tak hroznýho, nechci bejt kusem ledu.[/I]
Miaug_Beleg12. Listopadu 2011 20:13:15
Máš štěstí, že chlapík, co šel poslední připravil dolu provaz. S jeho pomocí sklouzneš do ledové hlubiny. Když jsi dole, všimneš si hlubokých rýh jakoby od obřích spárů. V ledovci uvidíš tunel který vede hlouběji a brzy zahýbá. Za zatáčku zatím nevidíš.

Uvnitř slyšíš hluboké oddechování a cítíš, že při každém výdechu kolem tebe zavane ledově studený vítr. Tak studený, že všechno ve tvém těle se brání pokračovat. Nemáš teplý oděv, který by byl vhodný pro tyto místa. Ale dál jít můžeš. Co tu udělá s tvým zdravím si můžeš jen domýšlet. Už ale cítíš, jak se ti frňák plní hlenem. Do toho ucítíš něco zvláštního v hlavě. [OJ]Vypadněte, červi. Není den otevřené sluje. Nemám chuť se vybavovat s dalšími otravy.[/OJ]

Lískulka zatím nahoře stojí a čeká, co se bude dít. Nechce se vystavit smrtícímu nebezpečí, které očekává ze nory kam šel mory ani prchnout a nechat přátele ve štychu. Rozpolcenost mezi loajalitou a sebezáchovou je ale pomalu narušována mrznutím celého jejího těla.

*********************
Riky zase si klidně vyber, jestli si šel dolu nebo zůstal nahoře. Když tak se ten hlas ozve i tobě.
Mory12. Listopadu 2011 20:38:05
Pomalu, ale jistě slezu za pomoci provazu dolů do jeskyně. Nečekal jsem, že uvnitř bude vedro, ale taková zima, to mě opravdu zaskočilo, ruce si dám blíž k tělu a samou zimou se zatím ani nehýbám. [I]Tak jestli neonemocním teď, tak už nikdy. [BA]Jo to asi jo, mě je zima ještě víc.[/BA][/I] Prckovi zoubky drkotají o stošest. Celou jekyní jakoby každou chvilku zavětřil silný průvan doprovázen jemným chrčením nějaké jakoby obludy. Začnu se kolem sebe rozhlížet, ale jediná možnost, kam se vydat je dlouhá jeskyně předemnou.
Nikde nevidím nic dalšího, co by stálo za zmínku a tak už chci vyrazit dál. Jenže náhle mě mírně zabolí hlava a něco jako by mi šeptalo do ucha. Je ho hlas, hlas v mé hlavě, který mi něco říká. Ihned veškerý svůj pohyb zaseknu a zůstanu nehybně stát na místě. Rozhlédnu se pomalu kolem sebe a začnu se celkem intenzivně bát. [I]Co se to sakra děje? To semnou mluví to monstrum že jo? Co to asi je? [BA]No to nevim, ale já bych se dekoval, nevim jak ty ale je tu víc důvodů proč vodsud vypadnout.[/BA] Ani náhodou, chci najít tu malou ženu.[/I]
[OJ][B]"Nemohu odejít, jdu pro tu ženu. Ať jsi kdo jsi, nějak se domluvíme, dám ti za ní co budeš chtít. Teď půjdu dál a věřím, že mi nic neuděláš, nemám zlé úmysly. Chci se jen domluvit. Nejsem ani zloděj. Můžu jít dál?"[/B][/OJ]
Lískulička12. Listopadu 2011 20:57:04
Těkám pohledem z jednoho na druhého, ale obávám se, že Riky je už pevně rozhodnut. [I]Vždyť tam oba umřou![/I] Mám slzičky na kraji, ale rychle ještě vtisknu alborejskou dýku Rikymu do ruky. [OJ][B]Já... já tam nepůjdu... ale tohle- možná to budeš potřebovat... [/B][/OJ] Vyhrknu a stisknu mu ruce, takže může ucítit studený dotek. Do očí mi vhrknou slzy, když se mu dívám do očí a bojuji s představou, že bych tam šla taky. [I]Co bych tu dělala bez něho? Co bych tu dělala bez nich?[/I] Stisknu jeho ruce a podívám se na něho vážně, se strachem. [OJ][B]Nechoď tam... prosím. [/B][/OJ]
Ucítím zase jak se smrskne srdce a já visím na jeho rtech, jestli řekne ano nebo ne.Zoufale stisknu ruku v pěst. [I]Eset! Udělej něco![/I] Zaprosím, jako kdybych se s ním navždy loučila. Ta představa se mi nelíbí ani trochu, ale nechci umrznout taky. Ne, že bych k tomu neměla daleko. [I]A co budeš dělat pak? Bez něho?... byla jsi bez něho už dřív, proč bys nemohla být i teď?... protože ho miluju?... tj dost blbej důvod pro sebevraždu... Nemusíš být zlodějka.... nemusím? Ale já jsem... Tak to máš holka blbý, nemůžeš se rozdvojit![/I]
Miaug_Beleg12. Listopadu 2011 21:14:38
Rozhodneš se neprchnout hned, jakmile uslyšíš hlas ve tvé hlavě. Většina rozumných lidí by to asi udělala, ne však ty. Místo toho zakřičíš svou odpověď. Chvíli je ticho a ty cítíš zrychlený dech monstra v hloubce této nory. Kdyby nic, připomíná ti to smích. Až pak, po chvíli, se znovu ozve tento hlas.
[OJ]Tak ty bez ní neodejdeš, červe? To by jsme se na to podívali. Pojď dál tedy, jestli chceš. Už dlouho jsem nežral a elfové jsou obzvlášť chutní. Tedy pokud je před tím pořádně vystrašíš. Ale jestli chceš tu holku, udělej mi stejnou nabídku jako ten šašek, co tu byl před chvílí. Dones mi živou pavoučí královnu. Živou a nepoškozenou. A pak o nějaké výměně budu uvažovat. Možná. Jinak je ta socha moje stejně jako ta nová socha co hlídá vchod.[/OJ]
Pohyby, které jdou slyšet z nory někde v dáli zní jako by tam bylo něco sakramentsky velkého.
Mory13. Listopadu 2011 10:54:28
Jakmile se mi hlas zjeví znovu, začíná mi být jasné, že ono mostrum, které se mi dostalo záhadným způsobem do hlavy je něco velmi velkého a dosti magie znalého. Každou tu chvilku mám pocit, že nechci uposlechnout jeho slova a chci se na něj jít jen podívat. [I]Musím odolat, za smrt to nestojí. Jenže královnu pavouků? Kdo to kdy viděl a slyšel, kde by se tady vzala pavoučí královna?[/I] Nenápadně se rozhlédnu kolem sebe, ale žádný náznak po pavoukovi nevidim. [OJ][B]"Pavoučí královna? To je trochu dost divný, čekal jsem spíš že mi dáš tu ženu a já ti za to přinesu artefakty z jejich vesnice. Měl jsem co dočinění s jejich královnou a mají tam fakt zajímavý věci. Kde bych tady měl hledat pavoučí královnu? To mi nedává smysl. Navíc ta socha, co ti tady hlídá vchod je opravdu hodně ošklivá. Od někoho jako seš ty, bych čekal vyšší kvalitu."[/B][/OJ] Možná ho teď trochu namíchnu, ale už je to prostě můj styl.
Miaug_Beleg13. Listopadu 2011 11:11:19
[OJ]A dost, nebudu poslouchat takovou drzost. Vypadni z mého domu. A jestli se chceš vrátit, nevracej se s prázdnejma rukama, mrzký červe. S drakem se takhle nejedná.[/OJ]
Hlas ve tvé hlavě nyní zní velice, ale velice naštvaně. A nějak podvědomě tušíš, že neuposlechnutí by mohlo vést k změně na další ledovou sochu. A tentokrát by jsi to byl ty a ne nějaký nemocný stařec...
Riky13. Listopadu 2011 12:18:49
Na Moryho pokyn kývnu a plížím se za ním. Plížil bych se dál, kdyby mě Lísk nechytla za ruku. Takže aktuálně tam Mory šel sám. Lehce zoufale se za ním podívám, ale Lísk opět přitáhne mou pozornost. V rukou následně ucítím chladnou ocel dýky a já se kouknu dolů na její ruce, svírající mou ruku. Tak malé ručičky... Zvednu hlavu a kouknu jí do očí. Do očí plných bolesti. Zezačátku nechápu, než mě něco pak trkne a štípne mě na hrudi. Prosí mě, abych nechodil. Otočím se zpátky za Morym a pak opět na Lísk. Přiblížím se k ní a řeknu... [OJ][B]Proč? Jsem jen další barbar...Ještě ke všemu na barbara malý a krásy mi příroda taky moc nedala. Jsem jen další vraždící stroj. Svině, co jí občas rupne v hlavě. Bastard, co se tě pokusil zabít...Proč bych tam i po tom neměl chodit?[/B][/OJ] řeknu s bolestí v hlase. Chvíli jí koukám do očí, pak se jí opatrně vysmeknu z rukou a z jedné ruky si sundám stříbrný prstýnek a tentokrát ho vtisknu já jí do rukou. [OJ][B]Vrátím se..neboj[/B][/OJ], otáčím se a jdu zpátky za Morym...
Vejdu ve chvíli, kdy Mory začne říkat něco s pavoučí královnou. Nechápavě se na něj kouknu a rozhlédnu se kolem. Zima. Po Moryho rozhovoru, stále nepobírajíc situaci, uvidím onu sochu, o které mluvil nevím s kým. Jenže pak se mi v hlavě ozve hlas. Leknu se...Samo sebou, že sem se leknul. Nemám rád neznámé věci a neznámé hlasy. A že já bych o hlasech mohl napsat knihu.. Chytnu se za hlavu a prudce se skrčím. [BA][B]Co to doprdele bylo??! Jakej drak sakra? [/B][/BA]zeptám se nemálo zpanikařeně Moryho, po tom, co dunivý a naštvaný hlas přestane znít v mé hlavě
Mory13. Listopadu 2011 12:21:19
Jakmile mi drak odpoví, ztuhnu jako kdyby mě už nyní celého zmrazil. Srdce se mi rozbuší jako nikdy, jakmile uslyším slovo "drakem". Vyvalím oči a ústa zůstanou otevřená dokořán, zrovna v tuhle chvíli nemám šanci se ani pohnout, v hlavě mi plyne spousta myšlenek, nemohu je snad ani ukočírovat, ale skoro všechny mi říkají, abych trochu své jednání změnil a pak co nejrychleji vypadnul. Už ani zima mi není, strach zahřívá ještě lépe než požár celého lesa. [I]To snad není možný, jak můžu bejt tak blbej abych vlezl do dračí sluje pro nějakou malou holku a ještě se s tím drakem hádal.[/I] Pomaličku counvu až ke konci onoho lana, které mi pomohlo až sem. [OJ][B]"Drakem?"[/B][/OJ] zadrkotám velmi vystrašeně. [OJ][B]"Omlouvám se za svoje chování draku... Jistě že splním tvoje přání, jen bych ale potřeboval vědět, kde se pavoučí královna nachází, věřím, že to jistě víš a víš jistě také to, že když by jsi mi to prozradil, přivedu ti ji o mnoho dříve."[/B][/OJ] chvilku počkám, aby si to přebral a pak ještě pokračuji. [OJ][B]"a ten žebrák o tom jistě něco také ví, kdybychom ho zachránili z tvého ledového bloku, mohl by nám být nápomocen a dostaneš svou královnu. Vadilo by ti to, kdybychom ho odvedli?"[/B][/OJ]
Lískulička13. Listopadu 2011 13:23:11
Koukám na něj, beze slov. [I]Zabít? On mě chtěl zabít? Ta dýka....[/I] Udělám krok zpátky, ale prstýnek si vezmu. [I]Proč mi to říká? Proč?[/I] Ptám se sama sebe a prstýnek držím v dlani. [I]A to jako když umře, tak budu mít po něm aspoň tuhle památku, jo? Tak to myslel? No to je paráda... A nechá mě tu samotnou. Proč? Kvůli té holce, co tam zašla? Ne... já to nechápu, hlavně, se mě snažil uplatit tím prstýnkem.[/I] Pomyslím si hořce a prstem přejedu po studeném kovu, což mi znovu připomene, že je zima a že bych měla na ně počkat dál než jen u vchodu. [I]Pokud se vůbec vrátí.... Jsou jako malí kluci, hlavně sláva, čest...[/I] Ohrnu nos a podívám se na toho chlapíka, co tam je zmrzlej.
[I]Že bych mu pomohla? Mám ještě tu dýku, ale neznám ho, vůbec nevím, co je to za chlapíka, proč zmrzl- jistě to byl nějakej dobrodruh, stejně jako ti blázni, se kterými tady jsem.[/I] Vytáhnu z brašny deku a omotám si ji kolem ramen, pomůže mi to- je mi menší zima, ale stejně se mi kouří od úst, jak dýchám. Přiložím si ruce ke rtům a svým dechem je zahřívám. [I]Musíš tady počkat... musím? Proč? On mě opustil... pcha- opustil chtěl tě zabít!.... já vím...[/I] Přiblížím se k tomu zmrzlému muži, alborejskou dýku v jedné ruce, v hlavě si pohrávám s myšlenkou, že bych ho rozmrazila.
Miaug_Beleg13. Listopadu 2011 14:10:46
[OJ]Ano, drak. Čekal jsi snad nějakého ledového trolla?[/OJ] uslyší Mory posměšný hlas ve své hlavě.
Chvíli je ticho, zdá se že drak přemýšlí, což samo o sobě je dosti děsivé.
Pak se v hlavě Moryho i Rikyho ozve hlas znovu: [OJ]Vesnice těch malých žen. Ty budou moc dobře vědět, kde ji hledat. A varuji vás, kdokoli se jen dotkne mé sochy, pozná co je to hněv draka.[/OJ]
Dál je už ticho. Prcek to už nevydrží a poví Mory [BA]Neblbni, vypadni odsud, nechce se mi tahat pryč tvojí mrtvolu![/BA]
Mory13. Listopadu 2011 16:10:13
Můj nepřítomný pohled plný strachu a nevědomosti hledí někam do dáli. Bez dalšího rozhodování se chytnu lana, vlastně nad tím tak nepřemýšlím, dělá se to samo, je to asi tím, že mám celkem strach tu zůstávat jenom další vteřinu. [OJ][B]"Neboj, socha je tvá. Chci jen tu ženu."[/B][/OJ] Zakodrtám ještě směrem k pozici draka, kterého vlastně nevidím, chytnu se lana a v hlavě se mi objeví prozměnu Prckův hlas. [I]Neboj se, už jdeme, taky nehodlám dopadnout jako ten nemocnej žebrák, nebudeme ho rozčilovat, přivedeme mu pavoučí královnu, ať to stojí co to stojí. [BA]Mam takovej divnej pocit, říkal že jí ta vesnice zná velmi dobře. To se mi nezdá. Nikde jsem tam pavouky necítil, neviděl a ani nevypadalo, že by tam někdy byli.[/BA] Uvidíme, spěcháme zpátky do vesnice, musíme to zvládnout rychle.[/I]
Chytnu se silně lana a začnu se po něm posunovat zase nahoru. [I]Ten žebrák byl blázen, že sem šel, ale měl dobrej nápad s tím lanem, jenom škoda, že to byl takovej parchant, že tu ženu obětoval.[/I] Za malou chvilku vyšplhám nahoru a počkám na Rikyho. [OJ][B]"Vem to srdce a spěcháme do vesnice těch malých žen. Rychle!"[/B][/OJ] Bez váhání ze země seberu onu žebrákovu deku a hodím ji na onen kámen. [I]Prcku, torna.[/I] Prcek mi ze zad sundá mou tornu a já celý šutr důkladně zabalím do velké deky, omotám aby ani kousek nečouhal, přitom se snažím nesahat na něj. Jakmile je zapečetěn, strčím jej i s dekou do torny a svou deku vyndám. Tornu hodím na záda a dekou si omotám tělo, stejně jako Lískulka. [OJ][B]"Sakra, koukej zastrčit tu dýku, jestli ti je život milej a na toho chlapíka nesahej, nechceš-li skončit jako on."[/B][/OJ] Jakmile jsem hotov, tornu mám na zádech, deku kolem sebe a Prcka na rameni, znovu připomenu můj následovný plán. [OJ][B]"Jdeme do vesnice těch malých žen, musíme najít pavoučí královnu a dovézt jí tomu drakovi do jeskyně. Jinak je s těmahle ámen."[/B][/OJ] počkám, co na to oni. [OJ][B]"Jo a máme už dva artefakty, třetí vyřešíme až po tomhle. Teď jdeme..."[/B][/OJ] vykročím směrem přímo k vesnici, jestli jdou nebo ne už je jejich problém, já spěchám zase na jih, velmi rychle.
Lískulička13. Listopadu 2011 19:40:05
Mory výjde ven, jako by mu za patama hořelo a já udělala několik kroků zpátky, protože jsem se bála, aby se mu nestalo to samé, co tomu chudákovi u vchodu- respektive, aby kdyby začal zamrzat, tak abych neumrzla i já. Trochu sobecká, vím, ale kdo ho bude zachraňovat, pokud by umrzl i on? Počkala jsem, až když vylezl ven i Riky, měla jsem o něj strach. [I]Je v pořádku- super....[/I] Oddechnu si, ale hned se otočím pryč. Přestože jsem o něj měla strach, stejně jsem na něj naštvaná a tak přidám do kroku, abych byla hned vedle Moryho. [OJ][B]Co se stalo? Co tam dole je?[/B][/OJ] Vyhrknu rychle, se zvědavostí. Holt zvědavá ženská, ale nemůžete se mi divit, když tu máte jednoho zmrzlýho chlapíka, zbloudilou ženskou a dva vaši společníci vylítli ven, jako kdyby je pronásledoval drak.
Izidor--- > Miaug_Beleg       14. Listopadu 2011 10:05:51
*********************
No, ne, že bych si to nezasloužil, ale být až do konce questu ledovou sochou se mi zrovna nechce...
Nebyla by přinejhorším alespoň nějaká procházka peklem, nebo tak nějak? *1*
Miaug_Beleg--- > Izidor       14. Listopadu 2011 10:25:06
************
Počkej, až jestli opravdu odejdou a pak to vymyslíme nějak. Proberu to s dalšíma PJ a pak se dohodneme.
Mory15. Listopadu 2011 16:37:41
...................................
halooooo haloooo, co se stalooooo?
Riky15. Listopadu 2011 16:43:35
S výrazem nechápavého trolla se zahledím na Moryho, který na tom není o moc lépe. Když otevřu pusu, zmohu se maximálně tak na překvapivý výdech, vzhledem k tomu, jak bleskurychle je Mory pomocí lana zase nahoře. [I]A a a...[/I] zmůžu se v hlavě na poslední myšlenky, než se otráveně chytím lana a šplhám zpátky... [I]Pitomej Mory...pitomá výprava...pitomej... co že to tam dole vůbec je? Pitomá socha..jo...[/I] a vyšplhám nahoru..
To už Mory na mě sype něco se srdcem. [OJ][B]A jako vzít ho mám kde? [/B][/OJ]pohodím rukama, vzhledem k tomu, že jsem totálně mimo (i ve skutečnosti)... [OJ][B]A vůbec, co si ten hnusnej ještěr myslí? Jako...proč máme chodit do nějaké... pi..tomé...vesnice..[/B][/OJ] dořeknu potichu a nad hlavou se mi rozsvítí žárovička. Načež Mory, balíc kus šutru, vychrlí další tunu informací. Začíná mě bolet hlava. [OJ][B]Zpomal... [/B][/OJ]a hlavu si chytnu do rukou. [OJ][B]Může mi někdo říct, o co že tu jde...proč máme tomu dráčkovi nosit nějakou...pavoučí královnu, když jsme potřebovali jen ten šutr? [/B][/OJ]zeptám se nechápavě a při pomyšlení na pavouky se oklepu...
Každopádně si sesbírám i svoje saky paky a jdu za Morym. [OJ][B]Stejnak ten kus železa má ten týpek z toho lesa...si viděl ne jak tam seděl jen v té zbroji..[/B][/OJ] zamumlám potichu a lehce uraženě. [I]Hlavně se nedívej na Lísk...čekals, že to nepřežiješ... něco jí řeknu..třeba že sem si dělal jen srandu...hmmm..haha...blbá sranda...sakra..a můžu za to? Pche...[/I] a odkopnu před sebou kus šutru...
Miaug_Beleg15. Listopadu 2011 17:59:23
Ať už ubožákovi nebo dívce, kterou obětoval chcete pomoci nebo ne, rozhodnete se jít vstříc vesnice. 2 z artefaktů již máte u sebe a tak by poslední část vaší cesty měla být snadnou. Pokud neodbočí z cesty. Pavoučí královna by mohla být zajímavá trofej, mohla by také mít nějaké poklady ve svém doupěti. Kdo ví...

Cesta každopádně utíká celkem rychle, jakmile se vzdálíte od ledovce, počasí se umoudří a je krásně teplo, jen Mory, jehož tělesná schránka je nejslabší ze všech, zdá se na tom není úplně nejlépe. Kašel, ucpaný nos a zvýšená teplota se zdají být odplatou za čas, jenž strávil v ledové jeskyni bez pořádné výbavy.

Když se ale po několika hodinách dostanete na dohled vesnice, zůstanete šokovaně stát. Už z dálky vidíte černý kouř, jak stoupá k obloze. Přidáte do kroku a i když se snažíte pohybovat opatrně, to co uvidíte vás překvapí. Kolem vsi jsou pouze drobné hlídky a na obou okrajích osady hoří vždy po jedné hromadě. Na jedné rozeznáváte humanoidní těla, na druhé pak těla připomínající obří pavouky, ze kterých se Lískuli naježily všechny chloupky na zádech.
Mory15. Listopadu 2011 18:18:14
Vyrazím střelibě směrem, který mi naznačila mapka, respektive, jak dobře si směr k vesnici pamatuji a jak se mi to všechno dostalo do hlavy. Rikyho připomínky, které jsem sice čekal také od Lískule nechám prozatím bez odpovědi, možná když se někdo zamyslí, zjistí, jaké můžu mít záměry. Tím se ale nezabývám. Pokračuji svižným tempem pryč od ledového jezera. Je mi zima a začíná mi kapat z nosu a to je dost nepříjemné a frustrující. [I]Zrovna teď nemam čas marodit, zahrabej se v tom a vyndej mi něco, co mi pomůže. Musim se léčit za chodu, není čas, jak si říkal, mam blbej pocit.[/I]
Díky tempu, které se snažím udávat za chvilku dorazíme až na pahorek, který nás odděloval od pohledu na nedalekou vesnici těch mladých žen. Pohled který se nám ale naskytne je hodně znepokojující. Před sebou místo malebné, vyzdobené vesničky vidím polorozbouranou vesnici plnou doutanících střech domů. Všude to kolem zavání smradem smrti. Když se zahledím o kus dál, vidím hromady malých lidských tělíček a vedle doutnající hromady nějakých tvorů, kteří mi z dálky připomínají pavouky, nebo tvoy, co jim jsou podobní, větší a mají taktéž hodně nohou. [I]Zajímalo by mě, jak tě to napadlo, že by předtucha, jak jsi věděl že je něco v nepořádku. [BA][B]"Říkal že je ty lidi z vesnice budou hodně dobře znát, to není jen tak. Musel se tady strhnout pořádnej boj. Podívej těch mrtvol."[/B][/BA] Jo to máš pravdu, měli jsme zůstat, možná bychom jim pomohli se ubránit, je to naše vina, že pořád takhle spěcháme.[/I] Můj pohled jakoby nyní ztratil úplně všechen život. Koukám na doutnající vesnici a srdce mi buší jako o závod. Pořád nemůžu uvěřit svým očím. Hlavou my lítají různé myšlenky, ale jedno slovo se v nich stále opakuje. Pomsta, pavouci, pavoučí královna.
Počkám, až mě Riky a Lískulka doženou a uvidí tu zkázu také. [OJ][B]"Mluvili jsme z drakem blázne. Buď rád že nám dal za úkol přivézt pavoučí královnu, mohl nás na místě zabít. A jak teď na to koukám, chci tu pavoučí královnu najít ještě víc."[/B][/OJ] zatnu ruku v pěst a mám pocit, jako kdybych měl každou chvíli začít vzteky řvát na celé údolí. Jsem napruzený a zlosti mám na rozdávání jako snad nikdy. [OJ][B]"Poběžte dolů, zjistíme, kde je pavoučí královna, dovedeme jí drakovi a on nám poví, kde najdeme třetí artefakt. Zachráníme tu ženu tam dole, jistě jí znáš, viděj jsem jí s tebou ve vesnici."[/B][/OJ] Prcek začne až teď sahat do mé torny, když jsem se na chvilku zastavil a vytáhne kus utržené rostlinky. Vílího slunce. Podá mi ji a já si ji se zájmem prohlédnu. [I]Ty mi zase dáváš, víš jak nerad to polykám, ale lepší než si něco uhnat.[/I] Zavřu oči a se zamračeným pohledem zchroupám celou část rostlinky.
Poté oči otevřu a rozběhnu se dolů do vesnice. K první živé bytosti kterou vidím. [OJ][B]"Co se tady stalo? Kde je vaše královna...???"[/B][/OJ]
Lískulička15. Listopadu 2011 19:13:49
Mory mlčí, což mě celkem frustruje, protože nevím, co se stalo, navíc je zase Riky napruzenej a ani se na mě nepodívá, prostě úplně skvělá nálada. [I]Tak fajn- asi jim někdo vytrhl jazyk a zahodil, protože tohle prostě není normální.[/I] Zlostně uškubnu kus nějaký kytky a začnu jí oškubávat lístky, až když se říznu o hranu té kytky, takže mě teče z prstu trochu krev, tak odhodím zbytek kytky a prst si strčím do pusy. [OJ][B]Au... blbá tráva [/B][/OJ] Zamumlám a zatvářím se uraženě, jako by mi to ta tráva udělala na schvál...
[I]Za to můžou stejně oni dva.[/I] Uslyším popotáhnutí od Moryho. Ušklíbnu se, ale nijak to nekomentuju, momentálně jsem na oba naštvaná, že jsem se nic nedozvěděla. [I]To je fakt supr... nic mi neřeknou, jenom vypadají naštvaně a uraženě... super- já se tak taky budu tvářit... tak![/I] [EL][B]Díky Eset, žes je ochránila, ale bylo by fajn, aby jim taky zůstal rozum, vím, že ty za to nemůžeš, ale nešlo by to nějak zařídit? Co?[/B][/EL] Mumlám si pro sebe- respektive pro Eset a pochoduji směle dál. Po dlouhým pochodu, jsme se dostali zase tam, kde jsme už byli- tedy k drobným lidem. Ne, že by to vypadalo stejně, jako když jsme odcházeli... Všude se povalovali mrtvoly... nejen těch drobných lidí, ale taky obřích pavouků. Na místě jsem ztuhla, když jsem se podívala kolem dokola. Ucítila jsem zápach něčeho spáleného a myslím, že jsem si dokázala domyslet, co to bylo. Naráz se mě začalo navalovat a naskočila mi husí kůže. Uvidím zbytky těl, krev je všude a já ucítím na svých rtech zvláštní pachuť... [I]Co to... kdo to jenom mohl udělat? To je... jo, humus- víš co je zajímavý?... Co?... Že se tohle stalo potom, co jsme odešli...[/I]
Naráz to ticho přeruší zlostně Mory a začne blábolit něco o drakovi. [I]Drak? Drak přece plive oheň- a nebo ne? Proč by bydlel v té ledové sluji.... on je zmrazil....[/I] Rozbuší se mi srdce strachem. [I]Já věděla, že v tom bude nějakej háček... že to nebudou peníze zadarmo... drak? toho nikdy nezvládneme![/I] Ruka mi vylítla k dýce, pak jsem si to ale rozmyslela a sáhla po meči. [I]Co jsme udělali? Něco jsme museli spustit... svým příchodem- to jinak není možný, všechno souvisí se vším...[/I] Rozeběhnu se za Morym. [OJ][B]Ně- něco jsme museli spustit.[/B][/OJ] Řeknu zadýchaně, když k němu dojdu. [EL][B]Přece tohle není normální! My se tu objevíme a za chvíli je ta vesnice napadená?[/B][/EL] Řeknu mu raději elfsky, aby nám nikdo nerozuměl, protože by si to mohli špatně vyložit. [I]Pavoučí královna? Co to může být? Nějakej přerostlej pavouk? Každopádně pokud ona může za tuhle spoušť, tak to nebude asi tak jednoduchý....[/I] Pomyslím si, když vidím ty odporná chlupatá těla, nemám z nich strach, ale když si představím, že něco takovýho na mě zaútočí.... stisknu meč. [OJ][B]Musíme jim pomoci. [/B][/OJ] Řeknu pevně teď normální řečí, aby mi všichni rozuměli. [OJ][B]Kde máte raněné?[/B][/OJ] Zetám se rychle té postavy, kterou oslovil Mory.
Miaug_Beleg--- > Izidor       16. Listopadu 2011 12:56:58
**************
Po nějaké poradě s vícetečkovejma adminama jsme došli ke shodě. Jelikož ještě máš šanci, že tě ta druhá skupinka zachrání, nejsi mrtvý a tedy ve Q by si měl zůstat. Jako trest za "hloupé" chování ti je vyměřena nekativita ve Q po nějakou dobu. Bohužel ted sám nemám času na zbyt, bude to pomalejší. Nechci tě tu ale mučit nicneděláním, i když si ho zasloužíš. Proto jsem ochotnej PJovat ti nějakej afterlife. Ale dopředu ti říkám, že pomalejším tempem. Pokud tedy chceš, napiš si nějakej příspěvek a budeme to dál nějak rozvíjet. Sám nemám dobrej nápad, kam tě poslat takže nechám to na tvojí střízlivé uvaze, v co tvoje postava věří a kam by se asi měla dostat.
Riky16. Listopadu 2011 14:44:25
Mory mlčí, Lísk prakticky taky mlčí. Lísk se zatím uspěšně vyhybám pohledem a mou blízkostí a Mory, chrchlíc smrt se žene stále kupředu. [I]Tohle bude zajímavá cesta...[/I] zamručím si a s rukama v kapsách jdu dál, zírajíc kamsi před sebe do neznáma... A zdá se, že čím víc Mory kašle, tím rychleji jde... Za chvíli se naštěstí začne oteplovat, místy až moc, ale né že by mi a mému poměrně odolnému a ošlehanému tělu vadilo... Spíše naopak. Svaly mi začnou hrát a tělo se raduje, když už nemusí snášet ten štiplavý mrazík u slůje, či co to vlastně bylo...
Po pár vcelku nudných, únavných a promlčených hodinách se Mory zastaví...Konečně. Já se zastavím pár metrů za ním a nyní i za Lísk.. Sehnu se, rukama se opřu o stehna a pokouším se dýchat. Že bych vyšel z formy? Nemožné! Každopádně Mory a Lísk ihned převezmou slova, která mě velmi ale velmi znepokojují. Pozvednu obočí a kouknu se za nimy. [OJ][B]Ledový drak? Spustily? Pavoučí..jo a.. ty už si někdy chytal pavoučí královnu? Já tedy n... [/B][/OJ]nedořeknu, když jdu za Lísk a Morym. Zarazím se vedle nich a zírám. [OJ][B]Ohohou...A Mory...myslel si vůbec někdy.. JAK CHCEŠ DOPRDELE DOSTAT PAVOUČÍ KRÁLOVNU OBEHNANOU MILIONY DALŠÍMY PAVOUKY? [/B][/OJ]začnu nemálo vyšilovat. Tolik těl... Tolik rozseté smrti... Nedaleko si musí smrt stavět sýpku, jelikož takováhle sklizeň se bude muset někam narvat... Těch těl. Lídské, pavoučí... Jako by to bylo dneska ráno, když jsme odešli a bylo to všechno vpohodě. Skoro.. Sevřu ruku v pěst při pomyšlení na Lili...
Mory a Lísk už letí dolů, ale já jsem jako v tranzu. Zírám na hořící údolí poseté kouřem a mrtvými těly. Z jedné části to ve mě začíná opravdu vřít..ale z té druhé mě to...fascinuje. Párkrát už jsem něco takového viděl ale... né v takovým množství.. Neuvěřitelné co se za pár dní může stát. Jak rychle se promění kvetoucí vesnička pidilidí na nový hřbitov..
Stále jako v tranzu sejdu dolů za Morym a Lísk, kteří už chrlí něco na prvního živáčka co našli. [OJ][B]Takové smrti... [/B][/OJ][BA][B]a takového ovoce...[/B][/BA] dodám nepřítomně. Vytáhnu řemdich a rozhlížím se kolem, připraven ochránit "svou smečku"
Mory16. Listopadu 2011 15:22:49
Lískulka a Riky mě ihned následují dolů z kopečka až na samou hranici začátku vesnice. Jen jakmile se začnu vyptávat živé bytosti na své otázky, Lískulka pronese něco o tom, že jsme nejpíš svou přítomností spustili ono krveprolití. Zaseknu se a pomalu s nedůvěřivým výrazem otočím na elfku hlavu. Její elfký dodatek je sice celkem logický, ale vůbec se mi jejich slovům nechce věřit. [I]Sakra co my tři máme společnýho s nějakýma pavoukama? Nikdo neví o ničem takovém a pavouci že by věděli o nás? V lese se zdržujeme málo a v temných hvozdech, kde by takový stvůry mohly žít už vůbec ne, nějak mi to nejde do hlavy. [BA]Jak myslíš že vypadá pavoučí královna? Něco mi říká, že to není obyčejnej pavouk.[/BA] Jo mě taky, ale teď by mě spíš zajímalo, kde jí najdeme a jak ty svině zlikvidujeme. Už jsme zachránili hřbitov, tohle zbývá.[/I] [OJ][B]"To raději ani neříkej Lísk. Je to sice pravda, že se to spustilo poté, co jsme odešli, ale nenapadá mě spojitost. Všechno má spojitost, ale tohle...."[/B][/OJ] dál už jen pozvednu obočí, aby vypadalo, že nad tím trochu důmám. [BA][B]"Neboj, to se nějak vyřeší. Nejdřív je musíme najít."[/B][/BA] Odpovím po barbarsku Rikymu, který má tak trochu strach z několika pavoučků. [I][BA]To víš no, spadlo mu sebevědomí, když dostal na prdel, pak se podívej na toho chrobáka, toho si dostal taky ty, vlastně toho chlapce chápu, pořádně nikoho nerozmašíroval, je indisponovanej.[/BA] Ale nech toho, nikdy moc nevyhledával konflikty..... Jako teď.[/I] Na konci myšlenky si mírně povzdechnu a zůstanu celkem sebevědomě civět na Rikyho a jakmile si mého pohledu všimne, podívám se na jeho ruku, ve které nese svou smrtící zbraň kterou vlastně ani neumím pojmenovat. [I]Snad mu dojde, že si bude moct pomlátit pár šmejdů, co útočí na malý ženský.[/I] Poté jen vyčkávám s rukou založenou vbok na odpovědi od vesničana.
Miaug_Beleg16. Listopadu 2011 19:40:57
Doběhnete do vesnice a stráže, ihned jak vás uvidí první zamíří svými kušemi ale nakonec vás poznají a zbraně složí.
[OJ][B]Vracíte se k nám v hodině naší nouze.[/B][/OJ]
Poví smutným hlasem jedna z dívek. Viditelně jí váš příchod zvedl náladu. Stihnete se také trochu rozhlédnout. Krom krve na zemi a takového zvláštního zeleného hnisu, pravděpodobně něco, co teče z těch hnusných příšer místo krve.
Také těla pavouků, jenž hoří na jedné z hromad jsou specifické jednou zvláštností. Pokud nejsou rozsekána na kusy, jsou hodně často nabodnuta na šípu podobné ale mnohem větší kovové kopí. A těla dívek i mužů jsou, no rozdrásána k nepoznání.
Také ještě něčeho jste si všimnuly. Ně některých místech, kde byly chatrče již chatrče nejsou, pouze plachty přes něco, co nedokážete poznat. A zdá se, jako by stěny a vlastně všechno z těchto chatrčí bylo použito jako opevnění.
[OJ][B]Královna je v pořádku, pane. Najdete ji v centru vsi. A raněné zase asi ve všech domech, co stojí. Pane prosím, udělejte něco. Jestli se bude opakovat noční nájezd, nevím zda to přežijeme.[/B][/OJ] dodá smutným hlasem a skloní hlavu.
V pozadí slyšíte autoritativní hlas královny, jak se nese vesnicí.
Mory16. Listopadu 2011 19:54:08
Vyslechnu si jednu z dívek z vesnice, její hlas je naplněn smutkem, únavou z boje a hlavně bezmocí, kterou musejí zažívat. Myslím že řeči "já vím jak vám je" jsou zrovna celkem zbytečné, takže jen smutně koukam do země a poslouchám, co mi dívka říká. [I]Rád bych si s tou pavoučí královnou promluvil, tohle neměly ty stvůry dělat, postarám se o to, aby ani jedna z nich nepřežila.[/I] Nahodím zlostný obličej a dlaní zmáčknu hůl, jako kdybych ji chtěl nenápadně rozmáčknout, ale nějak se mi to nedaří a spíš se z toho rozklepu.
Pak mě ale situace donutí se začít pořádně rozhlížet po okolí a jako první mě znepokojí ošklivý sliz, který pavoukům vytéká z těl místo krve. [I][BA]Vidíš to, to je pěknej hnus, určitě těm pavoukům něco je, tohle není normální. Třeba sou radioaktivní.[/BA][/I] Po zádech mi naběhne husí kůže až se celý oklepu. [OJ][B]"Jdu za královnou, bude vědět, kde mají hnízdo."[/B][/OJ] Neváhám a oba své druhy prozatím nechávám za svými zády, rozběhnu se do útrob vesnice a poslouchám onen hlas královny se kterým jsem měl již co dočinění. Jakmile ji podle hlasu či zraku najdu, zamířím přímo k ní a z její dosavadní činnosti ji vyruším, ať už je to co chce. [OJ][B]"Ahoj, vím co se tu stalo, potřebuju vědět kde se nachází hnízdo těch proradných pavouků. Chci se pomstít a dostat jejich královnu. Řekni mi kde jsou, potřebuju se tam dostat hned dneska."[/B][/OJ]
Lískulička17. Listopadu 2011 14:45:16
Kývnu na ni, ve znamení, že jí rozumím. [OJ][B]Pomůžeme Vám...[/B][/OJ] přislíbím jí a nechám jít Moryho ke královně, sama však stáhnu své vlasy do culíku a zavážu je nějakou kůžičkou a vyhrnu si rukávy. Přejdu k nejbližší improvizované nemocnici, všude kolem se povalují zranění a ten mrtvolný pach je všudypřítomný, ucítím tlak v blízkosti srdce a píchnutí u žaludku, jak se mi zvedl žaludek. [I]Je to tu hrozné.... a můžeme za to my, naše blbost, naše touha po penězích.... peníze? Peníze jsou lepší než tihle... opravdu?... Aspoň jim pomůžu...[/I] Pomyslím si a vejdu dovnitř, podívám se kolem sebe, pokud uvidím, někoho, kdo se o ně stará, přejdu k ní. [OJ][B]Jak vám můžu pomoci? Máte nějaké obvazy? Vodu?[/B][/OJ] Zeptám se drobné ženy a usměji se na ni. Je to těžké, protože to tu všude smrdí a smrt je kolem všude mne. Mám dost dělat, abych se z toho nerozbrečela nebo nepozvracela.
Riky17. Listopadu 2011 16:12:41
Vyslechnu si pomocihodný řeči a mezitím se rozhlížím kolem. Lísk a Mory se za chvíli ztratí, každý na jinou stranu. Na hruď se mi dostal zvláštní pocit. Jakési mravenčení, zrychlující se tep a pálení. Všude na hromadách tolik těl a štiplavý pach kouře se nese vzduchem. A mě pomalu dochází, co se stalo. [I]Trochu pozdě ne? Pán má dlouhý vedení, my víme... TO ale znamená, že..[/I] a začnu se panicky rozhlížet kolem. [OJ][B]Kde je Lili?[/B][/OJ] vyhrknu na stráž, chytnu jí za ramena a zamávám s ní. [OJ][B]Kde je?? [/B][/OJ]zopakuji panicky otázku a rozhlížím se kolem. Počkám na jeho odpověď a pak začnu po vesnici běhat jako šílenec a řvát její jméno. Vidím rudě a rozostřeně. Možná z toho kouře, možná z té emoční bomby co se mi ted dostala... Hledám Lili nebo známou tvář. Tvář, která s ní byla...Jednu z těch dívek co s Lili byla... [OJ][B]Lili! Lili!![/B][/OJ] běžíc jak šílenec po vesni