Novinky
14:20:14 12. Května 2023 |
Vážení Ifáci! Přinášíme vám zprostředkované počtení o questu Závětří, které Pjoval Bunny – pro IF News sepsala Niama Saskie, které tímto děkujeme. Rekord v počtu příspěvků za týden a atakování rychlosti deset. Na druhou stranu i jen jeden odpis měsíčně a čtyři odpadlíci. Více jak rok a půl hry uplynul a quest Závětří dospěl ke svému konci. Sešli jsme se vlastně náhodně, přes verbíře, který inzeroval poptávku po dobrodruzích na vyřešení blíže nespecifikovaných potíží v dole. Došli jsme porůznu do osady Závětří a při večerním posezení v hospodě jsme se začali seznamovat s místními i sami mezi sebou. Druhý den jsme začali s průzkumem a s vlastní prací, záhy však nastaly první ztráty v naší malé skupince. S Yortonem jsem vyrazila obhlédnout les, kde prý řádí podivně vzteklý medvěd a kam už chodí jen místní lovčí a ten se ještě chová podivně. Při snaze prozkoumat zdánlivě obyčejnou jeskyni, kam vstoupil, však byl Yorton zraněn magickým výbuchem. Po základním ošetření ho další ze skupinky, elf Sunny, vzal zpět do městečka. Mezitím vyrazil Drakaar s Tfujem informovat zadavatele úkolu o našem příchodu a zjistit alespoň nějaké detaily o povaze našeho úkolu. Po ošetření a předání raněného kolegy hraničáře jsem vyrazila k dolu za zbytkem prořídlé skupinky. Naštěstí verbíř nelenil a vyslal k Závětří další tři zájemce. To se hodilo tím víc, že když se Drakaar s Tfujem pustili do průzkumu zárodku budoucího dolu byli osloveni Permoníky s hádankami. A při představení jaké rozpoutali v reakcí na chybnou odpověď měl Drakaar sice co dělat sám se sebou, ale jindy neohrožený kroll vzal doslova nohy na ramena a zmizel v dáli. A tak jsme se před trpasličím prospektorem Brajenem sešli v tak pestré sestavě, jak jsme jen mohli. Důvtipný hobit Arkenor, pohotový a přímý člověk Drakaar, neohrožený, houževnatý trpasličí válečník Hakki, živá skála v podobě krolla Wrufa a i moje elfí maličkost, hraničářka Niama. Ač byl poprvé vyhnán, neváhal se Drakaar vydat opět pod zem. I přes prvotní neúspěch a nepříjemný zážitek tím zapříčiněný jsme nakonec dokázali zodpovědět všechny hádanky rozverných šprýmařů. Tím nám však jen zadali netradičním způsobem čeho si přejí. Chtějí jméno pro důl, ticho a dárek. Kde a jak začít, to nám však neřekli, byť nabídnuté dárečky beze slova uzmuli. Nu což, podivností nám místní naznačili vícero, po krátké obhlídce dolu nastal čas vrátit se do osady a pátrat na více frontách. Jen pár kroků od dolu k osadě, a přesto se stihly stát dvě neobyčejné situace, jak by je místní kraj přitahoval. Napřed nám přišel do cesty podivný pocestný, barevně oděný, mluvil zvláštně a zdálo se, že je v něm více než sám otevřeně přiznává. Říkal si Strejček, snad každému z nás na něm něco nesedělo, byť jsme zatím absolutně netušili co a proč. Poněkud drastičtěji vyhlížela ta druhá událost, kdo ví, co konečně docvaklo krollovi v lebce, podstatné je, že napadl mluvného Drakaara. Načež ho vyzval k měření sil Hakki, který už od pohledu měl přeci jen větší šance takový střet ustát. Avšak na to jak se to událo, jsme po těch pár okamžicích ještě pěknou chvíli ty oči valili. Stačil jediný hbitý úder trpaslíka a kroll s mocným zaduněním padl bezmocně na záda aniž by se Hakkiho byť dotkl. Jak Strejčkův příchod, tak rozruch v naší družince, upoutal pozornost místních a ten zbyteček dne byl opět využit ke společnému posezení. A také ke zjištění dalších informací, však tento den přinesl více otázek než odpovědí. Prý, že ve studni je víla, místní dívka, co se utopila z nešťastné lásky. Strejček se sice přiznal, že shání slečnu na ženění, ale tím, že projevil zájem o domnělou vílu, nás podivil. Drakaarovi se povedlo získat obzvláště zajímavé info. Nejstarší z místních znal jako malé dítě podivného tvora jménem Puf, který prý žil v místních jeskyních. Dokonce i předal dárek, co od něho kdysi dostal, že prý by byl rád, kdyby se k němu navrátil. Po nějaké té hodince, v různém stavu posilněnosti, jsme se pak vydali přenocovat do stanu k dolu a i když ti střízlivější z nás měli v úmyslu držet hlídky, nakonec jsme mohli klidně spát, neboť noc byla absolutně klidná. Práce nám přibylo, otázek ještě víc, takže jsme se po vydatné snídani a občerstvení se až neuvěřitelně chutnou a stále čerstvou vodou ze studně opět rozdělili. Drakaar s Arkenorem, jako ti výřečnější z nás vyrazili zjistit ještě nějak podrobnosti a také oslovit matku nešťastně zesnulé Uny, bylinkářku Glušu. Kromě toho také obhlédli okolí dolu a našli podivný palouček s pravidelně umístěnými kameny, přímo nad zárodkem dolu. Zbytek družinky vyrazil na průzkum lesa a stopování zmíněného vzteklého medvěda. V Závětří se k nám přidaly místní děti a nedaly si to vymluvit. Záhy jsme dorazili k nebezpečnému vstupu do jeskyně, ale její průzkum jsme chtěli nechat na později, teď byl čas stopovat. Nedlouho poté jsem se začala rozhlížet po okolí, uslyšeli jsme volat neznámý hlas. S Hakkim jsme za ním vyrazili hbitě, však obezřetně, ale neobjevili jsme žádného raněného, ani lovčíka, na místě odkud hlas vycházel, stál jen kámen. Už jsme se chtěli rozčilovat, kdo si z nás tropí žerty, když se hlas ozval znovu...přímo z toho balvanu. Zdánlivě obyčejný lesní balvan, jen ten obličej jako živý a mluví a myslí! Mezitím co jsme se plížili za hlasem a poté stáli v šoku, Wrufu nedbal pokynu k vyčkání a spustil na sebe past ve vchodu jeskyně. Čímž jsme na sebe jistě upozornili široké okolí. Sotva jsme však oslovili milý balvan, který komentoval i onu ránu, dřív než jsme se dobrali balvaní rychlostí k nějakým rozumným informacím, byli jsme agresivně vyrušeni. Několikrát zmíněný, podivně agresivní medvěd se proti nám vyřítil z hlubin lesa. Arke s Drakaarem sice již po výzvědech dorazili prakticky na náš dohled, ale stále byli daleko. Křikli své varování a vyrazili nám na pomoc. Mé lukostřelecké snahy rozběhnuté medvědí mase příliš neuškodili a tak než jsem se stihla přezbrojit a přiskočit na pomoc, stanul proti té obrovité mase jen trpaslík, odolný a zarputilý jako skála. Postavil se mu tváří v tvář. Jediná mocná rána zastavila prudký cval obrovitého zvířete. Poté, co po něm hmátl silnou tlapou, Hakki holýma rukama dokázal zarazit medvědí pokus překousnout ho vejpůl. Když i přes jeho neskutečnou chrabrost a sílu to s ním vypadalo bledě, dřív než jsem stihla mečem tnout, nebo Drakaar zatnout své dýky do huňaté kožešiny, přispěchal Arkenor s mocnou pomocí magie. Modré blesky proťali vzduch a obrovité zvíře se skácelo k zemi. Hakki byl ošetřen a opět začal čilý ruch. Kámen byl důkladně vyslechnut a medvěd zpracován. Sotva jsme si stihli odběhnout do Závětří pro trakař a náčiní ke zpracování a u lovců se vynořili prazvláštní místní. Myšky chodící po dvou, inteligentní a sice menší než hobit ale i tak opravdu velké na poměry tohoto zvířete. Vylíčily nám, že ta jeskyně bývala jejich domov, ale byly vyhnány zlým mágem, jehož vinou byl i zaklet mladík do oživlého kamene. Což jak jsme si domysleli byl milý nebohé utopené Uny. Moc jsme neváhali a přislíbili myškám svou pomoc. Tento večer však byl čas slavit, medvěd byl opravdu macek, o pěkný kus větší i než urostlý kroll a na rožeň ho tak bylo více než dost. Místní se rádi zbavili nebezpečné šelmy, navíc proč si neužít trochu rozruchu od obvyklé práce. Po nějaké té hodině jsme se chtěli vydat zpět k dolu, přenocovat a na druhý den objasnit tajemství místního podzemí. Tato noc však neproběhla pro všechny tak poklidně jako ty minulé. Drakaar se rozhodl prozkoumat studnu a jistě mu nebylo lehko u srdce, když odolával vábení skutečně zde přebývající navky. Arkenor vyrazil lépe obhlédnout okolí dolu, především podivný palouk přímo nad ním...palouček v lese a šest kamenů do kruhu sestavených. A já, i když jsem chtěla jít spát a sbírat síly na ranní boj, neodolala jsem vyrazit prozkoumat podivnou záležitost. Žena místního brtníka, drobná, nemluvící a jemnější než i elfky bývají, bosky vyrazila za úplňku do lesů. S mužem se avšak loučila jinak než někdo, kdo jde jen na magické býlí. Vyrazila jsem hbitě za ní až tam k paloučku. K paloučku s šesti kameny, zvědavá na co narazím, ale hle....tma! Otevřu oči a nevidím les ani palouk, jen stan, v kterém bydlíme u dolu. Ani špetka vzpomínek, tělo znavené, nohy těžké jako z olova. I Arkemu se na průzkumu „zadařilo“ stejně. Nevesele jsme při snídani rozvažovali jak jít do boje bez možnosti obnovit své magické síly. Jaké pak bylo naše překvapení, když k nám jako vždy bez jediného slova, přišla brtníkova paní. Lektvarem obnovila vyčerpané síly a gestem zakázala dále zkoumat palouk. Jaký byl náš údiv, ale na úvahy nebylo času nazbyt, jeskyně a boj za myší domov volali. Vyrazili jsme v celé sestavě k oné jeskyni, kde se k nám přidali domorodí válečníci, v čele s jejich neohroženou Šamankou. Pasti u vchodu se naštěstí dalo vyhnout, takže jsme mohli začít s průzkumem podzemí. Objevili jsme sice podivné skládanky na zdech, ale kromě prazvláštního hučení jsme nedokázali odhalit jejich význam. Navíc naši pozornost stejně záhy naplno uchvátilo něco zcela jiného. Pavouci, a ne zrovna malé exempláře, se začali vynořovat ze tmy s jasným úmyslem udělat si z nás svačinku. Nemalé množství, velikost kolem sáhu a jak jsme brzy trpce zjistili i prudká jedovatost nás stáli nejeden myší život i zranění členů naší družinky. Zdálo se, že je nemůžeme přemoci, když tu padl spásný nápad...vlákáme je do pasti! Postupný ústup a Drakaarův odvážný skok tak zvládli obrátit ohnivou past v náš prospěch a nadělat z obřích členovců nechutnou sekanou. Boj skončil, vlastně krátký, ale neskutečně krutý pro řady odvážných myšáčků. Jejich Šamanka nám ještě pomohla svou přírodní moudrostí odstranit důsledky působení jedu, nicméně pak již zůstala se svými válečníky. Byl čas postarat se o vlastní padlé a raněné. Vrátili jsme se do temnot podzemí sami, pavoučí slepá místnost vypadala nenavštěvovaná lidmi, za to na druhou stranu vedla zjevně používanější chodba. Nejdříve jsme objevili zavalenou odbočku. No neváhali jsme, pár kousků odstranili a letmo nahlédli. Ani jsme nechtěli věřit vlastním očím, to když se nám ve svitu plamínků zalesklo neskutečné bohatství. Co dalo práce odtrhnout zraky, však ale rozum velel jít dále. Zjistit co se děje...a nedat se zaskočit při zachraňování pokladu. Navíc byl i slyšet jakýsi rozruch hlouběji v jeskyním systému. Pokročili jsme dál, kolem jezírka čiré vody, kde se nám na okamžik zjevil jeden z Permoníků. Snad, že jsme na dobré stopě? Z chodby jsme sotva nakoukli do následující kamenné síně a bylo hned jasné, že je něco špatně. Nepříčetný a duchem zjevně zcela nepřítomný lovčík, se založeným šípem v luku stál nad neznámým otrhancem zhrouceným na zemi. Jen co nás uslyšel přicházet, obrátil se proti nám. My v ústí úzké chodby seřazení jak terče na soutěži. Na žádná oslovení nereagoval a neznámý svíjející se na zemi a cosi blekotající, situaci také zrovna neulehčil Patová situace, jak teď z ní? Tu se Hakki odhodlal, konejšivě k lovčíkovi promlouval. Jeho ženu mu i připomínal. Nic mu to však nebylo platné, zmámený střelec vyslal svůj šíp. Hluboko, tak hluboko se zanořil do trpasličí hrudi. Ještě v setrvačnosti svého pohybu máchl kladivem a přerazil střelci pravačku. Neuvěřitelné, že zůstal byť jen chvíli stát, teď ale již poklesl pod tíhou devastujícího zranění. Ostatní vykročili k pacifikaci a výslechu lovčíka a neznámého. Já jsem ale opět poklekla u Hakkiho, ve snaze zachránit jeho život. Seznam podivností v Závětří ale nebyl u konce, když jsme s Arkem sáhli po magii, poznali jsme neskutečnost magického pole nás obklopující. Síla nešla z nás, to všemocná magie, koncentrovaná v celém našem okolí proudila skrze nás. Na zkoumání jevu nám ale bohužel nebyl dopřán čas. Na druhé straně místnosti bylo pár schodů a dveře. Těm, dosud zavřeným, jsme prozatím nevěnovali pozornost. Momentálně se o pozornost hlásily více než důrazně, cosi jak z jiného svět se k nám blížilo. Rozlétly se dokořán a proti nám stanula obrovitá temná bestie. Monstrum z temnot vzešlé. Co to ale? Šálí mě zrak, či se ta obluda zamihotala? Obracíme naše zraky k neznámému a pocit, že se jedná o onoho zlého mága sílí v jistotu. Vyrazíme proti němu. Drží si sice magickou bariéru, ale jeho soustředění i tak úspěšně narušíme. Obluda se rozplynula, jako by nikdy ani nebyla. Než jsme se však mága dotkli, stačilo jeho mocné gesto a byl pryč. S tím ale začalo mizet i zdánlivě nekonečné magické pole. Dokonce se lovčík probral z omámení, takže jsme ho mohli alespoň bezpečně ošetřit a vyslechnout. Rychlý průzkum místnosti za dveřmi odhalil doupě zjevně pomateného kouzelníka výzkumníka. Zvolna jsme se chystali uvážit co dál, ale ozval se podivný zvuk. Jakoby zpoza závalu? Jak by se někdo obrovitý nadechoval. Že by skutečně ještě žil Puf? A co je vlastně zač? Raněného jsme nechali čekat v místnosti a sami se vrátili k závalu. V napětí jsme odstraňovali bariéru, a s každým odstraněným kamenem rostl výhled na úchvatný poklad. Až vznikl otvor dost velký k prolezení. Protáhli jsme se dovnitř a v plápolavém světle lucerny nám přecházel zrak. Drahé kamení, cenné kovy, mocné zbraně i nejrůznější šperky a mnoho a mnoho dalších cenností. Nestačíme snad ani zírat, snad proto nám hned nedojde přítomnost obrovitého tvora, zvedajícího se ze svého lože na druhé straně hromady. Zelený záblesk se zaleskne jeskyní od jeho těla. Ale to už se nad námi tyčí v celé své kráse. Urostlý zelený drak v celé své děsivé nádheře. Nesměle ho oslovíme, ale zpočátku našim myslím přeci jen vládne šok z tohoto setkání. Jediným mocným výdechem se postará o temného mága kdesi v chodbách, načež obrátí svůj zrak k nám. Představí se nám celým svým jménem. Puf byla jen jakási dětská přezdívka od lidského přítele. Hrufarnimupufu, jak zní jeho celé jméno, bylo přeci jen moc pro malého chlapce. Po nějakém tom oťukání si nás, se záhy ukázal jako nejdůležitější „osoba“ celého dobrodružství. Jméno pro důl vymyslel, Leevardmin, tak má být nazýván. Klid zajistil onou likvidací mága a dárek? To jsme si chybně vyložili, pro sebe ho Permoníci nežádali, to tlumočili přání spícího draka. Ten nám ještě poděkoval za svou záchranu i když ani jeden z nás neměl moc tušení, který čin tím myslí. Ani před čím to mělo být. A i radu jak vysvobodil zakleté přidal, že Strejček je vodník zmínil, jen o své existenci nám mluvit zapověděl. Na rozloučenou přidal ještě i jeden vtípek a uložil se k dalšímu spánku. Nás čekalo dokončit něco rozdělaných záležitostí. Nejprve byl myškám vrácen jejich, již opět bezpečný, domov. Pak jsme vysvobodili mladíka změněného v kámen a Unu. Řešením byla voda z její studny nalitá na onen balvan. Tak prosté a přece nám to na mysl samo nepřišlo. Spokojeně jsme přihlíželi jak jejich duše se osvobodili a našli pokoje. Raněného jsme dovedli zpátky domů a i přes jeho zranění jsme potěšili jeho paní. Však byl po dlouhé době konečně při smyslech. Brajenovi jsme osvětlili, co je třeba dělat pro klidný průběh těžby. A pochopitelně jsme si nezapomněli nechat vyplatit zaslouženou odměnu. A tak nastal čas jít opět dál. Každý jsme si na další cesty odnášel nejen kousek medvědí trofeje, ale především nezapomenutelné vzpomínky k neuvěření. Skoro dobře, že je vyprávět nemáme...stejně by je nám nikdo nevěřil. Niama vyprávět nesmí, tak já píši tento text a stejně nevěřím slovům, která píši. Děkuji všem za hru, třeba ještě někdy. |
17:34:43 10. Května 2023 |
INFO: Pro nově příchozí: Každá z ras a postav, kterou si vyberete dle vlastního úsudku při registraci, má své specifické vlastnosti. Vybírejte tedy s uvážením. |
17:17:37 8. Května 2023 |
INFO: Přistupujte na web stránky pokaždé v jinou denní dobu. Odměnou Vám bude jiný obrázek na pozadí, který se mění 5x za 24 hodin. |
16:25:01 6. Května 2023 |
INFO: Při hře online se RP (Role-Playing) stává jednou z nejdůležitějších částí hry. RP by měl odrážet zejména povahu postavy, její zkušenosti, výchovu a vzdělání, které se postavě dostalo. Osobnost každé postavy závisí na úvaze hráče, ten by nicméně měl respektovat přesvědčení postavy. V DrD existuje 5 kategorií přesvědčení: Zákonné dobro - tyto postavy konají jen samé dobré skutky, myslí na blaho všech ostatních, jsou obětavé, nezištné (ano, to je přesně ten typ co nasadí svůj život a navíc to udělá rád a ZADARMO), mohou být až poněkud fanatické v prosazování dobra a zákonů, určitě se budou snažit zabránit zbytečnému krveprolití a řešit vše mírovou cestou (což může být někdy i poněkud sebevražedné, ale tyto postavy jsou přesvědčeny o tom, že mohou změnit svět k lepšímu). Zmatené dobro - postavy takovéhoto přesvědčení jsou v podstatně rovněž velmi hodné a snaží se pomáhat, kde to jen je možné, nicméně mohou mít určité nedostatky a rozhodně nebudou tak zaslepené či fanatické v konání dobra jako postavy zákonně dobré. Neutrální - postavy většinou bez nějakých vyšších ideálů, myslící převážně jen na sebe a své vlastní zájmy. Mohou být zbabělí, hamižní, čest je pro ně relativní pojem. Nejspíš nebudou nikomu škodit jen tak pro své vlastní potěšení, ale pokud jim půjde o život, s velkou pravděpodobností obětují cokoliv, aby se zachránily. Velmi často jsou tyto postavy "prodejné" a snaží se maximalizovat svůj zisk (nejen finanční). Zmatené zlo - takovéto postavy jsou většinou egoistické a moc přátel si nenadělají, neboť se často chovají arogantně, bezohledně, jsou lakotné a mají vůbec většinu špatných vlastností, které si umíte představit... Svědomí je příliš netrápí, takže mohou klidně spolupracovat s nějakou družinou a vzápětí je zaprodat, je-li to pro ně výhodné. Zákonné zlo - takovéto postavy jednají vesměs velmi promyšleně a jejich hlavním cílem je šíření zla. Dokáží se docela dobře přetvařovat, aby dosáhly svých cílů, jsou kruté, bez slitování a mají požitek ze páchání zla. Svým způsobem mohou být velmi statečné a nejednají pro peníze ani pro osobní zisk, ale chtějí změnit svět - k horšímu. Popis přesvědčení byl volně převzat z pravidel DrD pro začátečníky, chcete-li získat více detailů, nahlédněte do pravidel. |
15:25:52 4. Května 2023 |
Vážení spoluhráči a sličné spoluhráčky! Je mi potěšením vyhlásit klasickou literární a malířskou soutěž! Pravidla k ní najdete v hlavičce fóra Zadání soutěží. Na mysli mi vyskočilo téma od jednoho známého autora, jen si nevzpomenu, jak se jmenoval.. hmm, že by Sýkora nebo Hýl? Už sám nevím, ale k věci tedy. Téma pro malířskou a literární soutěž jsem určil na: Mé já ve zvířecí podobě. Jednoho rána jste se probudili a zjistili jste, že to nejste vy, tedy skoro.. Může to být příběh, co vaše zvířecí (ptačí, broučí, hadí) podoba vykoná, nebo jak hledá nápravu zpět do svého původního těla atd. Malířská soutěž se k tomu skvěle hodí a navíc se dá (a doporučuje) propojit s danými příběhy. Datum odevzdání vašich prací je 4. června ve 23:59. Pak zasedne komise a začne hodnotit. Přeji vám mnoho štěstí a nápadů a budeme se těšit na vaše příběhy a dílka. |
15:33:16 3. Května 2023 |
INFO: Dříve než pošlete svůj dotaz adminovi, přesvědčte se, že to posíláte tomu správnému - viz menu SESTAVA |
12:31:26 1. Května 2023 |
INFO: !!! Vyplňujte historii postavy !!! - je to důležité pro PJ a quest. |
10:25:07 29. Dubna 2023 |
Ahoj Frugifere! Jsme moc rádi a děkujeme za celý tým IF a Knihovny za poskytnutý rozhovor o tvém nedávno úspěšně dokončeném questu a o alchymii, takže vrhneme se na to? O čem byl tvůj Q a potkával si se spoluhráči za tu dobu? Můj quest se odehrával v Orientu, převážně v tamní proslulé knihovně. Na začátku jsem měl v rámci questu prostor vyrobit si svou vlastní elementální hůl a plynule na to jsem navázal na hlavní příběh. V jedné z místností knihovny, kde jsem čekal na jistého učence, se neopatrný člověk válečník (původně hráč, ale hodně brzy zneaktivněl) dotkl magického glóbu, čímž způsobil to, že jsme se všichni v místnosti ocitli v jiném světě (ale pořád v knihovně). Později jsem zjistil, že se jedná o astrální sféru Vehuiah. Cílem bylo dostat se z Vehuiah zpět do našeho světa. Samozřejmě to nebylo jen tak a po cestě jsme například potkávali obyvatele této sféry – démony. Nakonec se podařilo a tím quest v podstatě skončil. Musím říct, že na spoluhráče jsem měl docela smůlu. Kromě Borna (člověk válečník), který tedy brzy přestal hrát, s námi byl ještě s Phaen, ale ani on nedohrál až do konce. Abych byl kompletní, v questu hrál ještě Virgil, ale ten měl svou příběhovou linku a nepotkal jsem se s ním. Jaké je hrát dlouhý Q pár let, tedy celkem 6? Popravdě mi nepřišlo, že je to tak dlouho, ani jsem to nijak nepočítal. Jaké to je? No, ideální to úplně není. Měli jsme tam třeba i několik měsíců dlouhé proluky, kdy nikdo (včetně mě) nic nenapsal. Naštěstí se to vždycky nějak rozjelo a dohrálo do konce. Můžu říct, že já mám velkou trpělivost a snad i díky tomu jsem zůstal. Co byl u mě trochu problém, dostat se do hry. Přestat a znovu začít hrát po nějaké době pro mě znamenalo horší orientaci v příběhu. Jak se ti hrálo se Sandrou? Navzdory výše zmíněné aktivitě musím říct, že Sandra je jako PJ vynikající. Příběh byl ušitý na míru mému povolání a charakteru a byl propracován do nejmenšího detailu. Popisy míst byly doplněné obrázky, zajímavé cizí postavy se chovaly přirozeně. Zkrátka při čtení mi nedělalo problém vžít se do konkrétní situace. V tomto ohledu jsem si hru opravdu užil. Jak si představuješ Q pro alchymisty? Co je pro vás důležité? Quest pro alchymisty si představuji podobně, jako kterýkoliv jiný quest s tím rozdílem, že by měl obsahovat nějaké to alchymistické vyžití. Například v dobrodružně laděném questu si dovedu představit možnost objevení rostlin, tvora nebo i speciálního místa obsahující magenergii, případně suroviny. V detektivním, městském questu si dovedu představit setkání se zkušenějším alchymistou (CP), nebo objevení prastaré knihy/svitku napsané v jiném jazyce a plné nejrůznějších alchymistických receptů. Cílem by pak mohlo být jejich rozluštění. Rozhodně by neměla chybět možnost výroby lektvarů, jedů a dalších alchymistických výrobků. Co bys chtěl, jako postava alchymisty potažmo Theurga, dokázat, nebo vytvořit? Pokud se náhodou podaří dostat se na požadovanou úroveň, bylo by hezké vytvořit artefakt. Ještě jsem nepřemýšlel, co by to konkrétně bylo, ale na to je času dost. Mezitím bych rád vytvořil alespoň jeden magický předmět s démonem, nejlépe z nějaké vyšší astrální sféry. To je teď můj nejbližší cíl, který můžu reálně uskutečnit, třeba již v dalším questu. Tady na IF máš zelený štít, popsal by si nováčkům jakou funkci tu zastáváš? Společně s Tulákem a Saiphem zde na IF zastávám funkci itemmastera. Tedy vytvářím nové itemy (do obchodů, cechovní, questovní), případně edituji ty staré. Co bys vzkázal nováčkům na IF? Mějte trpělivost s hledáním dobrodružství. Je zde několik možností, jak se zabavit, než se dostanete do svého prvního questu. Nezalekněte se nového prostředí a prozkoumávejte, co kde je a jak co funguje. A to vůbec nejdůležitější, jakmile se dostanete do questu. Dobře se bavte! Poslední otázku můžeme zmínit třeba tvé nejoblíbenější jídlo? Použiju-li IFáckou terminologii, tak mám dovednost Kachní žaludek tak na stupni 5. Až na pár výjimek sním takřka cokoliv. Pokud bych měl ale něco vyzdvihnout, jsou to omáčky – především rajská a koprovka. Z nedávné zkušenosti bych ještě zmínil pochutiny ze zabijačky. Díky díky, další rozhovory budou, dokud tu my budeme, mějte se krásně a štěstí na IF! |
08:58:39 29. Dubna 2023 |
INFO: Nejde vám pravopis? Tento portál je o písemné komunikaci mezi jedinci. Proto je velice důležité, aby se to, co napíšeme, dalo vůbec číst. Kolikrát člověka zamrazí nad tím, co kdo vymyslí za zkomoleniny. Nikoho za to neodsuzujeme, mnoho z nás má nějaké problémy - s tím to však jde něco dělat. Většina lidí to řeší psaním příspěvků v programu Word, který opravuje většinu slov. Na IF však probíhá i komunikace po vzkazníku nebo i na fórech, pro které existuje i jiná varianta: na Firefoxu, Opeře a jiných prohlížečích lze nainstalovat tzv. kontrolu jazyka. Na některých, jako je Google Chrome, to je dokonce nainstalováno od počátku. "Když všichni mluví o nemožnostech, hledej možnosti." Tomáš Baťa |
00:20:27 27. Dubna 2023 |
INFO: V toplistu najdete nejen sebe, ale i pořadí nejúspěšnějších hráčů. Zařazením na nejvyšší pozice získáte speciální výhody. |