Datum vygenerování souboru: 26.09.2018
Nastaveno pro možnost tisku

Název questu: Výcvik BADDY
PJ(pán jeskyne): Galor
Popis:
================================================
Galor29. Května 2017 18:00:51
[CY]Vítám vás v questu SIKU YA HUKUMU.[/CY]

Na srazu na Seči se přihlásilo pár dalších zájemců a nejsem si jistý, jesli jsem na někoho nezapoměl, tak se kdyžtak připomeňte

Protoře jsmte pod mým vedením ještě nehráli, bude nejlepší si na začátku stanovit si pár základních pravidel pro psaní a hru v questu.

Pravidla pro psaní a tipy do hry:

1) [B]Hrajeme aktivně[/B]. Rád bych udržel tempo 1 odpis za týden. Neníto podmínka, ale spíš doporučení. V případě, že nemůžete z nějakého důvodu odepsat, zkuste nahodit aspoň podčárovku, nebo napište přes vzkazník.

2) [B]Jako PJ znám celé pozadí příběhu a z toho vycházím při svém rozhodování a mám poslední slovo. [/B] I když vám možná některá moje rozhodnutí budou připadat zvláštní, nebo nelogická, respektujte je. Pokud s něčím nebudete souhlasit, klidně se zeptejte, pokusím se vám to vysvětlit. Hlavu vám za to neutrhnu, ale zbytečně diskutovat o tom, co by bylo kdyby nemíním.

3) [B]Přímou řeč pište barvou daného jazyka [/B] někdo nemá barvičky rád, ale sejde se víc ras a řečí, tak aby to bylo přehlednější.

4) [B]Snažte se co nejvíce popsat a vyjádřit myšlenky své postavy, i kdyby vás napadla zdánlivá blbost.[/B] Vaše příspěvky budou zajímavější, hru to rozhodně obohatí, ale především tím můžete naťuknout ostatní hráče při řešení hádanek, kterých v questu pár bude...

5) [B]Do herních příspěvků nepatří žádné smajlíky, tak na ně prosím zapomeňte. [/B]Jediný místo, kde mi vadit nebudou,jsou poznámky pod čarou, ale ani tady to prosím nepřehánějte, nejsme blondýny na Facebooku. Čáru vytvoříte napsáním několika *****, -----, +++++, nebo _______

6) [B]Do poznámek pod čarou pište dotazy a připomínky ke hře, nebo použití zvláštních schopností a dovedností.[/B] Pište jen schopnosti a dovednosti, které opravdu aktivně používáte. Jestli někdo bude pravidelně vypisovat polovinu svých schopností v každým odpisu a náhodou se trefí, ať nečeká že za to na konci dostane zkušenosti...Na všechno ostatní máme vzkazník, nebo fóra.

7) [B]V příspěvcích se snažte vyvarovat toho, že budete rozhodovat,nebo hrát za cizí postavy, nebo dokonce za ostatní hráče.[/B] Je to sice běžná začátečnická chyba, ale občas se povede i zkušeným hráčům... *4*

8 ) [B]Budu se snažit být spravedlivý vůči všem, hráčům i ostatním postavám v příběhu[/B]. Od vás očekávám to samé. Snažte se co nejvíce odlišit své vědomosti od vědomostí a znalostí svých postav. Dávejte si pozor na to , co víte vy jako hráči a co ví vaše postava.

9) [B]Cílem této hry je především se pobavit. [/B] Proto se snažte hrát tak, abyste ostatním hráčům hru nekazili. Tak vás prosím, abyste ostřejší výrazy a nadávky užívali jen když to bude opravdu nutné k dokreslení atmosféry.

12) [B]Když si nebudete s něčím jistý, nebojte se mi napsat na vzkazník.[/B] Občas si hráči představí popsanou situaci trochu odlišněji než PJ a vznikají tak nedorozumění. Když to bude v mých silách, popis situace vám upřesním.

Tímto vám všem přeji příjemnou hru, protože o zábavu nám tu jde především
Galor29. Května 2017 18:05:15
*********************
Ještě chvilku strpení, než se povede naverbovat všechny zájemce. Až budeme kompletní, nahodím úvodní odpis a pustíme se do toho. *6*
Galor3. Června 2017 00:17:18
Speedy, Lilith, Arekes

V dávných dobách, kdy se zbraně odlévaly z bronzu, objevil jeden malý národ kov, který se za krátkou dobu stal cenější než zlato. Tím kovem byla ocel. Se zbraněmi ukutými z oceli její objevitelé vybudovali mocnou říši. Čepelemi ocelových zbraní vnutili podrobeným národům svou vůli a tento neušlechtilý kov opět proměnili ve zlato. Tajemství výroby oceli bylo po staletí pečlivě střeženo...
Nic však netrvá věčně a tajemství je jako mladá nymfomanka - Každý muž ji chce ale málokdy ji uhlídá. Tajemství oceli bylo ukradeno a mocná říše se rozpadla. Do popředí zájmu se dostal jiný kov - zlato. Ocel však v zapomění neupadla, spíš naopak. Mnoho mečů bylo překuto v pluhy a náčiní pro budování. Cena kovu, který se kdysi vyvyažoval zlatem, prudce klesla. I tak se však výrobou a zpracováním oceli živí mnoho mužů.
Přibližně před rokem se však cena kvalitní oceli začala opět zvyšovat. Horský stát Orewa, ze kterého se vyvážela ta nejkvalitnější železná ruda i do velmi vzdálených zemí, postihlo několik katastrof a jejich dopad na těžbu byl drtivý.
Mnoho obchodníků s rudou muselo změnit svůj obor, nebo zkrachovalo.
Ovšem dobrý obchodník najde příležitost tam, kde jiní vidí nesnáze a překážky. A velmi dobří obchodníci neváhají vynaložit jisté úsilí , aby posunuli pomyslný jazýček vah ve svůj prospěch.
Přes zneppokojivé zvěsti, které se donesly až do vašeho cechu, si uvědomujete, že příležitost proniknout na Orewský trh je příliš lákavá na to, abyste si ji nechali ujít.
Vydali jste se tedy pod vedením jednoho ze starších na cestu směrem k horám, abyste v utajení získali víc informací o povaze katastrof, jež Orewu sužují a možná se pokusili z celé situace vytěžit nějaký profit pro váš cech.
Štěstí vám však zpočátku příliš nepřálo. Jediná přístupová cesta, úzké údolí, nazývané Orewská brána, bylo před dvěma měsíci zasaženo silným zemětřesením a cesta byla zničena mnoha sesuvy půdy Projít údolím bylo nemožné. Až nyní, kdy celá armáda Orewských dělníků cestu uvolnila, se cesta konečně otevřela. Několik obchodních Karavan, vyčkávajících v nevelkém městě nedaleko vstupu do Orevské brány se začalo chystat na cestu a některé najímají pomocníky , nebo ochranku.

Torvald Šílený

Draci... Bájná stvoření, která prý před vzestupem lidské rasy brázdila oblohu, ti nedávají spát. Od doby, co jsi získal informace o prázdném dračím doupěti, v tvé hlavě klíčízrádné myšlenky.
Existují tato bájná zvířata ještě vůbec? Dají se tyto šupinaté stvůry vůbec zabít? A pokud ano, co je k tomu třeba?
K tomu, abys je dokázal zodpovědět, potřebuješ informace. Tvé pátrání tě zavedlo až do hor, kde se o mocných vládcích nebes hovoří podstatně častěji než v nížinách. Někteří z horalů prý dokonce uctívají nebeského draka a modlí se k němu. V knihovnách svých klášterů prýshromažďují pradávnou moudrost svých předků a úzkostlivě ji střeží.
Přibližně před rokem se začalo mluvit o pohromách, které postihly malý horský stát, zvaný Orewa. Na jeho území se prý nachází jeden z velkých klášterů Dračího kultu a mniši se v této zemi a zejména u jejího panovníka těší poměrně velké vážnosti. Naneštěstí při poslední katastrofě bylo silným zemětřesením zasaženo úzké údolí, zvané Orewská brána, kterým vedla jediná schůdná cesta do Orewy a mnoho sesuvů hlíny a kamení jej zablokovalo..
Po dva měsíce trvalo, než se Orewským dělníkům podařilo cestu uvolnit. Několik obchodních Karavan, vyčkávajících na tento okamžik v nevelkém městě nedaleko vstupu do Orevské brány se krátce předtím začalo chystat na cestu a některé najímají pomocníky nebo ozbrojence jako ochranku.
*********************
Uličák si dává na čas, tak zatím začnem bez něj... Až se přidá, připojím ho k vám. Pokud mám správný informace, některé vaše postavy se navzájem znají a město je relativně malé. Takže není problém se "náhodou" potkat...
Galor3. Června 2017 00:17:18
[CY]Speedy, Lilith, Arekes[/CY]

V dávných dobách, kdy se zbraně odlévaly z bronzu, objevil jeden malý národ kov, který se za krátkou dobu stal cenější než zlato. Tím kovem byla ocel. Se zbraněmi ukutými z oceli její objevitelé vybudovali mocnou říši. Čepelemi ocelových zbraní vnutili podrobeným národům svou vůli a tento neušlechtilý kov opět proměnili ve zlato. Tajemství výroby oceli bylo po staletí pečlivě střeženo...
Nic však netrvá věčně a tajemství je jako mladá nymfomanka - Každý muž ji chce ale málokdy ji uhlídá. Tajemství oceli bylo ukradeno a mocná říše se rozpadla. Do popředí zájmu se dostal jiný kov - zlato. Ocel však v zapomění neupadla, spíš naopak. Mnoho mečů bylo překuto v pluhy a náčiní pro budování. Cena kovu, který se kdysi vyvyažoval zlatem, prudce klesla. I tak se však výrobou a zpracováním oceli živí mnoho mužů.
Přibližně před rokem se však cena kvalitní oceli začala opět zvyšovat. Horský stát Orewa, ze kterého se vyvážela ta nejkvalitnější železná ruda i do velmi vzdálených zemí, postihlo několik katastrof a jejich dopad na těžbu byl drtivý.
Mnoho obchodníků s rudou muselo změnit svůj obor, nebo zkrachovalo.
Ovšem dobrý obchodník najde příležitost tam, kde jiní vidí nesnáze a překážky. A velmi dobří obchodníci neváhají vynaložit jisté úsilí , aby posunuli pomyslný jazýček vah ve svůj prospěch.
Přes zneppokojivé zvěsti, které se donesly až do vašeho cechu, si uvědomujete, že příležitost proniknout na Orewský trh je příliš lákavá na to, abyste si ji nechali ujít.
Vydali jste se tedy pod vedením jednoho ze starších na cestu směrem k horám, abyste v utajení získali víc informací o povaze katastrof, jež Orewu sužují a možná se pokusili z celé situace vytěžit nějaký profit pro váš cech.
Štěstí vám však zpočátku příliš nepřálo. Jediná přístupová cesta, úzké údolí, nazývané Orewská brána, bylo před dvěma měsíci zasaženo silným zemětřesením a cesta byla zničena mnoha sesuvy půdy Projít údolím bylo nemožné. Až nyní, kdy celá armáda Orewských dělníků cestu uvolnila, se cesta konečně otevřela. Několik obchodních Karavan, vyčkávajících v nevelkém městě nedaleko vstupu do Orewské brány se začalo chystat na cestu a některé najímají pomocníky , nebo ochranku.

[CY]Torvald Šílený[/CY]

Draci... Bájná stvoření, která prý před vzestupem lidské rasy brázdila oblohu, ti nedávají spát. Od doby, co jsi získal informace o prázdném dračím doupěti, v tvé hlavě klíčízrádné myšlenky.
Existují tato bájná zvířata ještě vůbec? Dají se tyto šupinaté stvůry vůbec zabít? A pokud ano, co je k tomu třeba?
K tomu, abys je dokázal zodpovědět, potřebuješ informace. Tvé pátrání tě zavedlo až do hor, kde se o mocných vládcích nebes hovoří podstatně častěji než v nížinách. Někteří z horalů prý dokonce uctívají nebeského draka a modlí se k němu. V knihovnách svých klášterů prýshromažďují pradávnou moudrost svých předků a úzkostlivě ji střeží.
Přibližně před rokem se začalo mluvit o pohromách, které postihly malý horský stát, zvaný Orewa. Na jeho území se prý nachází jeden z velkých klášterů Dračího kultu a mniši se v této zemi a zejména u jejího panovníka těší poměrně velké vážnosti. Naneštěstí při poslední katastrofě bylo silným zemětřesením zasaženo úzké údolí, zvané Orewská brána, kterým vedla jediná schůdná cesta do Orewy a mnoho sesuvů hlíny a kamení jej zablokovalo..
Po dva měsíce trvalo, než se Orewským dělníkům podařilo cestu uvolnit. Několik obchodních Karavan, vyčkávajících na tento okamžik v nevelkém městě nedaleko vstupu do Orevské brány se krátce předtím začalo chystat na cestu a některé najímají pomocníky nebo ozbrojence jako ochranku.
*********************
Uličák si dává na čas, tak zatím začnem bez něj... Až se přidá, připojím ho k vám. Pokud mám správný informace, některé vaše postavy se navzájem znají a město je relativně malé. Takže není problém se "náhodou" potkat...
Galor--- > Sesshuro       5. Června 2017 18:26:18
Šlechtic, nebo nešlechtic, kdo obuje boty z toulavého telete, nemá nikde dlouhého stání. A ani ty nejsi vyjímkou. V cechu Dona Fenerefa je život relativně klidný, bohužel na někoho až moc. Stejně jako nedávno tvému přerostlému příteli, i tobě začalo být Santino brzo těsné a vyrazil jsi na cesty. Na svém věrném oři jsi putoval od města k městu, od kraje ke kraji. Tu a tam sis přividělal jako doprovod obchodní karavany, občas se ti podařilo okouzlit mladou a naivní dívku, abys pak po několika nocích strávené v jejím vášnivém objetí urychleně zbalil svůj majetek a odcválal na svém koni do daleka.
Osud, nebo snad jen náhoda tě dovedly do hor, kde se stále častěji mluví o sérii katastrov, jež postihly horský stát Orewa, na jehož území leží nejbohatší ložiska velmi kvalitní železné rudy v okruhu tisíce mil. Díky tomu se cena železné rudy a tím i oceli začala prudce zvedat. S jednou karavan ou, mířící do Orewy jsi dorazil do městečka jménem Khif, jež leží nedaleko vstupu do úzké soutěsky zvané Orewská brána, jediné použitelné přístupové cesty do Orewy. Zde jste však zjistili, že cesta Orewskou branou je od poslední pohromy zatarasena několika moghutnými sesuvy půdy a kamení. Na uvolnění průchodu dnem i mocí pracovaly stovky dělníků, ovšem vám nezbylo než čekt. Velitel karavany si nemohl dovolit platit ozbrojený doprovod i během pobytu v Khifu a většinau jeho členů, včetně tebe, propustil. To ti však náladu nijak výrazně nepokazilo, neboť Khifské ženy jsou pohledné a pro urostlého šlechtice v drahém oděvu nebýdá obtížné některé z nich poplést hlavu.
V Khifu jsi setrval téměř dva týdny, než se k tobě donesly zvěsti, že cesta bude brzy uvolněná a karavany budou moci opět vyrazit na cestu. Právě včas. V měšci ti zbývá posledních pár zlatých a nějaký přivýdělek by ti opět přišel vhod. Nasedl jsi na svého věrného oře a vydal ses k místu, kde karavany táboří. Když jsi projížděl ulicí vedoucí zkrz tržnici, jsi náhle ucítil zvláštní pocit v zátylku. Hnán instinkty jsi se rozhlédl a zachytil jsi zkoumavý pohled mladé pohledné dívky.
Její štíhlá postava s bujnými dívčími přednostmi, dlouhé kudrnaté vlasy, splývající jí v tmavých kaskádách na ramena a dále na záda jen zdůrazňují půvab dívčina obličeje. Zahlédneš i roztomilou špičku ucha vystupující mezi kadeřemi, která prozrazuje dívčin elfský původ. Z pohledu jejích čokoládových očí se ti vztyčí nejen vlasy na zátylku.
*********************
odpis šeptej Mathiel....
Galor--- > Mathiel       5. Června 2017 18:28:28
Tvůj nový cech, Řád strážců dračího plamene, ti poskytl jisté zázemí a ochranu před tvou minulostí a drobnými chybičkami, které jsi tu a tam udělala. Na druhou stranu si chvílemi mezi oddanými členy cechu připadáš poněkud nepatřičně. Nechápeš jejich zaujetí a oddanost společné věci. Dalo by se říci, že tak nějak plynešs proudem a čekáš, kam tě zanese.
Tvá chvílemi až dětská zvědavost a všetečnost, která tě už několikrát dokázala dostat do problémů tě pohání k tomu, aby ses pokusila učení řádu pochopit...Toulavé nohy tě zavedly daleko od sídla cechu, do hor, kde prý lidé obyčejní lidé dosud uctívají draky a modlí se k nim. V malém městečku jménem Khif, jehož jméno ti prakticky okamžitě vypadlo z paměti, jsi na trhu, kde jsi hledala příležitost si trochu vylepšit svou finanční situaci, zahlédla mladého válečníka, v drahém oděvu projíždějícího ulicí na černém válečném koni. Jeho pohledná tvář ti byla povědomá, ale zpočátku sis nedokázala vybavit odkud ho znáš. Až po chvilce ti svitlo. To je přece ten, kdo si nechává říkat Desmond a urazil paní vašeho cechu, Sarrah. Ta na jeho hlavu vypsala nemalou odměnu. A tobě by se několik zlaťáků navíc rozhodně hodilo...
Jezdec se náhle ohlédl a zachytil tvůj pohled.
*********************
Omlouvám se za krátkej odsek, ale víc mě toho nenapadlo... Odpis šeptej Sesshurovi. V případě že se pokusíš zmizet po anglicku ho šeptni mě a já Seshurovi přetlumočím to, co jeho postava uvidí..:-)
Galor5. Června 2017 18:29:29

*********************
Takže v tuhle chvíli jsme kompletní. Později se k nám ještě možná přidá Necora, kterýmu jsem účast na questu slíbil už před časem a domlouvali jsme to i na Seči. Bude hodně záležet na tom, jestli se mu v rámci RP povede uvolnit z Bunnyho questu, nebo ne...

Na začátku budete rozdělený do skupinek, takže v rámci skupin si už můžete vesele odepisovat.
Úvodní odpisy dávám do kupy postupně, jak verbuju zájemce, takže o nic nepřicházíte, nebojte.
Jestli vás můžu požádat, šeptejte v rámci svých skupinek....
Mathiel--- > Sesshuro       5. Června 2017 19:39:01
Klidným krokem se proplétám malým městečkem, bez rozmyslu tam, kam mne nožky zavedou pokaždé. Do centra dění a obchodu, na místo, kde mince mění své majitele. Kde cinkot v měšcích připomíná rajskou hudbu mým zašpičatělým ouškům skrytým pod hustými kadeřemi.

Pozorná očka kmitají z osůbky na osůbku, reflexní pohyb, jenž mi dopomáhá k vylepšení mého stavu. Zaměřují se především na boky můžu i žen, kde se ve většině případů nachází mnou žádaný doplněk. Čím buclatější váček tím lépe.

[I]Ještě by to chtělo taverničku, hospůdku či krčmičku,[/I] proběhne mi hlavinkou společně s plány, za co bych mohla případný zisk utratit.

[I]Nějaké jídlo, pivečko.[/I] Spokojeně zapadnou do davu. [I]Kolikpak vlastně máme? Jakpa den už postoupil?[/I] Nadzvednu hlavu lehce k obloze, jako bych dle slunce mohla odhadnout jaký čas nastává. V hlavě již sumíruji další možnosti mého postupu.

[I]No a po zábavě zbytek, zazubím se spokojeně,[/I] jelikož mi v koutku mysli hlodá červík lačnící po zvěstech a drbech o možné odměně v tomto kraji.

[I]Kdeže to vlastně... Ale což,[/I] pokrčím rameny v záhadě názvu městečka a trochu zpomalím, abych se pokochala případným zbožím kolem mne, či jen tak si zalelkovala.

V rukou se zájmem žmoulám symbol vlastního cechu, dračí slzu, která mi připomíná moji příslušnost a vztah k chladivému elementu a Arnovial. Červíček tužby je pomalu vystrkován kovadlinkou zvědavosti, jež kuje mé myšlenky s razantností krolla. [I]Bílý drak, to je novinka.[/I]
[I]Řád a chaos. Plamen, temno, nebeská modř, zelenkavá příroda, sám život a modravá patronem mým. To dává možná smysl, ale jen v představách. Ale bílá? Směs všech, rozdíl nekonečna? Podobá se snad víra tomu, co jsem poznala?[/I]

Zapomenu se v hloubce nekonečné tůně vlastních myšlenek a chvilku mi nedochází, na co, či koho hledím.

[I]Tomu říkám kůň. Který kašpar jezdí takhle vyšňořen. Šlechtic nejspíše. Aby nepukl,[/I] pobaveně se uchechtnu a již pomalinku osnuji nenápadné přitočení se k muži a očička se mi rozzáří ve vidině naducaného měšce. Zaostřím pohled, abych si tu tvář zapamatovala.
[I]Desmond?![/I] Rudý vykřičníček bliká rychlostí blesku a učí mne počítat od jedné do osmdesáti.

[I]Jajks, na druhou stranu. Ale což, já v tom byla nevinně,[/I] rozhoduji se mezi útěkem a zvědavostí.

[I]Co ten tu vůbec dělá?[/I] Nakonec se rozhodnu zachovat stoický klid a na tváři se mi mihne pobavený úsměv, když se na mne zaměří jeho pohled. Se šibalským úsměvem mu vyseknu hlubokou úklonu, doprovázenou přehnaným gestem mé ručky.

[I]Tohle bude chtít panáka![/I]

Neženu se kupředu, avšak neženu se ani pryč.

*********************
Asi jen pro efekt :D
Herectví st. 4
[Speedy]--- > Lilith_Mistori;ArekesIII       6. Června 2017 15:38:47
4 dny... 4 dny zde sedíme a čekáme na to až cesta do Orewu bude opět volná. Měli jsme upřímně štěstí, že jsme se na tuto cestu nevydali dříve, jinak bychom v tomhle městečku před Orewskou bránou čekali mnohem déle. Měli jsme štěstí, že jsme našli ubytování v jednom z hostinců, šenkýř zde si mě kupodivu ještě pamatoval když jsem tomuto hostinci z bývalého cechu poskytoval sudy s pivem a jiné lihoviny a pak spousta lidé co zde čekali už si nemohli dále dovolit další nadbytečné výdaje, tak buď odjížděli nebo přespávali u svých karavan. Úkolem bylo na sebe nelákat zbytečnou pozornost, proto jsme se většinu dne každý pohybovali po svých a sházeli se většinou jen u snídaně a večeře. Pokoušel jsem se zjistit i něco bližšího co od Orewu očekávat, ale snažil jsem se v tom moc nešťourat.
Dnes ovšem ještě před snídaní mi konečně přišli zprávy, že cesta je konečně volná a my konečně mohli začít plánovat jak kdy se vydáme na cestu. Naštěstí nám šenkýř poskytl soukromý stůl v hostinci, čili zde jsme mohli celkem bezpečně při jídle projednávat co bylo třeba. Sedím zde a čekám až se mí dva společníci připojí na snídani, mezitím si v hlavě promítám celou tuhle práci. [I]Tohle celý může špatně skončit. Určit si svoji vlastní zakázku s účelem získání potencionální klientely? Pochopil bych, kdyby nás v Orewu přímo někdo hledal nebo nás tam poslal, ale tohle je celkem střelba do prázdna. Na druhou stranu riziko a škody napáchané neúspěchem jsou v současné chvíli nulové. Schválili to a pak si řekli, že nejlepší bude to hodit na krk mě.[/I] Cham chtěl ať tu práci vezmu sám nebo ať si sebou vezmu Tomasiiho ale usoudil jsem, že si sebou vezmu Lilith a Arekese. [I]Prej, že brát si jen dva čáryfuky není moc praktické, ale já je přece bral z jiných důvodů. Lilith si v cechu zatim těžce zvyká, někdo by možná navrhl dát ji víc času, já zas, že potřebuje do akce a najít jistotu tam. A Arekese... no je to elf...čili pokud si má získat moji důvěru, tak se musí předemnou nejdřív osvědčit. Celkově tuhle práci beru jako trénink těch dvou.[/I]
To už ovšem oba přicházejí na snídani. [OR][B]"Dobré zprávy, cesta do Orewu je konečně volná. Čili je třeba začít jednat jak budeme v cestě pokračovat. Můžeme po svých, bohužel díky tomu závalu nevíme, co po cestě očekávat. Další alternativou je, přidat se k některé z karavan, můžeme se nechat najmout případně vymyslet jiný způsob jak se k nim přidat. Nehodlám soudit o kolik to je nebo neni bezpečnější, ale rozhodně je pro nás míň komplikované dorazit jako součást davu, než jak tři osamělí cestující. Rád bych si ale ovšem nejprve vyslechl vaše názory."[/B][/OR]

************************
nevim jak moc ti to vadí nebo nevadí, ale snažil jsem se tam zakomponovat určité styky s tim šenkýřem z mého bývalého cechu ŠPRT :)
Sesshuro--- > Mathiel       6. Června 2017 20:29:52
[I]Je to tak dlouho...[/I] Udeří mne myšlenka silně jako pěst. [I]Je to tak dlouho co jsem ji spatřil.[/I] Opět se ponořím do světa představ a snů. Představ a snů o té jediné která mi kdy dokázala ukrást srdce. [I]Jak dlouho to bude ještě trvat než spatřím tvé rudé vlasy? Lilith...[/I] Zlehka smutním zatímco Spirit poslušně pochoduje za nás za oba. Cinkot podkov se plete s dusotem kopyt, oba tyto monotónní zvuky vytváří dokonalou atmosféru na vzpomínáni. [I]Co asi dělá Galor? Jak se tomu drobkovi daří v tom zlém světě.[/I] Uchechtnu se nad představou Galora coby drobka. [I]Co asi Duch...Zajímalo by mne jestli furt stejně smrdí a je zarostlej...A ten zatracenej šmejd Averzus....Sakra...mne se snad i stýská.[/I] Zahledím se kolem dokola. Naskytne se mi pohled nad nevídanou horskou krajinu. Zhluboka se nadechnu a do plic naberu ten křišťál v podobě horského vzduchu. [OR][B]Né...Nestýská...[/B][/OR] Netrpělivě pohlédnu do dáli. Za ty týdny co se toulám tímto krajem mé uši uslyšely mnoho zvěstí o různých katastrofách a horské město Orew se zdá být tím místem, kde by se nudící rytíř mohl pobavit a něco vydělat. [I]To je ostatně také ten důvod proč sem se k nim přidal že...[/I] Pohlédnu na zbytek loudající se karavany. [OJ][B]Bídní červi výkaly...[/B][/OJ] [I]Snad to bylo dobře...[/I] [I]Dal bych duši za malé přepadení...Nebo aspoň pokud o vraždu. Noták...lápkové...[/I] Znuděně se opět ponořím do říše představ zatímco se pomalu blížíme ke městečku Khif.

Už je to nějaký ten týden ode dne kdy mé kroky poprvé dopadly na Khifskou půdu. Kvůli špatnému stavu cesty a sesunu půdy jsem si byl nucen udělat neplánovanou dovolenou. [I]Už nemám žádné zlaťáky, snad to brzy zprůjezdní.[/I] Zadoufám když se zakoukám směrem k Orewské bráně. Jediné cesty do stejnojmenného města. Pořádně si potáhnu dýmky a zkontroluji sedlo svému koni. [EL][B]Pojď příteli, půjdeme si najít nějakého troubu co nám zaplatí za ochranu.[/B][/EL] Pohladím Spirita po čumáku a on mi odpoví pohozením husté temné dlouhé hřívy. Nasednu na Spirita a pomalu se vydám směrem k onomu místu. K místu kde v této chvíly sídlí všechny karavany. [I]Je to dokonalé místo na nalezení příležitosti[/I]. Nikam se neženu, nechám Spirita zlehka poklusávat mezi uličky města.
Když v tom se mne zmocní pocit který nepotěší nikoho. [I]Kdo mne sleduje....Bratr? Vrah najatý mým rodným panstvím? Někdo kdo by chtěl pomstít smrt Pana Severina smrtí jeho vraha?[/I] Za chvíli naleznu strůjce, lépe řečeno strůjkyni tohoto pocitu. [I]To snad...Je to...Co teď mam jako do hajzlu dělat[/I] Mathiel se mi ukloní, opravdu elegantně nutno podotknout. [I]Zabiju tě. [/I] Seskočím jako blesk z mého koně, za doprovodu řinčení plátu a drtivého dopadu. Rychle se narovnám a rychlým, sebejistým krokem mířím k Mathiel. Ruka mi sjede k zubatému meči, kterému nečiní problém rozsévat smrt, bolest a utrpení. Honosnou rukavici pohledím hrušku. [I]Nebyla to její vina...Takový nejsem...Ale žít ji také nechat nemohu....[/I] Zabořím své ledově modré oči do těch jejích. Má mladá tvář vypadá naprosto bez zlosti. Na tváři se objeví náznak začervenání. [EL][B]Neublížím ti[/B][/EL] Podrbu se vzadu na temeni ve svých temných středně dlouhých kadeřích s náznakem červeného nádechu.
Poté se na Mathiel šibalsky usměji. [EL][B]Nebylo by moc troufalé tě pozvat na číši vína? Pokud tedy andělé mohou konzumovat alkohol[/B][/EL]. Ještě chvíli nechám šibalský úsměv brázdit mé rty, zatímco se opět Mathiel zabodnu hluboko do očí.

*********************
Na pohledy a celkové vystupování a abych dosáhl svého, a tak trochu i pro efekt :D
Svádění st.6
Galor--- > Immanuel       6. Června 2017 22:20:04
Bohové a jejich kulty... Co vlastně přiměje rozumné tvory, aby uctívaly bytost, kterou nikdy nespatřily? Proč věnují tak velké úsilí, aby vybudovaliy svatostánek pro něco, co možná neexistuje?
Snažíš se pochopit, proč nejsou jiní jako ty, věcní, rozumově uvažující, nenechávající se ovlivnit emocemi. Na druhou stranu cítíš, že tato zejména lidská vlastnost je slabinou, která se dá snadno využít k ovládnutí mas, k získání vlivu, k získání moci. Jak by sis mohl nechat ujít takovou příležitost?! Putuješ krajem a snažíš se získat další informace a poznatky. Zajímáš se, čistě ze zvědavosti, o různé víry a kulty.
Tvá cesta bez konkrétního cíle tě zavede až do hor. Doslechneš se o několika dalších kultech, mezi nimi i o uctívačích nebeského draka Akheerona, kteří ve svých klášterech shromažďují vědění, které následně předávají svým členům. Největší knihovna tohoto kultu se nachází v klášteře kultu v malé horské zemi, jménem Orewa. Vyrazíš tím směrem, ovšem doslechneš se o živelných pohromách, přisuzovaným božímu hněvu, které Orewu železnou pravidelností postihují. To tvou zvědavost ještě víc prohloubí. Dorazíši do malého městečka, usazeného v ústí úzkého údolí, zvaného Orewská brána, které je považováno za jedinou bezpečnou cestu do Orewy. Vlastně bylo. Při poslední pohromě bylo toto údolí postiženo zemětřesením a cesta byla zatarasena několika sesuvy půdy a kamení. Naštěstí pro tebe do města dorazíš v době, kdy se početné pracovní čety, které se snaží cestu opět uvolnit, již blíží ke svému cíli. Během několika dnů, které v městečku strávíš, a máš možnost využít k získání dalších informacích, je konečně cesta uvolněna a několik obchodních karavan, jež na tento okamžik netrpělivě čekají, se začne chystat na cestu. Některé dokonce shánějí schopné muže jako ozbrojený doprovod.
*********************
omlouvám se za zpoždění...
V úvodním odpisu ti nechám větší volnost, aby ses rozepsal o tom, co chceš ve městě dělat
Galor--- > Mathiel       7. Června 2017 18:37:55

*********************
Klidně na Seshura zareaguj... zatím vás stejně nemám jak posunout...
Mathiel--- > Sesshuro       7. Června 2017 20:28:23
[I]Dobře asi jsem si na krk pověsila oprátku jako řemen...[/I] zorničky se mi lehce rozšíří, když pozoruji Desmonda. jehož váha nejspíš vytvořila vedle koně malinkatý kráter.

[I]Víš, co se říká, kdo uteče vyhraje?! Leč nejsem přece sketa, nebo jo?[/I] krev v těle se mi začíná s narůstající nejistotou svého, určitě ne zcela rozumného nápadu, vařit.

Zuby nehty se držím, abych neudělala ani krůček zpět.

[I]Hmm, na jeho místě bych se asi nakonec neviděla zrovinka ráda, ale...[/I] pozoruji jeho dlaň na jílci meče a v duchu už mi pobíhají obrázky mého rozkošného tělíčka rozkouskovaného na ještě rozkošnější kousíčky povalující se v prachu. Více než možnost mého nebytí mne dráždí fakt, že mě by neslušela ani jizvička, natož smrtelná rána.

[I]Sebevědomí postoj, milé vystupování, ruka na jílci a pevný pohled do očí. A pak chramst...[/I] především ten pohled do očí. Muži v mém případě končí zrakem trochu níže a já mám pak volné pole působnosti. Toto není vítaná změna. Ještě více, když mi dochází, že možná bude mou jedinou nadějí rychlý úprk.

[I]Srabe![/I]

[I]Proč ti nevěřím?[/I] nakloním lehce hlavu na stranu a se zamyšlením mu pohled vracím. V mých očích se odráží nedůvěra a lehké snítko strachu a mé sebevědomí je lehce pošramoceno. A tak přeci mi jedna nožka v nejistotě ukročím dál od galantního šlechtice.

[I]Vzít nohy na ramena můžeš vždy...[/I] pomyslím si a neodolám odzbrojujícímu vystupování a zamyšlený výraz je po chvíli nahrazen potěšeným úsměvem. Lichotky jsou pro ženy zlatem i přesto, že se netřpytí.

[EL][B]"Hmm, když bych řekla, že ti na chvilku budu věřit,"[/B][/EL] kvituji po delším tichu z mém strany a dokončím úkrok zpět. Avšak dále neprchám.

[EL][B]"Něco dobrého na jazýček by samozřejmě bylo milé. Především v takovéhle společnosti. Jak by dívka jako já mohla odolat,"[/B][/EL] zazubím se šibalsky, leč se snažím zůstat ve střehu. [I]To možná bude těžší než jsem si myslela...[/I] podrbu se v duchu nervózně.

[EL][B]"Avšak přiznám se, že jsem se tu nestačila ještě ani pořádně porozhlédnout, takže je to na tobě. Veďte mne milý pane."[/B][/EL] opět troška šibalské teatrálnosti, která předává výběr místa k posezení ctihodnému šlechtici. Avšak v hloubi duše mne jeho nenucené opření o zbraň udržuje v bdělosti.

*********************
Herectví st,4, Svádění st. 3 (naja malé no *1* )

Pokud Desmond nepodnikne nic proti Mathi, míní jej spokojeně (možná s lehce kočičím pohledem) následovat.
ArekesIII--- > [Speedy];Lilith_Mistori       7. Června 2017 21:13:59
Žbluňk!
Vydává voda padající zpět do vědra. Zvednu hlavu od nádoby s vodou a zadívám se do leštěného kovu, který se jen s velkou představivostí dá nazvat zrcadlem. I tak rozeznávám svou tvář bez vousu. Prohrábnu si vlasy a uhladím je dozadu. Jsou tak akorát dlouhé, aby tak držely.
Na chvíli se zamyslím nad svým původem, když vidím své černé vlasy a oči tak tmavě hnědé, že se někdy zdají černé. Je jasné, že nejsem elf čisté krve, ale stále jsem elf, i když pro mne to asi znamená něco jiného něž pro jiné elfy. Pocházím z lidského města, kde nežilo mnoho elfích rodin a volání „ Hej elfe!“ pro mne bylo něco jako pro jiného „Hej pekaři!“
Natočím hlavu a podívám se na své zašpičatělé uši. Napadne mne, že se spíš beru jako člověk se špičatými ušima. Ušklíbnu se sám pro sebe do zrcadla, pravdě že mám blíž k lidem než k elfům a postrádám jakoukoliv rasovou soudržnost.

Zanechám přemítání a obleču si čisté šaty. Kalhoty a blůza zelenobílé barvy jsou jeden z posledních úlovků výpravy před nějakým časem. Kouknu na postel, kde leží takzvaná Róba mágu Zenthrisa a hnědý cestovní kabát. Obě věci již mají na sobě známky používání, obzvlášť kabát je na několika místech očouzený. Vždy mi byly dobrými společníky a taky budou, ale snídani snad zvládnu v pohodlných šatech.
Vyrazím z pokoje a nezapomenu za sebou přimknout.
Nahlédnu svou myslí, abych se dozvěděl, co dělá Stín, můj ďáblík. Ovšem když zjistím, že si obstarává svou vlastní snídani na půdě, rozhodně ho sebou na tu mou brát nebudu. Oh, ty nebohé myši.

U stolu, který pro nás zamluvil, sedí Speedy, starší cechu. Mám z něho smíšené pocity. Když jsme se seznámili, zdál se mi v pohodě, jako rovnocenný partner či společník, ale někdy se mi zdá odměřený. Neví, zda je to jeho vysokým postavením v cechu, nebo právě naopak, že já jsme v cechu úplně nový. [I]Čas ukáže.[/I]
A to i v druhém případě, Lilith. V cechu je také nová, ale že bych to mohl použít jako maličkost, na základě které se začneme pomaličku bavit tak to žádná.
Z těch několika málo pokusu s ní navázat rozhovor, neúspěšně, mi až přišlo, že proti mně snad něco má. Ale zase jsem ještě neviděl, aby byla Lilith k někomu opravdu vřelá.
[OR][B] „Dobré ráno.“[/B][/OR] pozdravím a posadím se.
Speedy začne bez pozdravu a mne napadne, že musí mít už dost čekání. Mně samotnému těch pár dní čekání nevadilo, ale je čas vydat se dál.
Poslechnu si Speedyho a opět musím přemýšlet, proč děláme takové tajnosti kolem celé cesty do Orewu. Ale jako nový v obchodním cechu mi nejspíš uniká nějaká výhoda z toho plynoucí. [I]Jít samotní je špatné, až se na to dívám, jak chci. Přidat se ke karavaně může být s trochou štěstí i příjemné a v Orewu se uvidí co dál. Akorát mne si asi jako strážce nenajmou.[/I]
[OR][B] „Speedy, já si myslím, že bychom se měli rozhodně přidat ke karavaně, ale jako ochránce nás jen tak nenajmou. Zrovna já nevypadám na rozeného válečníka, ale to se dá zařídit i jinak. Pověz mi v první řadě, jak moc chceme držet náš cíl cesty a kdo jsme v tajnosti? Opravdu se musíme tolik obávat, že se nás bude chtít zbavit případná konkurence? Já a Lilith jsme u cechu nový, ale co ty? Budeš používat falešné jméno, aby si tě někdo nespojil s naším cechem, nebo si vymyslíme něco pro každého?“[/B][/OR]

**************************************
Ahoj, tak tohle je první příspěvek po moc dlouhé době, tak trochu shovívavosti a když nějaký problém s čímkoliv tak mi dejte vědět.*2*
Torvald_Sileny--- > Galor       8. Června 2017 07:41:20
Zhluboka se nadechnu.
[TR][B]Ah, konečně zase pořádný vzduch, že Sharne?[/B][/TR]
V odpověď mi zazní jen souhlasné zamručení mého přítelíčka, nádherného sněhově bílého a neskutečně velkého vlka. Očima sleduji hřebeny nedalekých hor.
[I]Škoda že tu není více sněhu. Jak mě ta domovina chybí. A to jsem si myslel, že nikdy nebude. Nechybí mi ty lidi. Ale to nádherné prostředí. [/I]
Kráčím pomalu po cestě dál s vycpanou truhlou a sněžnicemi přivázanými na torně z venku. Před vnějšími vlivy je kryje malý štít, který se zlehka pohupuje uchycený přes ně. Na meč, který už roky nosím, jsem si zvykl. U levého pasu se chlubí svým výsostným postavením v krásném koženém pouzdru uvázaném k opasku. Přece bych si jej nenechal zničit vnějšími vlivy. A navíc má mnoho výhod. Nejednou mi posloužil dobře i k obraně. Jiní trpaslíci se sekyrami a palcáty na tuto absenci i draze doplatili. Já naštěstí ne. Díky tomu jsem mohl vyrazit na cesty.
Jsem již několikátý týden na cestě. Putuji od městečka k městu, od vesnice k vesnici. Sleduji "stopy draků". Nejsou skutečné. Jsou to jen zmínky jejich dřívější existence, smítka informací z bájných časů minulých. Už léta se nikdo o živém drakovi nezmínil. Nikde, kam jsem přišel. Ale to mi vlastně i vyhovuje. Nechci se s ním utkat. Ne teď, nepřipravený a příliš brzo a k tomu ještě sám. Byly to nádherná stvoření. Vládci nebes. Žili tisíce let, než začala vzestupovat lidská rasa. Nejen lidská i ty ostatní včetně mé. Před pár měsíci jsem našel starou sluj. Nádhernou, jen kousek vzdálenou městu. Až se odtud vrátím. Založím klan a udělám z ní naše sídlo. Oficiálně mu budeme říkat cech, aby císař nemohl namítat. Ty podrobnosti k tomu domyslím ještě. Mám na to spoustu času. Hromady času na dlouhých cestách kraji.

Tato vesnička není moc velká. Byl jsem za místními staršími se ptát na cestu. Cíl byl jasný. Informace... Informace a zase další informace. Nejvíce mě z nich zaujaly ty o kultu uctívačů draka, o kterém jsem se doslechl. Tam by se dalo zjistit vícero informací jak zde. Orewa je tedy můj cíl.
[I]Musím najít ten klášter a zkusit se s nimi domluvit aby mi pověděli o své víře víc. O stvoření, ve které věří. A cesta přes Orewskou bránu už bude doufám zítra volná. Je na čase si zařídit společnost a něco si přivydělat. Když už mám společnou cestu s dalšími.[/I]
Své kroky směřuji ke stájím. Kde bych očekával vozy se zbožím a tím i hlídku.
[OR][B]Dobrej, sháníte doprovod pro svou karavanu? Hledám práci, [/B][/OR] [I]tak jsem si řekl, že to zkusím.[/I]
Dopovím si už jen v duchu.

**************
Nejsem si jist co je za den ani jaká doba tak snad takhle dobré.
Sesshuro--- > Mathiel       8. Června 2017 08:23:44
Mathiel na mne upře své krásné oči, a načervenání v mých tvářích ještě trošku zesílí. [I]Má nádherné oči. Avšak vidím správně? Moc mi nevěří a asi se mne bojí. Hahah...chytrá holka. A to o mne neví takřka nic. Jen že sem nazval Saraah kurvou, což sem vlastně jen konstatoval fakta a pak mne...Nojo proboha....[/I] Uvědomím si onu potupu které sem byl vystaven. Ale když se více ponořím do hloubky onoho zážitku neubráním se úsměvu. [I]to bylo tak potupné až bych se sám sobě vysmál.[/I] Chvíli posečkám aby se myšlenky v mé hlavě opět srovnaly do precizní lajny. [I]Kdo ví co ji o mne nakecali. Duch říkal že je na mne i vypsaná odměna....Další achjo...vydal sem se očistit své jméno a za chvíli se nebudu moci ukázat na veřejnosti.[/I] Trochu se zklidním když si uvědomím že se nachazíme opravdu daleko od všech koutů kde mne znají.
Mému oku dravce neunikne ani realita že se Mathi vzdálila o krůček. [I]Hah tak přece jen sem nějak zapůsobil na její stehna...Ikdyž trošku jinak než by asi nejeden mladík v jejím případě chtěl.[/I] V tu chvíli si uvědomím že má ruka stále, až nepříjemně hladí hrušku meče. [I]Nevychovanče![/I] ukamžitě s tím přestanu a dál propaluju pohledem menší elfku. [I]Strážkyně....zajímalo by mne kterej chcípák ji stráží.[/I] Poté krásná dívčina předemnou rozevře své rtíky, a potěší mé uši symfonii v podobě svého krásného hlasu.
[EL][B]Pak bych odpověděl že to není možná úplně nejlepší nápad.[/B][/EL] Pronesu pohotově a pobaveně se zasměji. Nechám smích pomalu odeznít během čehož odhalím řadu bílých perliček coby svých zubů. Založím si ruce na prsa aby Mathi nebyla tak nervózní. Pohledem na chvíli sklouznu dolu abych utnul smích a neprozradil ve svém pohledu víc než bych chtěl. Poté se opět zakoukám do těch dvou tmavých drahokamů v podobě Mathieliných očí.
Když promluví podruhé neubraním se silnějšímu zaculení které se pokusím skrýt sklopením hlavy. [I]Dívka jako ona? vždyť je nádherná.[/I] Poté následuje vzájemné culení a chvíle ticha. [I]A sakra...už zase? Dessy ty blbče měl si ji namotat ne se namotat.[/I] Chci odtrhnout pohled ale oči Mathiel mne přitahuji jako světlo můru.
[EL][B]Jak si přejete, má paní.[/B][/EL] Vystřihnu stokrát naučenou úklonu s polibkem ruky. Poté se narovnám v celé své výšce, upravím si nádherný plášť abych nedělal ostudu. Přiložím si elegantně ruku k boku čímž Mathiel bezeslovně vyzvu že se může chytit a nechat vést jak sama zmínila. No a nebo třeba taky ne, konec konců nachazíme se ve svobodné zemi, myslím, doufám. [EL][B]Nuže nás tedy zavedu někam kde číše nikdy nevysychají a hlad se tomu místu vyhýbá obloukem, a měkčí spaní lze naleznout snad jen u vás v nebi na obláčku.[/B][/EL] Dokončím větu a zamířím k Spiritovým otěžím které uchopím volnou rukou. Spirit se podívá na Mathi zkoumavým pohledem a pohodí k ní hustou hřívou na pozdrav a na pohlazení. [EL][B]Nojo ty aby ses nezapomněl představit že...[/B][/EL] Snažím se svou novou "družinu" dovést do nějakého slušného podniku.

*********************
Jestli tu má postava je už týden tak hádám že asi má přehled o pozici místních hostinců. :)
Etiketa st.4
Svádění st.6
Lilith_Mistori--- > [Speedy];ArekesIII       8. Června 2017 14:31:23
Je ráno… Za mé probuzení jsou zodpovědné teplé paprsky slunce, které se dotýkají mé tváře. Probudím se s dobrou náladou. Zvenčí jde slyšet zpěv ptáků, který na mé dobré náladě jen přidává. Podívám se na havrana, který sedí na protějším čele postele a sleduje mě. [OR][B]Dobré ráno Matane.[/B][/OR] [OR][B]Jakou si měl noc?[/B][/OR] [CY][I]Já? No nic moc, budila jsi mě tím, jak ses převalovala a něco sis mumlala.[/I][/CY] [OR][B]Jo? Měla jsem dojem, že jsem spala celou noc v klidu…[/B][/OR] [I][CY]Tak co si jen myslíš. Jednou jsi vykřikla tak, tak jsem málem spadl! [/CY][/I]Usměji se. [OR][B]Možná bych se ti i omluvila, kdybych za to mohla.[/B][/OR] [I][CY]A kdo za to může?[/CY][/I] [OR][B]Nemáš spát na hraně postele.[/B][/OR] Široce se usměji. [OR][B]Dáš si něco k snědku?[/B][/OR] [I][CY]Něco? Myslíš tím jídlem kus chleba? Zase?[/CY][/I] [OR][B]Nebuď takový vybíravý, hlady neumíráš.[/B][/OR] Odhrnu pokrývku a posadím se na kraj postele. Protáhnu si záda a sáhnu na stolek, kde je položený krajíc chleba. Podívám se opět na havrana.[OR][B] Chceš nakrmit?[/B][/OR] Tón hlasu zní posměšně. Matan nakloní hlavu jako by přemýšlel, po chvíli odpoví. [I][CY]Nadrob mi to na stolek.[/CY][/I] [OR][B]Dobrá.[/B][/OR] Poslechnu, připravím havranovi snídani a jdu se chystat.

Obléknu se do své róby, obuji si boty a pustím se do úpravy vlasů. Pokouším se zachytit svůj odraz ve skle okenní tabule. Nakonec to vzdám, když mě přepadne splín. [I]Jak dlouho tady ještě budeme? Kdybych věděla, jak dlouho tady budeme trčet, nikam bych nešla.[/I] Podívám se na Matana, který právě dojídá poslední kousíček nadrobeného chleba.[OR][B] Tak co? Hotovo?[/B][/OR] Havran se na mě podívá… [CY][I]No, to byla teda bašta, nic lepšího jsem neměl.[/I][/CY] [OR][B]No jasně, a přesto si to zvládl spořádat.[/B][/OR] [OR][B]Příště taky nemusíš dostat nic.[/B][/OR] [I][CY]Copak? Opustila tě dobrá nálada?[/CY][/I] Beze slov jdu k oknu a páčkou jej otevřu.[OR][B] Leť, bráchové tě volají.[/B][/OR] Hlasy prozpěvujících ptáků jsou zřetelnější, ovšem na mou náladu již vliv nemají. Havran přeletí na okenní parapet a pohlédne mi do očí. [I][CY]Co se děje?[/CY][/I] Jeho tón je mírný. [OR][B]Nic, neřeš to.[/B][/OR] Smutně se usměji. [OR][B]Drž se v okolí a buď opatrný[/B][/OR].

Zavřu okno a zamířím z pokoje rovnou do hostince. Cestou po schodech mi myšlenky utečou směrem k mým společníkům. [I]Oba elfové, proč se pořád točím mezi elfy? U Speedyho cítím velké rozpaky. Lil..vždyť je to elf, neměla by ses s ním vůbec bavit. A už vůbec ne s tím hloupým Arekesem.[/I] I přes takové myšlenky mám dojem, že se těším, až je uvidím. Pomalu sestupuji se schodů a vcházím přímo do hostince. Oba muži již sedí u stolu. Když se k nim blížím, slyším, že už něco probírají. Přisednu si. [OR][B]Zdravím.[/B][/OR] Nedělám velký rozruch a snažím se pochytit, o čem se baví. Vypadá to, že jsem přišla v čas. [I]Konečně opravili cestu?[/I] Zpráva, kterou podá Speedy mě neskutečně potěší, ovšem navenek se nijak neprojevuji. Poslouchám dále hovor a návrhy obou elfů. Mlčím do okamžiku, kdy Arekes zmíní možnost cestovat v utajení. [I]To zní jako zajímavý plán… Mohla by být zábava.[/I] Zvednu hlavu od stolu a krátce se podívám na oba muže. [OR][B]Jsem pro utajení. Ten nápad zní logicky, zvláště když jsme takoví třasořitkové. Ale vymyslet za jakým účelem bychom tam cestovali? A Ano, jiné jméno je dobré. Vždycky jsem si říkala, jaké to je jmenovat se Ektorie.[/B][/OR] Na konec se usměji, i když to nebylo v plánu. Konečně to zní jako zábava.

------------------------------------
Doufám, že nevadí značení telepatie s havranem tímhle způsobem.
Jinak obecně mám s Matanem domluvu, že když cokoliv podivného v okolí zahlédne, okamžitě mi to hlásí. Pokud by zahlídl Desmonda (Sesshura), okamžitě bude od havrana poplach :D

[Speedy]--- > Lilith_Mistori;ArekesIII       8. Června 2017 15:57:22
Nejdříve si vyslechnu co řekne Arekes. [I]Už vim proč jsem ho vzal sebou, furt měl hromadu otázek. Kolem cechu a tak dále. Než mu to vysvětlovat ať si tim projde sám, Ikdyž koukám, že má furt na co se ptát. Safra s tim utajením jsem jim to měl lépe vysvětlit, takhle to vypadá, že máme konstantně někoho na krku.[/I] Než ovšem stihnu odpovědět Arekesovi zapojí se do hovoru Lilith, že by se jí taky líbilo utajení. [I]Co furt všichni máte s tim utajením, řekl jsem nelákat na nás pozornost, nikdo nemusí vědět, že je to cechovní záležitost... Dobře je to určitá míra utajení, ale zase jen v určitých mezích. Ektorie?! Proč zrovna Ektorie? To se ptá ten pravej pane Asparágusi Štencláku. Ale to už je dávno a mezi lidma co jsem se pohyboval to celkem i sedělo.[/I]
[OR][B]"Asi takhle. Když jsem hovořil o tom, že bychom se neměli prezentovat jako cech. Nebylo to míněno tím, že by nám tady vysloveně někdo šel po krku, ale že nechceme, aby se vědělo, že má náš cech na událostech v Orewu vyslovený zájem. O naší angažovanosti budeme chtít dát vědět až v momentě, kdy se ukáže, že naše spolupráce s Orewem přinese profit. Plně souhlasím s tim, že v současné chvíli nechci abyste se prezentovali jako mágové, nevíme komu věřit a čím míň toho o nás ví, tim víc es máme v rukávu. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že Orew na sebe láká velkou pozornost a je tu tedy i šance, že mě nebo i někoho z vás tu může někdo poznat. Jako třeba šenkýř co nám zajistil ubytování, naštěstí mě si pamatoval ještě úplně od jinud, ale na to nemůžu spoléhat u každého. Tyto osoby je nutné přesvědčit, že se nejedná o cechovní záležitost, jelikož jste oba novýje malá šance, že ten kdo bude znát mě, bude vědět o vás. Čili tam už já můžu ustanovit, že je mým cílem vás někam dovést jako dvě kompletně nezainteresované osoby. Doufám ale, že to nebude nutné.
Za koho se chcete vydávat nechám na vás, jen vám radím, ať je to něco uvěřitelného a aspoň něco o tom oboru víte. Jestli chcete falešný jména prosim, osobně to nepovažuji za nutné, ale buďte připravení na to, když vás někdo osloví skutečným jménem, abyste sez toho dokázali vykecat. Třeba v tom vynikáte a jste mistři přestrojení, nevím, ale čim jednoduší podobu si zvolíte, tím snadněji se s ní sžijete."[/B][/OR]
Mathiel--- > Sesshuro       8. Června 2017 21:43:23

*********************
Předpokládám, že počkám až to Galore posuneš? Prchat nemíní, tak hodím odpis až potom? :-)
ArekesIII--- > [Speedy];Lilith_Mistori       10. Června 2017 14:08:54
Sice jsem slyšel hned od začátku vše co Speedy říká, ale nevěnoval jsem mu plnou pozornost. [I]Co to bylo?! Snad se zrovna Lilith neusmála. To by mohlo naznačovat, že dokáže projevovat i jiné pocity jako je radost. Radši to budu považovat za přelud. Nemám chuť se snažit o rozhovor a být ignorován, už tak brzo ráno. Zpět k Speedimu.[/I]
Speedy domluví a mne konečně dojde zcela, jak to myslel. Zamyslím se jen na chvíli, než promluvím: [OR][B] „Hmm, chápu Speedy. V tom případě já za sebe bych měl pokračovat se svým vlastním jménem. Že patřím k cechu, je úplná novina a osobně nemám žádný důvod proč používat falešné jméno. Naopak bych se v tom mohl zamotat, nikdy dřív jsem v takové situaci nebyl.“[/B][/OR]
[I]Co udělat s důvodem? Ochránce není dobrá volba. Asi bych se měl vydávat za dobrodruha cestovatele nebo posla…možná obojí.[/I]
[OR][B] „Pokud jde o záminku, proč spolu cestujeme.“[/B][/OR] pokračuji jen po malé odmlce, [OR][B] „Mohu napsat falešný dopis pro někoho, kdo by měl žít v Orewu nebo poblíž. Nějaké povídání o životě třeba vzdáleného bratra. Protože se jen toulám a hledám něco zajímavého na práci a nemám konkrétní cíl, tak jsem slíbil, že dopis doručím. S vámi jsem se mohl potkat náhodou po cestě a ve třech se jde přece líp.“[/B][/OR]
Zvlním rty do mírného úsměvu a ještě dodám.
[OR][B] „Můj otec je malý obchodník a já umím kočírovat povoz, možná bych mohl nabídnout služby karavaně v tomto směru. Zamlčím jen, že jsem čelenem Cechu a budu pouze neúspěšný student magické univerzity, což je vlastně také pravda. Souhlasíte, Speedy, Ektorie?“[/B][/OR] pousměji se při posledním slovu, přijde mi to trochu veselé.
Galor--- > Mathiel;Sesshuro       11. Června 2017 22:47:20
Přes prvotní popud zabít příslušnici znepřáteleného cechu, se Desmond při pohledu na Mathielinu pohlednou tvář ovládne a ušetří dívčin život. Velký vliv na to samozřejmě má Mahtielin půvab, ještě podpořený dívčinou rozpustilou hravostí, s kterou dá urostlému Desmondovi najevo, že vůči němu nechová nepřátelství. Po krátkém špičkování se Desmond projeví jako pravý kavalír a pozve Mathiel na skleničku. Alespoň pro začátek. Zamíří proto s Mathiel do blzkého hostince, kde jak doufá bude moci ještě více uplatnit svůj šarm a … kdo ví, třeba zažehne jiskru...
Pacholek před hostincem, který si Desmonda pamatuje z jeho předchozích návštev, ochotně zavede jeho koně Spirita do stáje. Desmond s Mathiel pak vstoupí do poloprázdného výčepu Desmond S Mathiel zamíří k volnému stolu u stěny, odkud bude mít dobrý výhled na dveře a sám nebude v centru dění. Jen co se usadíte, přijde ke stolu hostinský s pečlivě nacvičeným úsměvem na tváři.
[OR][B] Dobrý den, pane...Desmonde. Čím vám dnes mohu posloužit?[/B][/OR] Zeptá se s úslužnou úklonou a čeká na vaši objednávku.
*********************
V místnosti je 20 stolů, rozmístěných v pravidelných rozestupech. Zhruba u poloviny stolů sedí jeden, nebo dva hosté. U stolu ve vzdáleném rohu místnosti sedí dva muži a žena, kteří se spolu o něčem polohlasem baví.
Galor--- > Lilith_Mistori       11. Června 2017 22:49:33
*********************
Vaše debata je v plném proudu, když tě tvůj havran upozorní na Desmonda, který se v doprovodu mladé tmavovlasé dívky blíží k hostinci. O chvíli později Desmond vstoupí do výčepu a zamíří k jednomu volnému stolu na opačné straně výčepu. Svou pozornost věnuje především své společnici.
Immanuel--- > Galor       12. Června 2017 20:11:34
[I]Dobře, přiznávám, posledně to moc nevyšlo...[/I] Smutně prohrábnu svůj pytlík se zbylými penězi i pytlík v kalhotách. [I]Mohl jsem podplatit strážného v šatlavě svými ukrytými zlaťáky, nebo čekat na lynč. Lynčování žel stále nemám v oblibě. Vzal jsem tedy vše, co mi zůstalo a zmizel z města. A teď stojím tady a nevím...[/I] Nasadím na hlavu svůj šlechtický klobouk a pokračuji v pochodu lesem.

Tři dny poté, co jsem úspěšně uprchl před "spravedlivým" trestem jsem se dostal kamsi blízko země zvané Orewa. Jaké příjemné rozčarování pro mě bylo, když jsem zjistil, že okolí je plné dogmatiků. Někteří z nich údajně vyznávají nějakého draka. Velmi nejapný záchvat smíchu přišel po tomto zjištění. Okamžité mávnutí rukou však nepřišlo, protože ti pošetilci mají podle mých informací soukromou knihovnu kdesi v klášteře. Takoví hlupáci mohou schraňovat skvosty, jejichž obsahovou hodnotu neznají, nehledě na cenu takových archiválií na černém trhu.

Začal se rýsovat plán, jak ukořistit cennosti z rukou dogmatiků a zároveň jejich kult co nejvíce narušit, v ideálním případě zcela rozbít. Chce to jen zfalšovat pár listin, vetřít se do jejich centra nebo oslovit konkurenční hnutí a rozpoutat velkolepý bordel. Představa vskutku velkolepá, nehledě na to, že opět naplním hladový měšec.

Cesta do Orewy však není úplně bez komplikací, neboť přírodní živly okolí příliš nespějí. Kvůli zemětřesením došlo k pár sesuvům půdy a místní zabedněnci v tom ihned objevili Boží soud. Ani jsem se neobtěžoval jim vysvětlovat fyzikální zákonitosti, protože idioty rozeznám pouhou intuicí.

Má cesta do Orewy kvůli sesuvům půdy byla o pár dnů odložena. Tyto dny jsem strávil v údolí z něhož vede obchodní cesta přímo do Orewy. Odklízecí oddíl se činil a já se, příjemně překvapen, avšak znechucen z místního vidláctví, sbalil a vydal hledat odvoz do Orewy - pěší doprava už mi po minulých dnech nevyhovuje.

Nejrozumnější variantu spatřuji v obchodních karavanách. Nějakou co nejdříve vyhledám a nabídnu jim své šermířské služby, přece jen musím čas od času oprášit své šavle.

*********************
Vyhledám karavanu a za rozumný peníz se nechám naverbovat. Handlování st. 3.
Mathiel--- > Sesshuro       17. Června 2017 18:56:39
[I]Žádná rána shora? Ani blesk z čistého nebe?[/I] překvapeně si uvědomuji, že stále dýchám, a s nedůvěrou opadají první částečky strachu z tohoto setkání. Ve chvíli, kdy se jeho postoj změní z ostražitého na nenucený, vyfouknu trochu zadržovaného dechu a přestanu po očku sledovat meč. Nyní se moje pozornost již plně přenese na Desmonda.

[I]Je roztomilý…[/I] pomyslím si při pohledu na rudnoucí líce.

[I]Teď jen odolat, chjo, by chtělo příručku, jak neztratit hlavu v deseti krocích. No tak Mathi, musíš se držet jakékoliv výhody, jež se nabízí![/I] Imaginárně klepu sama se sebou, abych zachovala chladnou hlavu a měla alespoň trochu kontrolu nad situací.
[I]
Ale ten pohled…[/I]

Po chvilce se přistihnu, že se poťouchle a přitrouble uculuji, když Desmond předvede galantní úklonu s následným polibkem na mou ručku. [I]Chíííí, si jeden připadá jako princeznička[/I], pomyslím si a začnu se tiše chichotat jak malá holčička. Tváře mi trochu zahoří.

V takovéto situaci se ocitám poprvé a chvilku nerozhodně mrkám na nabízené rámě.

[I]Však mne vedle něj každý uvidí![/I] Panikařím jak malá myška. Vzhledem k rytířově vzhledu, černému koni a brnění je nemožné, abych vedle něj mizela tak, jak je často v mém zvyku. Se zděšením si uvědomuji, že už jen celá tato rozprava může přitahovat nevyžádanou pozornost k mé osůbce. A potom zrovinka netoužím.

Udělám tedy ostýchavý krůček nevinné dívenky a zavěsím se do rytířova rámě. [I]Dobře, stejně už mi nezbývá než to dohrát do konce. Jak se říká, pod svícnem je největší tma[/I]. A sladce se na Desmonda usměji a můžeme vyrazit.
Další lichotky kvitované s lehce klopenými očky. Připadám si nevhodně, nepatřičně a toužím prchnout do temných zákoutí městečka. Avšak druhá část mého já si tuto chvíli chce užít a hřejivý pocit, že jeden nepatří chvíli ke spodině světa nafukuje mou dušičku jako horký vzduch.

[EL][B]To zní velmi lákavě, už se těším![/B][/EL] Usměji se a opravdu něco na zoubek by bodlo.

[EL][B]Ale ty seš mi ale krasavec![/B][/EL] zasměji se od srdce nad chováním černého oře a pobaveně mu přiblížím dlaň k nozdrám, aby si mne mohl očichat.

[EL][B]Tě šidím co, žádné jablíčko viď![/B][/EL] Cukruji směrem ke koni a pohladím jej po hlavě ještě, než se vydáme na cestu.

Desmond očividně zná cestu a já se tak mohu rozhlížet zvědavě po okolí. Snažím se nenápadně si zapamatovat cestu, kterou kráčíme. Umístění zlatnictví, jiných lokálků a temnějších uliček. Síla zvyku je prostě zlo. Avšak znalost města, ve kterém se nacházím je pro útěk dosti žádoucí,

Cestou mlčím jako pěna, jen zvědavě pokukuji po všem. To samé i u hostince, kde je jedinou mou reakcí lehký úsměv a očka hořící zvědavostí.

[I]Takže stálý host a výhoda domácího pole[/I], proběhne mi hlavou, když dorazí hostinský.

[I]Raději to zatím necháme na něm, [/I]rozhodnu se a nechám vše na mém doprovodu. Jeho výběr zajisté ocením. Já se mezitím rozhlížím po okolních stolech s nacvičeným výrazem nevinnosti se špetkou zvědavosti. Zrakem přejíždím po lidech a sleduji jejich činnost, vzhled a výraz tváře. A také jejich reakci na náš příchod.

Snažím se, aby můj zrak nespočinul na žádném ze stolu déle než na předchozím. Mám v plánu pak maximálně špicovat ouška, jestli se ke mně dostane nějaký útržek z debat proudících lokálem.

Dokud nebudu tázána budu mlčeti.

*********************
Herectví st. 4



Lilith_Mistori--- > [Speedy];ArekesIII       19. Června 2017 14:28:08
--------------
Nadechuji se, abych oběma elfům odpověděla na jejich slova, ovšem žádná slova ze mě nevyjdou. Zdá se, jako bych ztuhla. Sklopím hlavu s pohledem na desku stolu a pevněji sevřu sklenici, kterou držím v obou dlaních.
----------
----------
Omlouvám se, na víc se momentálně nezmůžu.
Sesshuro--- > Mathiel       20. Června 2017 10:56:22
Když spozoruji že Mathiel také občas zrudnou tváře trochu se uklidním. [I]To je dobré znamení. Že nebudu poslán někam. Opravdu bych ji teď potřeboval. Kdo ví jak to bude vypadat až dorazíme do Orewy. Takový schopný člen řádu by se mohl hodit...Aby mi pohlídal koně až se budu bít.[/I] Mé srdce zalije radost že Spirit bude mít dost možná někoho na hlídání. [I]Vždycky trnu hrůzou jak se řežu meči a on se mezi námi pase jakoby nic....[/I]
Když vidím že Mathiel má očividně koně v lásce, vesele se usměji. Spirit si krásnou elfku očuchá a spokojeně zařechta. [I]Sakra aby ho neměla radši než mě když je tak vidím...[/I] Spražím koňa žárlivým pohledem a on mi oplácí sebevědomým pohozením hřívy.
Když se nakonec elfice chopí mé paže můžeme směle všichni vyrazit jako jedna družina. Proplétáme se spletí uliček a různých zákoutí, jen velký Vrageatos nejspíš ví co se vše tam lze najít. Po času strávený v této pro mne vesničce jdu na jisto. [I]Vařili tam opravdu dobře to je pravda. Lihoviny také ucházející, určitě se nebudu muset stydět tam pozvat dámu. Ač její krása je hodná paláce.[/I] Pomyslím si a usměji se na Mathi. Netrvá dlouho a my zraky spočineme před hostincem, jehož jméno bylo mou paměti zapomenuto. [I]Jo, to je von....to je ten....hostinec....[/I] Jako vždy ve chvíli u mne stojí skrček co se stará o zvířata. [OR][B]Buď zdráv! Pronesu na uvítanou jak se sluší a patří.[/B][/OR] Vložím mu otěže do dlaně a společně s Mathi vstupujeme do hostince.
[I]Boha zase ti vidláci...[/I] Pomyslím si když projedu pohledem dnešní osazenstvo. [I]Nikdo nebezpečný... A i kdyby...Aspoň by byla sranda.[/I] Zamíříme k výhodně umístěnému stolu, abychom měli dokonalý přehled o dění v lokále. Když se usadíme už se k našemu stolu valí pán výčepní. [I]To jídlo bude úplně skvělé[/I]
[OR][B]Ano vskutku dobrý den pane hostinský, vskutku.[/B][/OR] Když dořeknu poslední slovo, zaculím se na Mathi. [OR][B]Dnešek je dnem kdy se začnou dít velké věci pane hostinský! Přineste nám tedy každému prozatím číši medoviny, pokud možno nějakou polévku na zahřátí a pak takovou... pečenou specialitku?Poprípadě nějakou alternativu která nám zasití žaludky[/B][/OR] Přátelsky se usměji na hostinského a nechám jej plnit naše přání.
Když jsme sami mohu začít řešit vážnější věci. [I]Ale jak začít...[/I][EL][B]Jsem tady asi dva týdny.[/B][/EL] Začnu nesměle. [EL][B]Mám namířeno do Orewy. Ale sesun půdy mne zastavil v postupu k další kořisti v podobě zlatých.[/B][/EL] Když pronesu zmínku o zlaťácích, zlověstně se zakřením [EL][B]Dle prohlášení svědků by se tam měli dít opravdu zvláštní věci...možná i zlé věci...nevysvětlené věci... A jak to tak většinou bývá kdo tomu učiní přítrž vydělá balík...[/B][/EL] Potom se provinile podrbu na temeni hlavy. a opět trochu zrudnu a na chvíli sklopím pohled dolů. [EL][B]Líbíš se mi.[/B][/EL] Zakřením se, a pohlédnu Mathiel hluboko do očí. [EL][B]Pojď semnou...
Trochu se poznáme, vyděláme balík. Kdo ví, třeba mi zachráníš život.[/B][/EL] Vykouzlím vlídný úsměv doprovázený sněhobílými zuby. Chci Mathiel ještě něčím přesvědčit jenže čím...A pak mi to dojde. [EL][B]A nemusíš šlapat pěšky.[/B][/EL] Zasměji se přátelsky a čekám jestli budu poslán do dračí řiti.

*********************
Etiketa st.4
Immanuel--- > Galor       20. Června 2017 16:22:32

*********************
Kdy bude zhruba další odpis?
Mathiel--- > Sesshuro       22. Června 2017 00:54:23
[I]Medovinečka?! Hmmm, mňami, mňami, tohle se mi začíná líbit.[/I]
Desmondova objednávka lahodí jak mému oušku, tak i chuťovým pohárkům, kteří se začínají předhánět o zahlcení mého nervového systému touhami po dobrotách a ňaminách. A já se přistihnu, že mám v ústech lehce vlhko a nenápadně polknu.

[I]Nejenže se tu červenáš jak malá holka o prvním rande, ale ještě tu slintáš jak hladová fena…Styď se![/I] Spílám si v duchu a snažím se utřídit myšlenky, které poletují, jak zblázněný roj včel na jaře tažen jen svými pudy za novým začátkem.

[I]Jídlo a lichotky. Nebuď laciná…[/I] nadává mi malý čertík pýřící se jak mladé sůvě a zvící se nejspíše mým svědomím.

[I]Zlaťáčky?[/I] Zastřihám ouškama a lehce nakloním hlavinku v naznačení zvědavého zájmu, když to vypadá, že se milý šlechtic rozhodl rozpovídat.

[I]Orewa, Orewa? Záhadné věci, společně s balíkem. Že by odtamtud proudily ony zkazky o běláscích?[/I] Nechávám myšlenky volně plynout a s mírným úsměvem věnuji Desmondovi svoji plnou pozornost. Stále se nemohu zbavit potěšujícího pocitu, který mi jeho pozornost přináší a jeho slova hrají na zlatavou strunku mé dušičky.

[I]Mno přinejhorším se dám na dráhu zloděje koní. To by také nemusel být špatný přivýdělek,[/I] avšak navenek kvituji poslední poznámku o možnosti se svést s pobaveným úsměvem. Avšak o chvilinku déle udržet chvilku ticha si neodpustím. Jak si ji kdo vyloží, to už není věc má.

[EL][B]„Já nevím,“[/B][/EL] začnu dělat drahoty.

[EL][B]„Zvláštní říkáš? Avšak zlé… Se mi nepozdává…“ [/B][/EL]zamračím se nejistě a nervózně si počnu okusovat rudé rtíky s pohledem nedůvěřivým směrem k Desmondovi.

[EL][B]„Balík slibuješ?“[/B][/EL] nadzvednu tázavě jedno obočí a nedůvěra by se dala krájet.

[EL][B]„Víš, sympatie nejsou přeci jen vše,“[/B][/EL] zpěvavě se zasměji a v hlase mi je znát upřímný zvoneček radosti, jehož zvuk se žene v tónině potěšení kupředu.

[EL][B]„Avšak,“ [/B][/EL]odmlčím se.

[EL][B]„Tvá nabídka. No… Neže by mne bavilo si ošoupat botky do hladka…“[/B][/EL] lehce sklopím hlavičku ve vší skromnosti a přemýšlím chviličku, co dodat.

[EL][B]„Ale nechat si vozit zadeček. V případě takového krásného stvoření,“ [/B][/EL] upřu laškovně pohled na Desmonda a jeden se v tom vyznej, koho teď myslím.

[EL][B]„No, kdo by odolal,“ [/B][/EL]úsměv od ucha k uchu s koketně nakloněnou hlavičkou mi brázdí tvář jako příliv při úplňku.

[EL][B]„A myslím, že s tím zachraňováním… Není hezké až tak přehánět,“[/B][/EL] touha vypláznout jazýček je zaražena mezi zoubky, jenž krotí nevhodné gesto v zárodku svého bytí. Raději jej ukončím nejistým pokrčením ramen v gestu odevzdání. [I]Ode mne ochrany moc nedoufej…
[/I]
[EL][B]„Leč dobrodružství? To by znělo hezky. Kdyže vyrážíme?“[/B][/EL] ve vší nevinnosti se zazubím a míním tak potvrdit svůj osud, který mne snad zavede k vytyčením cílům.
*********************
Herectví st. 4


[Speedy]--- > Lilith_Mistori;ArekesIII       24. Června 2017 10:43:38
Poslechnu si návrh Arekese aniž bych mu do toho jakkoliv zasahoval nebo dával najevo jestli se mi to líbí nebo ne. [I]Možná zbytečně komplikované, ale budiž, je to jeho přestrojení, on se z toho v nejhorším bude muset vylízat...v tom lepším případě.[/I] Poté to vypadá, že nám Lilith dělí svůj plán, ale místo toho udělá něco co u mě vyvolá celkem ustaraný výraz. [I]Něco se děje. Třeba osobní problémy? Může být a asi bych ji býval nechal být, protože co je mi ve finále po tom. Ale to je vesměs i ten problém, máme práci a oni tu jsou se mnou a já potřebuju aby byli byli připravení a aniž by je něco trápilo.... Že ty furt přemýšlíš nad tím o čem jste se s Lilith onehdá bavili? Vyvolala ve mě vzpmínky na něco, co už jsem dávno pohřbil za sebou. Takže co? Chceš jí dopomoct k tomu aby našla v cechu oporu? A proč ne? Třeba proto, že se ti magicky snažila vlézt do hlavy? Proč se o tomhle vůbec bavíme?...Respektive bavim. Potřebuju aby pochopila, že tu neni sama. Je pravda, že dva elfové asi není společnost co by si přála, ale už je to tak.[/I] Po chvilce přemýšlení se otočím na Arekese a řeknu. [OR][B]"Vesměs proti tomu nic nenamítám, svoji roli si budeš muset hlavně zapamatovat ty? Já s vámi budu mít nejspíš spojitost buď jako doprovod v rámci dohody s naším cechem, nebo jako vzdálený známý, který souhlasil, že pomůže, v tomhle směru vám to ještě asi upřesním. Takže jestli se na potřebuješ nějak připravit, teď máš možnost."[/B][/OR] Poté Arekesovi pokývnu a otočim se na Lilith, které nyní věnuju plnou pozornost a s trochu ustaraným hlasem se zeptám. [OR][B]"Co se děje Lilith? Něco tě očividně trápí."[/B][/OR]
Sesshuro--- > Mathiel       24. Června 2017 14:03:23
Nedočkavě čekám jaká slůvka opustí Mathielina ústa, pocit nejistoty a napětí mi svírá útroby. Trvat tahle chvíle ještě o něco déle, asi by se objevily i kapičky potu. [I]Ale notak, přece se o tolik nejedná. Hezká holka, nic víc. Desmonde vůči tomu by jsi měl býti odolný jako drak vůči žáru. Tak proč ty pocity?[/I] Na venek se snažím vypadat klidně a suveréně ale moc mi to nejde když pohlédnu na krásku před sebe. [I]A co Lilith?[/I] zrodí se nehezká otázka vnitru mé hlavy. [I]Kdo ví kde ji je konec...prošel sem takový kus země...Takový kus a ani zmínka o rudovlasé krásce...Nejspíš sem se vydal naprosto jiným směrem. Nikdy ji už nespatřím...Není důvod mít výčitky. Avšak zůstává pravdou že to ona ve mne probudila zbytky dobra. Naštěstí....Pro ostatní...pro všechny tady...[/I] Na chvilku se oddám představám na Zlaté oko.Na ten hrůzný požár. Na ty desítky mrtvých, na ten smuteční průvod...[I]Na ten olej a křesadlo co sem měl u sebe...Muhahahahahahahahahaha[/I] Zasměji se zákeřně ve své hlavě ale místo noho blaženého pocitu se dostaví pocit doposud nevídaný. [I]Co...to...je?....ten pocit mne pálí...pálí u srdce...Co by na to řekla matka co se ze mne stalo...kolika lidem a nelidem sem již vzal život...ani to nespočítám...[/I] Hořkost se rozleje mým tělem, kdybych to uměl, uronil bych slzu. [I]Nic....nic by neřekla...je mrtvá...[/I] S touto myšlenkou zaženu všechen soucit který se ve mne probudil. [I]Už stačí jen jeden mrtvý....a mohu jít za ní...[/I] Vybavím si tvář barona von Arthinase a pohltí mne vztek a zloba a chuť rozlévat krev. Rozlévat smutek a utrpení, rozlévat emoce....Ty emoce které mne zničily, aby všichni cítili to co já. Aby všichni věděli jaké to je když vám někdo vyrve srdce v podobě milované osoby. [I]Hlavně klid...Vzpomeň si co říkal Duch lesa.[/I] Snažím se zavzpomínat ale do vzpomínek se mi dostane ona pověstná Duchova ostrostřelba do kostlivců, a to jak sem mu musel zachraňovat tu starou prdel [I]To snad není ani možné,jak je starej tak je neschopnej hahahh...Přísahal bych že se ti kostlivci posmívali...vskutku....dokud nedošli ke mne.[/I] Pocítím příval hrdosti. [I]Nebýt mne...nebyl by nikdo z té družiny...Možná nejsem tak úplně zlej[/I]. Přehraju si scénku kdy sem schválně nastavoval své odkryté partie obklíčený kostlivci, abych ze sebe udělal lákavější cíl, aby to ten starej vůl přežil a neutočili do něj. [I]Zajímalo by mne jak se má...Musím se ji na to zeptat.[/I]
To už ale Mathi rozevře své nejspíš sladké rtíky a promluví. Opět se mi v břiše rozletí hejno motýlku a já se zaculím a sklopím hlavu. [I]bože ja sem strašnej...Jak neví....[/I]Trochu se zarazím že existuje přes to všechno šance že budu poslán do háje. Nedůvěřivý pohled mne spraží ještě více a úsměv se mi vytratí při představě že už Mathi neuvidím. [I]To...by bylo smutné. Ona mi snad nevěří...[/I] Přejedu si okolnosti za kterých mne poznala prvně. [I]Vždyť sem se pokusil zabít saraah....přímo před ní...Byla to vůbec ona? Proboha Desmonde ty seš kus vola...[/I] Pak ale zazáří malá naděje v podobě další Mathiny věty. [I]Sympatie? Třeba to ještě není ztracené.[/I]
Atmosféra se zase uvolní když se Mathi zasměje.
[I]krásné stvoření?....To jako myslela Spirita? sebe? nebo...nebo...nebo...[/I] Když na mne upře svůj pohled i myšlenky se zastaví...Zrudnu jak rajské jablko, jednak pač nevím jak to myslí a jednak pač asi možná vím jak to myslí. Tentokrát je mi jasné že si zrudnutí museli všimnout snad i ostatní hosté. Zatřepu hlavou abych se vzpamatoval, havraní kadeře zkopírují pohyby mé hlavy a ústa si zakryji dlaněmi. [EL][B]já..já se omlouvám.[/B] [/EL]A v dlaních dusím vykřeněný úsměv.
Když se mi podaří jakž takž úsměv dostat pod kontrolu tak ruce položím na stůl a dále naslouchám rozkošné dívce předemnou.
Když nakonec souhlasí že s námi bude cestovat tak se rozzářím jako vodní hladina kterou pohladí sluneční paprsky. [EL][B]No to je skvělé!![/B][/EL] zajásám, ale hned v zapěti si uvědomím že sem dál své radostí až moc velký průchod. Takže se zakousnu do dolního rtu a začnu se "provařeně" smát.[EL][B]tedy chci říct že budeme poctění.[/B][/EL] Dodám elegantně a vznešeně, i když je na první pohled jasné že v sobě dusím radost a smích.
[EL][B]Zachraňování jako takové necháme na mne, přece jen je to doménou nás rytířu[/B][/EL] Vlídně se usměji a dále poslouchám.[I]Takže nakonec budeme mít společnost? To se bude hodit.[/I]
[EL][B]Určitě vyrazíme hned po jídle. Hádám že ty události přilákají víc takových jako jsme my. Čím dříve vyrazíme tím větší máme šanci že si najdeme nějakou karavanu která nám zaplatí za ochranu.[/B][/EL] Kouknu zamyšleně do stropu lokálu a pak zpět na Mathiel a doplním se. [EL][B]Jenom se povezeš vedle mne, do ničeho nebudeš zasahovat a pak shrábnem první zisk. A v Orewě se uvidí co z toho kápne dál. [/B][/EL] Dopovím Mathiel svůj plán a přátelsky se na ní usměji. [EL][B]Jak se má Duch lesa...Je v pořádku ten stařec? A je na tebe hodný? nebo mu mám napráskat až ho potkám.[/B][/EL]
Otáži se krásné slečny která se mnou sdílí stůl, a upřímně se zasměji.
*********************
Omlouvám se za časové prodlevy ale dělám 16ctky a stěhuju se pomalu do Zlína :/ mám toho randáál. No a do toho sem šílenej flákač :D


Galor--- > Immanuel       24. Června 2017 22:56:20
Město vlastně městečko, nebo ještě lépe, velká vesnice u ústí orevské brány je sice v tvých očích neuvěřitelný zapadákov, kde lišky dobrou nco nedávají jen proto, že i ony mají svou hrdost .Na druhou stranu si nemíníš nechat ujít tu příležitost se do svého cíle nechat pohodlně dovézt na voze.Poptáš se po městě a zamíříš do tábora karavany, která zde již setrvává několik týdnů a její majitel musel propustit většinu doprovodu, aby ušetřil náklady. Obchodník, kterému karavana patří je sice ubytovaný ve městě, ale předák karavany, který jej zastupuje, si tvou žádost vyslechne a doslova tě provrtá hodnotícím pohledem. Na okamžik se pohledem zastaví u tvých zbraní i zbroje a lehce se pousměje.
[OR][B]Abych řek pravdu, pár lidí navíc by se nám hodilo, ale s penězma jsme na štíru. [/B][/OR] předák se opět krátce zamyslí
[OR][B]No, cesta do Orevy je poměrně bezpečná, teda až donedávna byla, takže nepočítám s potížema. Víc jak dvě zlatky za den ti dát nemůžu. Cesta zabere tři dny, takže šest zlatek. To je základní mzda. Když se po cestě vyskytnou nějaký potíže, za jejich odstranění dostaneš prémii. Zlatej za každej skalp plus jeho výzbroj a prachy. Víc ti momentálně nabídnout nemůžu. Tak co, bereš?[/B][/OR]
Předák k tobě natáhne ruku a čeká jak se rozhodneš.
*********************
omlouvám se za zpoždění...
Galor--- > Torvald_Sileny       24. Června 2017 22:59:29
I když se nejlépe cítíš v divočině, v mrazivých horách, je ti jasné, že nejlepší naději na získání zaměstnání ti poskytne město. Vlastně městečko, nebo ještě lépe, velká vesnice. Informace o tom, že obchodní karavany, tábořící kolem města se brzy vydají na cestu, ti dává dobrou naději na zaměstnání. Zamíříš proto do nejbližšího tábora, aby ses otevřeně zeptal na zaměstnání. Předák karavany si tvou žádost vyslechne a doslova tě provrtá hodnotícím pohledem. Na okamžik se zastaví u tvé zbraně i psa, který ti poslušně sedí u nohy a krátce se zamyslí.
[OR][B]Lidí mám dost.[/B][/OR] prohlásí rozhodně a lehce zavrtí hlavou [OR][B]Naše karavana dorazila teprve před pár dny. Zkus to ale ve vedlejším táboře. Jejich karavana tady trčí už pár tejdnů a majitel si nemoh dovolit doprovod platit tak dlouho. Většinu jich propustil a někdo jako ty by se mu mohl hodit.[/B][/OR]
V dalším táboře potkáš skutečně mnohem méně lidí, než v tom předchozím. Předák tábora tě také nejdříve pohledem ohodnotí a pak neochotně přikývne.
[OR][B]Nó, abych řek pravdu, pár lidí by se nám hodilo, ale s penězma jsme na štíru. Víc jak dvě zlatky za den ti dát nemůžu. Nečekám, že by po cestě byly nějaký vážnější potíže. Samozřejmě, že kdyby se nějaký problémy cestou vyskytly, dostaneš prémii. Zlatej za každýho zabitýho potížistu. Tak co, bereš?[/B][/OR]
Předák k tobě natáhne ruku a čeká jak se rozhodneš.
*********************
omlouvám se za zpoždění. V tom zmatku na začátku jsem měl za to, že jsem Ti už odepsal a ono prdlajs... Ještě jednou se omlouvám.
Immanuel--- > Galor       26. Června 2017 12:14:03
Zástupce karavany vypadá jako vypočítavý chcípák, který si hraje na chudého. Jeho návrhy mě samozřejmě nikterak neuspokojí, ale jelikož mám v kapse méně peněz než žebrák u kostela a chci se dostat do Orevy, nezbývá mi, než na jeho vydřidušskou nabídku kývnout. [OR][B]Platí...[/B][/OR] Procedím skrze zuby. [I]...ale jestli se něco vysere nebo mě zkusíš oškubat, podám si tebe i všechny tvé kumpány.[/I] Stisknu předákovu pravici dost silně na to, aby zjistil, že mě nemá nasrat. [OR][B]Kdy vyrážíme?[/B][/OR] Ptám se s neutrálním výrazem ve tváři.
Sesshuro--- > Mathiel       1. Července 2017 07:15:06

*********************
Tak co nebo co. x)
Mathiel--- > Sesshuro       1. Července 2017 20:11:26

*********************
Teď přes víkend pracuji, takže odpis nahodím v pondělí až se pořádně vyspím *1*

Jako podčárovku kdyžtak: Mathi sedí a s vyschlými ústy se jí to moc povídat nebude *1*
Lilith_Mistori--- > [Speedy];ArekesIII       2. Července 2017 12:36:27
---------------------------------------
Z přemítání mě vytrhne Speedyho hlas, který mluví přímo na mě. [OR][B]Co? Ale ne, nic, jsem jen unavená, špatně jsem spala. [/B][/OR] [I]No to teprve budeš špatně spát, neboj. Co ten tady k sakru dělá?[/I] Dál hledím do desky stolu.
[Speedy]--- > Lilith_Mistori;ArekesIII       2. Července 2017 14:47:43
Poté co mi Lilith odpoví vesměs způsobem co jsem očekával si povzdechnu. [I]Že se vůbec snažim, snažim se ji podpořit a ona pak plácne takovouhle blbost očekávaje, že tomu snad budu věřit. Tohle mě vážně dokáže naštvat, když už se obtěžuju a snažim se jí podat pomocnou ruku, tak se izoluje. Třeba to je prkotina, ale aspoň bychom věděli co se děje. No co, dolovat to z ní nebudu. Jen bych radši v současné situaci svoji obezřetnost věnoval okolí než jí. Budu holt muset zvládnout obojí.[/I] Poté promluvím, už ne s tak ustaraným hlasem. [OR][B]"Chci aby si věděla, že kdyby se cokoliv dělo, jsem tu abych ti pomohl."[/B][/OR] Poté pokývnu hlavou směrem k Arekesovi. [OR][B]"A Arekes ti zajísté taky pomůže, kdyby se cokoliv dělo."[/B][/OR] [I]No jistej si o tom úplně nejsem, ale dáme mu šanci.[/I] [OR][B]"Takže si to klidně nechej pro sebe do doby než uznáš, že nám něco chceš sdělit. Ať se ti to líbí nebo ne, v tomto jedeme společně, lepší vědět co nás čeká dopředu, než tim být následně zaskočen.... Nicméně dosnídejte a pomalu vyrazíme zajistit si cestu do Orewu. Než dorazíme ke karavanám máš čas si promyslet za koho se chceš vydávat, pokud nevíš, mám pro tebe záložní plán, tak buď připravená se uzpůsobit."[/B][/OR] S tímto dosnídám a připravuji se k odchodu.
Galor--- > Mathiel;Sesshuro       7. Července 2017 02:32:11
Hostinský přinesl objednané nápoje a o chvíli později i pokrm. Polévka sice není nijak hustá, ovšem jejím základem je poctivý vývar, který vám příjemně rozehřeje útroby a navnadí vás na hlavní chod. Tím je šťavnaté maso z grilu, vonící bylinkami a několik pečených brambor. Pustíte se do pití i jídla čas v přátelském rozhovoru plyne jako splašený. Jisté napětí mezi vámi sice je, ale nejedná se o nepřátelství, jak by si vroucně přál někdo jiný. Oba získáváte jistotu, že pokud nějdo z vás v nejbližších dnech ze,mře, nebude to rukou toho druhého. Naopak. Rozpustilá Mahtiel svou bezprostředností Desmondovi učarovala a která dívka by dokázala odolat kouzlu urostlého galantního šlechtice?
Přes příjemnou atmosféru si Desmond uvědomuje, že v hostinci nemůžete zůstat celý den, zejména pokud si chce zajistit placené místo v doprovodu karavany.
[OR][B]Budete si ještě něco přát?[/B][/OR] Zeptá se úslužně hostinský když zklízí prázdné talíře.
Desmond, ponořený do nezávazného klábosení s pohlednou dívkou si příliš nevšímá svého okolí, ovšem Mahtiel náhle ucítí známé mravenčení v zádech, naznačující, že jste sledováni. Opatrně se rozhlédne po výčepu a všimne si zamyšleného pohledu, který k vašemu stolu vyslala drobná pohledná rusovláska, sedící ve společnosti dvou mužů u stolu na druhé straně místnosti.
*********************
omlouvám se za prodlevu. Nějak poslední dobou nestíhám.... rušno v práci i doma.
Sesshuro--- > Mathiel       7. Července 2017 14:19:04
*********************
Poznám na tu dálku o koho se jedná? Pač si Des s Lilith zachránili quest zpátky navzájem život *3*
Až si ji jakože taky všimnu x)
Mathiel--- > Sesshuro       9. Července 2017 23:15:59
Srdíčko plesá, jak se zdá, možná, že jen přeci jsem tu na koni ta já. A možno v budoucnu i doslovně. Z toho věčného chození mne už bolí nožičky. Puchýře, mozolky a otlapkané plošky jednoho učí lenosti. Klidný krok bujného oře bude to pravé ořechové.

[I]Mu musím někde splašit krásné jablíčko, pašákovi.[/I]

[I]Počkat a co mozoly na prdelce?![/I] Pomyslím si splašeně a na chvíli ztratím koncentraci.
[I]Tak začnu fňukat a zastaví se…[/I] osnuji v hlavince, avšak doufám, že některé věci se nezapomínají. [I]A paměť má, tajně doufám, i kůže na mém drahém tělíčku. Se pozná…[/I]

Ale to už se nutím věnovat pozornost Desmondovým slovům, což je silně rozptylováno jeho chováním.

Jeho rozpaky mi na tváři vykouzlí upřímný zářivý úsměv, co zoubek to perlička. Bavím se. Příjemná společnost dělá své a strach o můj život mizí jako pára and hrncem. Lehce mi povolí ramena přitom mi tělem projede letmá křeč připomínající napětí do teď proudící mým tělem. [I]Holka, holka. S tím budeme muset něco dělat. Jinak se po delší době nepohneš… [/I]

[I]Zaplatí tobě. Ale kdo by nezaplatil?[/I] Pomyslím si při Desmondových slovech a se zájmem si jej prohlížím.

Přemýšlím, kde se ve mne tento zájem o muže vzal. [I]Že bych měla v dětství vzor, jenž by se o to postaral? [/I]Málem vyprsknu smíchy při vzpomínce na muže, který o sobě tvrdil, že je vlastní a vlastní dítě vychovával k touhám svým. Prudké rozčarování mi stále vhání žluč do úst a nůž do ruky. Leč tyto vzpomínky byly pohřbeny s nabytou svobodou. Nadále nahrazeny smutkem po krásných očích matčiných.

Leč možná to právě bylo příčinou mého chování dnes i v minulosti.
Ano muž brání v čele, žena bojuje v týle jako poslední obrana. S dýkou a bezbranným, odzbrojujícím úsměvem.
[I]
Já se povezu s radostí,“ zazubím se a nadále poslouchám šlechticův plán.
[/I]
[OR][B]„Jé, to vypadá dobře!“ [/B][/OR]S radostí kvituji příchod hostinského a obdařím jej jedním ze svých pochvalných úsměvů. Pořádné jídlo, to jsem neměla až moc dlouho…
[I]Tak sem se někdy vrátím![/I]

[EL][B]„Vkus tedy. Musím ti přiznat. Vkus na jídlo máš výborný,“[/B][/EL] pochválím spokojeně Desmonda a rozkošnicky povaluji jídlo v ústech. Občas boulím tvářičky, špatně se skrývá několikadenní skoro poustevčení.

[I]A jídlo. Dobré jídlo! I tím se mé služby dají zaplatit. Pche a prej jen u chlapů prochází láska žaludkem…[/I]

Spokojeně žvýkám jedno sousto za druhým a poslouchám konec Desmondova plánu. V podstatě nemá žádnou chybičku. Všechno je na něm a já se jen vezu. Co více si přát.
[EL][B]„Nepředbíhala bych tak do budoucnosti. Ale zní to vážně lákavě, “ [/B][/EL]opatrnosti není nikdy dosti, ale pro mne je to plán přímo dělaný.

[I]Duch?! Leč o mne prd ví, však tam byl chvíli. Možná tuší? Žeby to až nebylo tak nezištné? Ne bylo to před přijímáním. To nikdo nevěděl. A kdoví kolko si z nich myslí, že jsem jen na okrasu. Chichichi[/I], známé jméno, společná minulost, rozpaky. Opět se ve mne vzedme vlna podezřívavosti. Stačí jen fouknout a jiskra vzplane.

Možná to, možná jen plný žaludek dráždící mé nervíky. Tak i tak něco je špatně. Lehce ztuhnu. Mé nervy se napnou jako strunky na kytaře. Stačí jen hrát. Pozvednu pohár s medovinkou a mrknu na Desmonda: [EL][B]„Tak na budoucí dobrodružství!“[/B][/EL] a vesele se zazubím, poté, co snad bude následovat mého příkladu si přiložím pohárek k ústům a nechám zlatavý nektar stéct do mého hrdla. Přitom těkám očkama po svém zorném poli, jestli nezahlédnu onu nechtěnou pozornost. Hlavinkou nepohnu, tvář stále otočenou k Desmondovi. Rtíky stočené do pobaveného úsměvu.

[I]Komupak, komupak se tu nepozdáváme,[/I] mozkové závity ve chvílích a vteřinkách polykání jedou na plné obrátky. Hlavičkou mi opět probíhá analýza celého výčepu.

Z První z kola vypadnou osoby po jednom. To by bylo extrémě jednoduché. Jeden člověk není problém. Stačí vyčkat do setmění. Kdy při západu hraje slunce a stín odvěké divadlo plné temného pobavení.

[I]Dvojičky? [/I]To už by mohl problém býti. Leč Desmond by vnesl strach i do místního býkobijce.[I] Také opancéřování nemá ani dobývací stroj. Nebo jo? Kdoví…[/I] svoji neznalost zahazuji v zapomnění, Dva vždy zvládnem a proto by moje pozornost ponejprve začínala u trojice dva muži a žena.[I] Žena je vždy problém. Muži ne…[/I]

Pokud na ně vidím bez pohybu hlavy od Desmonda pryč, tak si je prohlédnu více.
Tak i tak se mi to nelíbí.

Spokojeně odložím pohár na stůl.
[EL][B]„Duch, myslíš toho dědka?“[/B][/EL] zazubím se a proložím to výrazem, že tuším, že tenhle dědek by mi natrhl šoš, ani bych nemrkla.

[EL][B]„Ten se mi zdá taký samotářský, nechce se zrovna kamarádit. Dá se to brát jako zlé vůči mne?“[/B][/EL] pozeptám se pobaveně.

[EL][B]„Nebudeš se zlobit?“[/B][/EL] vykulím najednou lehce očka a pokračuji: [EL][B]„Teď mne tak napadlo. Víš, lehce překvapí. Ta znalost mého jazyka. Víš, neber to jako urážku, ne moc lidí hovoří takhle plynule. Já. Víš nemám moc zkušeností se vzdělanými a obecná řeč se mi již vpila pod kůži. Leč trvalo ti dlouho naučit se hovořit mým jazykem?“ [/B][/EL]

Změna tématu je rychlá, leč snad prosycena upřímným překvapením a nevinností dívky v přítomnosti šlechtice.

Odmítám opustit svůj rodný jazyk. Nevyžádaná pozornost může být dvojího typu. Šlechtic Desmondova typu v přítomnosti stvoření jako já, i přesto, že ouška skrývám pod záplavu havraních vln. Elfská mluva v hospůdce ve městě čistě jednorasového ražení by mohla být důvodem také. Proto se jeden učí mluvit jako lidé.

Tak i tak hledám náznak problému bez nutnosti přímého pohledu a svou změnou tématu možná trknu i svého spolusedícího.
*********************
Herectví st. 4
Galor--- > [Speedy];Lilith_Mistori;ArekesIII       20. Července 2017 14:17:47
Podivně zamlklá Lilith se na Speedyho přímou otázku vymluví na nedostatek spánku a příliš se dál neprojevuje. Z důvodů, které zná jen ona, drží hlavu skloněnou. Nakonec dosnídáte a pod diskrétním vedením Speedyho zamíříe k východu z hostince. Ostatní hosté vám nevěnují prakticky žádnou pozornost. Naprostá většina jich jsou muži , sedící osamoceně, nebo po dvou u stolů. Jedinou vyjímkou je drobná černovlasá dívka, sedící u vzdáleného stolu ve společnosti urostlého muže v plátové zbroji. Oba jsou zabráni do přátelského rozhovoru a vám nevěnují pozornost.
PO východu z hostince zamíříte za město, kde táboří několik obchodních karavan. Doufáte, že by se vám mohlo podařit se k některé připojit a vstoupit tak do Orewy bez upoutání něčí nežádoucí pozornosti. V táborech panuje šilý ruch a shon a dalo by se říci, že se zde pohybuje víc lidí, než v samotném městě. Místní farmáři přivážejí na vozech seno, vejce, síry, konve s mlékem a dokonce i nějaká hospodářská zvířata v naději, ře se je podaří obchodníkům na poslední chvíli výhodně prodat. Čeledíni pomáhají vozkům zapřáhat voly do povozů a mezi tím vším procházejí předáci karavan, nebo i samotní obchodníci a štěkají rozkazy na všechny strany. Jedna karavana, jejíž tábor viditelně stojí již dlouhou dobu, upoutá vaši pozornost. Vzhledem k počtu povozů má relativně málo pracovníků. Její předák, který se snaží zorganizovat zrušení tábora a přípravy na cestu v co nejkratší době, má na tváři zoufalý výraz štvaného zvířete.
Okamžitě si uvědomujete, že jste nalezli svou příležitost. Jen ji správně uchopit za vlasy.
Galor--- > Mathiel;Sesshuro       20. Července 2017 14:19:51
Desmondův šarm a sukničkářské dovednosti, vybroušené dlouholetou praxí k dokonalosti zcela otupily potenciální nepřátelství, vyvolané Mahtielinou příslušností k jejímu cechu. Naopak, přestože si Mahtiel až moc dobře uvědomuje, jakou hru s ní Desmodn hraje, neubrání se zcela jistým sympatiím ke galantímu rytíři. S hravostí sobě vlastní přistoupila na Desmondovu hru. S využitím svých vlastních tajných zbraní se sama poměrně úspěšně pokusí ve svém společníkovi vyvolat sympatie ke své osobě .
Čas plyne a část hostů již opustila výčep. Desmond, zaujatý rozhovorem se svou společnicí věnuje scou pozornost především Mahtiel. Trojice, sedící u stolu na druhé straně místnosti se zvedne k odchodu a teprve v okamžiku, kdy opouštějí výčep, upoutá Desmondovu pozornost záblesk ohnivě rudých vlasů drobné dívky, která se zadumaně skloněnou hlavou, v doprovodu dvou společníků opouští hostinec. Ta barva, ta postava... Desmondovi jsou velmi povědomé, ovšem stačí jediný pohled na druhou stranu stolu, aby Desmond potlačil nutkání vyběhnout před hostinec. Vždyť co by tomu řekla jeho společnice, kdyby ji zničeho nic opustil a vyběhl za jinou ženou?
Torvald_Sileny--- > Galor       22. Července 2017 09:57:37
[I]Co na mě tak kouká?[/I]
Bleská mi hlavou při tíživém pocitu jeho hodnotících očích.
[I]No dobře, nejsem v naleštěné zbroji ani žádný zbohatlík. Meč mám ale docela dobrý! Umím s ním i zacházet a Sharn? To je můj drahoušek nadevše.[/I] Verdikt přichází až na konci snesitelné doby. [I]Tak ten nás nechce. [/I]
[OR][B]Jasné, jen jsem to zkusil. Děkuji za typ. Snad jim budu k užitku.[/B][/OR]
[I]Určitě jim budu k užitku![/I]
Opravím v duchu větu, kterou jsem mu co nejzdořivěji odpověděl při skrývání pocitů jak hluboce mě toto zklamalo a vlastně i ranilo. Na to mám naštěstí ego dostatečně tuhé. Nebo lépe, prozatím mám. [TR][B]Jdem![/B][/TR]
Metám příkaz k Sharnovi ale moc dobře vím, že není potřeba. Ten by se odemě nehnul na krok pokud by nemusel. Vychoval jsem ho a strávil s ním již spoustu let. A mnoho nás jistě čeká, než zestárne natolik aby z něj nebylo štěně a snad i hůř. Vyrážím tedy do druhého tábora. A mluvím polohlasem se Sharnem. [U] [TR][B]Tak pán měl moc lidí, ale lhal. Oči ho prozradili. Tím jak se na nás koukal. Měl dost těch „obyčejných“, za které považuje nás. Ale to nám nevadí. Alespoň nám poradil kam jít.[/B][/TR][/U] Cesta nebyla moc daleko, karavany se tu docela nahustili na jednom místě díky neprůchozímu pohoří.
[OR][B]Zdravím, posílá mě sem kolega z druhé karavany, že už má doprovodu dost ale vám by se mohl hodit?[/B][/OR] Pronesu poslední slovu otázkou. A pokynu hlavou směrem odkud jsem přišel. Podstoupím opět mučivou, ale výrazně rychlejší oční prohlídku a následně poslechnu nabídku.
[I]Dvě zlatky za to že cestuje stejným směrem není zlé.[/I]
Podívám se očkem na Sharna jako by mi uměl odpovědět a pak natáhnu ruku a sevřu mu tu jeho. [OR][B]Platí tedy![/B][/OR] Řeknu majestátným pevným hlasem. [OR][B]Jak velkou karavanu budu doprovázet?[/B][/OR] A tázavě pohledem sjedu na přiléhající tábor v naději, že dostanu odpověď a budu si moc obejít vozy, zvěř i zbytek posádky ještě před cestou a rozmyslet si kde bude nejvýhodnější pozice pro případnou obranu ale i nejpohodlnější pro cestu. Nemám náladu se vézt na voze na to jsem naučen příliš chodit, ale potřebuji místo kde uvidím. A to při mé výšce bývá často problém. Na závěr konverzace před začátkem plánované obhlídky prohodím poslední dotaz. [OR][B]Kdy vyrážíme?[/B][/OR]

******
Tak a můžeme jet a dohánět co jsem zmeškal *6*
Mathiel--- > Sesshuro       28. Července 2017 15:42:46

*********************
Sessi máš přednost *1*
Immanuel30. Července 2017 11:47:42

*********************
Pohněte si trochu, prosím. Řeklo se jeden odpis týdně.
Galor--- > Mathiel;Sesshuro;[Speedy];Lilith_Mistori;ArekesIII       1. Srpna 2017 09:38:53

*********************
7. se vracím z dovolený a rád bych vás už posunul, pokud možno ke sloučení, ať zejména Immanuel nemusí čekat. Budu rád, když během tý doby odepíšete...
Mathiel--- > Galor       1. Srpna 2017 10:54:05

*********************
Tak u mne to stojí na Sessovi, já nemám na co reagovat *3* Jinak už by tu odpis byl *1*
[Speedy]--- > Lilith_Mistori;ArekesIII       4. Srpna 2017 17:20:08
Po snídani odcházíme z hostince, ničím se moc nezdržuju a mířím rovnou z města k místu, kde se zatim utábořili karavany. [I]Očekáváš komplikace? Nebudu se tim teď zaobírat, to si vyřeším až a jestli nastanou. To utajení je možná vážně zbytečný. Instrukce jsou jasný, nikdo nemusí vědět, že je tohle cechovní záležitost, pozornost na sebe nechcem poutat dokud nebudeme mít aspoň trochu jistou pozici. Na čase Lilith vysvětlit její roli, nemůžu na ni čekat, než bude pozdě.[/I] [OR][B]"Takže poslouchejte..."[/B][/OR] řeknu běžným hlasem, abych zbytečně nelákal kolemjdoucí a chvíli počkám, než se ujistím, že mi moji dva společníci věnují pozornost. [OR][B]"Takže Arekesi, co jsem pochopil ty si budeš stát za tím svým příběhem s tím dopisem a přesném obsahu toho dopisu si se dejme tomu bavit nechtěl, je to osobní záležitost a není to tolik komplikovaná zástěrka. Tebe máme. Lilith, jelikož tvoje hlava je teď někde úplně jinde, tak pokud vysloveně nemáš něco o co se chceš ještě podělit vidím tvoji roli takhle. Nemoc, ať už se budeš tvářit takhle nebo jinak, je to jednoduché vysvětlení pro ostatní kolem tebe. Původ nejspíš magický, symptomy tvé nemoci nechám tobě, dozvěděla ses jen, že s něčím pdobným se potýkali v Orewu. Na mě s Arekesem si narazila cestou a přidala si se, když ses dozvěděla, že jdeme také tím směrem. Arekes si mě najal jako doprovod, jelikož narozdíl ode mne přesně neví jak se do Orewu dostat. Šlo by to vymyslet rafinovaněji, ale byli by to zbytečné komplikace, co se týče jmen, řekněte i dopředu, já si ponechávám svoje. V případě problémů, buďte připravení improvizovat a sžijte se se svýma rolema."[/B][/OR][I]Je nutné abys jim tohle říkal? Přece to nejsou malé děti, třeba už něco podobného zažili? Možné to je, ale já je ještě tak dobře neznám, takže s nima zatim budu jednat jako s někým kdo dělá tohle poprvé.[/I]
Po nějakém čase so konečně dostaneme na místo, kde se karavany pomalu začali připravovat na cestu, všechny působili stejně, až na jednu. [I]Malá posádka, méně otázek. To by teoreticky šlo. Nebylo by možná lepší zkusit oslovit jinou, funkčně vypadající, karavanu? Asi by to bylo jednoduší, zato, tady to vypadá, že by se mu hodila každá pomocná ruka, takže nás jen tak hnedka neodmítne.[/I] Přijdu k předákovi a oslovím ho přívětivě. [OR][B]"Dobrý den, omlouvám se, že vás ruším, vidím, že máte napilno. Speedy jméno mé."[/B][/OR] S tímto mu podám ruku a pokračuji. [OR][B]"Hádám, že stejně jako všichni ostatní míříte do Orewu? Já a moji dva společníci se tam chystáme, ale shodli jsme se na tom, že po tak dlouhé době co byla cesta zavalena, nemůžeme tušit co by nás cestou mohlo potkat. Říkali jsme si, že bychom mohli někoho oslovit, že bychom cestovali společně s nimi. Tím se vám samozřejmě nechci hned cpát, jako nájemní síla. Hádám, že podobných nabídek máte plnou hlavu, stejně tak jako pasažérů. Spíš jsme se chtěli domluvit, že bychom putovali do Orewu společně s vámi, jídlo s nocování bychom si zařídili sami a vesměs bychom si jen vzájemně vypomohli, kdyby nedej bože došlo k nějakému přepadení. Pár rukou navíc zajisté oceníte a my se také budeme cítit bezpečněji ve větší skupině."[/B][/OR]
Lilith_Mistori--- > Sesshuro;[Speedy];ArekesIII       7. Srpna 2017 13:43:26
----------------------
Nechci zdržovat víc.
Speedyho návrh přijímám.
Za mě posun :)
Mathiel--- > Galor       10. Srpna 2017 22:52:43

*********************
Ahojík, můžu se jen zeptat zdali to budeš posouvat? Ne že bych byla nevrlá jako Immanuel, ale odpis týdně by se mi také líbil *6*
Galor--- > Immanuel       11. Srpna 2017 19:52:55
[OR][B]Tak jsme domluvení.[/B][/OR] řekl předák a na znamení dohody ti potřásl rukou. [OR][B]Čím dřív se nám podaří vyrazit, tím líp. Uvítal bych, kdybys trochu pomoh s nakládáním. Karavana, která do Orewy dorazí jako první, má nejlepší podmínky k obchodování. [/B][/OR]S Těmi slovy předák opět odběhne, aby dohlédl na další práce.
Galor--- > Torvald_Sileny       11. Srpna 2017 19:58:03
[OR][B]Tak jsme domluvení. [/B][/OR] řekl předák a na znamení dohody ti potřásl rukou. [OR][B]Naše karavana je poměrně velká, dva tucty povozů, ale nemáme tolik lidí jako jinde. Šéf zná cestu do Orevy jako svý boty a tvrdí, že na samotnou cestu by mu stačilo pár šikovnejch pacholků. Čím dřív se nám podaří vyrazit, tím líp. Uvítal bych, kdybys trochu pomohl s nakládáním. Jestli nebudem hotoví, než sem dorazí šéf, bude asi pěkně řádit. Karavana, která do Orewy dorazí jako první, má totiž nejlepší podmínky k obchodování. [/B][/OR] S Těmi slovy předák opět odběhne, aby dohlédl na další práce.
Galor--- > Mathiel;Sesshuro       11. Srpna 2017 20:00:00
Po odchodu neznámé trojice si Mahtiel všimne, že Desmond poněkud znejistěl.
Nakonec dojíte, dopijete a také opustíte hostinec. Pacholek přivede Desmondovi jeho koně a vy společně zamíříte za město. K místu, kde táboří karavana, se kterou Desmond přicestoval. Předák karavany, který má v nepřítomnosti obchodníka hlavní slovo, pobíhé po táboře jako splašený a vykřikuje rozkazy na všechny strany. V okamžiku, kdy spatří Desmonda se na okamžik zastaví a pak zamíří k vám. Na tváři se mu na chvíli objeví přátelský úsměv.
[OR][B]Už jsem myslel, že to nestihnete Desmonde. No, při pohledu na vaši společnici se tomu ani nedivím.[/B][/OR]
předák se Mathiel mírně ukloní a usměje se na ni.
[OR][B]Každopádně jsem rád, že jste tady. Pokud by vám nevadilo přiložit ruku k dílu při nakládání vozů a balelní tábora, budu vám vděčný. Šéf by měl dorazit každou chvíli a když karavana nebude připravená k odjezdu, bude pěkně nas... Nakrknutej. No nic, musím dohlídnout na ty lemply.[/B][/OR]
Galor--- > [Speedy];Lilith_Mistori;ArekesIII       11. Srpna 2017 20:01:16
Předák si vyslechne Speedyho nabídku a pousměje se.
[OR][B]Abych pravdu řek, o cestující, který se mým lidem budou akorát plíst pod nohy nestojíme. Jestli nám ale pomůžete, rádi vás vezmem s sebou. Každá ruka se bude po cestě hodit. A jestli to umíte se zvířatama, tím líp. Když nám po cestě pomůžete, škodný nebudete. Do Orewy vezem zásoby jídla, takže si s ním nemusíte dělat starosti a jestli se povede prodat náklad za dobrou cenu i nějaká ta zlatka bude.[/B][/OR]
Předák se rychle rozhlédne kolem a pak se opět obrátí k Speedymu.
[OR][B]Čím dřív se nám povede zbalit tábor a vyrazit, tím líp pro nás. Kdo dorazí do Orewy jako první, prodá zboží za nejlepší ceny. Takže jestli se k nám chcete přidat... [/B][/OR]
Mrkne spiklenecky jedním okem a ukáže na plátěný přístřešek, ještě z poloviny plný košů. U něj se pohybuje pětice mužů, kteří se snaží koše co nejrychleji naložit na nedaleký povoz.
[OR][B]… co kdybyste pomohli chlapům naložit támhleten vůz? Neříkám, že musíte, ale nám by to vážně pomohlo.[/B][/OR]
S těmi slovy předák odběhne, aby dál organizoval balení tábora.
Galor11. Srpna 2017 20:02:12

V chvatném shonu, který v táboře karavany panuje, běžíčas rychleji, než splašený závodní kůň. Přestože se předák karavany i jeho muži snaží, seč mohou, není vaše karavana první, která vyrazila na cestu do Orewské brány. Majitel karavany, který do tábora dorazil až o něco později, z toho nemá vůbec dobrou náladu. Spíš naopak. Nadává, láteří, proklíná předáka i své muže a nakonec, i když nerad sám přiloží ruku k dílu. Pohled na obtloustlého muže v drahém obleku, jak se lopotí s těškými koši a bednami, všem poněkud cuká koutky vzhůru a zvedne náladu.
Konečně je vše sbaleno a karavana může vyrazit na cestu. Předák dá pokyn k odjezdu a víc jak dva tucty těžkých dřevěných povozů, tažených voly, se dá do pohybu. Majitel karavany se drží v čele karavany, spolu s několika muži ozbrojeného doprovodu. Předák se pohybuje kolem celé délky dlouhého hada povozů, aby dohlížel na hladký průběh cesty. První den cesty se chýlí ke konci a cesta, vytesaná do strmé skalní stěny hluboké soutěsky již tone v hlubokém šeru. Karavana přesto nezastavuje. U každého druhého vozu je zapálena lucerna , která mlhavě osvětluje cestu. Plahočíte se temnotou dál, jen sáh, nebo dva od strmého srázu, který jako dravá šelma číhá na neopatrného poutníka, aby jej usmrtil. Minete několik temných pozůstatků mohutných závalů a dokonce jednu z tábořících karavan, jejíž vůdce zřejmě neměl odvahu na noční postup. Až po téměř dvou tuctech směn pochodu v temnotě dorazíte k velkému výklenku vytesanému do skalní stěny, připravenému jako tábořiště a majitel karavany dá konečně pokyn k zastavení. Zvířata jsou odpřáhnuta z potahů a nakrmena. Až poté předák dovolí lidem odpočinek. Z jednoho vozu nechá složit trochu dřeva a založit malý táborový oheň. Na těžkém kovovém roštu, přehozeném přes plameny rychle opečou silné plátky uzeného masa, které s polu s velkými obilnými plackami rozdají všem jako večeři.
Následujícího dne ráno, v době, kdy soutěska dosud tone v hlubokém šeru, již v táboře panuje čilý ruch. Po rychlé snídani opět zapřáhnete zvířata k vozům a jen co obloha poněkud zesvětlá, opět vyrazíte na cestu.
*********************
Jste spojení. Všichni jedete s jednou karavanou, takže během táboření se určitě setkáte a máte možnost se pozdravit, případně si trochu popovídat.
Immanuel13. Srpna 2017 10:56:44
Karavana se dá do kvaltu. Jelikož v této díře nemíním zůstat ani o sekundu déle, pomohu s nakládáním, i když se nehodlám sedřít.

Po chvíli si všimnu, že nám pomáhá jakýsi běsnící zbohatlík, který má plnou pusu rozkazů. Občas zaslechnu oslovení "pane". [I]Takže tohle je hlavní zvíře naší karavany.[/I] S nezanedbatelnou pomocí majitele se brzy vydáváme na cestu, bohužel však ne jako první.

Cesta se vleče jako zdechlina za vozem. Majitel evidentně nehodlá ztratit žádný čas navíc a je ochoten riskovat bezpečí a životy nás všech při nočním přejezdu křivolakých cest u srázu, což oceňuji jako známku pevného charakteru.

Při dlouho očekávané přestávce se s chutí najím přiděleného proviantu a odeberu se do ústraní, kde mě nemůže nikdo obtěžovat všetečnými dotazy nebo jen přihlouplým žvatláním. Když usoudím, že nemám proč být vzhůru, uložím se ke svému vozu, zabalen do pláště, šavle stále po ruce, avšak skryté - usínám.


Další den jede vše nanovo, v klasickém rychlotempu.
Torvald_Sileny15. Srpna 2017 11:44:01
[OR][B]Dobrá, tak tedy platí.[/B][/OR] Stvrdím svou dohodu s velitelem potřesením ruky. [TR][B]Sharne?[/B][/TR] Houknu ke svému velkému sněžnému vlkovi. Někdy se říkám, že to musí vypadat velice komicky. Jsem o pouhých deset coulů vyšší než můj vlk. Ale již s ním žiji docela dlouho, a i když je ještě štěně. Už dorostl svých rozměrů. Tedy trošku v to i doufám. S otázkou ucítím štouchnutí do ramene. [TR][B]Půjdu jim pomoc naložit. Pohlídáš mi Tornu, ano?[/B][/TR] Místo odpovědi se ke mě jen trošku natočí a nechá si přehodit tornu přes krk hned po tom co zkrátím její ucho na třetinu původní velikosti. Už to máme nacvičené. Není to poprvé a lepší místo pro bezpečnost svých věcí bych nenašel. Na mé zbylé otázky už není třeba vlastně ani odpovídat. Zodpověděly se sami, jakmile mě požádal o pomoc. Bez váhání tedy začnu pomáhat s nákladem beden, košů a všeho co bez problémů unesu. [I]Ještě že se práce nebojím. Představa vidět některé nafoukané kouzelníky co jsem již potkal ... [/I] [TR][B][U]Hahaha[/U][/B][/TR] Zasměji se tichounce pod své bíle vousy. [I]Takže Orewa. Doufám, že tam najdu to co hledám. Další zmínky a stopy na mé cestě. [/I] Chvílemi přejedu očima okolí, abych zkontroloval co se děje. Všimnu si pár dalších jedinců kteří tu ještě před chvílí nebyli. Nebo byli ale někde jinde. Chvíli si je i přohlížím nevypadají zrovna jako řadoví vojáci ani chudí budižkničemu. Nicméně pak budu pokračovat.
[I]Konečně vyrážíme. Už bylo na čase. Těch beden a náklad ubylo mnohokrát víc než bych čekal. Ví moc dobře, proč tam chce být první. A to se zdá se nepovede.[/I] Nemusím ani na Sharna zavolat abych znovu pocítil jeho blízkou přítomnost. Ochotně si z něj seberu svou tornu, kterou mi hlídal a přehodím si ji zpět přes své rameno. Poplácám ho po hřbetu a podrbu na hlavě, dokud je skrčený. [TR][B]Děkuji ti.[/B][/TR] S trošku bláznivým a spokojeným úsměvem se jej zeptám. [TR][B]Jdeme v čele?[/B][/TR] A jak vlk pravil tak vyrazil. A já s ním po boku do čela karavany. Bylo nás tam víc ale vlastně to nebylo až tak na škodu. Takže jsem se celou cestu pohyboval po pravém boku karavany mezi začátkem prvního vozu a třetím podle aktuální rychlosti mé i vozů. V táboře jsem se s chutí najedl, ale víc jsem se příliš mezi lidi nevměšoval. Mám rád společnost, přesto se rád chvíli rozkoukám.

**********
Ahoj lidičky mí drazí. Vzhledem k tomu že vás Torvi nikoho nezná i tak jak jsme se ujistili na Hlučíně. Tak budete muset být nápadní aby měl důvod se přijít s vámi bavit. A protože píši druhý tak vlastně ani nevím, kde jste co máte jak vypadáte ani jak se chováte což je to nejpodstatnější.

Těším se na hru s vámi. *4*

PJ: Je to Orewa nebo Oreva? Napsal jsi mi to dvakrát a pokaždé jinak? *6*
Mathiel19. Srpna 2017 00:40:21
Nenápadná gesta, tiché kýchnutí či slabé zakašlání. Přehození kalíšku z ručky do ručky, potěšené či pobavené kýchnutí s přivřenými očky. Zneužívám vše, co mne život naučil a přitom si na obličejík nasazuji masku slaboduché nevinnosti.

Aneb když jeden dorazí do městečka ve vši počestnosti a narazí a rytíře...

Hmm počestnost je leckde a zbytek mi vhání adrenalin do žil.
Pocit nevyžádané pozornosti mi leze na nervy. Nejsem na to zvyklá. Neblahé tušení, že vše, co mne svrbí způsobil Desmond, který se na svém bujném oři odkud čert ho vzal zjevil, mne znervózňuje. A to je slabé slovo.

Leč kam jsme se dohrabali, tak odtamtaď se musíme i vyhrabat.
Slovíčkaření, úsměvy, vybrané způsoby a jemné lichotky mi zachránily život v tuto chvíli a snad mi jej zatím i udrží i do budoucna. Snad.

Avšak těším se až tento výčep opustíme. Svrbí mne ručka, svrbí mne na tolik, že se musím nutit v nečinnost. Touha sevřít lehkou dýku či alespoň hvězdičku na nebi zářícím je silnější od každé minutky, kdy jsem pohled poprvé ucítila. Nesnáším nevyžádanou pozornost. Leč od počátku se uklidňuji tím, že sličný, obrněný rytíř, je onou příčinnou. A on se jen slitoval.

Zahrajeme si hru. Zahrajeme si na čekanou.

S tím jak plyne rozhovor plyne i dění v hostinci a spousty lidí jej v průběhu času opouští. Mezi posledními se zvedá i pohled rusovlasé dívky (či snad ženy?), jejíž pohled mne stál tolko zadržující touhu po tom se ztratit. [I]Leč kdo se ztratí v plném výčepu pod drobnohledem osazenstva...[/I]

[I]To bude ten lehký háček... Ano, jakpa by to bylo bez háčku... Já ji neznám... Hmm? Ne neznám! Hej! Toš to nejde po mne, berme to pozitivně. Což znamená? [/I] snažím se utřídit rozstříštěné myšlenky a věnuji Desmondovi omylem zamyšlený pohled, snad si jej však nevšimne.

Potlačuji nutkání nervózně si prohrábnout vlásky a nespokojené mlasknutí se dusí ve svém počátku.
[I]Tohle začíná smrdět...[/I]

Jenže, co dělat se strachem, když jeden sedí uprostřed hostince? Potlačit jej a užívat si dneška? Možná vzbudit trochu závisti? V tu chvíli se ponořím se širokým úsměvem do rozhovoru se sličným rytířem a po očku sleduji dění. Tak i tak nás naše krůčky vedou ze dvora pryč, vzhůru do sedla.

[I]Jablíčko, jablíčko mu musím obstarat, krasavci jednomu...[/I]

A vzhůru, jak to rytíř říkal? Vzhůru k širokému úsměvu a povození se na koňském zadku?
[I]

Tak i tak. Tu jsme, ušmudlaná dívka a rytíř. Co vše je zde špatně...[/I]

Stále mi v mysli víří nespokojené vlnky na pozornost, jež vzbuzovala spíše husí kůži než přátelský úsměv. Cesta v sedle mne spíše utvrdila v absurdnosti uspořádání než v opaku. Jsme snad v pohádce, aby sličný rytíř zachraňoval ubohé panny? Můj úsměv se ve chvíli dané této myšlence rozšířil v čelisti žraloka ztracené za mohutnými zády plechového prince.

[I]Desmonde? Si tykáme?Se známe? Ajajaj...[/I] pomyslím si při vřelém přijetí ze strany karavany a nasadím jeden ze svým nejrozkošnějších úsměvů. Vzhledem k tomu, že mluvící byl muž, to není až zas tak hraný úsměv.

[OR][B]"Myslím, že ručka k dílu tu bude nápomocná,"[/B][/OR] zazubím se, když předák opouští naši společnost. Spustím jednu nožku přes hřbet ke druhé a zapřená za zadní část sedla se ladně pohnu a dopadnu na obě nožky pevně na zem.

[OR][B]"Když mne můj pane omluvíš,"[/B][/OR] lehce se ukloním [U][OR][B]"Musím se na chvíli vzdálit..."[/B][/OR][/U] pošeptám ke konci a v tu chvíli se míním ztratit mezi osazenstvo karavany v touze nalézt to pravé místečko na uklidnění. V mysli nosím i onu touhu po vykonání potřeby, ale to dokáže počkat...
Mizím spokojeně mezi ostatní a užívám si svobody. Přitom se opravdu snažím dostat z Desmondova vlivu. Po cestě trousím dotazy na místo potřeby, na cíl karavany a s miloučkým úsměvem se míhám od muže k muži a držím si odstup od ženského osazenstva ve vzpomínce na rudovlasou.

Sem tam přiložím ručku k dílu a snažím se skrýt před zraky šéfíka, jenž dorazil klasicky jako poslední avšak v mužích vzbouzí úctu osoby jdoucí příkladem a mne málem vyvolá žaludeční vředy. [I]Moc horlivý to pán...[/I]

S těkavým pohledem si všimnu trpaslíka mířícího kupředu a zavrhnu jej ve chvíli, kdy překročí řadu ode mne dále kupředu. zabit se mínit nenechám. Avšak jeho pes mi v mysli zanechá jedno bezpečnostní razítko a poznámku cizinec jako já.

Při snaze vzbudit důvěru v místním osazenstvu se snažím všímat si nových lidí, co páchnou jak já nepatřičností k celé vypravě. Ochrana, svědci, soudci a kněží. Ti, kterým se vyhneme.
[I]Třeba ten, co vypadá jako další šlechtic. To je v prčicích, to tu jsou dva zbohatlíci... Takže dvě kudli ve vzduchu..[/I] pláču již nad rozlitým mlékem.

Možná proto, možná z nudy si se západem sluncem vytáhnu balíček karet a s šibalsky vyplazeným balíčkem lákám snad především mužské osazenstvo ke hře.

[OR][B]"Někdo řiká, že ručka ďábla přitáhla hru na svět. leč pánové..."[/B][/OR] v zapalujících ohních klopím pobaveně řasy a užívám si tah karet v mých ručkách. Miska večeře je vedle mne už prázdná.

[OR][B]"Myslíte, že by mne to někdo naučil?"[/B][/OR] očka se zvednou v němé prosbě a karty vyjdou na povrch v bezbranném gestu. Jedna či dvě či více opustí mou ručku při mé nešikovnosti.

*********************
Herectví st. 4
Lehké svádění st. 3
Švindl možná potom *1*
Na miloučké dotazy - Získání důvěry 31%

*********************
*********************
Všechny tímto zdravím :) Tuším, že všechny naše postavy jsou lehce nekontaktní, ale uvidíme, jak se to vyvrbí - osobně se na to velmi těším *1*
Jinak přikláním se k Immanuelovi - odpis týdně by se mi také líbil, ať hra odsýpá






Torvald_Sileny24. Srpna 2017 19:31:06
***************
A co se bude dít tady prosím? Vypadaly vám písmenka z klávesnice?
Galor24. Srpna 2017 20:03:26

*********************
doufám, že se ozve ještě minimálně seladon... ehm, pardon Desmond a někdo od obchodníků, předpokládám, že Speedy.
Immanuel24. Srpna 2017 21:16:36

*********************
Pokud to pojede v podobném tempu, budu dělat vše pro to, abych se od ostatních co nejdříve oddělil.
Galor24. Srpna 2017 21:23:52

*********************
Immanueli, Sám toho asi moc nezmůžeš, ale bránit ti nebudu...
Ale aby se zbytečně nečekalo, v úterý quest posunu ať ostatní odepíšou, nebo ne
Mathiel25. Srpna 2017 11:47:47
*********************
No vzhledem k tomu, že aktivní jsme zatím tři a tedy naše postavy budou reagovat především na ty další dvě aktivní. Tak si myslím, že se z toho udělá pidi skupinka :-D Ale jako mohli by se ozvat i ostatní :-P
[Speedy]26. Srpna 2017 07:14:38
***********************
Řešíme to, že Lilith chce odstoupit s Questu snažim se jí přesvědčit aby napsala aspoň jeden krátký příspěvek, po kterým ji budu moct poslat pryč. Uvidím, jestli se neozve do neděle, pak to holt budu muset napsat jinak a její odchod posunout. Po pravdě, celá tahle pasáž je taková, že spíš čekám jestli se ozve Lilith nebo Arekes abych případně na co měl reagovat, nemám moc důvod se socializovat s ostatními jako postava *1*
Galor29. Srpna 2017 12:04:43
Většina z vás je dlouhým trmácením po úzké skalní cestě, vinoucí se v temnotě natolik vyčerpaná, že jen co se vám naskytné příležitost, uleháte ke spánku. Není proto divu, že Mathiel se svou nebídkou menší karetní partie neuspěje. V relativním bezpečí chráněného tábořiště brzo tvrdě usnete.
Připadá vám, že jste sotva zavřeli víčka, když vás ze sna vytrhne burácející hlas předáka karavany, doprovázený hlasitými údery na kovový kotlík. Neochotně vstáváte z vyhřátých lůžek a prokřehlí horským ranním chladem se ještě pod rouškou tmy chystáte na cestu. Dva muži z karavany připraví vydatnou snídani, složenou z vajec osmažených spolu se špekem a slaninou, několika obilných placek a horkého silného čaje, který vám nejen prohřeje útroby, ale především vám vlije do žil novou sílu vyrazit na cestu.
Ještě za tmy, když obloha teprve začíná lehce světlat, opět vyrazíte. Váš současný, dočasný zaměstnavatel jde v čele karavany a předák celý průvod uzavírá.
Karavana postupuje sice pomalu, ale nezadržitelně směrem ke svému cíli. Asi hodinu po rozednění, když sluneční paprsky dopadající na strmé skalní stěny zalijí hluboké údolí příjemným teplým světlem, spatříte na cestě zhruba půl druhé míle před sebou velkou skupinu mužů, žen a dětí, mířící po cestě opačným směrem jako vy. O něco později, když se s ni mi na úzké cestě přímo setkáte, si všimnete že každý z poutníků, děti nevyjímaje , se doslova prohýbá pod objemnými zavazadly. Ti šťastnější za sebou vedou oslíka, nebo koně, naloženého div se mu nohy nepodlomí. Skupina se těsně před vaší karavanou rozdělí a doslova vaši karavanu obteče po obou stranách. Ve tvářích poutníků můžete číst směs strachu, jež je z jejich země vyhnal a zároveň naděje na dobrý začátek v bezpečnějším kraji.
Jak slunce stoupá po obloze vzhůru, potkáváte další a další podobné skupiny i jednotlivé poutníky.Večer, když se vrcholy skal zalijí narudlou září, se úzké údolí konečně začne rozšiřovat a zhruba po další míli cesta konečně vyústí na širokou pláň obklopenou strmými skalními stěnami.Dorazili jste do Orewy.
Urazíte po cestě ještě několik mil, než dorazíte k malému městečku, spíš vesnici, tvořené několika desítkami domů, s velkou budovou zájezdního hostince vjeho středu. Na louce za městem už táboří další dvě karavany.
*********************
Tak dobrá, jste v Orewě. Karavana ještě nedorazila do svého cíle, kterým je hlavní město. Máte ale možnost získat bližší informace o tom, co se v zemi děje. Nechci nikoho nutit do družné spolupráce s ostatními, ale řekl bych, že pokud pojede každý na vlastní pěst, bude vaše šance na úspěch minimální.
Mathiel1. Září 2017 21:04:25
[I]Ne vážně nikdo?![/I] chce se mi plakat a se smutným výrazem zhrzené laně pohladím hranu balíčku karet a vrátím jej na své místo ve vaku. [I]No tak možná příště, suchaři![/I] vypláznu duševní jazýček na všechny okolo a prohledávám vak.

[U][EL][B]“Tvrdá zem, pche tvrdá jak skála a určitě nepohodlná…“[/B][/EL][/U] nespokojené huhlavé mumlání doprovází horlivé prohrabování se ve vaku. [I]Proč jsem ho zabalila až naspod, proč! Takový bordel! [/I] dávám si však pečlivě pozor, abych nic nevyhodila ven. Což mne ještě více rozčiluje.

[EL][B]“HA. Mám tě!“[/B][/EL] vítězoslavně vytáhnu ze spod vaku naducaný, nadýchaný a především měkoučký polštářek. Nevšímaje si ostatních jej ještě několikrát spokojeně proplácnu, aby se jeho nadýchanost znásobila a naaranžuji jej na místečko, kde spočine má hlavinka.

[I]Bude to chtít více informací. Desmond říkal něco o balíku, ale dá se mu věřit? No balík je přece i osmdesát zlatek nebo ne?[/I] po tváři mi přelétne jízlivý úsměv a já si přitáhnu deku více k bradě. [I]No budeme ho brát s rezervou, ale určitě tu nějaká možnost bude, když se přidal ke karavaně. Dobrý pocit by mu asi nestačil. Nebezpečí… Zlé věci… Bělásek?.. Pfffu, někdo bude muset vědět víc.[/I] pomalu se mi začnou klížit očka, když i myslí probleskne ještě jedna myšlenka. [I]To bílý? Nevypadalo to jako vlk?! A co kdyby jo, s těmi si poradit umíme. I když neradi… [/I]

[EL][B]“Kdo umřel!“[/B][/EL] vyletím do sedu a to, co znělo v mém snu jako střelba děla se mění v ranní budíček. [I]Dyť je ještě tma…[/I] mračím se na svět kolem sebe a neochotně balím. S povděkem však vítám snídani i horký čaj. Ještě než se vydáme na cestu pročísnu si havraní hlas a upravím svůj vzhled ku spokojenosti své. [I]Marnivá holka, kdo by měl strach z nafintěné marnivé holky…[/I] vnitřní ďáblík se zvesela šklebí na nový den.

Rychle se zorientuju v davu a uvažuji, zdali zamířit vzad nebo do čela. Nakonec zvolím konec karavany vzhledem k tomu, že předák se nebude ptát, kde jsem se u tu u čerta vzala a k čemu je takové pívo dobré, krom na koukání a kdoví, co dále.

[OR][B]“Krásné ráno, že?“[/B][/OR] zašvitořím zvesela pozorujíce přitom rozednívající se oblohu, když se mi podaří dostat se na konec karavany a do blízkosti předáka. Během čekání na odpověď si všimnu ubožáků, kteří se k nám blíží a následně nás míjejí. [I]No, do háje, co se tam, krom toho sesuvu děje?! Mathi, Mathi, zase do jámy lvové… Musíme si najít kamarády…[/I] zděsím se upřímně, tedy spíše nad osudem, co čeká mne, když tihle před tím osudem prchají. Obrátím se na předáka a pokud se mnou bude ochotný mluvit, začnu se jej vyptávat.

[OR][B]“Nevadí, když se Vás zeptám?“[/B][/OR] nadzvednu hlásek a rozhlížím se po míjících nás osobách, [OR][B]“Co tak hrozného je žene před sebou, že se již nemíní vrátit? Desmond říkal něco o sesuvu půdy, leč. Předčím prchají?“[/B][/OR] zeptám se lehce překvapeně a hraju si na nevinnou dívku. Dle jeho odpovědí se budu zařizovat dál.

*********************
Získání důvěry 31%
Herectví st. 4
Mathi zatím potřebuje získat informace *1* Pak se rozhodne jak dál bude jednat - zatím ji nemohu moc posunout kupředu, když vlastně toho moc neví *1*

*********************
*********************
Jinak aspoň podčárovka, že je člověk neaktivní. Nebo jej to nebaví, nebo jiný důvod, proč nehraje by byla milá *6*
Osobně bych ráda, kdyby se hrálo v nějakém tempu - vážně se těším až se to rozjede - i přesto, že tedy vyrazíme jako jednotlivci (teda počítejte s tím, že Mathi se na někoho pokusí přisát jako pijavice v blízké budoucnosti - není sebevrah *2* )
Vzhledem k tomu, že já na Hlučíně nebyla, tak nevím, na čem jste se tam dohodli *6* Ale snad se rozehrajeme *6*
Immanuel1. Září 2017 22:46:37
[I]Tak tohle začíná být sranda![/I] Uchechtnu se, když spatřím zubožené tváře emigrantů, kteří si to šnečím tempem štrádují přesně našim směrem. [I]Co ty nebohé vidláky mohlo donutit k takhle masivnímu přesunu? Chudáci se jen neradi zbavují svého domova...[/I] Jakmile nás masa uprchlíků začne míjet, vzrušeně na ně začnu mávat. [OR][B]Hej hola, co tak pochmurně v tento krásný den?! A co ta nebohá zvěř, jak se klátí pod návalem vašeho harampádí![/B][/OR] Znechuceně odplivnu kamsi do davu a dál si lidu nevšímám, je mi z nich zle.

[I]Cesta postupuje v bohužel klidném duchu. Osobně jsem očekával, že dojde k naivnímu útoku nějakých zlodějíčků,
abych mohl otupit své čepele.[/I] Pronáším v duchu monolog, když k večeru dorazíme do malé vesničky. [I]Konečně nějaká civilizace, pokud to tak mohu nazvat. Je čas zjistit nějaké podrobnosti o místních katastrofách.[/I]

Jakmile karavana zastaví, seskočím z vozu a namířím si to přímo do hostince s vidinou částečně spolehlivých informací.

V hostinci okamžitě smekám klobouk a ptám se hostinského na nejlepší místní lidský zdroj informací.
Mathiel--- > Galor       1. Září 2017 23:36:33

*********************
Jak napsal Imannuel - Mathi by pak ráda taky do hospy, akorát první karta padla na předáka, doufám, že to nějak časově nebude pak problém *6*
Torvald_Sileny6. Září 2017 10:18:14
Pomalu postupujeme dál a já si povídám se Sharnem. [TR][B]Tak co myslíš, bráško. Bude se nám v nové zemi líbit?
Najdeme to, co hledáme? Taková dlouhá cesta co jsme odešli...[/B][/TR]
Ucítím lehký dotek čumáku pod ramenem. Doprovázený velice teplým dechem, který vnímám i přes své oblečeni.
[TR][B]Já vím počkej něco najdu.[/B][/TR]
Začnu přehrabovat tašku a odříznu nožem kousek ze zabalené kýty, kterou sebou ještě stále tahám právě pro takovéto případy. Zima na ni má dobrý vliv a jelikož jsem ji pořizoval vlastně včera ještě je stále čerstvá. Ale bylo by dobré ji do zítra sníst. To je pravda. Podávám mu na ruce uříznutý menší kousek a pak jej podrbu hned za hlavou, když opět přidá do kroku a pokračuje po mém pravém boku. Proudící lidé mě nezajímají. Popravdě řečeno mezi nimi není nikdo zajímavý. A ať se v zemi děje cokoli já mám v plánu najít další poznatky o dracích. Další knihu, poznámky či legendy. Pomalu začnu ztrácet krok a nechám karavanu proudit pomalu rychleji s plánem podívat se i po zbytku posádky.
Mírně se rozhlížím, když se začnu blížit ke konci a v tu chvíli ztuhnu a úplně zastavím.
[I]A..... s....a....k....r.....a[/I]
Vykoktám i ve svých myšlenkách ve chvíli kdy můj pohled spočine na mladé krásné tvářičce zahalené tmavými vlasy a špičkou oušek prokukujících skrze její kadeře. Srdce mi snad i několikrát vynechá svůj rytmus. A jinak automatický nádech se výrazně opozdí. Dokonce ani Sharn to nečekal a tak zastavuje až po dalších pěti krocích a s jasně pátravým výrazem zjišťuje, jestli mi něco není a pak hledá příčinu. Netrvá mu to dlouho, né déle než mě celé strnutí což vlastně dlouho je, protože za tu chvíli dojde celý konec karavany až na mou úroveň. Sharn obratně zavyje a já lehce oklepnu hlavou a zase se dám do kroku. Mlčky vyposlechnu zbytek rozhovoru plného otázek jejím docela melodickým hláskem. A s nepředstíraným zájmem jen o něco jiného přitakám.
[OR][B]To by mě také zajímalo.[/B][/OR]
Načež se pokusím o úsměv, který působí spíše rozpačitě než věrohodně.
[I]Ta je krásná....[/I]
Galor6. Září 2017 16:49:44
*********************
Ok. aby se ledy trochu pohnuly, předem oznamuju, že 10. večer nahodím odpis pro ty, co se rozhodnou jít do hospody.
Pokud se zbytek nerobere, obávám se, že se družina rozdělí na dvě skupiny, kdy ta neaktivní skupina bude jen čučet a tahat za krátkej konec....
[Speedy]8. Září 2017 10:00:59
[I]Tak místo v karavaně máme zajištěný, teď jen doufat, že se nám cesta nějak výrazně nezkomplikuje.[/I] Předák nás ještě požádá... respektive poukáže na to, že bychom mohli pomoct s nakládáním, pokud chceme dorazit mezi prvními. [I]Mě je u prdele kolikátý tam budem, hlavně ať se tam dostanem... Ale zase nemáme zapotřebí, aby nám věnoval nějakou větší pozornost, ať už v dobrém nebo špatném.[/I] [B][OR]"Děkujeme za přijetí, pokusíme se nebýt na obtíž."[/OR][/B] Řeknu předákovi a poté se rovnou vydám k vozu, který na který se ještě nakládá, vezmu jeden koš a odnáším ho k vozu. Poté co předám košjednomu z pomocníků, co přerovnává náklad na voze povšimnu si něčeho zvláštního. Něčeho co jsem velmi dlouho neviděl a myslel si, že už ani neuvidím. Pár beden umístěných na voze, mělo na sobě velmi specifický znak. Znak známý, jen několika zasvěceným lidem. [I]Jardach![/I] Aniž bych na sobě dal cokoliv znát odcházím od vozu vypadaje, že si jdu na stranu odskočit a snažím si zapamatovat, který to byl vůz. [I]Co tady do prdele dělá Jardachovo zboží? Mělo by mě to vlastně vůbec překvapovat, do Orewu se teď žene kde kdo, tak proč ne on? Tohle spíš ale vypadá, že už v Orewu delší dobu obchoduje. Je tady? Nepravděpodobné, moc riskantní, že by ho tu našel, někdo kdo ho pozná. Akorát si blbec taky mohl změnit ten znak, ale to byla vždycky jeho slabina, vždycky chtěl mít všechno tak jak si to zprvu udělal. Musím o tomhle informovat cech, možná to nikam nepovede, ale je to první vodítko po dlouhé době. No na druhou stranu, dokud jsme se zase nedali dohromady, tak jsme ty vodítka ani moc nehledali takže takovou váhu bych tomu nepřikládal, ale stejně, tohle se musí dostat radě starších. Zvlášť Porga to bude zajímat. Bohužel teď na to není čas ani prostor, budu muset něco vymyslet v Orewě.[/I]

Netrvá to dlouho a konečně se vydáváme na cestu, vyhledám a připojím se zpátky k Arekesovi s Lilith a promluvím k nim. [B][OR]"Až do Orewu bychom mli být s touto karavanou, takže vesměs si můžete dělat co chcete, navrhuji jen abychom se k večeru společně utábořili, nejsem zas tak ochotný se volně prospávat v cizí společnosti. Jinak pokud bystě měli nějaké problémy nebo cokoliv na srdci, můžete se obrátit na mě."[/OR][/B] Až na pár jedinců co o sobě asi rádi dávají vědět a celkem krkolomném noočním pochodu, ubíhala cesta celkem v klidu. Večer až na pár jedinců a určenou hlídku celá karavana vyčerpaně ulehá ke spánku. Mladá elfka se ještě snaží nalákal někoho na partičku karet s tím, že by se je ráda naučila hrát. [I]Takže ty si pořídíš karty, které neumíš hrát a pak doufáš, že tě to někdo naučí? Budu hádat, ještě se shodou okolností bude hrát o peníze? Až moc příhodné...Ale třeba je opravdu tak blbá. Ve výsledku je mi to stejně jedno.[/I] S tímto ulehám ke spánku.

Druhý den ráno mě probouzí budíček oznamující snídani. [I]Jedno se téhle karavaně musí nechat, jídelníček nezanedbávají.[/I] Pomyslim si během celkem překvapivě štědré snídaně. Po snídani ještě zkontroluji, jak jsou na tom moji dva společníci a poté se zařadit kousek za vůz, kde se nachází Jardachovo zboží. V tlachání účastníku karavany se snažim jen poslouchat střípky týkající se Orewy, ale jinak sem tam pozoruji, jestli se někdo podezřele neochomítá kolem již dříve jmenovaného vozu. Co zachytí moji pozornost jsou lidé s naloženými věcmi, mířící opačnou cestu, z Orewy pryč. Někdo je ignoruje, někdo se s nimi snaží navázat hovor, já se snažím vyhlédnout někoho, kdo vypadá nejméně zasažen tím co je vedlo k odchodu ať už to je cokoliv a zeptám se ho snažíc se vyznít ustaraně : [B][OR]"Mohu se zeptat?"[/OR][/B] A přejedu pohledem zástup odcházejících.[B][OR]"Co se stalo?"[/OR][/B]
Galor--- > [Speedy]       10. Září 2017 20:19:38
Podaří se ti zastavit mladý pár s asi pětiletým chlapcem, který nevypadá až tak vyděšeně jako většina ostatních.
[OR][B]Nemám tušení, proč se to děje, ale v Orewě už není bezpečno. Začaly nás sužovat různý katastrofy. Začalo to silnou bouří, o něco později udeřily požáry, pak přišla povodeň a nakonec zemětřesení. Lidi říkaj, že nás Akheeron přestal chránit. Jiní tvrdí, že jsme rozhněvali bohy a oni nás trestají. Říká se, že další pohroma přijde brzo. Ať je to jak chce, nestojíme o to, zažít jí na vlastní kůži. [/B][/OR] odpoví ti muž a obejme svou ženu [OR][B]Kdyby šlo jen o mě, zůstal bych. Orewa je můj domov, ale musím se postarat o svou rodinu. [/B][/OR] Rozloučí se s tebou krátkým kývnutím hlavy a spolu se svou rodinou pokračuje v cestě.
Galor--- > Mathiel;Torvald_Sileny       10. Září 2017 20:30:43
Předák karavany se nejdřív netváří příliš nadšeně z toho, že ho někdo vyrušuje, ale po pohledu na Mathielinu tvářičku i o pár coulů níž, se nakonec smířlivě pousměje.
[OR][B]Nemám tušení, co přesně se tam děje, ale nebude to nic hezkýho. Prej Orewu postihla série katastrof. Orewané věří, že je jejich ochránce, nebeskej drak, opustil a taky že se na ně rozhněvali bohové. Říkají něco o nějakým soudným dni, kterej se blíží. Ještě že se v Orewě dlouho nezdržíme a za pár dní jedem zpátky. [/B][/OR]
Galor10. Září 2017 20:33:50
Se smíšenými pocity sledujete skupiny vystrašených obyvatel, prchajících z Orewy. Většině z nich není příliš do řeči, ovšem někteří jsou poněkud sdílnější. Oba vůdcové karavany, její majitel s předákem, s nimi prohodili několik rychlých vět, aby také ukojili svou zvědavost, co se děje v cíli jejich cesty.
Jakmile vaše karavana dorazila na místo nočního tábořiště, předal její majitel vedení svému předákovi a sám se šel ubytovat do hostince v nedalekém městečku. Předák se okamžitě pustil do plnění svých povinností. Nepočetný doprovod karavany se pustil do odprahání tažných zvířat a stavby jednoduchých plátěných stanů. Předák nikomu nedovolí opustit tábořiště, dokud všechny přípravy k přenocování nejsou ukončené. Někteří z vás využijí dočasného volna a zamíří podobně jako váš zaměstnavatel, vyuřijí volného času a zamíří do městečka, aby navštívili místní hostinec. Nemusíte jej hledat příliš dlouho. Je to největší budova ve městě a je dost dobře možné, že se jedná o první stálou budovu na tomto místě, kolem které samotné městečko vyrostlo až později.
V prostorném výčepu této patrové budovy, postavené z kamene a dřeva, je doslova hlava na hlavě. Velká místnost, je osvětlena tuctem luceren, pověšených na stěnách i visících od stropu. Jen co projdete širokými dvoukřídlými dveřmi, zahlédnete dvacet velkých stolů, rozmístěných v pravidelných rozestupech po místnosti. v zadní části místnosti vidíte dlouhý výčepní pult, za kterým stojí asi padesátiletý muž v bílé zástěře. Další dva muži a jeden mladík se proplétají mezi stoly, aby obsloužili své hosty. Vašeho zaměstnavatele zahlédnete u stolu hned vedle výčepního pultu ve společnosti dalších tří mužů v drahých šatech. Jsou zabráni do družného rozhovoru. Všechny zbývající stoly jsou prakticky obsazené, jen tu a tam zahlédnete volné místo. Zdá se, že nejste zdaleka první,ani jediná karavana, která dnes prošla Orewskou branou.
Naštěstí nemusíte dlouho čekat, ani se doprošovat o volné místo k sezení, protože od jednoho ze stolů se zvedne skupina drsně vyhlížejících mužů s tvářemi ošlehanými větrem a zamíří k východu.
Jen co se usadíte, stojí u stolu mladík s nacvičeným úsměvem na tváři.
[OR][B]Dobrý večer, čím vám posloužím? Bohužel poslední dobou zásobování trochu vázne, takže máme trochu omezený výběr. K pití vám můžu nabídnout víborné pivo, světlé, nebo tmavé, kvalitní víno, to máme bohužel pouze bílé, nebo místní vyhlášenou pálenku. K jídlu podáváme vepřovou, nebo hovězí pečeni, nějakou tu drůbež a čerstvě nalovené ryby. Jako přílohu máme brambory, chleba, nebo obilné placky. [/B][/OR] Mladík trpělivě čeká, co si objednáte a poté odběhne. Vzápětí se k vám vrátí, aby přinesl objednané nápoje a asi o směnu později přinese i pokrmy. Na Immanuelovu otázku se úslužně ukloní.
[OR][B]Jsi na dobrým místě pane, pokud tě něco zajímá, klidně se zeptejte mě. O dění v orevě jsem docela informovanej. [/B][/OR]
*********************
Ti kteří se rozhodnou zůstat v táboře s karavanou, budou mít poněkud nudný večer. Doprovod karavany, kromě určených hlídek, po večeři zaleze do svých stanů. Na nějaký pokec nemají náladu.
Mathiel--- > Torvald_Sileny       15. Září 2017 18:56:32
[I]A tu jde ten hafan. Klídek, ještě necení zoubky, snad ho dobře krmí. Kdoví, kdo by byl rychlejší. [/I]

Táhlé zavytí mi ostře připomene vzpomínky na vůni jehličí, horký dech v zádech a mráz v kostech. Ty jsou stále dosti živé a jen s námahou tak nesahám po něčem ostřejším, než jsou slova a úsměv. Po chvilce, s lehce nervózním úsměvem, věnuji pozornost i jeho páníčkovi. Avšak to už se nám dostane odpovědi od předáka a já mám mohu nabrat zpět ztracenou rovnováhu.

[OR][B]„Soudný den? Až tak? Chudáčci,“ [/B][/OR]překvapeně zamrkám a se soucitným pohledem sleduji procházející davy.[I] Chudáčci, a kolikpak toho pobrali a co asi museli nechat ležet ladem? Strašné, že když se musí volit mezi majetkem a holým životem, vždy vítězí život. A jak to dokáže trhat srdíčko.[/I]

[OR][B]„Myslím, že něco na zub a měkká postel by teď nebyla špatná? Co myslíte, mistře trpaslíku?“[/B][/OR] usměji se na majitele té bílé příšerky a pohledem sleduji odcházejícího šéfíka karavany. Přeci jen na tvrdé zemi se mi už spát nechce.

[OR][B]„Ale kde je mé vychování,“ [/B][/OR]uvědomím si po chvilce[OR][B]. „Mathiel jméno mé,“[/B][/OR] představím se trpaslíkovi a pokračuji s nevinným úsměvem,[OR][B] „myslíte, že byste mne mohl doprovodit do místního hostince? Nevím, jak moc vhodné je, aby se tu dívka potulovala takhle sama a příjemná společnost by mi udělala radost.“ [/B][/OR][I]Především lepší nějaký štít než žádný.[/I]

[OR][B]„Co si o tomhle všem myslíte? Vážně by měl se měl jeden obávat bohů?“[/B][/OR] zeptám se svého společníka cestou s lehkou obavou v hlase a sama přemýšlím čemu bych měla věřit.[I] Ale co si budu nalhávat, čáry, bohové, hlasy či patroni. Tady je strach na místě. Jen by mne zajímalo, čím lze bohy takhle nasrat.[/I]

V hostinci neváhám a ladně zapluji na uvolněné místečko. Snažím se tak, abych měla, co největší přehled po lokále a s koutky vzhůru porozhlédnu okolo sebe. Především zkoumám, kam směřuje pozornost a zdali tento lokál oplývá nějakou tajemnou osůbkou. Mám ráda tajemné osůbky, dá se do nich šťouchat prstem a zkoušet, co vydrží.

[I]Pivečko, vínečko? Mám si hrát na hodnou?[/I]

[OR][B]„Dobrý večer, říkáte čerstvě nalovené rybičky? Kdo by odolal, k tomu poprosím sklenku bílého, mnohokrát děkuji.“ [/B][/OR]Hodná alespoň na chvilku.

*********************
Svádění st. 3
Odolávání alkoholu st. 4
Takové polovičaté, ještě počkám, co Mathi bude dělat pak - a hlavně další žvatlání až po Torviho reakci *3*
*********************
Jen mne napadlo: Máme teď šeptat nebo ne - Immanuel předpokládám s námi nešel a jede na sebe teď ne?
Tzn u stolu jsme my a to, co mu poví pikolík stejnak nevíme a neslyšíme že?
Galor15. Září 2017 19:32:45

*********************
Zatím není nutné šeptat, nevíte, kdo všechno vyrazí do hospody a kdo zůstane v táboře.
Torvald_Sileny17. Září 2017 07:58:59
Poslouchám, prohlížím si ladné křivky oné elfky. Je vážně krásná. Každou chvíli cítím, jak mi srdce vynechá nějaký ten svůj úder. Sharn mě po očku sleduje a je i v jeho úžasném jindy divokém pohledu vidět mnoho rozpaků. Slyší co semnou dělá.
[I] A navíc je i z jiného druhu! A na to vlastně kašle drak. Joooo ta by stála za to dostat ochutnat naše legendární dračí žebírka. Jojo to by byla pochoutka. Hezky je pomaličku pozvolna je grilovat jen na lehkém žáru. Přidat tam trošku pepře, timiánu.... jooo to by byla lahůdka... A co teprve s rajčaty a potřít pivní marinádou.... Tou úžasnou z pravé trpasličí dvacítky!... [/I]
Když tu mě z myšlenek vytrhne jedno slůvko.
[I]Drak? Kde jak? Počkat co že to říkal. Ne, ne, nebeský, už vím Nebeský drak. No to už je jiná hned se mi tu začíná líbit ještě víc.[/I]
V tu chvíli jako bych se probral alespoň na chvíli, než spadnu do Mathielčinýho obdivování zas. [TR][B]Slyšíš Sharne jsme tu dobře![/B][/TR] [I]Původně jsem sem vyrazil s neurčitým posláním, ale teď už vím, že jsem udělal dobře. [/I]
Následně odpovím mezi proudem svých splašených roztěkaných myšlenek i k Mathiel.
[OR][B]Rád vás doprovodím, má Paní.[/B][/OR] Lehce se ukloním hlavou. [OR][B]Mé jméno je Torvald, těší mě že Vás poznávám Mat , Math, Mathiel.[/B][/OR]
Bez ostychu ze sebe vykoktám její jméno a trochu zrudnu studem. Alespoň na pár okamžiků.
[I]Mathiel se jmenuje. Sakra a já se mam soustředit. Ještě ji komolím jméno a chci zjistit o tom drakovi něco. Když tu jsou zvěsti a bohové tak tu musí být i knihy texty a další podrobnosti, které pro společenství potřebuji a hledám.[/I]
Vyrazím bez otálení před dalším ztrapněním, které jisto jistě za chvíli přijde po jejím boku. Dokonce jsem zapomněl i na jakýkoli povel svému vlkovi. Ale on je dobře cvičený a ví, že mě má následovat. A tak mi hrdě jde u pravé nohy.... Nohy no spíše u pravého boku vzhledem k jeho a mé výšce kdy jsem rád, že přes něj na tu pravou stranu alespoň vidím.
[OR][B]Na bohy nevěřím a draky se společníky lovím. Vyrazil jsem sem právě kvůli nejasným stopám sbírat informace. Draci ale nejsou bohové. Jsou to krásné, silné ještěrky s křídlama, ale nejsou to bohové. Jen jsou silní a lidé se jich proto bojí. Náš spolek je zatím bohužel celkem malý a takový lov stojí hodně zlatých. Vyděláváme, kde se dá. A Obávat bohů se budu, až mi nějakého někdo postaví přede mne a ukáže mi, že jeho moc je větší než ta má.[/B][/OR]
Mezitím pomalu dojdeme do hostince. Tam Mathi přibrzdím a vstoupím první a Sharn naši trojici uzavře. Co kdyby náhodou něco.
[TR][B]Grr, Tu je ale narváno.[/B][/TR] Zabručím a vyrazím teď již za Mathi, až ke stolu. Bez ostychu si vyskočím na místo hned těsně vedle ní a Sharn zabere místo o jedno vedle.
[OR][B]Dal bych si pivo, uzeného pstruha pokud máte. Misku s vodou pro mého psa a kousek kýty pro něj. Nebude to problém?[/B][/OR] Pak už se jen letmo rozhlížím kolem, abych si mohl udělat obrázek o místních. Pokud tu vůbec nějací jsou. Protože ten počet karavanistů venku mluví jinak.

**********
Dovednost kuchařina stp.5
Immanuel18. Září 2017 15:22:15
Poručím si sklenici vína a kus pečinky. [I]Chlapec jakožto informační zdroj prozatím postačí.[/I] [OR][B]Budu poněkud obecný. Slyšel jsem různé zvěsti o místních katastrofách, náboženském fanatizmu a dalších nepěkných událostech. Máš alespoň tušení, co se tady doopravdy děje? Předesílám, že mě pohádky neuchlácholí.[/B][/OR]
Mathiel--- > Galor       21. Září 2017 00:47:41

*********************
Budeš dávat odpis, nebo můžeme žvatlat nebo se čeká?
Mrzí mne to tempo a upřímně mne nebaví :-), ale to je věc druhá, proto se ptám
[Speedy]21. Září 2017 09:14:03
Po vyslechnutí muže na cestě z Orewy pokračuji dále s karavanou. [I]Takže zhodnocení, týden čekáme až se zpřístupní cesta do Orewy, respektive se čekalo asi i déle, ale my dorazili před týdnem. Cesta trochu kostrbatá, ale bez žádných větší potíží, bohužel tahle situace se mže kdykoli změnit a nejspíš k horšímu. Situace v Orewě taky údajně není zrovna ideální... Ocel neocel, nemyslim si, že to jedobrej obchodní tah. Uvidíme co ve městě.[/I] Poté co naše karavana zastaví a utáboří se, vydají se někteří do města do hostince. Zavolám si k sobě Arekese a Lilith. [OR][B]"Půjdu se podívat do hostince a zjistit něco bližšího, pro vás ovšem mám také úkol."[/B][/OR] řeknu a hlavou poukážu na vůz, v jehož blízkosti jsem se dneska pohyboval. [OR][B]"Na tom voze jsou označené bedny, na kterých má cech určitý zájem. Chci abyste sledovali kdo se kolem nich bude pohybovat a pokud je někdo vyloží a odnese tak aspoň předběžně zjistit kam. Nemsím doufám dodávat, abyste se snažili nepoutat na sebe zbytečnou pozornost."[/B][/OR] Poté vyrážím do města navštívit hostinec. Ukázalo se, že hostinec si o hosty nemusí dělat nouze a pár lidí z naší karavany už se zde i uvelebilo. Než abych hledal místo jdu přímo k výčepu a objednám si pivo. Poté co trochu schladím krk oslovím výčepního. [OR][B]"Koukám, že dneska to tu vypadá na slušný kšeft. Ale slyšel jsem, že poslední dobou to v Orewě je jeden průser za druhým, co je na tom pravdy?"[/B][/OR]
Galor--- > Immanuel;Mathiel;Torvald_Sileny       22. Září 2017 23:28:21
Mladík vaše objednávky rychle vyřídí a když nese zpět pokrmy, Immanuel se ho přímo bez obalu zeptá na to, co ho zajímá. Mladík na něj krátce úkosem pohlédne a pak se pousměje.
[OR][B]No, jestli chceš vědět, co se doopravdy děje, musíš se zeptat někoho moudřejšího. Třeba králových rádců, nebo převora v klášteře. Já ti můžu posloužit jenom těma pohádkama co nechceš slyšet. [/B][/OR] Odpoví Immanuelovi s lehce pobaveným tónem. Pak jeho tvář zvážní a pokračuje
[OR][B]Nikdo neví, co se doopravdy děje, ale je to zlý. Hodně zlý. Ty katastrofy, co naši zem pustošej se objevujou s železnou pravidelností a jsou čím dál horší. Nevíme, co je doopravdy způsobuje, můžeme jen hádat. Pokaždý je to ale něco jinýho. Už jsme tu měli silnou bouři, pak přišel požár, po něm povodeň a zemětřesení. Nikdo neví, co přijde dál. Jistý jsou jen dvě věci. Bude to ještě horší a bude to brzo. Jestli dobře počítám, tak dva, maximálně tři týdny. Stačí ti to takhle pane, nebo k tomu přece jenom chceš slyšet i pár pohádek? [/B][/OR]
Mladík se opět pobaveně pousměje pak ale pokračuje.
[OR][B]Před časem, krátce po první katastrofě se v Orewě objevilo několik mnichů cizího kultu a začali přesvědčovat lidi, že je to dílo jejich boha a pokud se všichni obyvatelé nepřikloní k jejich víře, jejich bůh Orewu zničí. Nejdřív je nikdo moc neposlouchal a občas dostali i po hubě, ale po další katastrofě jim lidi začali čím dál víc naslouchat. Jejich kult rychle zesílil a teď toho jejich boha, Posledního soudce, nebo jak mu říkají, uctívá skoro třetina Orewanů. Spousta lidí se snaží Orewu radši opustit, to jste už asi viděli. [/B][/OR]
Immanuel--- > Mathiel;Torvald_Sileny       25. Září 2017 17:55:52
[I]Jasně, jasně. Takže bandička zmatených teistů, kteří využili situace a přidali na svou stranu zmatený lid, to je skvělý nápad. Možná za to dokonce můžou. To se brzy zjistí...[/I] Klučinovy informace jsou překvapivě uspokojivé. [B][OR][B]Vynikající![/B][/OR][/B] Usměji se na klučinu. [B][OR][B]Ještě otázečka, kde bych našel tebou zmíněný klášter?[/B][/OR][/B] V průběhu konverzace do sebe nahrnu víno i jídlo.
Mathiel--- > Immanuel;Torvald_Sileny       29. Září 2017 22:19:08
[I]No tak, musíš uznat, že je roztomilej? S tím jeho koktáním? Nikdy by jeden něvěřil, že se trpaslík může červenat – vidělas to? Jasně, že jo. Chichichi![/I]

[I]Je o více než hlavu menší… A víme jací jsou trpaslíci protivové. A je ne o jednu ALE o dvě menší. Pche a komu to vlastně tvrdím! Samomluva je peklo, A co je peklo? Hmmm? Jsme věřící? A každej má rád teplo…[/I] a ještě horší je, když víte, že jste si sami sobě skvělým oponentem.

[I]Hádat se sama se sebou, pche…[/I]

[OR][B]„Zajímáve a ulovili jste již mnoho draků? Musí být vzrušující, takový lov?“[/B][/OR] očka se mi rozšíří zvědavostí a myšlenky se rozjedou znova na novo. [I]Copak by tomu řekla Arnovial? A kvůli čemu tady jsme, kruci, jsem ne? Znám jen vzduch, tajemno, kouř a zrcadla, jak by jeden mohl říci – pochybuji, že alespoň jeden z nich někdy vstoupil tlapou na zem. I třebas Vrae… A on řekl, že je loví…[/I]

[OR][B]„Mnoho zlatek? A on to někdo zaplatí? Ulovil váš cech mnoho ještěrek?“[/B][/OR] lehce nedůvěřivě nakrčím nosík a skloním očka, poprvé si tak prohlédnu prcka od hlavy až k patě, a že je to tedy vejška. Na efekt nechám svá očka spočinout déle než by mohlo býti milé. Možná se bude chtít obhájit, [I]ego a pochyby, chichichi.[/I]

[OR][B]„Drak není bůh, ale zvířátko tedy? A co kdyby nějaký potměšilý bůžek mohl měnit tvar? Nemáš tedy strach? Musíš mít strach – však draci, taková velká stvoření dštíce pekelný oheň, křídly tvoří tornáda, lesk jejich šupin je roven zlatu…“[/B][/OR] naivita a odrazy zlatavých šupinek v mých očích by naplnily tisíce sáhé prolákliny a ještě by přeteklo. Nervózně skousnu rtíky.

[I]A je galatní, schytal by pro tebe židli, nebo mrtvé tělo, záleželo by na tom, co by vyhodily dříve…[/I]

[OR][B]„Hm pohádky, mám ráda pohádky, osobně jsem mizerný vypravěč, ale dobrý posluchač. Máte rád pohádky?“ [/B][/OR]jedno ouško tam a druhé u stolu. A tohle dokonce není ani lež.

[OR][B]„Výborná rybička,“ [/B][/OR]v tuto chvíli by mi chutnala i podrážka od bot jak se snažím, aby mi neuniklo ani slůvko s mladíkem a tím, který již mé očko upoutal v karavaně.

[OR][B]„Zajímavé jak se trefuje do týdnu? Jak krásně počítá. Myslíte, že se dají katastrofy spočíst na čas?“ [/B][/OR]pronesu zvědavě mezi sousty ke svému společníkovi.

[OR][B]„Starý bůh prchá před novým…“[/B][/OR] ujede mi po chvilce spíše šeptem a se zájmem hledím do pohárku s vínek a pak se hlubokým lokem napiji. Nemám ráda složitosti a na druhou stranu je miluji. Bezpečí a touha po dobrodružství.

[OR][B]„Říkal jste, že lovíte draky, že? Takže se sem ženete za pohádkou? Říkal jste, že drak není bůh. A místní prchají, protože je opustil nebeský drak, jejich bůh,“[/B][/OR] pohlédnu na trpaslíka přes pohárek, cucnu si a vzdychnu si:[OR][B] „soudný den také povídali, pffr“ [/B][/OR]

[I]Kláštěr, král, nebo možná skřípnou mladého chlapečka, chudák copak ho nikdo nenaučil držet jazyk za zuby. Kdoví, kdo poslouchá,[/I] já ovšem zatím sedím a vychutnávám si jídlo a rozhodnu se až po reakci mého společníka. Avšak jedno ouško se snaží býti stále našpicované k odposlechnutému rozhovoru.

*********************
Herectví st. 4
Svádění st. 3
Odolávání alkoholu st. 4
Torvald_Sileny1. Října 2017 09:00:22
[I]Ta elfka je prostě dokonalá. Jak krásně svírá rtíky. Vysoká štíhlá. Vůbec by mi to nevadilo. Počkat ona vlastně na mě mluví.[/I] Málem jsem z jejího obdivování i zapomněl, co tu dělám. [OR][B]Neulovili jsme zatím žádného. Nebyla příležitost a není nás ani dost. To že drak není bůh, neznamená, že to není silný nepřítel. A ano lidé rádi platí za práci, o kterou se už víc nemusí zajímat. A mě je jedno co za práci to je když to plní naši pokladnu. [/B][/OR] Chvílemi se snažím poslouchat i mladíka ale spousta slov mi uniká. Nejsem tak dobrý abych vedl plnohodnotný rozhovor se sličnou elfkou, obdivoval její ladné křivky a k tomu ještě poslouchal jaké si báchorky, které by mě měli zajímat, protože mě pravděpodobně dalších pár dní budou živit. Ale přesto vlastně vůbec nezajímají. Raději bych je vyprávěl. Ale na to bude čas jindy.
Vnímám svůj lehce rozjařený úsměv pod vousy a očima prolítávám opět hostinec. Pátrám po něčem nebo někom co mi připadá netypické. Během celého otáčení hlavy pak utrousím pod své spletité vousy. [OR][B]Když už jste to načal tak to dořekněte a prosím přineste mi pivo, než s tím začnete?[/B][/OR]
Galor--- > [Speedy]       2. Října 2017 11:39:36
Hostinský u výčepu na tebe jen krátce kývne a vzápětí před tebe postaví korbel piva s napěněnou čepicí pěny a poctivou mírou. Tvé další otázky mu na okamžik trochu pokřiví obličej otráveným úšklebkem, ale pak se přece jenom pousměje, nakloní se k tobě blíž a spustí.
[OR][B]No už taky bylo na čase. POslední měsíce stály pěkně za prd. Nejdřív byla Orewská brána prakticky neprůchodná kvůli zimě a pak jí zavalilo to zatracený zemětřesení. A s těma průserama máš svatoupravdu mladej. S Orewou to fakt letí z kopce jak hovno z Brenanskýho útesu. Nevim, proč se to přesně děje, ale poslední dobou se u nás nějak zalíbilo katastrofám. Vracej se ty svině pravidelně, že by se podle nich dal štelovat kalendář. Začalo to silnou bouří, která pobořila pár chatrčí, polámala spoustu stromů a pár lidí usmažila bleskem. Pak přišel požár, kterej spálil spoustu domů a úrodu na polích, po něm povodeň, která smetla všechno, co jí přišlo do cesty a zaplavila většinu dolů a nakonec to zatracený zemětřesení. Poničilo to spoustu baráků a zavalilo těch pár zbejvajících štol. Nikdo neví, co přijde dál, ale je jasný, že to nebude nic pěknýho. Abych pravdu řek, taky nehodlám čekat, až to hovno dopadne na zem, jestli mi rozumíš. Jestli půjdou kšefty takhle dál, prodáme do tejdne většinu zásob a zavřem krám. [/B][/OR]
Hostinský si ze strany významně poklepe na nos a spiklenecky mrkne
[OR][B]Nai ne za tři tejdny tady máme další jobovku. [/B][/OR]
Galor--- > Immanuel;Mathiel;Torvald_Sileny       2. Října 2017 11:52:46
Mladík se rychle otočí u výčepu pro další rundu pro Torwalda, i když tomu by v momentálním rozpoložení asi víc prospěl džber ledové vody a froté ručník. Pak zjevně potěšený tím, že i jeho považujete za cenný zdroj informací, pokračuje ve svém výkladu.
[OR][B] Klášter najdete v hlavním městě, v severní části údolí. Stojí kousek od královskýho paláce. [/B][/OR]
Pak se obrátí k Mathiel
[OR][B]Ta pravidelnost těch katastrof mě docela děsí. Stejně jako většinu Orewanů. na druhou stranu to má jednu malou výhodu. Můžeme si zpočítat, kdy přijde další. Děda to prej spočítal přesně a než to přijde zavřem hospodu a taky zmizíme. Vláda prej má nějaký plány jak Orewu zachránit, ale zatim jim nic nevyšlo, tak to nechceme riskovat. [/B][/OR]
Torvald_Sileny--- > Immanuel;Mathiel       2. Října 2017 21:46:43
********
Ehm zvedám zadek a přemýšlím co mam dělat protože na tohle se vážně nic vymyslet neda. Netuším zda jsem unavenej na to abych si sel lehnout protože bude večer nebo vypadl někam do.... *****

Poprosim tedy o napovedu zhury. Promin Galore ale fakt netusim.
Galor--- > Immanuel;Mathiel;Torvald_Sileny       2. Října 2017 22:38:41

*********************
Torve, nechám na vás, jestli zůstanete v hospodě, zkusíte mladíka ještě trochu vyzpovídat, případně budeš cvrdlikat na Mathiel, nebo se vrátíte do tábora. Co se týká času, už je večer, po západu slunce a jistou únavu cejtíte všichni, protože jste se celý den trmáceli s karavanou..:-)
Mathiel--- > Immanuel;Torvald_Sileny       6. Října 2017 22:27:07
[I]Nuda, lenost či obojí, nebo jen nechutenství, že nic se nejeví zajímavěji než tvá společnost? Copak má asi z vlčka, že zvládá ruch hospůdky? Pfffu…[/I] poslouchám ostatní a bezmyšlenkovitě přehodím nožku přes nožku.

[I]A ano, lidé platí rádi, když u toho nemusí být… Ale postavit si na tom živnost? Zabíjet draky? Když nemáte žádnou praxi? Jsou spojenectví, může být i válka? [/I]Zorničky se mi rozšíří ve spirálkách chaosu a zájem o trpaslíka přede mnou vzroste o pár stupínků vzhůru, ale jen o pár.

[OR][B]„Se nedivím, že Vás děsí. Nahání to husí kůži, že?“[/B][/OR] pohlédnu z mladíka na trpaslíka a opět na pikolíka,[OR][B] „teda mne alespoň jo,“ [/B][/OR]sklenka od rtíků ke stolku a rychlé zamrkání. Zděšená tvář se však během chvilky změní v jistotu ledu.

[OR][B]„Leč s takovou přesností, asi můžeme věřit, že dokud nedojde pití nehrozí ani zánik nám,“[/B][/OR] zazubím se zvesela a dopiju pohárek a jemně naznačím, že doplnění by také nebylo na škodu.

[OR][B]„Jen povídejte a dáte si s námi, že? A žádné výmluvy…“ [/B][/OR]spíše věta oznamovací s hlavinkou na stranu a šibalským úsměvem, volím tak prozatím bezbolestnou variantu zisku informací. Výraz mé tváře, pln sebejistoty a zvědavosti, může být jasné, že alespoň první korbelíček, sklenku či něco ostřejšího platit nebude.

[OR][B]„Pohádky v sobě prý skrývají pravdivé jádro. Jej zrovna my bychom jej mohli odhalit. Moudrost se prý přenáší z generace na generaci – znalosti starších zakládají tradici. Takže mladý muži, jen do toho!“ [/B][/OR]vybídnu mladíka k rozpravě. A co nejpohodlněji se usadím na židli a celá má pozornost se upře na mladého muže.
*********************
Herectví st. 4
Svádění st. 3
Odolávání alkoholu st. 4
Získání důvěry 31% - Mathi je přece kamarád

*********************
*********************
Takže tak, ale je fakt, že je to tvořené z mlhy *3*
Ne jako vážně to vypadá, že je tu každý naprďkaný nebo znuděný (nebo jen já?) *1*
Immanuel--- > Mathiel;Torvald_Sileny       7. Října 2017 10:27:16

*********************
Odepíšu zítra.
Torvald_Sileny--- > Immanuel;Mathiel       7. Října 2017 11:01:27
[I]Ten se s tím vleče. Člověk aby z něj ty informace skoro vymlátil.[/I] Přemýšlím a pomalu vymýšlím co dál. [I]Takhle dřív usnu než z něj dostanu něco kloudného. Takže se budeme muset prát my sami.[/I] Postavím se vedle stolu kopnu do sebe třetinu svého tupláku pak vyskočím na židli na stůl, lišácky mrknu na Mathi a hrdě narovnaný si hačnu těsně vedle našeho pikolíka přímo na stůl abych nebyl zase moc vysoko.
[I]A co teď?[/I]
Zamyslím se rychle nad rozpracovaným plánem.
[TR][B]Sharne, pojd sem ať ho nenapadne zlobit.[/B][/TR]
Pronesu s ledovým klidem ke svému sněžnému vlkovi a pak se obrátím na pikolíka.
[OR][B]Chlapče, řeknu ti to takhle. Mi vážně chceme slyšet informace a chceme jich slyšet opravdu dost. Ať už to jsou příběhy nebo ryzí fakta. Nerad bych, aby se ti tu něco kvůli tomu stalo. Ale můj vlk...[/B][/OR]
Pokývnu směrem k Sharnovi který teď vypadá že by ochotně vybil i celou armádu dle výrazu, který stačí už jen potvrdit byť jen nepatrným VRRRR a dobře vím, že on tohle moc nepatrně neumí.
[OR][B]Takže bude lepší když nám v kidu vyklopíš úplně všechno co víš. Když nám k tomu řekneš i jak si spočítám.... no ještě lépe když nám řekneš, kdy přijde další katastrofa a co bylo posledních.... Dejme tomu několik katastrof. Budu jen rád a zavolám si jej zpět.[/B][/OR]
V tu chvíli se ozve na podporu mých slov zavrčení, temné, hluboké, přesně takové jak to umí jen můj Sharn.
Mathiel--- > Galor       7. Října 2017 22:29:34

*********************
Mohu mít dotaz? :-) - je možné v Orewě získat tetování? *1* Já jen jaká je šance - mno možno by Mathi sama mohla shánět, ale pokud je šance nulová...
Immanuel--- > Mathiel;Torvald_Sileny       8. Října 2017 17:55:01
[I]Spočítat přesně příchod přírodní katastrofy?! To je vyloučeno, příroda možná funguje cyklicky, nikoliv ale dokonale přesně. Navíc, u nahodilých věcí, jako jsou přírodní pohromy je to tuplovaně vyloučeno. Tohle bude nějaká levárna.
Měl bych odhalit toho vykuka, co decimuje místní kraj. Třeba s ním bude rozumná řeč a prozradí mi, jak se to dělá.[/I] Nenápadně se usměji, zkonzumuji svou objednávku, dám na stůl požadovaný obnos plus pár stříbrňáků navíc a odcházím ke karavaně. [B][OR][B]Měj se, a ať vám ten "výpočet" vyjde.[/B][/OR][/B] Ve dveřích nasazuji klobouk.
Galor--- > Immanuel;Mathiel;Torvald_Sileny       25. Října 2017 23:02:30
Mladíka evidentně těší váš zájem, ovšem je si dobře vědom, že má i další povinnosti. Několikrát střelí rychlým pohledem k výčepnímu pultu.
[OR][B]Rád bych si s vámi sedl a povídal, ale děda by mi asi pěkně zvalchoval hřbet... [/B][/OR]prohlásí mladík rozverně [OR][B]Jak jsem už asi říkal, nevím, co za těma katastrofama je a nemám v úmyslu to zjišťovat. Hledím si svýho. Prví katastrofa, která udeřila, byla silná bouře. Silnej vítr pobořil nějaký domy a pár lidí usmažily blesky. Krátce po ní se v Orevě objevilo několik mnichů, kteří přešli přes hory začali kázat, že je to boží trest. Když jsme se z bouřky vzpamatovali, zasáhl Orewu velkej požár. Spáli spoustů donů, hospodářskejch stavení a zničil úrodu na polích. Po něm se přihnala povodeň, která na několik dní zaplavila celý údolí. Většina hospodářskejch zvířat se utopila a voda zaplavila většinu dolů. A než jsme stačili těžbu obnovit, přihnalo se to zastracený zemětřesení. Po každý katastrofě se počet mnichů zvýšil, stejně jako množství jejich následovníků. My jsme měli kliku, že naše hospoda je bytelně postavená a zatím vydržela. Ale nechceme štěstí pokoušet dál. Kdy přesně další katastrofa udeří nevím, ale děda to prej má spočítaný přesně. Podle toho co jsem zaslech, mniši hlásaj, že ten jejich zatracenej bůh zase udeří až měsíc odvrátí svou tvář. Teď mě ale omluvte. Musím obsluhovat hosty, jinak si to pěkně odskáču.[/B][/OR]
Mladík se omluvně pousměje a rychle odběhne, aby se věnoval i ostatním hostům. O Chvíli později si všimnete, že se k němu přitočil jeden z obsluhujících mužů a řekl mu několik slov, která podpořil výchovným pohlavkem. Jak se zdá, váš pramen informací vyschl. Ještě chvíli zůstanete v hostinci, než se vrátíte zpět do tábora a uložíte se ke spánku.
Galor--- > [Speedy]       25. Října 2017 23:03:00
Odpovědi starého hostinského byky poměrně obsáhlé a tvé otázky uspokojivě zodpověděly. Proto dopiješ pivo a vrátíš se zpět do tábora karavany, aby ses se svými společníky podělil o získané informace.
Galor25. Října 2017 23:07:52
Ti, kteří se vydali do hostince, aby získaly nějaké informace se vrátili do tábora v době, kdy se nad rozeklané štíty hor vyhoupl bělostný kotouč měsíce, kdy do úplňku zbývá jen malý kousek a zalil Orewské údolí stříbřitým světlem. Unavení celodenním pochodem se uložíte ke spánku, abyste načerpali sil před zítřejší cestou.
Ráno vás z vyhřátých lůžek vytrhnou hlasité údery na kotlík, kterými vás předák budí a svolává k snídani. Dostanete smažená vejce se slaninou a obilnými plackami. Poté rychle složíte tábor a chystáte se k odjezdu. Ovšem než vyrazíte, ujme se slova předák.
[OR][B]Máme před sebou už jen cestu do hlavního města. Je to sice kousek, ale mějte oči na stopkách. V Orewě se dějou divný věci a lidi jsou šílený strachem, tak se může stát cokoliv. Tak na cestu. Jedem![/B][/OR]
Ozbrojenci se rozejdou na svá místa v karavaně a ta vyrazí na cestu. Předák s majitelem karavany v čele udávají tempo a nutí tažná zvířata do podstatně rychlejšího tempa, než včerejšího dne. I dnes potkáváte velké množství obyvatel Orewy, kteří míří k průsmyku, rozhodnutí opustit svou vlast.
Každou mílí, kterou se blížíte k hlavnímu městu si víc a víc všímáte stop po předchozích katastrofách. Míjíte trosky budov, sežehnutých ohněm, velké nánosy suti a polámaných větví, které zde navršila záplavová vlna.
Odpoledne před sebou spatříte siluetu města obehnaného masivní hradbou. Zhruba po půl tuctu směn, když dorazíte k branám města si všimnete, že městské hradby jsou na několika místech vážně poškozené. Předák zastaví karavanu před městskými branami a majitel karavany se vydá do města, aby své zboží nabídl k prodeji a co nejvýhodněji nakoupil rudu a nerostné suroviny, pro které do této zpustošené země přijel. Po třech směnách se ke karavaně vrátí v doprovodu silnějšího muže v drahých šatech a spokojený výraz v jeho tváři svědčí o tom, že se mu podařilo vyjednat dobré ceny. Prohodí několik slov s předákem a ten se spokojeným úsměvem přikývne. Vydá několik rozkazů a karavana se dá opět do pohybu. Projde bránou Zamíří ke skupině velkých kamenných budov nedaleko hlavní brány. Z nic se vyhrne početná skupina dělníků, kteří začnou vozy rychle vykládat.
Předák s majitelem karavany obejde všechny členy doprovodu, aby těm, kdo se nebudou chtít s karavanou vrátit, vyplatil sjednanou odměnu.
Vyrazíte do města, abyste se trochu porozhlédli a brzo si všimnete mužů v černých hábitech, postávajících ve dvojicích na ulicích. Kolem každé dvojice je poměrně početný hlouček Orewanů, kteří se zájmem poslouchají jejich kázání.
*********************
Omlouvám se za dlouhou prodlevu.
Cesta byla jen taková předehra a až ve městě se začne opravdu hrát. Nechám na vás, jak budete postupovat dál. Nějaký informace jste získali cestou, další můžete získat ve městě na úřadech.
Mathiel--- > Immanuel;Torvald_Sileny       31. Října 2017 15:04:30
S pohledem ke dveřím sleduji odchod modrokabátníka z karavany. [I]Skočil jen na jedno, zvláštní, jeden by řekl, že si lidé po takovéhle štrece budou chtít orazit o trochu déle.[/I] Zadumaně přemýšlím o nesmrtelnosti chrousta v modrém kabátě a mezitím mi uteče začátek trpaslíkovi výhružky.

[OR][B]„Se musí nechat, mladík má kuráž, já bych asi potřebovala nové kalhoty při pohledu na ten vlčí úsměv,“[/B][/OR] obdivně se vyjádřím směrem k pikolíkovi, který dostal zasloužený pohlavek za flákání se.

[OR][B]„Že jsou ti mniši ale pohotoví. Jeden by řekl, že bouřka je docela častý jev na to, aby se ihned přiřkla bohu,“ [/B][/OR]zamyslím se nahlas nad novými znalostmi o zdejším kraji, a přitom si přehodím nožku o nožku.

[EL][B][U]„Štěstí muška jenom zlatá,“[/U][/B][/EL] zašeptám a pořádně se napiji z pohárku.

[OR][B]„Tak, co si o tom všem myslíte, mistře trpaslíku?“[/B][/OR] zapředu směrem k trpaslíkovi a zvědavě čekám. Trocha času na přemýšlení mi neuškodí.

[I]Heh, štěstí! Tady spíš něco smrdí. Dědeček to má pěkně spočítané jo? A nedá se to náhodou spočítat na zlaťáčky? Kolik cizinců tady zastaví a kolik utečenců vyhledá střechu pod hlavou cestou z Orewy. Až proud vyschne, děda spakuje saky paky a spokojeně odjede. To nebude jen tak.[/I]

Přemýšlím, zdali se mi chce píchat do vosího hnízda nebo ne. Leč únava po cestě, víno a hlava plná myšlenek si volají o odpočinek.

[OR][B]„Čas jít spát, pokud mne omluvíte mistře trpaslíku, uvidíme se ráno“[/B][/OR] pomalinku vstanu a upravím si halenu a omluvně se usměji. Dřív, než se trpaslík vzpamatuje, zaplatím svoji útratu a něco navíc a lehkým krokem zamířím ke dveřím z hostince.

Venku se míním ztratit z dohledu ostatních, chvilku vyčkávám ve stínech a šmejdím okolo hostince a posléze obloukem zamířím k táboru. Hlodá ve mne paranoia a tak si dávám pozor, zda naše otázky nevyvolaly nepříjemnosti a neplíží se nocí něco jiného než já. Poté s pohledem na hvězdnou oblohu přemýšlím, kolikpak dní asi zbývá do novu.

Až dorazím do tábora, najdu si nějaké pěkné místečko ostatním na očích a zachumlám se do deky s dýkou na dosah.

[CG]ráno[/CG]

Vyspinkaná do růžova spokojeně chroupu snídani a rozhlížím se po okolí, zdali spatřím známou postavu trpaslíka s jeho psem. Nechce se mi ťapkat samotinké. Nalezení modrokabátníka by také nebylo na škodu.
Tak i tak jsem ráda, že opět vyrážíme dál.

[I]Chudáci, jeden se jim opravdu nediví, že prchají,[/I] se smutným pohledem si prohlížím okolní trosky a nevěřícně kroutím hlavou nad bezútěšným obrazem, kterému po chvíli začnou dominovat pevné hradby Orewy.
Kruci, to bude bohaté město, obdivně nadzvednu obočí a pak mi dojde, že bych tady nechtěla být v den zemětřesení. [I]To musela být síla… [/I]

Z myšlenek mne vytrhne až další pohyb, nyní konečně už za bránu města. Než se karavana rozpustí míním dohledat rychle Torvalda, pokud sem jej do teď nenašla a míním se jej zeptat, kampa jej nožky povedou. Pokud bych měla jít sama – rozhodnu se projít si město a zatím se jen rozhlížet.

*********************
Schování se ve stínu 56% a Nenápadnost 24%
= šmejdení kolem hostince


Immanuel1. Listopadu 2017 15:16:21
Poté co opustím hostinec už jen najdu klidné místo na přespání. Nějakou dobu mi bohužel, než konečně usnu. V hlavě příjemný neklid z budoucích plánů.

Další den začíná nepříjemným lomozem, který hravě překoná otravný ryk celé smečky kohoutů. [OR][B]Kurva...[/B][/OR] Znechuceně se dostanu ke své snídani a pak mlčky vyrazím na jeden z vozů.

Obrazy, které členům karavany dává cesta do Orewy, jsou famózní. Nehledě na početné zástupy chudáků, lze spatřit všemožné důsledky přírodních katastrof. [OR][B]Jaká to nádhera! Příroda, ten nekompromisní tvůrce pohrom i krás. Maličký člověk či červ, ani jeden z nich nic nezmůže.[/B][/OR] Katastrofické scenérie mi velmi zlepšily náladu a vyčarovaly upřímný úsměv na mé tváři.

Když konečně dorazíme k braná města, jsme nuceni čekat na majitele karavany, který musí vyřešit svůj malicherný obchod s místními. Jakmile se vrátí, můžeme se konečně dostat do města, vybrat odměnu za doprovod a opustit pána i raba karavany. [OR][B]Sbohem...[/B][/OR]

[I]Teď se jen zorientovat. Chlapec říkal, že klášter je někde u královského paláce. Tam bych rád začal.[/I] Najednou si všimnu podivných osob obklopených lidmi, které jsou všude kolem. [I]Jsou to ti magoři, o kterých mluvil chlapec?[/I] Vykročím k nejbližšímu hloučku a vyslechnu promluvu.
Torvald_Sileny--- > Immanuel;Mathiel       15. Listopadu 2017 09:38:29
*************
Torvald bude sledovat skupinku až do chvíle kdy si bude myslet že může nenápadně zmizet. A pak se vydá zbaběle do jiných končin. Tady to přeci vyhrát nemůže.... Na souboj s "bohem" se necítí. Totéž navrhne aj Mathiel zda se nechce k němu přidat na cestách. (Bez tohoto by s čistým svědomím odejít nemohl)

Promin Galore ale důvody jsem ti psal ve zprávách.

Galor15. Listopadu 2017 12:30:09

*********************
No, lidi, přiznám se, že takovej vývoj jsem nečekal.... V tuhle chvíli zůstávají aktivní jen Immanuel s Mahtiel.
Jsme ve fázi, kdy ještě můžu družinu doverbovat, ale znamenalo by to možná další zásek.
Je na vás, jestli chcete dál pokračovat....
Immanuel16. Listopadu 2017 16:54:14

*********************
Klidně si počkám na další lidi, pokud budou produkovat nějakou herní aktivitu.
Galor--- > Black.joker       27. Listopadu 2017 19:41:28
Osvobozený od své minulosti jsi opět obul toulavé boty a vyrazil jsi do světa, rozdávat svůj šarm. Snad to byla náhoda, prozřetelnost, nebo zásah vyšší moci, že tě nohy zavedly do horské oblasti, do malého městečka jménem Khif, kde panoval nezvykle čilý ruch. V jeho okolí tábořilo několik obchodních karavan,čekajících, na uvolnění cesty do cíle jejich pouti, malého horského státu jménem Orewa.
V hospůdkách a zájezdních hostincích tohoto města jsi nalezl to, co máš nejraději - diváky a posluchače pro mnohé ze svých talentů. Bavil jsi zámožné obchodníky, i ozbrojený doprovod jejich karavan a co chvíli sis od nich kromě několika mincí vysloužil také nějaké místní klepy a informace. Doslechl sis, že cíl jejich cesty, Orewa, byla postižena celou sérií podivných živelných katastrof. Podle některých je měl mít na svědomí hněv horských bohů, které Orewané rozhněvali.
Tvá vrozená zvědavost ti nedala spát. Něco tě stále přitahovalo k sužované zemi za zavaleným průsmykem. Když byla cesta konečně uvolněna a obchodní karavany se opět vydaly na cestu, jsi se k jedné z nich ppřipojil. Někteří muži z ozbrojeného doprovodu karavany tě znali a tvou přítomnost dokonce uvítali. Po dvou dnech namáhavého trmácení po cestě vytesané do strmé skalní stěny hlubokého údolí, jste konečně dorazili do Orewy. Cestou jste potkávali mnoho vystrašených obyvatel Orewy, kteří se strachem v očích prchali ze své vlasti.
Vůdce karavany, znepokojený informacemi o tom, že se blíží další ničivá pohroma, vás popoháněl ke spěchu, dokud jste nedorazili do hlavního města, kde mohl výhodně prodat své zboží a nakoupit ceněnou rudu.
Rozloučil ses s karavanou a vyrazil do jeho ulic. Na masivních městských hradbách i na mnohých domech sis povšiml stop po poslední pohromě, silném zemětřesení. Přes zjevnou snahu co nejrychleji škody odstranit zůstaly v některých zdech patrné silné praskliny. Nejzlověstnější však jsou malé skupiny mužů v černých róbách, postávající na nárožích, kázající obyvatelům města a prázdné tváře jejich posluchačů.
*********************
Omlouvám se za trochu strohej úvodní odpis. Napiš mi co máš v plánu, klidně se i po cestě zkus někoho poptat a já ti informace doplním.
Galor27. Listopadu 2017 19:45:38

*********************
Tímto vítám do questu BJe.
Galor--- > Immanuel       27. Listopadu 2017 20:07:29
Po rozloučení s karavanou vyrazíš na prohlídku města, fascinovaný ničivým dopadem živelné katastrofy si prohlížíš široké praskliny ve stěnách některých domů i těžce poškozené opevnění. Tvou pozornost však brzo upoutají kazatelé v tmavých róbách, obklopení hloučky fascinovaných posluchačů, kteří s prázdnými, pohledy naslouchají jejich plamennému kázání. K jedné skupině se přiblížíš, aby sis alespoň část kázání vyslechl
[OR][B] ... bezbožní budou smeteni jeho hněvem! [/B][/OR] hlásá kazatel
[OR][B][U] .... smeteni jeho hněvem..[/U][/B][/OR] opakují zborově jeho posluchači.
[OR][B]Kajte se! Přijměte našeho pána do svých srdcí a budete spaseni! [/B][/OR]
[U][OR][B] .... spaseni ...[/B][/OR][/U]
[OR][B] Hukumu Ya Mwisho přichází![/B][/OR] huláká kazatel
[U][OR][B] ... přichází ...[/B][/OR][/U]
[OR][B]Za úplňku opět projeví svou vůli a smete bezbožné! [/B][/OR]
[OR][B][U] ...smete bezbožné...[/U][/B][/OR]
[OR][B]Modlete se a šiřte jeho vůli. Vyžeňte z této krásné země všechny nevěřící! [/B][/OR]
[U][OR][B]..vyžeňte nevěřící....[/B][/OR][/U] opakují posluchači
Litanie kazatele pokračuje v podobném duchu dál a dál.
Galor--- > Mathiel       27. Listopadu 2017 20:23:44
Tvůj společník Torvald se stále vzrůstajícím znepokojemím pozoruje následky, které zemětřesení na městě zanechalo. Je stále zamlklejší a zanedlouho se s tebou rychle rozloučí. Zamíří k městské bráně, aby se opět vydal na zpáteční cestu. Poněkud otrávená jeho náhlou změnou nálady se tedy vydáš na obhlídku města sama. Vlastě ne tak docela sama... Na ulici spatříš toho zamlklého válečníka, který s vámi včera seděl v hostinci u stolu a nenápadně vyrazíš za ním. Immanuel si téměř fascinovaně prohlíží široké praskliny ve stěnách některých domů i těžce poškozené opevnění. Jeho pozornost však brzo upoutají kazatelé v tmavých róbách, obklopení hloučky fascinovaných posluchačů, kteří s prázdnými, pohledy naslouchají jejich plamennému kázání. K jedné skupině se přiblíží, aby si alespoň část kázání vyslechl. Částečně ukrytá za rohem jednoho z domů vše z povzdálí sleduješ.
[OR][B] ... bezbožní budou smeteni jeho hněvem! [/B][/OR] hlásá kazatel
[OR][B][U] .... smeteni jeho hněvem..[/U][/B][/OR] opakují zborově jeho posluchači.
[OR][B]Kajte se! Přijměte našeho pána do svých srdcí a budete spaseni! [/B][/OR]
[U][OR][B] .... spaseni ...[/B][/OR][/U]
[OR][B] Hukumu Ya Mwisho přichází![/B][/OR] huláká kazatel
[U][OR][B] ... přichází ...[/B][/OR][/U]
[OR][B]Za úplňku opět projeví svou vůli a smete bezbožné! [/B][/OR]
[OR][B][U] ...smete bezbožné...[/U][/B][/OR]
[OR][B]Modlete se a šiřte jeho vůli. Vyžeňte z této krásné země všechny nevěřící! [/B][/OR]
[U][OR][B]..vyžeňte nevěřící....[/B][/OR][/U] opakují posluchači
Litanie kazatele pokračuje v podobném duchu dál a dál.
Black.joker--- > Galor       27. Listopadu 2017 21:01:28
Je to již nějaká doba, co jsem se vydal na cestu do neznáma. Za dobrodružstvím. Za zakletými princeznami a ukrytými poklady. Za slávou a věhlasem. Za sebe a své skromné umění. Jen s menším rozdílem. S darem vidět věci, které ostatní nevidí.
Věřící muž by řekl, že jeho kroky řídí bůh a já bych mu neoponoval. Ale já sám vím, že pravda je trošku jiná. Nitky osudu se splétají jako roztodivné pavučiny a protínají všechno a všechny. Jsem rád, že díky svému umění mohu občas do těchto spletenců nahlédnout.

[OR][B]"Je to již dlouho, že Niko."[/B][/OR][I][TR][B]Pár měsíců. A to ti jen prospělo. Vypadáš dobře.[/B][/TR][/I][I]Díky, ale nepřeháněj.[/I]

V Khifu, malém městečku na úpatí hor byl nezvyklý ruch. Tábořilo tam několik karavan směřující do horské oblasti se jménem Orewa. Rád jsem využil této sešlosti lidí k pobavení nejen jejich ale i ke svému. Rád jsem pohovořil s lidmi o jejich obchodních strastech a vyslechl opravdu podivné historky a nějakých přírodních katastrofách. [I]To je mi zajímavé neštěstí. Náhoda? Počasí je sice nevyzpytatelný jev, ale neznám oblast, kde by se střídali katastrofy rozdílných povah a tak rychle za sebou.[/I] A když pak zaslechnu i důvod, který si tu někteří povídají s bázlivým pohledem, mé kroky jsou již zpečetěny. [I]Tak hněv horských bohů.[/I] Povzdechnu si a podívám se na svoji malou společnici. [I]Nu, co myslíš. Není toto náhodou jasné znamení toho, co musíme udělat? [TR][B]No né, zkusím hádat. Vydat se do Orewy.[/B][/TR] Bravo, milá Niko. [TR][B]Já ti nevím, zahrávat si s bohy není dvakrát bezpečné.[/B][/TR] Ach, bohové, no jistě. Ti mají svých starostí dost.[/I]

Tu noc se mi nespalo zrovna růžově. [I]Přírodní katastrofy a bohové. Sakra, je tolik logických vysvětlení. Kletba,
magie, pokusy nějakého alchymisty či nějaké stroj na počasí. Těch proměnných je tam tolik. Kolik katastrof, jaké .... co přírodní elementy, ementálové ... tedy elementálové, zěmě, vzduch, voda, spánek....zzzzzz.[/I][OR][B]"je rozhodnuto."[/B][/OR] pronesu hned jak se z neklidného spaní vzbudím. [TR][B]To bylo již včera.[/B][/TR]
Připojil jsem se tedy k jedné karavaně a dva dny se trmácel do horského města. Cestou jsme již potkali několik skupinek bázlivců, kteří se již rozhodli to prokleté místo opustit. Vyptám se několik mužů, co že se to blíží za další neštěstí a co se jim tam vůbec za ty pohromy staly.

A pak konečně dorazíme do města. Kamenné hrdé dominanty zdejších hor. Která ovšem již není tak hrdá jako kdysi, stopy po zemětřesení jsou na zdejších hradbách a domech stále viditelné.[I]Zemětřesení, hory, nic neobvyklého.[/I] To, co je tu ale znepokojující, alespoň pro mě, jsou muži v černých robách, kázající zvláštní poselství. Chvilku je poslouchám, načež se nakonec rozhodnu nezasahovat a místo toho odchytnu někoho, kdo vypadá na vojáka, či člena městské stráže.

[OR][B]"Zdravím, vojáku, potřebuji co nejdříve promluvit se správcem města, či rovnou s vaším panovníkem. Týká se to těchto nešťastných katastrof. Jsem někdo, kdo by vám mohl pomoci. Jsem dobrodruh, věštec a čaroděj. Černý Žolík, k vaším službám."[/B][/OR] teatrálně se mu ukloním a počkám na jeho reakci. Ač vypadám celkem nepatřičně, bystrým očím neujde určitá sebejistota a vážnost, s jakým tato slova pronáším.

**************************
Poprosím doplnit o tom, co říkali lidé po cestě. Dále, co říkají ti podivní kazatelé.
A pokud máš nějaký výhrady k mému stylu psaní, tak je také napiš, nejaký čas jsem nehrál, takže to nemusí být zrovna ideální. Díky.
Galor--- > Black.joker       27. Listopadu 2017 21:44:38

*******************
Ten odpis je super.... Jeslti takhle vydržíš psát dál, nebude to mít chybu.
Mathiel--- > Galor       2. Prosince 2017 21:47:49
Se zachmuřením odmítnu Torvaldovu nabídku, přeci jen, když už jsem se dokodrcala až sem. A také, kdoví, možná se zas někdy sejdeme. S touto myšlenkou sleduji odcházejícího trpaslíka.

[I]Na druhou stranu, trpaslík, i přesto, že miloučký a pozorný, ale trpaslík?[/I] Zazubím se pro sebe, můj vkus přeci jen začíná ve výšce mých očí, a ne u boků. Tedy povětšinou.

Tak i tak, zase tu trčím sama. Na neznámém místě.

[I]Ber to pozitivně, tentokráte to je aspoň město. Kámen je kámen. Bez stromů a divých zvířat plných zubů. Lepší dýka do zad než tesák do hrdla.[/I]

[I]Hele slizounek! [/I]
Zvedne mi náladu pohled na známá záda a zvědavost mi nedá se o kousek přiblížit.
S přimhouřenýma očkama jej pozoruji. Běhá mi z něj mráz po zádech. Jako by jej fascinovala zkáza a destrukce, která zde nyní vládne pevnou a vypočitatelnou rukou. [I]Magoor…[/I] odfouknu si v duchu a zvažuji své možnosti. To už se však pomalu dostaneme ke kněžím.

[I]Pěkné představení… Á ano ten úplněk…[/I] násilím držím jazyk za zuby a poočku nespouštím Immanuela ze svého zorného pole. Jen tak, abych věděla, kterým směrem se vydá. Z řečí kněžích se mi silně zvedá žaludek.

[I]Tam, odkud já pocházím, se tomu říká vydíraní, a ještě pěkně sprosté…[/I] mračím se, když si dávám vše dohromady. [I]Věřte nám, nebo zhyňte… Jak jim tohle může projít? [/I]Zamyslím se nechápavě.

[I]Nemluvil ten mladík o nějakých královských rádcích? A tohle král dovolí, pche…[/I] odfrknu si a počkám jen do chvíle, než zjistím, kam má slizoun namířeno. Ale sama se míním chytit vodítka o králových rádcích. Teď jen vymyslet, jak se k nim dostat.
A rozhodnu se dále se nenuceně procházet po městě, nebudit pozornost, jen si vytipovat, kde se nachází budova, odpovídající královskému paláci či sídlu.
Pokud ji naleznu budu se kolem chvíli poflakovat, abych zjistila, jestli jsou před vstupem stráže, kdo projde a kdo ne. A tak po poledni si zaskočím do nejbližší hospůdky, dát si něco na zub.

*********************
Nenápadnost 24% - na poflakování se v podstatě všude :-D

*********************
*********************
Jen mám takovou technickou, nevím jestli mi to tak jenom přijde, ale myslíš, že bys mohl méně hrát za moji postavu? :-) Trochu mne to čílí, a v některých chvílích se to asi budu pokoušet obejít :-)
Galor--- > Mathiel       3. Prosince 2017 14:06:22

*********************
V odpisu jsem jen popsal co se stalo ve světle toho, že Torv z questu odešel. Jestli se tě dotklo to, že jsem vyhodnotil, že se Mahtiel cítí otrávená, pak je mi líto, ale jako PJ tu možnost mám.
Za tvou postavu rozhodně nehraju a ani to nemám v úmyslu.
Galor--- > Immanuel       5. Prosince 2017 10:05:24

*********************
Ahoj, jak to vidíš s odpisem? POtřebuju vědět, jak chceš postupovat dál abych podle toho odepsal i (pro případ, že byste měli stejnou cestu)
Mathiel--- > Galor       10. Prosince 2017 01:47:26

*********************
Není to jen z teď
Leč tedy respektuji tvůj názor, že jako PJ můžeš, osobně bych doporučovala, nepoužívat to vzhledem k hráčům jako odůvodnění - mne to vytočilo na delší dobu.
Ptz to není jen nyní. Vzhledem k tvé odpovědi to dále řešit nebudu. Pj tu možnost má, co nadělám.

Hlavní je - je aktivní někdo jiný krom mne - nebo se to hýbat nebude?
Immanuel--- > Galor       10. Prosince 2017 20:05:26
Přiblížím se k jednomu z hloučků posluchačů a snažím se zjistit podstatu sdělení. Po chvíli mi to dojde. [I]Co jsem mohl čekat, klasická dogmatická sračka plná hrozeb a vykreslení jediného východiska v podobě další vybájené entity, nůda...[/I] Mám co dělat, abych nevytáhl šavle a nerozsekal oba hlasatele i s jejich potencionálními následovníky. Jakási sebezáchovná síla mi však zavelí nechat mé zbraně na svém místě. Počkám, až "brilantní" projev skončí a následně oslovím kazatele. [OR][B][B]Bravo, bravo, pánové, můžu vědět, kde bych se o slávě vašeho boha dozvěděl více? Máte v tomto městě nějaký svatostánek, kde bych si mohl pohovořit s některým z vašich představených?[/B][/B][/OR]
Galor--- > Black.joker       10. Prosince 2017 22:23:55
Cestou do Orewy ses se střídavými úspěchy pokusil dozvědět víc o povaze neštěstí, která tuto zemi postihla. Někteří z Orewanů byli příliš vystrašení na to, aby se s tebou měli chuť vybavovat, jiní zase podlehli histerii a jejich líčení situace byla přinejmenším přitažená za vlasy. Přesto jsi sbíal střípky informací, aby sis nakonec udělal dostatečně konkrétní představu o tom, co se v Orewě děje. Podle prchajících Orewanů jejich vlast před časem postihla neuvěřitelně silná bouře. Prudký vítr se proháněl údolím a neuvěřitelné množství blesků se slilo v neustávající záři mezi nebesy a zemí. Pod nápory orkánu se zřítilo mnoho chatrnějších budov a několik nešťastníků, kteří se před bouří nestačili ukrýt bylo zasaženo bleskem. Krátce po bouři se v Orewě objevili první z kazatelů neznámého kultu, kteří začali hlásat, že se jedná o hnev jejich boha, který tak trestá hřícha Orewanů. Další katastrofy následovaly v odstupu několika měsíců ve víceméně pravidelných intervalech. Jako další pohroma se objevil zničující požár, který se přehnal údolím. Zničil většinu dřevěných budov, zejména hospodářských, pozabíjel část hospodářských zvířat a sežehl úrodu na polích. Ještě než se Orevané z jeho následků zcela vzpamatovali, udeřila další pohroma, kterou byla ničivá povodeň. Té odolaly pouze velmi odolné stavby a a vyžádala si mnoho obětí na životech. Současně však ochromila nejdůležitější odvětví Orewské ekonomiky, kterou byly doly na železnou rudu. Jako dosud poslední pohroma udeřilo silné zemětřesení, které nejen že těžce poškodilo těch několik dolů nezassažených povodní, ale především zavalilo průsmyk Orewské brány a tímcelou zemi na dlouhou dobu zcela odřízlo od okolního světa a tím i od pomoci. Většina Orewanů se shodla na tom, že další katastrofa se blíží a měla by udeřit během několika dnů, nebo týdnů. Nejčastěji hovořili o následujícím úplňku, který by měl nastat přibližně za dva týdny.
Po příchodu do hlavního města jsi se nějakou dobu zdánlivě bez cíle procházel po jeho ulicích, abys získal představu o situaci. Poháněný zvědavostí ses na krátkou chvíli zastavil u dvojice mužů v tmavých hábitech, obklopené hloučkem posluchačů a také jsi naslouchal jejich kázání.
[OR][B] ... bezbožní budou smeteni jeho hněvem! [/B][/OR] hlásá kazatel
[OR][B][U] .... smeteni jeho hněvem..[/U][/B][/OR] opakují zborově jeho posluchači.
[OR][B]Kajte se! Přijměte našeho pána do svých srdcí a budete spaseni! [/B][/OR]
[U][OR][B] .... spaseni ...[/B][/OR][/U]
[OR][B] Hukumu Ya Mwisho přichází![/B][/OR] huláká kazatel
[U][OR][B] ... přichází ...[/B][/OR][/U]
[OR][B]Za úplňku opět projeví svou vůli a smete bezbožné! [/B][/OR]
[OR][B][U] ...smete bezbožné...[/U][/B][/OR]
[OR][B]Modlete se a šiřte jeho vůli. Vyžeňte z této krásné země všechny nevěřící! [/B][/OR]
[U][OR][B]..vyžeňte nevěřící....[/B][/OR][/U] opakují posluchači
Litanie kazatele, následovaná sborem papouškujících posluchačů pokračuje v podobném duchu dál a dál. Tobě to však zatím stačí a pokračuješ ve své procházce městem. Oslovíš jednoho z mužů ve zbroji městské stráže, procházejícího ulicí. Muž tě doslova probodne podezřívavým pohledem a ušklíbne se.
[OR][B]Nojo, král celou dobu čeká právě na tebe... Žolíku. [/B][/OR] z jeho hlasu je patrné, že jej tvúj proslov zrovna nezaujal [OR][B]Jeho vísost je momentálně mimo město, ale jestli máš něco důležitýho na srdci, zajdi za místodržícím. Najdeš ho v paláci v centru města, ten nemůžeš minout. [/B][/OR] Strážný ukáže rukou přibližný směr a pospíchá dál za svými povinnostmi. Jelikož jsi ochotný doprovod nesehnal, zamíříš sám naznačeným směrem a po několika směnách konečně staneš před kdysi honosným palácem, který stejně jako většina budov ve městě nese stopy po nedávném zemětřesení. Začneč jej obcházet a zanedlouho spatříš vstupní bránu, střeženou půl tuctem ozbrojených stráží. Zde, v blízkosti se nenachází žádný z temných kazatelů, kteří by podněcovali obyvatele a atmosféra v okolí paláce je o poznání uvolněnější, než ve zbytku města. Svou roli v tom zajistě má také několik holohlavých mnichů v rudých kutnách, kteří procházejí po prostranství kolem paláce a klidnými hlasy rozmlouvají s obyvateli města. Zamíříš k bráně do paláce, když tvé oči spočinou na štíhlé postavě, která podle oblečení nepochází z Orevy. Nenuceně postává nedaleko vchodu do paláce, jako někdo, kdo nemá zrovna nic důležitého na práci a rozhodl se vyjít si mezi lidi. Dřív než stačíš nějak zareagovat, se otočí k odchodu a tvůj zrak padne na pohlednou dívčí tvář. A co víc, není ti zcela neznámá. Vaše oči se střetnou a v jejím pohledu zachytíš malý náznak jiskřičky poznání.
*********************
Dívka je Mahtiel. Pokud se rozhodneš s ní mluvit, šeptej odpis jí.
Galor--- > Mathiel       10. Prosince 2017 22:26:41
Nějakou dobu sleduješ Immanuela, který se zájmem poslouchá kázání fanatiků v temných hábitech. Zajímáš se především o to, kam mlčenlivý válečník zamíří dál. V okamžiku, kdy vidíš, že Immanuel využil krátké přestávky v plamenném kázání aby oba muže v černých róbách oslovil, se raději v tichosti vytratíš a jdeš si dál svou cestou. Vzhledem k vzdálenosti a šumu okolního města z jeho rozhovoru s kazateli neslyšíš ani slovo.
Procházíš se nenuceně městem a míříš do jeho středu,kde nakonec staneš na velkém prostranství, které obklopuje ještě nedávno honosný palác, který však mnoho ze své slávy ztratil při nedávných katastrofách. Před vchodem do paláce postává půl tuctu ozbrojených stráží, kteří zastaví každého, kdo do paláce míří a po krátké prohlídce a odebrání zbraní většině z nich vstup také umožní. Poflakuješ se nenuceně v okolí vstupní brány do paláce a sleduješ dění v jejím okolí. Nemůžeš si nevšimnout že zde, poblíž centra Orewské moci se nenachází žádný z temných kazatelů a obyvatelé jsou méně nervózní, než ve zbytku města. Svůj nezanedbatelný podíl na tom zajisté má několik holohlavých mužů v rudých mnišských kutnách, kteří se volným krokem procházejí mezi obyvateli v okolí paláce a každou chvíli s některými z nich prohodí několik uklidňujících slovv. Z reakcí obyvatel je ti zřejmé, že tito mniši se alespoň zde těší nemalé úctě.
Před polednem se rozhodneš, že máš dost informacích a rozhodneš se vyhledat nějaký klidný hostinec, nebo hospůdku, abys zde načerpala energii. Obrátíš se k odchodu a v tom tvůj pohled padne na středně vysokého muže v pestrém oblečení, s baretem na hlavě, který se ti zdá povědomý. S jistým zájmem tě pozoruje a v jeho pohledu zachytiš malou jiskřičku poznání.
*********************
Ten muž je BJ. Podle toho, co mi psal, se vaše cechy setkávají a spolupracují. Je proto pravděpodobné, že jste se už někdy viděli.
V případě, že se rozhodneš s BJem začít komunikovat, šeptej odpis jemu.
Black.joker--- > Mathiel       14. Prosince 2017 23:00:00
Otevřenou náruč jsem tu opravdu nečekal, takže mně zrovna vojákova pochybovačná reakce nepřekvapila. Vlastně, když to tak uvážím, mně samotnému to přijde úsměvné. I když, v dnešním podivném světě si člověk nemůže býti jistý snad ničím. Alespoň mi ale ukáže cestu k nejvyšší povolané osobě, která se v tomto nešťastném městě nachází. [I]Takže král je mimo město. Je v tom nějaká souvislost? [TR][B]Takže za místodržícím? Přihlásit své chabé služby k zahnání těchto katastrof?[/B][/TR] Taktéž si říkám, aby to nebylo nad mé síly. [TR][B]Ale, pochyby?[/B][/TR]Spíš přirozená opatrnost.[/I]
[OR][B]"Převelice děkuji za odpověď vojáku. Kéž ti bozi žehnají."[/B][/OR] odpovím mu uctivě a vyseknu mu poklonu, ač v momentální situaci přát někomu požehnání od bohů může znít trošku pichlavě. [I][TR][B]Sarkasmus?[/B][/TR] Lehce.[/I]

Vydám se tedy udávaným směrem k hlavnímu paláci, kde sídlí místní pomazaná hlava města. Nijak nespěchám, pátravě se dívám po okolí ve snaze si všimnout "něčeho". Cestou si alespoň můžu zrekapitulovat oné události, ke kterým tu došlo. [I]Takže, bouře. V horském kraji to není nijak neobvyklé, ačkoliv bych čekal, že se bouře o skalní masiv alespoň zčásti roztříští. [TR][B]A pak ti kazatelé. Ti jsou velmi divní. A řekla bych, že i nebezpeční.[/B][/TR] Ano, kazatelé ... [/I]
Vzpomenu si na tu část u hlavní ulice, kde u dvojice kapucínů stál hlouček lidí, kteří bedlivě poslouchali jejich výrokům. Pro ten prostý lid byli ti kazatelé jako světlo ve tmách, když všechny svíčky zhasnou a zbývá jediná. Ba co víc, oni v to skutečně věřili. Byli jako stádo ovcí a kazatel jejich pastýřem.
[I]Hukumu Ya Mwisho. Kdo to u čerta je? [TR][B]Spasitel?[/B][/TR] A zároveň jejich ničitel? A otázka zní, proč? Proč ty lidi odsud někdo chce vyštvat? Musí to mít nějaký záměr.[/I]

Potřásnu nechápavě hlavou. Jsem teprve na začátku. [I]A za pár měsíců další pohroma. Požár. A brzy na to zase povodeň. A nakonec zemětřesení. [TR][B]To znamená, že onen ničitel ovládá všechny živly. Vzduch, oheň,
voda a země.[/B][/TR] Pravda. A za dva týdny má být úplněk, který má symbolizovat něco dalšího. Ale co? [TR][B]Možná poslední? Éter? Konec?[/B][/TR] Toho času moc není, ach jo.[/I]

Palác naštěstí nemohu neminout, majestátní stavba však již zažila lepší časy. Sám byl poznamenán nedávným zemětřesením a jen jeho odolnost a stavitelský um způsobil, že následky nebyly katastrofální. Vstupní bránu hlídá skupina ozbrojenců, vše tu působí poněkud bezpečněji, než ve zbytku města.[I]Takže, ohlásit se.Hm, moment, kdo jsou zase tito?[/I] Zrak mi na chvilku spočine na dalších podivných postavách, kteří však mají rudá mnišská roucha a působí poněkud sofistikovanějším dojmem. [I] Ach ta lidská víra. [TR][B]Nebylo by od věci se později těchto mnichů vyptat na ty zvláštní kazatele.[/B][/TR] Ano. Jaká je vůbec tady víra?[/I]

Do mého zraku ale padne i další postava, poněkud líbeznější, než ti ostatní. Je to dívka. A pravděpodobně né místní. [I][TR][B]Nekoukej tak na ní, ty hrdino.[/B][/TR][/I] Asi nemá nic na práci a jen se tu tak poflakuje. Před palácem místodržícího. Náhoda? Ač se můj pohled na ní zastavil o chviličku déle, než by bylo vhodné, přešel bych to, nebýt toho okamžiku, kdy se dívka otočila a naše pohledy se střetly. Protože teprve pak nastal ten pravý strnulý zásek. [I]Tak moment ... ta tvář ... hnědá očka ... ty rty, ty už jsem někde viděl ... dokážu si je vybavit v takovém tom ... nezájmu? ... když se na mě ty oči podívaly ... přehlížející ostražitý pohled ... [/I]
Jako ve snách si ani neuvědomuji, že k ní pomalu strnule vykročím. Rysy ve tváři mi ztuhly, srdce však zjihlo. Teprve pár kroků před ní se zastavím. [OR][B]"Já ... znám tvou tvář. ... M? Mathiel? Ano, Mathiel, u všech bohů a draků ... "[/B][/OR] To poznání se rovná malému zemětřesení. Tou mlhou vzpomínek si vybavím pár střípků této sličné dámy.
[I][TR][B]Haló, ty tam nahoře. Nestůj jako pitomec.[/B][/TR][/I]
[OR][B]"Ehm, k tvým službám, Mathiel."[/B][/OR] Vyseknu ji poklonu a pokud dovolí, zlehka ji políbím ručku. [OR][B]"Já ... rád, tě vidím, Mathiel. Vypadáš nádherně. Jak se máš? A vlastně, co tady děláš? Že by tvé ladné kroky směřovaly na společnou stezku mého účelu zde?"[/B][/OR] Usměji se. Ta ona vážnost, která mou tvář kdysi zdobila, je dávno pryč. Jsem teď jen chlapík, co rád vidí jednu starou známou.
Mathiel17. Prosince 2017 23:22:47

*********************
omlouvám se, myslela jsem, že to o víkendu dám, ale škola a povinnosti prej jinak - zítra hodím odpis :-)
Mathiel--- > Black.joker       20. Prosince 2017 23:41:51
Uspokojená, neuspokojená, tak i tak už podřízená svému ozývajícímu se bříšku, tahám jednu nožku za druhou a jak lovecký pes nasávám pachy města.

[I]Chtělo by to něco na zub… No dobře něco pořádného do žaludku… Ano a pivečko, ano vím… Na jedno se prostě nechodí…[/I] požitkářsky se zazubím sama na sebe a na chvíli strnu a po chvilce se nervózně podrbu na spánku.

[I]Jo a koupel, koupel by to chtělo…[/I]

Jenže to nebylo to, co mne vytrhnulo ze zamyšlení. Nyní již trochu klidněji pohledem přehlížím lidičky kolem mne.

[I]Jsem snad vyšla ze cviku?[/I] Duševně nespokojeně mlasknu a můj zrak se po chvilce zastaví v lince s pohledem skvícím se v barvách kafe bronz do zelena.

[I]Kua… Další známá tvář? Kurcinál, co jsem komu provedla?[/I] Neparně se zamračím a snažím se onen pohled zařadit, jenže to už mi dotyčný vychází vstříc a já opět zůstávám stát v předstíraném klidu.

Zhluboka se nadechnu a hlavou mi víří tváře se jmény. Zastavím se na Phantomově tváři, ale to není Phantom. [I]Proč, proč, pro! Ha jasně, ne Phantom! Joker, Black Joker ho měl na zkoušku, potom, co se tak ožral! [/I]Prozřím, ale to už sám elf promluví a mne překvapí jeho nejistota.

[I]To si nepamatuji… Co si ale pamatuješ, ne nejistotu, ale padlého Desmonda a službu, kterou mužští členové bez přemýšlení poskytli Modrovlasé. Něco je špatně…[/I] Avšak stále mlčím a jen nechám své rty protáhnout se do linky jemného úsměvu.

[I]Ano u všech draků,[/I] proběhne mi hlavinkou, avšak gesto s ručkou mi vyloudí lehký ruměnec na tvářích.

[I]Možná bych si mohla ten svůj nosík přerazit, měla bych život jednodušší.[/I]
Jenže to už je na řadě další lichotka a já své nadurděné já zaženu do tmy tam vzadu a rysy mé tváře se nadobro uvolní.

[I]A poté se možná vrátíme k problému, který toto město má. [/I]
Na mysli mi vytanou ti mniši. Náboženství, které tu bylo předtím, zde v centru stále odolává a hlídky, ano později…

[OR][B]„Black joker, nemým-li se? Měls na starost Phantoma v řádu? Třešnového opilce?“ [/B][/OR]promluvím překvapeně, když se konečně dostanu ke slovu a s nakloněnou hlavou si elfa prohlížím.

[OR][B]„To záleží, jaký osud tě zavál do tohoto roztomilého městečka,“ [/B][/OR]zazubím se a přehodím otázku na něj a posléze pokračuji:[OR][B] „A doufám, že máš takový hlad jako já, protože já hlady přímo umírám!“[/B][/OR] zasměji se a míním jej odtáhnout do nejbližší lépe vypadající hospůdky, kde si míním objednat pivečko a jídlo, hlavně jídlo a to pivo. A pak budu vyzvídat.


*********************
Omlouvám se, sejmula mne chřipka a teplota *1*
Galor24. Prosince 2017 18:08:25
*********************
Příjemné prožití vánočních svátků, bohatou nadílku
*229*
a především úspěšný rok 2018
*393*
Mathiel24. Prosince 2017 19:29:50

*********************
Také vám všem přeji krásné a pohodové prožití vánočních svátků :-) ! A pěkný nový rok! *6*
Galor--- > Mathiel;Black.joker       31. Prosince 2017 10:59:42
Vaše nečekané shledání v bohy zapomenuté a proklínané zemi se zdá být znamením osudu.
Mahtiel velmi rychle převezme ve vašem rozhovoru iniciativu a aniž by svému známému cokoliv prozradila, zatáhne jej do nedalekého hostince, který se nachází na dohled od brány do královského paláce.
Přes poněkud potlučený vzhled budovy, který byl zřejmě způsobený nedávnými pohromami, panuje uvnitř hostince příjemná atmosvéra. Stěny výčepu jsou obloženy borovým dřevem, a ozdobeny složitými barevnými ornamenty. Většina nábytku v místnosti je nová a také je vyroben z borového dřeva, které naplňuje místnost příjemnou vůní pryskyřice. Na každém stole vidíte malou vázičku naplněnou svazečkem čerstvích květin.
Ve výčepu je dvacet stolů, rozmístěných v pravidelných řadách, jako vojáčci na přehlídce. Mezi nimi se pohybují dva číšníci. Víc jak polovina míst je dosud volných a tak není těžké najít zcela prázdný stůl. Jen co se usadíte, přiběhne k vašemu stolu zhruba sedmnáctiletý chlapec.
[OR][B]Dobrý den, čím vám posloužím? [/B][/OR] zeptá se s mírnou úklonou[OR][B]Budete si přát něco k snědku, nebo chcete pouze uhasit žízeň z dlouhé cesty? ... Mohu vám nabídnout pečenou drůbež, vepřové nebo hovězí maso, králíka, nebo čerstvé ryby. Máme také velký výběr ovoce, zeleniny, i pečiva slaného, nebo sladkého. K pití vám můžu nabídnout velký výběr vín, piv, máme také vinikající medovinu.... [/B][/OR] mladík počká na vaši objednávku a rychle odběhne. Rychle se vrátí s objednanými nápoji a asi o směnu později donese také pokrmy. Máte klid a čas si v klidu popovídat.
V době, kdy jsou vaše misky a talíře již téměř prázdné, vstoupí do hostince dvojice kněžích. Stejné jste mohli spatřit na náměstí kolem paláce.
[OR][B]Akheeron s vámi. [/B][/OR] pozdraví jeden z kněžích nahlas a oba muži se usadí u volného stolu nedaleko vás. ANiž by si museli cokoliv objednávat, přinese jim jeden z číšníků dvě misky kouřící polévky a dva korbely piva. Kněží mu poděkují a jeden z nich chlapci podá několik mincí. Ten je však s uctivou úklovou odmítne.
[OR][B]To není třeba. Kněží z Akheeronova chrámu jsou v našem hostinci vždy vítanými hosty. Přijměte prosím jídlo i nápoje jako dar. [/B][/OR]
Oba kněží na sebe krátce pohlédnou a pak se na chlapce usmějí.
[OR][B]Děkujeme za vaši pohostinnost, ale trváme na tom, že pokrm zaplatíme. [/B][/OR] pronese jeden z nich s úsměvem.
[OR][B]Pokud člověk něco dostane zdarma, nemá to pro něj velkou hodnotu. Toho, co získal vlastní prací, nebo zaplatil penězi, si však váží. [/B][/OR] Překvapený mladík se oběma kněžím hluboce ukloni, převezme si od nich peníze a odběhne. Oba kněží se pustí do jídla a přitom spolu potichu hovoří.
Black.joker--- > Mathiel       4. Ledna 2018 21:02:53
[I]Mathiel. Ach Mathiel, tuhle osobu opravdu rád vidím.[/I]

Nemohu si nevšimnout, žé se mé gentlemanské gesto této slečince líbilo, je vidět, že nějaký ten šarm vůči něžnému pohlaví jsem ještě neztratil. [I][TR][B]"Ale, ale, ale, co to vidí, oči mé modravé?"[/B][/TR] Nechápu, nač narážíš. [TR][B]"Víš moc dobře, na co narážím. Vidíš sukni a už máš vždycky takové to ...... svrbění."[/B][/TR] Absolutně netuším,
o čem to mňoukáš.[/I]

Mathiel přidává hned na úvod nějakou perličku z minulosti, při které se mi ale skoro nic nevybavilo. Vůbec, na řád dračích strážců mám vzpomínky jak v oparu husté mlhy. Pár věcí mi sice utkvělo ... [I]Modré vlasy. Ty vlasy čarovné paní s ocelovým pohledem a šílenou myslí ... možná jen třeba věděla něco více než my. Jendo jméno.
Arsielas, toho si pamatuji celkem dobře. A Mathiel. A proč zrovna jí? A zbytek? Prázdné tváře bez záře.Voda, která mele břehy, tůně se stojatou vodou a stoickým klidem a hory. A mlha ... [/I] Jen neurčitě kývnu na souhlas. [OR][B]"Něco málo se mi vybaví, má drahá. Hlavně si ale vzpomínám na tebe."[/B][/OR] vyseknu další skrytou lichotku a neskrývaný úsměv. [I][TR][B]"Ty jsi mi jako cukrkandl."[/B][/TR] Nekaž mi trochu té radosti. Kdy zase budu moci strávit trochu času v tak milé společnosti? [TR][B]"Já ti jako nestačím? No, tos mě tedy urazil."[/B][/TR] Pardón, má drahá.[/I]

Brilantně mi ale nově shledaná známá ukazuje, že není žádný zelenáč. Skvěle odpálkuje moji otázku zpět na mě a já nemíním nijak uhýbat z odpovědí. [I]No dobrá, já klidně začnu. Nemám, či možná ani nevidím důvod před tebou něco tajit.[/I] [OR][B]"Můj důvod je prostý, Mathiel."[/B][/OR] dodám teatrální pauzu a zvážním na hlase. [OR][B]"Jsem spásou tohoto města v tak nelehkých časech."[/B][/OR] zazubím se šibalsky na ní. [OR][B]"No, prostě je zvláštní, co se tu děje a rád bych se na to podíval, v tom ideálním případě to vyřešil a dostal tady od místního správce ..."[/B][/OR] ukáži na budovu, kam jsem mířil, [OR][B]"... dobře zaplaceno. To je asi to hlavní."[/B][/OR]

Při zmínce o jídle se i mně vybaví, že bych si něco dobré dal na zub, takže souhlasím. [OR][B]"Jistě, Mathiel. Zvu tě na cokoliv, co si budeš přát."[/B][/OR] Pokud se Mathiel nechá, rád ji galantně nabídnu rámě a společně vyhledáme nějaký vhodný lokál. Nakonec Mathiel vyhlédne celkem útulný hostinec, proto neváháme a vejdeme. Nový borový nábytek i decentní maličkost jako vázičky s kytkami na stolech jsou připomínkou dobrého lokálu.

Po tom, jak se usadíme, nás přijde obsloužit mladý chlapec. [OR][B]"Buď pozdraven."[/B][/OR] odpovím mu na pozdrav a ukáži na dámu. [OR][B]"Dáma první."[/B][/OR] nechám výběr na Mathiel a pak si i já něco objednám. [OR][B]"Já mohu poprosit o kousek z pečeného kuřátka s dušenou zeleninkou. A k pití ... ideálně karafa s čajem a možná ... co říkáš na tu výtečnou medovinu, Mathi?"[/B][/OR] zeptám se mé dámy a v případě souhlasu jí objednám.

Jídlo chutná opravdu výtečně, společnost tu mám také skvělou, nemohu si nač stěžovat.

***************************************
Já to v případě na mathielinu reakci doedituji.
Na mnichy zareaguji až po Mathiel.
Galor--- > Immanuel       21. Ledna 2018 18:37:15
Nějakou dobu trvá, než se černí kazateléve své litanii odmlčí na dostatečně dlouhou dobu, aby ses k nim mohl dostat přes jejich posluchače aměl příležitost si s nimi promluvit. Sledovaný ne zrovna přátelskými pohledy některých zfanatizovaných posluchačů oba kazatele oslovíš s nadějí, že od nich získáš potřebné informace.
Při tvých prvních slovech se na sebe oba kazatelé překvapeně podívají, ale rychle se vzpamatují a jeden z nich se ti s úsměvem vlídně ukloní. Pokynem ruky tě vyzve, abys jej následoval a poodejdeo několik kroků od svého společníka.
[OR][B]Vidím, že tě naše kázání zaujalo, příteli.[/B][/OR]usměje se na tebe [OR][B] Pokud chceš, mohu ti o naší víře říct více já... Nestavíme žádné okázalé budovy na oslavu našeho pána. Naše svatyně jsou v našich srdcích, ne na povrchu země. Náš pán, Hukumu Ya Mwisho, žádá, abychom se vrátili k prostému životu a přestali hyzdit tvář tohoto světa. Stavbou chrámů, nebo svatyní, bychom se protivili jeho vůli. Náš pán je rozezlen tím, jak lidé v honbě za mamonem plení a plundrují zemi. Kácí stromy, přehrazují řeky, rozrývají tvář země a hrabou se v zemi jako hladoví červi, aby z ní vyrvali její srdce a pili její krev. Země krvácí a trpí a to musí přestat. Pokud lidé nezanechají svého bezbožného jednání a nevrátí se zpět k prostému životu, náš pán je ztrestá... [/B][/OR]
Kazatel se na chvíli odmlčí, aby ses mohl případně dál ptát.
*********************
Omlouvám se, ale Tvůj odpis jsem přehlédl. Napsal jsi ho v době, kdy jsem nahazoval odpisy pro BJe a Mahtiel. Klidně se ozvi, kdybych ti déle neodepisoval.
Galor--- > Mathiel       21. Ledna 2018 18:37:53

*********************
Budeš na BJe nějak reagovat?
Mathiel31. Ledna 2018 20:12:39

*********************
Všem se moc omlouvám, nahromadila se mi práce, do toho zkouškové a nevím, kam dříve skočit :-/ (na if jsem neměla ani čas a ani chuť na odpis) - což, vím, není omluva :-)

Od teď snad zase naberu normální tempo - ještě dnes nahodím odpis na BJ

Ještě jednou se omlouvám, že jsem zastavila hru :/
Mathiel--- > Black.joker       31. Ledna 2018 21:18:55
[I]Copak se mu asi přihodilo?[/I] matou mne lehce neurčité vzpomínky staronového známého. Nedokážu si představit, co se mohlo stát, že by jeden zapomněl na dění, jež si pamatuji dokonce i já.

[I]Na druhou stranu, není hezčí, když si pamatuje jen sličnou mladou elfku. Hm? [/I] v duchu si také na odpověď spokojeně pokývnu a vypouštím další řadu otázek do éteru, časem si je tam vyzvednu. I když, jak se znám…
[I] A ke sladkému švitoření přidáme na afektu. [/I]

Je roztomilý a já se tím příjemně bavím, dobrá společnost je vždy vítána. A možná, možná bych jej mohla doprovázet.

[I] A možná si vysloužit také nějaký ten zlaťáček, [/I] očička mi lehce jiskří a v hlavince tichounce cinká při slovech dobře zaplaceno. [I] Ano to zní jako plán! [/I]

Na venek však zachovávám dekórum a jsem pozorným posluchačem.

[OR][B]“Ale to je velmi šlechetný důvod,“[/B][/OR] zazubím se a pokračuji: [OR][B]“I přesto, že já bych spíše tvrdila, že tu něco prachobyčejně smrdí…“[/B][/OR] skončím svá tichým odfrknutím.

Mraky jsou však hned vystřídány lehoučkým obláčkem s vůní pečeného masíčka s čerstvým chlebíčkem následovaného jasným slunkem pivečka. Labužnicky si přejedu jazykem po vyprahlých rtech a sotva zadržuji slinu.
[I]Nezapomeň na vychování! [/I] okřiknu se a s lehoučkým ruměncem přijmu nabídnuté rámě a s radostí se vydám za nosem do nejbližší hospůdky.

Čuch mne nezklamal a potěšeně se rozhlížím po lokále a spokojeně se chválím za výběr. Drobnosti dělají dojem a maličkosti zvelebují, předpokladem tedy bude nejspíše i dobré jídlo, a ne neméně dobré tekuté potěšení.

S další rozpravou posečkám až po objednání, kde poprosím o čerstvou rybičku se zeleninou a k tomu sklenkou bílého a nápad na medovinu jen vítám. [I]Zelený čaj a medovina, zajímavá kombinace,[/I] trochu ve mne hrkne, zdali si slušné dívky dávají k obědu vínko, ale nakonec to zavrhnu. Jsem přece nezávislá silná žena.

[OR][B]“Tady by jeden nepoznal, že zde s železnou pravidelností trpí pohromami,“[/B][/OR] poznamenám se zájmem a sleduji čestné a na můj vkus zbytečné chování obou kněží. Pak však opět pozornost přenesu na Black Jokera:

[OR][B]“A co si myslíš, že se tu tedy vlastně děje zvláštního? Mohu li býti tak zvědavá?“[/B][/OR] rošťácky se zazubím a jsem zvědavá, jestli BJ ví víc než já.
*********************
Odolávání alkoholu st. 4 (mno víno a medovina *1* )
Galor--- > Mathiel;Black.joker       7. Února 2018 12:36:26

*********************
Pokud nechcete na mnichy reagovat, nebo někam vyrazit, nemůžu vás posunout, aniž bych hrál za vaše postavy... *4*
Mathiel--- > Black.joker       7. Února 2018 18:31:00

*********************
BJ snad v minulém příspěvku psal, že on bude :-) Mathi má spíš v plánu něco, jako se za nimi plížit nebo přenechat iniciativu druhému *6*
Immanuel11. Února 2018 20:52:01

*********************
Mám to podobně jako Mathiel. Pokusím se něco sesmolit do konce týdne.
Immanuel--- > Galor       19. Února 2018 18:49:35
S předstíraným zájmem poslouchám výklad fanatika. [I]Oooh, jak jste zbožní, vy tatrmani. Tahle planeta má nějaké plundrování a těžbu úplně na háku. O to, aby jste přestali hyzdit planetu se co nejdříve postarám, teď ale není vhodný čas, ten zmagořený dav by mě rozsekal.[/I] [OR][B]Vidím...jste velmi osvícení mužové. Musím si ještě něco zařídit, ale rád bych se k vám později přidal, kde vás můžu najít?[/B][/OR] Počkám na odpověď a poté se odeberu směrem do kláštera, na cestu se zeptám kolemjdoucích.
Immanuel12. Března 2018 18:32:31

*********************
Bude se quest někam hýbat?
Galor24. Března 2018 13:56:03

*********************
Je mi líto, ale asi bude nejlepší tenhle quest ukončit.
Ve dvou aktivních hráčích, co spolu nejspíš ani nemají zájem spolupracovat ho není možný dohrát.
Quest tímto končím.
Než quest opustíte, máte možnost ohodnotit mou práci PJe..
================================================
info@immortalfighters.net
Celkem príspevku v questu: 137
================================================